Strana 2.

NÁRODNÍ LISTY

25. března 1909. Císlo s4

pečím, budou zajistě sociální demokraté tam, kde půjde o to, aby vlast byla hájena Nyní vš ak nejde o to, nýbrž jest nutno, aby se předešlo vátce. To není zbabělost, nýbrž na- opak opatrnost. Jak bude postaráno o rodlny záložníků? Posl. Moskoviiz (str ústavní) podává následujíe dola a y: Byla dosud učiněna opatření, aby dostaly pod- poru rodiny bez živitele záložníků a náhrad- ních záložníků, kteří od podzimku minutého roku následkem mimořádných poměrů jsou po- voláni k aktivní službě? Co hodlá vláda učiniti, aby rodiny, zůstavší následkem mimořádných poměrů bez živitele, byly podporovány? Posl. Moskovitz problašuje, odůvodňuje svů dotaz, že jest nutno učiniti zvláštn opalření, aby kategorie náhradních založníků v posledních dnech povolané, po případě jejich ro diny, byly zaopatřeny. To jest nejen národní národohospodářský zájem, nýbrž také eminentně vo- jenský zájem, neboť muž, nacházející se v krajině exponované, bude konati svůj úkol se zcela jiným ouševním klidem, bude-li věděti, že stát, jenž je. na toto místo postavil, se stará o jeho opuštěnou rodinu. Předseda ministerstva dr. Wekerle odpovídá:

Jde o dvoje povolání. První povolání se stalo na základě článků zá- kona XVIII. z r. 1888. Tehdy byli povolání na- hradní záležníci třetí třídy věk u, kter se nachází ve službě a ke konání služby ve čtvr tém roce byli zatím ponechání ti, kteří tří letou služební dobu už vykonali. N to došlo k novému povolání. Bylitotiž povolani váichni zálož níci a náhradní záložníci vojska v Bosně dislokovaného. To neodnvodňuje se již ve čl. zák. XVIII. z roku 1888, nýbrž v branném zákoně. Třed to nebyla formální mobilisace, je st přece nepochybno, že všřehni, kdo jsou povinni brannou službou, voku náležejí do svazku zálohy a též čánt náhradní zálohy byla povolána Následkem toho jest naším stanoviskem, jelikož ve příčině zaopatření a podpory rodin mobilisova- ných existuje zákon, zvlastě článek zákona Ix z r. 1882, kterýž nařizuje jejich podporu, že dispo- sicí tohoto platného zákona použijeme též pro tyto lidi. Použijeme zákons, a to pro ty, kteří nyní na stospili, ode dne povolání, pro ty však, kleří jiš dříve nasloupili, ode dne Nejvyššího naří zení počínajíc.

Ano, jdu dále, kdyby skutečně mělo dojí k tomu, že by nastala skutečná mobilisace, mohly by velmt snadno srmadu provázeti, anebo býti v její službách jednotlivé osoby, které nenále žejí ani ke svazku armády, ani armady honvědů. ani domobrany, lakže by členové jejich rodin v smyslu zákona neměli nároku na tuto podporu. V osnově zákona, jež bude v nejbli ž ší deba podána, rozšlříme disposice piatící ve příčině členů rodin mobili- sovaných též na tyto, protože jest to jen slušno a spravedlvo. Chci ještě jen podolknouti, že příslušná instrokce jest v poslední revisi a že bude v nejbližších dnech vydána. Odpoveď předsedy ministerstva bere se na vědomí. Francouzský hlas o hr. Forgačovi. Z Paříže, 24 března. »Temps« sděluje úsudek vysokého uherského polilika o ra- kousko-uherském vyslanci v Bělehradě. Politik že osobní živel vykonává tak značný vliv na napjetí rakousko-srbské. Hr. Forgač poškodi situaci zejména osobními přihodami se srbským korunním princem, není více ani vzhledem k důvěře ani k obratnosti mužem přítomné si tuace, zejména v tomto období neobyčejně váž- ném. Jeho první zakročení nemělo výsledku, byvši provedeno bez elastičnosti. Nedovedl vnuk- nouti Srbům naději, že přímým jednáním s Rakousko-Uherskem získají nějaké výhody Myslí se, ž příšti krok hr. Forgače riskuje stejný osud jako prvý. Jeho vinou o sobní poměry mají silný vliv na o ficiál ní jednání. Kdyby Rakousko Uhersko mělo repre- sentanta konciliantnější povahy, nedůvěřivost srbská by se umenšila vzhledem k možnosti zlepšení jejich vztahů k sousednímu mocnářství

