Periodikum ALTO Viewer

1

Strana4.

2

NÁRODNÍ LISY

3

12. srpna 1903.

4

Císlo 2 19.

5 article

Sjezd slovanského hasičstva v Praze ve dnech 14.—17. srpna. Dosud došlo 11447 přihlá- šek, z nichž na Čechy připadá 10212, Moravu 1089. Slezsko 102 a Halič 41. Dodalečně přihlášky však docházejí stále, takže lze s jistotou očekávati, že také dvanáctý tisíc bude překročen. Opětně a dů- razně se připomíná, že do průvodu nebude připu- štěn nikdo, kdo není v přesném kroji normálními v normální čapce se znakem. Výbor sjezdový doufá, že správy župní a činovníci župy vedoucí budou pořadatele co nejhorlivěji podporovati. Pořadatel nesmějí nikoho v kroji nenormálním do průvodu připostiti. Naproti zprávám, že některé sbory hodlají se připojiti ke průvodu, ač normálního kroje nemaji, očekává sjezdový výbor, že takového případu ne- bude a že by za každé podobné porušení organi- sační kázně bylo se zodpovídati nejen příslušnéme sboru, ale i župě, Shory, které mají pěkné prapory. nechť vezmou je s sebou do průvodu. Vstupenky di- vadelní na den 16. srpna (»Prodaná nevěsta«) pro- dávány budou ve dnech 15. a 16. srpna v kanceláři sjezdové. Obec vinohradská oznámila sjezdovému výboru, že prapory ozdobí ulice, kde průvod bude se shromažďovati. Sjezdový výbor obrací se proto uctivě na pp. majitele domu a občanstvo pražské, aby domy svoje také laskavě prapory ozdobili.

Praha Čechy Morava Halič

6 article Sjezd českoslovanských hostinskýeh v Pardubicích.

Sjezd českoslovanských hostinskýeh v Pardubicích. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Pardubice tonou v rušném víru. Není nám na puntík známo, kolikátým už sjezdem, jež konaly se za výstavního období v Pardubicích, byl včerejší sjezd českoslovanského hostinstva A rovněž je nám neznámo, na kolik sjezdů Pardubice ještě se těší. P zkušenostech však, jichž nabyli jsme včera, docela chápeme, že všední dny z Pardubic nadobro se vy- stěhovaly. Je tam teď jen samý svátek. Valný díl účastenstva na sjezdě hostinských. jejž svolala Ústřední jednota českoslovanského ho- stinství »Hostimil«, přijel k 9. hod. ráno rychlíkem z Prahy. Na pardubickém nádraží očekával hosty spolek hostinských pardubických s hudbou, ba do- konce i s družičkami. Hudba hlučně zabouřila, když vlak slanul. Předseda pardubického spolku bostinských pan Haratický předstoupil a srdečně uvítal druhy v povolání. Předseda »Hostimila« pan Vorlíček neméně srdečně poděkoval, načež řady hnuly se ku předu. Dámy, obdarované kylicemi, jely v kočárech a za nimi průvod mužského příslušenstva hostinské živnosti byl v skutku imponující.

Haratický Vorlíček Pardubice Praha Hostimil spolek hostinský

7 article

Cílem průvodu byla Měsťanská beseda, v jejíž dvoraně, elegantní i útulné a zcela vyplněné, začalo o půl 11. hodině dopoledne jednání sjezdové. Předseda ústřední jednoty »Hostimi!« pan Jan Vorlíček zahájil pořad proslovem, ve kterém uvítal přítomné a uvedl: Před devíli roky nebylo ani z daleka tak zle v živnosti hostinské, jako je dnes, ačkoliv už tehdy šinuli jsme se povážlivě k pádu. Leč uvědoměme si, že nemusilo s námi tak daleko dojít, kdyby rozhodující kruhy byly dbaly našich skromných a spravedlivých požadavků. Před devíli roky v Pardubicích rokovali jsme o živ no- stenské anketě, která rok před tím pod auspi- ciemi vlády konala se ve Vídni, aby podala materiál k opravě živnostenského řádu, který dosud nen opraven! Rokovali jsme dále o povinném průkazu způsobilosti pro živnost hostinskou a o nezbytněm rozšíření pravomoci hostinských společenstev. A dnes máme věci tyto opět na programu. Konečně pan Ha- ratický důrazně tlumočil požadavek hostinstva, aby prodej píva v láhvích přiřknut byl výhradně výčep nikům. A dnes voláme po tom zase, ovšem — zrui nováni a takměř v beznaději ..

Vorlíček Pardubice Vídeň

8 article

Tyto upomínky jsou věru illustrací tak zvané »přízně«, se kterou jedná se vůči nám. Kdybychom však byli úplně bez naděje, nebyli bychom se sem sjeli v počtu tak valném. Naděje, že se zachráníme. jsme se nevzdali. Ale toho jsme se vzdali, abychom naději skládali v kohokoliv jiného, mimo v sebe samil Při velhě předsednictva sjezdového po návrhu pana Ant. Siříště z Prahy zvoleni: předsedou pan Jan Vorlíček, předseda »Hostímila«, prvním místopředsedou pan Haratický, předseda spolku bostinských z Pardubic a okolí, druhým místopřed- sedou pan Čeněk Svoboda, starosta společenstva hostinských v Přerově, prvním zapisovatelem pan Bohumil Košťál, předseda spolku hostinských v Hradci Králové, a druhým zapisovatelem pan Be- ran, starosta hostinského společenstva v Heřmanově Městci.

