Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

21. listopadu 1903.

4

Číslo 318.

5 article

A jako nesmí sáhnouti se na naše právo, tak nesmí se faká tato naše mista líčiti jako méně cenná, nebot jsou nám svěřena ve imenu státu, a my je máme hájiti jako voják čest svého praporu. Kdzby — čeho bůh uchovej! — slovo »cizinece nabylo někdy platnosti v této říši, buď pamatováno, že první je vyřkl předseda uherského ministerstva. (Hlučná po- chvala a potlesk. Hlasy: Bravo, Körber! Minister- skému předsedovi mnozí gratulují. Hluk a pokřik mezi českými radikály. Posl. Fresl píská. Opětná hlučná pochvala.) Pokračuje se ve čtení došlých spisů. Posl. dr. Stránský (v dotazu k předsedovi) slě- žuje si, že dotaz výkonného výboru německých stran byl čten a zodpověděn dřív než prvnější dotaz český. svědčící předsedovi mínisterstva.

bůh Körber Posl Fresl doktor Stránský

6 article

Tento dotaz zní: V jedné z posledních schůzí říšského sněmu uherského vyslovil se ministerský předseda br. Tisza o politickém výkladu V. Ex. ze dne 17. t. m., zejmena o vašem pojímání státopráv- ních výsostních práv koruny ve věcech armády a osobnosti vaší způsobem a tonem, jež zřetelně a dra- sticky osvětlují odvislost naší poloviny říše a její nynější vlády na Uhrách a vypínavost uherské vlády nad rakouskou. Uherský předseda ministerstva nabyl bez odporu možnosti a odvahy nakládati takto s V. Ex. jen v okolnosti, že jeho postavení jest odůvodněno v konstitucí uherské, postavení V. Ex má však jen nepatrný význam vlády úřadnické, že hr. Tisza stojí v čele vlády parlametní, V. Ex. však v čele několika úřadníků; on má za sebou většinu říšského sněmu, V. Ex. ničeho. Tento rozdíl v po- stavení vlád obou polovin říše působí velikou pře- vahu uherské poloviny říše nad Rakouskem a to k veliké škodě nejen zájmůh otných, nýbrž i mrav- ního a politického prestyže Rakouska. Vzhledem k tomuto poměru podepsaní tážou se: Jest V. Ex. ochotna vyložiti koruně tyto pravé příčiny našeho škodného postavení naproti Uhrám a doporučiti jí utvoření konstituční vlády?

Tisza Uhry Rakousko Tisza

7 article

Přechází se k jednacímu pořadu, protože někteří podatelé odročili své pilné návrhy a ro kuje se. o Körbrově proslovu ze dne 17. t. m. Posl. dr. Herold: Před několika okamžiky byli jsme zde svědky nadšení, jakého zde již dávno ne- bylo, jako bychom byli se dostali ku přesvědčení, že parlamentní, politické a národnostní poměry jsou spořádány, existence a dělnost parlamentu zajišlěna a mír mezi všemi národnostmi hotovou událostí, což ostatně je zajisté přáním všech opravdových vla- stenců. A přece nebylo toto nadšení ni- čím jiným, než odpovědí na nadšen parlamentu uherského. Kdybych byl člo- věkem, který veřejným projevům něco podkládá. mohl bych věřiti — ale nevěřím tomu — že hr. Tisza, když nechtěla povoliti obstrukce v maďarském parlamentu, objednal si poslední řeč dra. Körbra (Souhlas u Cechů): na druhé straně bych věřil, že dr. Körber objednal si řeč Tiszovu, by v této sně- movně získal nadšení. (Veselost a souhlas u Čechů.

Körbrův Posl doktor Herold Körber Tiszův Čecho Tisza

8 article

Ve všech těžkých chvílích dr. Körber proti všem událostem měl universální serum, kterým chtě všechny politické nemoci léčit. Toto serum jsou jeho dlouhé parlamentní řeči. Ale toto universální serum nemůže změniti faktický stav, který má býti zakry dlouhými řečmi dra. Körbra. Myslím, že nikdo mi nebude odporovati, pravím-li, že ze všech úkolů, které převzala nynější vláda, nebyl proveden ani jeden. Naopak, program, pro který byla do- sazena úřadnická vláda, ztroskotal úplně. (Souhlas u Čechů.) Tyto velké úkoly, kter měl Körbeův kabinet rozřešiti, byly: skoncování smluv rakousko uherských, rozřešení otázky jazykové a sjednání dělnosti parlamentu. Ale všechny sebe krásnější řeči dra. Körbra nemohou zprovoditi faktum ze světa, že programu toho nebylo dosaženo.

doktor Körber Čecho Körbův

9 article

O rakousko-uherském vyrovnání dr. Körber ve své poslední řeči vyslovil jakési tušení v ten rozum, že parlamentně skončeno nebude. Výprava jeho ve věci vyrovnání tohoto jest typickou, je takovou, jako celé jeho vystupování ve všech otázkách, které žá- dají býti řešenu. Slyšeli jsme jednu z jeho řečí, v které s celou prudkostí a rozhodností, sobě vrozenou, prohlásil, že při rakousko-uherském vyrovnání do- vede hájiti hospodářských zájmů této poloviny říše rozhodněji, než vládv dřívější. Pravil, že nedá v šane žádný mocný interess této poloviny říše, nýbrž svede vyrovnání, jaké uspokojí národy rakouské. To bylo před sylvestrovskou nocí. Pak jsme ale slyšeli, jaké smluvil vyrovnání. Neliší se od dřívějších ani v nej- menším! Naposledy jsme se dověděli, že vyrovnán to jest nejlepší obchodní smlouvou, kterou kdy Ra- kousko uzavřelo. Zda-li poměr mezi oběma polovinami říše se změní tím, že rakouská vláda slevila v hospo- dářských otázkách — nevim. V září však byli jsme svědky zjevu, který pro cizinu a pro „nedistinguovan cizince“ (Veselost.) byl důkazem, že v této monarchii která byla dosud naproti cizině jaksi jednotnou, nent všecko v pořádku, neboť boj mezi Peští a Vídní a který projevuje se v řečech a právních přesvědčeních obou táborů znamená, že jsme dospěli již tam, že dosavadni poměry jsou neudržitelny. Zvedl-li dr. Körber ruka- vici, kterou hr. Tisza hodil a zahájil-li boj, bylo by lhostejno, zda boj vyhraje či prohraje. Avšak ztrátu nezaplatí on, nýbrž národové této poloviny fíše.