Žádný ruský podnět v Berlíně, Ze Štntgartu, 23. března. (K. k.) »Sůd deutsche Reichskorrespondenz« píše: Do ne- meckého tisku pronikla zpráva, že prý Rusko návrhlo v Berlíně, aby Německo působilo ve Vidni k tomu, by Rakousko Uhersko upustilo od svého požadavku ve příčmě srbského od- zbrojent. Ale těchto ruských návrhů nebylo prý v Berlině dbáno. Pres to zdá se býli vhodno červená — čtenář, možná, přál by si nuanee snad jiné, snad modernějších, lomených ténů ale nemohu čtenáři pomoci. Rukavice budou, jak jsem řekl. Se zájmem dívám se na to, jak pod rukou snaživého adepta vyvstává ten obraz čarovný — ani byste neřekli, jak těžkým je malovat, když člověk malovat neumi! A jak je nadlidsky těž- kým namalovati dvě křížem přes sebe položení rukavice, apy divák, i méně zasvěcený do tajů umění, okamžitě poznal, že jsou to skutečně namalované rukavice v nadživotní velikosti, a ne krajina se severní září, a ne dva balíky svíček, nebo strom, nebo cokoliv jiného. Pot leje se učni s čela a zdá se mi, že i ruka se mu třese — přece snad má ten mladík čisté svě- domí?

Je to kříž. Čím raději by namaloval ruka vice tak hezky, aby mohly jen promluvit, tím častěji vyjede mu všetečný štětec procházkou do modrého, panensky čistého pole. Už je z toho všecek zoufalý. Aby chybu napravil, rozšíří ce lou rukavici alespoň o pět rukavičkářských čísel ale druhá protestuje, že by se vedle ní ztrácela Kroutí se bolestí, chce se honem zdáti taky tak dobře živenou, a okázale dává na jevo svou nespokojenost s takovým rozšiřováním území jež zaujímá její družka. Majitel skříně nějak bez mdšení přešlapuje kolem — již mu té vý- kladní skříně nezávidím: jsou s tím starosti. Pan místr amění natěračského, jenž byl na chvíli poodešel, vrací se, aby viděl, jak to do- padá. Špatně to dopadá. Učeň postavil si hrnek s barvou naboře na schůdky, potom jimi nějal operoval, a barva s bůry v mladickém roztou- žení vrhla se na junácká jeho prsa — — Mám za to, že klidně ještě mobu si zapálit vonné kuba, než tento mládec vyspěje v druhého Ra- Však jsem již nahoře proslovil hlubokou pravdu, že začátky všuďe a ve všem jsou těžké — což já někdy mluvím do větru? B. K faela. poukázati k tomu, že k takovým podnětům v Německu nedošlo a — jak věci jsou — ani dojíti nemůže. V srbské otázce nedaje se ve Vídni úspěšně učiniti jiné diplomatické kroky, než jakých Rakousko-Uhersko samo přeje. Jinak povstala by ze sporu rakousko-uhersko- srbského snadno neshoda mezi velmocemi.

Spásonosnou základní myšlenku nepodniknouti při diplomatické intervenei k zajištění miru ničeho bez Vídně sehválily nyní všechny velmoc Také v poslední ruské notě zále že pokrok ve výslovném prohlášen že Rusko jest ochotno hledat s Rakousko-Uberskem a jiným mocnostmi dohodu, tudíž nikoliv sji- nými mocnostmi bez Rakousko- Uherska nebo proti Rakousko Ubersku. Poněvadž není velmoci a také žádné skupiny moc- ností, které by se chtěly blti pro Srbsko a proti Rakousko- Uhersku a po případě i proti Německu, je st nutno, aby k zažehnání válečné ho nebezpečl došlo k evropské do- hodě. Bylo by tu prospěšno, a by prohlášení, jež dle přání vel moe má Srbsko dáti Rakousko- Uhersku, bylo učiněno ve srozumění s v- deňským. kabinetem a bylo jím předem za dostatečné uznáno. Mezi Vídní a Paříží nebyla nit takovéhoto dorozu mění nikdy přerušena, mezi Vídní a Londýnem byla na novo opětně navázána. Ilalie sbližila se v při- čině srbského problému se svými trojspolkovými spojenci. Zaujme-li i Rusko rozhodn stanovisko u ostatních velmocí, bude lze mluviti o jednotě Evrop proti pokusu porušení míru. Potom teprve bude lze při definitivním obratu Srbsk považovati válečné nebezpečí za zažehnané. Další dotaz v srbské skupštině. Z Bělehradu, 24. března. (K. k.) Po ozná- mené včera iterpelaci staroradikála Misiče po mobilisačních opatřeních Rakousko-Uherska a odpovědi ministerského předsedy Nova ko- viče odpověděl minist. předseda na dotaz mlado radikála Markoviče, že srbská vláda neobdržela dosud od Rakousko- Uherska žádné nové noty na srbskou odpovědní notu ze dne 14. t. m., že Rakousko-Uhersko uposlechlo naopak rad velmocí a upustilo od nové noty, dokud nebude ukončena nová sprostředkovaci akce velmocí.

