Periodikum ALTO Viewer

1

Ročnik XXXXI

2

V Praze, ve středu dne 12. srpna 1903

Praha

3

Číslo 219.

4 article

Na ranní a odpol. IIsfy před, l4sí se r Praze v adalnisl rani na něrl na čterl leta . . . . 6 K6 — s dvojí čonáško na měe n dv i leta . . . . 7 R 50 ve alch: „ K 9o Ba mně-íu . . . T'oštowt na másle i: . : : 9 k o s drejí zisiliou a měsíe vs: : : k a

Praha T ' oštowt

5 article Němci, Maďaři, Češi a záleži tosti vojenské.

Němci, Maďaři, Češi a záleži tosti vojenské. Nynější nesnáze uherské, zvláště pak po žadavky maďarské v záležilostech vojenských. vnášejí nová a nová hlediska do žurnalistick rozpravy, již se nejnověji dosti nápadněji počí- nají účastniti i — v říši německé. Chceme dnes upozorniti na některé ze závažnějších těcht hlasů, protože z nich i pro nás Čechý vyplývá mnohé poučení o tom, jak důležité jest chován naše při řešení a rozhodování otázky branné v Uhrách. Dříve však chceme upozorniti na dvě okol- nosti. Stanovisko maďarské v nynějších sporeeh z valně části se opírá o historická data, o zá konodárství ve věcech vojenských, jež i v zá- koně vyrovnacím z r. 1867 zná uhersko čásť společné armády. Tím vysvětluje se nejen zdrželivost posavadní uherské vládní většiny, jež jest si dobře vědoma toho, jaké tradice žijí v lidu maďarském, ale i vytrvalosť opposice. jež ví, že má za sebou i národ i jeho minu- lost. Opposici na pomoc pospíehají i historikové i právníci maďarští, jak dokazuje právě vyšlý spis dra. Veöreöše Jenö: »Národn! poža davky v armádě a jejich rozs a he v němž snešen všecek zákonodárný a historický materiál ve příčině vojska, počínaje nastolením Habsburků v Uhrách až na naše dny.

Němec Maďar Čech Jenö Habsburk Uhry Národn

6 article

Stanovisko maďarské dále podporuje i mo derní pojem samostatnosti a neodvislosti státni Stačí, uvedeme-li, co na př. praví o vojsku známý historik Treitschke ve své » Politice « Vojsko, praví, jest nejen nástrojem k cílům di- plomatickým, ale na něm spočívá i všecka orga- nisace národa. Organisovaná fysická síla národa — toť vojsko; a proto jest organisace armády jednou z nejdůležitějších — o tá zek politických. Vojsko jest první podmínkou samostalnosti. Stát, který nemá vojska, který není s to vládnouti mečem dle vlastního uznání, podléhá moci vyšší, jež vykonává za něj toto právo. Ze zdvořilosti nebo z pochle benství může se takovému státu řikati krá lovstvi, ale věda, jež má za přední povinnost mluviti pravdu, musí otevřeně říci, že taková země vlastně není státem. — Uheršti politikové to vždy chápali, že bez vlastní armády jsou Uhry pouhou provineií, nyní domnivají se, že nadešel okamžik, kdy mohou dosíci anebo aspoň se přibližiti k této hlavní podmínce samostatnosti.

Uher Treitschke

7 article

Od okamžiku, kdy předseda , odstupujíelh ministerstva hr. Khuen Héderváry byl s to ohtá- siti sněmu uherskému, že spokoji se vláda s posavadním počtem rekrutů, aniž při toms hledělo na předlohu brannou, v této polovine říše již říšskou radou projednanou — pocítil se všeobecně, že to jest první krok k samostat- nému vyřizování záležitosti vojenských v Uhrách. A hle, týmž okamžikém počíná mezi Němci bez rozdílu stran — pokřik, že jednota spo lečné armády jest ohrožena. I „Vater land“ volá, že Rakousko nepovolí na armádu „uherskou“ ani haléřel Tak daleko ovšem věci ještě nedospěly a nevíme též, odkud si Němci osobují právo, mlu- viti jménem všech „zemí a národů, na radě říšské zastoupených“, ale proto přece zůstává nápadným, že k volání Němců zdejších se při- pojují velmi horlivě i — Němci z říše. To musí u nás tím více zaraziti, uvážíme-li, že se takto podávají nové doklady jednotné politiky středoevropské, jak hájí svou nadvládu i nad Uhramil Berlínský list bursovní na př. nechápe „krátkozrakost horkokrevných Maďarů, pročs neřeknou, že společná armáda jest i záležitosti rakouskou, a že její jednostranné přetvořenív uherském smyslu nemůžese obejíti be odrazu na tuto polovinu soustátí.“