doktor Körber Tisza Pešť Vídeň

10 article

Neboť všechny dosavadní konflikty a boje, kterés Uhrami svedeny byly, měly v zápětí nejen blamáž nýbrž pronikavcu škodu pro všechny rakouské ná- rody. (Opětný souhlas u Čechů.) Jak se stalo, že tato polovina říše vždycky prohrála? Když r. 1867 sjednáno bylo vyrovnání s Uhrami, království uherské, samo- statné, již 1000 let jako politická, zeměpisná a dě jinná jednota trvající, vypraveno bylo zase všemi attri- buty samoslatného státu. Proti tomuto samo- statnému státu postaven fantom, geo- grafický nesmysl (Souhlas), něco, co politicky nikdy k sobě nenáleželo, nikdy neexistovalo. Popře- ny byly úplně historické základy této poloviny říše a bylo vytvořeno něco, co nemá žádného trvání a nemůže proniknouti v boj s Uhrami. (Hlučný souhlas.) Mluví-li se na straně jedné o státním právu uherském, nelze na druh straně mluviti o žádném státním práv rakouském. Jak se může v Rakousku ministerský předseda opovážiti, mluvit o „rakouském státním prá- vu“? Znalci státního práva tohoto pojmu neznají, po- něvadž neznají vůbec žádného Rakouska. Nemáme ústavně žádného „Rakouska“, máme jen královstv a země na říšské radě zastoupené. Tato polovina říše následkem událostí r. 1804 byla vždycky nucena při- nášeti hmotné oběti, jen aby zachránila theoretickou jednotu bývalého císařství. Roku 1867 byla nám dána ústava, kterou jsme nena byli ani rázu parlamentního státu. Nemnáme par- lamentarismu, jaký jest v Uhrách, nemáme vlády parlamentu zodpovědné jako v Uhrách, parlament ná nemá na složení vlád žádného vlivu, nemůže pro jevovati svou vůli. Proto laké naše vláda ne- může položiti vůli parlamentu prot vůli parlamentu uherského. Nejsme tudí ani s to, abychom zaujali postavení ve všech otázkácl státního práva, jaké zaujímá dnes Uhersko a ktere jest předmětem sporu obou ministerských předsedů.

Čecho Uhry Rakousko Uhersko

11 article

Je-li pravda, že ministerský předseda této poloviny říše s největší rozhodností hájil svrchovaná práva koruny, jest tedy povinností jeho, hájiti jich na zá- kladě zákona vyrovnacího z r. 1867, kdyby si parla- ment snad dovolil zasahovati do těchto práv. Ale v Uhrách nemůže těchto práv krále uherského, pokud jde o vojenské záležitosti, hájiti, poněvadž tam ne- může vůbec zakročiti. Co je tedy platno, praví-li, že učiní seč bude, aby práva léto poloviny říše uplatníl, prohlašuje-likoruna, ženavýsady, sob vyhražené v příčině armády, resignuje poté či oné stránce na prospěch státní myšlenky uherské? Trváme-li na stanovisku že v léto polovině říše nemá parlament na výkon těchto svrchovaných práv vlivu vůbec žádného a míti nemůže, potom ovšem nemáme vlivu žádného. (Sou- hlas.) Chcete-li míti vliv, jako mají Maďaři a na jaký si činí nárok, pak musí především parla- ment tento vliv vykonávat a myslím že parlamentk tomu právo má. V září prohlásil dr. Körber, že při vyjednávání s Uhrami ve vojenských záležitostech uplatní vliv Rakouska. Ve své poslední řeči však již tak sebe- vědomě nemluvil, nýbrž pravil, že koncesse, uči- něné Maďarům — pečlivě zkouma l. (Souhlat u Čechů a hlučná veselost) Táži se, kde byl dr. Körber když mezi hr. Tiszou a korunou smluven byl vojenský program? O tom mlčí úplně, vdali byl k tomu jednání vůbec přibrán a zdali položil a uplatnil své volum. Nevěřím, že byl přibrán a že by byl něee

Maďar Körber Čecho Uhry Rakousko Tisza

12 article

uplatňoval, sice Ey se Byl dr. Körber upřímně — jak již je — také přiznal, že bojoval jako svatý Jiří a že učinil seč mohl, aby v té neb oné věci koncesse či- něny nebyly. V září pravil, že národní požadavky ma- ďarské jsou nepřijatelny. Nyní však praví, a s nej- větším klidem se dušuje, že v tom, co se poskytlo Maďarům, nemůže se spatřovati nic, co by bylo na újmu jednotě armády a na škodu státnímu právu ra- kouskému. To však jest věcí oněch pánů, kteří jsou spoluvinni těchto poměrů. Kdyby se od r. 1867 armáda byla učinila tím, čím dle své vnitřní organisace býti má, kdyby se v li- dovém vojsku bylo vyhovělo národním potřebám jed- notlivých vojínův aspoň potud, pokud jest to stanoveno v platných vojenských předpisech, kdyby se ve všech plucích uplatnila řeč vojínů jako řeč plukovní, kdyby se němčina také ve stycích vojenských úřadů s jedno- tlivými stranami nebyla vyhlásila jako něco nezbytně nutného a kdyby se nebyla zneužila armá- da prostátní němčinu (Souhlas u Čechů.), ne- byl by celý boj v Uhrách vznikl. Kdyby dnes slovanské jazyky byly se uplatnily nejen v této p lovině říše, nýbrž také v Uhersku, maďarské požadavky vojenské nebyly by povstaly.

