Periodikum ALTO Viewer

1

27. března 1909. Cislo s6.

2

NARODNÍ LISTY.

3

Strana 3

4 article

Když generální řečník proti posl. Drexe demluvil, pronesl zpravodaj dr. Licht závěrečný proslov. Za tohoto proslovu došlo ku prudké kontre- versi mezi posl. Seitzem a zpravodajem Posl. Seitz byl dvakrát předsedou volán k pořádku. Na to zamítá se návrh výboru 257 blasy proti 95, rovněž i návrh Olnerův. Schvaluje se pak paragraf 1, ve smyslu návrhu Mayrova. Zákon schvaluje se pak ve druhém a třetím čteni. Na to schvalujé se vládní předloha o obchodni smlouvě Rakousko-Uherska a Eihiopie a dále zákon o zákazu používání fosforu při vý- robě sirek a jiných zápalnýeh látek Rozpravy zúčastnili se poslanci Šrámek, Bu- říval, Adler. Woycika Velích. Na to vy- konána byla volba výboru pro vyvazení pozemků z dluhů. Tím jest vyčerpán jednací pořad. Na návrh posl. Stojana schvaluje se zákon o prodloužení osvobození jubilejních nadací a věnování od kolků bezprostředních poplatků do 1. července t. r. Na to projednává se pilný návrh posl. dra Adlera. Pro zamezení války a zachování míru. Pilný návrh posl. Adlera a soudruhů zní Sněmovna račiž se usnésti: Vláda se vyzývá, aby vykonávala plně svůj ústavní vliv na společnou vládu a přiměla ji pokračovati vytrvale a rázně ve snahách o zachování míru.

doktor Licht Seitz Posl Olnerův Mayrův Eihiopie Šrámek Adler Woycik Stojan RakouskoUhersko

5 article

Vládní projev o míru a válce. Ministerský předseda dr. svob. p. Bienerih: Pro- jednávaný pilný návrh vyzývá vládu, aby uplátňo- vala stále svůj ústavní vliv na společno vládu pro zachování mír u. Nebylo třeba tohoto apelu. Mohu slavnou sně movnu ujistiti, že všichni směrodatní či- nitelé monarchie pracovali a neustále pracují pro zachování míru. Nemusíme zvlášť zdůrazňovati svoji upřímnou lásku k míru neboť celé naše dosavadní chování v srbské záleži- tosti bylo jedinou velkou demonstrae pro mír. Rakousko Uhersko každý učiněný krok pečlivě zkoumalo. Sledujeme-li vznik srbské záležitosti o prvých počátků, nenajdeme nikde, absolutně nikde že by bylo porušeno sehe menší srbské právo. V pevné důvěře v naši sílu, nezmateni a nezvrácení všemt změnami, zachovali jsme tento postup a projevil největší shovívavost. Tato shovívavost má ovšem pro nás přiro- rozené svoje branice, jako pro každý stát se zřetelem na státní důstojnost a bezpečnost našeho území. Nasadíme vše, abychom rakouským národům zachovali drahocenné požeh- nání miru. Kdyby se to však proti na- šemu přání a vůli ukázalo nemožným. kdyby se objevila nutnost — my všichno přejeme si, aby k tomu nedošlo — apelovati na vlastenectví rakouských národů, pak vláda jest o tom přesvědčena, najde tento apel v lélo slavné sněmovně, u zákonného zastupitelstva rakouských národů, hlasitou a nadšenou ozvěnu.

doktor Rakousko

6 article

Posl. dr. Adler prohlašuje jménem sociálně- demokratického svazu, v němž jsou zastoupení všichni národové a všechny jazyky a klerý jest také za jedno se zástupci jihoslovanského proletariátu, že massy obyvatelstva, jichž krev by musila téci v případu války, jsou za jedno ve volání: Nechceme žádné války, chceme mír. (Hlučná bouřlivá pochvala a po- llesk u sociálních demokratů.) Nechceme ani velko lepý světový boj, válku na tři fronty, ani malou, lokalisovanou válku. (Hlučná pochvala a potlesk.) Prohlašujeme, že se nedáme svésti k žädné válce, te nevpadneme do léčky Ruska, které jest sice ne sehopno, aby rozpoutalo světovou válku, ve které by nám však rádo pustilo žilou lokalisovanou válkou. Rakousko Uhersko jest dosti silným, aby se nedalo zastrašiti malým Srbskem. Řečník prohlašuje, že Srbsku jsou nejen nezodpovědní šílenci, nýbrž take strana míru, která přináší oběti pro mír. sociální de- nokraté. (Hlučná pochvala a pollesk.) Řečník zasllá sociálně-demokratickým poslancům ve skupštině nej- vřelejší pozdravy zdejší sociální demokracie. (Boul- dvá pochvala a potlesk u sociálních demokratů ) Řečník poukazuje na to, že orgán křesťanských sociálů »Reichspost« docela jinak mluví o válcea soudí, že nálada, kterou tlumodí oficiosní listy, uvrhne Rakousko-Uhersko do nového nebezpečí.