Khuen Héderváry Němec Vater Maďar Uhry Rakousko

8 article A to právě vadí všem Němcůml

A to právě vadí všem Němcůml Známým „Preuss. Jahrbüch.“ se píše z Vídně mimo jiné: Proč by měli „Rakušané“ zřici se svého spolupanování v Uhrách a snad i s tím souhlasiti, jak na hranicích starých „dě- dičných zemi“ cizí (!) vojsko staví stráže, háji cizí zájmy a ohrožuje „rakouské“. Kdyby však přece došlo na rozluku, nesměla by se státi pouze dle chuti sousedů. Má-li se déliti, tedy napřed banku, pak armádu. Než se vzdáme společných záležitostí s Uhrami, musise zabezpečiti státoprávní postavení Chorvatska a navázati nóvé pojitko mezi Chor- vaty a Němci. Můžeme sice osud svůj složiti do rukou společného císařského pána armády, ale nikoliv do rukou krále, jenž vykonal přísahu na uherskou ústavu: Nyní se ukáže, je-li Ra- kousko s to, rozřešiti vnucený politický úkol, dovede-li zvážiti druhou polovinu státu. Roz- hodnutí spočívá v poměru Němcůa Čechů. Němci potřebují spojence k ovládání říše, a toholzenaléztijedin v Češích, protože tito se blíží nejvíce svou vý- konnosti Němcům, a že se svými 5 a půl mill. lidu znamenaji moc. Čechům se nemůže zdařiti, utvořiti z Čech a Moravy český stát, protože mimo ně o něj nikdo (?1) se nezajímá, že jsou Němci dosti silni, aby si to nedali llbiti . ..

Preuss Rakušan Němec Čecho Čech Vídeň Uhry Chorvatsko Chor Čechy Morava

9 article

Současně přináší jiný berlínský list studi pruského generála Boguslawského „o něme- ckých a rakouských předlohách vojenských“ v níž čteme: Rakousko-Uhersko, s nímž, jak známo, jsme ve smluvném, politicko-vojenském poměru, podalo předlohu brannou o zvýšení po- čtu rekrutů přiměřeného počtu rozmnoženého obyvatelstva a řekněme to otevřeně, dle povin- ností, jakéž má oproti spojencům. Kdyby nastal „easus foederis“ (případ, pro nějž byl spole uzavřen), musí postaviti poměrně silnou moc vá- ločnou. Tuto předlohu podrazila uherská opposice. A přece jest armáda rakouská oním obručem, jenž drží pohromadě kotel, v jehož nitru to vře národy a nárůdky.

Boguslawský RakouskoUhersko

10 article

Povolí-li vláda uherským přáním, jaký byl by to příklad pro podobnou horlivost u Poláků a Čechů; také by pozbyla dvojitá a dvojjazyčná armáda na ceně (!) Dle toho by musilo Ně- mecko jakožto spojenec Rakouska tohoto vnitřního oslabení armády co nejhlo ubějt želetill Jak pohnutlivý jest tento souhlas od. „Vater- landu“ počínaje, až po tohoto pruského gene rála; všichni jsou pro nadvládu Němců pomoe armády; všichni prozrazují, že dosud nepoklá- dali Uhry za zvláštní stát, jak se po čtyřicet le t tvářili, ale že teprve armáda by Uhry učinila stá- tem; všichni doznávají, že změna v Uhrách by musila se dotknouti i útvaru „zemí, na radě říš- ské zastoupených“; náhle si opět vzpomínají na Chorvaty, slibujíce jim nový státoprávní po- měr; ba, nuceni jsou konečně doznati, že bez Čechů nemohou Uhrám čeliti! Nej- více se však lekají, že by i Čechové i Poláci mohli se též dovolávati svého uznání v armádě, starostlivě spínají ruce, jak uherská opposice hatí trojspolkové závazky a že by znárodnělá armáda rakouská pozbyla pro Německo své cenyl Toť pro politiky mezi rakouskými Slovany. zvláště pak pro aktivní politiky české, přím drastické vylíčení, jaký mají v dnešních politi- ckých zmalcích obrovský význam, a jak nechut- nou čočovici jim Vídeň za to — nabízí č snad jen nezávazně slibuje? Národ český nemusil by míti nijakého vě- domi o své jsoucnosti, kdyby nebyl zvědav, co se vlastně nyní s jeho zájmy děje? Bylo přece ohlášeno, že representanti jeho vejdou s nim hojně do styku .. Ke konci jen několik slov, že by sbližen armády jakožto „národa ve zbrani“, s duchem a zájmy národa bylo vnitřním oslabením armády Rakousko má v plukovních jazycích možnost, se siliti a zdokonaliti odborné vědomosti svých vojínů, vzpružiti co nejvíce síly jejich národních

