ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 d9c5bf80-70d6-11dc-9ac1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 33 celkem · entity: person 130, place 128, org 18, work 9
1 masthead
21. listopadu 1903
2 masthead
Císlo 318.
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4 masthead
Strana 3.
5 article
vlastní sloučilo se s předměstími a utvořilo tím ve likou komunu. Podává na to několik interesa ntních dat z historie Londýna. Londýn připomíná se již jako „Londinium“ u Ta- cita. Sto let po Caesarově výpravě dobyli Římané Londinium a nazvali je „Augusta“. Roku 61 po Kr. byl Londýn spálen; r. 610 na tom místě, kde dnes kathodrála sv. Pavla, se připomíná již kostel; v roce 944 již první dřevěný most přes Temži, roku 1067 věž Taurů, r. 1416 zavedeny první uliční a silniční sví- tilny, r. 1443 první vodovod. V roce 1665—66 dva požáry zničily Londýn po ohromné morové ráně. Snad to bylo pro Londýn štěstím. Zbyla jediná vnitřni část „City“. V té nalézá se do dnes středisko všeho obchodu a živola. Cesta do Londýna od nás vede třemi směry: přes Calais, Ostende a Vlissingy. Co se týká vnitřní dopravy v městě samém, tu při velikém ruchu pochopitelno, že je značná. Je omnibusová, pod- zemními drahami (metropolitanní parní) a elek tnické podzemní dráhy. V městě samotném jest 18.000 drožek 2600 omnibusů, 2500 tramwayových vozů (na peri- feriích města pouze dovolených) s elektrickým po- honem. Vedle teho obstarávají dopravu železnice pod- zemní. Londýnských ulic a náměstí se čítalo v roce 1902 18.200! Počet domů obnášel 850.000. Konečně možno se zmíniti, že Londýn má 1600 kapli a ko- stelů, hostinců 13.000, 16.000 strážníků a 12.000 hasičů.
Caesarův Říman Londinium Augusta Pavel Londýn Londinium Temže Calais Ostende a náměstí
6 article
Pan přednášející přistupuje po tom k pojednání o vlastních komunikacích a to především o železných dráhách podzemních ve středu Londýna. Dopravu tuto v rukou mají veliké akciové společnosti, podléha- jící zvláštní královské komisi; poslední dobou jedná se silně o reformu lohoto poměru, jakož i o nápravu celého dopravnictví v Londýně. Pochopitelne, při obrovské frekvenci, že vozidla jsou ustavičně pře- plněna. Anglické železnictví od let padesátých úžasně vzrostlo. Může se říci že čtrnáctkráte jest větší, než v prvních letech. Třetí třídy osobních vlaků jsou ob- sazeny 90% všeho cestujícího obecenstva. Roku 1902 dopravena byla jedna milliarda a 188 milliono osob! Závratné číslice. Příjem z dopravy osob obnášel 1.133,000.000 korun a z dopravy nákladní 2.448.000.000 korun. Doklad tedy obrovského rozmachu dopravního a vůbec všeho průmyslového ruchu a obchodu. Jak jest zařízeno vstupování do vozů. Vstupování do vozů nalézá se stejně vysoko s podlahou vagonů. Jeto možno tím, že cylindry parního stroje nejsou zevnitn vyniklé. Promlouvá pak o upravení trati, kde veškerá zařízení jak bezpečnostní, tak signálová jsou necby- čejně praktická a důmyslná, Arci nesmí se zapominati. že lid jest již v přecházení trati a vůbec ve styku se železnicí vyškolený. Úprava kolem trati jest vzorná, větším dílem hlohem obehnaná a pečlivě udržovaná.
Londýn Pochopitelne
7 article
Z celé dopravy je vidět, že veškerý personál jest znamenitě vycvičen ve své službě; podobně jest i se zařízeními železničními znamenitě obeznámenc obe- censtvo. Nádraži jsou přímo vzorná; centrální není žádné. Položení kolejí a křížování jich je přímo ge- nišlní; výměny jsou všechny blokovány a centrali- sovány, takže odpadá veliká obsluha personálu a bezpečnost jest značnější. Semafory a signály jsou kombinovány s výhybkami a nalézají se ne zvláštních mostních konstrukcích, aby z dálky byly patrnými. Londýn má 14 čelných nádraží; 13 na levém břehu Temže, jedno na pravém. Kromě toho je v Londýně 19 nádraží průjezdních, 6 na levém břehu a 13 na pravém břehu Temže. Jedno nádraží má dokonce 10 perronů. Ohlašování vlaků děje se velikou tabulí, umí- stěnou v podstřeší, na níž napsáno, že vlak odjede v tolik a tolik hodin a minut a že se nastupuje na tom a tom pěrroně. Automatickým způsobem vy- skočí všechny stanice na této tabuli, krátce před od- jezdem vlaku, aby pasažér věděl, vstupuje-li na správ- ný perron. Nádraží samo jest uzavřeno na straně, kde jsou koleje. Velmi dobrým zařízením jest na nádraží hasičské opatření, jež vůbec v celém Londýně jest zna- menitě. Všude jsou každému člověku přístupné hadice a konvice s vodou a pískem. Taktéž ve všech veřej- ných místnostech jsou ohromné nápisy „Východ“ Jednotlivá nádraží jsou spojena podzemními dra- hami. Že je bylo nutno zříditi, vyplývá z důvodů veliké frekvence uliční. Londýn sám patří k hrabství londýnskému, ve kterém jest 25 linií železničních, jež obnášejí 365 km délky. Železnice podzemní uvnitř „City“ se nalézající jest parní dvoukolejová, v místech největší dopravy čtylkolejová. Dnes pomýšlí se již na to, celou dopravu parní přeměniti na elektrickou. Ne- bude to těžké, neboť vozy jsou k lomu přizpůsobeny.
Londýn Temže 19 nádraží Semafor km
8 article
Vozy jezdí rychlostí 33—90 km za hodinu, tedy rych- lostí rychlíků! Pan přednášející uvádí pak ze statistik úžasná čísla dopravených osob na železné dráze, načež zmiňuje se ještě o dopravě omnibusové, jejíž doprava sahá rovněž do millionů osob. Zmíniv se ještě o některých po- drobnostech dopravy se týkajících, jako o výdejíeh lístků, o vnitřním zařízení vozů a o personálu, pro- mluvil o mostech přes Temži. Je jich proti rozsáhlosti Londýna poměrně málo, ale dá se to vyložiti právě rozvětvením sítě podzemní dráhy. Zmínkou o po- uličním ruchu a o přístavištích, zakončil pan předná- šející svůj poutavý výklad, jenž odměněn bouřlivým polleskem.