Körber svatá Jiří Maďar Čecho Uhry Uhersko

13 article

(Obrácen k levici.) Nyní chcete, abychom bez ohledu na poměry této poloviny říše, bez ohledu na to, co vidíme každý den před očima, podnikli boj proti Maďarům. My, velectění pánové, zaujmeme ve věc té jen ono stanovisko, které se zřetelem na své ná- rodní přesvědčení a na své národní potřeby správ ným uznáváme. Nepovedeme boj ani v pravo, an v levo, vědouce dobře, že bychom musili tento boh zaplatiti potom sami. (Souhlas) Když roku 1871 vy- rovnání s Čechy mělo býti sjednáno, vy, pánové na levici, volali jste na pomoc Maďary. Nezapomeneme vám to nikdy, že jste proti našim právům mobiliso- vali celou říši. Dnes nemůžeme my býti těmi, ktel ve vojenských věcech vám jdou na pomoc, kdežto vy sami jste tento stav zavinili a sice tím, že jste chtěi zavésti do armády fikci, která vůbec neexistuje. Ar máda i jednota její se neudrží, setrváte li na tom, abyste služební řeč činili prostředkem germanisace a německého státního jazyka. (Hlučný souhlas.) Vyrovnání s Uhrami nemůže se podařiti, poněvadž není věcí hospodářskou, nýbrž politickou.

Maďar Čechy Uhry

14 article

Vyzýváli nás dr. Körber, abychom přijali vyrovnání toto, tož odpovídáme mu, že víme zcela dobře, že skoncováním vyrovnání rakousko-uherského by se každá vláda a tudíž také nynější vláda udržela na pevném podkladě na nových 10 let a že by poměry, ve kterých se dnes nalezáme, byly ustáleny. K tomu my však svých rukou neposkytneme. Nechceme, aby nynější vláda zůstala v úřadě, nechceme vůbec, aby to, co jest nyní v platnosti, bylo vyrovnáním uher ským zajištěno na novo na 10 let a poněvadž to ne- chceme, nemůžeme také dáti se chytiti vnadidlem vy- rovnání hospodářského, nýbrž musíme žádati, aby dříve a před tím zjednaly se k tomu politicko národní podmínky. Jaký měl úspěch ministerský před- seda v otázkách národně-jazykových?

doktor Körber

15 article

Pražádný. Ve věci té nestalo se ničeho vyjma několik konferencí. Jaký je následek toho všeho? Nalézáme se tam, kde jsme byli před léty. Pravil-li min. předseda. že pokládá podmínkou existence monarchie, aby ná- rodové volně se vyvíjeli, mohu říci, nikdo mu nevěř již, neboť fakta osvědčují opak. (Hlučný souhlas.) Možno mluviti o volném vývoji ve státě, kde 5117 če- ským dětím vídeňským odpírá se zřízení obecné školy z nicotného, ba lživého důvodu, že český národ není žádným národním kmenem? Možno mluviti o volněm vývoji národů, pozorujeme-li soudní poměry v Ko- rutanech a ve Slezsku, kde slovanské jazyky brutálním násilím na rozkazy s hůry vyhazují z úřadů. Tojsou hanebnosti, které konají se den za dnem za re- žimu Körbrova! A tu se ptám, jak může ministerský předseda říci, že „volný vývoj všech národů je za- ručen“? Jak možno mluviti o volném vývoji národů, když národu českému, kterému záleží velice na zří- zení druhé české university, této se neposkytuje, pro- tože nechtějí druzí? Ministerský předseda ve své řeči řekl, že volný vývoj nesmí býti bojem proti druhým Ale to jest pravé ono heslo nynější vlády: „nesmí býti dáno slovanským národům nic, co jest bojem proti jiným“. O tom však nerozhoduje žádný spravedlivý soud, žádná objektivní vláda, o tom nesmí také roz- hodovati parlament svou většinou, nýbrž o tom roz- hoduje prostě jediná strana (německá levice). A v téže chvíli, kdy tato položí své velo, nesmějí ostatní náro dové volně se rozvíjeti.

ko Slezsko

16 article

Táži se dále, jest volný vývoj národů rakouských vůbec možný, když zástupcové onoho národa, který jest úplně nasycen, ve volném ruchu každého národa, v každém ústavu kulturním, v každém užívání jejich jazyků, viní boj proti svému postavení? Volný vývoj jest ten, kde každý národ dostává to, co podle zákona, podle přirozeného práva a podle své potřeby jest oprávněn žádati. (Souhlas.) Národní veto, které Němci získali v této sněmovně, u vlády jes věcí rozhodující. Dokud toto velo jest hlavní zásadou cislajtánské správy a zákonodárství, zůstane osly- šeným appell dra. Körbra na sněmovnu, aby se vzcho- pila ku práci. Neuznáme nikdy systém, který spočívá na vetu nespravedlivém a bezdůvodném a nemáme proti takovému systému žádného jiného prostředku leč právě tolikéž veto: veto obstrukcí. (Hlučná po- chvala) Chce-li ministerský předseda, aby Rakousko ne- zůstalo za národy jinými a vznáší-li na strany appeli aby k tomu působily, má prostředek jednoduchý, jeho užiti může. První podminkou pro uzdra- venínynějších poměrů jestuklizení ny nější vlády. Tento prostředek nemůže dru. Körb rovi nikdo vzíti, a chce-li kabinet Körbrův skutečně pro stát a parlament něco učiniti, musí především sám se polepšiti a uvážiti, zdali minister stvosamonenínejvětší překážkou zdár- ného vývoje této monarchie. (Hlučný sou- hlas.)