Posl doktor Adler jítnokratý Rusko Rakousko Srbsko RakouskoUhersko demokratický svaz

7 article

Návrh sociálně-demokratický nesměřuje proti žádné straně a pokud vlády se týče, pravíme, že, zůstane-li na cestě mírv, může usnesení sněmovny býti pro ni posílením, opustí-li však tuto cestu, bylo by pro ni vážnou výstrahou. (Hlučný souhlas a po- llesk. Řečníku se blahopřeje.) Posl. dr. Ebenhoch prohlašuje, že není to poprvé, kdy křesťanští sociálové souhlasí s projevem sociálních demokratů, vzpomínaje, že poprvé stalo se tak při zákonu o nováčcích. Rečník vzpomíná pak tisíců bratří, kleří dole na branicích konají věrné službu za těžkých poměrů a nepříznivého počasl. Posíláme jim, praví řečník, z plna srdce pozdravy. (Bouřlivý souhlas a potlesk.) Posl. Biankini proklašuje, že Chorvalé z ce- lého srdce budou hlasovati pro piluý navrh. (Hlučný soublas.) Na to rokování skončeno. Generální řečník Kunschak vzdává se slova Když generální řečník pro posl. Adler prohlá sil, že sociální demokraté nemohou souhlasiti s do- datečným návrhem Ebenhochovým, schvaluje se jednohlasně pilnost návrhu. Předseda pak pokračuje: »Za vážných auspicií se rozcházíme. Prohlásili jsme se za přately mírua budeme v míru šťastni. Avšak také ve válce nebu- deme hojácnými (Výkřiky) a čím více jests vláda i cizina vědoma naší jednot- nosti a naší odvahy, tlm jistější zárokou míru bude nám možno dáti párodům. Přišlí schůzi oznámím písemně. Přejí si, aby udalosli obrátily se k donrému a v tomto předpokladu přeji věm š(astné velikonoční svátky. Konec schůze o 12.30 hod.

Posl doktor Ebenhoch Chorvalý Adler Ebenhochová

8 article

Panská sněmovna. Ve Vídni, 28. březns. (Zvl. telef, zpráva »Nár. Listů-.) Panská sněmovna schválila po čtyřhodinné debatě postátňovaci zákon, klerý jest nyní ve všech parlamentních instaneích zkonco ván a může býti se sankcí panovníkovou vy- hlášen. V rozpravě dr. Škarda pojednal struě- nými rysy o otázce národní a jazykové, pokud se týče ředitelství pražského, způsobem rozhod- ným a nepokrytým, vytýkaje, že na jedné straně nadržuje se Němcům přes jejich právo, na druhé pak Čechům odnimá se právo. Hlavní část výkiadů svých věnoval však odberným záleži- tostem organisačním a tarifním. Dr. Škarda měl ve sněmovně rakouských senatorů svůj debut. Poslouchán byl velmi napjatě a pozorně. Zejtra panská sněmovna odebere se na ve likonoční prázdniny. Na podporu aviatiky. Před zahájením jednacího pořadu odůvodňuje kníže Dietrichstsin svůj návrh, jímž vyzývá se vláda, aby žádala na podporu lélací lechniky z léta 1909 až 1910 úvěr 500.000 korun. Zdůrazňuje velký význam, jaký má rozvoj tétaci techniky pro vojenskou správu, uvádí příklad anglického a fran- couzského parlamentu, které povolily na lélací techni- ku větší obnesy, připomíná velký zájem domácího průmyslu a živnosti na tělo otázce a dovozuje, že jde o to, připojíme-li se ke všeobecnému hnulí, jevícímu se ve všech kuliurních zemích, anebo chceme-li zů- stati pouhými diváky. Žádá, aby jeho návrh byl při- kázán rozpočtové komisi. Nävrh sepřijímá. Železniční zákon sestátňovací. Ku projednávání této předlohy promluvil stručne zpravodaj dr. Russ, načež ujal se slova dr. Škarda. Především uvádí, že daně výdělkově, které plat

doktor Škarda Němec Čecho Russ Vídeň

9 article

dráhy poslátněné, mají býti předpisovány pouzev Vídni, čímž poškozuny obce na tratích o obec, příráž- ku z daně výdělkové. Že postátnění jest pro společ- nosti příznivé je jisto, poněvadž jiak by finaněn genius guvernér ryt. Taussig nebyl akcio nářům sestátnění deporučíl. Méně růžovější je seslátnění se slanoviska stát- ních drah. Řečník doufá, že nebudou se opakovat neslavné známé události, jako při sestát nění Severní dráhy cís. Ferdinanda. Brojí pak proli tvrzení, že získání těchto tří drah jest = ústupkem pro český národl Rozhodně jest nucen brániti se požadavku ně- kterých kruhů, aby byla zachována něme- cká država. Požaduvek je tím zvlástnější, z právě tyto kruhy neuznávají české držav v německých krajinách král, českého a pronásledují a vyhazují každého úřadníka české národnostil Německá država v otázce úřadnických míst, jak tomu dnes v Čechách, jest těžkým bezprávím, na českém národě pácha- ným. Úřady spravovány jsou téměř vesměs lidmi, k te- ří prohlašují se za odpůrce — řečník ne chce říci za nepřátele českého národa Potom promlouvá zevrubně o odstrkován českého živlu při obsazování vyšších správních mist u Severní dráhy. Vliv známých kruhů, jehož se vláda dle programní řeči ministerského předsedy tak slav nostně straní, je s to zabránili ustanovení třebas jen jediného úřadníka v tomto ředitelství Mluví-li se za těchto poměrů o počešťován státních drah v Čechách, pak svědčí to nejen o odva ze, nýbrž i o nedostatku pravdomluvnosti. Dlužn konečně učiniti přitrž legendě o utiskován německých úřadníků u ředitelství stát ních drah v Praze. Řečník odvozuje, že v poměru k velikosti něme ckého území, jímž státní dráha v Čechách vede, ob drželi Němci z existujících míst o 67% více, než by jim patřilo.