Interpelant Markovič prohlašuje, že skupátina vytkla již ve své známé resoluci stanovisko Srbska v otázee bosensko-hercegovské. Proto si přeje vysvětlení o tom, je-li vláda ochotna poraditi se před zodpověděním ra- kouskouherské noty se skupštinou, aby srbská odpovědní nota byla se- psána ve smyslu svrchu zmíněné resoluce skupštiny. Dale se táže, jaký o bchodné-politeký poměr nastan se sousedním mocnářstvím po 31. březnu? da Novakovič a povid, zeusrska rana rožnodne, jakmile dojde rakousko-uherská nota. Rovněž by bylo předčasno, kdyby již nyní se roz- vinovala obehodně-politická otázka. Skupština přechází na to k jednacímu po- řadu a schvaluje v prvním čten jednomyslně předlohu zákona o ve- řejnosti vojenských soud. Byl v minulých dnech císař Vilém ve Vídni? Z Vídně, 24. března. (K. k.) Mezi dotazy které byly podány ke konci dnešní schůze po- slanecké sněmovny, nalézá se také dotaz posl. Choce o pověstech, že německý císař byl miunlý týden ve Vídni. Rusko nemá nic proti dohodě Ra- kouska se Srbskem. Z Petrohradu, 24. března. »Novoje Vremja« praví, že Rusko nemá nie proti do- hodě Rakouska se Srbskem z předpokladu, že dohody nebude do- cfleno hrozbamí a terorem. Pohnutky Rakouska nejsou totožny s pohnutkami Ruska. Jestliže však Srbsko dostane hospodářské kon- cese, nebude Rusko míti nic proti tomu, i kdyby tyto hospodářské koncese byly tak

Hudba. „Hlahol“ pražský“ provede v dnešním kon- certě Rubinstoinův „Ztracený ráj“ se sóly a orke- strem České Filharmonie, řízením sbormistra svěho p. Ad. Piskáčka. Koncert potrvá plné dvě hodiny Začátek o 144. hod. Zbylé vstupenky prodávají se od 143, v Ruddolfině. V. Řihovského „Misna Jubilnci Solemni pro smníšený sbor a varh.ny nebo velký orchest dilo mistrovské, vyšla v edici M. U. Partitura stoj 3 K, zpěvně hlasy po 30 hal. a orchestrální hlasy 4 K. Nakladatel Mojmir Urbánek, Praha. Z Ml. Boleslavi. Dnes o 1/28, hod. večer ve dvoraně Okresní hospodářské záložny velký kon- cort operní pěvkyně si. Narcisy Kolihovy virtuosa na housle p. V. H. Kaspera. Předprodei vslupenek v květinářském závodě sl. Domulípovy. + Zajímavý koncert rukopisných novinek po- rádá v úterý dne 30. brezna o 8. hodině več. ve velké dvoraně Národ. domu na Král. Vinohradecl pěvecká jednota „Hlahol vinohradský“. Na pořadu zastoupeni jsou skladatelé: Ol. Bradáč (Plzeň), Jind. Máslo a dr. Ot. Zich (Praha). Solisté: tenorista Mirko Havlik a barytonista Jan. Pertl. Dirigent sbormistn spolku Milan Zuna. Orchestr Česká Filharmonie Předprodej u pp. Springra, Voleských a Mikoty na Král. Vinohradech a u pp. M. Urbánka, F. A. Urbán- ka, Lanlnera a Chadímy v Praze.

Různé zprávy.

