Načítám náhled…
Chunky — 30 celkem
· entity: org 9, person 76, place 32, work 6
1
masthead
25. března 1909. Císlo S4.
Císlo S 4
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
Strana 3.
4
article
Zpráva branné komise o kontingenlu
nováčků přijímá se bez debaty jednomyslně ve dru-
hém a třetím členi.
Naději v mír a statečnost pro válku!
Předseda kníže Windischgraetz: Osnova zákona
kterým se stanoví kontingenty nováčků na zacho-
vávání vajska, válečného námořnictva a zeměbrany
na r. 1909, a kterým se jejich odvod povoluje, byla
tímtc panskou sněmovnou ve třetím čtení přijata
Konslatuje to, jsem zmocněn prohlásiči, že okolnost
že o této předloze v době napjatého očekávání se
debata nekonala, opětně se osvědčuje naproslá vla-
stenecká ochota, jaká jest vždycky obvyklou u této
slavné sněmovny vůči požadavkům pro naši slávy-
plnou armádu.
Třebas se nevzdáváme naděje, že trpě-
livé, našimi věrnými spojenci, jakož i spřáteleným
mocnostmi podporované snahy naší vlastio
zachování míru budou míti úspěch, oče-
káváme přece bezpečně a klidně, že nic nebude
se směti státi, co by bylo na újmu mocenskému
postavení a vážnosti mocnářství
Polom přikazuje se zákon o obchodníc
pomocnicích zvláštní komisi.
Světová poštovní smlouva schvaluje
se bez debaty ve druhém a třetím čtení
O zprávě zvláštní komise, zřízené k předběž-
němu projednání návrhu Grabmayra na .
reformu zemědělského reálního úvěru
referuje dr. šl. Grabmayr. Tlumočí naději, že poli-
tické mraky se rozplynou a že nastane
doba, kdy starost o výživu nebude zallačena
starostí o slav branný. Tébo první péči slouží jeho
návrh. Navržené reformy jsou důležitým, nezbyl-
ným krokem k hospodářskému posílení a ozdravění
rolniciva: proto doufá, že vláda podá brzy na zá-
kladě jeho návrhu příslušnou osnovu zákona.
Windischgraetz
Polom
5
article
Člen panské sněmovny dr. Maltuš praví, že má
za to, že předloha dostala se za nynějšího ministra
orby do nejlepších rukou, neboť tento ve své vlast-
nosti jako bývalý ředitel Hypoleční banky království
českého vykonal mnoho v tomto oboru, poněvadž n
jeho iniciativu provedl tenlo zemský ústav ve větším
měřítku konversi výše zúročitelných půjček v půjčky
níže zúročitelné a tím majitelům realit ušetřil ročně
miliony. I když z plna srdce souhlasí s tendencí ná-
vrhů, nemůže přece potlačiti jisté námilky, pokud s
týče ústavní kompetence, neboť jedná se o otázku,
která podle státního základního zákona o říšském
zastupitelstvu a zejména podle interprelace tohoto
zákona, dané zákonem ze dne 26. ledna 1907, jest
vyhražena zemským sněmům. Všechna naří-
zení, která se týkají zemědělství, jsou vyhražena
výhradně zemským sněmům, také i stanovení civilně-
právních ustanovení, pokud se týkají výhradně olá-
zek zemědělských a lesnických. Zemskému zákono-
dárství návrhem ponechává se právo, aby slanovilo
dobu, ve které nové zemědělské úvěrní právo v jen-
notlivých korunních zemích nabude platnosti. Tín
dáno mu bylo právo, aby zákon schválilo nebo za-
míilo. Místo této okliky bylo správnější, aby celá
věc nebo aspoň slanovení jednotlivých ustanoven
bylo ponecháno zemským sněmům
V tomto smyslu podává řečník návrh: Úvod
podaného návehu budiž změněn tak, že má zniti
„Vláda se vyzývá, aby, zachovávajíc úslavní kompe
tenci, co nejrychleji předložila k úslavnímu projed
nání osnovu zákona. (Pochvala.)
doktor
Maltuš
panská sněmovna
Hypoleční banka
6
article
Ministr orby dr. Bráf
poznamenává, že také vláda se od delší doby zabývá
problemem vyvazení pozemků z dluhů a připravuje
osnovu zákona, která nyní jest předmětem porad
mezi zúčastněnými ministerstvy. Podává přehled od
r. 1847 činěných theoretických pokusů, aby zmírněno
bylo zemědělské, po případě selské břemeno dluhové
a porovnává pok projekt všeobecně jednotné nucené
konverse, klerá vznikla v poslední čtvrtině přede
šlého století a v nejnovější době se vyskylnuvší for
muli, kterou by rád nazval rpecificky rakouskou for
mulí. Nejedná se nyní více o všeobecnou, jednetnou
nucenou konversi selských dluhů, nýbrž o pozvolné.
asi během jedné generace provedené rozřešení télo
otázky. K tomu nebylo by třeba žádných nových.
