Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2

2

NÁRODNÍ LISTY

3

27. března 1909. Číslo 86.

4 article

přece třeba, raditi se o válečné půjčce. Bylo by toho tím méně třeba, ježto disposice o té věci učiněny už před několika měsíci.“ Zvláštn význam pro zaclování míru dr. Wekerle při- kládá tomu, že se srbský prine Jiří zřekl násled- nictví.

Wekerle Jiří

5 article Politické zprávy zahraničně. V Praze, 26. března.

Politické zprávy zahraničně. V Praze, 26. března. Kamarádství černohorakých a tureckých důstoj niků. r. Ze Skadru nad Bojanou, 25. března. (Zvl tolegram „N. L.“) Jménem černoborského dů- stojnictva přijeli sem: brigadýr serdar Jan ko Vukotič, komandýr Luka Gojnič, komandýr Joko Jovanoviě, podporučík Vlado Zimonjič podporučík Petar Martinovič, aby tureckým dů- stojníkům oplatili kamarádskou návštěvu, kte- rou jim oni učinili na Cetyni. ae. Z Berau, 25. března. (Zvl. tel. „Nár- Listů“.) Z černohorských Vasojevičů přibylo sem někelik vojenských i občanských starešin, aby navštívili zdejší svoje soudruhy. Černohorská deputace byla velmi krásně uvítána. Vystrojen banket a proneseny přípitky na zdravi sultána i knížete Nikoly. Zbratření úplné. Samospráva královstvi polského. Z Varšavy, 26. března. (Zvl. tel. » Nár. L.«) Komise, v niž radomský gubernátor Zá- sadka, zastupuje generál gubernátora Skalova, předsedá, zakončila rozbor vládního projektu měslské samosprávy v král. polském a přijala jej beze změny. Nyní bude předsevzata revise všeho jmění a hospodářství polských měst, načež vláda projekt odevzdá hosudarstvenné dumě.

Jan Vukotič Luka Gojnič Zimonjič Petar Martinovič Nikola Skalův Praha Skadr nad Bojana Bera Varšava Joko Jovanovi

6 article

Porážka Tittonova. Listy italské konstatují, že včera byl jediný anstrofilský ministr Italie, ministr věcí vnějšíeh Tittoni ve sněmovuě poražen i bez hlaso- vání. Jeho zmínka v trůnní řeči o politice za- hraniční byla, ačkoliv přitomny byly toliko strany ústavní (republikáni a socialisté vyšli), při- jata mrazivým mlčením i vládní ch stran; pokus pouze třech poslanců z pravice tleskati, byl hned v zárodku potlačen. Listy ital- ské tvrdi dnes, že po tomto odmitnutí sně- movny Tittoni neprodleně podá demisi. Sně- movna italská byla včera obklopena hustým kor- donem vojska a policie, kteréž nech tělo ani ministra Tittona pustiti do sněmovny. Teprve jeden policejní komisat poznav jej, vymohl ministru propuštění kordo- nem. Rakouský vyslanec, kterýž s cholí chtěl býti sezení sněmovny přitomen, po marných po kusech projeti kordonem, vrátili se rozzloben zpět Všichni poslanci povšimli si za trůnní řeči ná padné bledesti královny Heleny.

Helena

7 article Státní krise v Německu.

Státní krise v Německu. (Demise Bülowova jen odročenn. — Fi nanění refonma pohřbena. — Apel prv- nlch mužů Německa pro záchranu říše) Nazírání naše, že prohlášením konserva- tiveů naproti nepřijatelnosti daně pozůstalostní jest vládní blok rozbit, potvrzuje dnes záplna »Nalionale Korresp.« (Viz včerejší večernik j Jestliže konservativci problašují, že i přes své stanovisko setrvati chtějí v bloku, jest to jen fráze, kterou zhostiti se chtějí v nynější i zevně kritické situaci zodpovědnosti za rozbití bloku Vládní většina, jejíž jednotlivé veliké skupiny horují v zásadních otázkách proti sobě a porá- žeji nejdůležitější předlohu vládní, není už an vládní, ani většinou. Rozpor lze jakž takž za- krýti jen do hlasování v plenu. »Nat. Kor.« konstatuje též výslovně, že jest blok rozbit finanční reforma pohrbena — bez středu. Ale se středem Bülow reformy dělati ne- bude a ještě méně střed s Bülowem. Také jeho demisi lze odkládati jen do rozhodnutí p le na o předlohách finančních a ovšem možno, že debata v plenu bude k vůli tomu odročenaa že sečká se s rozhodnutím vnitřní krise až polevi krise vnější. Mimochodem řečeno, všem sloupencům samosprávy zemí jest tentokrále bližším náhodou stanovisko německých konser- vativeů, nežli německých liberálů, protože on hájí samostalnost jednotlivých států ve věceeh finančních proti liberálnímu ceníralismu. Přední mužové Německa, svob. p. Berlepseh prof. Delbrink, G. Sehmoller, E. Franeke vydal právě apel k říšskému suěmu, aby

Bülowův Apel Bülow profesor Delbrink G Sehmoller E Franeke Německo Nalionale Korresp

8 article

skoncováním reformy flnanční za- chránil říši před obrovskou krisí. Provolání končí: »Vážná chvíle podněcuje všecky přátele vlasti k napomenutí, aby sněm učinil konečně pevným rozhodnutím konec tísni a aby dospěl k dohodě se spolkovými vládam o reformě finanční. Čskání jest nesnesitelné. Běží o životní otázku německého ná- roda a říše, kteráž vyžaduje co nejrychlejšího rozřešení«. Tento »výkřik v nouzi« dokazuje nejlépe, jakého vrchole krise v Německu do- stoupila!

