Periodikum ALTO Viewer

1

Surana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

12. srpna 1903.

4

Císlo 219

5 article

třeba, protože hodina ústupu ještě záhy ne- udeří. (Bouřlivá pochvala.) Naši odpůrci — pokračoval Combes — vynaložili ovšem již vše, aby nalezli našeho nástupce, a skutečně také nástupce nabídl se již s plnou ochotou. (Veselost.) Každé tři mě- síce ohlašována byla moje demisse a když jsem toto proroctví nikdy nechtěl splniti, dopřány mi vždy další tři měsíce. Na konci posledního za- sedáni parlamentního se zdálo, že na úsilí od- půrců chce se usmáti štěstí. I republikánská jednota hrozila rozpadnutím a někteří, ovšem příliš mladí republikáni, kteří šli s většinou pouze s podmínkou, že ministerstvo nebude příliš dlouho živo, dávali na jevo, že s velkým povykem se od ní odloučí. Blouznilo se a tom. proměniti sněmovnu v ovčinec, ve kterém by se vše objímalo, — od nejkrajnější pravice až k radikálům. Na neštěstí pro tuto koalici měla vláda špatnou chuť, že nechtěla porozuměti velké myšlence, skrývající se za touto idylou.

6 article

(Velká veselost.) Vláda jest však pevna i dnes a jest ne- zvratně odhodlána, splniti veškeru svou po vinnost v obraně republiky. (Hlučný po- tesk) Ježto pak také všechny strany levice maj na zřeteli společný cíl a zachovávají pospolitost. musí si ovšem reakce a hrstka nápadníků na ministerská křesla zoufati. Republikánská Francie chce, by zákon o řeholích zůstal v platnosti, a staví se rozhodné po bok ministerstva, k teré hájí zákon proti řeholím, jež se domnívají, že mohou státi nad zákony a mimo ně. Ministerský předseda Combes poukazo- val na vzmáhajíci se úspěchy ministerstva př volbách do senátu, do generálních a obecních rad, které dokazují, že se voliči nedají klamat žádnými obžalobami na politiku vlády. V dal- ším vyvracel Combes výtky, jako by spolko vého zákona důsledně neprováděl a připoušte při něm výminky a končil svou řeč důtklivým appellem na republikány, by byli svorni, pro- tože této svornosti zejmena jest třeba k rozře- šení nejdůležitějších dvou příštíeh úkolů: od stranění Fallouxova školského zákona a odloučen církve od státu. Combesovi uspořádána, když domluvil, oká- zalá, dlouhotrvající ovace. Z Paříže se telegrafuje, že marseillská řeč ministerského předsedy považuje se v parla- mentních kruzích za předzvěsť brzké rozluky státu od eírkve.

Francie Paříž senát

7 article Sjezd české lesnické jednoty.

Sjezd české lesnické jednoty. Česká Kubice, 10. srpna. 1903. (Pensionát Elišky Krásnohorské.) (Původní zpráva »Národních Listů«.) III. Krásně promyšlený a přípravami pečlivými uspo- řádaný výlet české lesnické jednoty stižen byl ne- pohodou, která setřela bohužel pel utěšené, jaréa živé zábavy, spojené se sehůzkou tolika bodrých přátel přírody. Již při odjezdu z Plzně západní vít přeháněl bouře a mraky od našich českých hradeb. Při vstupu do revíru pašenického, odkud na pěť sel účastníků, z nádraží v České Kubici od zvláštního vlaku přišedších, vystupovalo na předboří a vlastní horu Čerchov, počal horský dešť, známý svou stá- losti a výdatností. Dešť provázel účastníky sjezdu až na Čerchov, kde vše stlačeno v pavillonech odpočí- valo, pokud komu možno bylo. Ochotné pohostinství majitelů velkostatků domažlického a kouteckého, města Domažlic a hraběte Stadiona vyrovnalo sica náladu, ale o požilek hlavní, rozkošnou podívanou na krásné nivy české, na les bavorský a veškeru tu velebnost českých našich hor, byli účastníci v první době připraveni; až ke třetí hodině odpolední vy jasnilo se nebe a mohutné panora ma kouřících se lesů, velikánů šumavských a Českého lesa, horských vesnic, údolí a svahů horských se v jasné záři stu- neční zalesklo Racionální hospodářství lesní znal cům podalo však i při tom příležitost ku poučnému pozorování.

Eliška Stadion Český Kubice Plzeň Čerchov Domažlice

8 article

Účastníci vycházky, ubytovaní v metropoli če- ského zápasu královské Plzni, shromáždili se o pů 6. hod. ráno v nádraží c. k. státních dráh, odkudv 6 hodin zvláštním vlakem odjezd do stanice »Česká Kubice-Folmava«. Vyjíždějíce ze stanice domažlieké spatřili v levo od železniční trati na vrchu »Veselé hoře« (582 m.) kostulík sv. Vavřince a brzo objevila se stráň hájemství dmontského, též ermontského na- zvaného, nejsevernější to část revíru pašešnického Z významnějších veřejných budov města Domažlic byly z vlaku viděti: před vjezdem do nádraží cu- kerní raffinerie, majetek české společnosti pro prů- mysl cukerní. Po odjezdu z nádraží: budova měst- ské radnice a za ní kulatá, 56 metrů vysoká věž děkanského kostela Narození Panny Marie; hra chodský s taktéž kulatou věží, v němž umístěny jsou c. k. okresní hejtmanství a c. k. okresní soud Za ním budova c. k. kymnasia. Na konci města údolí park městského sboru ostrostřeleckého a nad ním kasárna s příslušnými budovami c. k. oddělení hřebčinského.

svatý . Vavřinec Český Kubice Folmava Domažlice město údolí narozený pannus Marie

9 article

Za několik okamžiků otevřelo se malebné údol Chodské, uzavřené na východ mírnými stráněmi Okrouhliku, Relchstágu (od něm. Reichssteig) a Spá- leného vrchu a na jihozápad příkrými stěnami mo- hutného Čerchova (1039 m.), jehož dlouhý, směrem jihovýchodním ponenáhlu klesající čeřen až k po- mezí zemskému u města Brodu v Bavořích zabíhá na jehož severovýchodním sklonu jako na obrazu před námi se rozkládá objekt vycházky, revíry Fol mava a Pec. V pravo pod samou tratí železniční osada Havlovice s někdejším poplužným dvorem Domažlickým a za ní na potoku »Bystřici« několik ojedinělých mlýnů s vodními pilami. Opodál v pravo v sedle pod homolovitým vrchem »Hrádkem« ves »Újezd Chodský« a na zalesněné homoli sam pomník Jana Koziny, vůdce lidu chodského v boji pro svá práva, jenž v roce 1693 na náměstí v Plzni byl popraven.