doktor
Bráf
7
article
úvěrně technických zařízení. Buduje se na tom, co
už exisluje. Není třeba zasahovati do nynějších forem
agrárního práva. Není také třeba činili oblížný roz-
díl mezi tim, co lze zachránili a co nelze-
Další omezení záleží v tom, že vyvazení dluhů
má býti provedeno v rámci agrární středostavovské
politiky a to proto, poněvadž toto vyvazení obme-
zuje se na střední a malý majelek, který má samo-
stalnou existenci. Tento prinzip jesl právě základem
sludil ministerstva orby. I při toto pronikavém
obmezení jest problém ještě obližní, kteréžto oblíže
nesmějí býti přehlíženy nebo podceňovány. Aby ce-
sta v tomto směru byla schůdnou, musí býti vyvrá-
ceny ještě mnohé námilky, které e s různých stano-
visek činí stále proti navrhoven ému řešení. I kdyby
se totiž podařilo přiměřeným vybudováním osobního
úvěru zameziti dnes řak usnadněné pokušení, aby
neracionálně bylo hypotekárního úvěru používáno
mohly by býti zájmy zemědělského majetku pozem-
kového přece vážně poškozeny, kdyby soukromý
kapitál, který dnes jest ještě silně zúčastněn na po-
skytování půjček na pozemky, jsa zavedením povin-
ného umořování anutníbo postaven před nebezpeč
roztříštění, byl vyloučen z přimého účastenství na
poskytování hypotekárních půjček.
8
article
Dále musilo by býti zamezenc, by ztíženíní odů-
vodňování exekutivního práva zástavního věřitelé
byli nuceni přikročiti k exekutivním prodejům, smě-
řuje-li jejich vlastní úmysl jenom k zajištění jejich
požadavků. Též určení a povaha obchodů spořitelen
a sirotčích pokladen vyžaduje pečlivého zřetele, ne-
má-li se jim podstatně ztížiti nebo dokonce znemož-
niti poskytování půjček na příslušné zemědělské po
zemky. Všecky tyto okolnosti chce vládu pečtivě uvá-
žili. Z toho, co bylo řečeno, vyplývá pro ni naprostý
přikaz, aby při své akci jednala co nejobezřeleji a aby
sledovala problém ve všech záplelkách, ve všech jeho
důsledcích. Aby se vyhovělo těmto předpokladům
byla zřízena z ministerstev komise, která nyní práce
své opět zahájí a se pokusi, oblížný úkol uspokojivě
Mluvilo-li se o obtížích, zvláště v pří
čině kompetence, ministr soudí, že neporušl
úřadní tajemství, řekne-li, že právě na otá z ku
kompelencc zaslupitelstva řížského a sněmu zem-
ských byl též v oně osnově, která jest předmětem
vyjednávání mezi ministerstvy, vzat v četných
9měrech zřetel. V osnově se počítá s tím, že
poměry v jednotlivých zemích jsou různé, že tudíž
zastupitelstvům zemským musí býti poskytnut roz-
sáhlý vliv. Na všechen způsob najde kompelence
sněmů zemských v osnově místo. Ostatně prohlašuje
ministr, že souhlasi s návrhy zpravodaje, o něm
soudí, že věnuje i náležitou pozornost též otá zee
kompetence.
9
article
Referent dr. šl. Grabmavr děkuje dru.
Mattušovi a ministru orby dru. Bráfovi a prohlašuje
ohledně kompentence, že se přizpůsonuje dotyčnému
návrhu Mattušovu, jako stoupenec kompelence zem
ských sněmů, zaručené státními základními zákony
S výkladém ministrovým o kompetenci zpravodaj
úplně souhlasí a prohlašuje na konec, že si přeje
aby talo reforma byla konečně provedena ku blahu
říše a zemědělství.
Při hlasování schvaluje se návrh zvláštní
komise ve znění, které navrhl člen panské sněmovny
dr. Mattuš. Tím jest jednací pořad vyčerpán a schůze
končí v 6 hodin.
Plišti schůze v pálsk o 1. hod. odpol
Jednací pořad:
řešiti
První čtení návrhu Dietrichsteinov
o podporování létací techniky. — Zpráva
železniční komise o sestátnění drah. — Zpráva
právní komise o podřízení členů domu Parma úřadu
nejvyššího dvorního maršálka. — Zpráva komise pro
státní smlouvy o státní smlouvě s Rumun-
skem o vzájemné ochraně výtvorů literárních, umě
leckých a fotografických.
doktor
šl
Mattuš
Bráf
Mattušův
Rumun
panská sněmovna
zpráva právní komise
10
title
Učinek překvapujíci ! Krabička 40 h
11
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 24. března. (Hr. Vojtěch D zie
duszycki .) Všechny polské listy přinášejí
vřělé nekrology náhle zemřelého hr. Vojtěcha
Dzieduszyckého, bývalého polského mi-
nistra krajana a v poslední době místopředsedy
vídeňského polského kola. Nejnadšeněji veleb
zásluhy zvěčnělého listy strany konservativné,
jejíž byl příslušníkem. Ale ani časopisy demo-
kratické, jež se s hr. Dzieduszyckým za jeho
života nejednou ostře srazily, neváhají uznati
velaké zásluhy, jichž si získal jako literát i poli-
tik, který přes své konservativné smýšlení nikdy
nezadal žádnému polskému zájmu, cítě se vždy
a všude především Polákem. Polské kolo mívalo
sice i výmluvnější mluvči v parlamentě, než byl
zvěčnělý, ale v poslední době hr. Dzieduszycká
platil za nejlepšího polského řečníka a nynější
polské kolo, ač většinou demokratické.
svěřovalo mu úkol generálního řečníka v nejdů-
ležitějších politických otázkách, poněvadž těžko
mohlo ve svých řadách nalézti diplomata lepší-
ho, než on. Tímto mimořádným významem hr.