Němec Körbrův Rakousko

17 article

Propouštění a dosazení ministrů jest věcí koruny a věcí velného rozhodnutí příslušného ministra. Víme zcela dobře, že přijde málo kdy někdo lepší. Z toho důvodu nechceme také tlačiti na Körbra, ale můžeme jen položiti thesi, že dokud nynější ministerstvo jest v čele státní správy, změna parlamentních poměrů nenastane. Věcmi, které se sběhly v posledních čtyřech létech, jsou úplně zataraseny cesty k českému národu a k uklizení překážek Dr. Körber s jakousi radostí podnikl levný kon- flikt s Tiszou, aby smutné poměry, ve kterých žije parlament, stát, zakryl. Myslí, že veselou válkou s Ma- ďary, která ho tou dobou nic nestojí, upevní svoji posici. Avšak myslím, že celá věc jest jen hluchou a že celý ten experiment mu nic nepomůže. On měl by koruně uděliti radu — myslí-li to s věcí vážně — aby totiž konečně uzavřen byl mír s vlastními národy, aby konečně slovanským národům stalo se po právu, abychom nebyli zde jako národové druhého řádu, jako národové podřízení a inferiorní, nýbrž aby konečně zahájilo se ono vyrovnání s českým národem, které ve státoprávních fundamentech říše jest odůvodněno, a ve kterémžlo vyrovnání spočívá jedině možná bu- doucnost této monarchie. (Hlučná pochvala. Dlouho- trvající potlesk. Řečníku se s četných stran blahopřeje.) Poslanec Bärnreilher pomíjeje věc, o níž po- jednal předseda ministerstva, prohlašuje, že otázka surtaxy dostala neblahý obrat. Zavedení její bylo poslední událostí velké cukerní tragedie. Nebývalo by radno, jak předseda ministerstva se vyjádřil, po- jmouti tuto výminku do celního a obchodního spolku, ale bývalo by nejsprávnějším. Surtaxu sluší považo- vati za výminku ve společném celním území.

doktor Körber Bärnreilher Ma Tisza

18 article

Dále pojednal o vojenské olázce se stanoviska státního práva rakouského, snaže se dovoditi, že zá- ležitosti správy, vedení a vnitřní organisace celé armády patří panovníkovi, tak zvaná vládní práva ve vojenské správě spadají do obecného konstitučního pojmu. Vojsko je starší než ústava a bylo vždy jed- notné. Ústavní právo týká se celé armády, protože ona ve svém celku byla předmětem ujednání s Uhrami. Změny, jež stanou se na uherské straně, budou míti význam také pro Rakousko, neboť po- dobné požadavky budou činiti také jiní národové. Konstatuje, že posledních třicet let je hospodář- ským i politickým ústupem před Uhrami. Tyto sbí- rají se, Rakousko se zatím rozkládá. Nejhorším pro- středkem k obnovení míru jsou ponenáhlé národní ústupky. Dokud ty se budou povolovati, ti, kdo se jich stanou účastnými, nedopustí nikdy vážného vy- jednávání. Velký stát nedá se ovládati bez zodpo- vědnosti parlamentních zástupců lidu a proto doufá, že záhy také panství 8 14. bude u konce. Nabádá sněmovnu, aby místo nekonečných strannických bojů projevila konečně jednou odhod- laně svou vůli a ať také vláda přispěje svým dílem

Uhry Rakousko

19 article

k obnově politické vůle a politické tvornosti V Uhrách by tak jako teď nemluvili, kdyby v zdejším parlamentu byla dobrá politická vůle, jež by vzbu- dila v Uhrách respekt. (Souhlas.) Post. Zázvorka soudí, že by dr. Körber nejvíe prospěl obyvatelstvu, kdyby odstoupil, neboť potom b nastaly spořádané poměry. Poněmčováním vzbuzuje se ve vojště odpor proti všemu německému. Je po- vděčen, že Madaři usilují jednou o rovnoprávnost ve vojsku. Také českému národu musí se dostat větších národních i jazykových práv ve správě i vojště.

Zázvorka Körber Madar Uhry

20 article

Jednoty armádní není třeba. Vyčítá m.-p. Körbrovi. že potlačuje český národ. Vládní »kousky« v Čechách jsou holá darebáctví. (Pochvala mezi českými ra- dikály.) Posl. Woli praví, ze tato debata má poskytnouti Němcům příležitost, aby mohli vylknouhi svůj odpor proti vyrovnání. Nesluší je velebit a chtíti je pro- vésti stůj co stůj. Průmysl se stěhuje z Rakouska proto, že je potlačován a kdyby na něho padlo ještě břímě vyrovnání, Maďaři měli by z toho největší zisk pro svůj průmysl. Ohražuje se proti přípovědi že zákon o starobním a invalidním pojišťování pro- vede se teprve, až uherské vyrovnání bude skonco váno. Pohřešuje v proslovu ministerského předsedy odmítnutí českých požadavků, nejspíše prý schvaluje program sdružených českých stran. Česká propa- ganda chce poslovaniti také Dolní Rakousy a proto nepochopuje, k čemu jsou sdružené strany německé Kdyby vláda chtěla opříti se české domýšlivosti. Němci neměli by příčiny ke svržení nynějšího úřad- nického ministerstva. Parlamentnímu opřeli by se rázně, protože by jednalo s nimi popudlivě. Podpo- rovali bychom vládu — mimo vyrovnání — kdyby opřela se rázněji než dosud českým choutkám Aťsi pomůže k rozpočtu třeba zas § 14., ale ať nedělá Čechům žádné ústupky. Vyzývá moravské Němce ke svornosti proti tamější české universitě.