Záhadný zločin v Římě. Z Říma, 24. hřezna. Tajemná vražda ve Via Frat- tina působí v Římě velký rozruch. Policie soudí, že Tarasov, dle jiných zpráv Romanov, kteréžto jmén je jistě fingováno, byl uspán nějakým narkotickým prostředkem, přimíseným do vína, že mu byla do úst a do nosu strčena chloroformem napuštěná vata, na- čež mu snad byl vstřenut do kůže strychnin a tělo vloženo do kufru, jenž byl nad ním hermeticky uza- vřen jako rakev. Pomalý rozklad mrtvoly vysvětluje se jednak tím, že do kufru neměl vzduch přístupu, jednak také vstřiknutím konservujících látek, jejichz stopy byly zjištěny. Vrahové odstranili vše, co by mohlo věsti ke zji- stění osobnosti mrtvého. Z klobouku, odůvu a stře- víců byly vylrženy známky továren a z prádla, ulo- ženého v jiných dvou kufrech, vystřiženy iniciálky V kufrech bylo nalezeno také několik láhviček : tma- vou tekutinou, která se nyní prozkoumává. Ruská dáma, klerá bydh vedle pokcje, kde spáchán zloči veliké, že by Srbsko zanechalo k vůli nim svých ideálů. »Rěč« pravi, že Srbsko musí splniti požadavky Rakouska. Národní kabunet Novakovičův má téžkou zodpovědnost před ná- rodem i dějinami. Má však také četné plné moci a těch musí využiti, jak to veli prospěch národa. Situace kritická, ale nikoliv bez- nadějná.

Z Berlína, 24. března. Na směrodatných místech považují situaci za trvale kritickou. Mysli se však, že právě následkem přiostření které povstalo, jest možno, že v poslední chvíli dojde k nějakému vyrovnání. Francie snaří se se všech sil docíliti míru a vyna- kládá vše, aby Rusko přimělo Srbsko ku povolnosti. Turecko sesiluje obranu sandžaku. Ze Soluna, 24. března. Pro podezřelé cho- vání se a neustálé zbrojení Srbska v pohranič- ním území bude sandžak dvojnásob vojensky obsazen, protože jest nyní důvodnější obava, že Srbsko hodlá vpadnouti do sandzaku.

Bursovní barometr. Z Vídně, 24. března. (»N. Fr. Pr.«) N dnešní dodatečné burse rozvinulo se v soukro mém obchodu divoké stoupání kursů. Akcie úvěrní, které předevčírem padly na 600, stouply nyní na 616, státní dráhy na 666, aipinky na 617. Byly rozšiřeny pověsti, že Rusko při- stoupilo na návrh velmocl. Opětné odložení rakouského uitimata. Z Pešti, 24. března. (Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů«.) Min. předseda dr. Wekerle dotazován byl dnes četnými poslanci, je-li prav dou, že zejtra ve čtvrtek bude podána rakouská nota ve formě ultimata. Wekerle odvětil: Dle posledních mých informací, získaných před polednem, nebude zejtra podniknut Forgačem žádný krok a po- dání noty -- jejíž zněni nebude snad jestě ultimatem — odloženo o dva nebo tři duy — snad na neděli, nebol z Anglie došel nový, druhý návrh sira Greye. Obsah jeho není mi znám, — je však otázkou, zdali Srbsko za dnešních t am ních poměrů je vůbec ještě přistupno ně- jakým návrhům na smírné řešen konfliktu. Italská trůnní řeč zní nadějně.

Trůnní řeč, která byla včera přečtěna v italské sněmovně, vedle vnitřních záležitostí se dotkla i otázky balkánské, o ní praví: Italie, poživající neocenitelného dobro diní míru, pociťuje hlubokou zo dpo vědnost, spočívající na každém civilisovaném národě, pokud jde o zachování míru Italie, stále věrná své soustavě alianeí, která se ukázala podstatným čini- telem pokojné rovnováhy evropské, a upřímná a srdečná ve svých přá- telstvích s druhými mocnostmi, může zajisté tvrditi, že přispěla k zaji- štění svornostiknadná n zuslaue pevuv Jve svém odhodlánl Na základě stejně smířlivého ducha, kterým jsou dn s všecky státy na- plnény, byly některé obtížné otázky na poloostrově balkánském v míru rozřešeny a chce vysloviti důvěru, že kýžené dohody též ve příčiné druhých otázek, které ještě nejsou vyřízeny, bude možao rychle dosíci. Ruští dobrovolnfci. č. Z Petrohradu, 24. března. (Zvl. tel. »N. L.«) Dobrovolníci čile se přihlašují, také jistý pensionovaný generálmajor. Student vojensko- lékařské akademie Parušev vyprosil si od rektora dovolení organisovati, kdyby byla válka rakousko- srbská, studentský zanitárný oddil. Mnoho lékařo i studentů akademie přihlásilo se k této službě. Dr. Wekerle do Vídně. Z Vídně, 24. března. Dr. Wekerle jede dnes do Vidně, kde zůstane do pátku večer jeho cesta téměř výhradně souvisí se zahra- ničnt situací.