Dzieduszyckého v polském kole vysvětluje se.
že většinou demokratické kolo provádělo starou
konservativnou politiku a že místopředseda
Dzieduszycki měl v něm vlastně větší vliv, než
demokratický předseda prol. Glabiňski.
Dzieduszycký
Polák
Praha
Hradec
12
article
Hr. Vojtěch Dzieduszycki narodil se
13. července 1848 v Jezupoli ve stanislavov-
ském okrose vých. Haliče, kde jeho otec měl
velkostatek. Obdržev v otcovském domě počá-
tečné vzdělání, byl od r. 1866 ve vídeňském
Terezianu, v němž se r. 1867 podrobil matu-
ritní zkoušce, pak studoval ve Vídni na univer-
sitě a r. 1871 povýšen za doktora filosofie. Te-
hož roku počaly sa v „Czase“ objevovati jeho
prvé literární práce „Fantasie“, „Učené fanta-
sie“; roku 1872 vyšol jeho filosofický román
„Vladislav“ a r. 1873 „Povídky Východu i Z-
padu“. Vykonav r. 1874 cestu po Řecku, začtl
se obírati studiem starého řeckého umění a ze
studií těch vzešla díla „Atheny“ (1877), „Stu-
dia estetická“ (1879) a povídka „Aurelián“
(1879). Další cesta zedla jej do Italie a zn
vznikla díla „Listy o Vlašich“ (1886) a „Dějiny
malířství italského“ (1892). Četné přednáškya
studie z oboru filosofického vydal r. 1893 ti-
skem v trojdilném spise „Listy čtenáře“. R. 1892
vyšly jeho „Listy o vychování“, r. 1895 „o
vědě lidské“. Četné jsou jeho práce literárně-
historické a kritické; také veršem psával a vy-
dal r. 1889 „Básně nad básněmi“, r. 1892
„Anděla“ a r. 1895 tragedii „Král Boleslav II.
Konečně i jako překladatel klassických spisůzl
skal si značnou zásluhu.
Dzieduszycký
Vladislav
Athena
Aurelián
List
Vlašich
Hradec
Jezupoli
Halič
Vídeň
Řecko
studio starý řecký uměný
Král Boleslav II
13
article
Politicky oinným byl od r. 1878, byv toh
roku zvolen do sněmu v stanislavovském okresu
velkostatkářském. Rok na to zvolen i do říšské
rady, ale setrval v ní jen do r. 1885. Vzdav se
říšského poslanectví, habilitoval se na lvovské
universitě a přednášel jako mimořádný profeson
o filosofii. Současně zvolen za předsedu pol-
ského volebního výboru a soustředil svou poli-
tickou činnost ve sněmu haličském a volebním
výboru. Teprve r. 1897 vrátil se opět do říšské
rady a vydaná jím tehdy brožura „Program auto-
nomistický“, v níž se domáhal rozšíření samo-
správy zemské, kompotence snémů a pozemstént
veškerého školství, způsobila značný rozruch ve
světě politickém. Na říšské radě byl důsledným
obhájcem „klidné práce“ a proto r. 1903 vy-
stoupil dosti příkře proti české obstrukci, žádaie
zostření jednacího řádu. Po smrti ryt. Apolináře
Jaworského r. 1904 zvolen za předsedu
polského kola; když bar. Gautsch podal před-
lohu volební opravy se všeobecným volebním
právem, hr. Dzieduszycki, věren svým konserva-
tivně-šlechtickým zásadám, vystoupil proti vládní
předloze. Ale již za půl léta, v červnu 1906
vstoupil do ministerstva Beckova, jehož úkolem
bylo Gautsehovu volební předlohu prověsti. Po
rekonstrukci Beckova kabinetu r. 1907 byl pol-
ským kolem donucen ustoupiti své místo v kabi-
netě ryt. Davidu Abrahamowiczi, aby se prof.
Apolinář Jaworský
Gautsch
Beckův
Abrahamowicz
14
article
Glabiňski mohl státi předsedou polského kola.
kteréž místo před ním zaujímal Abrahamowiez.
Hr. Dzieduszyeki spřátelil se zatím s novým pol-
ským kolem, vzešlým ze všeobecných voleb na
tolik, že přijal v něm vedle prof. Glabiňského
hodnost místopředsedy. Vědělť, že i jako místo-
předseda uplatní v kole svůj veliký vliv.
V otázkách slovanských hr. Dziedu
szycki stál vždy na stanovisku výlučně polském.
Když r. 1908 vznikla myšlenka všeslovanského
sjezdu a Poláci vyzváni, aby jej také obeslali
hr. Dzieduszycki vyslovil se proti takové my
šlence, tvrdě, že haličtí Poláci mohou provozo
vati jen politiku rakouskou, nikoli všeslovan-
skou. Svým krajanům v Rusku radil však vždy
k umírněnosti a dobrému poměru ke dvoru
Jako rozhodný „austrosláv“ udržoval dobrý po
měr s delegací českou, poněvadž v něm vidě
prospěch pro zájmy polské. Po hr. Dzieduszy
ekém zůstala vdova, provdaná dcera a symn Vladi
slav, jemuž patří nyní statek Jezupol.
profesor
Glabiňský
Polák
Vlad
Jezupol
Hradec
Rusko
15
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 24. března.