Temže Londýn km
9 article Denni zprávy.
Denni zprávy. — Co Vídni a co nám. Rozevřeli jsme na zdař bůh rozpočel státní na rok 1904 a co jsme mezi jiným v něm nalezli? Že dráhy v Rakousku, pokud jsou majetkem státu, vyná šejí pouze 2 a zlomek procenta. Je to ku po divu, uvážíli se, že platy dělnické jsou u nás mnohem nižší, služné úřadnické mnohem menšt než na příklad v Prusku, kde dráhy státní vy nášejí 5 proc., ba mnohé, jako okružní dráha berlínská, až 10 procent. Také je nápadno proč právě dráhy státní mnohem menším vyká- zati se mohou výnosem než dráhy sou- kromé, pracující za těchže podmínek. Nejhůře z dráh, nalezajících se ve správě státní — místní dráhy vyjímaje — vyplácí se městská spojovací dráha vídeňská. Stát obětoval nani více než 60 millionů zlatých. Mnoho peněz vě- novala země a také obec přispěla svým dílem Vídeň neměla zůstati za Berlínem. Ukázalo se ovšem, že Vídeň není daleko ještě hlavním městem Německa a že nestačí v jedno stlouci několik velikých vesnic, aby se z nich stalo veliké svě tové město. Městská okružní dráha vídeňská nejen že nenese ani groše na úroky, výnos jej nestačí ani na uhražení režie, která je o 900.00 korun vyšší, než co dráha ta vůbec přijme. Takový je stav této dráhy, jež vystavěna byl ne z potřeby, ale jedině proto, aby jako skvost zdobila šíji lehkomyslné Vindobony. Co tu bylo křiku, když ze státní pokladny povolilo se Praze 16 millionů korun! Té Praze, která má přijmy jako město o 200.000 obyvatelů a vydání obce s obyvatelstvem půlmillionovým, a jež z Vídně před tím neobdržela nikdy ani haléře, za to ale nepřestávala plniti »tátní pokladnu.
Vídeň Rakousko Prusko Berlín Německo Praha
10 article
— Šarlatán či učenec? Methoda prof. bar- Wiesera, kterýž pomocí rovnice o dvou nezná- mých veličinách již od několika let řeší záhadu, která národnost v Čechách jest poplatnější, stále v rozhodnější prospěch německý, slaví bouřlivé triumfy u tisku německého kasina. Vavříny, které mu dnes ovíjí, zvlášť temporantnější „Pr. Tag- blatt“, kolem myslitelského čela, jsou tím zele nější, že nejnovějším svým článkem „Německá veplatnost a veřejně hospodářství v Čechách“ (lisfop. seš. „Deutsche Arbeit in Böhmen“) prol Wieser dospěl k sensačnímu „nálezu“, že Ně- mecv Cechách platí téměř na vlas dvakráte tolik daně co Čech, to jest, že průměrný berní výkon Němců obnáší 3/2, proti 43/%s vý- konu Čechů. To už něco znamená, neboť učene Wieser — jak píše „Prager Tagblatt“ — „jes svou mezinárodní pověstí jakožto vědecká auto- rita k nejpečlivější nestrannosti zavázán“. Až baron Wieser v „P. T.“ přešte tuto recensi svého nejnovějšího výkonu, zrůmění studem nevinnosti. jsou-li kapilarie jeho líce pro krev ještě pro- slupny. Prof. Wieser může platiti za vědeckou autoritu jenom ještě u těch „mezinárodů“, jichž vědci nemají o tom tušení, co provádí svými ber- nimi úvahami, že totiž opovažuje se na zevrubný desetinný zlomek stanoviti národnost berního groše v zemi, ve kteréž zákonem zakázáno jes zjišťovati národnosi obyvatel, o čemž máme opě z nejnovější doby nález správního soudu, podle kteréhož „obcovací jazyk“ neplatí za kriterion národnosti. Jak nazvati universitního professora který neostýchá se tvrditi, že zná nacionální pů- vod daně, když nikdo pod sluncem říci nemůže, že zná národnost poplatníků. I pro laika jest tate objektivnost jasna — jako nestydatost šmoka. který se opovažuje ještě zvláště se jí vynášeli
Wieser Vavřín Čo Němec Čecho Prager profesor Čechy Deutsche Arbeit in Böhmen
11 article
V nejnovějším svém článku obírá se bar. Wieser „přemocí“ německého kapitálu v podnicích, k ve- řejnému účtování zavázaných, a vědeckost jeho methody záři tu oslepujícím světlem, zvláštěv odstavci Praze věnovaném. Sám „Pr. Tagblatt“ vypravuje, že Wieser ve všeobecné výdělkové dani v Praze odváděné páčí podíl Němců n 80% v I., na 65% ve II., 10 ve III. a 59 ve IV. třídě daně, na základě — soukromých zpráv a z domovní daně činžovní přisuzuje praž ským Němcům podle — zevrubných dotazů po- díl netto třiceti a půlprocentní. Podle soukro- mých dotazů nedovolil by si ani soukromý do- cent české university podobné výpočty. „Bohe mia“ říká, že výpočty tyto činěny — s „nej- větší pečlivostí“. Touto pečlivostí napočetl Wie ser, že z 5000 domě v Praze poplatných ná leži německým majitelům 1000, čímž sta- noví na jisto, že 20% německých majitelů plati více než 30% činžovní daně. Nuže, kdybychom i ponechali v platnosti tyto výsledky soukromo- veřejné vědy Wiesrovy, podle níž každý osm- náctý, dle „obcovací řeči“, dle skutečnosti každý desátý Němec v Praze jest domácím pánem, kte- rak má se to se — židovskou otázkou, pro výpočty Wiesrovy tak osudnou, pokud se týče celé země, přezvláště však, pokud se týče Prahy?