Krvavá půtka mezi Bulhary a Tarkey. Ze Soluna, 24. března. (K. k.) Událos u Džumabaly a přestřelka mezi posádkami dvou srubů vysvětluje se tím, že turecká pohraniční zpívala při policejní prohlídce veselé písně a byla vybídnula, aby mičela Ruský vyslanec kníže Dolgoruký nevylučuje n- kterak možnost politické vraždy. V ruské kolonii zavražděného neznají nebo nechtějí znáti. Členové jej budou přivedeni k mrtvole. Z Říma, 24. března. Dle nové verse není mrtvo- la, v kufru nalezená, mrtvolou Tarasova, zdá se spíše že Tarasov se svým přítelem vlákal někoho třetího do svého bytu a že pokoj byl najat výhradně jen ku provedaní vraždy. Tarasov sdělil již druhého dne své bytné, že odcestuje do Fiumícina. Nájemné za- platil napřed. Odešel se zavazadlem a rozloučil s s domácími zertovně. V Řimě byla rozšířena zpráva, že zavražděný je Azef, ale stáří se neshoduje; ne- známý nepochybně je Azefovi podoben. Z Rima, 24. března. Úřady mysli, že nalezly sto- pu, jež by mohla do tajemné vraždy vnésti trochu světla. Soudí se, že vrahové a jejich oběť jsou r- koušti Poláci a sice umělci, malíři nebo sochaři. Na jednom kuse prádla bylo nalezeno jméno „Krakov“ = Parlamentní budova vyhořela. Z Mexika 23. března. (K. k.) Budova poslanecké sne- movny dnes vyhořela; požárem by zníčen archiv s listinami, pocházejl- cími z posledních 25 let. = Olga Molitorová, známá z procesu proti advo- kátu Hauovi, zasnoubila se s prakt. lékařem drem Gretjesem z Vircburku.

Velká nouze v Andaluzil. Jak se sděluje z Ma. dridu, panuje v provincii Andalusii hrozná nouze- Král, jenž dlí nyní v Seville, jest obléhán tisíci pro- sebníky. Následkem povodní vázne železniční dopra- va a trvalé deště zbavuji zemědělské dělnictvo vý- živy, tak že skutečně zmírá hladem. Na pekařskéa řeznické obchody podnikají se útoky. Úřady v někte- rých obcích prohlásily, že nejsou s to, udržeti lid na uzdě. Hladovící vpadají do zahrad a jedí syrové kořeny. V přístavním městě San Lucas rozdělují úřady chléb mezi bladovící rybáře, ale všem nelze pomoci. V různých městech napadl hladovící lid ve- řejné budovy. Ve Valpassos byla radnice polita pe- trolejem a zapálena. Vojsko, vyslané k ochraně ve- řejných budov, bylo uvítáno dynamitovými pumami. V jedné vesnici měl velitel vojska, vyslaného prot vzbouřeným, takovou soustrast s hladovícími, že ml- sto aby proti nim zakročil, dal mezi ně rozděliti po- traviny, určené pro vojsko. Úmrtnost je obromná. hěbitovy nestačí již pojati mrtvoly, jež se namnoze spalujt v polích. stráž zajala dva Bulhary, poněvadž byli pode- zřelí, že mají u sebe kontraband. Boj proti re- akcionářskému Azisi Čokovi u Dibre bude opět zahájen, jakmile dojdou větší polní děla. V po- sledním boji byli usmrceni jeden důstojník osm mužů, četní byli ranění. (Další zprávy viz na str. 4)

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 142. Ve Vídni, 24. března. (Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listů«.) Stalo se, eo jsme čekali: vláda vy- vázla z nebezpečí porážky při hlaso- vání o pilném návrhu dra. Kramáře a soudruhů v přičině vydání pokladničních poukázek. Vy- vázla jen a jedině, jak v poslední době často se děje, absencí četných poslanců. o kterých se čekalo, že položí své votum prot vládě. Pro pilnost návrhu dra. Kramáře hlasovalo 191 poslanců, proti pilnosti 236. Méla tedy vláda pro sebe většinu 45hlasovou. Válečná linie proti kabinetu bar. Bienertha se dnes pod- statně prodloužila, protože připojili se k Slovan- ské jednotě také Mladorusové, soci ální demokraté a 4 zionisté. Avšak tato linie mohla býti širší a vydatnější a byl by zvítězila. Při hlasování seházelo českých po- slanců 16 a to 8 členů Českého klubu, 4 čle- nové klubu českých agrárníků, 4 členové klubu českých poslanců katolicko-národních, scházelo 19 Jihoslovanů a to 11 liberálních Slovincůa Chorvatů, 8 klerikálních Slovinců, seházel1 Starorus, 3 Mladorusové, 1 z moravské strany lidové, 1 český radíkál, 10 německých, 4 polšt a vlaští sociální demokraté — celkem 56 po- slanců, s jejichž hlasy pro návrh dra. Kramáře se počítalo, které však nebyly odevzdány. Ze všech českých skupin pouze dvě hlaso- valy plným počtem: čeští sociální demo- kraté a realisté. Jen mimochodem budit podotčeno, že všichni němečtí pokrokovci (15) hlasovali pro vládu a tolikéž všichni němeču radikálové, druhdy Všeněmci, kterých je 13.