Taussig Ferdinand Němec Vídeň Čechy Praha

10 article

Mluví pok o reorganisaci správy státních drah klerá je s postátněním v úzké souvislosti. Prvním po žadavkem jest obsaditi místa mladými, energickým úřadníky. Při reorganisaci nachť jsou podržena ře- ditelství, která se osvědčila. Centralismus není nikde tak škodlivý, jako v železniční správě. Navrhuje- aby se zřídila zvláštní instance mezi ministrem že- leznic a ředitelstvími státních drah, tak zv. úslřední nebo-li vrchní ředitelství v hospodářských centrech důležilých velkých zemí, nebo některých zemských skupin a to v Praze, Brně, ve Lvově a v Vídni. V příčině tarifů se řečník domnívá, že se pomýšl na vzestupnou tendenci tarifů, na podkladě do- savadního baremu státní drály. Při racionelní reorga- nisaci bude nutno dbáti také zjednodušení a zlevněn správy a sanace financí státních drah. K zjednodušen dopravy doporučovalo by se zvláště, aby správa drah jichž trati jsou v českých zemích, měla své sídlo lčchto zenních Proti projektu spojení správy společnosti slátn dráhy a dráhy Severozápadní dlužno se ohraditi jak s adinistrativního, tak s dopravně technického sla- noviska. Rečník si přeje, aby ministerstvo železnic roz- vinule při zahájení hospodářských zájmů slátu a na ochranu veškeré zemědělské a průmyslové výroby činnost, vědomou si svých povinností. (Výborněl Výborně!) Hr. Czernin prohlašuje, že při reorganisaci ne- smějí rozhodovati národně politické lužby, nýbrž jen hospodářská a obchodní hlediska Polom promlouvá o činnosti generální inspekc rakouských drah, o nedostatcích pozemní stavby na tratich Společnosti státní dráhy, zvláště na tral Vídeň—Brno—Praha—Podmokly. Odborový přednosta Exner praví, že otázka poměřu sil národností ve správě jest ve spojvrí s řešením otázky německo-české a lu bude sotva možno řešiti jen mimo chodem při sestátnění soukromých drah.

Czernin Exner Praha Brno Lvov Vídeň Hradec Podmokly

11 article

Kritisuje nynější správu drah, vyslovuje se proi zřízení gen. ředitelství a má za to, že měla by se po nechati železniční ředitelství a vytvořiti routova ředitelství, která by měla své středisko ve Víd- ni a spravovala by celou cestu až na říšskou hranici Doufá, že při reorganisaci železnic bude náležitě dlá no na nejnovější a naši dobu nejvíce charakterisujíci okolnosti, fotiž na techniku železniční. Na to ujimá se slova ministr železnic Vrba (C. k. Hisková kahcelář, ač panská vněmovna byl o 126. hod. skončena, de 1/41. hodiny v noci (D) tule řeč nedodala.) Sv. p. Czedik výslovuje se proti byrokratismu ve správě, zdůrazňuje nulnost obchodní činnosti při železnicieh a žádá vělší svobodu a neodvislost ve finančníeh opatřeních správy slátní dráhy Na fo ujimá se slova svob. p. Plener. (Řeč ne- byla do 1/41. hodiny noční dodána c. k. tiskovou kanceláří.) Zpravodaj dr. Russ obrací se v doslovu prot popudu sv. p. Czedika, aby příslavy Severního Baltického moře konkurenčními tarily obchodem při chýleny byly k Jaderskému moři, poukazuje k tomu. že již podobná poznámka ve zdůvodňovací zprávi vládní vzbudila velké obavy v průmyslových kruzich Čech. Zpravodaj obdržel od ministra železnic zá važné ujištění, že nic nebude provedeno, co by mohlo poškoditi nějak průmysl Čech. Přadloha na to keze změny ve všech čtenich přijatn. Rovněž bez debaty vyřizeny byly ve všech čte ních oba následující body jednneího pořadu, t. j předloha o zařadění členů vévodského domu parin- sbého pod soudní pravomoc nejvyššího dvorníh maršálského gřadu, jakož i státní smlouva s Rumun skem o vzájemné ochraně děl literárních, uměleckýeh a folografi

Vrba Plener doktor Russ Rumun Čechy

12 article Na to schůze o 5. hod. 30 min. skot

Na to schůze o 5. hod. 30 min. skot čena.

13 title

Příští schůze bude zejtra o 4. hodino odpolední,

14 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Německou státní řeč odměnou za „ger manskou věrnost“. V Rychnově u Jablonce měl Němci v tamějším Bürgervereinu schůzi a usne- sli se na resoluci, ve kteréž takto svému srd i německému ulevují: „Právě nynější doba jest pro Němce pomyslně nejpříznivější, poněvadž nám říši germánská věrnost a bratrství zajistily Nynější doba nejenom lidu, ale i státu a jeho řiditelům ukázala, na koho v budoucnosti jistě spolehnouti možno. Slavisování (řt) Rakousku musí býti učiněna přítrž. Také zamýšlený jazy- kový zákon, rána dýkou proti (1!) Němectvu. nesmí se státi v nynější podobě skutečnosti. Má-li býti trvání Rakouska zabezpočeno, pak pouze jedno má platnost: Německá státní řeč a německé vedení, které sám Badeni při nastou- pení úřadu za samozřejmé prohlásil.“ Vysok visící hrozny německé státní řeči začnou tedy Němci klátiti klackem „germánské věrnosti“, kte- rá prý nám „říši zabezpočila“. Prozatím jest zabozpečení rakouské monarchie germánskou věrnosti jenom problémem, ale německá státn řeč jest v každém připadě trvání Rakouska vět ším nebezpečím, než každá válka. — Úpěnlivý nářek nad „ztraceným něme- ckým majetkem“ vede „Gablonzer Ztg.“. Pro- zatím jedná se jenom o hostinec, ovšem prvná hostinec v Č. Dubě a sice „hotel Slukův“, který přešel do českých rukou. S německé strany ještě den před uzavřením kupní smlouvy byle použito všech prostředků, pohnoutí majitele p