Antonín Vorlíček Hostímil Haratický Svoboda Košťál Be Praha Pardubice Přerov Hradec Králové Heřmanův Městec spolek hostinský

9 article

Na tribunu vstoupil starosta pardubickýa zemský poslanec pan JUDr. Formánek a uvílav přítomné pravil, že pardubická výstava poučí ka- ždého, co zmůže poctivá píle a snaha. Stesky ho- slinstva jsou známy. Záležejí zvláště ve slabinách řádu živnostenského. Hostinstvo dopomůže si k ná- pravě, bude-li si pečínat sebevědomě a neohroženě Přeje jménem města sjezdu všeho zdaru a vítá vedle hostinstva ještě zejmena přítomné zemské a říšské poslance pp. Březnovskébo, Jaroše, Ma štálku a dra. Stojana. (Hlučný potlesk.) Poslanec Březnovský vyřídil od poslane- ckého klubu říšského a od výkonného výboru ná- rodní strany svobodomyslné pozdrav a upřímné přání úplného zdaru (Pollesk.) Posl. dr. Stojan ubezpečuje bostinské přízní všeho českého poselstva. Až národ český domůže se čeho potřebuje jako národ, dojista začnou se rázně řešiti otázky hospodářské a jmenovitě postuláty živnostnictva. (Sauhlas a potlesk.) Pan Čeněk Svoboda z Přerova pozdravuje sjezd jměnem Zemské jednoty hostinských a kavár- níků na Moravě a touží po tom, aby Ústřední jed- nota »Hostimil« záhy splynula se zemskou jednotou moravskou.

JUDr Formánek Březnovskébo Jaroš ma Stojan Březnovská Posl doktor Svoboda Přerov Morava Hostimil

10 article

Předseda pan Vorlíček vřele vítá podně páně Svobodův se zřetele vlasteneckého, jenž ne- snese žádných separatistických choutek. Oznamuje pak nesčetný počet deputací společenstev a spolků hostinských, jež dostavily se na sjezd. Všecky tyte účastníky, jakož i pp. poslance z plna srdce vílá jménem předsednictva sjezdovéhio. Potom plikročeno k programu. Prvním číslem jeho byla zpráva o lonském sjezd českého hestinstva, jenž konal se dne 13. srpua v Olomouci. Zprávu podal pan Haratický z Par- dubic. Referent pravil mezi jiným, že českoslovansk hostinstvo při veškerých existenčních trýzních, př veškeré nepřízni, která jest mu údělem a kterou se musí krok za krokem probíjeti, ani na okamžik ne ochládá ve vlastenecké horoucnosti. A proto téměi s dětinným nadšením spěchalo na půdu drahé Mo ravěnky, rodné sestry naší Čechle. Na sjezdě olo mouckém stalo se ujednání, aby hostinstvo česk s výhradou jazykové rovnoprávnosti, zúčastnilo s konference hostínstva ve Vídni v listopadu předešlého roku. Nynější sjezd pardubický jest už jedenáctým sjezdem, který uspořádala Ústřední jednota »Hosti mil«. »A kolik sjezdů budeme ještě mít, nesli bu deme moci také trochu zajásat?“ Zprávu vzalo shromáždění na vědomi.

Vorlíček Svobodův Haratický Olomouc Vídeň

11 article

Pan Karel Eitkum z Nuslí pojednal o d- sledcích zákona o zemské dávce z piva. Pravil, že hostinstvo vzpíralo se myšlénee zemské dávky, ježto vědělo, že odbej konsumentův odnese samo a uvádí veliké množství zničených oxistencí. Někteří ho stinští točili za vyšší cenu a podlehli, jiní zůstali pe staré ceně a podlehli také. Sleré rodiny příčinlivých otců jsou dnes rodinami žebráků. Důsledkem dru- hým jest rozháranost, která ukázala se v hostinstvu a zmenšení konsamu piva. Tak zvané střední vrstvy obecenstva uskrovnily se v konsumu a nenahražují úbytku ničím. Vrstvy dělnické však menší konsum piva nahražují kořalkou a to jest úkaz přesmulný Zemské dávky nesejde se tolik, kolik se vypočítale Rečník navrhuje, by se požádala správa státní i sbory zákonodárné nalehavě a důrazně, aby byto hostinstvu v nejkratší době pomoženo tím, že se při- řkne oprávněnost prodávati pivo, víno a pálené lihové nápoje pouze a jedině koncesovanému výčepníku. Mimo to žádal, aby po smyslu resolucí, přijatých na konferenci rakouského hostinstva r. 1902 ve Vídni, zákonem se stanovil průkaz způsobilosti jakožto pod- mínka k oprávněnosti hostinské a aby společenstvům přiřkla se pravomoc, spolurozhodovati o udělováne a přenášení koncesí. Nevyhoví-li se těmto požadav- kům v době nejkrátší, stav hostinstva českého ocitne se neúprosně a na vždycky v troskách. Refeient odměněn bouřlivým polleskem.