Bar. Bienerth žije tedy z podpory Všeněmeů, žije z Wolfa, Pachera a dra. Eduarda Strun- ského. Kdyby bývalo na svých místech 56 poslaneů, kteří jsou členy Sle- vanské jednoty a sociálně-demokratického svazu, byl by se ukázal poměr hlasů takový. pro vládu bylo by se praneslo poslanců 236. proti vládě a pro návrh Kramářův 247, t. j. prot vládě byla by se ukázala většina 11hlasová. Nemůžeme pomipouti mlčením podivné faktum a povážlivý, ba podezřelý zjev, že z 11 poslanců dalmatských vyšlo před hlasováním 8 a to Baljak, Biankini, Bulič, Ivčevič, Perič Prodan, Tresič Pavičič a Vukovič a že z poslan ců jmenované korunní země pro dra. Kramáře pro rozhodnou oposici Slovanské jednoty a pret vládě hlasovali toliko poslanci tři. Konstatujeme, že pro ministerstvo Biene lhovo č. 2. nehlasoval dnes ani je- dtny Čvvk, j Jrn. Zášl, lt rýž ex offo hájiti musil svého kolegu ministra financí, žádný Slovinec, žádný Chorvat, žádný Mladorus, žádný Starorus, žádný sociální demo- krat, žádný zionista. Konstatujeme dále, že dnes německé strany pracovaly po třeti pro ka- binet bar. Bienertha: poprvé proti neodvislosti soudcovské, po druhé proti svobodě tiskové, p třetí proti ústavním právům parlamentu a pr absolutismus finanění byrokracie. Taková jest statistika, takový jest obraz, ta- kový jest ráz dnešního hlasování. Sledováno bylo celou sněmovnou, zvláště však vládou.

Ministr financí dr. Biliňski a minist vyučování hr. Stürgkh zaznamenávali sobě ve zvláštní knížce, která se rozdává při kuždém hlasování dle jmen, jednotlivá vóta. Chvílem podíval se bar. Bienerth do knížky dra. Bílin- ského. Při písmeně M poslanci, kteří hlasoval pro pilnost návrhu dra. Kramáře, měli většinu skoro 50 hlasů; bylo jich 140, kdežto proti pil- nosti tou dobou hlasovalo 91, Při písmeně však již měli převahu odpůrci návrhu Kramá- řova, při pismeně T bylo proti pilnosti hlasů 206, pro ni 160. Proti pilnosti hlasovali kře- sťanští sociálové, němečui nacionálové, němočt lidovci, Poláci, Vlachové a Rumuni; z divokých pak dvor. r. Kuranda, kdežto bar. Hock, dr. Offner a Breiter hlasovali se Slovanskou jedno- ou. Tři Všeněmci (Malik, Iro, dr. Jäger) pře hlasováním odešli. Veškeré vládní mužstvo svoláno a sehnáno bylo počtem nejhojnějším. Důkazem tobo jest, že z ministerského tábora scházelo lidí jen 29. kdežto z oposičního 56. Při posledním hlasování dvoutřetinovém před Vánocemi měl provisorní kabinel bar. Bie- nertha — jednalo se o zákon, zmocňující vládu by prodloužila obchodně politické poměry k Srbsku do 31. března t. r. — většinu 2 hlasů přes 3/4. Dnes jenom pracn vynutil bar. Bienerth většinu prostou. Tak tu pouze netečností a nedbalostí poslanců opo- sičních. Ukázalo se dnes, že s takovou většinou ne- lze vládnouti a že nelze vládnouti navzájem proti oposici tak imposantní, která dosahuje skoro 200 blasů. Kdyby oposice proti bar. Bie- nerthovi byla konala dnes nejprostší svou povin- nost, která spočívá v úplné presenci, byl by bar. Bienerth dnes večer na hromadě. Ostatní schůze věnována podrobné debatě o zákonu proti dobytčímu moru.