Wieser Němec Wiesrův Praha
12 article
Odpovídaje prof. M. Taliřovi (který se, pohříchu, odpovědi této nedočkal) na jeho důkaz z roku loňského, že více než polovinu osobní daně z příjmů Němci placené platí Židé (a sice 449.288 K žid. proti 427.585 něm.), dí Wieser, že se nikdo po podílu Židů na tomto zdanění — neptal. Totě ovšem veselé. Ale potom nesmí prof. Wieser, nečiní-li rozdil mezi Germánya Židy, dáti se strhnout k pathosu tvrzení, že Němci v dobách historických povolaní k „ho- spodářskému poslání“ v Čechách, toto poslán stále ještě plní, leda by dokázal, že bylo na Židy se strany Přemysloveů obzvláště výrazně kýv- nuto. Že mezi peněžní ústavy německé v Praze počítá Wieser i — Českou spořitelnu, kteráž od runu plákne jako lojová svíčka, rozumí se samo sebou. Na každé řádce svého článku osvědčuje baron Wieser, že i pomoci Adama Riese lze arithmetickou lež vylíčiti za pravdu, což ovšem není nic tak obzvláštního — jedno z posledních čísel „Revue scientifique“ přineslo mezi drob- nostmi matematický důkaz, že 2x2=81 Cestami soukromými i zevrubnými, jež nastoupil vědeca baron Wieser, patrně za tyto své vynikající vý- kony z Prahy do Vídně povolaný, lze ovšem do- spěti k vědeckému objevu, že Němci platí v Če- chách téměř na vlas dvakrát tolik daní co Češt a že českému národu v Čechách náleží vý- znam hospodářské menšiny. Je-li tomu tak, není Wiesrův důkaz ničím jiným, leč důkazem zlodějství a drancování hospodářského všemi prostředky na domácím národě provozova ného po všechny věky od Přemyslovců až na naše dny. Všechny vládní systémy, od těch hi- storických až po dnešní doby Vaška držely př zemi, aby mu Michl mohl snáze do — kapes.
profesor M Taliř Wieser Žid Němec Přemyslove Ries Wiesrův Vašek Michl Čechy Praha Vídeň Český spořitelna
13 article
Při té loupeži už by byl jednou málem i život v rukou svých dobrodinců nechal! — K úmrtí dra. Ed. Brzoráda. Výkonného výboru národní strany svobodomyslné došel o rady král. hlav. města Prahy následu- jící soustrastný přípis: Pod zdrcujícím dojmem neblahé zprávy o úmrtí pana JUDra. Ed. Brzo- ráda, zemského a říšského poslance, spěchám. abych Vám, slovutní pánové, jménem městsk rady král. hlav. města Prahy a praesidia jejího vyslovil nejhlubší a nejupřímnější soustrast nad touto těžkou ranou osudu, která z řad našich zá- stupců parlamentních vyrvala jednoho z nej- osvědčenějších a nejhorlivějších zápasníků za práva a spravedlivé po- žadavky národa českého. JUDr. Vl. Srb, sta- rosta. — Z Labské Týnice. Městská rada král. komor. města Labské Tý- nice želí hluboce ztráty velkého bojovníka za práva národa českého, dra. Ed. Brzoráda. — „Národní rada česká“, truchlíc nad úmrtím svého člena, zaslala vdově po zesnulém telegram tohoto znění: „Hlubokou soustrast nad úmrtím vysoce zasloužilého vlastence českého. Vašeho pana chotě, pronáší za výbor „Národní rady české“ dr. Herold, předseda.“ Zároveň zaslal výbor „Národní rady české“ na rakev ze- snulého milého svého člena věnec palmový se stuhami barev slovanských a věnováním. — Z Mnichova Hradiště. Městská rada v Mnichově Hradišti vyslovuje hlubokou soustrast nad úmrtím neohroženého bojovník národního, dra. Brzoráda. Dr. Šebor, starosta — Z Hor. Studence. Projevujeme hlubo kou soustrast nad úmrtím upřímného vlastence demokrata dra. Ed. Brzoráda. Za obecní zastupi telstvo: Ed. Němec, starosta.
Brzorád JUDr Srb doktor Herold Šebor Němec Praha Labská Týnice Mnichov Hradiště Studenec národní strana národní rada
14 article
— Focty Stařičkému, leč dosud čilému spiso vateli českému, panu J. Legovi dostalo se za pří činou jeho jubilea 70. narozenin — o kterém jsme již nedávno referovali — vzácného uznání, vyzna menání a pocty. Obecní zastupitelstvo metropole slo vinského národa Bílé Lublaně a obecní výbor okres ního města Kamníku v Krajině zvolily jej čestným svým měšťanem. Slovinský studentský spolek »Hlirija- v Praze zvolil jej svým čestným členem, okresní výbor v Žižkově zaslal pak p. J. Legovi vřelý přípi obsahu následujícího: »Okres. výbor v Žižkově dl usnesení svého ze dne 15. října 1903 projevuje k 70. narozeninám Vašim co nejvřelejší přání, abyste ještě po mnohá léta působil jako posud k utužení vzá jemnosti slovanské a k rozmnožení styků národů slovanských, kterážto činnost oceněna byla též bratr- ským národem slovinským, udělením Vám čestného měšťanství města Lublaně. Okresní starosta: E Žďárský.« — O záslužné činnosti Jana Lega na poli slo vanské vzájemnosti přinášejí nyní mnohé polské i ruské listy zprávy. — Úmrtí. Někdejší spolupracovník klerikálního »Čecha« a Brynychovy »Obnovy« v Hradci Králové v posledních lélech redaktor klerikálního »Hllasne v Brně, pan Frant. Štábl zemřel minulou středu ve svém rodišti Piňovicích na Moravě a byl na tamějším hřbitově pochován. Vynikl jako horlivý agilátor kato lické strany na Moravě, s níž ale v poslední době pro neshody osobní se rozešel. — Ve středu dne 18. listopadu t. r. zemřel po dlouhé a trapné nemoci v Brandýse n. Orl. pan Vrahslav Votrubec. pro fessor při c. k. české reálce na Král. Vinohradech a pohřben bude dnes v sobotu 21. listopadu o 11 hod. dopol. ve VysokémMýtě. Zesnulý byl upřímným kollegou, horlivým a dovedným učitelem a přitelem studující mládeže. Budiž mu země lehiká!