Polák Čecho Vater Němec Uher Chorvat Rakousko Uhry Německo

11 article

individualit a tím i prohloubiti a povznésti ducha armády. Různé velení německé, maďarskéa chorvatské trvá už od r. 1867, zeměbrana již uvedena na roveň s řadovým vojskem, a hlášení se děje rodným jazykem, jak známo, i generálu Boguslawskému mnohem přesněji a jasněji, než jazykem cizím; ostatně se děje hlášení vždy pro- střednictvím oddělení, k němuž vojín náleží, styk větších oddílů mezi sebou neprostředkuj snad vojíní neb poddůstojníci — ten spočívá rukou velicích důstojníků! Ba, možno říci, kdyby osvědčené velen chorvatské se vzalo za základ pro pluky slovonské, že by znárodnění armády v duchu požadavků maďarských nekladlo na velení a mádní větších požadavků, než jaké nese nyníá tím by tedy byl odbyt i známý strach německý že by nastal babylonský zmatek ve vojsku. Co armádní odborníci nepokládali v r. 186 za ohrožení armády, nemůže ji ohrožovati ani nyní, při čemž ani nepřipomínáme nařízení z r. 1868, jež tehdy bylo důstojnictvem uvítáno jako národní jitřenka „národů ve zbrani“ Nová doba klade i na moderní a mádu nové požadavky, toho musí býti pamětlivi všichni. kdož pouze v její německém nátěru vidí — duch armády!

Boguslawský

12 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. Něco nového v Rakousku. O Rakousku se říká, že tu ve veřejnémži votě nemůže býti nic nového, protože všecky možné praktiky a partiky jsou zde vyčerpány a všechno věčně jezdí vyjezděnými kolejemi sta- rého šlendriánu a starých neplech. A ejhle předevčírem se přihodilo ve Spljetu v Dalmaci něco v slušných a solidných státech nebývalého. něco, co se zdá ukazovati na novou policejní praktiku, snad Turkům odkoukanou. V každém případě dlužno se na ni připraviti, V noci z neděle na ponděli neznámí pa- chatelé vloupali se do spolkových místnost spljetského „Sokola“. Všechny zámky byly paklíči zotvírány, almary a stoly prohledány. Ze všeho vidno, že noční hosté nepřišli krást, nebo neodnesli cenných předmětů, které nalezli. Z to není pochyby, že účelem nočního vloupán bylo prohlédnouti písemnosti „Sokola“, zdaž by mezi nimi nebylo něco, co by spolek i jeho členy v očích c. k. úřadů kompromitovalo. 14 polic papírů bylo prohlédnuto. Žádný papír ne- byl ani zničen, ani odnesen. Po městě se mluví, že to byla násilná poli cejní prohlídka. Jsme žádostivi vysvětlení. Myslíme, že an Sokolové nedají si líbiti podobného úřadního ná- silí, ani že policie nebo politický úřad nenechá na sobě poskvrnu podezření, že jednal ne zákonně.

