Ročník XXXXIX.

V Praze, v sobutu 27. března 1909.

do bo llt tolnj

nilshrds o nt

Číslo 86.

Ha ranníavečernílisty předplácie v Praze v administraci . . . 2 K — na utěsle- na ctvrt leta . . . . 6 K — k s dvojí donáškou: na měsic. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve fliálkách na měsic. . . . . . 2 K 30h P'oštou: na měsle. na čtvrt ieta : . . . 9 K en s dvojí zásilkou na měsle. :ke na čtvrt lota

Nejistota trvá. Sensační zprávy bělehradské, souvisící se vzdáním se následnických práv princem Jiřím, strhly sice na okamžik zájem veřej- nosti na sebe, zvláště proto, že se očekávalo propuknutí vnitřních potíží v Srbsku a ná- sledkem jich nové účinky na trvající konfliku mezi Srbskem a soustátím rakousko-uher- ským. Vnitřními zmatky v Srbsku by se snad stížily snahy o zachování míru, ale vlastní chod vysoké politiky by asi sotva dovedly změniti, ježto snahy srbské tvoře pro tuto politiku pouze podřízený předmět. Srbská otázka jest v situaci, utvořené udá- lostmi na Balkáně jenom jednou z vedlejších pomůcek v napjaté, veliké hře diplomatické, jejíž cíle jsou nejen složitější, ale i mnohem dalekosáhlejší. Hlavní a nejdůležitější otázkou jest, zdali mezi evropskými velmocemi, pokud se týče mezi smluvnými státy Anglií, Ruskem Francií na straně jedné a středoevropským dvojspolkem na straně druhé, se nalezne ta- kové východisko, jež by posloužilo za základ upevnění míru.

Přihlíži-li se pouze ke konfliktu Srbska s Rakousko Uherskem, mluví se o hledán formule, na niž by mohly obě sporné strany přistoupiti, ale ve skutečnosti jde o srovnán velmocenských zájmů na blízkém Východe vůbee. Ve příčině té jest zajisté pozoruhodno že jednání, vedené Anglií, nedosáhlo dosud kýženého výsledku, a zásadní souhlas ruského ministra zahraničného s faktem záboru Bosny a Hercegoviny, jak o něm se rozšiřují zprávy z Vídně, nezpůsobil znatelnějšího pokroku v akci velmocí. Ohlašujeí orgán bar. Aehren- thala, že »vyjednávání velmocí stran formule pro společnou jejich akci v Bělehradě, která by doznala také souhlasu kabinetu vídeň ského, dosud nedospělo ke konec nému výsledku, a že jednání to snad bude zkoncováno ve dvou, třech dnech Jak známo, učinil baron Aehrenthal ná mitky proti formuli, Anglií v souhlase s Ru- skem a Francií navržené, a v tomto stadiu vyjednávání dosud se pohybuje.

Nápadno jest, že »Temps«, mluvě diplomacie francouzské, kteráž dosud nej houževnatěji se přičiňovala o zjednání do hody, nyní nápadně upozorňuje na vážnos situace, jež se vytvořila. Může-liž se podat větší důkaz, volá, že Evropa šetří v nejširší míře zájmy bar. Aehrenthalem zastupované? Jakkoliv jsme zastanci žádoucí a možné shody, zdá se nám, že jest na čase po chopiti, že velmoci nejsou tu jen proto, aby přijímaly rozkazy a byly jich poslušny Ačkoliv kabinety londýnský, pařížský a petro bradský ještě jednou se odhodlaly pozměniti znění své formule, máme za to, že bez ne bezpečí stav nynější se prodlužovati nemůže, nemá-li býti porušena evropská rovnováha, jež jest hlavní pod- mínkou zachování míru. My jsme se dosud chovali tak nestranně, že se to i časopisectvem vídeňským uznávalo. Ale věci stávají se již nesnesitelnými. Dnes už nejde ani o problém východní, dnes již vystupuje problém evropský. Srbsko odchází do druhé řady. Je to totéž, jakoby znova se obnovovala záležitost ma- rocká, zúčastněni jsou titéž herci, pouze úkoly jsou jinak rozděleny. Ve stejných situacích nutno se však říditi i totožnou politikou. Jest nutno hájiti mezinárodní rov nost; Anglie, Francie a Rusko musí utvořit blok proti pretensím na hegemonii.