Německo

9 article Politický proces v Záhřehě.

Politický proces v Záhřehě. V Záhřebě, dne 25. března 1909

Záhřeb

10 article

(Od zvláštního zpravodaje „Nár. L.“) Taková bouře, jaká byla za včerejšího od- poledního líčení, ještě v soudní síni Záhřeba ne- zaburácela. Vyvolal ji státní návladní. Představte si vedle Aceurta zjev ušlechtilý a vznešený, pro- nášející klidně a vážně zásady lidskosti, jimiž je naplněno srdce jeho. Okamžitě pochopéte, že tu propukne srážka mezi dobrem a zlem. Bez- branný, nevinně uvězněný kněz Nikola Ercego- vac, otec 10 dětí, na jehož minulosti neleží ani jediný stín, kněz prosycený pravdou zákona bo- žího, se hájí proti útokům nezřízeného a msti- vého bídáctví. Mluví velebně. Muku žaláře snáší s křesťanskou pokorou. Ví, že trpí novinně. Je věrným synem svého národa, ale na prvém místě je pastýřem svého stáda Žije život vzorný. Lež jest mu nesnesitelnou. A slavně pronáší, že by byl nestrpěl žádné vele- zrádné úmysly u svého stáda. Těšila ho svor- nost, jež zavládla mezi katolickými Chorvaty a pravoslavnými Srby. V obci a ani v kostele žád- nou velkosrbskou propagandu nerozšiřoval. Je- mu kostel je místem svatým. Klidná, přesvědčivá a důstojná mluva kněze Ercegovace dráždí Aceurta. Počal s úšklebky.

Ercego Muk Chorvat Srba Aceurt Záhřeb

11 article

„Bah, s pathosem nám tu vykládáte svoje kněž ské důstojenství. Jím nás neobloudíte. My ví- me, že vy pravoslavní kněží jste šo- vinisty. Jeden z vás i o Bohorodičce tvrdil že byl Srblou. Dnes, kdy sedíte na lavici obža lovaných, nám tu deklamujete velikou lásku k Chorvatům. Tu jen fingujete. Chtěli jste do- stati Chorvaty na vějičku, abyste snáze mohli provozovat svou velkosrbskou propagandu.“ „Není třeba žádné propagandy. Kdo se Srbem zrodil, Srbem zůstane. Já sám již z prsou matky jsem ssál vědomí, že jsem Srbem,“ klídně odvětil kněz Ercegovae. A jizlivý Accurti, který už je úplně pře- svědčen, že selhala ta objednaná infamie na po- koření srbského lidu a na rozbití srbo-cborvat- ské dohody, jedovatě vykřiknul:„Ano, ale z mateř- ského mléka jste nessál svoji antidynastičnost.“ Míra trpělivosti tím byla dovršene. V soud- ní sini zaburácela nesmírná vřava. Obhájeové bleskem vstávají se svýchmíst. Dr. Medakovič volá: „To již přesahuje všachny meze.“ Obžalo v aní. sedící na konci sálu, buší do lavie a rozhodně žádají za pokárání návlad- náho. Předseda marně se snaží utišiti vřavu, Ne- kárá však Acicurta, nýbrž sopti na hlavy obhájců a obžalovaných a křičí na ně: „Kdo z vás tu křičí?“ Obžalovaní hněvivě odpovídají „My všichni, my do jednoho všichni.“ Předsed jim vyhrožuje disciplinárním trestem. Obžalo- vaný kněz Milič volá: „Diseiplinujte státního návladního“. A ten žádá předsedu, by mu zjed- nad ochranu zákona.

Bah Srbla Chorvat Srb Ercegovae doktor Medakovič Milič já vědětI

12 article

Předseda se senátem kvapně opoušlí soudn síň. A už tu minutu se vrací. Oznamuje řešent senátu: „Všichni obžalovaní budtež ze soudní síně odstraněni. Kněz Miliě bu'ďliž potrestán 24hodinným vč- zením v tmavém žaláři o hladu a o tvrdém lůžku. Obžalovaní jsou odváděni ozbrojenou stráží, ale na odchodu volají: „Všechny nás potrestejte! Všichni stejnou vinu neseme jako pep Milič! Proč raději hned neoznámite rozsudek? K čemu ta komedie vý- slechu?“ A kněz Milič s hrdě pozvednutou hlavou důstojným hlasem volá: „Každý násili najde svého konce!“ Předseda na to dru. Medakovičovi diktuje disciplinární trest 150 korun. A to se děte dnes — v Evropě Malomoe zuří — vyhlidnulá oběť uniká je spárům. Nelze přece trestat pro velezrádu kněze. který z nařízení svého představenstva pro hrob pra voslavného Srba žádal kříž se srbským nápisem A nic, absolutně nic jiného se nevytýká knězi Ereegovacovi! Po malém oddochu k výslechu povolán byl 37letý kupec Nikola Rebrača. Postavička malá, živá a jako rtuť pohyblivá. Mluví tak rychle, že mu ani slova rozuměti není. A tenje obviněn, že měl velezrádné řeči. Nikdo smíchu ubrániti se nemůže: tu ten človiček, s velkým nedostatkem řeči, přece nebyl žádný politický řečník. Sám předseda přiznává, že ani slova z řeči obžalovaného pochytiti nemůže: „Noo tak teda, vidíte, vy sám ani slova nerozumíte a přece svědek obžaloby Bižar tvrdí, že rozuměl celé mě řeči — kterou jsem nedržel!“ Jsme ohromeni vším, co se v soudní síni Záhřeba děje. A tážeme se: není žádné mravní moci, která by učinila přítrž tomuto skandálu

Milič Srba Ereegovac Rebrača Evropa Záhřeb senát

13 article Evropy ?