Turek Rakousko Sokol

13 article

Sjezd rabínů ve Lvově. Nepřehledné tlumy židovského lidu zalehly v pondělí v poledne náměstí židovského města krakovského, Kazimíře. Na tom náměstí stoji židovská synagoga. I sousední ulice byly na- Právě o 12. hodině polední byl v synagoze zahájen sjezd rabínů. Z přihlášených 140 dosta- vilo se jen 50, ale jími jsou representovány bez- mála všechny země evropské. Přijeli rabíni z Francie, Němce, Palestýny, Uher, Ruska, Rumun ska, Čech. Obzvláštní pozornosti účastníků té- šili se dva: Chananan paša Chasan, rabin z Alex andrie, a Mendel Kohn, rabín z Kahyry. Tito dva byli původové sjezdu. Sjezd měl se původně konati v Jerusalémě ale z té příčiny, že Uhry, Halič, Bukovina, Ru ské Polsko a jihozápadní gubernie chovají sobě více Židů, než kterékoliv jiné země, a jev se tudíž střediskem Židovstva, bylo usneseno svolati sjezd do některého města v tomto ob vodě, a volba padla na Krakov. Účelem sjezdu bylo rokovat nejprve o proti

Němec Palestýna Rumun Čo Mendel Kohn Žid Lvov Francie Uhry Rusko Jeruzalém Halič Bukovina Polsko Krakov Alex

14 article

bity- židovských bouřích v Kyšiněvě, potom o ritual ných vraždách, o nichž pověsti rozšířily se mezi musulmany. Sjezd zahájil rabín krakovský Ch. L. Ho rowitz oslovením hebrejským, jež zakončil hol dem císaři. Na to s torou v ruce prohlásil ná sledující přísahu: „Dnes, v prvý den téhodne, dne 15. měsíce ab, r. 5663 od stvoření světa, my rabíni, shromá- ždění z různých zemí světa v staré synagoze Krakově, přísaháme ritualnou přísahu, dovoláva- jíce se za svědka boha všemohoucího, prohla šujeme, že pověst o vraždě ritualné, rozhlašo- vaná lidmi ničemnými a zlé vůle, kteří naše bratry Israelity od věkův obviňují, jakoby uží vali k náboženským účelům krve nežidů a ne- židovek, ať ze zvyku, ať z tradicionálného před- pisu nějaké sekty, jest bajkou podlou a klamnou Rovněž v žádné knize písma sv. ani v bíbli, an u prorokův, ani v talmudě babylonském, an v jeruzalemském, ani v Safrah, ani v Sifruh, an v Mechyltě, ani v Toseftě, ani v Midraši, aniv

Krakov Mechylta Tosefta písmo svatý

15 article

Socharro, ani v jakémkoli díle kabalistickém, ani též v kodexu předpisů Šulhan Aruch, ani vůbec v žádných knihách, vydaných starožitnými, po- zdějšími nebo nynějšími rabíny, neviděli jsme a nemohli jsme nikde nalézti, že by bylo při- kázáním předpisem, obyčejem nebo podáním uží- vati krve nežidovské k účelům ritualným. My. shromáždění zde rabínové, představitelé tradice neslyšeli jsme též nikdy a nevíme o tom, že by bylo předpisem nebo obyčejem kterékoli sekty nebo jednotlivých osob mezi Židy, dopouštěti se podobného strašného a hnusného činu. Tak jak nyní pravdivě a upřímně přísáháme, tak do- pomoz nám Pane bože ve všech našich předse- vzetích. Amen. Způsobem slavným rabíni, odění bílými „talesy“, opakovali za Horowitzem slova pří sahy. Obec věřících doprovázela přísahu hlasi tým pláčem. Dále rabín Horowitz poděkoval představe ným židovské obce krakovské i městu Krakovu za pomoc při uspořádání sjezdu. Schůze sjezdu budou se konati po celý tý den. Mezi jiným bude se rokovati také o hospo dářském položení Zidovstva.

Šulhan Aruch Žid bůh Horowitz Krakov

16 title

Politické zprávy zahraničné.

17 article

V Praze, 10. srpna.

Praha

18 article

Zrušení finského kadetního sboru. činl. Gaz.“ udává příčiny, pro které by zrušen finský kadetní sbor. Z informací těch vidno, že již r. 1897 hlavní ředitelství vojen- ských vzdělavacích ústavů hodlalo zreorganiso- vati tento sbor: zavésti v něm ruský jazyk jak učebný, učiniti jej přístupným synům ruských úřadníků, sloužících ve Finsku, e obsaditi uči- telská místa Rusy. Naproti tomu senát finský chtěl jej přetvořiti z ústavu švědského na švéd- sko-finskou vojenskou školu, jež by vzdělala důstojníky pro projektovanou finskou armádu, jež by měla 12.000 m., byla by od armády ru- ské nezávislá a za účel by měla pouze obranu Finska. Ze srážky obou projektů vzešl zdržení.