Kozina Brod Bavory Pec Havlovice Bystřice Újezd Plzeň Spatlený vrch hutný Čerchov

10 article

V další jízdě spatřili též výletníci v pravo za mírnou výšinou část osady a věže při zámku trha- novském (Chodenschloss), sídla někdujšího majitel tohoto panství a zároveň hejtmana Chodův barona Lammingena z Albenreuthu a v poněkud větší vzdá- lenosti měsťys Kleneč, náležející do obvodu panství trhanovského, jenž jest nejzápadnější osadou slovan- skou vůbec. V levo od toho na skalnatém břehu ves »Chodov« (Meigelsbof). Mezi lesnatým vrchem u Ne- pomuku nad Klenčem »Bukovcem« (866 m.) a Čer- chovem spalřeno bylo vysoké sedlo, jímž vede silnice z Čech do města »lesního Mnichova« v Bavořích. Směrem přes Kleneč hleděli výletníci do krajiny ronspergské a hostounské a pozorovali ji v dalším pozadí uzavřenou kuželovitým vrchem »Přimdou- (Píraumberg) u Boru, jehož vrcholec zdobí památná. daleko vidilelná zřícenina, a horami tepelskými. Pod úchvatným dojmem malebné této skupiny přiblížil se výletníci ke stanici česko-kubicko folmavské, kdei opustili vlak a nastoupili pěšky vycházku do lesů. Při vstupu do lesů domažlických u slavnostní brány přivítal účastníky pan c. k. okresní hejtman domažlický, jakožto zástupce politické správy okresu a učinil srdečný projev, že mu možno vítati muž práce, kteří všemi svými silami nesou se ke zvele- bování a rozmnožování národního majetku. Ře pana okresního hejtmana byla provázena živým sou- blasem. Okresní starosta pan JUDr. Steidl přívítal hosty. poukázav na význam mohutných hradeb západních proti cizině a lesmistr král. mésta Domažlic p. Jose John doporučil lesy, jím spravované, posudku vzác- ných odborníků. Jménem české lesmické jednoty od pověděl hrabě Bouquoy.

Chodův Lammingen JUDr Steidl Jose John Bouquoy Albenreuth Kleneč Chodov Čechy Mnichov Bavory Přimda Domažlice Klenč Bukovec

11 article

Rovněž při vstupu do lesů pansíví kouteckého pozdravil vřele účastníky lesmistr pan Rudolí Bauer z Kout. Přirozenou a převládající dřevinou jest zde. jako v celé Šumavě smrk. Vedle něho stojí ve smí- šení jedle a na silnější půdě rulové buk, buď v směsi anebo v čistých porostech. Tyto tři dřeviny jsou původní druhy někdejších šumavských pralesů. Uměle sem zanesené dřeviny jsou javor a klen. bříza, modřín, v nižších polohách v novější dobč některé duby a jasany a všude jako vetřelci osyka a jeřáb. Ve slatinách hojné olše. Borovice jest zde pouze zaneseným cizincem a bylo by lépe, kdyby zde vůbec nebyla, neboť živoři, jsouc utiskována ne příznivým jí vlivem. Smrk jest na celé rozloze velkostatku domažli ckého i kouteckého dřevinou převládající, tvoře bud čísté čisté porosty anebo s bukem a s jedli smí šeniny. Buk tvoří jen na zvláštních, jeho životním po- žadavkům vyhovujících stanovištích, a pouze na útvaru rulovém dosti obsáhlé čisté porosty, které se však v brzku v porosty smíšené promění. Porostům na útvaru žulovém, prahorní břídlici, afibolu a na svoru jest buk cizím. Nacházíme ho tedy na celém svahu Čercheva až do výše 1039 metrů, ačkoliv tam sněhem většinou zmrzačený, dále pak v celé jižní části pašenického revíru. Jedle má své stanovisko na půdě více hlinité poněkud hluboké, avšek nachází se také na někte rých skalnatých výběžcích, kopeích a stráních pozoru hodně. Bříza jest dřevinou ve všech mladších poro stech náletem přimísená a vykácí se obyčejně hned při sečích praběracích.

Bauer Kout Šumava

12 article

Javor a klen jsou jednotlivě přimíseny všude v vyšších polohách revíru folmavského a vykazují všude vzrůst dobrý, obzvláště ve směsi bukové. Mo- dřínu půda této části Českého lesa nesvědčí, ačkoliv jako všude na Šumavě zaveden od počálku minulého století. Půda vápna prostá mu nevyhovuje a spatříme skoro všude modříny ve věku 30—35 let úplně me- chem obrostlě, chřadnoucí V sousedství potoku Bystřice na mokrých mí stech daří se olším, ale trpí jarními velikými zapla veninami. Na domažlickém lesním hospodářství jest čistě smrkových porostů 859 ha., borových 103.2 ha., jedlových 1.71 ha., porostů smíšených z buků, smrků a jedií 568.63 ha., ze smrků, jedlí a sosen 353.12 a modřínů 40.50. Porostů čistých 480, po- rostů smíšených 5290. Hmotný výtěžek dřevní počitá se na rok o 5030 pev. metrech; se jzřetelem ke zpracování vyrábí s 75% dříví užitkového a průmyslového a kolem 25 dříví palivého. Téžba vedlejší v lesích plyne z lámání žuly v lomech pašešnického revíru bezprostředně vedle trati c. k. státních dráh; žula jest však hrubozrná a nehodí se k leštění. Upotřebuje se na jemnější práce ke stavbám. Ve folmavském revíru jsou otevřeny větší lomy křemencové na štěrk, jehok se však upo- třebuje nejvíce k udržování vlasiních silnic. Potak »Bystřice« chová ode dávna hojný počet pstruho Lov pronajat jest rybážskému spolku v Domažlicfch, jenž mímo tyto chová některé druhy pstruhů cizo- krajných.

Šumava Bystřice ha

13 article

Užitkové zvěře pozorováno nejvíce v srnčlm zajících a koroplvích; tu a tam tetřovy a jeřábly Slav srnčí jest velmi dobrý, ježto místnt poloba dostatek huštin a pastvy v rozsáhlých lesích šumav ských rozmnožení této zvěře velmt podpurují. Ze zhoubců dospělých jehličnatých porostů ob jevuje se jednotlivě kůrovee obecný (bostrychus ty pographus) a s ním b. chaleographus, laricis a cu videus, však pouze ve skrovné míře. Z čeledi škod ných motýlů dlužno zmíniti se o mnišce (oeneria monacha), již spatřiti lze každoročně, ale ojediněle. Dále se ukazují: Piďa ka borová (Fidonia piniaria). Lophyrus pini; na modřinu linea larinella, v mlázích smrkových mšice smrková (chermes viridis). Větry valně neškodí porostům, jelikož krajina jest dobře chráněna proti západu dlouhým 950 až 1040 m. vysokým čeřenem Čerchova. V porostu tomto dostoupili účastníci exkurse nejvyššího hodu Čerchova 1039 m. nad hladinou vodní, by zde odpočinui a pookřáli.. Na vrcholu Čerchova postavena zásluhou Klubu českých turistů a za podpory sousedicích zde velkostatků kouřského, Irhanovského a fuksovobuťského v r. 1894 dřevěná rozhledna a v r. 1897 útulná »Chýše Pasovsktéhoe.