Eitkum Nusle Vídeň

12 article

Pan Valtr z Plzně promlouvá o hrozící zvý- šené státní dani z piva, jež by zničila vedle hostin ských i pivovary. Je nutno proti ní prolestovat! Posl. Jaroš v delší řeči ujišťuje hostinské přá- lelstvím říšských poslanců českých. Poměry jsou však takové, že dosud nemohou dosíci, co by chitěli. Přimlouvá se za zrušení volného prodaje piva v láh- vích. Poslanci zemští nehlasovali pro zemskou dávku s nadšením. Ale vidouce, že na pivo chystá se stát. zachránili, co se zachránit mohlo. Nyní chápe se vláda i »zbytku«. Nechť hostinstvo i všecko živnost- nictvo pracuje o to, aby naložilo se těm, kteří jezdí v kočárech — a pak bude lépe. (Hlučný souhles.) Posl. Březnovský souhlasí s předzvěst referenta pana Eitkuma, že zemské dávky sejde se o mnoho méně, nežli se počítalo. Nebude se dostá- vati millionů. Zvýšená státní daň z piva skutečně je na obzoru. Nezbytno vzbouřit proti ní všecko hostinstvo rakouské. (Potlesk a pochvala.) Promluvili ještě pp. Kejhar z Prahy (o prakti- kách některých pivovarů, které prodávají nyní pivo laciněji), p. Šťovíček z Prahy (o macešském cho- vání vlády k národu českému) a pan Souček ze Žižkova, načež poslanec Maštálka vyzval sjezd, aby volal po změně zákona o zemské dávee z piva v len smysl, aby ji platily pivovary. (Výborně. ! Po tlesk.) Pan Regner z Prahy navrhuje místo všech daní z potravin progressivní daň z přijmů, čímž budou přinuceny platit na potřeby král. českého spe ciálně cizí výdělkářské společnosti. (Hlučný souhlas.) O změně § 38. živnost. řádu referoval p. Ant.

Valtr Posl Jaroš Březnovská Eitkuma Kejhar Šťovíček Souček Maštálek Regner Antonín Plzeň Praha Žižkov

13 article

Kejhar z Prahy. Požadavek, aby prodej piva, vína a pálených lihových nápojů přiřkl se pouze a vý- hradně koncessovaným výčepníkům, stal se za těchio dob takřka jedinou naději hoslinstva. Mlinistr baron Dipauli vydal 30. března 1899 nařízení, jimž volný prodej piva obmezil na láhve originálně plněné. Nic- méně toto nařízení všelijak se obchází. Obchodníci se smíšeným zbožím zařizují si potajmu skutečné výčepy. Olázka prodeje piva v láhvích projednávala s letos na popud vlády u obchodních a živnostenských komor. Dobrá zdání komor vyzněla na neprospěch hostinstva, neboť všechny komory přimlouvají se, aby prodej ten zůstal svobodným. Referent navrhuje by se poslanecké sněmovně zaslala petice: »Slavná sněmovno poslanců rozhodniž, aby se změnil 8 38. živnostenského řádu takto: Oznámení obchodní živnosti bez obmezení na určité zboží nebo určité předměty zaručuje právo, obchodovati s ve- škerým zbožím, připuštěným do obchodu volného nevázaným na určité povolení (koncessi), vyjma prudej piva, vína a lihových nápojů v uzavřených láhvích a nádobách, kterážto oprávněnost vyhražuje se toliko výčepníkům.

Kejhar Dipaout Praha

14 article

Resoluce přijímá se jednomyslně. Pan Karel Šindelář z Prahy přijímá z ústřední jednolu »Hostimi!« podněly poslanců Březnovského i Maštálky za své a navebuje resoluci »Sjezd českých hostinských v Pardubicích pro- testuje rozhodně proti chystanému zvýšení státní daně z piva a volá všecko rakouské hostinstvok obraně. Pivo nesnese dalšího obtížení, nemá-li vše cko hostinstvo ztroskotatí. Budeme se mimo to sněmu ucházeti o to, aby zákon o zemské dávce z piva změnil se tak, aby dávku platily pivovary místo hostinských.« Resoluce přijata s potleskem. Na popud p. Razima z Brna, jejž podporoval posl. dr. Stojan, sjezd se usnesl dožadovati se u po- slanců, aby působili u vlády ve příčíně svolání ankety o volném prodeji piva vlahv ích. Věc vyřídí představenstvo Ústřední jednoty »Ho stimil«.