Evropy ? Ze Záhřebu, 26. března. (K. k. uher.) Oh- žalovaný Stanko Rebrac popírá všecky údaje obžaloby, také výslech obžalovaného Jiřího K on- cara a Ljubomira Viliče minul beze zvláštní příhody. Za výslechu Viliče způsobili obžalovaní z okresu Vrginomostu velikou vřavu. Senát vy- loučil je z ličení dnešního i zejtřejšího. Na to vyslýchán Demetr Gajič a Risto- vič, kteří rovněž poplrali údaje obžaloby.

Stanko Rebrac Jiří Vilič Demetr Gajič Risto Evropa Záhřeb

14 article Říšská rada.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 143.) Ve Vídní, 26. března. (Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listů«.) V pozdní hodině noční skončena byla před- velikonoéní kampaň poslanecké sněmovny. Za- sedala od 10. t. m. Mnoho nevykonala. Povolila rekruty, schválila postátňovací zákon, vyřídila osnovu zákona proti dobytčímu moru a t. zv. zá- kon zmocňovací. Byly 4 hodiny odpoledne, když záko proti dobytčímu moru byl schválen také ve třetím čtení, což agrárníci na obou stra- nách sněmovny uvítali hlučným potleskem a po- chvalou. Velice zevrubně pojednalo se o zákon zmocňovacím, při kterém ministr obchodu dr. Weiskirchner měl svůj debut. Jest za- jisté zajímavo, že doznal pochvaly ministr ob- chodu, nikoliv ministr orby u německých agrár- Nový zákon proti dobytčímu moru má dů- ležitost a dosah pro tisíce obyvatel. Jest to díle zejména předsedy výboru pro zákon ten Václava Kotláře a zpravodaje posl. Povše, jest to dílo dvou Slovanů, jest to nový důkaz, že zá- konodárnou práci ve sněmovně vídeňské dove- dou platně a zdárně vykonati Slované bez Němců. O 10. hod. noční odůvodnil dr. Adler svůj návrh v našem večerním listě sdělený.

doktor Weiskirchner Václav kotlář Slovan Němec Adler Vídeň poslanecký sněmovna

15 article

Po něm učinil ministerský předseda baron Bienerth prohlášení v ten rozum, že vši- chni činitelové monarchie půso- bili pro mír a že stane se vše, by národům rakouským mír byl zachován; že však, k dyb ukázala se nezbytnost apelovati na vlastenectví národů, tento apel nalezne jistě hlasitou odezvu. Jménem křesťanských sociálů dr. Eben- hoch ohlásil dodatek k návrhu Adlerovu. Dneš- ní debut bývalého ministra orby v kabinetě Be- ekově byl opělným a viditelným důkazem, že tento poslonec nejen postupuje, nýbrž postoupi na vůdce celého křesťansko-sociálního svazu Návrh Adlerů v přijat po krátké debatě. ve které promluvili posl. Biankini a Kalina a do- datkem dra. Ebenhocha iza samozřejmého předpokladu, že tím vážnost a zájmy monarchie nebudou poškozeny, při čemž projevujeme na- šim hodným vojákům, konajfeím těžkou službu na hranicích, nejvřelejší sympatie. Když president dr. Pattai vyhlásil, že návrl jest přijat, voláno, aby ti vojáci přišli brzy domů. Bylo již k půlnoci, když poslanci rozehá zeli se na prázdeň, která potrvá 4 neděle.

Bienerth doktor Eben Adlerův Adler Pattai Be sociální svaz

17 article

Zákon o dobytčím moru. V debatě (víz večerní vydání »Nár. Listů«) druhé skupině 88 48. až 62 promluvil dále posl Habermann, janž žádal opatření proti tuberkulose dobytka a podání všeobecného zákona o jeho poji- šťování. Posl. Lisý vílá zákon, ač opomenuto kompelence sněmů zemských, a poukazuje na jeho závady. Ná- hrady za ztráty dobytka jsou malé; tresty vysoké.

Habermann Posl Ná

18 article

Třeha větších podpor zemědělským družstvům, vět šíno počtu zvěrolékařů a české vysoké škol zvěrolékařské v Praze. Schvaluje akci min. orby za vyvazení rolníků z dluhů. Klub řečníkův bude hlasovati pro s výhradou, že usnášení o zá- koně patří do pravomoci zemských sněmů. Na to mluví poslanci Pišek, Olševský Petrický, kteří podávají různé změňovac návrhy, týkající se ustvnovení trestních. Skupina drubá přijímá se beze změny Na to projednává se skupina lřetí, 88 65. až 79. Ministr spravedlnosti dr. šl. Hochenburger při ponští, že zákon stanoví dosti vysoké bra- nice největšího trestu, což však třeba vy- světliti též tím, že se zvláště vůci cizině chtělo uká- zati, že se zamýšlí přísné provádění předpisů vete- rinářsko-policejních. Ve shodě s ministrem orby pro- hlašuje však ministr, že vláda souhlasí se snížením této nejvyšší branice irestů, a to v rámci návrhů poslanců Konstantina Levického a Kor0š ce. Změňovací návrhy týkají se § 64., v němž mají býti tresty stanoveny od jednoho dne až do tří měsíců, po pří- padě od 10 až do 1000 K, § 65., v němž mají býti sníženy tresty s jednoho roku na 6 měsíců a se 4000 na 2000 K, a prvního odstavce § 66, jenž se upravuje stejně jako § 65. (Změňovaci návrh Le- vického.) Dále týkají se § 63., kdež hlavní výměr trestu se snižuje se 3 na 2 měsíce, po případě s 1000 n 600 K, § 64., kdež snižuje se trest se 6 na 3 mě- síce, po případě s 2000 na 1000 K, § 65., kdež se stanoví trest ve výměře jednoho týdne a šesti mě- síců, po případě 50—2000 K a prvního odstavce § 66., v němž se stanoví trest od jednobo týdne l do šesti měsíců, po připadě 50—2000 K (Změňovac návrh Korošcův). Iřetí skupina přijímá se pak ve znění zprávy výborové snávrhy Levického a Korošce.