Kníže M. I. Chilkov zemřel.
V Petrohradě náble zemřel dlouholetý ru
ský ministr komunikací kníže Michal Ivanovic
Chilkov. Do poslední hodiny svého života pra-
coval. Před samou smrtí byl ve schůzi komi-
tétu, který zřizuje rusko-anglickou obchodní ko
moru. Ve schůzi měl řeč. Když vyšel ze schůze
upadl a za krátko skonal.
Rod Chilkových vede svůj rodokmen o
knížete Ivana Vsevolodoviče Starodubského, po
tomka Rurikova v desátém koleně.
Kníže Michal Ivanovič narodil se r. 1834
Otec jeho vládl tehdy ohromným jměním. Mi
chaloví Ivanoviči dostalo se stkvělého vychování
Vstoupil do státní služby v zahraničném mini-
sterstvu, ale brzy se vypravil na delší cestu po
Evropě a Americe. Cesta byla dovršením jeho
vzdělání. Roku 1864 vstoupil v Americe do
služeb anglo-americké společnosti, která stavěln
transatlantickou železnou dráhu. Službu začal
jako prostý dělník, byl topičem, pomocníkem
strojníkovým, starším strojníkem, a čtyry leta
postoupil na ředitele dopravy. Opustiv Ameriku.
zastavil se v Liverpoolu, kde rok pracoval jako
zámečník, načež se vrátil do vlasti.
R. 1882 pozvala ho bulharská vláda na
úřad ministra veřejných prací, obchodu a země-
dělství. V Bulharsku si dobyl veliké populárno-
sti. Po plovdivském převratu se vrátil do Ruska
a vstoupil do mínisteratva komunikacf. R. 189
byl jmenován hlavním inspektorem ruských že-
leznic a r. 1895 stal se ministrem komunikaei
Vystavěl Rusku několik nových železnic a ener
gicky hnal ku předu stavbu sibiřské dráhy.
Když začala revoluce, vystoupil z ministerstva
a přijal předsednictví Červeného kříže. Jel na
bojiště a sám řídil sanitárnou činnost na bo-
jisti.
I Chilkov
Ivanovic Chilkov
Chilkový
Vsevolodovič
Rurikův
Michal Ivanovič
Ivanovič
Vystavěl
Praha
Petrohrad
Evropa
Amerika
Liverpool
Bulharsko
Rusko
obchod a země
16
article
Mariavité.
Mariavité si ve Vilně vysvětili kostelík, jenž
je pln při každé bohoslužbě i kázání, neboť jej
navštěvují i katolíci. Katolické duchovenstvo
snaží se odpadávšní k mariavitismu zastavit
proto kněží s kazatelen metají klatby na maria-
vity i všechny, kdo se o mariavitism zajímají.
V jednom kostele vilenském kněz kázal všem
věřícím pokleknouti a přísahati, že zachovají
věčnou věrnost katolické víře a nebudou míti
žádných styků s mariavitskými bludaři. Kněz
svolával dokonce kletbu i na ty, kdož jim po-
skytli útulek, pořídivše jim vlastní modlitebnu
O mariavitech katoličul kněži šíří rozmanité
bájky, na př. že Marii Kozlovskou, zaklada
telku mariavitského učení, etí za bohorodičku
mariavitští kněží že se považují za svaté. Všecky
tyto báje rozpalují v katolicích strašnou nená-
visť a zlobu k mariavitům. Mariavitští kněží bý-
vají na ulicích předmětem veřejného posměchu
a urážek.
Anglické námořnictvo válečné.
Není pochyby, že projednávaná právě de-
bata o námořním rozpočtu anglickém zůstane
památnou. Poprvé pojednává se o nezbytnosti
národní obrany s vědomím blízkého nebezpečo
a možné inferiorily. Poukazovalo se již před
delší dobou, též v tisku francouzském, že vo-
jenská opatření Velké Britanie nejsou dostatečná
a že zejména pozemní armáda nemůže vyho-
věti. Nyní v parlamentu bylo odhaleno zmenšení
anglické převahy na moři, »Temps« píše, že
Angličané mají nejvyšší čas změniti neblahý
stav tento. Liberální kabinet honosil se, že se
nehnal příliš do námořního zbrojení. Jeho pře-
dešlý předseda sir Henry Campbell-Bannerman
byl idealista mírumilovnosti. Nynější premier
Kozlovská
Temps
Angličan
Campbell
Bannerman
Vilno
Velká Británie
17
article
Asquith nemohl však zavírati oči před nepří-
znivou skutečností. Jeho návrh rozpočtu ná-
mořního obsahuje značné rozmnožení výdajů na
loďstvo. Jak jsme již uvedli, obsahuje námořní
program stavbu 4 dreadnoughtů, 6 křižáků, 20
torpedoborců. Výdaj bude činiti pro r. 1909-10
223 milionů franků, tudíž o 33 mil. více nežli
předešlého roku. Velká řeč lorda admirality Mae
Kenna, jejíž obsah je znám našim čtenářům,
způsobila v dolní sněmovně úžas. Člen vlády
vylíčil přednosti a rychlý rozvoj námořnictva
německého a jeho slova zněla skoro poplašně.
V další schůzi chtěl Mac Kenn zmírniti rozči-
lující dojem své řeči. Prohlásil, že loďstvo
britské je silné a dovede čeliti každé moci.