Šindelář Březnovský Maštálek Razim doktor Stojan Praha Hostim Pardubice Brno

16 article Telefonické zprávy „Nár. Listů“

Telefonické zprávy „Nár. Listů“ Situace v Uhrách. Z Vídně, 11. srpna. (C. B) »W. Allg Zig.« oznamuje z Pešti, že situace ny- nější je velmi povážlivá. Opposice prohlásila, že provede nejostřejš boj proti každému ministerstvu, které nepřijde s národními ústupky v otázce armádní. »Kdo bude k vládě povolán, je lhostejno, ale nepřijde-l Košutovi vstříc, bude svržen. Tak hrozí vítězná obstrukce. Z Pešti, 11. srpna. (C.-B) »Uherská tel. kancelář« konstatuje na základě věro- hodných informací, že v poslední išelské audienci předsedy ministerstva hr. Khuen- Hedervára nebylo zmínky o otázce jeho ná- stupce. Zprávy tisku o tom, že hr. Khuen doporučil tu či onu osobnost, jsou bezpod- statny. Holou smyšlenkou je také seznam osob, které prý chce panovník slyšeti o si- tuaci. Dosud prý panovník nepožádal o ná- vrhy v té příčině. Vše prý závisí od panov níkova rozhodnutí. Z Pešti, 11. srpna. (C.-B) Úřadní lise sděluje, že členu sněmovny magnátův a chor vatského zemského sněmu hr. Štěpánu E dödovi byla udělena hodnost tajného rady. ch. Z Pešti, 11. srpna. Ministerský předseda hr. Khuen odjede zejtra do Vídně a vyčká tam příjezd císaře, s nímz vrátí se do Pešti. Dle zkušenosti, již hr Khuen-Hederváry nabyl, není po- chyby, že císař použije čtvrtku, aby vyslechl ministra vojenství Pittreicha a rakou- ského ministerského předsedu dra. Körbra. Z Pešti, 11. srpna. (C.-B.) Dle »Pe- ster Lloydu« poslanci Hieronymi, Berzeviczy. hr. Jul. Andrássy a Szentiványi vytknou ve zvláštním programatickém prohlášení hlavní zásady strany liberální, patrně proto, by nebylo nedorozumění o stanovisku většiny k nynější politické situaci v Uhrách.

W Allg Košut Khuen Hedervár Pittreich doktor Hierony Berzevicza Jula Andrássy Szentiványi Uhry Vídeň Pešť KhuenHedervára

17 article

Dozvuky bilecké katastrofy. Z Vídně, 11. srpna. Jak dnešní vo- jenský věstník oznamuje, byli důstoj- níci, jimž přičitá se hlavní vina na kata- strofě v Bilku, zbaveni svých slu- žebních hodností. Jsou to generál- major Alf. Dragoni šl. z Rabenhorstu, velitel 6. horské brigády a plukovníci Štěpán Török de Telekes, velitel pěšího pluku č. 12 a Albert Grünzweig z Eichen siegu od téhož pluku. Forma, jaké tento- kráte bylo k publikaci císařského nařízení užito, vyskytovala se doposud jen velmi zřídka. V normálních případech bývají dů stojníci zbaveni svých služebních míst nebo dávání do výslužby vždy jen »na zvláštní žádosť.« Tohoto passu ve zmíněném roz- hodnutí není. Nadporučík Arnošt Ehmayr téhož pluku, jenž rovněž účastnil se polního cvi- čení u Bilku, byl pochválen za rozvážnéa účelné provedení pochodu, konaného za mimořádných poměrů.

Dragon Török Telekes Grünzweig Ehmayr Bilek Vídeň Bilek Alfa

18 article

Nástupci generálmajora Dragona a plu- kovníka 12. pěš. pl. Töröka jmenováni velite zeměbranecké pěší brigády Vojtěch W oj- těch a plukovník 86. pěšího pluku Řehoi Miščevič. Haďarský ministr a Slováci. ch. Z Pešti, 11. srpna. Ministr ob chodu Lang navstívil výstavu v Zilině zavítal také do pavilonu spolku paní »Ži- věna«, kde zastavil se u předmětu se starým slováckým vyšívání m. Tajemníku spolku Hurbanovi podal ministr ruku, ale nepromluvil na něj. Ministr prohlédl si výšivky a tázal se: »K čemu se výšivky sbírají?« Člen výstavního výboru Sochan rychle odpověděl: »Tyto krajky sbírají se za účelem povznesení domácího průmyslu«. Ministr: »Jsou ve spolku také maďarské dámy členkami?« Sochan: Slováci jsou všichni uherskými vlastenci, ale snaží se, by zachovali si svou národnost« Sochan chtěl dále mluviti, ale vrchní stoliční soudce Ostreluczki přerušil jej slovy »Není zde jiné národnosti nežli maďarské.« Ministr Lang obrátil se k slováckým zástupcům a pravil: »Polep šete své mravy!« a odešel.

Dragon Török Slovák Lang Sochan Ostreluczki Pešť spolek paní » ž spolek Hurban

19 article Telegramy korresp. kanceláře

Telegramy korresp. kanceláře Z Išlu, 11. srpna. (C.-B.) Rakouský ministr financí BöhmBawerk a uherský ministr financí Lukacs sem přijeli. Rumunský král ve Vídni. Z Išlu, 11. srpna. (C.-B.) Král Karol rozloučil se s císařem rakouským srdečně Do králova hotelu dostavili se nejvyšší hof mistr kn. Liechtenstein, ministr Goluchowsk a náčelník generálního štábu baron Beck. O 410. hodině přibyli princezna bavorská Gisela, arcivévodkyně Marie Valerie a krátce na to císař, který s oběma dcerami odebral se do komnat králových a oba panovníci za chvíli odjeli na nádraží, kde nalezali se již bavorští princové Leopold, Jiří a Konrád. Krátce před odjezdem vlaku políbili se pa- novníci několikrát, stiskli sobě ruce a kral rumunský vystoupil pak na plošinu svého vozu, odkud salutoval. O 10. hodině vlak odjel do Gastýna. Císař Vilém II. Ze Svinemünde, 11. srpna. (C.B Císat Vilém přibyl sem jachtou » Hohenzollern- o 46. hod. odpol.