Rus Gaza Finsko

19 article

Že se car Mikuláš rozhodl pro zrušení, oto se přičinily také jiné okolnosti, zejmena že ně- kteří důstojníci finského kadetního sboru zúčast- nili se politické agitace a vystupovali proti no- vému vojenskému služebnému řádu. Kromě toho ruská vláda nabyla důkazů, že skoro všichni finští důstojníci chovají smýšlení Rusku nepřá- telské, v čemž je Rusko samo nemůže podporo- vati. Protože všichni finští důstojníci jsou vy- chovanci finského kadetního sboru, je tím podán důkaz, že protiruské smýšlení ssáli v sebe již jako chovanci kadetního sboru. Nicméně spra- vodlivost káže přiznati, že dříve, dokud Finové nepoddali se protiruské politice, dávali ruské armádě nemálo dělných důstojníků jak za míru. tak za války. Musejí tedy finští důstojníci přičíst sobě samým, že car viděl se nucena opatřiti zá- v drobnem prodejin snní čisle o sobě . . . za 6 lpoleddní . . . . za žh Ve flislkách na venkovš- snní číslo. . . . . . . . vdpolední . . . . . . . . 5h Insera ty platí se hotové napřel Předplaceni a inserty přijíná sdmini- strace v Marianské ulici č. a. Tam nacházejí se též redakce. tiskársa a ezpedšee „ Národaich Listě Rukoplsy so novraceji.

Mikuláš Fina Rusko Inser

20 article

jem státu proti jejich nepřátelství. Není pochyby, že ti Finové, kteří se budou připravovati k vo- jenské službě mezi Rusy, slijou se s nimi těs- nou vojenskou družností, jež bývá silnější svazků pokrevenských Komiti v nové činnosti. Dop. „N. L.)

Fina Rus Dop

21 article

Z Bitolie, 3. srpna. Bulharští komiti za- hájili tyto dni opět povstaleckou činnost, již vě- nují hlavně přerušení dopravy na tureckých že- leznicích. Dle telegramu, kterýž sem dnes časně z rána z Banice po drátě úřadně došel, přepadla včera v neděli, k půlnoci, povstalecká četa, silná asi 30 mužů, stanici Ekšisu na trati Solun-Bitolie vyhodila dynamitem do povětři výhybku při vjezdu do stanice ze strany solunské, nalezající se právě proti obydlí traťmistra, krajana Čecha. Výbuchů bylo několik, tak že se rodina jeho i přednosty stanice, kterýž u prvého byl ná- vštěvou, ze strachu do sklepa uschovala. Na ostatních výhybkách byly též pumy po loženy, ale až na jednu, kteráž válné škody ne- způsobila, žádná nevybuchla. Za to z výhybky čís. 1. mnoho nezůstalo, neboť byla účinkem dy- namitu na mnoho kusů roztrhána. Přednostu, Valacha a tureckého poddaného zatkli, poněvadž prý proto se z domu vzdálil, že věděl o chystaném attentátu. Ale na zakročení železničné správy v Solunu byl na rozkaz gene- rála Sulejmana paše na svobodu propuštěn. Tétéž noci byla trať několik kilometrů dále mezi Banicí a Ekšisou, na km. 174., vytrháním několika kolejnic přerušena. Strážný domek, po- blíže místa stojící, byl zapálen a mnoho telegraf- ních tyčí vytrháno, tak že telegrafní spojení mezi Bitolii a Solunem na několik hodin zne- možněno. Též i státní telegrafní vedení mez Sorovičem a Bitolií bylo na více místech po- rušeno. Vlak, odjíždějící z Bitolie k Solunu v 8 hod. ráno, zpozdil se následkem toho o 21/2 hod.