Anglie je zachvácena prudkým hnutím vlaste-
neckým, jež se dovolává zvýšení britské slly
válečně. Odzbrojovaeí snahy některých liberálů
jsou zeela zatlačeny-
Z Marokka.
Sultán, jak se oznamuje z Tangeru, chystá
se k cestě do Rabatu. Dopisovatel »Tempsue
dovidá se, že jde o potlačení vzpurnosti někte-
rých jižních kmenů a s druhé strany o vyhnute
se přílišnému návalu cizích vyslanců do hlav-
ního města sídelního. Dne 13. t. m. bylo při-
jato španělské poselstvo sultánem ve slavnostní
audienci. Den před tím francouzský vyslanee
Regnault uspořádal na počest španělského
reprasentanta Merry del Vala velkou hostinu.
Byly proneseny přípitky, velebící společné dílo
a přátelství Španělska a Francie.
Asquith
Mac Kenn
Regnault
Anglie
Maroko
Tanger
Španělsko
Francie
Mae Kenn
Merry del Vala
18
article
Trůnní řeč italského krále.
Trůnní řeč italského krále.
(O katastrofě v jižní Italii. — O na-
dějích v dohodu v otázkách bal-
kánských. — Vnitřní záležitost
Italie.)
Z Říma, 24. března. (K. k. )
V trůnní řeči krále dnes přečtené se praví
V této slavnostní hodině, ve které se moje slovo
k vám obrací, abych pracím právě zahájeného
období zákonodárného přál dobrého úspěchu,
pociťuji ještě více onu starost, která ještě hlu-
boce mou duši dojímá.
Zkázonosné dílo přírody, mocné a stra-
šné, jako dosud nikdy, které zničilo
dvě z nejušlechtilejších a nej-
krásnějších měst, na něž byla Italie
hrdou, a které proměnilo celou krajinu ve zřl-
ceniny a naplnilo smutkem, zasadilo do srdee
vlasti nejkrvavější ránu.
Útěchu však poskytovala okolnost, že vůči
této strašné katastrofě závodila brdinskost jed-
notlivce s cnostmi celku. Zatlm co armáda
námořnictvo s vlastní sobě svědomitosti a sebe-
zapřením se věnovaly obtížnému a velice nebez-
pečnému dílu služby záchranné, sjednotila tklivá
bratrská svornost Italy všech třid a vrstev v na-
dšených dílech lásky, dobročinnosti a oběta vosti
Poskytujíce skvělý přiklad lidské solidarity
nabídly všecky civilisované národy.
jež braly účast na našem neštěstí, srdce a ruku
svých statných synů, věnovaly zachráněným nej-
větší péči a poskytly nám útěchu přátelskou
účastí tak, že bolest Italie se zdá bo-
lestí celého světa a skutečně ji také
byla. City dlků, které celému světu vyslovuji
nechť posílí naše odhodlání, aby Messi n
a Reggio znovu povstaly k budoue-
nosti důstojné jejich slávy plné
minulosti.
Italos
Messi
Reggio
Řím
19
article
Toto odhodlání projevil parlament v po-
sledním období zákonodárném, ukončiv vzneše-
ným tím způsobem svou činnost. Vy, ctění pá-
nové, kteří přejímáte toto odhodlání jako po-
svátně dědictví, znovu se na něm usnesetea
je potvrdite. Důvěřujte, že všecky životní zájmy
země povzbudí vás k užitečné, horlivé práci.
Politika dalekosáhlé svobody zajistila zároveň se
zlepšením stavu pracujících třid podminky plo-
ného sociálního míru. Tato politika ani neza-
držela ani nezpozdila pokroky průmyslu a ob-
chodu. Blahodárné účinky svobody chtějí však
vždycky býti více zdokonalovány horlivým zavá-
děním moudrých reforem, o které Italie v po-
sledních letech borlivě se zasazovala a které
moudře zahájila. V této politice svobody, po
kroku a moudrosti musí se pokračovati, aby
uzdravila vady naší zprávy berní, aby dopravní
prostředky se rozmnožily a zdvojnásobily a aby
takto stát mohl vyhověti mnohotvárným poža-
davkům života moderního.
Trůnní řeč uvádí pak v podrobnostech
úkoly sociální a národohospodářské, jež mus
býti zahájeny, jako ochrana a racionální využit-
kování lesů, regulace a využitkování vodních
cest, vysušování bařin za účelem zvelebení
zdraví lidu a získání nové půdy, jakož i dalš
zvelebování zemědělství a průmyslu. Trůnní řeč
připojuje zde názor, aby tato díla sociálního
zákonodárství byla v parlamenté provedena, aniž
by byli na jedné straně vílězové, kteří by jiné
potlačovali.
Trůnní řeč zabývá se pak obtižným pro-
blémem soudcovských funkcí v civilním i trest
ním řízení, klerýžto problém má býti rozřešen
v nové legislaturní periodě. Trůnní řeč pojed-
nává pak o vyučování ve škole obecné, kteréž
musí býti přeměněno dle požadavků moderního
života.
20
article
Poukazuje na nutnou péči o školy vyšší
university. Zvláštní pozornosti parlamentu do-
poručuje trůnní řeč klidné a jisté vy
budování armády a námořnictva,
aby s použitím všech vymožeností technických
a přizpůsobením nynějším poměrům sociálním
mohly stále více a více pečovati o há jen
vlasti první to a nejsvětější ze všech po-
vinností. Takto bude možno zachovati a ještě
zvětšiti podporu, kterou poskytovala Italie pr
zachování míru.