Lukacs Karol Liechtenstein Goluchowsk Beck Gisela Valerius Leopold Jiří Konrád Vilém II Vilém Išlu Vídeň

20 article

Ze Srhska. ša. Z Bělehradu, 11. srpna. Pro- slýchá se, že králův bratr prine Arsen Karaďorděvič, který jest ruským plu kovníkem, jmenován bude záhy vrchním velitelem srbské armády a že převezme zároveň ůkol, aby urovnal neshody mezi jejím důslgificlvemi Balkán Z Petrohradu, A1. srpna. (C. B Časepisy spatřuj v zavraždění ruského kon sula v Bitoljí doklad tureckého fanatismu Celé Turecko prý jest zodpovědno a musí dáti zcela mimořádnou satisfakci. V první řadě musí prý býti zaručena bezpečnost konsulů. To však není možno a proto prý — soudí »Petěrb. Vědom « — musí Rusko samo učiniti případná opatření v dohoděs ostatními mocnostmi. Z Cařihradu, 11. srpna. (C. B.) Dle zpráv ze Soluna se proslýchá tam, že bylo opětně poškozeno telegrafní a železniční spojení a že byli ohroženi dělníci, zaměst naní opravami. Povstalců stále při- bývá. Mnoho mladých Bulharů odešlo ze svých domovů. Povstalecké tlupy spalují sklizeň sedlákům. Generální inspektor Hilmi paša a vrchní velitel Omer Ružd paša odjeli ze Soluna směrem k Bitolji. Z Cařihradu, 11. srpna. (Č. B.

Arsen Karadjordjevič Bulhar Hilmi paša Bělehrad Petrohrad B Časepisa Turecko Rusko Cařihrad Balkán

21 article

Včera odebral se princ Ahmed Effendi ve slavnostní uniformě a s několika poboč níky k ruskému velevyslanci Zinověvovia projevil mu jménem sultánovým jeho sou- strast a politování nad zavražděním ruského konsula Rostkowského. Zinověv prohlásil, že tento soustrastný projev sdělí carovi a jeho odpověď že sultánovi oznámí. — Dl iradé sultánova sestoupil se v Bitolji náhlý soud k odsouzení Halima a jeho spolu- vinníků. Prozatímním valim bitolským jme- novaný generál Husejn Hilmi paša podrží také svou hodnost jako generální inspektor vilajetů makodonských. Z Cařihradu, 11. srpna. (C. B.) Kdežto se na turecké straně tvrdí, že mnoho čet a 15 bulharských důstojníků vniklo do Makedonie z Bulharska, a že vpád tento souvisí s povstáním v kraji bitolském, pro- hlašuje se z bulharské strany formálně, že je zpráva ona lichou, a že do Makedonie ani jediný bulharský důstojník nevníkl. Z Bělehradu, 11. srpna. (C.-B.) Dnes dopoledne konány smuteční bohoslužby za ruského konsula Rostkovského za účasti krále, členů ruského vyslanectva aj. d. Ze Soluně, 11. srpna. Strate- gicky velice důležitý železnična most u Devolje vyhozen byl dynami- tem do povětři. Železniční spojení se Skopljí tím jest úplně pře- rušeno. Povstání se šíří. Bulharsk čety vypálily tři vesnice v kraji kičevském, dvě v kraji krušev- ském, pět v kraji ochridskéma tři v kraji debarském, by donu- tily jejich obyvatelstvo, ab připojilo se k povstalcům. Velké boje svedeny u Zabrešance, Muri- hova, Smiljeva a Armatuše. — Domy Turků vyhozeny byly dy namitem do povětří. č. Ze Skoplje, 11. srpna. Situace jest velice kritická. Mohame- dáné vyhrožují hromadnou vra- ždou křesťanů, přotože v těchto dnech propuštěno bylo několik Bulharů z vazby.

Effendi Zinověv Halima Husejn Hilmi paša Turek Bulhar Cařihrad Makedonie Bulharsko Bělehrad Soluň Muri

22 article

Ve dne v noci procházejí městem vojenské hlídky, Skopljí prošlo dosud 12 praporů dvě baterie vojska do Bitolje. Ze Starého Srbska vypraveno bylo 36 praporů vojska, jež obsadí křesťanské obce. Očekává se prohlášení stanného práva ve vila- jetech kosovském, soluňskéma bitoljské m. Z Bitolje, 11. srpna. (Zvl. tel. »Nár- Listů«.) Železniční most u Devolje, nej- větší to železniční most v Makedonii, byl dnes dynamitem vyhozen do povětří. Tím je železniční spo- jení se Soluní, jakož i spojen toboto města se spojovací drá- hou cařihradskou úplně přeru- šeno. Attentát tento měl patrně za účel, znemožniti další do- pravu vojska do bítoljského vi- lajetu. d. Ze Soluně, 11. srpna. Rušt konsulové ve Skoplji, Prizrenu, Solunu, Mitrovici, Janině a Ska- dru obdrželi turecké výhrůžné do- pisy. Srbská vláda zaslala telegraficky sou- strastný projev vdově usmrceného konsula Rostkovského. Makedonští Srbové uspořádali za tohoto četné smuteční bohoslužby. Při vý- buchu dynamitu v bedně ve skladišti z ibeš- ského nádraží způsobena škoda 50.000 franků. Život lidský nebyl zmařen žádný. Ve Skoplji nalezeno šest pytlů dynamitu. m. Z Cařihradu, 11. srpna. V okoll Oichridy způsobují povstalecké čety velké škody ničením telegrafních drátů a mostů.