Posl Němec Maďar Čecho Čechy Rakousko Dolní Rakousy

21 article

Předseda volá posl. Zázvorku na základě steno- grafického protokolu k pořádku pro výrok »dare- báciví«, Posl. Ellenbogen považuje maďarské nájezdy za spravedlivý trest za lži a švindl s vyrovnáním. Po- rovnává rakouskou obstrukci s uherskou a chválí Maďary, že vždy vědí, co chtějí, a jejich obstrukce je si vědoma svého cíle. Posmívá se dru. Körbrovi že svým chováním blamoval také korunu a rakouské vlastence. Byl by rád, kdyby rakouský ministerský předseda mluvil tak jako maďarský, neboť oba státy byly by potom samostatny a Rakousko nebylo by sloužícím velmocenských choutek maďarských. Po- ukazuje na odpor v prohlášení obou ministerských předsedů a plá se, kdo z nich lhal? Pojednávaje o chování se koruny ve vojenské otázce, byl předsedou varován. Zdá se, jako by dr Körber měl býti obětován hr. Tiszovi, aby se zlemila uherská obstrukce. K Tiszovým útokům měl dr. Körber mlčet a sloužiti dále. Souhlasí s Bäroreitherem, že Rakousko spasí národní samospráva národů. Zmiňuje se o cukerní otázce řečník velebil zá- sluhy sociálně demokratické frakce. Slova minister ského předsedy o universitách nebere do opravdy.

Zázvorka Posl Ellenbogen Maďar Körbr Körber Rakousko

22 article

Starobní a invalidní pojišťování nesmí býti šachro- váno za uherské vyrovnání. Ze zmatků pomůže pouze zavedení obecného, rovného a přímého volebního práva. (Pochvala mezi sociálními demokraty.) Posl. Scheicher odmítá Ellenbogenovy nájezdy na jednotlivé strany a dra. Körbra, odkazuje je do uherského sněmu. Byl rád, že se jednou řekne do- mýšlivým Maďarům do pravdy, ale sklamal se. Bylo by zde potřeby Bismarka, aby sjednocoval a pomáhal a přál by, aby jím byl dr. Körber. Avšak nesměl by raditi Rakousku k povolnosti, neboť se s ní v politiee daleko nedojde. Jeho strana není pro úplnou rozluku, ale druhá strana musila by míti na paměti společné vznešené a důležité cíle. Němci, ani Slované pro po- tlačování nemaďarských národnosti v Uhrách nemohou zaujmouti se pro vyrovnání. Doufá, že za nedlouho vrátí se do pariamentu mír a polom bude první otáz- kou: »Jak se vede našim bratřím v Ubrách?« Nové vyrovnání nesmí býti žádnou slátaninou. Rakousku nesmějí se ukládati oběti bez náhirady se strany Uher. (Pochvala mezi křesťanskými sociály.) Rokování přerušuje se. Mezi došlými spisy byly dále dotazy po slanců: Schrotta a sp. po vinné klausuli ital ské; — Eisenkolba a sp. po špiclování policej ních orgánů městských v záležitostech výdělkové daně; — Bergra a sp. po češtění poštovnictví poštovního úřadnictva v Dolních Rakousích; — Choce a sp. po zřízení pošty v Hřiškově u Lonn a dra. Dyka a sp. po průtahu s vyřízením strážov- ského podání. Konec schůze ve 3.50 hod. odpol.; příští bude v úterý.

Posl Ellenbogenův Maďar Körber Němec Slovan Schrott Bergr Choc Dyk Rakousko Uhry Ubry Dolní Rakousy

23 article Z parlamentních výborů.

Z parlamentních výborů. Z Vídně, 20. listopadu. V dnešní schůzi živnostenského výboru otázal se posl. Holanský, jak daleko dospěla záležitost změny živnostenského řádu o průkazu způsobilosti pro hostinské a předpisech v příčině prodeje piva v lahvích. Přítomný zástupce vlády odb. rada dr. Fries prohlásil, že jest v ministerstvu obchodu celý elaborát hotov a že bude předlože příští schůzi živnostenského výboru. Načež se tento usnesl, že se má zmíněný výbot v příští schůzi zabývati touto záležitostl. Ministr Cali upozornil, že většina změn pro- vedených panskou sněmovnou v předloze o po- domním obchodu je pouze slohová nebo mimolná Nejdůležitější je změna §3 6., 12. a 16. § 12. resti- tuován dle vládní předlohy. Dává na uváženou, zda průtah nebo dokonce i zmar reformy vyvážil by opětné změny. Po delší debatě přijat Stojanův návrh, aby odbo podal zprávu o snešení panské sněmovny. Weisskirchnerův návrh, aby se toto snešení za mítlo, zůstal v menšině.