Pišek Olševský Petrický Konstantinos Korošcův Praha

19 article

Zákon přijímá se pak ve třetím čtení Resoluce ve příčině zřízení vysoké škory zvěrolékařské v Praze s českým jazy kem vyučovacím přikazuje se výboru rozpo tovému. Osnovy zákonů ve příčině potírání moru hovězího dobytka, plicního moru a povinnosti desinfekce zvířat přijímají se bez debaty v druhém i třetím čtení. Na to na řadu rokování přichází obchodně-politický zákon zmocňovací. Zpravodaj posl. dr. Licht zahajuje rokování prohlašuje, že sněmovna má rozhodnouti, v jakém rozsahu hodlá dáti vládě zmocnění, zdali na základě největších výhod, nestanovíc konečnou Ihůtu aneho dále též se Srbskem, avšak s ko nečnou lhůtou 31. prosince, aby mohla pro- dloužiti nynějš zatímné vztahy. Posl. dr. Damm prohlašuje, že dosud zněl ob chodně-politický zákon zmocňovací vždy v tom smyslu. že dotyčné úmluvy mobou býti zatímině až do jisté lhůty aktivovány, že však definitivní úmluvy, jeh platí přes jistou dobu, musí býti předloženy k před chozímu usnesení pariamentu. Nyní však má vláda dostati zmocnění, uzavříti definitivní úmluvy, platné až do 31. prosince t. r. Tato formulace jest v nej- větším odporu se zákony ústavními. To by uvedlo parlament do nesmírně veliké tísně. Vůbec nesou- hlasí s praxí zákonů zmocňovacích. Zákon zmocňo vací musí míti obsah zcela určitý. Řečník obrací se proti sociálním de mokratům a vyslovuje podiv, že tito chtějí dáti vládě bar. Bienertha tak velikou volnos a hájí pak zemědělstvo rakouské proti výtkám prot němu proneseným a zdůrazňuje, že stáli zemědělci vždycky na stanovisku, že zemědělství a průmysl se maji navzájem doplňovali a podporovati, že však žádají slejné právo pro zemědělství. Byla v poslední době vytýkána fdvolila, jako bycho m k vůli vepři chtěli obětovati krev našich vojínů.

doktor Licht Posl Damm Bienerth Praha Srbsko

20 article

My zemědělci jsme si vědomi, že my jsme to ne byli, kleří způsobili bezesmluvný stav se Srbskem, nýbrž že to byl zcela speciální pro- mysl. Rušitele míru, kterými prý my jsme, třeb hledati u těch, kteří nesmírně vážné doby používají. aby pro sebe vytloukli stranicko-politický kapítál. kteří vyvolali debatu, která vzhledem na vážné dny raději měla odpadnouti. Žádáme, aby byly definitivní smlouvy za všech okolností předloženy ústavnímu usnesení parlamentu. Poslanec Seitz přimlouvá se za zmocňovací zákon a zdůrazňuje, že udělení obchodně-politického zmo- cnění valně přispěje k podpoře práce o mír. Pole- misuje s vývody poslance Damma a vylýká agrární- kům lechnicko-obstrukční úmysly, poukazuje na jich chování při předvánočním rokování o srbské ob- chodní smlouvě. Sociální demokraté hlasovati budou pro zmocňovací zákon, event. pro návrh ná- rodo-hospodářského výboru. Chovají naději, že nebude ničeho opomenuto, aby mír byl zachován. V závěrku protestuje řečník proti postupu zpravodaje dra. Lichta, jemuž vytýká, že propůjčil se za nástroj ministru obchodu a Hohenblumoví. Posl, dr. Mayr prohlašuje proti posl. Seitzovi, že zmocňovací zákon patrně není přímou podmínkou míru se Srbskem. Navrhuje následující znění: C. k. vláda jest zmocněna upravili zalímně na základě největších výhod obchodní a dopravní poměry s oněmi zabraničními státy, se kterými jest nutno obnoviti nynější úmluvy. Ministr obchodu dr. Weiskirchner pravil: S vel kým zadostučiněním konslatuji, že vyjednávání s vlá- dou království rumunského pokročilo tak daleko že jest naděje na brzké uzavření obchodní smlouvy. Doufám, že se také podaří, aby uzavřena byla smlonva se státy balkánskými, která slouží zájmům našch průmyslu a zároveř úplně vyhovuje veterinářsko-policejnír potřebám.