Mitrovic Janin Srba Starý Srbsko Makedonie Soluň Skoplja Prizren Soluna Cařihrad

23 article

Dvě setniny tureckého vojska byly povstalci obklíčeny. m. Z Cařihradu, 11. srpna. V Bitolji uspořádána z ruského podnětu za konsula Rostkovského velká smuteční slavnost. n. Z Herlína, 11. srpna. Ze Sofie se oznamuje, že ministr vnitra nařídil pohra- ničním prefektům, by zabránili ozbrojeným četám přechod přes hranice. Jelikož želez- niční doprava a telegrafní spojení v Make- donii jsou většinou přerušeny, docházejí z nich jen sporé zprávy. Z Bělehradu se oznamuje, že propuklo skutečně všeobecné povstání. Četné obce, zejmena v bitolském vilajetu, jsou v plamenech. Mezi povstalci a vojskem svádějí se neustálé boje. Turecke vojsko dopouští se četných ná silí. V bitolském kraji jest na 12.000 po- vstalců. Povstání rozšířilo se až k srb ským hranicím. V celé Makedonii jeví se všeobecné rozechvění. Mohamedánské obyvatelstvo jest velice rozčileno a jsou proto odůvodněné obavy před krveprolitím. Situace jest zoufalá. n. Z Berlína, 11. srpna. »Lokal- anzeiger« oznamuje ze Sofie: Turecké vojsko vyplenilo vesnice Dobro Krušu a Smiljevo a většinu jejich obyvatelstva povraždilo. Povstalci proti to- muto vraždění protestují, protože sami přísně nařídili, by se přátelé křesťanů a turečti starci, ženy a děti šetřili.

Smiljevo Cařihrad Sofie Bělehrad Makedonie Berlín

24 article

Nový papež. Z Říma, 11. srpna. (C.-B.) V 7 hodin ráno sloužil papež mši za zástupce diécesí, v nichž byl jako duchovní druhdy působil. Proto že je kaple malá a účastníků bylo na sta, byl vzduch tak nezdravý, že papež byl stížen chvílkovou mdlobou. Odpočinuv sobě chvilku v lenošce, odebral se do svých komnat. Dle náhledu lékařova jde pouze o lehkou nevolnost, způsobenou napjetím za posledních dnů. Rakousko-uher- ského velevyslance a důstojnietvo tělesné gardy přijme papež teprve v sobotu. Kardi- nálové Gruscha a Puzyna již odjeli. a. Z Říma, 11. srpna. Ve Vatikáně zabývají se otázkou odstranění veta při volbě papeže, by se příště zajistila plná její svoboda. b. Z Benátek, 11. srpna. Klerikální »Difesa«, jejíž redaktor byl papežem přijat hned po jeho zvolení, sděluje, že Rakousko proti Rampollovi sice formálního veta ne- podalo, ale že prohlásilo, že volba Rampol- lova byla by mu méně vítanou. Prohlášení toto učinil krakovský kardinál Puzyna Z anglické sněmovny. Z Londýna, 10. srpna. (C.-B) Sně- movnou horní schválena předloha o námeř- ních stavbách ve třetím čtení a předloha appropriační ve čtení prvém. Východní Aste. Z Londýna, 11. srpna. (C.-B.) Úřadní list přináší nařízení, jímž zakazuje s dovoz zbraní do Číny.

Puzyna Řím Rakousko Vatikán Benátky Londýn Čína anglický sněmovna

25 article

Telegrafické zprávy hospodářské. Z Vídně, 11. srpna. (C.-B.) Zejtřejš říšský zákonnik obsahovati bude výnos ministra obchodu, jímž povoluje se vyhledáván soukromých zákazníkův mimo sídlo výrobcovo a bez jeho vyzvání jedna teli, pokud jde o výrobky: vozy motorové, razítka a přepychové prádlo (t jest vyšívané atd. z nejjemnějšího plátna). st. Z Pešti, 11. srpna. (Zvl. tlgr. »Nár. Listů«.) Na dnešní trh bylo dopraveno 40.000 staré pšenice o 214 hal. levněji. Platila: pše- nice tisská stará 82 kg K 8.10, 81 k K 7.929, 80.5 kg K 7.80, 80 kg K 8.05, 79.5 kg K 7.70, žlutá 78 kg K 7.70, nová pšenice tisská 81 kg K 7.90, 82.5 kg K 7.80, 81 kg K 7.85, 80.5 kg K 78.5, žlutá 80 kg K 7.70, 80 kg K 7.75, 79.7 kg K 7.874. 79 kg K 7.50, 78.8 kg K 7.65, 78 kg K 7.70, 76 kg K 5.65, ujszáská 79.5 kg K 7.679. peštská 805 kg K 7.824, 80 kg K 7.80 79.5 kg K 7.50, vadná 785 kg K 7 60 77 kg K 7.55, báčská 77 kg K 7.55, žilo 6.05—53, ječmen 5.65, nový oves 5.35—45, starý oves 5.40—70. Na trhu terminovém ceny se udržely- K večeru znamenala: pšenice na říjen K 7.31, na duben K 7.57, žito na řijen K 6.15, na duben K 6.39, o ves na říjen K 5.31. na duben K 5.55, kukuřice na srpen k 6.13, na záři K 6.13, na květen 1904 K 4.96, řepka na srpen K 10 95.