Němec Slukův Rychnov Jablonec Rakousko Gablonzer Ztg

15 article

Sluka, aby hostinec Čechu neprodával. Ten všai nedbal proseb a demluv a prodal jej i s polním hospodářstvím českému sedláku Hrasilovi z 46.000 K. Je prý jisto, ujišťuje „G. Ztg.“, ze Hrasil je jenom nastrčen a že za ním stojí do- cela jiné kruhy. Prodej hostince znamená prý pro Č. Dub, který jest již v ohledu nacionálnín ohrožen, „těžkou ránu“ a neněmecký čin pan Sluky odsuzuje se ve všech kruzích co nej- ostřeji, neboť hostinec jehe býval útočištěm ně- mockých cestujících a platil za vyšehra (, Iochburg“) Němců v městě. — K tomu dodat sluší, že Č. Dub podle sčítání lidu z 1900 mě 1116 obyv. s českou a 1593 s německou „obco vací řečí“ (r. 1890 875 obyv. č., 1693 n.) takže dnes najisto má českou většinu obyvatel jako ji měl nepochybně již r. 1900. Že do če- ských rukou přešel tak důležitý objekt německé državy, jest ovšem zprávou velmi potěšitelnou, — Revolta německých soudců proti jazy kové rovnoprávnosti českých menšin pokračuje stále, aniž by povolané orgány učinily jakékoliv opatření Dnes opětně musíme přinésti zprávu o hrubém porušení jazykové rovnoprávnost v obvodu c. k. krajského soudu mosteckého.

Čech Hrasil G Ztg Sluka Němec Dub Č . Dub

16 article

Národní jednota severočeská, zastoupená panem JUDrem V. Bendlem, advokátem v Mostě, po- dala u c. k. okresního soudu v Jirkově knihovn žádost českou. Tato knihovní žádost vyřizen byla jazykem německým. Stížnost proti tomuto vyřízení podanou odmitl c. k. krajský soue v Mostě ze dne 9. března 1909 č. j. R VI 10/9 z následujících důvodů: „V § 4. cís. patentu ze dne 9. srpna 1854 či 208 ř. z. pro řízení nesporné platného jest vý slovně ustanoveno, že pisemní žádosti v jazyku u soudu obvyklém sepsány býti musí a vyplývá z ustanovení notářských řadů ze dne 29. září 185. čís. 356 ř. z. (§ 10. 5 a 46) a ze dne 21. květn 1855 čís. 94 ř. z. ( 7a, 47, 48), které platnosli již pozbyly a platného notářského řádu ze dne 25 července 1871 čís. 75 ř. z. a obzvláště z §S 6. lit. e) 12, 13, 3, 43, 62, 63, 64, že nikoli korunní země nýbrž že soudní okres tvoří základní jednotnost jazykovou. Ustanovení § 4. tohoto cís. palentu jes dosud v platnosti, poněvadž nebyl vydán zákon kterým ustanovení to změněno neb zrušeno bylo Z 8 V. všeob. obě. zák. plyne dále, že ministeriálni nařízení o jazykové olázce vydané (ostatně již ale zase zrušené), pokud ustanovení 8 4. cís. palenlu ze dne 9. srpna 1854 čís. 208 ř. z. odporují, dle § 11. stál. zákl. zákona ze dne 21. prosince 1867 čis. 145 říš. zák. nemají platnosti, poněvadž ne jsou vydána na základě onoho zákona. Ale i čl.

JUDr V Bendl Most Jirkov

17 article

XIX. slál. základního zákona ze dne 21. prosinc 1867 čís. 142 ř. z. o všeobecných právech státníeh občanů nebylo zákonné ustanovení § 4 cit. pal. změněno, poněvadž státní základní zákon vyslo- vuje jen všeobečnou zásadu právní, ohledně ktero však dosud provozovací zákon vydán nebyl. Dle lexika obci v Čechách c. k. ústřední statistickou komisí na základě výsledků sčítání lidu ze dne 31.- prosince 1900 vyda ného, žije v obvodu c. k. okr. soudu v Jirkově 23.695 osob. toliko 607 se při- hlásilo ke slovanskému jazyku obcovacímu. Vzhle- dem k této okolnosti a k ostatně u soudu známe skutečnosti, že v obvodu jmenovaného okresníh soudu a tedy i u soudu samého jen jazyk německý obvyklým jest, musí strany u soudu tohoto v smyslu § 13. všeob. s. ř. a 8 4. cls. patentu ze dne 9. srpna 1854 čís. 208 ř. z. laké jen německé řeči, jako jazyka tam jedině v zemi obvyklého uživati. Nemůže se tedy rekurent cititi stíženým opatřeními v této věci knihovní učiněnými a ne bylo tedy rekursu místa dáti.« Z toho jest opětně patrno, že veškeré naše stižnosti na nezachovávání jazykové rovnopráv- nosti jsou marné a že naše delegace nemá an tolik síly, aby takovéto hrubé porušování jazy- kových práv zamezila. Krajský soud mostecký odváži se tvrditi, že v okresu jirkovském nent jazyk český obvyklý, ačkoliv v okresu tom lež Ervěnice, které bojem za českou školu nejlápe existenci českého živlu v tomto okresu dokázaly.