14 article

Pozemek pak, na němž se obě tyto turistické abrakce nalezají, zaměněn se svolením nynějších pánů drži- telů panství koutského a Irhanovského, jakož i se svolením c. k. zemského soudu za louku. Vyhlídka z dřevěné rozhledny, kteráž za účelem vycházky lefošní poepravena byla, do krajin naší milé vlasti zkažena byla nepříznivým počasím, jež teprve ke3 hodině odpol. se vyjasnilo. Na Čerchově uspořádána byla též malá výstavka domácího průmyslu dřevařského na Peci. Opustivše po partiích do 4. hod. odpolední tento nejvyšší bo a milý kout Českého lesa, uhírali se podél hranic fuksovohutských a obešedše tak největší svah cesty Plzeňské, pokračovali v pochodu cestau touto až na hranice lesů Domažlických, kde servírován byl damami a pány domažlickými zákusek.

Pec

15 article

Exkurse vstoupila do lesů Koutských a Trhanov- ských, kdež také hlavní dřevinou jest smrk, který zastoupen v koutském panství 75 proc., pak buk 1 proc., borovice 6 proc., jedle 5 proc., ostatní dřeviny 4 proc.; v trhanovském pak smrk 90 proc., buk javor 5.6 proc., jedle 3 proc. a borovice 1.4 proc. Pěstování porostů nemohla býti dříve věnována taková péče pro nedostatek pracovních sil, kommu- níkaci a neodbytnost materiálu ze sečí čistících probírkových, jaké ke zdárnému vyvíjení by potřebí bylo. Otevřením příční dráhy česko-moravské, zříze- ním nákladní stanice Česká Kubice-Foimava n české západní dráze, vyslavěním několika nových silnic okresních zjednán odbyt na tyčky chmelové dříví brusné a slabé dříví válkové, které nyní vý hodně zpeněžiti se daly a porostům k účelnému prů běru pomohly. V honitbě zastřeleno bylo v roce 1892 na kout- ském panství 30 srnců, 241 zajíců, I tetřev, 2 te třívei, 438 koroptví, 1 sluka; průběhem 10 let po- sledních: 309 sraců. 13.163 zajíci, 3 tetřevi, 30 te třívků, 9 jeřábků, 109 bažantů (nyní úplně vystří- leni), 23.068 koroptví, 171 křepelek, 47 sluk, 27 ka- chen. Ze škodně zvěře: 244 lišky. 72 kuny, 189 tehořů, 2499 jestřábů a ostřížů, 17.139 vran a strak.

Koutská Trhanov Český Kubice

16 article

Zde otevřel se účastníkům při nastalém pěkném počasí úchvatný rozhled: v levo do Čech přes Trha- nov, jenž před sebou spatříli, a přes města. Doma- žlice a Horšův Týn až k horám Tepelským u Ma- riánských Lázní; do krajiny plzeňské (Plzeň sama jest kryta vrchem »Vitunou« u Stoda) na zříceninu »Radinu« u Štáhlavi, do krajiny rokycanské s vrchem »Račkem« v revíru Hutském u Zbirova daleko na obzoru. Poněkud více v pravo přes lesy Chudenické vrch »Tuhošť« u Švíhova; Kout a Nová Kdýňa Krajina u Klatov. V údolí osada Česká Kubice se svými 2 penstonáty pro letní pohyt rodin pražských a plzeňských. Směrem dalším u městyse Všerub vrch sv. Aony s farním kostelem v krásném slohu re naissančním, v němž ze nalézá hrobka zemřelých členů Filipinské větve rodu říšských hrahat ze Sta- dionu. Fara ta jest nejmenší v celém křesťanském světě, čítajíc toliko 6 duší (rodinu kostelníkovu; byo faráře jest v Koutě). Dále v pravo v Bavořích krajina kolem »Osí« (Eschelkam), »Brodu nad lesem«, »No- vých Kostelů« (Neukirchen) v údolí »Lamské«; v po- zadí dvojhrotý vrch »Ostrý«, za ním v pravo »Zwer- chek« a »Falkenstein« a vedle ovšem kryté údolí Eisensteinské, jemuž velí mohutný »Javor«; potom »Malý Javor« a v dalšlm směru krajinu vroubíe »Osek« (Hoher Bogen) a dlouhým svým čeřenema souvislým s ním »Burgstalem« u města Brodu n.l. v Bavořích. V krásném pensionátě Elišky Krásnohorské a Na kovárně v České Kubici, odpočinuli si účastníci při společném obědě, načež odebrali se ke zvláštnímu vlaku k Plzni, kamž přibyli po 11. hod. večerní.

Štáhlav Raček Kout Ose Eschelkam Krásnohorská Čechy Horšův Týn Ma Plzeň Stoda Klatovy Český Kubice Všeruby Bavory Neukirchen Falkenstein Osek město Brod Hohry Bogen

17 title

Výstavy.

18 article Výstava v Pardabicích.

Výstava v Pardabicích. Manifestační sjezd majitelů domů z království českého konal se v neděli dne 9. srpna v hotelu „Ve- selee“ za účastenství 100 členů. Účastníky sjezdu uvítal předseda spolku majitelů domů p. Čeněk Van- čura z Pardubic. Jménem města uvítal členy jakoži vzácného hosta zem. a říšského poslance p. dra. He- rolda starosta p. Formánek. Za výstavní výbor p. d V. Horák. Přistoupeno k programu sjezdověmu. Jed- natel p. Vojt. Horák podal stručné zprávy z prolo- kolu manifestačního sjezdu dne 27. července 1902. Pan Jan Adámek, správce měst. důchodů v Pardubicíei v delší a věcné řeči promluvil o nutnosti z měny volebního řádu do obce. Posl. dr. Josef He rold pravil, že zemský výbor o návrzích na změnu velebního řádu pilně uvažuje a že celá řada myšlének p. Adámkových jest předmělem úvah, jež částečně již nabyly konkretních forem. Pan Dielze z Prahy přečell resoluci, jež beze změny přijata: „My deln- gáti městských rad a spolků majítelů domů z král. če- ského, shromáždění na sjezdu svém v Pardubicíeh dne 9. srpna 1903 za lím účelem, abychom poroko vali a vadách a nedostalcích svého ohecního zřízení.