Bylo již zevrubně referováno ve večerním vydání »Nár. Listů« o zamítnntí pilnosti návrbu Kramářova o pokladničních poukázkách 236 proti 191 hlasům. Z de- baty, do které zasáhli ještě posl. Glabiň s ki, Steinwender a Wolí, zvláště útočnou byla řeč K. H. Wolfa, jenž prohlásil, že Němci ne- jsou politicky tak naivními, aby se dali zneuží- vatik akei, která má pouze ten účel, aby po- hořelou českou politiku poslance dra. Kramáře zachránila. Soudí, že finanční tíseň vlády zavinilo státnické umění baron Aebrenthala, který vehnal Rakonsko do an- nekčního dobrodružství, z něhož přirozenou nutností musí vzniknouti válka. Dne nezbývá ovšem nic jiného, nežli počítati s následky tohoto dobrodružství. Část 220 milionů korun věnuje se pro refundování úplně vyčerpaných pokladních hotovostí, jiná část na připravení vý- zbroje, třetí část k zaplacení tributu Turkům. Chce-li se nám namluviti, ž hanebný, Rakousko před eelým svělem sesměšňující turecký tribut lze si zjednati z ústředních aktiv, jest to vyložené klamání. Turecký tribut jest právě tak jako válka, která se nyní slala nevybnutelnou, důsledkem anekčního dobrodružství. V příčině piného návrhu dra. Kramáře připo- míná, že nevěří, že právě pan dr. Kramář jest oním zvláště vynikajícím a schopným mužem, aby přednášel takové konstituční citlivosti, jaké jsou ob- saženy v resoluci, sněmovně navržené. Pan dr. Kramář zahnal svou politikou své vlastní krajany do ulice fekalií (Veselost) a se lsti- vou vypočítavostí použil nyní chvíle, aby mohl dáti svému návrhu zcela zvláštní význam. Po řečech gen. řečníků Adlera (pro) a Stei- nera (proti) pronesl posl. Kramá ř doslov, načež došlo ke známému již hlasování. O pohrůžkách rozpuštěním říšské rady.

Posl. Choc praví ve věcné opravě: Nemám nic proti tomu, aby vláda snémovnu uzavřela nebo rozpustila. Dokonce si to přejeme. Avšak musíme si vyprositi, aby vláda, sterá sama má jíti (Pochvala u čes. rad.), jedna la tak korupčně. Protestujeme rozhodně proti tomu, aby vláda pro získání hlasů tímto způsobem agito- vala a ohražujeme se pro budoucnost proti takovému jednání co nejrozhodněji. (Hlučná pochvala u čes. radikalů.) Rozprava o zákonu proti dobytčímu moru. Podrobná rozprava konala se podle návrhu před sedy Pattaie ve čtyřech skupinách. První skupina za- hrnuje S§ 1—47. Delší rozpravy zúčastnili se po- slanci Lukaczewicz, Petryekyj, Kopp, Staruch, Mar- kow. Ceglinski, Höher, Rzeszodko, Bialy a Günther. Poslanec Günther poukazuje na nepřátelské sta- novisko a grární strany oproti srbské obchodní smlouvě. Zástupce vlády dvor. rada Binder poukázal na výhody, které předloha přináší zemeděl cům. Tím jest vyčerpána pedrobná rozprava o první skupině zákona. Jednání se pak přerušuje. Interpelace o zatčení poslance Prokše- Poslanec Němec poukazuje v dotaze na předsedu, že včera událo se v Místku neslýchané poruše ní jmmunity poslance.

Postanec Prokeš intervenoval při tamějších vol- bách do obecního zastupitelstva, k nimž okresní hejt- manství komandovalo 30 četníků, kteří zaujali místa nejen před volební místností, nýbrž i uvnitř této mistnosti. Když jmenovaný poslanec protestoval proti tomu u zástupce vlády, byl napomínán četníkem() ke klidu a když četníkovi řekl, že nemluví s ním. nýbrž se zástupcem vlády, byl zatčen. Na to chtěl se poslanec Prokeš legitimovati jako říšský a zemský poslanec, ale četník prohlásiia »To nepotřebujete, znám vás beztak!- Zástupce vlády na dotaz poslance Prokeše, zdal souhlasí s jednáním četníka, dal odpověď zá- pornon. Nieméně byl poslanec Prokeš zatčen a pěti muži s nasazenými bodáky odve- den k okresnímu soudu. (Hlučné volání u sociálních demokratů: Skandál! Okresnímu soudci prohlásil četník, že zatkl po slance Prokeše pro vměšování se do úřadního výkonu. Rečník táže se předsedy, je-li ochoten sněmovně sděliti, zdali v tomto neslýchaném případě bylo zavedeno disciplinární vyšetřovánía zdalí chce sněmovně dáti zprávu o výsledku vyše- třování tohoto. Předseda dr. Patlni praví, že zaslal včera ihned okresnímu soudu místeckému následující telegram: »Žádám za telegr fickou odpověď, zdali a proč byl post, Prokeš zatčen Předseqa snemrovny postanecge- Na to nostní nastedujicí odpověď: »Posl. Prokeš byl ve volební místnosti pro vměšování do úřadní čin- nosti zatčen a předveden k okresnímu soudu a po výslechu ihned propuštěn. Zpráva jest na cestě. Okresní soud v Mistku.« Zpráva dnes předsedy došla a předseda ji čte.