Platil Vídeň Pešť K 7.929 kg

26 article

Sádlo po K 64.—; jiné zboží bez změny. Počasí pěkné. Z Madridu, 11. srpna. (C. B.) Ministn financi vydal nařízení, dle něhož titry zahranič- ného dluhu, majíli býti dány do oběhu, dlužno podepsati náměstku ředitele a odbornému před- nostovi úřadu pro kontrolu státního dluhu. Z Bozlína, 11. srpna. (Telegram.) Pšenice madlá. na září 163.25, na říjen 164.—, na prosinec 164.50. Žito mdlé, na září 133.75, na říjen 134.75. na prosinec 136.—. Oves upevněný, na září — na prosinec 130.—. Kukuřice chabá, na záři 117.—, na prosinec —.—. Krásné. Z Liverpoelu, 11. srpna. (Závěrek.) ve 4 hod 10 min. Obrat 6000 žoků. Z toho na spekul.a vývoz 1000 žoků. Middling loco 6.72. — Americké dodávky na srpen 6.47, 0.—, na srpen-září 6.37

Sádlo Madrid

27 article

0.—, na září-říjen 5.81, 0.—, na říjen listopad 5.49, 0.—, na listopad prosinec 5.32, 0.—, na prosineč- leden 5.27, 5.28, na ledon-únor 526, 5.27, na únor- březen 5.26, na březen-duben 5.25, 5 26. Smýšlení stálé. K enkerní otázce. Z Vídně, 11. srpna. (Zvl. telg. »N. L.e) Dnes konala se zde porada zástupeů na- kouských raffináren. Jednáno přede- vším o dalším trvání ústřední prodejny a o po- radách rakousko-uherské vlády v příčině vzá- jemné ochrany domácího trhu vybíráním sur- taxy: Zástupcové rakouských raffinérií proti dal- šímu ohtížení dováženého cukru rakouského zmí- něným poplatkem opřeli se co nejrozhodnějia usnesli se podati vládě ohražení proti vybírání jeho v obchodě mezi Rakouskem a Uherskem, prolože se dávka ta příčí smyslu i zněn celní a obchodní smlouvy. Proje- vena pak ochota, prodloužiti trvání ústřední prodejny od 1. října na rok. Odmítavě chovají se cukrovary v Přerově, Kostelci n. L., v Kutné Hoře a v Převorsku a není jisto, jak se rozhodnou cukrovary v Krásném Březně, cukrovar hr. Thurn-Taxisa a cukrovary Mayovy, které nevyslaly žádného zástupco. Usneseno proto prodloužiti trvání ústřední prodejny jen za tou podmínkou, když posléze zmíněné cukro- vary do 14. t. m. oznámi svůj souhilas, protože- jen v tom případě lze zajistiti ústřední pro- dejnu pro budoucnost.

Thurn Taxiso Mayův Vídeň Rakousko Uhersko Přerov Kostelec Kutná hoře Krásný Březno

28 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Několik slov o vývozu na východ. Od let lze u nás pozorovati snahy, nesoucí s za povznesením našeho vývozu. Příznivé vytváření se naší hospodářské billance v posledních letech mohlo by považováno býti za výsledek těchto snah. Tomu však tak není. Jediný pohled do vývozní stati- stiky poučí, že hlavními položkami našeho vývozu jsou plodiny a cukr a hlavními zeměmi, kam nás vý- voz směřuje, jsou až dosud jako dříve: Německo, Anglie a Italie. Země, které od nás kupují hotové to- vary, kam se surovinou dovážíme i práci našich děl- níků, zaujímají v naší vývozní statistice místa pod- řízená. To není úkaz, svědčící o zdravých hospodář- ských poměrech státu našeho. Moderní stát musí miti snahu, svoji obchodní politiku tak zařídíti, ahy umož- ňovala největší odbyt tovarů domácích na trzích cizo- zemska, aby tím umožněno bylo největší množství domácích surovin domácími pracovními silami zu- šlechliti. Tim se cizina přinutí nejen suroviny naše lépe zaplatiti, ale ona zaplatili musí i práci našich dělníků, což nemálo ku povznesení blahobylu přispívá. Markantní příklad prospěšnosti vývozu tovarů podává průmysl cukerní, který po tři desetiletí přivádí ročně sta millionů korun do říše naší a byl zajisté hlavním zdrojem blahobytu říše naší v letech minulých. Ny- nější lísnivé poměry hospodářské jsou také přímým následkem krise, která naše cukrovarnictví stihla.

Německo Anglie

29 article

Veliký hospodářský rozmach Německa v létech osm- desálých a devadesátých jen tím se vysvětluje, že Německo měrou nejhojnější vyváželo holových to- varů, čímž ruch v dílnách i továrnách na intensiv- nosti získal, mzdy stouply a blahobyt rozlil se po ni- vách německých. Ne tak u nás. Právě poslední dosetiletí skýta í obraz pozvolna ochabující konjunktury průmyslové a na místě rozvoje trvala u nás pouhá slagnace, která nyní byla vystřídána zavládnuvší, tak jako v Něme- cku, všeobecnou vleklou krisí. A přece mohlo býti jinak. I my mohli jsme míli za sebou řadu tučných let, kdyby povolaní činitelé byli konali svou povinnost, pokud se povznešení vý- vozu dotýče. Ty snahy, o nichž se výše zmiňuji, byly rázu malicherného, jako: vysílání „rakouských“ (roz- uměj vídeňských a německých) obchodníků vládou do ciziny, instrukce konsulům a pod. Na druhé straně však klidně k tomu vláda přihlížela, jak se hrabivostí jednollivců možnost vývozu uměle, ba násilně ničí.