Seitz Damm doktor Posl Mayr Weiskirchner Srbsko

21 article

Na dnešním jednacím pořadě jest také obchodní smlouva s Ethiopií. Věc není k smíchu a ne- smíme zapomínati, že zámořský obchod kažaloročně vzrůstá, Nepřehlížím obtíže, jež slaví se v cestu racio- nálnímu vedení naší obchodní politiky. S jedné stra- ny máme před sebou potřebu expanse průmyslu, ja- kož i kapitálu, na druhé straně pak třebu ochrany jednollivých hospodářských skupin. Aniž bych byl ve vleku agrárníků, uznávám při objektivním posu- zování všech poměrů, že zemědělství ochrany po- třebuje, Kam bychom jako stát došli, kdybychom plně neuznali cenu kveloucího zemědělství! Nemusí býti propast mezi zástupci průmyslovými a rolnickýmia domnívám se také, že není nutno, aby tato propast, když tu a tam se objeví, šířila se ještě více.

Ethiopie

22 article

Posl. Choc protestuje nejprve proti neprotokolo- vání českých řečí a prohlašuje, že plná moc, jež zmocňovacím zákonem má býti udlena, jest přílis povšechná. Protože ministr obchodu připustil, že jed- ná se o čistě politické otázky, nemůže strana řeční: kova vládě takovou plnou moc povoliti. Důvoden k zamítnutí zákona jest neobmezená doba žádané plné moci Strana řečníkova nemůže věnovati nynější vládě důvěru a to jak z politických, tak také z ho- spodářských důvodů. V prvém směru známy jsou v Čechách trvající smutně poměry ve příčině obsaze- vání úřadnických míst a j. V tom, že zpráva výboru se o Srbsku nezmiňuje, vidí řečník neupřím- nost. Klub řečníkův se usnesl, hlasovati proti vládní osnově i proti zprávě výboru. Posl. Paďour odmítá výtky, učiněné agrárníkům a prohlašuje, že agrárníci jsou si vědomi svých po- vinností vůči vlasti a státu a vždy ochotni je plniti. Zahraničních konfliktů nesmí býti použito ku poško- zení selského obyvatelstva. Odmítá výtky, agrárníkům činěné pro zdražování potravin a prohlašuje v závěrku, že jeho strana bude hlasovati proti zmoc- ňovacímu zákonu.

Posl Choc Paďour Čechy Srbsko

23 article

Posl. dr. Ofner navrhuje, aby do prvého para- grafu vložena byla slova: „S prozatímní povahou.“ Rokování na to skončeno a hlavními řečníky zvoleni byli: Pro posl. dr. Lecher, proti posl. dr Drexel, Pro obchodní smlouvu se Srbskem. Generální řečník pro posl. dr. Lecher poukazuje na to, že ministr obchodu byl ve vý- boru pro návrh výboru. Tím více musíme se tomu diviti, že ministr obchodu zapřel sám sebe a zasazuje se o návrh Mayrův. Jest tím více překvapen, že chystá se tak vel- ká většina pro návrh Mayrův Tuto náhlou přeměnu kulis neshledává chválya doporučení hodnou. Ministr obchodu dal se dnes poučiti o něčem lepším posl. Mayrem. Weis- kirchner míní a Mayr mění. Nebo kde zde vlaslně miní a kdo mění? (Veselost a „Velmi dobře!“) Jedná se, co se týče agrárního zatížení, mezi mini- málním návrhem Mayrovým a muximálním návrhem výborovým poměrně o maličkost, o dovoz ma sa za platnosti kontingentu no dohu tří čtvrtletí. Mám za to, prohlašuje řečník, že zalížení mas- ného trhu v Rakousku a v Uhrách nebylo by značně, kdyby nynější stulouva se Srbskem zůstala nadále v platnosti Věříte, plá se řečník agrárníků, že v kruzích agrárních myšlenka míru a dále ta okolnost, že četní selští synové, kteří dnes byli povoláni, mohou se vrátiti ku pluhu, nebyla by radostněji uvítána, než myšlenka, že po tři čtvrtletí koncedujete minimální kontingent srb- ského masa? (Hlučná pochvala, odpor u agrárníků.) Nynější obchodně politická siluace souvisí tak úzce se všeobecnou politickou situací, že hesla a agi- tační projevy, jež úplně hodí se pro dobu pokojného vývoje, nemohou býti v tak vážné době, jakou je dnešní, sem zatahovány.

Posl doktor Ofner Lecher Drexel Mayrův Mayr Weis Srbsko Rakousko Uhry

24 article

Pro návrh Mayrův. Generální řeční. posl. Drexel přimlouvá se za Mayrův návrh a potirá tvrzení, že agrárnici vinni jsou nynějšími poměry na Balkáně a poukazuje na to, že Srbsko na ochotný postup vládni odpovědělo, že nepotřebuje žádných hospodářských výhod. Není pravdcu, že obchodní smlouva souvisí s dnešní situací. Byli-li jsme, praví řečník, nazváni stranou pro válku, táži se: kde zaznívá u nás volání po válce? My jsme chtěli válku? Chceme býti při- praveni pro danou chvíli a ti, kdož takové žaloby proti nám vznášejí, činí to snad pouzc proto, že ne- sledují události doby. Schvaluje postup vlády vůčí SrBsku a prohlašuje, že dnes není nikoho, kdo by mohl proti Rakousku proněstí obžalobu, kdyby došlo k válce se Srbskem. Vláda učinila pouze svoji povinnost, když postavila na hra- nice silné, dobre disciplinované a čobře vyzbrojené vojsko. Bosna a Hercegovina náležejí naší vlasti, by- ly dobyty raší krvi a okupovány našimí penezi- Nechceme Srbsko pokořiti, avšak dnes jde o 1o, chreme-li zachrániti svou čest.