Nebude-li míti hledání nové formule ani tentokráte úspěchu, nechť velmoci kon- statují ve společné nótě, že Srbsko nečiní nijakých námitek proti dohodě Rakousko Uherska s Tureckem a budiž nóta ta ode- vzdána současně i v Bělehradě i ve Vídni Projeví-li se Německo tak, že přátelé míru mohou jeho spolupůsobení se nadíti, bude věc šťaslně vyřízena. Bohužel však jest pravděpodobno, že budou se chovati v Ber líně právě tak, jako nedávno v záležitost marocké t. j. záporně. Pak by musily smluvné velmoci soustřediti své diplomalické pro- středky, a jestli dobrá vůle neprospěla dostihne snad opačný postup lepších vý sledků . .. Nesnáze nalézti uspokojující formuli spo čívají ovšem i v tom, že jak orgán barona Aebrenthala včera prohlásil, nestačí zdánlivé vyléčení nemoci (t. j. stanoviska srbského) ale radikální, důkladné její odstranění. Otázka srbská nesmí na chvíli býti odstavena, ale musí na vždy býti sprovozena se světa. Do- časným opatřením by se mnoho neziskalo, bylo by to pouhě odročení a trvalá ne jistota. Nepraví se tu sice přesně, v čem ono důkladné vyléčení vlastně záleží, ale vyroz- umívá li se tím naprostá resignace Srbska. dá se asi sotva docíliti, mámeli na mysli prostředkující akci smluvných velmocí, jež by jinak úkolu nynějšího sotva se byly podjaly Se strany anglického časopisectva také na to se poukazuje, že nynější postup poli- tiky balkánské byl již dávno předem ohlá- šen, než Srbsko a Černá Hora se svými po- žadavky se vytasily, že tedy nejsou příčinou, ale pouhým vedlejším, průvodním účin- kem jejím, a odvolávají se při tom zvláště na výklad zahraničným ministrem v uherské delegaci dne 28 ledna 1908 učiněný. Jest proto nutno i na dále v situaci. událostmi na Balkáně utvořené, rozeznávat

vedle sporných zájmů mezi Rakousko-Uher skem a Srbskem i odchylné a soupeřící větší zájmy velmocí, kteréž od věků zápolily na blízkém Východě o převahu, kteréž před třiceti lety se stavěly proti ruské hegemonii na Balkáně a jež nyní ve zcela jiném se- skupení nechtějí se srovnati s jinou po- dobnou hegemonií, po níž touhu a snažen připisují středoevropskému dvojspolku. Tím se také dá vysvětliti, proč se snáze dala vyříditi otázka dohody s Tureckema tohoto s Bulharskem, kdežto záležitost srbská. přímo na linii křižujících se zájmů ležící. přes všecko úsilí stále ještě nebyla vtěsnána do formule všestranně přijatelné. Bohužel se zdá, že zbývající ještě lhůta dvou nebo tří dnů, v níž vedoucí smluvná velmoc Anglie má převzatý úkol vyříditi, sotva asi uplyne bez nových vzrušujících a znepokojujících episod. Takovou by bylo ze- jmena jednání obou parlamentů, peštské sněmovny a vídeňské rady říšské o plných mocech, kteréž vládám mají býti dány co do dalšího možného obratu v politice bal- kánské. Má se za to, že dolýčné vládní předlohy byly smluveny ve společné poradě za účastenství předsedů ministerstva, včera konané. Týkají se dle peštské zprávy po- užití zeměbrany, pokud se týče honvedů mimo území soustátí rakousko - uherského. úhrady nákladů spojených s případnou mobi lisací, jakož i finančních operací pro případ. že by došlo k válce; a konečně prohlášen mimořádných bezpečnostních opatření v kra- jinách s budoucím předpokládaným jevištěm válečným sousedících. Zaležitosti tyto vyří- dily by se v tajných sezeních, a budou prý podány uherskému sněmu již dnes, říšské radě pak nejdéle v pondělí. Ovšem, podaří-li se dříve prostředko- vání anglické, staly by se tyto schůze již bezpředmětnými, čehož jest si ovšem co nej vřeleji přáti.

