Románová příloha

„Národních Listů“ k číslu 8. ze dne 8. ledna 1903.

= Rozčilující výjev v železničním kupé. Z Pa- říže se oznamuje: V noci na pátek ozvaly se po- jednou z vlaku pařížsko-brusselského mezi Compiegne a Noyonem výstřely z revolveru. V jednom kupé třetí třídy byl kyrysník Ovide Gellé, jedoucí na do- volenou, právě usnul, když byl probuzen výstřelem Jakýs raněný sténal v koutku kupé a v protějším kouté stál muž s revolverem, připraveným k výstřelu. Hned na to zatřeskla druhá rána a druhý cestující, zasažen výstřelem, hlasitě vykřikl. Nerozmýšleje se dlouho, vrhl se kyrysník na útočníka a snažil se, vyrvat mu revolver. Mezi vojákem obrovské postavy a rovněž silným útočníkem nastal tuhý zápas. Útoč- ník snažil se vymknout se z objetí vojínova a tlačil Gelléa k otevřeným dvířkám vagonu. Proč byla dvířka otevřena, nemohlo býti zjištěno. Mezi zápasem oba protivníci klesli. Na štěstí vjel vlak právě do nádraží v Pont V'Evěque a podařilo se útočníka zatknout a odevzdat jej četníkům, meškajícím na nádraží.

Útočník udal, že se jmenuje Sinzele, že bydlí v Pa- říži v ulici Saint Dominique a že je zaměstnán v to- várně na fonografy. Předpokládá se, že spáchal svůj čin v záchvatu třeštivky opiiců, neboť bylo zjištěno, že již při odjezdu z Paříže byl opilý. Pak hovořil mezi jízdou se spolucestujícími o politice a zdálo se, že ho to rozčilovalo. Mezi hovorem přihýbal si z lahvice, již měl při sobě, v krátkých přestávkách jakés lihoviny. Z obou raněných jest jeden, Elie Ma- chetel, továrním dělníkem, bydlí v Plaine Saint Denis a jest těžce raněn. Jel do Brusselu pro jedno ze svých dítek, aby je vzal z nemocnice. Střela z re- volveru, vypálená z největší blízkosti, vnikla mu pra- vou tváří do hrtanu, kdež zůstala vězet. Bude třeba operace. Druhý raněný jest jakýs Betterain, 17letý mladík a bydlí v Saint Ouentinu. Byl raněn do kyčle a zdá se, že střela zůstala v ráně vězet. Sinzele byl spoután a odevzdán soudu.

= Podvody u společnosti spacích vagonů. Z Řím se oznamuje: Řediteistvo společnosti spacích vagonů přišlo na stopu systematicky prováděným podvodům o nichž nemohlo býti zjištěno, jak daleko sahají Aby jízdních lístků několikráte mohlo býti použito byli zřízenci navzájem smluvení a prováděli četné padělky. Společnost vyžádala si zatykače na jede- náct kontrolorů, kteří jsou nejtíže zkompromitováni Jeden z nich, jakýs Leopold Neuhauser, uprch! do Rakouska. = Ke zrušení heren v Belgii oznamuje se z Brus- selu: Úřadní list uveřejnil těchto dnů oba zákony. schválené minulého roku belgickou sněmovnou v pří čině zákazu heren v Ostende a ve Spaa a povolení mimořádného podpůrného fondu pro obě města. První zákou, zakazující hazardní hry, obsahuje ve článku třetím ustanovení, že trestům, určeným v zákoně, podléhají také ti, kdož zprávami, inserty, plakáty neb jakýmkoli jiným prostředkem ohlašují místnost v Bel- gii nebo v cizině, kde se provozují zakázané hry, anebo jinak se zabývají sváděním k hazardním hrám. Dle článku čtvrtého může býti zákonná míra trestu zdvojnásobena, byl-li vinník během pěti let po od- souzení podruhé usvědčen z téhož trestného skutku. Druhý zákon týká se finančního odškodnění obou lázeňských míst, Ostende a Spaa, jichž příjmy zru- šením heren značně budou zmenšeny. Jediný článek tohoto zakona dává vládě k disposicí fond 7 millionů