Mayrův Drexel Balkán Srbsko Rakousko Bosna Hercegovina

25 article

Nedošlo-li dodnes k válce, třeba to vysvětliti okolnostě, že v Srbsku jsov si vč- domi, že Rusko sotva může samo státi na vlastních nohou a že se ví, že Německo věrně drží s námia že též Ilalie trvá při trojspolku a své politice míru. Že v Srbsku šli tak daleko proti námy tím jest viner též rakouský parlament. Kdežto skupština či- nila jednomyslná usnesení, byly u nás bouřlivé scény a vtavy, jako bychom nikdy nebyli žili ve vzdělané zemi, a k tomu se ještě přidružuje, že přehnaná kri- tika naší cizinou uznané správy bosenská, kritika politiky Goluchovského, musila Srby drážditi. Téz protimilitaristické výroky, jako že nikoli královéa císařové, nikoli vlády, ano ani parlamenty nesmějí rozhodovati o válce a míru, neby by řečník očekával od sociálních demokratů v hodině nebezpečí. (Po- chvala, Ironické volání „Hurrá!“ u sociál- ních demokratů.)

Srba Srbsko Rusko Německo

26 article Dramatické umění.

Dramatické umění. + Městské divadlo Král. Vinohradů. Hli něný dům. Hra o 3 dějstvích od Emila Fabra. Přeložila Hedvika Kolářová. Režisén Václav Štech. Emile Fabre, autor »Hliněného domu«, je jako Edmund Sée, Francis de Croissel, Bern- stein z té skupiny mladších spisovatelů, od nichž očekává se nový rozvoj francouzského di- vadla. Jejich úspěchy byly dosud spíše literární nežli dramatické. Pouze Bernstein svou brutální vervou a svou scenickou, efektní vypočitavostí, hrubými, neuměleckými prostředky ovládl vítězně pařížské sceny, každoročně zholoví s neobyčejnou řemeslnou zručností několik kusů, z nichž aspon jeden udrží se 100 večerů. Tento prohnaný spe- kulant divadelní jest jedině populární a bohatý z autorů své generace. Emile Fabre nemá přiliš živého tempera- mentu dramatického. Jeho hra je zajímavou, ale lépe by ji bylo v rámci psychologického románu. Je cosi mdlého a autor pracoval skutečně s ne- vytrvalým materiálem. Nestavěl z mramora an ze žuly, ale pouze z hlíny. Jeho hra má zají- mavý, napínavý sujet. Rodinný rozpor, stupňujíe se až v bolestné vzrušení, až do záchvěvů tra giky. Paní Armierová, majitelka továrny, kterou, když se dala rozvésti, řídí její druhý muž, žije s dcerami Valentinou Rouchonovou z prvního manželství a s Margueritou Armierovou, kterou má z druhého manželství. Její syn Jean Rou- chon, též z prvého manželství, žije v cizině, nedává o sobě ani známky života, 20 let ho ne- viděla. Továrna Armierových se oetla na kraji úpadku. Slečna Marguerita se má vdávat, je třeba věno zaopatřiti. Na Valentinu se v rodině mnoho neohlížejí, je jaksi cizí a stísněná v tom ovzduší. Armiers, hrozíci se osudu bankrotáře, úpěnlivě prosi svou ženu, aby ho zachránila

Fabr Kolářová Štech Sée Croissel Bernstein Armierová Rouchonová Roa Armierový Marguerita Valentinos Bern + městský divadlo Královský

27 article

svým zbývajícím soukromým jměním. Paní Ar mierová se zdráhá. Po vyplacení věna Margue- ritě zbude ji malá část a má přece ještě jednu dceru, Valentinu. Tu nemůže okrást. Ale přes to podlehne prosbám a nářkům svého muže V tom dostává dopis od svého syna. Po dvaceti letech se poprvé opět ozval. Přijel z Tunisu hlásí se jako kupec továrny. V druhém jednání je seéna setkání se matky se synem Jeanem. Mohla být velkou a dojí- mavou, ale autor nemá dosti dramatické emo- tivnosti a výmluvnosti a proto seéna »la scěne faire«, jak říkal Sarcey, selhala. Syn stojí proti matce, jež opustila jeho otce, mrazivě. Jeho ton je tvrdý, ani okamžik se v něm nezachvěje cit synovské lásky. Mluvi s matkou suše a bez- ohledně, jak se mluví o obehodní záležitosti.

Valentinos Jean Mluvi Tunis Ara

28 article

Chce, aby mu dala továrnu o 200.000 fr. laci- něji, nežli je cena, kterou nabízí jistá společ- nost. To by ovšem znamenalo pohromu pro ro- dinu Armierových. Valentina se staví po bok svého bratra, zasypává matku výčitkami. Vrhá jí zlou urážku do tváře, nazývá ji špatnou matkou! Na výkřik nebohé ženy, octnuvší se v rozporu mezi dvěma svými rodinami, při- spěchal Armieres a ukazuje Jeanovi dvéře. Va- lentina následuje bratra. Utrpení paní Armierové je hrozné, divák eítí hlubokou sousírast s uím prostým, lidským žalem matčiným. Matka se ovšem obětuje. Postoupí svému synovi továrnu za cenu, kterou nabízí a na zbývající dluh vě- nuje své šperky, vše co jí zbylo. Její muž dostal místo ředitele závodů v Tiflisu. Za měsíe odjíždí s ním do ciziny. Fabrova málo živá a barvitá hra byla pro- vedona bez skvělosti. Vše bylo jaksi stlumené, chabé, nepodmaňující. V předních úlohách vy- nikla pl. Hess Guthová jako paní Armierová do- jímavými tony bolesti, sl. Veverkova jako Valen- tina měla náležitou impertinenci i eleganci asl Baldova byla roztomilá v roli Marguerity. Pan Hlavatý výrazně karskterisoval Armiera. Na vý- konu p. Pražského, představujícího Jeana, bylo vidět mnoho píle.