J Leg Jan Lego Čecho Brynychův František Štábl Vrahslav Votrubec Král Lublaň Praha Žižkov Hradec Králové Brno Morava Brandýs Orlický Vinohrady E Žďárský
15 article
— Rada vrchního soudu František Šehesla martev V Praze zemřel dne 19. listopadu t. r. pan František Šebesla, rada a personální referent české skupiny vrchního soudu zemského. Smrt muže toho, jenž pr svou milou povahu byl nejen v kruzích soudcovských, nýbrž i v kruzích občanských všeobecně vážen a ob- líben, vzbudila rozruch veliký. Zemřelý byl jedním z těch soudců nové doby, jenž vstoupiv do soud- covské služby za režimu Čechům nepřá telského, nikdy a nikde nezapřel, že jest Čech a vždy sebevědomě se ke svému národu hlásil. Veřejnosti nikdy nevyhle- dával, avšak v kruzích svých pro český národ pů- sobil dle sil svých a byl platneu silou v organisaci národní jakožto český soudce, jenž nezapřev českého smýšlení, dosáhl postavení v soudcovské službě vyni- jícího a významného Zemřel v mužném věku a no- malou působnost na vznik a rychlý průběh choroby jeho měla zajistě jeho svědomitá činnost v úřadě, jenž mimořádnéhe namahání vyžadoval. Proslýchá se, že v posledních dnech byl mu udělen v uznání jeho zá- sluh titul a charakter dvorního rady a že jest pří- slušný dekret již kabinetní kanceláří císaře podepsán a vydán, zesnulý však o tomto vyznamenání již se an nedověděl. Zvěčnělý byl bratrem paní Amalie Germa- nové, vdovy po dvorním radovi Germanovi, známěm zastanci práv českého národa v ministerstvu vyučo- vání. František Šebesta narodil se dne 6. listopadu 1847 v Albrechtci u Sušice; studoval gymnasiumv
František Šehést František Šebést Čecho Germa German Šebesta Praha Čechy Albrechtec Sušice český národ
16 article
Písku, jež absolvoval 11. července 1866, pak studoval práva na universitě v Praze, dne 30. července 1870 podrobil se státní zkoušce judiciální, 29. listopadu 187 státní zkoušce politické, dne 1. prosince 1870 vstoupi k soudu, kdež byl činným z prvu u okresního soudu pro přestupky v Praze, pak u krajského soudu v Ji- číně, pak u okresního soudu v Jilemnici a u okresního soudu ve Velvarech. Dne 26. listopadu 1872 jmenován byl adjunktem u okr. soudu v Kamenici n. L. Pů- sobil pak jako adjunkt na různých místech. od roku 1877 do r. 1885 byl adjunktem u krajského soudu v Chrudími. V roce 1885 (za Schmerlinga) povolá n byl do sekretariátu nejvyššího dvora soudního do Vídně, odkud se 18. ledna 1889 vrátil, byv přidělen jako se- kretář vrchnímu soudu a vyznamenán dekretem, vy- slovujícím díky a uznání za jeho činnost. Dne 13 května 1892 byl jmenován radou zemského soudu v
Schmerling Písek Praha Jilemnice Velvary Vídeň
17 article
Praze, civilního oddělení, kdež stal se brzy na to členem senátu personálního a disciplinárního. Dne 7. března 1894 jmenován byl náměstkem předsedy rozhodčího soudu dělnické úrazovny v Praze a jes činnost jeho z té doby ještě v upomínce. Dne 11 září 1897 jmenován byl radou vrchního soudu zem- ského. Byl personálním relerentem české skupiny př vrchním zemském soudě, byl dále řádným členem se- nátu pro záležitosti personální a disciplinárni, místo- předsedou rozhodčího soudu úrazové pojišťovny, místo- předsedou zkušební komise pro c. k. listovní. U soudu zemského byl referentem všech nových zákonů a na- řízení a spolupůsobil při zavádění nových zákonů processních, jmenovitě při vydávání a pořizování pře- kladů nového soudního řádu a patřičných formulářů řídil kursy pořádané pro úřadníky soudcovské o novém civilním řádu, za kteroužtc činnost dostalo se mu dne 4. ledna 1898 uznání od ministerstva a rovněž uznán podobného dostalo se mu též za činnost v předsedni- civí úrazové pojišťovny. Pohřeb zesnulého konati s bude v neděli dne 22. listopadu o 3. hod. odpol. z ko- stela u Karmelitánů na Malé straně.
Praha úrazový pojišťovna
18 article
— Z městské rady. (Schůze v pátek dne 20. listo- padu.) Sděleno, že zemský výbor potvrdil plán polohy obce bubenečské. Provedenými změnami v něm vy- hověno bylo požadavkům obce pražské. — Místodrži- telství vyložilo projekt rozšířeného nádraží vyšehrad- ského. V tomto projektu bylo vyhověno požadavkům obce pražské v příčině rozšíření podjezdů v Nekla- nově a Vratislavově ulici, nebylo však sníženo ni- veau příjezdní silnice. Městská rada usnesla se prolo aby v tomto směru proti projektu (jako při obchozí ko- misi) byly podány námitky. Dále bude žádáno, aby místo lávky kc třetí koleji byl zřízen podchod tu- nelem. — Úsneseno, připojiti se ke stížnosti obce kar- línské a obcí okolních ve příčině obtěžování výkaly z olejové plynárny na Hrabovce v Žižkově. — M. p dr. Scharí navrhl, aby požádán byl některý po- slanec za Prahu na radě říšské, aby na příslušných místech intervenoval, aby do rozpočtu byla pojata ná- ležitá částka na opravu fagady Klemenlina. Návrh byl schválen. — Také přijat návrh dra. Holubovského aby nyní, když se v Křížovnické ulici provádí kanali- sace, byl chodník tamtéž častěji čistěn a aby náležitě byl upravován přechod přes ulici, zejmena ve dnech. kde se v Rudolfinu koná koncert. — Předsedou do- zorčí komise nad nájmem potravní daně zvolen byt p. dr. Kůhn, místopředsedou p. Vaníček. — M. r. pan
doktor Scharí Kůhn Vaníček Nekl Vratislavův ulice Hrabovka Žižkov Praha Holubovský křížovnický Rudolfinum
19 article
Kasalický předložil petici trhovců v Sokolské třídě aby jím byl dovolen také prodej zvěliny jako v tržnici ústřední a aby jim byly propůjčeny stánky, které m obec pražská v zásobě. Petice ta byla příkázána do- zorčí radě nad městskou tržnicí. — Schválen byl ná- vrh p. dra. Holubovského, aby při v ypisování konkursů na uprázdněná místa nadační byla památka zakla- datele nadace oživena vždy stručnými daty životopis- nými v textu konkursu. — V týdnu od 8. do 14. listo- padu vybráno bylo mostného na pražských mostechá na lávkách železničního mostu mezi Smíchovem a Vy- šehradem 246 K 51 h, na mostě Palackého 4539 K 88h. na můstku žofínském 231 K 8 h, na novém mostě ka- menném 4656 K 34 h, na mostě Františka Josefa 3628 K 26 h, na pilotovém mostě přes Štvanici 2544 k 86 h a na pilotovém mostě libeňském 375 K 94 h. — Hrubý příjem v lázních obnášel: na Žofině v parních a vanových 877 K 40 h, ve slatinných 82 K, v uhlična- lých 82 K a v lidových v Holešovicích 132 K 72 h. — Dělnuků zaměstnávala obec 3081, z nichž 2790 řád- — Z obcí předměstských. Rozpočet příjmův a vy- dání obce smíchovské i ústavů obecních na správní rok 1904 jest ode dnešního dne po dobu 14 dnů na radnici v obyčejných hodinách úřadních vy- ložen, by do něho každý občan mohl nahlédnouti.