Van Formánek V Horák Adámek Posl doktor Josef He Adámkův Dielha Pardubice He Praha

19 article

přijímáme s povděkem na vědomí, že vys. zem. výbon sám uznává nutnost změny tohoto zlízení, žádáme co nejrozhodněji, aby při úpravě tohoto zřízení v první řadě dbáno bylo toho, aby poplatnictvu, nesoucimu břemena obecní, dostalo se rozhodujícího vlivu na řízení záležitostí obecních, kteréhož vlivu dnes úplně postrádá, a aby následkem toho ze zákona vypuštěno bylo vše, co by upiatnění vůle poplatniciva na újmu a na překážku bylo. Zejmena žádáme: 1. aby na příšti sbory volební nebyly tvořeny dle součtu daně, nýbrž dle součtu voličstva tak, aby všecky sbory byly po- čelně stejně silné, tím aby se učinila přítrž privile- govaným salaristům: 2. aby zrušeno bylo volební právo čestných měšťanů vůbec, jakož i volba plno- mocenstvím, což plati zejmena o voličkách; 3. aby zrušen byl č. 81., ustanovující, kdo od placení obec- ních přirážek osvobozen jest, ježto jest o osvobození od přirážek dostatečně postaráno již zákonem ze dne

20 article

25. října 1896 o přímých daních ospbních, jakož aby zrušeno bylo usianovení, dle něhož ten, kdo déle jednohe roku dluhuje obecní přirá ž ku, pozbývá práva volebníhc v abci; ježto odporuje duchu zákona samého, který poskytuje práva volebního i těm poplatníkům, kt eř obecní přirážky neplatí; 4 konečně žádáme, aby i širším vrstvám přiřčeno bylo zastoupení v obec- ních zastupitelstvech zřízením čtvriého sboru k ostat- ním voličským sborům poplatnictva na základě vše- obecného práva hlasovacího, v němž by právo volební měl každý svépráávný občan určilou řadu let v obei hydiící a nemající v žádném jiném sboru právo vo- lelní, při čemž počet obecních výborů přiměřeně bu- diž zvýšen. Poslední číslo programu sjezdového „o potřebách a stescích majitelů domů,“ jež tlumočil ze zvláštní ochoty p. Fr. E. Babánek z Prahy, vy- čerpalo pořad schůze. Odpoledne byla prohlídka vý- stavy. —aj—

E Babánek Praha

21 article

Ustavajíci valná hromada Jednoly úřadníků zá- loženských v zemích koruny české koná se již v so- botu dne 15. srpna o 2. hodině odpol. v Pardubicích v sále Měšťanské besedy. Volné návrhy, o nichž právo- platně má býti rozhodnuto, must býti podány zařizu- jícímu komitélu do rukou p. Ant. Čížka, ředitele Ob- čanské záložny v Pardubicích, který též přijímá při- hlášky nových členů. Po ustavující schůzi koná se společný oběd, načež následuje prohlídka východočeské výstavy. Vzhledem ku příhodnému spojení železnič- nímu se všech stran do Pardubic žádají se kollegové aby se v nejhojnějším počtu k této významně schůz dostavili Přátalé drohného zriřectva pořádají 15. a 10 t. m. na východočeské výstavě v Pardubicích vý- stavku a sjezd, která poskylne obecenstvu bohaty výběr krásných exemplářů. Ač pavillon pro občasné výstavy je rozsáhlý, bude do posledního místa vy- píněn. Vzácného pohledu poskytnou lovečií psi, jichž bude na 80, mezi nimiž 32 krátkosratých německých ohařů. Na výstaviště dostaví se také smečky psu parforsních z Heřm. Městce a Pardubic. Dle úsudku znalců bude tuto oddělení převyšovati nejen množ- stvím, ale zvláště vzácnoslí jedinců všecky dosavadní výstavy. Rolnictvo bude více zajímati oddělení vepřů, ovcí, králiků. Dále vyslaveny budou husy, kachny. kuřata, holubi a zpěvné plactvo. Dne 17. bude ko nečně sjezd »muchařů«, jichž přijde »jako much«.

Pardubice Ob Městec

22 article Výstava v Hořicích.

Výstava v Hořicích. Sjezd Ústfedního spolku strojmistrů a zřízenců textilního průmyslu. Rokování tohoto odborového sjezdu, v neděli dne 9. t m. v Hořicích konaného, zahájil o 11. hodině dopolední pokladník úsiředního spolku p. J. Krikorka, který uvítav všechny přitomné odbory, vyznačil slovy jasnými a přesvědčivými nut- nost, by každý člen spolku odebíral „Textilní obzor“; což přijato se souhlasem jednomyslným. Týž řečník promluvil dále o poslavení strojmistrů a zřízenců prů- myslových závodů textilních, probrav všechny tužby a snahy jejich; jím navežená resoluce byla přijata v tomto znění: „V uvážení, že nehumanní a nás ubí- jející jednání mnohých českých textilníků se ani v nej- menším nezměnilo, nemožno nám na cestě, vloni vy- tčené, nadále pokmčovatí, nemáme-li tím sami i své- pomocné sdružení naše trpěti. Čestné výminky zacho- váme ovšem i nadále u vděčné paměti.“ Dále bylo jednáno o sloučení spolku sjezd pořádajícího se spclkem v Ústí n. Orl., kteréž jednání vzbudile delší a dost pohnutou debalu. Byly zcela věcně vylíčeny podmínky, za kterých by spolek ústecký mohl spojili se se spolkem ústředním (náchodským) a ty byly ústeckými delegáty loyálně uznány za správné. Ta- jemník spolku soukromých úřadníhů z Prahy, p. A.

J Krikorka Hořice Ústí Orlický Praha Ústfední spolek strojmistr

23 article

Hašourek, vysvětlil a objasnil v delším proslovení akci státního pojištění starobního, načež přijala byl následující resoluce: „Osnova zákona o povinném pensijním pojišťování soukromých zřízenců slibuje nám a rodinám našim přece alespoň existenční mi- nimum. Prolo, jakož i z ostatních důvodů, jež k před- ložení příslušné osnovy vedly a zvláště pak z ohledu na to, že stanovením hranice stáří, omezující přísluš- nost k pojištění, každý průtah znamená pro přečetně našince rozhodnou ztrátu, appellujeme na zástupce lidu na mdě říšské, by se přičinili o nejrychlejší pro- jednání této věci. Jakkoliv výsledky dosavadního jed- nání sociálně-politického výboru sněmovny posla- necké, který osnovu probíral, požadavkům naším ve všem všudy nevyhovují, jsme přece jen vděční přá- telům svým a zejmena referentu panu dru. Fořtovi za to, čeho bylo dosaženo. Pana poslance Fořtaa všechny rozhodující činitele, kteří přejí zdravému vý- voji věci, prosíme, aby při ostatních kusech osnovy dbali našeho volání, zejmena pokud jde o způsob or- ganisace a doplnění opatření ve prospěch starších bo- nifikačním fondem.“ Odpoledne vykonána prohlídka skvělé výstavy hořické. Několik set osob čítající prou členů v malebném čtyřstupu, s kvartetlem kornetů v čele, společně vkročil do výstavy, kdež dostalo se mu výstavními funkcionáři náležitého a srdečného uvítání.