doktor Fries Cali Stojanův Weisskirchnerův Vídeň panská sněmovna

24 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 20. listopadu. (Körbrův s pon s hr. Tiszou.) Vídeňský zpravodaj krakov- ského »Czasu« sděluje mlnění různých politi- ckých stran o situaci, vzniklé Tiszovou řečí proti dru. Körbrovi a docházi k závěru, že situace jest úplně nejasná a výsledek krise předvídati se nedá. Politikové, blízci nynější vládě, jsou prý přesvědčeni, že Tiszův útok nemůže míti nijakého vlivu na rakouskou vládu, ba že její posice v pariamentě ještě více upevní. V jiných parlamentních kruzích však se soudí, že možno demissi Körbrovy vlády poklá- dati za pravdě podobnou. Ale brzkého řešení krise nadíti se prý nelze, aspoň ne před Novým rokem. Dopisovatel »Glosu Naroda« očekává však změnu v době mnohem bližší. »Spor mezi drem. Körbrem a hr. Tiszou« — praví — »zakončí se demissí Körbrovou. Situace zaostřila se totiž tak, že jeden z premierův ustoupiti musí, poně- vadž pak hr. Tisza za nynější doby jest pru korunu cennější, ježto by jeho ustoupení způ- sobilo v Uhrách strašný zmatek, ustoupí dr. Körber, jehož bude snadno nahraditi. Koruna bude jmenovati některého úřadníka předsedou kabinetu, ten vyřídí zatímný rozpočet pomoci § 14. a poskytne politickým stranám příležitost, aby se dohodly o vládu parlamentní, která by se dostala k veslu počátkem příštího roku. V po- slaneckých kruzích — dodává k tomu pisate — koluje pověsť, že kabinetní krise vypukn již koncem příštího týdne.« V Praze, 20. listopadu. (Politika pol- ského kola.) Ještě před zahájením říšské rady některé listy haličské nabádaly polské kolo k roz- hodnější politice na říšské radě a ukazovaly při tom na celou řadu nesplněných požadavků halič ských. Hlavní orgán polského kola. »Czas«. o

Tiszův Körbrův Körbr doktor Körber Praha Uhry Tisza

25 article

větil již tehdy, že kolo jako v minulém zase- dání, bude i nyní provozovati politiku »volné ruky«. Jak si tuto politiku »volné ruky« mysll, vysvětluje v dnešním čísle, v němž polemisuje se »Slovem Polským«, žádajícím, aby se polská delegace vyslovila rozhodně proti dru. Körbrovi »Czas« zamítá politiku protivládní a sice ze tří důvodů. Předně nejen prý úřadní vystupován dra. Körbra, ale také ta okolnost, že splnil velm mnoho přání polského kola a Haliče, jest důka- zem, že politika dra. Körbra nesměřuje ani prot Haliči, ani proti polskému kolu zvlášť. Za druhé dokud se parlamentní poměry nezmění zásadně mohla by po Körbrovi přijíti buď vláda, jež by jeho politiku odložila, ale ta by padla již za ně kolik měsíců, aneb přijde jiná vláda, která bude prováděti tutéž politiku jako Körber, jen že pod jinou firmou. A za třetí, polské kolo ani prý nemá svých zvláštních důvodů, aby šlo do oppo- sice proti vládě a proto také by nehovělo žád- nému vážnému politickému účelu, kdyby pomáhalo povaliti nynější vládu. Jen prý by lehkomyslně zbavilo zemi výhod, plynoucích z nynějšího po- měru polské deputace k vládě a usnadnilo by práci živlů radikálných. A proto, končí »Czas«, polské kolo má nyní jen jedinou možnost — čekat. Quod erat demonstrandum.

Halič

26 article

Z Lublaně, 18. listopadu. (Něme čt turnéři a rakouský prapor.) V létě konala se v Lublani slavnost německých turnerů, při níž, jak se v Rakousku rozumí samo sebou, nesměly scházeti také velkoněmecké černo- červenozlaté prapory. Ale v Lublani je městská policie a její chef, starosta Iv. Hribar, těchto provokačních praporů neztrpěl, nýbrž dal je policií sejmouti. Když v zahradě, kde se slav- nost konala, zmizely prapory velkoněmecké, ne- ztrpěli rozjaření turneři ani praporů jiných barev, strhali nejprvé prapory v barvách městskýcha císařské rodiny, až zbyl na jednom stožáru pouze prapor černo-žlutý. Turneři seskupilise kolem tohoto posledního praporu, dali zahráti »Wacht am Rhein«, načež prapor strhli a za šlapali jej do bláta. Zvědělo o tom státní za- stupitelstvo a začalo vyšetřování. To přivedlo k zajímavému výsledku. Vyšetřující soudce zjistil. že černo-žlutý prapor musil býti násilím stržen jen proto, že se zapletl mezi větve stromoví.