František Josef Holubovský Smíchov Holešovice Palacký 4539
20 article
— Členy stálého poradního sboru censurního př moravském místodržilelství jmenováni byli hr. Zie rotinem: míst. rada ryt. Pfefferkorn, rada vrch, zem. soudu dr. Jan Fischer a učitel reálky prof Emil Solé pro německá dramatická díla v Brně; míst. rada Jan Prokeš, místopředseda zem. soudu Au- gustin Krška a spisovatel Josel Merha u pro česká dramaticka díla v Brě — Kdo pomáhal v Holešovicích vílězit. Sděluje se s námi z Holešovic: Při minulých doplňovacích velbách do sboru obecních starších v sedmé část města utkali se v boji volebním také národní socialiste a sociální demokratě. Při roztřištění hlasů nedostal žádný kandidát nadpoloviční většiny hlasů a proto byla nutna užší volba mezi kandidáty svobodomysl- nými a národních socialistů. Kdyby se byly utkaly tyto dvě strany v zápase volebním, bylo vítězství kandi- dátů svobodomyslných zajištěno, ale kromě všeho na- dání národní socialisté dostali pomoc od sociálnick demokratů Ještě o 1/45. hod. odpol. měli svobodomysln kandidáti většinu. Pojednou — vypravuje se, že se tal stalo na telegrafický pokyn od vídeňského štábu so- ciálnědemokratického — přišlo k volebnímu osudí 30 sociálních demokratů a odevzdali hlasovací lístky pro kandidáty národně sociální. Jednomu z nich tato po- moc soudruhů skutečně dopomohla k místu ve sboru obecních starších. ných.
Pfefferkorn doktor Fischer Emil Solý Prokeš Kršek Josel Merh Brno Br Holešovice rada vrch
21 article
— Demonsírace proti Taschkovi v Českých B dějovicích. Z Č. Budějovic, 20. listopadu. (Zv telef. zpráva »Nár. Listů«.) Pochodňový průvod n počest nově zvoleného purkmistra budějovického konal se dnes za účastenství asi 400 lidí, členů t německého spolku, komandovaných obecních zří zenců, dělníků z továrny Hardimuthovy a j. Průvod ubíral se nejprve před dům býv. starosly Kneissla pak před dům Tasehkův, kde místní kapela zahrála dostaveníčko a »Lied rtafel« zazpivala sbor. Před domem Kneisslovým bylo dostavenlčko provázeno častými výkříky obecenstva. V Krajinské třídě, kde nachází se dům Taschkův, propukla pravá bouře nevole. Policisté, počtem asi 30 mužů vyklidili onu čásť ulice, kde se nalézá dům Taschkův. Vzdor tomu však. jakmile hudba spuslila zastaveníčko, byla přehlušena voláním: »Fuj Taschek, hanba renegátovil- Také pronikavý pískot se ozýval, fak že Němci průvodu zapomněli volati své »heil« a stáli tu zara ženi. Ještě větší hluk povstal, když »Liedertafel. zpívala. Tu bylo voláno: »Heil Bernardice ! Perea Taschek!« — Tato demonstrace provedena byla tak důstojně, že policie neměla nejmenší příčiny k za kročení. Pouze dvě osoby byly pro neuposlechnut stráže při vyklizení ulice zatčeny. Když průvod od cházel, bylo za ním voláno: »Fuj otroci! Mno bo-li jste dostali zaplaceno! Stydte se odrozenei!« Také pliváno bylo po průvodě
Kneissl Kneisslův Taschek Němec Liedertafel Č . Budějovice Tasehkův Heil Bernardice Perea Taschek
22 article
Polom policie v silném počtu obsadila Taschkův dům, očekávajíce další demonstrace, avšak opatřen toto bylo zbytečné, nehoť demonstranti po komedii uspořádané Germány z Bernardic, klidně se rozešli —Česká společnosl pro veřejné zdravotnictví Praze pořádala ve schůzi dne 18. listopadu 1903 před- nášku „O epidemii tyfu břišného v Praze r. 1902 až 1903“. Schůze byla četně navštívena. Mezi hosty po- zorovali jsme zástupce městské rady, lékarské fakulty lékařské komory, spolku českých lékařů a m. j. Před nášející, pan měst. okr. léka? MUDr. Procházka. podal nejprvé krátký přehled o nynějším stavu otázky tyfové: na to na základě zkušeností, získaných v po slední epidemii, dokázal, že stoupnutí tyfu nebylo způsobeno ani vlivem půdy, ani vlivem pití špalné vody studničné, nýbrž pouze klesnutím hladiny spodní vody, z čehož resultoval nedostatek vody pitné, ná- sledek toho byl, že lidé pili vodu říčnou z vodovodu. jež právě toho času byla špatné jakosti. Předložené diagramy tuto příčinu stoupnutí tyfu jasně doka zují
Germán Procházka Praha lékarský fakulta lékařský komora spolek český lékař Taschkův dům
23 article
Přednášející podal na to přehled rozdělení tyfu dle části města, poukázal na tu okolnost, že jindy nejsilněj postižené části města, jako Josefov, Vyšehrad, Malí strana, tentokráte málo se zúčastnily: v Josefově způ- sobilo to zavedení dobrě vody pitné. Epidemií podařile se napjetím všech sil veškerého zdravotnického perso- nálu obce pražské za účinné součinnosti městské che- mické laboratoře ve dvou měsících utlumiti: při tom pohřešován třetí spojenec, za moderních časů nezbyt- ný: bakteriologická laboratoř. Po provedení velikých zdravotnických děl, jež Praha právě podniká: assa- nace, kanalisace a zavedení dobré vody, jichž pro- vedení pro tyfus znamená tolik, kolik proti neštovicím očkování, dá se očekávati, že tyfus v Praze klesne na minimum a že epídemií budeme ušetřeni. Na konec demonstrovány kultury bakterií vodních z vody říčné i studničné. — Předseda společnosti pan zdrav. rad dr. Záhoř poděkoval přednášejícímu a přednesl pak návrh petice sněmovně poslanecké říšské rady, ve kte- ré žádá se na základě usnesení světových kongressů lékařských, aby sněmovna v úvahu vzala zřízení mi- nisterstva pro veřejné zdravotnictví a o jeho zřízení se přičinila O podporu této petice a souběžnou akci do- žádána bude fakuita, lékařské komory česká, morav- ská a slezská, Spolek českých lékařů a jiné příbuzné spolky a korporace. Návrh petice byl jednomyslně