Fořtaa sněmovna

24 article

Jednota samosprávných úřadníků ohecnícha okresních v král. českém pořádá šestnáctý svůj sjezd v Hořicích dne 14., 15. a 16. srpna t. r. pod zášitou okresního výboru a městské rady v Hořicích. V pátek dne 14. srpna obdrží účastníci sjezdu v radnici legiti- mace a poukázky bytové. Večer od 6 do 10 hod. přá- telská schůze v divadelním pavillonu na výstavišti. Po 10. hodině přátelská schůze v hotelu „U zlatého beránka“. V sobotu dne 15. srpna: O 8. hod. ranní před radnicí schůzka, odtud vycházka na vroh Žižkov, prohlídka měsla. O 10. hod. dopol. valná hromada Jednoty samosprávných úřadníků obecních a okresních v král. českém v divadelním sále: „O pracech kraj- ských odborů jednoty“ promiuví p. Jos. Liška. O 12. hod. společný oběd (2 K) v městském hotelu. O 2. hod. odpol. zúčastní se sjezd slavnosti husitské. V neděli dne 16. srpna: O 6. hodině ranní výlet přes Miletin na Zvičínu Mísiní odbor Českoslovanské obchodnické besedy v Hořicích pořádá ve dnech 15. a 16. srpna t.r manifestaci celého obchodního pomocnictva. Dne 15. srpna jest přátelský večírek v besední místnosti. Začátek v 8 hodin. Dne 16. srpna: Prohlídka měsla. Schůzka o 9. hodině ranní v besední místnosti. Přivítání účastníků sjezdu městskou radou před ra dnicí kolem 11. hodině předpolední. Společný oběd v besední místnosti. Slavnostní schůze v sále měst- ského hotelu o 122. hod. odpol. Odchoď na výstavu a prohlídka výstavy. Přátelský večírek na výstavišli.

Hořice Žižkov okresní výbor a městský rada O 8 Zvičín Mísinit zlatý beránek

25 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Národní tisk krajinský vězně k praporu národnímu. Ve včerejším odpoledním vydán našeho listu zmínili jsme se o tom, že náš boj proti realistickému klerikalismu a jeho spádům s representanty pruských všeněmeckých nábožen- ských organisací nazůstal v národním tisku krajinském bez ozvěny. V úvodních článcíeh a obšírných zprávách pojednává se tu o tomto zápase způsobem velice břitkým a dochází se na mnoze k zdreujícím závěrům na důkaz, že iden národní na českém venkově nezvlažněla a že publicistika jeho nezmálomyslněla, že smýšlen lidu českého »neuzrálo« tak, jak by se jistým pánům do rámce hodilo. Jo to potěšitelný úka a dostatečná náhrada za zmiklost jistých kruhů zahalivších se v poliodlné mičení a trpné při- hližení k boji, který nemůže zů stati lhostejným pro upřímně národovce české. Tak píše svobodo- myslný týdenník českého jihu »Hlasy z Po vltaví« v dopise z Prahy:

Praha

26 article

Již čtvrtý týden trvá boj »Náradních Listů- s »Casem“, jeho redaktorem Herbenem a některým ovangelickými duchovními pro jejich zaprodáván duší českých Prusku, aby prý prn případi anos bylo vše připraveno. Páni za tím bohumilým úkolem sbírají a žebrají v Prusku německé marky na vy- pravení evangslické církve. Není-li to hezké? A jii božsky vychytrale se brání: že prý to všecko se děje ve prospěch Čechů! Tedy pání renlisté evan- geličti už pomýšlejí na to, že se dostaneme pod pruské komando? Český lid ne. Páni pracují pr krále pruského, ne pro svůj lid, který je k. tamu nezmocnil. Sbírají pruské marky a dle přísloví: »Č chleba jiš, toho píseň zpívej!« nezpívají oni písen lidu, ale píseň pruskou, za pruské peníze. Kristus učil chud, zavrhoval pozemské statky a v chudobě zemřel. Chudi byli také apoštolové, cliudá z po čátku církev Kristova a pokud byla chuda, potud šla v šlépějích Krista, jakmile shromažďovali kně í slatky, hned zavlékli církev na scestí. A leď evan- gelický pnator Dušek žebrá do Němec o peníze na »fešácké ekvipování církve cvangelické«

Herben Čecho Kristus Chud Kristův Dušek Němec český Prusko šlépěj Krist

27 article

Jak chce někdo od někoho úplatu, jak chice někd. někoho uplácet — a k fomu cizími penězi — ne- může to býti mravné, jistě skrývá se kdesi čertovo kopýtko Však, kdyby byl Kristus na zemi, on by ty prodavače. a kupovače vypráskal z chrámu A nejlepší je to: páni prodávali kůži zajíce, který běhal po polích. Smlouvali se s pruskými sgenty o naši kůži — leč vari — o duše českého lidu, brali za ně jidášský peníz boz lidu, bez vědomí jeho. Jednali o más — hez más. Ja ké k tomu měli právo? Kdo je splno- mocnil? Kam se to odvážili? Což už jsme to dotáhli tak daleko, aby ně- kolik lidí smělo si osvajavati právo, vnucovati lkdu svoji vůli, prodáv ati ten lid a jednat zaň beze všeho man dátu? Proti takovému násilnictv musí se ohradit všechen pocti v český tisk. Jsme snad již dále než abychom teprve znovu prodélávali nějaké nové kierikální hoje. Vari s tím Z velice ostrého článku kolinských »La ab ských Proudůs, věnovaného hlavně místní činnosti p. faráře Duška, citujeme úvod zvláště pro jeho trefná rozpoznání komu a čemu náš boj platí Pod záhlhvím »Pro prusiké b krále« píše kolínský list takto: S velikým zájmem sledovala veřejnost. česk afféru Duškovu. Odhalení »Nár. Listů« o stycích Duškových s pruskými pastory, vzrušila vlasle- necké mysle a s odporem a opovržením odvrací se každý upřímný Čech od takového nevlasteneckého vlastizrádného jednání. Farář Dušek snažil se sice. aby se ospravedlnil, orgán renlistův »Čase drhnui mouřenína, ale marně. Mouřenín Dušek zůstal černým. Pokus jeho, ospravedlniti se, zůslal bez- výsledným. Dušek je dnes v české veřejnosti hotov.