Válečné nebezpečí na Balkáně. Po prudkém vzbujení optimismu, které na- stalo na zprávu o uznání annexe Ruskem a na zprávu o abdikaci srbského následníka, jež vy- kládána jako symptom nastávajícího obratu Srb- ska ku povolnosti , se dosťavilo uklidnění, ba vystřízlivění. Uznává se téměř všeobecně, že sitnace. byť nebyla tak ostře kritická jako ve středu, nepozbyla ničeho na své vážnosti Ruské uznání annexe umožnilo pokračo vání v jednání, které nebude o mnoho snazší než dřívější jeho oddíl. Rusko uznalo annexi Avšak, ačkoli prohlášení o tom očekávají ve Vi- dni teprve v nejbližších dnech, jest dnes už jisto, že s některými misty nóty, jejír znění ovšem již znají, naprosto nebud ou uspokojeni. Prozatím vyjednávání mocnost o společném kroku mocností v Bělehradě ne- vedlo k dohodě. Očekává se, že se tak stane ve dvou, třech dnech, ale ozývají se obavy, že d hody vůbec nebude docílene Krise trvá, třeba jen v onom vleklém char akteru, ve kterém byla do středy. Naše zprávy z Bělehradu. Sp. Z Bělehradu, 26. března. (Zvláštn telegr. »Nár. Listů«.) Posuzujíce krok ná sledníkův a hledajíce jeho motivy dospívají listy ve svých úvahách. které se nesou naprosto klidným to- nem, k závěru, že příčinou jsou in triky zahraničné politiky V novinách i obecenstvu posuzuje se událost s naprostou chladnokrev- ností. Zprávy sofijské praví, že tamní noviny píší, že organisují se v Bul- harsku stále dobrovolnické čety na pomoc Srbům. Děje se to v takovém rozsahu, že rakouský zástupce proti tomu protestoval u bulharské vlády. Turecké vojsko, o jehož sesilováni zprávy docházejí, je stahováno k Mi- trovici nikoli proti Srbsku a Černé Hoře, nýbrž aby zabránilo rejdům vídeňských agentů Boljetince Kabasa a jcho druhů.

Úplný klid v Bělehradě. Z Bělehradu, 26. března. (K k.) Zpráva, že Rusko uznalo annexi Bosny Hercegoviny, zničila v Bělehradě poslední naděje, které byly silně otřeseny už zřeknutím se následnictví korunního prince Jiřiho. Zaraženi jsou i nejpřesvědčenější opli- misté, kteři si byli jisti výsledku srbské věci Převládá všeobecně názor, že velmoci vy daly srbský národ na milost a nemi- lost Rakousko-Uhersku. Dospělo se ko- nečně k poznání, že moc státních kanceláří jest větší než moc Slevanům nakloněné části evrop ského tisku. Takřka přes noc dostavilo se vy- střízlivění. Po šest měsíců trvající válečná ho rečka náhle pominula. Bělehrad uka zuje se dnes velice klidným a pokoj ným městem. Také v kruzích po- slsnců panuje úplné mírumilovn nálada. Pod dojmem tohoto velkého pře- vratu názorů promlouvá skoro vše- chen srbský tisk chladně o zřek nutí se následnictví korunníh prince Jiřiho, který ještě před několika dny byl veleben jako naděje srbského národa soudí, že tento krok korunního prine jest štěstím pro zemi. Jenom »Poli- tika« a »Malý Journal« se snaž! vztt v ochranu korunního prince J ř í ho.