franků, aby z něho poskytla příspěvky obcím, posti ženým zákazem heren na uhražení mimořádných vý dajů a sice jest určeno pro Ostende pět millionů pro Spaa dva milliony. Stačí-li tyto snmy, aby na hradily aspoň poněkud újmu, vzniklou zrušením he- ren, nelze ovšem povědět. Na každý způsob vláda zákonem proti hernám odstranila instituci, jež kaž- dým rokem víc a více jevíla se býti zlem nejhoršího druhu. = Srážka torpedových lodic. Z Terstu se ozna muje: V přístavu v Rovini udála se v sobotu odpo ledne srážka dvou torpedových lodic, z nichž jedna srazila se mimo to s lloydovým parníkem »Helena«, kotvícím v tamním přístavu. V přístavu roviňském kotvily tři torpedové čluny, kdežto iloydový parník »Helena« teprve později připlul do přístavu a zakot- vil. Brzy potom opustil jeden z torpedových člunů přístav a druhý jej následoval. Avšak dříve ještě, než čluny byly mimo přístav, udála se srážka. Velitel prvního člunu dal mu směr podle lloydového par- níku a provolal známému jednomu důstojníku na palubě »Heleny« několik slov na rozloučenou. V tom okamžiku udála se srážka s druhým člunem. Náraz byl tak prudký, že jeden z lodních důstojníků sho- zen byl do moře. Kapitán torpedového člunu dal sice ihned přiměřené povely, avšak v panujícím zmatku nebylo povelům správně porozuměno a druhý torpedový člun srazil se s parníkem. Torpedovému člunu sražen komín, stožár byl zohybán; lloydový parník utrpěl jen nepatrné škody, první torpedový člun zůstal bez pohromy. Důstojník, shozený do vody, byl zachráněn.

= Velká krádež klenotů. Z Kodaně se oznamuje V noci na sobotu vloupali se zloději do klenotni ckého krámu na Frederiksberggade. Zlodějům do- stalo se do rukou zlatého a stříbrného zboží, jakož i diamantů v ceně celkem 10.000 dánských korun. Majitelky závodu, sestry Ludvigsenovy, nalezly v so- botu ráno skorem všechny skříně, jakož i vitriny na pultě skorem úplně vyklizeny, rovněž výkladní skříně. Zloději zanechali v krámě veškerá pouzdra, aby se zbytečně neobtížili. Výběr jejich dosvědčuje, že byli znalci. O vloupání byla ovšem ihned podána zpráva policii, jež okamžitě zahájila pátrání. Při ohledání krámu zjištěno, že zloději najisto musili býti doko- nale obeznámení s místnostmi závodu; nenalezenot jediné známky násilného pátrání. Ale jinak nebyla nalezena nejmenší stopa, vedoucí k vypátrání pacha- telů. Na štěstí byly majítelky závodu na plnou cenu věcí v krámu pojištěny u dvou společností.

Rüzné zprávy.

Zemřeli v Praze. Dne 2. ledna 1903: Hájek Ferdinand, syn ka- menobrusiče, 3 roky, 59—I. Procházková Aloisie, sou- kromnice, 60 roků, 811—I. Gorčák Havel, býv. dozorce vězňů, 55 roků, 12—VI. Šimáčkova Marie, dcera ho- stinského, 14 roků, 665—VII. Hejtmánek Oldřich, syn řeznického pomocníka, 134 roku, 699—VII. Poláček Václav, soukromník, 93 roků, 1912—II. Stolzová Ma- rie, manželka soukromníka, 85 roků, 225—I. Wildova Marie, dcera malíře, 1/2 hodiny, 347—I. Pickova Anna, dcera výčepníka lihovin, 11 roků, 108—IV. Donát Zik- mund, sluha, 44 roky, 248—V. Pechova Milada, dcera dělníka, 15 dní, 228—VII. Michálek Rudolf, syn děl- nice, 12 roku. 272—VIII. — Ve všeobecné ne- mocnici: Boučková Květoslava, prodavačka, 24r Dačický Emil baron z Heslova, býv. c. k. nadporučík,

35 roků. Friedmann Adolf, sklář, 69 roků. Kořínková Františka, manželka slévače, 34 roky. Mezek Jan, ná- denník, 51 rok. Nejedlá Barbora, manželka dělníka, 29 roků. Pleticha Jan, dělník, 53 roky. Tereba Rudolí, syn sládka, 8 roků. — U milosrdných sester: Klášterka Jindřich, truhlář, 22 roky. Mottlová Antonie, manželka rukavičkáře, 34 roky. — V měst. chudo- binci: Rolandová Františka, vdova po řezníku, 88 roků

Král. české zem. divadlo v Praze

Národní divadlo.

Ve čtvrtek 8. ledna. 85. hra v předpl 1. čtvrtka.

Opera o 4 dějstvích. Složil Giuseppe Verdi. Verše dle Shakespeara napsal Arrigo Boito. Přeložil V. J. Novotný. Dirigent M. Anger. Režiser R. Polák. OSOBY: Otello, mouřenín, velitel benátského vojska, R. Figar. Jago, praporečník, B. Benoni. Desdemona, choť Otellova, A. Slavíkova. Emilie, choť Jagova, H. Feldenova. Cassio, kapitán, B. Pták. Roderigo, šle- chtic benátský, A. Krössing. Ludovico, vyslanec re- publiky benátské, V. Kliment. Montano, předchůdce Otellův ve vladařství na Cypru, V. Viktorin. Hlasatel, K. Pulc. Vojíni a námořníci republiky benátské. Šle- chtičny a šlechtici benátští. Lid cyperský. Řekové. Dalmatinci, Albánci. Děti z ostrova. Krčmář. Čtyři sklepníci. Luza. — Scénou přímořské město na ostrově Cypru. Děj na konci 15. století. Po druhém dějství přestávka. Začátek o 7. hod. Konec o 3/410. hod. V pátek 9. ledna 86. hra v předpl. 2. čtvrtka.