Iva Hribar Lublaň Rakousko Wacht be Rhein

27 article

Po tomto »zjištění« strhla se ve všech nacionál- ních listech bouře proti starostovi Hribarovi, jenž viněn, že německě turnery dal křivě na- řknouti. Dne 17. t. m. konala se schůze městské rady lublaňské, v níž dr. Krek učinil ke staro stoví dotaz o téže věci, načež starosta v obšírné odpovědi potvrdil všechny zprávy o tom, cos při turnéřské slavnosti dálo s prapory a proti státnímu zastupitelstvu prohlásil, že afféru s černo- žlutým praporem nezjistilo správně. Byl sám svědkem oné události, ale přes to nebyl soudem jako svědek vyslechnut. Černožlutý praporse nemohl zaplésti mezi větve, poněvadž visel n žerdi, vzlýčené na volném prostranství u vchodu do zahrady kasina. Prapor byl stržen přímo na zem, načež dle výpovědi jiných hodnověrných svědků byl vláčen po zahradě a bylo po něm šlapáno. Městská rada vzala starostovo sdělení s pochvalou na vědomí. Vysvitá z něho dvojí že všeněmecká agitace se provádí na jihu říše stejně ostentativně, jako na severu a že vládní orgány tuto agitaci nevidí stejně důsledně v Lublani jako na př. v severních Čechách ve Slezsku. Ze Záhřeba, 17. listopadu. (Nové poli- tické schů ze.) Minulou neděli konala se opět celá řada politiekých schůzí, jež minuly vesmě klidně a těšily se přehojné návštěvě zejmena lidu venkovského. V Křiževei bylo přitomno na 8000 občanů, v Petrinji na 3000, mimo to byly schůze v Bakru, v Sunji a srbská schůze v Pakraci. Schůzí petriňské a suňské účastnili se vedle Chorvatů i srbští sedláci, kteří přitáhli na tábor s prapory srbskými a chorvat- skými. Na všech táborech přijaty opět resoluce o finanční samostatnosti země a zvláště bouřlivě manifestována shoda srbsko-chorvatská.

Hribar Krek Baker Chorvat Lublaň Čechy Slezsko Záhřeb Petrinja Sunja Pakrac

28 article Politické zprávy zahraničně.

Politické zprávy zahraničně. V Praze, 20. listopadu. Politické vraždy a alientáty v Rusku. Každou chvíli se nyní v Rusku přihodí poli- tická vražda nebo attentát. Třeba pachateli byl lidé domácí, přece není pochybnosti, že podnět vychází z ciziny. Právě dnes došla zpráva, že do Petrohradu se sjelo mnoho mužů převratných snah, kteří odtud chtějí říditi podkopnickou práci, mající za účel oslabiti Rusko vnitř i zevně Rusko se s nimi bohdá šťastně spraví. Několik tomu dní spáchán attentát na poli- cejního prefekta Metlenka v Bělostoku. O 6. hod. večerni Metlenko kráčel po Tykocké ulici s inže- nýrem Bereziným. U lekárny Faberkovičovy vy- střelil na Metlenka mladý muž a ranil jej v bedro. Dal se na útěk a dvěma výstřely, jež nikomu neublížily, odstrašil ty, kdož ho chtěli pronásle- dovati. Útočník vyvázl a dosud nebyl nalezen. Lékaři kulku vyňali a prohlásili, že zranění nen nebezpečné.

Metlenko Faberkovičův Praha Rusko Petrohrad Tykocký ulice

29 article

Čina proti Rusku Z Pekina telegrafují do Londýna, že vládn kruhy čínské jsou nebývale rozčileny věemi mandžurskými. Od 15 dní konají se dlouhé po- rady v císarském paláci o tom, jak vypuditi Ru- sko z Mandžurie. Císařovna vdova je velmi zne- pokojena. Mandžurové ztrátu Mukdenu rovnají k ztrátě své váhy v celé Číně a bojí se, že to bude míti za následek nebezpečí pro dynastii. jež pochází, jak známo, z Mandžurie. Obavy ty stále více zbližují Čínu s Japanem, tak že již málo schází do „žluté koalice“ proti Rusku. Mírný ton ruského časopisectva nepřispívá k umírnění žlutého plemene. Japanci i Číňané podezírají Rusko, že pouze chce získati času, aby se na březích Tichého okeánu lépe opevnile a více vojska tam přivedlo. Závora německé kolonisace v Rusku. Němečtí kolonisté, zemědělci i průmyslnici zaplavili ruské Polsko tou měrou, že ruská vláda pozoruje pokroky germanisace mezi Poláky. zvláště v městech průmyslových, což jí arei ne- může býti lhostejno. Ministerstvo vnitra již delší dobu tuto otázku studovalo a nyní přikročilo k vypracování pravidel, kterými se má zregulo- vati osazování „cizích přistěhovalců“ v guber- niích západních a nadvislanských. Současně ministerstvě financi pracují o nových před pisech, týkajících se cizozemců, kteří by v gu berniích nadvislanských hodlali zakládati jaké koli průmyslové podniky.

Číňan Polák Rusko Londýn Mukden Čína Polsko ministerstvo vnitro

30 article

Choroba Viléma II. Jak vážný přes všecko popírání jest stav Viléma II., vidno jest nejen z toho, že korunn prine odřekl své účastenství na honu pro den 18. t. m. a že také Vilém II. nebude přítomen při skládání přísahy nováčky berlínskými a ho stině pluku cara Alexandra, jimž býval přítome vždy, nýbrž zvláště i z toho, že včera v evan gelický svátek v evangelických chrámech proná šena byla nikoli pravidelná modlitba všeobecna nýbrž modlitba zvláštní na konec obřadů z uzdravení císaře. To vše ukazuje, jakou cen má předvčerejší bulletin, že rána Viléma II.je »skorem zahojena«. Ovšem Vilému II. jest za- kázáno na celé měsíce lékaři i pivo píti. Die jedné zprávy hodlá se císař německý uchýlit do lázní emžských k dalšímu léčení. Pruské volby. Dnes provedou volitelé dne 12. t.n zvolení volbu poslanců sněmu pruského. Svo bodomyslní, vedení Richtrem, odmítli všude kompromis se socialisty pro užší volby, tak že v některých místech kandidáti jejich proti kon- servativeům propadnou, zvláště v Charlotten- burgu a snad i ve Vratislavi. Také třetí okres berlínský jest nejistý. Socialistě ohlašují, že na některých místech budou dokonce při volbě — obstruovati. Tak míní v Charlottenburgu, kde jest 2600 volitelů, podáváním protestů prot celé řadě mandátů volitelských, jež musí být před volbou samou komisí volební ihned vyři- zovány, volby do půlnoci zdržeti. V rybnickém okrese ztrati střed nepochybně jeden mandát vůči konservativcům, protože nechtěl přijmouti podmínky polských volitelů, kteřížto v užší volbě rozhodnou. Volební fond svobodomyslné strany byl velmi značný a četné byly do něho při- spěvky po 500—1000 markách, nejmenší pří- spěvek stanoven byl na 50 marek. Mezi zvole- nými 22 poslanci svobodomyslnými v Prusku jest 6 israelitů, z nichž někteří jsou velmi zá- možní.