doktor Záhoř Josefov Vyšehrad Praha lékařský komora spolek český lékař
24 article
— Přírodovědecký sbor musea král. českého mě dne 12. listopadu schůzi za předsednietví prof. dra A. Friče, který přednášel o geolog poměrech lázeňského mista Bělohradu, jež léží ve středu krajiny geologicky nejvýš rozmanité a zajímavé. Z pamětihodného nale- ziště peruckých vrstev. jichz uhelnaté polohy zavdaly podnět k bezůspěšnému dolování, demonstroval p. dr Edv. Byaer řadu otisků rostlinných. Zajímavě toto okolí ospravedlňuje založení místního musea, k němuž p. prof. dr. Ant. Frič dal podnět a pro něž přiměřený stánek z přispěvků přátel věci se již staví. P. dr. Edv Bayer ukázal některé nově získané vzácnější nálezy z třetihorních jilů břešťanských. P. K. Absolon poda zprávu o nových výzkumech v jeskyních moravských zvláště o letošní expedici do Macochy, o které jsme se již zevrubně zmínili. Po výpravě do Macochy po- kračováno ve výzkumu jiných propastí rázu francouz- ských „aven“, které jsou důležity pro geografický problem podzemních toků ponorné říčky Punkvy; nej- typičtější z těchto „aven“ demonstroval p. A. folo grafiemi i kresbami. Pan řed. Jos. Kořenský předložil a botanickým sbírkám věnoval houbu lanyži podobnou.
profesor A Frič Edv doktor Antonín Frič Edv Bayer K Absolón Kořenský Bělohrad Macocha Punkva sbor muzeum král
25 article
Millita australis zvanou, která, rostouc na kořenech Eucalyptů jest již svěží důležitou potravinou austrál ských domorodců, jimž i utvrdlá a ustrouhaná posky tuje jediný jejich chléb. P. dr. V. Vávra demonstrova preparovanou největší sladkovodní kostnatou ryb Arapaima gigas, jejíž zřídka ke koupi nabízenou kůž ještě za života svého zakoupil MDr. prof. B. šl. Jiruš dále z dotace jím odkázané nově zakoupené, v museu preparované exempláře nosála (Nasua socialis), ceylon ské kočky kávové Paradoxurus hermafroditus a zají mavého dravce Cinnozale Benneti, jenž spojuje znaky vydry, kuny a cibetky i živí se rybami, kraby, ovocem i ptáky. Dále hyrare (Calictis barbara) z jižní Ameriky myšáka, malého to smraďocha Ietonyx libyca ze sev Afriky, vzácného kunovitého dravce Helictis Evereiti z Bornea, hlodavce Tylonis nudicauda ze střední Ame riky. Pí. Blechová, vdova po staviteli, darovala vycpa- ného jezevčíka pro sbírku hlavních odrůd psů. Z běžné dotace zool. oddělení zakoupena řada chrupavčitých koster, z nichž předložena kostra slepýše, rejnoka elektrického a j.; upozorněno, že ve sbírkách vysta- veny jsou podobné v lihu montované kostry bahník jihoamerického (Lepidosiren paradoxa) a jesetera lži covitého (Spatularia folium). P. Ant. Novák ve Vam berce daroval vývoj potápníka vroubeného; kromě toho zakoupen vývoj kudlanky nábožné (Mantis religiosa) P. J. Černý ve Vršovicích daroval řadu českých mo týlů s přesnými nálezišti a vzácný rod hmyzu síto křídlového Ascalaphus od Žebráka. Ze stanice zoolo- gické v Poděbradech předložen obrovský exemplář sladkovodní houby Ephidatia fluviatilis na oddenku stulíkovém narostlý
doktor V Vávra Jiruš Cinnozale Bennet Blechová Novák Černá jižní Amerika severní Afrika Borneo Vršovice Žebrák Poděbrady Eucalyptus
26 article
— Přednášky. Lidové přednášky univer- sity v Praze a na venkově. Dnes v sobotu přednáší v posluchárně přírodovědeckých ústavů na Karlově náměstí č. 21 doc. dr. Ignác Vysokýo „Olympii“ (s obrazy světelnými), 3. přednáška. Začíno se o 71/2 hod. večerní. Zapsati lze se ještě do tohotc kursu před přednáškou v posluchárně. Zeitra v ne- děli budou na venkově přednášky: v Plzn v lidovém sále měšť. besedy o 3. hod. odpol doc. dra Josefa Grubra „O vývoji sociálních ideí a dějinách sociálních hnutí od starověku až po dobu nejnovější“ 5. přednáška: v Mladé Boleslavi v městském dívadle o 3. hod. odpol. doc. dra, Josela Šusty „o kulturním vývoji Nového světa“, 3. přednáška; v Hiadci Králově ve dvoraně obchodní akademi o 3. hod. odpol. doc. dra. Frant. Čády „Z nauky duši dětské“ (s demonstracemi), 2. přednáška; v Če- ských Budějovicích v sále České besedy 3. hod. odpol. doc. dra. Edvarda Babáka „Úvod do fysiologie“, 3 přednáška, a v Chocni na Panskén domě o 2. hod. odpol. prol. dra. Vladim. Novák „O novějších objevech v elektřině“ (s pokusy), 2. pře náška. — „O rezulačních plánech velkýcl měst“ přednáší ve středu 25. t. m. o 8. hod. večet v sále Českoslovanské obchodnické besedy v Jerusa- lemské ul čís. 7 pan arch. Ot. Materna. Přístup k před- nášce je každému volný. — „O moderním léčení tuber kulosy ve zvláštních ústavech léčebných a významu tohoto způsobu léčení pro pollačování tuberkulosy jako nemoci lidové“ přednáší dnes v sobotu o 5. hod v Klubu přátel veřejného zdravotnictv (Praha, Bojiště, hygienický ústav české university p. dr. J. Teuner, primář okresní nemocnice benešovské Každému vstup zdarma volný. — „O krá sách j i ž n Franeie“ přednášeti bude v neděli 29. listopadu o 5. hod. odpol. v Sokolovně pod Nehozízkem p. MUD.