Anglická kritika rakouské poli- tiky. Z Londýna, 26. března. (K. k.) »Morning Post« píše: Rakousko-Uhersko si přeje z moe- niti se z politických, hospodářský ch a strategických důvodů Srbska nalezlo v rozčilení Srbska pro annexi záminku k vyplnéní svých přání. List má za to, že Rakousko-Uhersko spatřuje svou výhodu ve slabosti Ruska, v podpoře německé a v loyálním jednání Německa, jakoži v tom, že politika rakousko-uherská sou- visí s politikou Německa, jejíž cíl spočívá v tom, utvořiti proti jakémukoli sesku- pení mocností, zvláště proli dohodě anglicko- francouzské, protiváhu. Dobude-li Ra kousko-Uhersko, kryté Německem, Srb- ska, kdežto Anglie a Francie budou nečinně přihlížeti, utrpí vliv západních mo ností na Balkáně velmi značněa to jest listu podnětem, že se přimlouvá za sou- stavnou a cílevědomou námořní politiku Angle »Times« píší: Přeje-li si rakousko uherská vláda skutečně mír, je s prostě neuvěřitelné, že chce se pustiti do války pouze pro hádku o slova Nalézti správná slova jes vždycky možno, je-li tu jen dobrá vůle je naléztí a jich použíti. Nová anglieko-francouzsko-ruská formule. Z Paříže, 26. března. (K. k.) »Agence Havas oznamuje z Londýna: Anglický velevyslanec na vídeň ském dvoře Cartwright odevzdal včera ministru za hraničních záležitostí baronu Aehrenthalovi novou anglicko-Iraneouzskoruskou formuli která nepatrně se liší od oné, jíž bar. Aebreníhal ne dávno navrhl. Nová formule byla sdělena německé vládě.

Zlepšení mezinárodní situace, ale nikoli srbské otázky. Z Vídně, 26. března. »W. AlIg. Zig. « kon- statuje, že uznáním annexe Ruskem nastalo zlepšení mezinárodní sitnace. V otázce srbské však nenastala žádná změna. Ohlášené zakro- čení hr. Forgacha se stane v nejbližších dnech bez ohledu na to, zdali se velmoci dohodnou o vhodném způsobu zakročení v Bělehiradě. Jak Rusko uznává annexi. Z Londýna, 26. března. Buská vláda uči- nila anglické v odpověď na její krok toto sdě- lenl: Rakousko Uhersko nechť zašle signatárním mocnostem protokol o dohodě, jenž obsahuje ujednání Rakousko-Uherska s Tureckem o vzdání se suverenních práv sullánových na Bosnu Hercegovinu ve prospěch císaře rakouského Carská ruská vláda míní, jestlíže Rakousko Uhersko signatární mocnosti požádá, aby uznaly změnu berlinské smlouvy, která se stala do- hodou rakousko-tureckou, že proti takovémuío uznání by nebylo námitek. Takový krok c. k. vlády by byl odůvodněn, poněvadž jednak pře- nesení suverenních práv Turecka v Bosně Hercegovině na Rakousko-Turecko by byl právně utvrzen, jednak však Rakousko-Uhersko takovým krokem by uznalo princip, vyslovený na lon- dýnské konferenci r. 1871, podle něhož změna mezinárodních smluv se má stáli jen se sou- hlasem všech smluvních dílu.

Carská ruská vláda nebude naproti tomu činiti námitek, aby uznání annexe se stalo s vše- obecným urychlením buď na konferenci, anebo prozatím cestou stejně znějicích not signatán- ních mocnosti k vídeňskému kabinelu. Z Paříže, 26. března. Zdejší listy ozna- mují, že Izvolský prohlásil francouzskému vel- vyslanci v Petrohradě Touchardovi, že Rusko jest ochotno uznati annexi Bosny a Hercegoviny po případě prozatim bez konference, totižv cestě noly stejného obsahu, jakou by také ostatní signatární mocnosti berlinské smlouvy zaslaly rakouské vládě. Z Berlína, 26. března. Izvolský oznámi včera německému velvyslanci v Petrohradě Pourtalesovi, že Rusko jest ochotno annex uznati, jestliže Rakousko-Uhersko vysloví přání toho a jestliže ostatní mocnosti budou stejné postupovati. z Petrohradu se dovídá »F. Bl.«, že Izvol- ský byl 25. t. m. přijat carem v delším sly- šení, v němž obdržel svolení, požádá-li o to Rakousko, aby prohlásil, že Rusko nebude ni namítati proti annexi,