Zmíniv se o snaze Italie zachovat
mír v zápletce rakousko-srbské
(viz o tom zprávu v rubrice »Válečné nebezpeč
na Balkáně«), praví dále trůnní řeč:
Ctění páni senátoři a poslanci! Uplynulo
50 let od té doby, kdy Italie za velkolepé svor-
nosti mezi knížetem a národem začala prováděti
hrdinné dílo své obrody. Za těchto 50 let náro
italský, proživaje období nejistoty a neštěstí.
přemáhaje nedůvěřivé a bázlivé, krotě netrpělivě
a příliš odvážné, sledoval naprosto pevně a jistě
své intelektuální a hospodářské, jakož i mravni
zvelebení. Jestliže mohla býti tato veliká pře-
měna dokončena, třeba to děkovati hlavně blaho-
dárnému účinku svobody a její výchovné hod-
notě, kterou nejen jednotlivá individua, ale též
třídy společnosti a celý národ dosáhly pocitu
své hodnoty a své důstojnost i, jakož
i vědomí svých povinností a své zodpovědnosti
a jestliže — o čemž nepochybuji — stejně
poroste a bude síliti tento duch kázně, kterýz
samojediný dovede v každém společném úsil
zjednati zdárného úspěchu, pak musí Italie
dosáhnouti cíle, kterýž mu uka-
zuje jeho sláva, staletí stará
jeho kvetoucl mládl.« — —
Balkán
Italia
21
article
Za čtení trůnní řeči ozývala se často hlučná
pochvala. Když král se zmínil o jednomyslné
obětavosti všech Italů po katastrofě, zemětřese-
ním způsobené, uspořádala sněmovna králov
ským manželům imposantní hold. Královna po-
vstala a děkujíc, se klonila. Též vzpominka na
pomoc ciziny vyvolala hlučnou pochvalu. Zvláště
bouřlivě byla uvitána slova o armádě a ná-
mnřniatvu. V odetavoi o politice nabrani čeí
bylo s pochvalou přijato zvláště místo, ve kterém
se mluví o nadějích v dohodu v otáz-
kách balkánských. Po přečtení trůnní
řeči děkovali král a královna dojati za opětné
bouřlivé provolávání pochvaly. Mezi přítomným
cizími diplomaty byl pozorován turecký minist
záležitostí zahraničních Rifaat paša.
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
povolil další miliony pro
obecní dům.
Včera odpoledne konala se mimořádná schůz
sboru obecních starších, aby projednala návrh na
povolení dalšího nákladu 2,640.000 K na dokončen
stavby a vnítřní výzdobu obecního domu u Prašné
brány
Schůzi o 15 hod. odpol. zahájil úřadující ná-
městek p. dr. Štych. Lože a galerie velmi skrovně
navštíveny. Při zahájení schůze bylo přítomno 65
členů sboru.
Referát o návrhu přednesl p. mag. rada Hrněi
a uvedl, že na dokončení stavby zapotřebí jest cel-
kem 2,750.000 K. Dozorstvo však vypustilo dvě vo
ložky a sice 75.000 K na uhražení dalšího honoráře
projektantům a 210.000 K na požadavek stavitelů
připočten však obnos 175.000 K na provedené již
vícepráce. Celkem vyžaduje se povolení nákladu
2,640.000 K, klerýž obnos má se uhradit výpůjčkou
buď hypotékármí nebo komunální.
Italos
Štych
Hrněe
Praha
obecní dom
22
article
Pan ob. st. Šlěpánek uvedl, že obecní starší ne-
byli informováni dříve a po „informačních“ schůzích
teprve nejsou informováni. Tak nedostalo se jim od-
povědi na dolaz, zda je cdůvodněn požadavek sta
vitelů na náhradu 435,000 K. Nedostalo se vysvětlení
proč byla železná konstrukce rozpočtenť na 225.00
kor, ale stála 516.000 K, tedy o 146% rozpočet pře-
kročen! Nevysvětlilo se, proč byl prekročen rozpo-
čel za ústlední topení. Vina se stala a jest velmi ne-
příjemná. V první řadě spadá na projektanty
Ti dali z pořátku rozpočet na 41/2 mil. korun a po-
zději ho snížili na 3 mil. korun! Dalším vinníken
v překročení rozpočtu jest městské rada, která
měla slavbu provést v mezích rozpočteného nákladu
Ale ona se dle tohoto nařízení neřídila, nýbrž větš
náklady povolovala. K tomu neměla ani oprávněn
dle obecního fádu. Kompelentním ku povolení dal-
ších nákladů byl jedině sbor obecních starších, kte
rému ze věc předkiádá teprve po půltřetím roce
V tomto plekročování kompetence vidí rečník velkou
nesprávnost. Třetím vinníkem na celé věci jsou velm
nejasné smlauvy. Vzdor celému sboru práv-
níků uzavirají se stále smlouvy, které jsou velmi ne
dostatečné a neúplně. Následkem této nedostatečnost
domáhají se projektanti dalšího honoráře ve výš