Kristus Dušek Duškův Mouřenín Dušek

28 article

Ví to a proto štve české evangeliky. Namlouvá jim, že útok na něho jestůlokem na českou evang- církev. Bohužel dali se evangelíci češti po vělšině svésti a berou věc Duškovu za věc avou. Zbytečně a bezprávně. Nedivíme se, že ohražují ses prol obvinění »Nár. Listů«, neboť těžce chodí se s vy- páleným znamením vlastizrady. Jenom ž evangelíci čeští ohražují se zhy- tečně, ježto »Nár Listy« nreobžalo- valy a neusvědčily je, nýbrž několik jejich přeďákův. Právě tak jako ne můžeme my katolfci za své jezovity a jich čimy, tak ani evamgelfci nej sou zodpovědmi zm činy svých je zo vitu. Čeští svangelích měli by pohn a ti k zodpovědnosti ony své duchovní kteří svým nevlasťeneckým spojemím evangel. cfrkev českou tak velic kompromitovali a učinili jí nesm telnou ostudu — Osobní. Pan MUDr. Quido Halla, poklad niční lékař na Král. Vinohradech, mešká od 12. t. m mimo Prahu. — Pan MUDn. Jos. Mazánek, prakt. lékař, vrářil se do Prahy a ordinuje opět v obvyklých hodinách v bytě svém na Betlemském nám. č.9 — Úmrtí. Včera zemřela zde slečna Klotild Franzova, dcera majitele modní síně pro dámy ve 24. roce věku svého. Pohiřeb koná se ve čívrtek dne 13. srpna o 4. hod. odpol. ve fazním chrámu u Nejsv. Trojice ve Spálené ulici. — V Matšku ze- mřel včera náhle raněn mrtvicí ve věku 30 lat ob vodní a panský lékař a horlivý předbeda odbor N. J. P. pan MUDr. František Šem bera Zesnulý byl synem známého historika prof. Frant. Šemhery a odchovancem zesnulého vídeňského prof. dra. Alberta. — Včera zemřel na Křál. Vinohradech u věku 67 le pan Vojtěch Čenský, majit l domu. Pohřben bude ve čtvrtek dne 13. srpna o 4. hod. odpol. z ústředn kaple na hřbitově olšanském.

Duškův MUDr Hall Král MUDn Klotilda Franzův Nejsv profesor František doktor Albert Čenská Praha Betlemský já Vinohrady Olšanský

29 article

— Pohžeh prof. dra. Karla Miaydla. Do posvátno půdy olšanského hřbitova včera k věčnému odpočinku pochován byl věhlasný léhař prof. dr. Maydl, jeho náhlé úmrtí včinkovalo v kruzich lékařských nesko- nale dojímavě. Velkolepé bylo účastenství kruhů od- bornýchi i obecenstva při jeho pohřbu, čímž projeven upřímná sympatie k učenci, který mncho dobného a dokonalého ve svém oboru vykonal. Tělesné ostatky zesnulého prof. dra. Maydla byly včera dopoledne v domě smutku ve ville v Dobřichovicích vykropeny tamějším farářem p. Capkem, načež průvod četného místního obyvatelstva i lelní kolonie Pražanů vypro- vodil furgon až na hranice obce dobřichovické. Potom byla kovová rakev se zesnulým převezena do kostela sv. Štěpána na hoř. Novém městě pražském. Ve hlavní lodi chrámové před oltářem byla rakev vystavena na vysokém katafalku, ozdobeném hájem exolických květin a ozářeném několika řadami planoucích vosko- vic. Na 4. hod. odpol. byl ustanoven pohřeb, ale u dlouho před touto hodinou naplnily se veškeré pro story kostela sv. Štěpána. Také před kostelem shro- máždilo se veliké množství obecenstvau Mezi smuteč- ními hosty zejmena bylic prof. dr. Maixner, prof. dr Thomayer, dr. Herold, Wohanka, náměstek starosty měst pražských dr. Groš, m. r. Hudl, dr. Podlipný ředitel Prokop Grégr, velmistr řádu Křížovníkůp Marat, prof. dr. Bráf, záslupcové obce vinohradské nám. Bureš a Novotný, prof, dr. Kukula, doc. dr. Sla- vík, doc. dr. Haškovec, Šlaus, dr. Baylony, dr. Prokop. dr. Kašpar, dr. Brummel, dr. Janatka, doc. dr. Heve- roch, prof. dr. Schrutz, za Ústřední jednotu českých lékařů primář vinohradské nemocnice dr. Vlasák, dr

profesor doktor Miaydl Maydl Pražan Štěpán svatý . Štěpán Maixner Thomayer Herold Wohanka Groš Podlipná Prokop Grégr Křížovníkůp Marat Bráf Bureš Novotná Kukula docent Sl Haškovec Šlaus Baylon Prokop Kašpar Brummel Janatka Heve Schrutz Vlasák Dobřichovice vinohradský já

30 article

Komárek, dr Michl a dr. Janala, dále dr. Štěpán z Měl- níka za župu mělnicko-roudnickou, dr. Teska z Tucho- měřic, za obec dobříchovickou starosta Procházk a radní Nosek, za záchrannou stanici dr. Šule a dr Kotáb, assistentí a sěkundáři z Maydlovy chirurgické kliniky, za Časopis lékařů českých dr. Semerád, doc dr. Honzák, dr. Stretti, doc. dr. Hnátek, prol. dr Nessel, dr. Bouček z Poděbrad, za sbor doktorů léka ství dr. Ježek, dr. Chvojka, Hebrle, dr. Mazánek, Fried lander, dr. Strobach, doe. dr. Veselý, Florjanski, vrch štábní lékař dr. Trka, dr. Jordan, četní plukovní lé kaři, prof. Zeilhammer, dr. Šantrůček, dr. Hejda, d Petřivalský, dr. Rychna, dr. Franta, dr. Messany z Pa dubic, dr. Jesenský, prof. dr. Rohon, doe. dr. Srdínko. dr. Šíl z Kolína, ob. st. Šule, doc. dr. Scherer, primál u Alžbětinek dr. Lenz, za Spolek českých lékařů prol dr. Rubeška a dr. Riegl; prol. Vrba, dr. Zuna, Rašír ryt. z Ryzmburgka, místodrž, rada Woll, assistent zesnulého dr. Niederle a dr. Šťastný, prof. Pachta doc. Formánek, lékaři z kliniky prof. Pavlika a z kli- niky prof. Maixnera, členové Spolku českých mediků K. Brejška, úřadnictvo všeobecné nemoenice, opatrov nice, farář ze všeobecné nemocnice Dolák a j. v. P pohřebních obřadech, které vykonal kaplan Půst za assistence dvou kněží, zapěl „Hlaho!“ dojemně smu- teční sbory, načež byla rakev snesena do šestispřež- ního skleněného pohřebního vozu, kolem něhož tvořil pohyblivý špalír členové Spolku českých medíků officianti pohřebního úslavu Fuchsova ze Žitně ulice Veliké bylo množství palmových kytic a drahocen- ných věnců. Dva věncové vozy byly jimi ověšeny a velké palmové kytice nesli medikové. Květiny tyto věnovali zejmena Česká akademie pro vědy, sloves- nosi a umění, rodina Hlavova, dr. B. Laufberger, rod