Rusko o nejnovější fási otázky balkáuskké. Z Petrohradu, 26. března. (K. k) Ve pří čině sdělení zahraničních listů o nejnovějš fási otázky bosensko-hercegovské dovídáse petrohradská telegrafní agenlura s kompelent- ního místa. V souvislosti s vyjednáváním, ko- naným ve Vídní o formuli srbského prohlášení vyskytla se myšlenka, že by víden ský kabinet mohl podati mocno- stem nótu, ve kteréž bly, poukazuje na sdělení rakousko - uhersko - tureckého proto kolu, požáda! o formální souh la mocností ke zrušeni čl. XXV. ber linské smlouvy, a že by mocnost mohly tento souhlas vysloviti v formě nót, jimiž by odpověděly. Petrohradský kabinet, chtěje učinit vše, co závisl na něm, aby oslabil nej- krajnější napjetí situace, které hrozí věsti k válečnému koníliktu Ra- kousko-Uherska se Srbskem a Černou Horou, aby mocnostem usnadnil dohodu s kabinetem videúským o formuli prohlášení srbského, prohlásil, že pokud je na něm, s hořejším po stupem souhl asl.

Domnělý obsah rakouské noty v Bělehradě. Z Bělehradu, 26. března. O obsahu ra- kouské noty Srbsku se proslýchá, že základem jsou jí tyto myšlenky: Rakousko- Uhersko neza- mýšli Srbsko ponižiti; avšak udržení mírua územní nedotknutelnost jeho vyžaduje, aby Srbsko vzdalo se svých bosenskýeh a spirací, které sledovalo už před annexí Dále bude žádáno, aby Srbsko dalo příme závazné prohlášení, že chce svo politiku proti mocnářství úpln změnití. Rakousko- Uhersko ne- uznává, že bosenská olázka a hospodářské otázky mezi ním a Srbskem patří před fo- rumEvropy. Právě 1o, že Srbske se pokusilo dosíci podpory jedno livých moeností, aby bosenskou otázku za hospodářské záležitosti učinilo mezinárodní záležitostí, ohrožuje prý evropský mír Německý císař prý nepsal caru a rakouskému následníku. Z Berlína, 26. března. »Nordd. Allg Zlg.« píše: Podle telegrafiekých zpráv z Paříže Ivrdi »Temps«, že císař Vilém v dopise, který zaslal carovi, trval na tom, že Rusko nesmí nechati naprosto žádné pochybnosti o tom, že uznává annexi Bosny a Hercegoviny, a za druhé že clsař Vilém v jiném dopise, zaslaném arci- vévodovi Františku Ferdinandovi, přislibil bez výhrady svou pomoc. Obě zprávy jsou bezpodstatné. Oba zmíněné dopisy cí- saře Viléma nebyly vůbec napsány Z Kolína nad R, 26. března. (K. k.) »Köln. Ztg.« oznamuje se z Berlina: Z pr á va »Tempsu« o domnělých dopisech, které něme- eký císař prý poslal carovi a arei- knížeti Františku Ferdin ando vi, prohlašuje se z povolaného místa za úplně bezpodstatnou.

V jiném beriínském telegramu »Köln. Ztg« praví se se zřetelem na zprávu »Tempsu «,že císař Vilém přislíbil arciknižeti Františku Ferdi- nandovi písemně bezpodmínečnou podporu jest úplně nesprávno, že německá vláda jen s odporem a jsouc do jisté míry císařem k tomu nucena. sleduje politiku pevné podpo ry Rakousko-Uherska. Hned, jakmile vznikly zmatky, nebylo žádného roz por mezi clsařem a jeho zodplověd nými rádci o politice rozhodině nakloněné Rakousku. Všichni souhlasně byli loho nšzoru, že je povinností zájmem Německa, aby s veškerým důrazem stálo po boku Rakousko- Uherska. Je nepravdé podobno, že »Temps« dostal svoji zprávu z Berlina. Domněnka, že by byla mohla pocházeti od říšského kaneléře nebo z kruhů mu blízkých, jest přímo nesmy slná. Optimism v kruzích Porty. Z Cařihradu, 26. března. (K. k.) Kdežto ještě včera v rozhodujících kruzích Porty a téměř ve všech kruzích diplomatiských soudili, že válka jest neodvratnou a že vypukne v nejbližší chvíli, je v kruzích těch dnes následkem došlých tele- gramů nálada optimistická a doufa se v zachování míru, protože Srb- sko vzhledem na změněné sta no- visko Ruska a mocností ostatních své dosavadní stanovisko — jak se očekává — změní, k čemuž podstatně přispěje asi též odstoupení ko- runního prince.