Čechy Jirkov

18 article

— Německý plagiator. Nepoctivého skutku dopustil se německý spisovatel z Moravy jmé nem Ottokar Stauf von der Mareh uveřejniv v týdenníku „Illustriertes Unterhal tungsblat“ z r. 1909 č. 12. novelku „Kyrios Miltiades Psaros“, ale nikde nepřipomenuv, že novelka ta není jeho duševním dílem, nýbrž že jest výtěžkem z literární krádeže na kterou si zašel do Kandidáta nesmrtelnosti našeho Svatopluka Čecha. Rozmarné vypravo- vání o starém lakomei Miltiadu Psarovi jest jed- nou z povídek, které Sv. Čech vkládá do úst „člo- věku s prošedivělým vousem“, aby zažehnal hrozící literární hovory mladých adeptů litora tury v jejich kavárně. V prvním vydání Kandi dáta nesmrtelnosti z roku 1884 čteme ji v ka XI. na str. 101—120. Německý „spisovatei“ přeložil ji deslova, vynechav jen sem tan některé slovo nebo větu, nebo učiniv malé změ ny, jako tu, že nazývá Miltiada Psara zdvořile Kyrios (= pán), ba nechává jej samého toto Ky- rios do závěti diktovati; dle Čecha mě! Psaros 500.000 franků hotových poněz, dle Stanfa von der March má milion franků — patrně ud roku 1884 do 1909 se kapitál Psarův zdvojnásobil — a přikoupil si 2 statky v Tripolizi; dle Čecha jsou hodinky, které v povídee hrají důležitou úlehu, stříbrné, Stauf von der March je pozlatil. K svému plagiátu nestoudný plagi a to připojil poznámku: Nachdruck verboten (= oti- štění zakázáno). Německý spisovatel Ottokan Staní von der March, přeloživ výňatek z díla Svatopluka Čecha a zatajív svůj pramen, do pustil se při nejmenším činu neslušného a ne- poctivého.

Stauf Miltiades Čecho Čo Kyrios Psarův Nachdruck Ottokan Morava Kandi der Mareh der March

19 article

— Šedesátiny Františka Adolfa Šuberta spisovatele, dramatika, redaktora, organisátor a divadelníka českého, připadají na dnešní den Docela výjimečně činný život jubilantův, ztrá vený vesměs ve službě národa a provázený z sluhami, kteréž z kulturního vývoje českého ni kdy nevymizí a vždy v něm budou spolupůso biti jako plodné sležky, zasluhuje, aby F.A Šubertoví byla vzdána k jeho šedesátým naro zeninám čest, jaká mu náleží. Dějiny českého divadla nelze si mysliti bez muže, který sám jsr jeho nejobsáhlejším historiografem, zasáhl do divadelnictví českého rukou a činností o roku 1880 vždy vynikující a od roku 1883 kdy stal se ředitelem Národního divadla, pak směrodatnou až do r. 1900, kdy ustoupil ze svého místa, aby po zbudování městského di vadla Král. Vinohradů opět ujal se na místě po Národním divadle prvním působnosti, známým okolnostmi přerušené. Při kolosální praeovná síle Šubertově, jeho vynikajícím, ba skutečne fenomenálním organisačním toleniu, jsou zásluhy jeho o Národní divadlo několikeré. Jako čler výboru Sboru pro zřízení Národního dívadla psa již dějiny jeho slavby, organisoval velmi účinně sbírky pro fond stavební, jako ředitel organi soval jeho počátky ve všech směrech, organiso val rávštěvu Národního divadla divadelním vlaky ze všech vončin světa, Čechy obývaných

František Adolf Šubert Král Šubertův národní divadlo

20 article

propagoval české umění operní známým vystou pením české opery ve Vídni 1892 (pozděj i umění dramatické již z divadla vinohradského) psal i divadelní kusy pro svou scénu, z nich aspoň „Jan Výrava“ a „Drama čtyř chudýeh stěn“ a také i „Probuzenci“ vždy zůstanou plat ným obohaconím českého repertoáru. Jeho ne zkrušitelná láska k divadlu dala vzniknouti řade spisů, ano celé bibliotéce knih, zabývajících se menografiemi určitých období vývojových, vě novaných klasikům českého dramatu pórem i scénou, a že láska ta byla náruživou, leccos v těchto knihách a brožurách bylo bojovného Polemické serie Šubertovy jsou veleznámé.

Jan Výrava Šubertův Vídeň

21 article

Druhý veliký obor činnosti Šubertovy věnovár byl českému výstavnictví. Česká chalupa zem ské jubilejní výstavy r. 1891 — jeho dílo — byla rodištěm jeho myšlenky o Národopisné vý stavě českoslovanské a čin, kterým tuto myšlen ku r. 1895 uskutečnil, nejskvělejším momen tem jeho zásluh o národ, z nichž nejmenší nen také rozvoj českého národopisu, korunovaný Národopisným musocm a Národo pisnou Společností českoslovan skou, jichž původcem a zakladatelem jest A. Subert. Neúnavný, silný duch jeho, oplýva- jící vzněly a také schopností provésti veliké my- šlenky, způsobil vznik mnohých institucí voli- kého dosahu v národně politickém životě. Z ini- ciativy jeho vznikla Národní jednota pošumav- ská, jeho zakročením stal se Husův rodný dům náre dním majetkem, lidové a školní knihovny matiční jsou jeho dílem, jeho dílem sociálně- humanitní komise ve sboru obecních staršíchse všemi ústavy, k nimž dal pokyny, dále Sirotě a vdovský fond při Náárodním divadle, organi- sace sbírek pro národní divadlo moravské atd.

Šubertův A Subert Husův národní divadlo moravský

22 article

Zkrétka, nepřehledná jest činnost Šubertova jako spisovalele, jako redaktora („Politik“, „Brousek“, „Pokrok“, „Ottův malý naučn slovník“ a nyní „Osvěta“), jako výboru matič- ního, jako člena sboru obecních starších, příprav- ných sborů divadel plzeňského a vinohradského. Muž ten vyšel ze stavu českých žurnalistů at jemu vděčí za jeho organisační a zakladatelskou činnost svých odborných spolků a fondů. Nač Šubert sáhl, vše kvetlo, vše dařilo se, z pře- mnohého má národní celek nehynoucí prospěch Budiž mu za to dík v den jeho šedesátých na- rozenin, spolu s přáním, aby jich slavil ješte několik desítek! — Kluby občanské. Občanský klub ve V sočanech bude míti 30. března 1909 o 7. hod. večer v restaurantu „u Lípy“ členskou schůz k sestavení kandidátní listiny a v 8 hod. řádnou valnou hromadu. — Z Národní rady české. Schůze praesidi ální komise koná se dnes v sobotu v 5 hod, od poledne v zasedací sini Národní rady české (Vo dičkova ul. č. 20).