Komárek Michl doktor Janal Štěpán Procházk Nosek Kotáb Maydlův Semerád Honzák Stretti docent Hnátek Nessel Bouček Ježek Chvojka Hebrle Mazánek Fried Strobach Veselá Florjanski Trek Jordan profesor Zeilhammer Šantrůček Hejda Petřivalský Rychna Franta Messany Jesenský Rohon Srdínko Šíl Scherer Lenz Rubeška Riegl Vrba Zuna Rašír Niederle Šťastná Pachta Formánek Pavlik Maixner K Brejšek Dolák Fuchsův Hlavův Laufberger Poděbrady Kolín Tesco spolek český lékař rada Woll spolek český medik Český akademie pro věda Ryzmburgka

31 article

E. Nessla, red. Časopisu českých lékařů, dr. Honzák dr. Honzákova, dr. Strobach s chotí, dr. Václ. Kafka. hr. a hraběnka Kerzenbachovi, rod. Pistorova, prof. dr Pavlik, Slaus s chotí, dr. Herold s chotí, prof. dr. Ku- kula, rod. Löwensteinova, sekundární lékaři české chirurg. kliniky, prof. Piskáček, V. a L. Götzlovi, rod V. Gotzla, společnost Baťulace, G. Bárta, rod. Hejzla- rova, prof. dr. Reinsberg. F. Procházka, dr. Teske, d Musil, aseistent dr. Štastný, dr. Friedrich, Seolek če ských lékařů, operační chovancí české chirurg. klíniky Fr. Hladký, česká klinika gyn. porodnická, dr. Hlaus- mann, rod. Dudova, akad. senát a fakulta lékařská nemocní, věrné služebnictvo, dr. Bloch, rod. Fried- ländrova, Ad. Richter, rod. Marešova, Spolek českých mediků, rod. Maixnerova, doc. dr. Piťha, doc. dr. Sv- laba, „Hlahol“ v Praze, doc. dr. Jedlička, rod. Moi lova, assistent dr. Niederle, Jan Heberle, M. a J. Pi- sečlí, rod. Formánkova a j. Průvod pohřební, v něm se za rakví ubírali dítky zesnulého, vdova jeho a pří- Buzní, dále pedelové všech čtyř fakult s vrchním pe- delem, ubíral so Štěpánskou a Lipovou ulicí kolem všeobecné nemocnice, kde průvod na chvíli stanul. načež pokračoval Karlovým náměstím, Vodičkovou ulicí a Václavským náměstím k olšanskému hřbilovu.

doktor Honzák Honzákův Strobach Václ Kafka Kerzenbach Pistorův profesor Pavlik Slaus Herold Ku Löwensteinův Piskáček L Götzl V Gotzl G Bárt Reinsberg F Procházka Teske Musil Štastná Friedrich Seolek Hladká Hlaus Dudův Bloch Fried Ada Richter Marešův Maixnerův docent Piťha svazek Jedlička Niederle Heberle Formánkův Francie Praha Moa Buzní Karlová náměstí Vodičkův ulice Václavský náměstí Olšanský hřbilovo Baťulace senát fakulta lékařský nemocný spolek český medik

32 article

Zástupcové university byli v průvodu s odznaky svých hodností. Ve všech ulicích, kterými průvod se ubíral, bylo shromážděno veliké množství obecenstva. Zpěvá- cký spolek „Hlahol“ cestou pěl smuleční sbory. — Když účastníci pohřbu stanuli nad otevřeným hrobem na olšanském hřbitově, promluvil prof. dr. Bráf k oslavě památky zesnulého. Pravil: Ve jménu rektora české university a ve jménu akademického senálu pronáším nad otovřeným hrobem bolestiplná slova rozloučení české university s mužem, který patřil ke chloubě a ozdubě její, s mužem, který byl jejím pili- řem. Byl to badatej znamenitý, učitel výborný, veliký lékař a šlechetný člověk!. Když luto rakev nesli svatoštěpánským kostelem k východu, šla řadou slzl- cích, kteří se tlačili vtisknouti na ni znamení kříže jako pozdrav poslední. Z jejich tváře, z jejich gesla mluvila vděčnost žáků, jimž přinášel světlo poznáni, mluvil dík oddanosti těch, jimž jeho lékařské umění

profesor doktor Bráf Olšanský český univerzita

33 article

přinášelo úlevu, dávalo uzdravení. Co vykonal posl- tivního k trvalému obohacení své vědy, soudruzi o- borní již často radostně uznali i ocenili a nyní úlrnem ocení, aniž opomenou při tom vděčně uznati šíří hloubku jeho vědění a vzdělání. Neopomenou oceniti znova, kterak on daleko přes meze svého zvláštního oboru slynul universálností ve vědě lékařské, i pak přes meze její obecným vzděláním všestranným kterak odlud zase přinášel si oživující a osvěžující vzněty do užšího svého oboru, na svou stolici učitel- skou. My však, drahý náš soudruhu, jenž fak příliš záhy od nás odcházíš, klademe především věnec vděž- né upomínky na rakev tvou, za tvou věrnou, oddan práci učitelskou, za tu lásku, kterou jsi budil k práei i poznání v srdcích našeho dorostu, za ly vzněty po- kroku a obrození, jež jsi přinesl chirurgickému učen naší university a našemu vědeckému písemnictví, voj statnýchy nadějných pracovníků, jež jsi vychoval Památka tvoje nevyhyne mezi námi, památka tvoje nevyhyne v pokoleních příštích. Odpočívej v pokojil