Armierový Valentinos Jean Armierová Fabrův Hess Guthová Veverkův Marguerita Hlavatá Virginie Tiflis Baldov

29 article Hudba.

Hudba. + »Hlahol«. Věren svým tradicím, přední ná spolek pěvecký vypravil i letos v dobé předveliko- noční velké dílo vokální, jehož provedení nebylo by jinak v úzkých našich poměrech možno, vyžadujíc velikého aparátu, neúmorného úsilí ve studiu i bmot- ných oběti. Po velkých duchovních dilech klassi- ckých, z nichž je zvláště provedení Bachovy a Beelho venovy slavné mše dosud v dobré paměti, došlo nyní na romantika Antona Rubinštejna, z jehož dél asi tak neutrální cestou, jak pěkně řekl Stecker. mezi Mendelssohnem a Schumannem se ubírajícíeh zvolena prvá jeho duchovní opera »Ztracený ráj« (Ilorepaumut pan). Rubinštejn složil ji r. 1856 jako své opus 54., na text upravený dle Miltona, a to ještě spíše ve slohu oratorním, kdežto v pracícl pozdějších toho druhu více již převládla idea scé- nická. »Vavilonskoje stolpotvorenije« (Věž babylon- ská) op. 80 z r. 1870, »Moisej« (Mojžiš) z r. 1887 i další díla »Kain a Abel«, »Christos« nesla se již vyslovenou tendenci vrátiti oratorium jevišti, eplč- nost, základní význak jeho slohu, zaměniti v drama- tičnost, omeziti rozpěti sborů, salonní úbory pěveů nahraditi kostymem. Jakoby předwagnerské myšlenky Adolfa Marxe o obrození zpěvohry scénickým orato riem byly chtěly tu ožiti. Ale i úsilí Rubinštejnovo rozbilo se v praxi o železné požadavky divadelního života. Za hranicemi ruskými toliko v Brémách r. 1895 učinili scénický pokus s jeho »Kristeme. však bez ozvěny.

Bachův Beelho Rubinštejn Stecker Mendelssohn Schumann Milton Moisej Mojžiš Kain Ábel Christos Marx Rubinštejnův Brémy Hlahol Ztracená ráj

30 article

Nebylo by třeba ani ujištění ruských odborníků. že v těchto výtvorech Rubinšteinových není naprosto ruského skladu. Vímeť o jeho tvorbě vůbec, že jest eklektická, postrádajíe svérázné fysiognomie. Také »Ztracený ráj« nečiní výjimku. Nicméně sklada- telova snaha po velkém a pathetickém, po mocně vzkypělém a širokém zračí se tu tak příkladně, ba oproti jiným jeho skladbám, jimž začasté vyčísti lze frasovilost, tak obsažně, že dlužno dílo toto slaviti mezi jeho nejušlechtilejší. Velké formy vokální ovlád- nuty jsou tu dovedně, massy sborové zní a výka- zují i při jednoduchých celkem prostředcích schop nost značné gradace. Poněkud unavuje recitativ hlasu božího, často v obratech se opakuje. Za to pozoru- hodna jsou místa zvukomalebná, zvláště v části druhé, kosmogonické. Stvoření země, rozdělení vod vznik svělla, oživení svěla živočišstvem, podány bu- dební řečí dosti suzgestivní; skladalel dovedl při tom býti též roztomilým, jak svědčí něžný, melodicky rythmicky graciosní sbor nebešťanů »O, těch pou- pat«, jímž sledují vznik rostlinstva. Že někdy zvuko malha Rubinštejnova u přirovnání s dnešní straus- sovskou modernou připadá nám jíž vetice krotká (jako líčení chaosu, motiv hrůzy v instrumentálním úvodu k části třetí, kde šťastnějším jeví se podání rajské idylly, nežli pádu, nebo ilustrace slov » K zemi zhřešilé již spěje Pán v trub vírném zvuku«), jest ovšem vzhledem k stále rostoucímu stupňování výra zových prostředků přirozeným úkazem. Ale při něm Rubinštejn dosahuje mnohdy — a nejčastěji pouhým tělesem vokálním — jako ve sporu démonů s anděly v části prvé, nebo v jásání pekelníků nad pádem prvých lidí v části třetí, účinů zeela mocných. Třeba scházela dllu ryzost klassíků, původnost vadčích ro- mantiků, zůstává přece hodno pozoru i občasnéh provedení.