Vilém II Vilém Alexandr Richter Charlotten Vratislav Charlottenburg

31 article

Panamská revoluce.

32 article

V Unii očekávají každé chvíle, že Kolumbie přeruší diplomatické spojení s ní. Válečným hrozbám jejím ovšem se směji, neboť Kolumbie bude míti co činiti záhy s dalším odbojem doma. Chystajíť se provincie její Antioquia, Kuenka a Bolivar sledovati prikladu Panamya krom toho připravuje se Venezuela ke vpádu do Kolumbie, aby ukořistila provincie Magdaleny. O semknutí se republik jihoamerických proti Unii není také již s ohledem na tuhý klerikální režim v Bogotě ani řeči. Možno ale, že za to Kolumbijci vymstí se násilnostmi na příslušnících Unie v Kolumbii usedlých i na jejích konsulech. Panama zdráhá se převzíti část dluhu kolum- bijského, čímž jsou angličtí věřitelé velmi roz- mrzelí, aniž by ale vláda britská troufala si zastati se jich jinak, než platonickými kroky diplomatickými. Dosavadní president ostrovní republiky středoamerické San Domingo Gil na- bídl odstoupiti území republiky Spojeným státům, lákaje je tím, že povstalci, kdyby zvítězili, dluhy republiky cizím věřitelům by platiti odepřeli — avšak Unie odmitla nabídku tu z důvodu, že Gil nemůže jinému postupovati zemi, jež vlastně jemu již nenáleží, nýbrž která — mimo hlavní město právě oblehané — jest již zcela v rukou povstalcův.

Magdaléna Kolumbijec Gil Kolumbie Kuenka Bolivar Venezuela Bogota Panama San Domingo spojený stát

33 article

Boj o střední školství ve Francii. Francouzský senát zamítnuv včera, jak de- peše již sdělily, předlohu o úpravě školství ve znění komise, porazil tím také zásadu stát- ního monopolu ve školství tom, socialisty hlá- sanou a vyslovil se tak již předem pro původní předlohu ministra vyučování Chaumiča, dne ovšem Combesem z ohledu na socialisty na polo zapíranou. Předloha ta světského mono- polu státu nezavádí, ale vylučuje z vyučování na středních školách členy řeholí neautorisova- ných, státu pak zjednává kontrolu nad školstvím zavedením přesných vysvědčení o stu- dilch předepsaných, výkazy způsobilosti a pro- hlášením učitelův, že nenáležejí žádné řeholi neautorisované. Delpech navrhl, aby slovo ne- autorisované se škrilo, takže by řeholníci vůbee byli z vyučování na školách těchto vyloučeni. Hlasování o návrhu Delpechově, s nímž Combes souhlas projevil, bylo však odročeno na dnešsk.

Chaumiča Combes Francie

34 article

Král italský v Anglii. Vjezd královských manželův italský ch z Windsoru do Londýna děl se přesně dle pro- gramu, bez všeliké příhody, ale také bez val- ného nadšení obyvatelstva. Programové části prováděny s velikým spěchem. Dle všeho n pokyn ve všech projevech pominuty všechny narážky na běžné otázky politické. I přípitky, jak k tomu i tisk anglický poukazuje, zůstaly v mezích konvencionálního tónu, bez všelikého vřelejšího vybočení. Opatření policejní byl nejrozsáhlejší, i obecenstvo držáno co nejdále od panovníkův a jich rodin, ano i žurnalisté na nádraží odkázáni do kouta, odkud nemohli ani ničeho viděti. Dekorace byly pestré, ale bylo jich poskrovnu. Chování se lidu bylo ale skorem mrazivé, mimo na místech, kde se na- hromadili Italové, četně v Anglii žijící. Dle všeho jest do smlouvy anglo-italské ještě — daleko dost a snad zamrzel v Londýně také přehnaný důraz, kterýž Tilloni v projevu svěm již za návštěvy v Londýně kladl na trojspolek a jeho politiku.

Italos Tillon Anglie Windsor Londýn

35 article O kommunikacích Londýna...

O kommunikacích Londýna... (Ze Spolku architektů a inženýrů.) Včerejší večer zahájen byl smutnými vzpomin- kami. Krátce za sebou odešli v uplynulém lýdnu dva členové spolku: inž. Storch a Stránský. První byl jedním z nejzasloužilejších a nejstarších členů Spolku, druhý známý vlastenec a ochránce české věci v Podmoklech. Přítomní povstáním vzdali zesnulým poctu. Na to po některých spolkových sděleních předsedy cís. r. inž. Jahna, ujal se slova insp. st. dr. inž. Jos Neuman, jenž promluvil o komunikacích Londýna. Přistoupil hned in medias res. Ohromný rozmach obchodní a vůbec celkový životní ruch Anglie kon- centruje se v Londýně, kde dnes obývá přes 6 mill. lidí. Vzrůst ovšem možno přičítati tomu, že město

Storch Stránský Ing Jahn doktor Neuman Londýn Podmokly Anglie spolek architekt spolek : Ing