34 article

Svému učileli a mistrovi vyslovil dík jmánem jel žáků p. prof. dr. Kukula. „Není tomu dávno, když se roznášela jásavě zvěsť, že se náš zbožňovaný učite vrátí na učilelskou kathedru svěží a zdráv. A zalím nyní stojíme u jeho rakve zdrceni a lkajíce, že mu osud nedopřál zvílěziti nad zákeřnou chorobou, kterou se mu jeho povolání tak krutě odvděčilo. Ty učitel náš, byls příkladem všecli lékařských ciností, příkla- dem sebezapření a sebeobětoování. Tys byl naším uči- telem a naším rádcem. Tys dovedl vzbuditi v nás zápal ku práci a vésti nás jistou rukou na kolbiště vědecké práce. Obdivovali ,sme se tvému talentu i všestrannému vzdělání i duševnímu obzoru, ale i ryzímu charak ter zlatému srdci a proto jsme k tobě lnuli láskou děii k olci. Odcházíš od nás vytržen ze zenithu své čin- nosti, z kruhu zbožňujících tě žáků. Buď s bohem milovaný náš učiteli a nejlepší příteli! Kéž tvůj duch chrání i na dále mladou českou vědu chirurgickeu a tělo tvé kéž v klidu odpočívá za všecka dobrodiní

profesor doktor Kukula

35 article

Hlará jsi trpícímu lidslvu prokázal. Památka tvá zu- stane na věky!“ — Když dozněla slova tato, z přítom- nýcli nikdo neubránil se slzám. Slzeli i lékaři, uvykl přihližeti k rozčilujícím výjevům. S mocným pohnutím byla rakev spuštěna do rodinné hirohky, načež přečetne ohecenstvo opouštělo hřbitov, kde zůstal k trvalému odpočinku muž, jehož zlrála pro lěkařskou vědu jen velmi citelna — Pohřeb zesnulé slč. Ernestýny Herrmanniovy konán byl včera o 10. hodině dopolední ze hřbitavní kaple na Vyšehradě za účastenství nejbližších pří- buzných a četných přátel. Dostavili se pp. cís. radov J Otto a Vinc. Šebor, člen Nár. div. Alois Sedlátček. spis. pí. Popolková-Bilianová, řed.. Vejdělek se chiot. advokáti dr. Benada a Aug. Nevšímal, vdova po dvor radovi pí. Ludmila Seillová, slč. Marie Pospíšilova. spis. Ladecký, knihkupec Jarosl. Klouček, prof. K. E Juda, pí. Weitenwébrová, pt. Vilímová, choť cís, rady a mnoho jiných přátel rodiny Herrmannovy — Jmenování. Dosavadní náměstek vrchního iaspektora c. k. technické kontroly pan Ott Kühmel jmenován skutečným vrchním inspektorem téže kontroly.

Šebor Sedlátček Bilianová Vejdělek doktor Benada Aug Nevšímal Seillová Pospíšilův Ladecký Jarosl profesor K E Weitenwébrová Vilímová Herrmannův Ott Vyšehrad J Otta Inc

36 article

— Jmenování va vojště. Dle „Voj. Věstníku“ ví- deňského jmenován byl prine Oldřich Virtem- berský rytmistrem dragounského pluku č. 4. a dán na odpočinek inspektor maďarského čelnictva, pod- maršálek šl. Jabláne zy. — Odbozná probádání „Macschy“. V pondělí dne 10. srpna sestoupila na dno propasti Macochy zvláštn expedice, kterou vede p. PhC. Karel Absolon, již známý a odvážný jeskynní badatel a odborník. Vý- prava, jejíž účelem je důkladné, geodnelické prozkou- mání dna Macochy a některých podzemních jezer, pod- porována je zvláště moravským zemským výborem a Klubem českých turistů. Sestup konal se (stejně jako zkouška přede dvěma lely) polanovém žebří ku. zavěšeném na dolním můstku, odkudž spouštěno též po kladce s každým sestupujícím ochranné lano. Er- pedice čítá 5 členů a má k disposici ještě 5 dělníků (celkem 10 osob). Výprava, která opatřena jest též co nejdokonalejší a drahocennou technickou i vědeckou výzbrojí (přesné měřičské stroje geodaetické, telefony, čluny atd.), zdrží se na dně Macochy třidny a dvě noci, a jest ve svých rozměrech první odbornou expedicí tohoto druhu Potřeby nutné spouštějí se dal pomocí kladky, běžíní po šikmo napiatém laně a k vůli nutnému dorozumění se s povrchem zařízeno dokonalé spojení telefonní. Celý, dosti namáhavý sestup, který stížen byl ještě nepřiznivostí počasí, pak spouštění různých přistrojů a potřeb a vůbec celý průběh zajl- mavé této expedice sledován jest s horního můstku nad propastí s největším účastenslvím čelnými tu- risty, kterým ovšem naskytuje se tu po tyto dn zvláště vděčná podívaná. O bližších podrohnostech jakož i o průběhu i výsledku expedice budou jest zavčas podány zprávy

Virt Phc Absolón Macocha

37 article

— Účastaíci geologického sjezdu na slaroměs- ské radnici. Po uvítání účastníků sekce geologického sjezdu, letos ve Vídni konaného, která si vyvolila Pra- hu a její okolí ku prohlídce, byla podniknula vycházi k sillurskému útvaru mezi Zlíchovem a Chuchli. Gco logové navštivili laké musea a ústavy odborné a vy- slovili pochvalu nad množstvím sneseného zajímavého odborného materiálu Včera dopoledne účastníci sjez- du zavítali na staroměstskou radnici, jejíž paměti- hodnosti si prehlédli, načež se jim dostalo vřelého uvítání zástupci města. Vedeni p. prof. Woldřichem zavitali na staroměstskou radnici pp. Green Upfield, univ. prof. zoologie v Lonďýně, T. Reymond, geolo z Veyrinsu (Francic), dr. E. Holzapíel, prolessor n technice v Cáchách, M. Janiševskij, professor na tech- nice v Tomsku (Sibiř) Th. La Touche, geolog of th Geologica! Survey z Kalkuty v Indii, dr. Ch. Sch- chert, curator of the Univ. z Washingtonu, dr. C. Wi- man, docent na universitě z Upsaly, dr. Fr. Drever- mann, docent na universitě v Mariboru v Hessensku. Marquis del Socorro, professor universitní v Madridě. G. Bamberg, továrník v Beriíně, Renier, zemský geo- log a báňský inženýr v Lutiichu v Belgii, dr. A. Tom- guist, professor na universitě ve Štrassburku, dr.J. Pelix, professor na universitě v Lipsku, dr. E. Schell- wien, professor na universitě v Královci v Prusku. dr. Ch. Barrois, professor na universitě v Lnle v Francii, prof. V. Spitzner z Prostějova, prol. ryt. Pue

profesor Woldřich Green Upfield T Reymond doktor E Holzapíel M Janiševskij Ch J Pelix E Schell V Spitzner Vídeň Zlíchov Chuchle Lonďýn Cáchy Tomsk Sibiř Indie Washington Maribor Hessensko Madrid Beriín Kurier Belgie Lipsko Královec Prusko Barrois Francie Prostějov Marquis del Socorro Veyrins Le Touche geolog of th Geologica Monitor of the University