Čecho Valach Sulejman Bitolie Soluna Soluna Bitolie km

22 article

Zajímavé jest, že na celé trati a zvláště ve všech stanicích je značná vojenská stráž a přece mohou komiti svou provádět. Turci neberou však podobné „maličkosti“ vážně a zvláště střežení trati neprovádí se s veškerou nutnou obezřelosti. Ačkoliv prý byly úřady s mnohých stran upozorněny, že se tyto dní komiti k něčemu chy- stají, neučinily dostatečných opatření. Jest prý zjištěno, že se kolem Soroviče zdržuje Sarafov, jenž práce osobně řídí. Oznámil prý do Caři- hradu, že komiti obnoví svou činnost. Cizince varuje, nechtějí-li na tureckých dráhách přijíi k úrazu, aby po nich nejezdili. Na pronásledování zmíněné čety bylo vy- sláno vojsko ze Soroviče, ale nedostihlo jich. Při potýčce v Ekšisu ztratili Turci jednoho mrtvého a dva raněné. — Podobný případ jako v Ekšisu udál se dle zdejších zpráv včera na trati Solun-Skoplje v Gradsku, o kterém mi však podrobnosti scházejí. Z Vodeny, Misimery, Vladova, Požaru atd. odešli tyto dny různí občané, aby se přidali ke komitům, kteříž se zdržují na horách. V Cerkovjanech, půl hodiny od Vodeny, ubili vojáci bajonety jednoho Valacha, kterýž jim nechtěl dávati zadarmo mléka, a vecpali ho do dutého platanu. Městský lékař konstatoval sice smrť, způsobenou bajonety, ale Turci říkají, že prý ho uklovali nějací draví ptácil J. Bezděkovský. Ministerský předseda Combes o své politice. Za učitelského kongresu v Marseillu roz- hovořil se předseda francouzského ministerstva Combes v řeči, pronesené na nedělní demo- kratické hostině — o které jsme se již zmi- nili — také o své vlastní politice. Když pro- jevil potěšení nad sjednoceností všech stran levice, pravil, že sjednocenosti jest tím více

Turek Sarafov Vladův Požar J Bezděkovský Combes Voden Misimera Marseille carhrad Soluna Skoplje

23 article FEUILLETON.

FEUILLETON. špendlik. Má se to tak s nepatrnými, ale veledůleži- tými předměty! Ať už špendlík nebo jehla, sirk nebo parátko, hřebík nebo péro ku psaní atd. kdo se otáže po původu těchto maličkostí? Právě ty maličkosti mají tak veliký, „dobrý“ odbyt, že jseu předmětem znamenitého obchodu a snad velkolepého průmyslu! Uvážíte-li, že těch dro bečků v průmyslu vyrábí se denně na milliony. dá to hned jiné světlo. Vám nepatrný služebníček pomůže snad ně- kdy z choulostivé situace, ale vaše vděčnost k němu, je jistě nepoměrně malá. Ale jsou jiní kterým slouží jinak — k nabývání jmění, čemuž napomáhá vaše spotřeba, vaše nevšímavos k drobnostem, vaše ochota, ztráceti špendlik vždy a všude. Tak to už je zařízeno na světě — milliony leži na ulici. Ale viděti je třeba, ob- jeviti, nalézti! V tom to vězí: nalézti je! Co je- den postřehne, nevidi sta a tisíce jiných. A ten jeden vidoucí, dík své „prozíravosti“i, otevře vám oči — ale až pozdě... Špendlik má dnes svoji velkolepou industrii, ale i svoji tisíciletou historii. Nejstarši naleziště kulturných stop člověka vykazují nástroje, podobné jehlicím a špendlíkům našim. I zde počátky byly velmi primitivné Trny rostlin byly asi zajisté nejprvnějšími špendlíky. Později hrotité kosti ryb a jiných zvířat konaly podobnou službu. Člověk byl dříve pouhým nálezcem, nežli se mohl státi vyná- lezcem. Teprve nálezy ve hrobech Egypťanů, v kolových stavbách střední Evropy vykazují jehlice kovové a především bronzové. Následují jehlice železné, ale v počtu mnohem menším Železo neodolá tolik „zubu času“, t. j. rezu.

Egypťan Evropa

24 article

Tyto hrubé jehlice (do vlasů, k zapínání šatů atd.) jsou nejprve jen kované, později stále ozdobnější, jemnější, až konečně nalezáme (na př. v Pompeji) docela velikosti a jemnosti našich špendlíků. Jehlice vlasové, do dnes tak oblí- bené u jižních krasavic, Španělek a Italek, jsou postupem času, hlavně ve zlatě, tak umělecky pracovány, že tvoři pravé skvosty musejníeh sbírek. Nacházejí se ve sbírkách druhy všec stáří a věků, od kostěných, z kosti slonové, dřeva, bronzu, mědi, železa, až i zlata a stříbra. Význačný je při starých jehlieích kuželovitý tvar, na vzor trnu ukazující. Až po nálezu tažení drátu nastupuje tvar válcovitý, na konci hrotitý. U větší míře vyráběti počal se špendlík asi ve 13.—14. století ve Francii a Hollandsku. Te průmyslová města německá a severoitalská za- bývala se jeho výrobou, hlavně Norimberk by v 15. století výrobou proslavený, dominuje vůbec kovovým zbožím (norimberským) celé střední Evropě.