Šubertův Brousek Ottův Šubert divadlo plzeňský národní rada český

23 article

— Osobní. Celní Alois Kalina povýšen by osobně do X stupně třídního pořadu st. úřadnictva — Ministerstvo veřejných prací povýšilo profesor státní průmyslové školy na Smíchově p. Antonín Cechnera do VII. dietní třídy. — Promoce. Pan MUC. Jan Zahradní ček z Mastníka na Moravě bude dnes o 1/812. hod. dop. na české universitě Karlo Ferdinandově v Praze doktorem veškerého lékařství veřejně prohlášen. — Z české vysoké školy technické v Praze Inženýr p. Emanuel Eichler z král. Vinohrad podrobil se dne 26. t. m. II. slátní zkoušce z obor stavebního inženýrství a uznán byl způsobilým s vyznamenáním. — K uctění pamálky zesnnléh pana dra. techn. Vojtěcha Novotného, místopředsedy správní rady I. českomoravské továrny na stroje v Praze, věnoval sbor profesorský české vysoké školy technické 50 K vycházkovému fondu pro posluchač odboru strojního inženýrství na této vysoké škole. — Úmrlí. Ve čtvrtek zemřela paní Antonie Fleissigová roz. Prausova, vdova po hospodář- ském správci. Pobřeb bude zejtra o 3. hod. z chrámu u sv. Vojtěcha (v Jirchářích) na hřbitov olšanský.

Kalina Cechner Jan zahradní Eichler doktor Novotný Fleissigová Prausův svatý . Vojtěch Smíchov Mastník Morava Praha Vinohrady Olšanský státní průmyslový škola univerzita Karla Ferdinandov český vysoký škola technický v Praga

24 article

— Pan Matyáž Weyrostek, známý pražský mist dlaždičský, jehož úmrií vyvolalo v nejširších kruzích hluboký zámmutek, byl včera odpoledne pochovár k trvalému spánku do rodinné hrobky na hrbitov olšanském. Pohřeb jeho byl imposantním účasten stvím všech vrstev obyvatelstva pražského. V době. když kondukt ubíral se ulicemi od Týnského chrámu k museu, veškorá doprava byla zastavena, poněvad ulice byly přeplněny obecensivem, jehož nepřehledné zástupy pohřbu se zúčastnily. Rakev s tělesným ostatky spočívala v Týnském chrámě na skvostně vyzdobeném katafalku, kolem něhož rozloženo byle množství drahocenných věnců a palmových kytie jež věnovali kromě truchlicí rodiny: spolek „Lumír - rodina Černých, Josefa a Fr. Weyrostkovi, Jindř. S totek, rod. Paulova, společenstvo mistrů dlaždič ských, rodiny Procházkova, Kaisrova. Keiblova Vlčkova, Masákova, Ursiny, XIX. baterie mistrů ka nonýrů manželé Richtrovi, dělníci dlaždičští, I. set rina granátníků, důstojníci sboru granátníků, spolek „Olymp“, bratrstvo řemeslníků a j. v. Při pohřebníc obřadech, které vykonal hlavní farář dr. Knobloch zapěl malostranský „Lumir“ smuteční sbor od Ku bála, dále Salve regina a Milosrdný bože. Obřad zůčastnilí se zejména městští radní pp. Fatka a dr Pík, ob. starší p. Kaše, podplukovník ozbrojených sborů p. Staus, důstojnici ozbrojených sborů, před- seda jednoty železničních zřízenců p. Vojna, poslanei pp. Hybá a Slavik, předn. kanceláří obchod soudu p

Matyáž Černá Josef Weyrostk Jindřichův Paulův Procházkův Kaisrův Keiblův Vlčkův Masákův Ursiny Richter doktor Knobloch Lumir Fatka Kaše Olšanský spolek „ Lumír spolek „ Olymp

25 article

Kračmera, hl. far. P. Janků, far. P. Hojsa, ryl. Pštross restauratér K. Šindelář, deputace ozbrojených sbor v Turnově a v Kouřimi, deputace mistrů dlaždič kých, spolek „Věrní bratří“, bratrstvo řemeslníků živnostníků a j. v. Po obladech byla rakev s těles nými oslatky zesnulého znesena do zlatého šesti spřežního vozu pohřebního, poděl někcž lvořili špa- lir granátníci, bratrstvo řemeslníků a živnostniku dlaždíči a oficianti pohřebního ústavu. Průvod za- hájila hromada pomocníků dlaždičských s korouhví následovala civilní kapela, pak věncový vůz, pode něhož tvořili špalír dlaždiči, nesoucí věnce, dále ubí- rala se setnina priv sboru měšť. granátníků za velen setníka p. Siřiště, následovala hudba granátníků, du- chovenstvo a pohřební vůz. Na hřbitově olšanskén při spouštění rakve do hrobky zapěl „Lumír“ opě smuteční sbory — Z měslské rady pražské. Ve včerejší schůzip Pasovský naléhal na to, aby v nejkralší době prove- deny byly úpravy sadu kolem kostela sv. Jindřichaa aby s urychlením bylo pokračována na opravných pracích koslela: návrh podporován byl pp. Václ No- votným a Pelerkou a přikázán k urychlenému řízení