Tarecké hlasy o významu konfliktu rakousko-srbského. Z Cařihradu, 26 března. (K. k.) »Š ura Ummet« pravi v úvodniku, že Rusko ná- sledkem vnitíní situace se vy hýbá boji mezi Němectvem a Sla vismem a tudlž se nemůže o Srbsk zasaditi. K tomu se druží snahy mocnost a hospodářské ústupky, které je Rakousko- Uhersko ještě stále ochotno Srbsku učiniti, tak že lze doufati v zachování miru na tu reekých hraniclch. »Saba« praví, že úsilí panslavismu na polopstrově balkánském opakuje se. Konflikt rakousko-uher- sko-srbský je pouze první fás velmi vážných událostl. Rakousko- uherská diplomacie nebude nu- cena bojovati jen se Srby, ví se, jakou roli hrálo Srbsko r. 1876, když Rusko chystalo válku proti Turecku. Dnešní akee sr bs ká může miti následky stejně smutné čímž politická situace Evropy b se stala nepřiznivou.

Turecké exkurse do Rakousko- Dherska. Z Cařihradu, 26 března. (K. k.) Pozoru hodno jest, že v mladotureckých kruzích v So lunu a zde vyskytl se návrh, vypraviti zábavní vlaky do Rakouska a Uherska a že o návrh tento zasazují se dokonce vůdcové dřívějšího protirakouského hnutí, dovozujíce, že po u z- vřeni dohody jest vlasteneckou povinností vybudovati pokud možn co nejsrdečněji styky s Rakousko- Uherskem, protože jest to v zájmu Tu- recka. Rakousko- Uhersko může prý býti ture- ckým obrodním snahám v mnohém směru pří kladem a jest prý tudiž záhodno Rakousko Uhersko zsvrubněji poznati. Zatím jde prý především o návštévu Pešti, Vídně a Terstu Kromě projevů o přátelském poměru Novo- turecka k sousednímu mocnářstvi, budou prý exkurse ty čeliti zvláště k tomu aby seznámily účastníky s velkým kulturními pokroky Rakousk- V drobném prodejií ranní čislo o sobě . . za večerni . . . . . . . za 4 h Ve filiálkách na venkově ranní čislo . . . . večerní . . . . . . . . 5h Inseráty plati se hotově nupřod Předplacení a insorty přijima administrace v Marianské ul., s. Tam nacházejí se těl redakee, tiskárna a expedlne „Národních Listů Rukopiny se novracejí.

Uherska. Mezi účastníky výpravy budou prj proto též správní úřadníci, snad i důstojníei. Maďarské hlasy o situaci. Z Pašti, 26. března. (K. k.) Listy komentují za- hraniční situaci do jisté míry s důvě- rou. „Pester Lloy d“ píše: Nynější stav diploma- lických akcí dopouští viděti mezinárodní situaci přl- mo ve světle mírumilovnějším, kdežto pro srbskou zituaci připouští pouz nepřímé, ovšem příznivé zpětné účinky. Většina listů projevuje minění, že obrat neznamená je- štěmir, ale ovšem zmenšení válečného ne- bezpečí. Stanovisko zahraničního ministerstva, dle kterého nesmí dojíti k okamžitému, nýbrž pouze k dů- kladnému rozřešení srbské otázky, jednomyslně se schvaluje a dává se mu výraz různými projevy. „Neues Pester Journal“ píše: Pouze pokojná úprava, která by nezanechala žádných zárodků nových koníliktů, může nám dnes po všech obětech, které nám srbský paroxysmus jiz uložil, přinésti zadostiučinění za mi- nulost a důvěru v budoucnost. „Asz Ujszag píše: Rusko a Srbsko miu sí dále pokročiti na cesté míru. Nechceme své nepřátele pokořiti. Dnes musime ještě se- trvati v dosavadní situaci V několika dnech vrátí se naši vojáci zpět, nebo vtrhnou přes hranice Abdikace srbského násled- níka.