Francie Norimberk Evropa

25 article

Co ve Francii a v Německu výroba kvetla a na sta malých závodů špendlíky kovalo, v Anglii teprve v prvé polovici 16. století stal se špendlik potřebným. Praví se, že r. 1543 Kate- řina Howardova jej uvedla. Ale teprve v r. 162 vyskytuje se v Anglii prvý výrobce špendliků, John Tilsby v Gloucesteshire. Od té doby doháněli Angličané, kteří ze smělých válečníků a neohrožených dobyvatelů stávali se odvážnými mořeplavci a podnikavými obchodníky — co za- meškali. Brzo výroba špendlíků v Bristolua Birminghamu vytlačuje všecky ostatní výrobky a stojí v čele světové produkce. Výroba špendlíků většinou z mosazného drátu (ač též železné) dlouho byla jen ruční. Teprve v minulém století po zavedení strojů v jiných oborech průmyslových začaly ruční práci nahražovati stroje, ač se naskytaly pře- kážky jak technické, tak i sociální. Výrobeové řemeslní, zaměstnávajíce tisíce zručného a vy

Howardův Tilsba Angličan Francie Německo Anglie Kate Gloucesteshire Birmingham

26 article

cvičeného dělnictva, bránili se novotám. Arci jako vždy, marně. Stroj vznikl, kde podnikavy obchodník nenalezal dostatek vycvičeného děl nictva, stroj s větší výkonnosti, než výrobe ruky. Stroj, výrobu zlaciněl a pozvolna ruční vý- rou vytlačil. A přece udržovala se ruční práce do ne dávna, ale do detailů dělená, pomocí řady jedno duchých strojků. Tu při stálém dělnictvu při vedena byla k výkonnosti přimo báječné. Tal useká na př. dělník za hodinu 30—40.000 dvoj násobných kousků drátu a 20—30.000 kousků spirálek (vždy o dvou otočkách). Za to všal jen 10—15.000 kusů drátků denně bývá spi rálkami opatřeno a ke hlavičkám přikováno Práce je v podstatě velmi jednoduchá. Drát useká se na dvojnásobnou délku špendlíku (v pro- středku se na konec přebrousí), na oba konce na vlékne se spirálka z tenkého drátu a spirálky zvláštním kovadlem se rozkovají v hlavičku.

Tal kousek spirálka

27 article

Kovadlo na hlavičky je pro špendlikáře důle- žitý nástroj. Jakési složité padací kovadlo, docela malých rozměrů o dvou razitkách, asi 1 čtver. centimetr. plochy. Každé z razitek má důlek pro polovici hlavičky a rýhu pro drát. Dělník vloží do důlku a rýhy drát, opatřený kouskem spirálky a zkulati několika lehkými rázy drát, zvolna jej otáčeje a ukovávaje hlavičku v podobu, přesně kulovatou. Práce sice oproti jiným zdlouhavá. ale přece pracují vycvičení „hlavičkáři“ s rych- lostí báječnou, nepochopitelnou. Chlapec neb děvče musí pracovati jako dobrý stroj, aby mohlo si vydělati svých 30—40 kr. mzdy denně! Te- prve moderní stroje pracují úplně automaticky U těch jest člověk již jen obsluhovačem, are obsluhovačem mnohem lépe placeným. Nebo — a to shledáváme u všech odvětví průmyslu; člověk, pracující jako sebe lepší stroj — nen než strojem, vykonává mechanickou práci, stojí nejníže v kategorii dělnictva. Obslunovač nepra- cuje už mechanicky, ale intelektem, je proto lépe