Německo

30 article

Ve vývozních položkách Německa na místě prvním stojí ohnosy za vyvezené stroje a předměty ze železa a kovu. U nás byl vývoz těchto předmětů násilně zli- žen umělým zdražením železa a ocele kartelem žele- zářským, který usadiv se pohodlně v pevné ohradě ochranných cel, omezil výrobu svou na domácí spo- třebu a odiral domácí spotřebovatele zcela bezohledně a vysoká c. k. vláda, ač tim i sama jako držitelka c. k státních dráh byla dotčena, mičky k hospodářství to- mu přihlížela. Kartel železářský nejen že se o vývoz železných tovarů nestaral, ale on ještě zdražováním suroviny naší strojnické industrii konkurenční zápas na trhu světovém uměle ztěžoval. A pro jednání tolo nenalezla vláda nejmenšího pokárání. Nejinak tomu jest i ve velkém průmyslu bavlnářském a textilním. I zde způsobila celní ochrana, že panstvo se omezilo na exploilování trhů domácích a houby se slará o to, ahy vývozem zvýšilo výrobu a tim opatřilo více a snad lepšího výdělku domácímu dělniclvu. Podobně bylo i v jiných velikých průmyslech a nelze se proto diviti, že obchod zabývající se vývozem tovarů se více ne- vyvinul. A přece máme pro naše tovary přirozené trhy v bezprostředním blízku, a to trhy, kteréž významem svým přivábily vzdálenější konkurenty, aby se o zí- skání jich pokusili, což se jim podle zákona přiroze- ného, že slabší musí ustoupiti silnějšímu, také na- mnoze podařilo, byť i mnohdy úspěchy své musili krvavě vykoupiti, ale vždy stalo se to na úkor obchodu našeho,.

Německo

31 article

Těmito trhy jsou ty země, jež nazýváme hromad- ným jménem Orient: Turecko, Rumunsko, Řecko. Bulharsko, břeby Malé Asie a Egypt. Ve všech zemích těchto průmysl leží namnoze ladem a obyvatelstvo jejich jest odkázáno skorem veškeré potřeby své z Evropy kupovati. Ve stolelí osmnáctém a hluboko do století devatonáctého byly trhy tyto téměř výlučně ovládány obchodem rakouským. Upadáním politického vlivu Rakouska v zemích těch klesal tam i význam obchodu rakouského a jelikož obchod rakouský ne- mohl čeliti soutěži Francouzů a Angličanů, k nimž později se přidružili i Vlachové a Němci (zvláště lit poslední s velikým úspěchem) byl obchod náš zatlačen do pozadí a značně na významu svém ztratil. To je škoda, kterou do budoucna odčiniti jest po- vinností rakouského obchodu a vláda musí i oběti přinésti, aby tyto přirozené trhy, tato přirozená odby- tiště pro naše tovary obchodu našemu zase získána byla. Že to dosud jest možno, věřím pevně. Geografi- cká poloha Rakouska, spojení po Dunaji a po moři

Francouz Angličan Vlach Němec Turecko Rumunsko Řecko Bulharsko Asie Egypt Evropa Rakousko Dunaj

32 article

Jaderském, to jsou výhody, jichž před ostatními kon- kurenty požíváme a jest tudíž na nás, výhod těchlo náležitě využiti. Dosud valnou většinou lu část vývozu rakouských tovarů do zemí východních, která nám ještě z lepších dob zůstala, obstarává Vídeň. Vídeň již z dávných deb má s Orientem lepší a hojnější spo- jení nežli Praha a dosud kupci turečtí, bulharšli, ano i srbětí, považují Vídeň (vedle Pešti) za jediný pozoru- hodný trh rakouský, s trhem tímto stálé spojení udr- žujíce. Obchodníci egyptští při svých ročních cestách evropských navštěvují z trhů rakouských jedině Vídeňí, nebo to které průmyslové místo severních Čech, pokud jest ústředím některé speciální výroby. Praha a ostal- ní města česká pro ně neexislují. To lze vysvětliti tím, že veliké průmyslové firmy již ode dávna mají své obchodní centrály ve Vídni, ač jejich závody průmy- slové nalézají se v krajích českých. Náš vlastní prů- mysl český jest příliš mladého dala, nežli aby mohl na cizí zákazníky takovou přítažlivostí působili, aby ho sami vyhledávali, proto bude povinnosti českých průmyslníků a obchodníků, aby oni naše přirozené trhy sami navštěvovali a tam odbyt našim výrobkům zjednávali. Tak jako v celé Maďarii ozývá se no láta chauvinistické volání: „Tengerre Magyar“ — k moří Maďare — podobně dobře by bylo u nás volati: „na východ, Čechu! Na východ, mladý český obcchodníku, mladý český vyrábiteli!“ Chybou by však bylo domnívati se, že chci vzbu. diti onu horečnou snahu, v obchodním podnikání vý- vozním, směrem na východ, jaká se občas následkem nerozunné agilace u nás v některých oborech obje- vuje, a za následek mívá trpké zklamání a hospodář- skou škodu. Toho jsem dalek. Účelem řádků těchto jest, povzbuditi naše obchodníky k širšímu rozhledu a ke studováni trhů východních. Ze studií těchto mus

Magyar Maďar Čech Vídeň Praha Pešť Čechy