Dojem abdikace v Cařihradě. Z Cařihradu, 26 března. (K. k.) Srbské kruhy zdejší jsou neobyčejně zaraženy zřeknutím se následnictví korun- ního prince srbského Německé smyšlenky o vojenském spiknutí proti králi. Z Bělehradu, 26. března. (K. k.) Nenl zde ničeho známo o vojenském spiknutí proti králi, které prý vede korunní princ, jak bylo oznámeno v »Berliner Tageblattu«. Koranní prine přísahal králi, že jest nevinen. Z Bělehradu, 26 března. Z okoli korun ního prince se prohlašuje, že korunní prino krále pod přísahou ujistil, že není vinen smrte komornika Kolakoviče a že se ho nedotkl. Ko- lakovič naopak byl jeden z jeho nejoblibeněj- šíeh sluhů. Proč princ Alexandr předem od- mítá následnictví? Z Vídně, 26. března. Zpráva o tom, že prine Alexandr předem rozhodně odmítl násled- nictví, se zde vykládá tak, že korunní prine Jiří za nějaký čas přece odvolá své rozhodnutí, čímž se věci vráti ke starému.

Srbští důstojníci proti resignaci koranního prince. Ze Zemuna, 26 března. Včera odpoledne se ode brali důstojníci k ministru vojenství a vyzvali ho, aby působil na krále, by resignaci korunního prince od volal Z Pešti, 26. března. Bělehradský zpravodaj „N. Pest. Abendblattu“ oznamuje, že mu ko- runní prine Jiří v rozmluvě prohlásil dnes ráno, že jeho resignace je neodvolatelna. (Další zprávy viz na str. 4)

Politické zprávy domáci. V Praze, 25. března. (Volební oprav a bankovní otázka v Uhrách.) Před seda uherské sněmovny, Ju sth, měl opět při- ležitost vysloviti se veřejně o volební opravě a bankovní otázce. Příležitost zavdala mu depu- lace města Jaszkiše, která jej vyhledala ve sně- movně a podala mu pamětný spis, v němž se žádá, aby poslanecká sněmovna vyřídila přede. vším volební opravu a bankovní otázku pone- chala nové sněmovně, která bude zvolena na základě nového volebního řádu. Předseda Justh přijal deputaci dosti nemilostivě. Řekl jí, že lidé, kteří si přejí, aby se dříve vyřídila volební oprava a zřízení samoslatné cedulové banky ponechávají novému říšskému sněmu, ani ne- vědí, co činí. Nikdy prý už se nevyskytne tak příznivá doba pro zřízení samostatné uher- ské banky, jako je nynější. Strana neodvislosti, když vstoupila do koalice, odložila ze svého pro- gramu celou řadu zásadních ustanovení. Ale zřízení samostatné cedulové banky neodložila. Strana neodvislosti má v nynější sněmovně roz- hodující moc a zanedbá-li vyřízení bankovní otázky nyní, nebude hodna důvěry svých voličů.

Myšlenku, odložiti bankovní otázku ve prospěch volební opravy, vštípil prý neprozíravým voličům býv. min. Kristoffy, jenž byl nedávno při- jat ve slyšení panovníkem a následníkem trůnu. Hned po slyšení prohlásil, že úmluva koaličné vlády s panovníkem vylučuje bankovní otázku, ale vyžaduje provedení volební opravy. On. Justh, trvá však na tom, aby se nejdříve roz- hodl osud cedulové banky, a potom teprve sně- movna může přikročiti k řešení volební opravy. Do r. 1911 musíme miti samostatnou banku — dodal Justh — abychom mohli míti r. 1917 své samostatné celní území. V Praze, 26. března. (Dr. Wekerle ve Vídni.) V rozmluvě s redaktory dr. Wekerle potvrdil, že včerejší jeho porady se společnými i rakouskými ministry, jakož i jeho slyšení u pa- novníka týkaly se zahraničných věcí. O situaci zahraničné nedá prý se popírati, že se roz- hodně zlepšila. Na dotaz zpravodaje „N. Pest. Journ.“ jednalo-li se také o vypsání nové válečné půjčky, dr. Wekerle odvětil: Prosím vás. v okemžiku, kdy se objevují zprávy o míru, není