Kračmer P Hojsa K Šindelář Pasovský Jindřichaa Václ Turnov Kouřim

26 article

— Pan dr Funk doporučil, aby návrhy podávané členy rady městské ve schůzích byly projednávány v referátech jako nutné a navrhovatelé aby byli určitých lhůtách o postupu práce vyrozumívěni. — Schválen byl projekt elektrického osvětlení ulic Žilně od Karlova náměsti k ulici Štěpánské: dále projekt druhě koleje na Újezdě na trati Smíchov— Centrála a projekt dvoukolejného zaústění trati Kar- lín—Mtalá strana na trali Chatkuva ulice— Sürakova akademie. — Správní radě elektr. podniků přikázán rávrh pana Peterky, aby vzsia v úvahu stavbu obyt- ných domů pro své zřízence a úřadníky po přikladu jiných velkých zaměsinavatelů v cizině, dále návrh téhož, aby stožáry elektr. drah na silnici pod Lelnou byly s chodníku přeloženy do parapetu; návrhy na reformu vozby na tratích č. 5 a 7 a p. cís. r. Reiní- varta na reformu vozby na trati v ulici Vodičkově Stavebnímu úřadu přikázán byl návrh pana Váňhy aby byl v čas prohlédnut a doplněn materiá! na stav- bu říčních 1zní v Holežovicích, aby v. čas mohlo býti započato se slavbou. — Pp. dr. Funk, dr. Plk

Funk Peterek Váňha Újezd Smíchov Kara Chatkuv ulice Sürakov akademie Karlův náměst

27 article

Reinvart podali návihy na reformu voličských sezna- mů za účelem jich oprav a doplnění; přikázáno r ferátu osobnímu. — Ze slaroměslské radnica. Zmínili jsme se jiz o tom, že slaročeské sdružení obecních slaršíci usneslo se vyloučiti ze svého středu p. m. r. Brože předsedu správní rady elektrických podniků, poně- vadž vzdor závaznému způsobu hlasování (odevzdá- ním prázdných listků) při volbě primátora měst praž- ských přece odevzdal svůj hlas pro dra, K. Groše Poněvadž na toto usnesení pan m. r. Brož nereagoval a prestě do schůzí sdružení přestal chodit, usneslo se sdružení dále, vyzvati p. Brože, aby se vzdal všech hodností, kterých dosáhl v době, kdy byl ješte členem sdružení, t. j. členství v radě měslské, před- sednictví správní rady elektrických podniků, různých komisí atd. Pan m. r. Brož, jakmile včera zprávu o tomlo usnesení obdržel, předloží celou záležitnat svým voličům k rozhodnutí. — Pan mag. rada Václ. Hrněíř, referent o stavbě representačního domu u Prašné brány, požádá prosidium rady městské, aby této funkce byl zbaven, ježlo bezdůvodně mu byle vytýkáno, že jednostranně referuje. — Ve zvláštní komisi, konané včera na staroměstské radnici, byl schválen druh mramoru pro podstavec pomníku P . Palockého.

Brož K Groš Václ

28 article

— Slavebni zálažilosti obce pražské. Ve včerajší schůzi městské rady pražské bylo usneseno vypsati ofertní řízení na zadání prací, spojených s rekon- strukcí kostela svatého Václava, Lhůla ku prove- dení prací vnějších stanovena na rok, vnitřních na dva roky. Star. náměstek p. Jos. Jirousek navrhl, aby v případech, kde provedení prací není příliš naléhavé, byl vždy vypisován přiměřeně dlouhý termín ofertní, aby i menší živnostníci mohli se ofertního řízení zúčastniti. Pan A. Novotný sdělil, že v technické ko- misi bude tato zásada zachovávána. — Stavba stoky ve třídě Bubenské zadána p. Konarskému. Pan dr Pík navrhoval, aby na křižovatce náměstí Václav- ského a ulic Jindřišské a Vodičkovy byly zřízeny vpusti pro vodu dešťovou, která při lijácích oto okol zaplavuje, přicházejíc kolejnicemi v proudech ze svahu od musea, Přikázáno kanceláři kanalisačni. —

svatý Václav Lhůla Jirousek A Novotná Konarský Václav Vodičkův křižovatka náměstí Jindřišská

29 article

Pan Drož tázal se, v jakém sladiu jest otázka pode- psání smlouvy s vojenským orárem v příčině pře- vzetí fortifikačních pozemků. Úřadující náměstek sta- rostův pan dr. Ant. Štych sdělil, že o této věci bylo minulého týdne jednáno ve společné komisi se zá- stupci vojenského eráru a usneseno, konati pochozí komisi za účelem zjištění pravého stavu objektů; k- misí povode místodržitelství. Pan nám. dr. Stych uj- stil, že této věci bude věnována náležitá péče, ab s urychlením byla skončena. — Stavehním úřadem byl předložen projekt na rekonstrukci silnice Chot- kovy a úvozu od kasáren pod Bruskou k silnici Belerediho; provedení projektu vypočtěno jest n 323.000 K: náklad jest již částečně kryt rozpočlem (200.000 K), erár přispívá subvencí 100.000 K. Zá- ležitost bude přediožena nejbližší schůzi sboru obec- ních starších ke schválení a hned potom vypsáne bu- de ofertní řízení, aby práce co možná záhy byly za- dány a aby s nimi mohlo býti co nejdříve započato.

Drož doktor Antonín Štych K Zá

30 article

Současně bude prováděno odvodnění. Lhůla ku pro- vedení práce stanovena na 5 měsíců. — Schválen byl návrh, aby na kostele sv. Martina umístěna byla de- ska s bronzovým modailonem Brokova. — O potřebách vinohradského školství pojednal Spolek pro městské záležitosti vin- hradské na členské schůzi dne 22. března v Ná- rodním domě. Schůze byla čelně navštívena, zejměna vinohradským učitelstvem. V zastoupení městsk rady doslavil se na schůzi pan stavitel Hloleček, z místní školní radu vinohradskou pan ředitel Nejedlý.