Šlěpánek
Kompelentní
23
article
75.000 Forun. Se staviteli byla uzavrena smlouva
dle níž mají platit 500 korun konvencionelní pokuty
kdyby v čas nebyli hotovi. Stavba vázla a stavitel
se vymlouvají, že neměli plány. Totéž se stalo př
dodívce železně konstrukce. Dodovatelé nesplnil
smlouvy a místo aby oni platili konvencionelní po
kutu, má tuto pokutu platit — obec! Toť jest kurio
sita prazvláštní! Řečník vřele si přeje, aby sbor ne
musil se více zabývati stavbou obecního domu. Obá-
vá se, že opatřením půjčky ulrpí obec dalších vel-
kých škod, takže bude nutno opatřit 3 mil, korun
aby se uhtadila potřeba 2,640.000 K. Projektanti za
chráni svůj umělecký význam tim, když upřímně
povědí, z jakých důvodů nesdělili předem, že rozpo-
čet bude tak značně překročen. Tvrdí, že se v télc
věci pokražovalo s úžasnou lehkomyslností. Vytýká
že se v Praze utvořil monopol pro jednoho nebo dva
umělce, jakoby jich v Čechách více nebylo! Má oba-
vu, že potomci nebudou s takovým nadšením pohli-
želi na representační dům, jako my pohlížíme na bu-
dovy Dienzenhofrovy. Rečník cituje část posudk
umělce o representačním domě. „Representač
ní dům po své umělecké stránce jest má
toha bombastu a lží umění, vůbec jes
prolanací architektury. Architektura
jeho representuje neschopnost pro-
iektantů, stvořiti monumentální budo
Praha
Čechy
obecní dom
24
article
vu, jak postránce čisťé logiky vyjití o
půdorysu k zevnějšku budovy, tak p
stránce ovládnutí detailů architekto-
nického“ atd.
Dále řečník poukazuje na zmařený kompromis
a nabádá, aby v důležilých otázkách celý sbor postu-
poval svorně a vzorně vedl obecní hospodářství. Pr
ha česká znamená Prahu poctivou, opravdový vzor
colěmu českému národu! (Hlučná pochvala.)
Pan ob. st. Krouský vytýká, že slavba represene
tačního domu prováděla se s úžasnou likna-
vosti a netečností. Uváží-li se, že budova leží dlou-
ho ladem, dospíváme ku přosvödčení, že bude vy-
žadovali nákladu celkem deviti milionů korun! Ta-
kové překročení u soukromníka způsobilo by úplnou
finanční zkázu. V obecenstvu již se ustálilo rčení
represenlačním domě „u zakopaných milionů“, což
úplně pravdě odpovídá. Jménem svým, dále pp. V.
Štěpánka a dra. Šánla učinil řečník prohlá šení,
které jsme již ve včerejším vydání „Národních Listů“
uveřejnili
Pan m. r. L. Pelerka pravil, že Dudova repre-
senlačního domu posuzována jest velmi nepříznivě.
Krouská
V Štěpánek
L Pelerka
Dudův
Praha
25
article
Ani jediný hlas se neozval, který by budovu pochvá-
lil. Dům úplně zabil skvost Prašné brá-
ny. Nehezké sestavení barov vzbuzuje
posměch u všech cizinců. Dlužno pečovatl
o to, aby se zachránilo, co lze ještě zachránit. Reč-
ník doporoučí, aby provedení jednotlivých interieurů
bylo zadáno jiným umělcům. Vytýká, že vzdor ve-
škeré dosavadní nedokonalosti žádají projektanti další
chromnou odměnu 75.000 K! (Pochvala.)
Pan ob. st. dr. Baštýt uvedl, že dnes se ovšem
lehko kritisuje, Ale proč se to nepovědělo dříve? (Pan
Vaníček: Já to prohlásil tehda, že se rozpočet
překračí!) Dnes poslup slavby obhajovat nikdo se ne
odváží. Zásluhu získá si však ten, kdo objasní věc
tak, aby k žádnému překvapení více nedošlo. Řečník
rozebíral rozpočet stavby a uvaloval důvod pozvol-
ného stavění na těžkopádný způsob jednání. Když se
o jedné věci radí 90 hlav, jinak to vypadá, než když
rozhoduje jedna hlava. (Pan Březnovský: Kdyby tak-
hle stavěl jednotlivec, tak by ho zavřeli pro rozhazo-
vání peněz!) Vyslovuje skutečný dík těm, kteří po
všem, co se stalo, od práce na obecním domě už dáv-
no neutekli
Pan m. r. Reinvart v zájmu velkých poplatník
protestoval proti tomu, aby se na stavbě obecního do-
mu konala zbytečná vydání, jakým jest na př. vypra-
vení kuchyně. Navrhuje zvolení zvláštníbo komitétu.
který by vykonával dozor nad dalším prováděním
stavby.
doktor
Baštýt
Vaníček
Březnovská
Reinvart
obecní dům
26
article
Pan ob. st. Bleznovský konslaloval, že v infor-
mační schůzi dr. Baštýi mluvil velmi ostře proli pro-
jektantům a dnes se o nich vyslovil velmi zdrželivě.