docent doktor Ignác Vysokýo Grubr Josel Šust František Čáda Babák Novák arch Otakar Matern J Teuner Praha Karlov náměstí Olympie Mladá Boleslav Hiadce Králov ský Budějovice Choceň Jerusa Český beseda Panskény dům hygienický ústav český univerzita p
28 article Bohumil Klusáček. Přednáška doprovázena bude asi
Bohumil Klusáček. Přednáška doprovázena bude asi 100 světelnými obrazy — Výstavy. Výslava Jednoty umělců vý- tvarných potrvá již jenom dva dny! Zejtra v noděli dne 22. t. m. naposledy otevřeny budou novoměstské sály nu Štajgrů“ ve Vodičkově ulici (Obchodní dům p. J. Nováka), hostící vedle nesmrtelných děl f E. K. Lišky a souborů prací Vil. Amorta, Oskara Fialy. Václ. Jansy, Fr. Urbana celkem 138 děl předních našich umělců. Výstava otevřena jest denně od 9 hod. ranní do 5 hod. odpoledne. 57 elektrických žárovek osvětluje dnes i zejtra vystavená dila od 3—5 hod. odpol. Vstup- né 60 hal. Spol. lístky 40 hal. Illustrovaný katalog (reprodukce firmy Husník a Häusler) 70 hal. Na spol. lístek, jakož i při hromadných návštěvách studentských i j. 40 hal. Dnes odpoledne o 1/23. hod. slovem provází výstavu malíř p. Oskar Fiala. Každý, kdož posud toho opomenul, navštiv v těchto dnech výstavu! — Vý- stava děl chorvatských umělců v pavil- loně „Manesa“ otevřena jest denně od 9—4 hod. za vstupné 1 K. Studentské, dělntcké a spolkové lístky na průkaz legitimace 60 hal. Salony výstavní jsou vytápěny. — Výstava „Karlsruhe“ v Rudol- fině. Výstava Úmělecké společnosti „Karlsruhe“, po- řádaná Krasoumnou jednotou v Rudolfině bude zejtra zahájena. Tato zvláštní výstava poskytuje obraz pů- sobení této jednoty výtvarných umělců a obsahuje vesměs znamenitá díla.
Klusáček J Novák E K Liška Amort Fiala Václ Jansa Husník Häusler Vý Vodičkův ulice Francie Karlsruhe Rudol
29 article
— Dary. Smíchovský akciový pivovar věnov l českým menšinám na Pošumaví z výtěžku svého obnos 400 K, který odveden byl ústřednimu výboru N. J. p Na vánoční nadílku věnovala Občanská záložna na Smíchově 100 K. Ve prospěch Národní jednoty po- šumavské vybráno při šňatku sl. Marie Zelenkovy s p. Karlem Petákem v Praze 14 korun. — Podpůrnému spolku nevidících v Praze věnovaly: město Pardubice 10 K, město Přelouč 10 K. město Hostinné (Arnau) 4 K, okres města Jaroměře 10 K. město Kunžvard 4 K.- okresní výbor Rokytnice 5 K, město Bavorov 5 K, obec Tisá 40 K, okr. výbor Touškova n. M. 10 K, město Blatná 5 K, obec Záboř u Lab. Týn. 40 K a Mal Chuchle 10 — Osobní daň z přijmů. Seznamy voličů za pří- činou doplňovacích voleb do komisí odhadních pro osobní daň z příjmů odhadních okresů: Staré město- Josefov. Malá strana- Hradčany, Holešovice Bubny. Libeň jsou vyloženy ode dne 23. listopadu po dobu osmi dnů u berní správy v Praz I, Mikulášská třída č. pop. 936, v místnosti č. 39 v III. patře.
Zelenkův Peták M K Pošumaví Smíchov Praha Pardubice Přelouč Jaroměř Rokytnice 5 Bavorov Tisá Touškov Blatná Záboř u Laba Mala Chuchle Stará městoJosefov Hradčany Holešovice Bubno Libeň Arnau Kunžvard 4 K
30 article
— Dobročinnost. První výpomocný a vzděl. spolek „Samaritán“ v Praze poděluje vdovy po zemře- lých členech peněžitou podporou v neděli 20. pro- since o 10. hod. dopol a vdovy, jež činí nároky, se žádají, by se do 13. prosince přihlásily. — Vánoční nadílka na Pošumaví. Více než kdy jindy jest neodbytnou nutností zvláště lelos, kdy rozsáhlé kraje české postiženy byly krutou živelní pohromou, jejíž důsledky citelně doléhají na chudý český lid, dovolá- vající se soucitu a přispění svých šťastnějších sou- rodáků. Národní jednota pošumavská prosí proto ka- ždého, koho o příspěvek na vánoční podělování po- žádala, aby neomeškal konati svoji vlasteneckou národní povinnost a všemožně přičinil se o zdar vá- noční nadílky. Nechť nikdo nevrací sběracího archu, aniž by sebe menšího přispěvku nesložil, jako důkaz svého vřelého soucitu k trpícím svým spolubratřím Každý příspěvek jest vřele vítán a bude ho účelně použilo — Další obrázky z útulny pro žebravé děli. Ti mladiství Robinsonové nové doby dostali se mimo- děk do útulny pro žebravé děti. Přišli do Prahyz venkova a ani jim nenapadlo studovati zařízení této útulny. Ale dostali se tam. Byli to tři školáčkové z Černého Kostelce. V prázdné době scházeli se, četli rozmanité knihy a v bujné fantasii zatoužili po ro- mantickém výletu. Po dlouhých přípravách konečně přikročili ku provedení tajného plánu. Odložili učení každý sebral doma několik krejcarů a už se dali na cestu. Nejznámější byla jím ta cesta, po níž obřané z Černého Kostelce chodivali do Prahy, pustili s tedy tímto směrem. Čestou důkladně vyhladověli než došli do Prahy, utratili sporé finanční zásoby.