Martino Brokův Hloleček Nejedlá Ná rodní dům

31 article

Rozhovor zahájil člen výboru pan odb. učitel Vim- mer, který v poulavé řeči upozernil na nedostatky vinohradských škol, vyslovil přání, aby při slavbě nových škol přihlíželo se k moderním požadavkům hygieny, se stanoviska paedagogického vyslovil po- třebu škol kámých a pro slabomyslné děli. Upozornil na vzrůstající polřebu, zříditi IV ročníky měšťansk ých škol a vyslovil přání, aby obec i jednollivci v ob- čanslvu přispívali hojnou měrou na zakupování škol- ních pomůcek, ježto učitelé sami nemohou ze svých dost skrovných prostředků tak činiti. Vinohiradská učitelstvo již od roku 1898 domáhá se úpravy příby- tečného, leč marně. Posléze shrnul všecky požadavky v jedno plání k městskému zastupitelstvu i k veške- rému občanstvu, aby toliž vinohradské školství, poží- vající jinak pověsti výborně, jako důležitý činilel místní i národní podporováno bylo všemožně, aby jeho nedostalky co nejdříve byly odstraněny. V čilá debatě, která po řeči pana učitele Vimmra se rozvi- nula, akcentoval pan učitcl Štech zejména potřebu reform. gymnasia p. uč. Krůta rozmnožení měšťan- ských škol, dr. Sommer úpravu zdravolních po měrů ve školách, ředitel pan PavlIk vyslovil přá- ní, aby ve stavbách nových škol pokračováno bylo rychlejším tempem a upozornil na smutné poměry pážové mezi zatímním učitelstvem. Zástupce místní školní rady pan ředilel Nejedlý upozorňoval na důležitou olázku stabilisace školství a na nešvar zři- zování zatímních míst učilelských, pan učitel Hub- ka upozornil na tělesný stav žaciva vinohradských škol a žádal zvýšení dolace na obědy a ošacení dí- tek. Po vývodech pp. ředilele Nejedlého, dra.

Štech Krůta doktor Sommer Pavlik Nejedlá Hub Nejedlý

32 article

Sommra, ředitele Pavlíka, ujal se slova zá- stupce městské rady pan stavitel Holeček, klerý upozornil na úspěšnou činnost obce a slíbil, že vy- slovená přání přednese v městské radě a že obec. seč síly finanění to dovolí, bude hledět jím vyhovět Po doslovu p. učitele Vimmra přednesl dr. Pavlík následující resoluci: „Spolek pro městské zále- žitosti, pojednav o potřebách vinohradského školství a uznávaje vděčně dosavadní péči městského zaslu- pitelstva o rozvoj zdejšího školství, žádá slušněs městskou radu a místní školní radu: 1. aby při za- kládání nové školy byla takové udělena z prostředků obce přiměřená dotace na nejnutnější prvé vypra- vení školy, 2. aby školy pokud možno byly zaklá- dány v obvodech jim přikázaných, aby podvejn školy byly ce možno nejdřive rozdělovány, jak zákon výslovně předpisuje, 3. aby zřízením IV. ročníku při jedně z měšťanských škol chlapeckých a jedné z div- čích bylo náležítě postaráno o přiměřené vzdělání dl- tek ze širokých vrstev lidových, 4. aby založením po- mocných tříd bylo umožněno abnormálním dělem

Sommr Pavlík Holeček Vimmra spolek pro městský zála

33 article

harmonicky se vzdělávat, 5 aby učitelstvu bylo pří- bytečné upraveno přiměřeně k nynějším drahotním pomětům, 6. aby učitelským osobám, které slou přes 20 let a nedomohly se míst vedoucích, byl při- znán starob. přídavek dotud, než se ho učitelstvo do- může na zemském sněmu, 7. aby při obsazování mísí učitelských bylo postupovánc dle jednotné ideové zásady, 8. ny vzhledem na nutnost nových škola přepinění dosavadních obecných i měšťanských ško přikročeno bylo co nejdfive ke slavbě aspoň jedné školy měšťanské i obecní, v budovách pokud možne nejmenších, aby vzhledem k neustálému vzrůstu na- šeho města bylo zakupováním vhodných pezemi ků pamateváno na budoucí nulné další školy a to p obvody co nejmenši, 9. by dolace obecní na ošaco- vání a živení mládeže, nyňí jen 5000 K obnášející. vzhledem k nuzným poměrům, byť i skrytě a mále. přece však na Král. Vinohradech panujícím, byla po- kud možno zvýšena.“ Resoluce tato bez námilek při- jala byla a předsedající starosla pan Felix Gollen skončil, poděkovav přítomným, zdařilou schůzi. — Z městského zastupitelstva přítomní byli mimo uve- deně pp. Gubiš a dr. Havelka.

Král Gollen Gubiš doktor Havelka Vinohrady

34 article

— Ná odní klub. Dnes v 8 hod. večer pravidelný týdenní jour fixe. Zejtra přednáší p. dr. Komers (zájezd lékařů na jib). — Ve schůzi zemského výboru král. českého dne 23. t m. konané, byly po zprávě návrhu p. přís. z v. K. Adámka vyřízeny inspekční zprávy o zimní hospod škole v Chrudimi, o zakoupení pozemku pro budovu zimní hosp. školy v Kuklenách, o doplně e mlékařské školy v Plzni. Povoleny subvence na pě- stování košikářské vrby při hosp. škole ve Volyní. Povoleno deplnění nábytku Musea král. českého pro praeparáty zoologické. Zásadně povolena zemská subvence na přístavbu zimní hospod. školy v Jičině. Svolena padpora na zařízení nákupního družstva v Čisté, Svazu pro povznesení košikářství, na zaři- zení učnovské besidky v Jilemnici. Zpráva o sirsl- čincích v Něm. Brodé a Kolíně vzala na uspokojivé vědomí. Povolena podpora na zakoupení benzinu- vého motoru reln. švole v Kostelci n. Orl. Zprava o řemesluické škole v Kolině vzata na uspokojive vědomí.

doktor Komers K Adámek Brodý Chrudim Kukleny Plzeň Volyň Jilemnice Německo Kolín Kostelec můj Ná oden klub e mlékařský škola muzeum král svaz pro povznesený