Řečník vzpemíná špatných finančních poměrů obce
pražské a vytýká, že se obec do tak nákladné stavby
neměla pouštěti! Varhan není zapotřebí za 40.000
korun, neboť kdo nemá peněz, nepotřebuje mít mu-
ziku! Vzpomíná, jak se tvrdilo, co represenlační dům
vynese, dnes se o tom už ani nemluví. Ani se zmínka
nečiní o Měšťanské besedě! (Pan Pasovský: Ta na
svém slibu trvá, ta do obecního domu půjde!) Zkrátt
ka, staví se tak, že by se každému soukromníkovi
odňala koncese ku provádění slavby. Jest zapotřebí
výkresů nábytku? To přece učiní každý dodavatei
sám. Řečník praví, že bude hlasovati pro nůvrh, s tou
podmínkou, že náklady nebudou opět zvýšeny. Jako
zástupce řemeslnického stavu odmítá názor, že se
řemeslníci zkartelowali pro dodávky. Řemeslnictvo
drobné z těch milionů obecního domu velmi málo do-
stalo, naopak bude v přirážkách přispivali na uhra-
žení nákladů na tuto slavbu
K návrhu p. ob. st. Trnky schváleno ukončení
debaty
Pan m. r. Lada prohlašuje, že hlasovati biude pro
návrh rady městské, ale varuje, aby se šetřilo na
umělecké výzdobě.
doktor
Baštýe
Pasovský
Trnka
27
article
Ve věcné poznámce p. ob. st. Štěvánek velmí
břitce polemisoval s názory p. dra. Baštýře, jejž po-
važuje za dobrého advokáta těžkého zločince.
Pan cís. r. J. Schrötier učinil následující prohlá-
šení jménem členů Klubu svobodomyslných obecních
starsích.Uznáváma leckternu z námitek a výlel
dnes přednesených za správnou, avšak za stavu věcí.
jaký během času se vyvinul a zejména jaký dnos s
jeví, nemůžeme, má-li od obce další škoda odvrácena
býti, jinak, nežli hlasovati pro návrh rady městskéj“
Po poznámce referenta p. mag. rady Hrněiře přii
kročeno ke hlasování.
Návrh rady městské, aby na překročení nákladu
při stavbě obecního domu u Prašné brány a na vnitř-
ní výzdebu domu toho povolen byl další nákla
2,640.000 K a aby rada městská byla zmocněna k ú-
hradě toholo nákladu uzavřli výpůjčku ve stejné výši.
byl schválen 68 hlasy; proti návrhu (při opačné
zkoušce) hlasovali pp. Kasalický, Kukla a Fiala.
Vzdali se hlasování pp. dr. Šámal, Krouský a V. Ště-
pánek
Návrh p. Pejnvarta na zvolení zvláštní dozorčí
komise byl odkázán radě měsíské.
Tím jednací pořad schůze vylizen a chůze o 6.
hod. večerní skončena.
Baštýř
J Schrötier
přie
Kukla
Fiala
doktor
Šámal
Krouská
obecní dom
28
title
Denní zprávy.
29
article
Karel Javůrek
Karel Javůrek
nestor českých malířů
Požehnaný a šťastný život se dokonal,
patriarcha české obce malířské, čtyřadevadesátiletý
mistr Karel Javůrek rozžehnal se se svým
uměním, zesnul včera ke 4. hodině odpolední.
Svědek téměř století, pamětník osmdesátilstí
spolupracovník na sedmdesáti posledních letech
českého umění maliřského, původce nečílaných
set historických obrazů, každoroční obesilatel
rudolfnských výstav, úspěšný obhájee svého
místa v umění jednou zaujatého. Karel Ja-
vůrek byl jedním z nejpopulárnějších našich
umělců výtvarných. V posledních desíti letech
stal se postavou již takřka legendární, jenom
každoroční jeho obraz v pražském ofieiálním
salonu zavěšený, připominal, že Javůrek ještě
žije, ještě maluje s neůmornou píli, jaká byla
vždycky jeho nejvýznačnější vlastností. Ani zlo-
mení pravice, před několika lety utrpěné, nedo-
vedlo zabrániti jeho neůnavné tvořivosti, od té
doby namaloval ještě devět obrazů, a »všechny
se prodaly«, jak bylo jeho chloubou a úlěchou.
Javůrek
Karel
30
article
Vývoj umění světového i českého dávno už dal
se cestami odlehlými od dráhy, na niž starý
mistr před desitkami let utkvěl věren jsa sám
sobě, ale ve smyslu této věrnosti dobrý tento
malíř český ani v posledních lelech nemalova!
špatně, a umělecké ceny nepozbyly výtvory po-
divuhodně svěžího kmeta ani na samém prahu
jeho brobu. Solidní jeho výjevy, v posledních
letech již nevelkého formátu, malované v této
periodě s historismem více tradičním než ze-
vrubně věrným, pozoruhodného koloritu, moder-
ním generacím ovšem neprozrazovaly, že Javůrek
jednou byl modernistou nejodvážnějším směrům
dráhu v Čechách klestieím a že historikové umění
ujišťují, »že od něho třeba datovati nejmoder-
nější fási našeho umění«, ovšem fási datujíeí
— 1846! Byl to jeho veliký obraz Loučen
Husa s krajany, jimž se Javůrek přihlásil
k historické škole moderního tehdáž směru
západoevropského za nimž vydal se na cesty do Brus-
selu, Antverp a Pařiže teprve o několik let později
(1850) ve stopách ovšem daleko významnějšího
svého krajana a skutečného zakladatele monu-
mentálního historismu v umění českém Jar.
Čermáka. Ale na historický sujet český, na
dějinný živel vlastenecký udeřil Javůrek před
Javůrek
Čechy
Antverpy