28 article

placen. Vedle toho stroj, čím dokonalejší, tím je dražší, tím intelligentnější, tudíž i dražší obsluhy vyžaduje. Jen cena člověka jako tvora s roz- umem se plati dobře, cena práce rukou, cha- padel, ledy pouhého stroje, vždy se platí špatně. Zlepšují tudiž stroje v celku poměr dělnictva zjednávají mu lepší plat a větší samostatnost. Nahraditi ruční práci strojovou právě př tak bezcenných předmětech, jako je špendlik mělo vždy svůj význam. Cena práce je tu vždy nepoměrně veliká proti ceně materiálu a ta brán většímu rozšíření výrobku. Dnes jest výroba strojová již výhradná a hlavně špendlíky o vy- kovaných hlavičkách (bez spirálky) nejsou, než strojové výroby. Stroj na špendlíky pracuje jako stroj na hře- bíky. Drát se samočinně vede do stroje, na volný jeho konec vytlačí se čočkovitá hlavička, drát se odřízne a dále na brusu, kde se nabrousí špičk a stroj konečně hotový špendlik vyhodí. Bru špiček je právě nejehoulostivější výkon stroje.

29 article

Konstruktéři duchaplnějších strojů s tou obtiž bojovali. R. 1824 vynalezl Američan W. Z. Wright stroj t. zv. Solid-headet-machine, který by byl v tehdejší výrobě málem úplný převra způsobil, kdyby... Osudné kdyby! Přes značné úsilí i náklad kapitálu, nebylo možno na strojích špičky docíliti. Špendlíky byly tupé a nebyly tudiž ku potřebě. Ač pozděj Wright vadu odstranil, výroba vázla, továrn upadla. Týž případ často se opakuje v histori vynálezů. — Spatřil opuštěný již stroj Wrightův jakýs Tayler, jenž dosud na nic podobného ne pemyslil, měl dobrý nápad. Koupil několik sta rých strojů, zdokonaliv je, založil společnost- D. F. Tayler Co. v Birminghamu a r. 1833 postavil prvý stroj, schopný na špendlíky s ko- vanými hlavičkami. Měl takový úspěch, že jeho výrobky brzo v Anglii ovládly a i v cizině jména nabyly

Američan Wright Wrightův Tayler Birmingham Anglie Tayler Company

30 article

Vynálezci strojů na špendliky hlavně v Ame- rice se rodí. Mladá země měla a má dosud ne- dostatek laciné síly, ale nadbytek intelligence. Lacino pracující dobrá obsluha komplikovaného stroje je zde možna. Mezi vynálezci zvláště D. J. Howe pracoval na zdokonalení výroby s vý- sledkem zdárným. Jeho závod v Birminghamu (v Conecticut, ve Spoj. st.) patří dnes mezi nej- větší svého druhu. Prvé jeho stroje pracovaly sice jen 60 kusů v minutě, ale r. 1850 Towler a Atwood sestrojili stroj, hotovící 160—170 kusů za minutu a dnešní stroje házejí až 300 kusů v minutě. Jaká výkonnost! 300 v 1 mi- nutě, znamená 50—60 millionů ročně a to na jediný stroj! A jsou závody o stech strojů! Spendlíky se ještě čistí (kyselinou vinnou) a pak i cinují. Hotové zapichují se — většinou strojem — do papíru neb vkládají se — odvá- žené — do malých obálek — a jdou do světa — na trh . .. Špendlíky jsou dnes tak důležitý předmět trhu, že pracuje na sta továren nejen ve Francii a v Německu, ale hlavně v Anglii a poslední do- bou v Americe. Podnikavost Američanů nezná překážek. Dnes jest Amerika nejen největším konsumentem, ale i dodavatelem světového trhu. Jest tam neméně než 42 velkých závodů s roční výrobou 67 millionů grosů (r. 1900). Kam se tak ohromné množství špendlíků poděje? Spanilá čtenářka nechápe, sama jich tak mnoho nepoztrácí. Tak mnoho sice ne, ale dost, je-li pravda? V Americe připadá 123 kusy na jednoho obyvatele, v Evropě zajisté více a odbytu ještě neubývá, spíše přibývá. Není ani jinak možno. Milliardy špendlíků se ztrácejí — a kdo by také dával pozor na každý špendlíček! Nevšímavost k nepatrnému předmětu jest pod- statou velkolepé jeho industrie. Ta nevšímavost živí tisíce dělníků a kupí bohatství továrníků. A proto, spanilé čtenářky, ztrácejte své špendlíky pilně dále! ...

D J Howe Američan Birmingham Conecticut Francie Německo Anglie Amerika Evropa

31 title

Olakar Rozvoda.

Olakar Rozvoda