Emigrant.

Lidové divadlo „Hrania“ v VII. části Prahy. V zahradě I. pražského měšť. pivovaru. Ve čtvrtek 8. ledna. Začátek o 7. hod. Poprvé: Manžel ze šetrnosti. Fraška o 5 jedn. Napsali Ad. Abrahamowicz a B. Ruskovský. Režiser F. Šípek.

Pištěkovo lidové divadlo vnohraneo na Král.

Ve čtvrtek 8. ledna. Začátek o 7. hod. Po páté Manžel v base. Fraška o 4 jedn. Dle Gibbona zpracoval J. Kühnl. Zejtra je lidové představení za poloviční ceny Zvoník u Matky boží.

Švandovo divadlo na Smichově. Ve čtvrtek 8. ledna. 33. hra v předplacení (čtvrteční). Angot, deera zeleného trhu. Komická operetta o 3 jedn. Napsali Sirandin, Loning a Ciairville. Přel. J. J. Stankovský. Hudba od Ch. Leeocqua. Začátek o 7. hod.

se oznamovalo, že časopis vychází každé neděle vždy pravidelně a že předkládá čtenářům nejzajímavější a nej- novější plody evropské literatury, že volba těchto spisů jest tak zdařilá, že možno je doporučiti směle nejpřís- nější rodině a že nalezne v nich stravu pro ducha i srdce i stařec, jenž tiše patří na západ svých dnů,i mladá dáma, toužící po dojmech a příjemném pobavení i dívka, vstupující do života, i dospělý muž, jenž chce si odpočinouti po těžké práci, i vznětlivý mladík, toužící po slavných činech ve světě, i po vzdělání bažící dítě, jež potřebuje rozumného vůdce. Dále se oznamovalo, že redaktor a vydavatel, jehož těší pozornost obecenstvaa veliký počet abonentů, jichž každým dnem přibývá, tento- kráte nabízí čtenářům za první půlletí houpací křeslo z nejlepšího bukového dříví, objednaného z Evropy a ohýbaného v evropských továrnách, se zdokonaleným se- dadlem ze zvláště připraveného rákosu. Každý exemplář jest patentován a má známku vynikajícího evropského domu. Na druhé půlletí, majíce na paměti ozdobu do- mácího koutku našich milých abonentů, nabízíme zreadlo v bronzovém, vyzlaceném, nikdy nečernajícím rámci, dlouhé jeden meir a šest centimetrů a široké tři čtvrti metru. Jako překrásná ozdoba salonu a boudoiru zreadlo toto nemá sobě rovného. Obě tyto rozkošné věci redakce nabízí úplně bezplatně, přinášejíc je darem z čistého srdce a nelitujíc nikterak obrovského nákladu. Kdyby někdo takové zreadlo nebo takové křeslo chtěl si objed- nati z Evropy, zaplatil by na místě za zrcadlo čtyřicet pesů a za křeslo dvacet osm pesů; obal a doprava na železnici stojí jedno peso a padesát centavů, dohromady tři pesa, doprava po dráze do přístavu dvě pesa, pojistky a provise tři posa, provoz pět pesů, dodávka na místo, 193 —

mé železné dveře, které vrzají a skřípají v rezavých ve řejích a přináší mně chudičký oběd a večeři. Probudil jsem se s podivným pocitem zděšení. Slunce celým snopem svých jasných paprsků vnikalo ze dvora oknem, jehož okenice již dávno s Petrovem přestali jsme na noc zavírati. Hned jsem si vzpomněl, že třeba jíti do práce. Dle toho, jak slunce osvětlovalo pokoja dle ticha, které panovalo na dvoře, kde bylo viděti pouze několik žen a dětí, ihned jsem se dovtípil, že jest již hezky pozdě. Petrov dosud pevně spal s hlavou do zadu zahnu- tou a otevřenými ústy, ani necítě, že slunce svítí na něho. Probudil jsem ho. Vytáhl hodinky, jež měl schované pod poduškou. Bylo deset hodin. »Tu máš«, pravil jsem, »jíti do práce jest již pozdě.« »Nechoďte dnes nikam«, pravil Petrov. »Proč bych nechodil?« »Toť jednoduché. Podívejte se, jaké jest krásné počasí! Peníze máme a proto uděláme si svátek.« Pomyslil jsem si, že Petrov má tak jako tak každo- denně svátek. »Myslíte si, že když zůstanu doma sám, nic nedě- lám? Ne, pane, mýlíte se. Někdy budu vám vypravo- vati, čím se zabývám. Dnes půjdeme však na procházku. Pojďte, naobědváme se v některém hostinci a pohovořím si u láhve vína. Souhlasíte ?« Souhlasil jsem. Pokušení bylo příliš veliké. Na penězích měli jsme celých pět pesů — částka to pro nás dosti veliká. Slunce svítilo tak vesele a nádennická práce byla mně tak protivnou, že s radostí chopil jsem se této „Zápisky omigranta.-