Rubinšteinový Rubinštejnův Rubinštejn

31 article

Hlahol ojal se úkolu s horlivostí, kterou již toli- krát osvědčil pro výtvory velkého stylu. Sbormisln spolku, pan Adol! Piskáček, nasludoval dílo přesně a řídil je s vervou, pevně ovládaje čelé mnohohlavé těleso podmanivou svojí vůlí. Poznovu bylo z jeho temperamentní direkce zřejmo, že scho pen je velkých úkolů, že přán mu je dar, veleii massám. Zdá se mi, že divadlo mohlo by mu teprve poskytnouti pravou půdu k stejnoměrnému rozvinui jeho dirigentských sehopností. Sbory Hlaholu zněly svěže a sytě, zpíváno korektně i vzletně. Solov party provedly zdařile koncertní pěvkyně paní Vl. Klausová a slč. B. Ludikarova, jakož osvědčené již členky spolku, vždy spolehlivá paní L. Homolová a příjemným hlasem se vyznačující paní M. Tůmová Rubešova. Jadrným předne- sem vyníkl pan Pollert, lahodou skvostného svého tenoru pan Mirko Štork, kteříž oba nemálo ce- lou úroveň provedení povznesli. Orchestr poskytla Ceská Filharmonie, k varhanám zasedl obě- tavě prof. K lič ka.

Adol Piskáček Klausová B Ludikarův L Homolová M Tůmová Rubešův Pollert Štork Sbormisln spolek Hlahol Solov part Ceský filharmonie

32 article

+ Hudební konservalož v Praze uspořádá v Ru- dolfině v sobotu dne 27. března v malé koncertní stni šestý veřejný hudební večer (večer novinek). Pořad: 1. Josef Wihtol: Variace na litevské théma pro klavír, op. 6. Eliška Hanfova. 2. a) Quido We- tig: Dřímej rovaěž, b) F. Weingartner: Slavnost lásky, písně. Elfrieda Krumpholzova. U klavíru slč. K. Emingerova. 3. Claude Debussy: Malá suita pro klavír. Jarmila Drahošova, 4. Max Reger: Sonáta As-dur pro klarinet a pianoforte, op. 49, čís. 1. Vilibald Jirtschak. — Gisela Singerova. 5. E. A. Mac Dowel: Lesní idylly pro klavír, op. 19. Marie Kostelecká 6. a) Vítězslav Novák: Jasná noc, op. 39, čís. 5. b) Vítězslav Novák: Tanec smrti, op. 39, čís. 4, písně. Eliška Hertlova. U klavíru slč. K. Eminge- rova. 7. Rudolf svob. p. Procházka: Koncertní skladba D-dur pro klavír, op. 7. Erna Hovorkova.

Wihtol Hanfův F Weingartner Elfrieda Krumpholzův K Emingerův Claud Debussy Drahošův Reger Jirtschak Singerův Mac Marie Kostelecký Novák Hertlův K Eminge Rudolf Procházka Hovorkův Praha hudební konservalož Quido I slavnost láska sonáta Asadur Dowel Ddur

33 article

8. J. Suk: Elegie. Trio pro housle, violoncello a klavír, op. 23. Jiří Hrůša, Rudolf Hanisch a Marie Sobot- kova. Účinkující chovanci jsou ze tříd profesorů: I. z Dötscherů (zpěv, čís. 2 a 6). K. Hoffmeistera (kla- vír. čís. 1 a 5), Jos. Jiránka (klavír, čís. 3), ředilele J. z Kasnů (klavír a komorní hra, čís. 4, 7 a 8) Začátek o 7. hod. večerní. + Rubinsteinovo oratorium »Zlracený ráj«, jež poprvé v Rakousku provedl pražský Hlahol s veli- kým úspěchem ve čtvrtečním svém druhém řádném koncertu v Rudolfině, bude v neděli dne 28. t. m. o půl 4. hod. odpolední opakován. Dle pronikavého úspěchu prvého provedení dá se očekávati, že i ne- dělní koncert bude četně obecenstvem navštíven jako koncert prvni. Lístký jsou v prodeji v knihkupectví: F. Řivnáče, Příkopy, A. Slýbla, Václavské náměstí, F. A. Urbánka, Ferdinandova třída a Moj. Urbanka, Jungmannova třida. + Z českého spolku pro komorni hudbu v Praze. Čtvrtý mimořádný koncert koná se již dnes v sobotu o 7. hod. večerní v Rudolfině. Učinkují při něm H. Marteau (housle), E. v. Dohnanyi (klavír) a H. Becker (cello). Žbývající lístky po 6. 4 a 2 K lze koupiti v knihkupectví pana Jar. Pospíšila na Perštýně; od 6. hod. u pokladny v Rudolfině. + Třeli bezplatný koncert pro odrůstající dívky na oslavu nesmrtelné památky Jana Amosa Ko- menského pořádá zejtra v neděli o 3. hod. odpo- lední Ženský klub český ve vlastní dvoraně v Praze-II, Jungmannova třída, čís. 7. Laskavě účin- kují: pí. Kuklová Bezděková, předsedkyně Ženského klubu českého, slč. Brdičkova a pan inž. Lébl z pě vecké školy slč. Maruše Langovy, III. roč. pěvecké školy Lukesovy, řízením slč. B. Slonkovy; klavirn průvod lask. obstarají pp. Kříčka a Hanzík.

J Suk Hrůša Hanisch Marie K Hoffmeister Jiránek Rubinsteinův F Řivnáč A Slýbl F A Urbánek Moja Urbanka Jungmannův H Marteau H Becker Pospíšil Jan Ámos ko Kuklová Bezděková Brdičkův Ing Lébl Langův Lukesův B Slonkův Kříček Hanzík Jos Rakousko Václavský náměstí Ferdinandov třída Praha PrahaII Jungmannův třída Hlahol Perštýn lední ženská klub Dötscher Kasn Zlracený ráj