Jest z ní patrno, že u příležitosti voleb do obecní rady v Mistku byl posl. Prokeš ve volební místnosti četnickým strážmistrem Glingarem pro porušování pokoje a vměšování do úřadního jednání, po případě pro urážlivé chování vůči volebnímu komisaři službu konajícímu a pro chování příčící se policejním předpisům zatčen a k soudu předveden. Zatčený le- gitimoval se strážmistru četnickému a též soudu jako čien sněmovny poslanecké a po výslechu byl pro- puštěn na svobodu. Zatčený předstoupil dle proto- kolárního oznámení před komisi a mávaje v vzduchu rukama, zvolal: »To je pořádek ! Volba koná se pod bodáky! Budu si stěžovati ministrovi vnitra.« Zatčení se stalo dle oznámení teprve, když posl. Prokcž strážmistrovi odpovědě!: »Nemáte mně nic co poroučeti, zde je volební komisař!« Předseda poukazuje na zákon ve příčině imunity, dle kterého poslanee nesmí býti zatčen bez souhlasu snémovny. V tomto případě provésti zatčení jest trochu mnoho. Dle sdělení posl. Němce dokonce ani ne- žadal volební komisař o zatčení, spíše chtěl četníku od toho zdržeti. Jest velmi dobře, že zále- žitost ve sněmovně veřejně byla zjištěna.

Předseda předá veškeré spisy o této záležitosti ministerskému předsedovi a bude žádati, aby mu bylo sděleno, jak se proti četníku za- kročilo, aby mohl o tom iníormovati sněmovnu. (Hlučný souhlas.) Posl. Fres! poukazuje v dotazu na předsedu na svoji interpelaci, týkající se zdražování potravin, zvláště mouky a kterou žádá se, aby vydán byl kartelový zákon. Žádá předsedu, aby na dotaz upo- zornil ministerského přeďsedu. Předseda odpovidá, že dotaz samozřejmě odevzdán bude interpelovanému ministru Sehůze na to o 7. hod. 15 min. večer skončena. Příští schůze v pátek o 11. hod. dop. s dnešním jednacím pořadem. V páleční schůzi hude také provedena volba 26členného výboru, jenž pro- jednati má otázku vyvazení pozemků z dluhů.

Panská sněmovna. Ve Vídni, 24. března. (Původní telef. zpráva »Nár. Listů«.) Panská sněmovna schválila dnes jedne- myslný rekrutový zákon na r. 1909. Hlasovali pro něj také přítomní češti pairové dr. Škarda, prof. dr. Hlava, dr. Matt uš, Wohanka, dr. Mettal, generál křižovníků dr. Marat a opat B aři na. Projednal se pak návrh místopředsedy říš- ského soudu dra. Grabmayra na reformu zemědělského úvěru. Jakkoli navrhovatel náleží k národním odpůrcům našim nejrozhodnějším. nerozpakujeme se doznati, že v této věci osvěd- čil vzácnou borlivost a také znalost věci. Ministr orby dr. Bráf měl ve sněmovně panské svůj řečnický debut. Měl vnější úspěch, který se jevil nejen v napjaté pozornosti všech senátorů a ve hlučném potlesku, a měl také úspěch vnitřní, poněvadž ukázal, že jest mužem velkých vědomostí odborných a také řečníkem. Mluvil prostě, ni na vleřinu nepohlédnuv do svých zápisků, při tom číle a živě, provázeje své výklady dramatickou gestikulací. Panská sněmovna v pátek projedná z ákon postátňovaci. Předseda kníže Windischgraetz zahajuje schůzi o 4. hod. 20 min. a věmje zesnulému členu panské sněmovny svob. p. Franzovi vřelou vzpo- mínku,