Samaritán Praha Pošumaví Černý Kostelec
31 article
V Praze byli oslnění světlem a ohlušení pouličním ruchem. Až dlouho do noci procházeli se ulicemi obdivovali vše, cokoli spatřili. Polom nastala no. Skvěle osvětlené krámy byly uzavřeny, hlavní ulice počaly se prázdniti a ruch poznenáhla ochaboval. Tu teprve t ojíce černokosteleckých Robinspnů po- znala, že má daleko ke svým ideálům. Žaludekse ozýval a tělo toužilo po odpočinku. Rozmýšleli se dlouho co počít a když dobrá rada nebyla k nale- zení, rozluštili poutníci situaci tím způsobem, že usedli na okraj chodníku zavěsili si navzájem ruce kol krku a za chvíli spali tak libezně, jakoby se probořili do prachových peřin. Z tvrdého spánku byli později probuzeni policejní hlídkou, která v domnění že jsou to potulné žebravé děti, odvedla chlapce do útulny pro žebravé děti. Tam se celá historie vy- světlila a z útulny neprodleně psali do Černého Kostelce zarmouceným rodičům, aby si pro školáčky přijeli. Přijela sobratem pošty« matka, která byl zmocněna, aby všechny tři uprchlíky do Černého Kostelce přivezla. V útulně se školáčkům špatně ne- vedlo. Jeden z nich poslal správci útulny velmi pěkné poděkování. Psal mu na korrespondenčním listku: »Děkujeme vám vřele za láskyplné chování a vždy vám budeme vděční za pohostinství. S úctou Š, jménem svým a svých spolužáků« — Změny držebnosti. Majitel usedlosti pan Karel Bělský koupil od pp. manželů Filipa a Jany Bí ových dům č. pop. 576-lIl na nároží Mostecké a Mělnick ulice u bývalé Ujezdské brány za 240.000 K, kdežto pp. manželé Bilovi převzali od něho villu č. 192 s po- zemky v Dejvicích za 72.500 K. — Zubní lékař na
Černý Bělský Filip Jan Bí Bil Praha Polom Kostelec Mělnick ulice Dejvice
32 article
Smíchově pan MUDr. Gustav Stehlik koupil od zední- ckého mistra pana Antonína Šimka dům č. pop. 1023 v Královské třídě na Smíchově za 110.000 K. — Obee města Smíchova koupila od pp. Adolfa Stöhra a Adolf ryt. Roznera usedlost »Pernikářku« č. 111 s pozemky na Smíchově za 166.000 K. — Paní Anna Fritzová koupila od pana Antonína Procházky dům č. pop. 145 v Dejvicích za 15.241 K — Exekuční dražba. U okresního soudu v Karlíně konala se včera exekuční dražba poloviny usedlosti č. pop. 15 v Kojelicích. Koupil ji hostinský z Lobkovie u Brandýsa nad Labem pan Ant. Nuvotný za 7317 K. Odhadní cena činila 3569 K. Vadium složily čtyři — Zima se blíží a s ní zároveň i nezaměstna- nost. Včera dopoledne přišlo ke staroměstské radnici asi 150 dělníků, kteří vyslali do presidia deputaci, aby požádala o práci pro shromážděné dělníky. V presidiu byla deputace odkázána na ústav obecní pro sprostřed- kování práce, kde deputaci sděleno, že v ponděli za- počne se s houráním hradeb na Hradčanech. Známky na tuto práci budou vydávány dělníkům do Prahy příslušným. — Statistická zpráva z Prahy a předměstí. V 46. týdnu t. r. od 8. 14. listopadu byla v Praze teplota nejnižší + 2.4° C., nejvyšší + 9° C. V tomtéž týdnu narodilo se 177 dítek, a sice v Praze 108 (31 muž- ského a 29 ženského pohlaví manželského původu. 17 mužského a 31 ženského pohlaví nemanželské. tyto v porodnici), v Karlíně 2, na Smíchově 16, na Král. Vinohradech 22, v Žižkově 29. Mrtvě naro- zených dítek bylo 12. Zemřelo 170 osob a to v Praze 129 (60 mužů a 69 žen) v Karitně 2, na Smíchově 9 na Král. Vinohradech 11, v Žižkově 19. Na tyf střevní zemřela 1 osoba na dol. Novém městě, na spal- ničky 2, na spálu 2, na tuberkule 30, sebevraždou zahynulo 5, vraždou 1 oseba.
MUDr Stehlik Šimek Stöhr Adolf rýt Rozner Fritzová Procházka Antonín Král Smíchov Obee město Smíchov Dejvice Karlín Lobkovie Brandýs nad Labe Hradčany Praha Praha 108 Vinohrady Žižkov
33 article
— V nebezpečí přejetí. Ve značném nebezpečen- ství života oclla se včera dopol. 49letá Julie Popprová, žena provazníka z čís. 662—I. Ubírala se Rytířskou ulicí po jízdní dráze těsně poděl nákladního vozu, na němž kočí Josef Zavázal z čís. 447—VII. vezl sta- vební dříví. Pojednou Popprová na kluzké dlazbě sklouzla a upadla na znak zrovna mezi koně a přední kola vozu. Kočí Zavázal, který seděl na kozlíku, zpo- zoroval ženu a okamžitě koně zastavil. Popprová, která límto způsobem byla z nebezpečí vyproštěna. odnesena byla do nedalekého bytu, kdež jí lékař ob- vázal lehké odřeniny, jež si pádem způsobila. — Povodně na Moravě (Telef. zpr.) Z Kromě- tíže se sděluje, že následkem prudkých lijavců vy- stoupla řeka Morava silně nad normál. Dolejší části města Kroměříže a Hulína jsou zaplavenya role a budovy značně poškozeny. Vozba po cestách mezi Kroměříží a okolím jest přerušena. Z Valaš- ského Meziříčí oznamují, že velké škody byly způsobeny Bečvou, jež vystoupila ze břehů. — Nehoda s ruěnici. Statkář pan Schneider v Malých Tyjákovicích u Znojma obdržel od puškaře novou loveckou ručnici, se klerou zašel si do sklepa, kupci.
Popprová Zavázal Kočí Zavázal Schneider Morava Kroměříž Hulín Tyjákovice u Znojmo