Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIII

2

V Praze, v sobotu dne 21. listopadu 1903.

Praha

3

Číslo 318.

4 article

Na ranní a odpol. Histy předpdlání ses v Praze v administraci na něsíc . . . . . . 2 F na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvají denářkou na měsl na čtnt leta . . . . 7 K 50h ve állaách a K 9o na měsíe . .. Peštou: na nrr. . . . . 9 K 60 s drojí zíailkon na mřit nant lha . . . . k eoi

Pešta Praha K 9

5 article Nejbližší záležitosti vojenské.

Nejbližší záležitosti vojenské. V Pešti a ve Vídni sice ještě to hlučí ve sněmovnách průvodem ke srážce hr. Tiszy s drem. Körbrem, ale v zahraničných listech již se hlásá z Vídně, „že lze bezpečně očekávati smirné vyřízení srážky, ač časopisectvo obou stran silně hlomozí, a že ze srážky nevzniknou nijaké nové nesnáze provedení rakousko-uher- ského vyrovnání.“ Jakoby na dotvrzení tohoto rozpoznání, jež mimochodem podotknuto, jsme již ve čtvrtek na tomto místě jakožto nejvíce pravděpodobné označili, sešli se ihned po této srážce oba rozvadění předsedové ministerstva minulý čtvrtek ve společném ministerstvu za- hraničných záležitostí, kdež se konaly za před- sednictví hr. Goluchowského porady o společ- ném rozpočtu na rok 1904 a týkaly se hlavně armády. Záležitosti vojenské ovládly letos takřka výhradně všecku veřejnost a ani čtvrteční po- rady nebyly bez veliké důležitosti pro všeck obyvatelstvo říše. Rozvoj armády, či nové poža- davky na vojenství jsou, jak známo, stálým pro- gramem správy vojenské; rok co rok přicháze militarism s novými potřebami, jeho rozpína- vost nezná nijakých překážek, jeho jedinou sna hou jest: býti na výši situace, t. j. držeti stejný krok s rozvojem armád ostatních velmoci.

Tisza Pešť Vídeň

6 article

Přes tuto setrvačnost pohybu v rozvoji ar- mády možno letos zaznamenati chvilkovou zastávku, aspoň pokud se týče rozmnožován branných sil. Jak známo, žádala původně již pro letošní rok správa vojenská velmi výdatné zvý- šení počtu mužstva v činné službě a v důsledku toho i větší počet nováčků. Ale tento záměr zhatil se o vytrvalý odpor v Uhrách a konečně vrátila se správa vojenská ku původnímu kontin- gentu nováčků, a i o povolení jeho trvá v uher- ské sněmovně zápas, až dosud nerozhodnutý. Čtvrteční porada se společnými ministry způsobí potud částečné uspokojení, že vojenská správa nejen pro letošek už nemíní se vrátiti ke zvýšenému počtu nováčků, čehož se obáváno ale setrvává při posavadním počtu rekrutů i pr budoucí r. 1904. Původně, jak známo, se ohlašovalo, že od vod v r. 1904 se provede již podle chystané změny branného zákona, jehož návrh se měl počátkem příštího roku podati sněmov- nám, a jenž by spočíval již na dvoulete činné službě místo posavadní tříleté.

Uhry

7 article

Dle toho se zdá, že vojenská správa po le tošních zkušenostech ani se změnou branného zákona, ani se zvýšením počtu nováčků, kteréž by zvláště při dvouleté službě bylo velmi značné. nemíní v době nejbližší předstoupiti před parla- menty. Děje-li se tak v předtuše, že by nebylo radno hnouti na novo vojenskou otázkou, když nesnáze posavadní nejsou ještě překonány, či rozhodovaly-li při tom jiné, snad mimo obor par- lamentů ležíci ohledy a úvahy, nemůžeme ještě pověděti. Přechod od služby tříleté ke službě dvouleté zasáhl by zajisté velmi hluboko do ve- škeré organisace armádní, bude vyžadovati doby nejméně tří let, a předpokládá tudíž trvání na- prosto klidných poměrů, jež vzhledem k ne- jasné situaci na Balkáně na tak dlouho nemohou se s naprostou jistotou předpokládati. Ať jsou však důvody rozhodnutí správy vojenské a čtvr- teční porady jakékoliv — rozmnožení vojskav době míru jest prozatím odročeno. Poplatnictvo by ovšem raději slyšelo a bylo by více uspoko jeno, kdyby rozhodnutí, že se nezvýší počet branců na r. 1904, bylo se stalo z důvodů ho spodářských, v uznání, že břemena vojen- ská již i tak velice tíží poplatnictvo a to zvláště za nynějších stísněných poměrů výrobních a ob chodních. Mimo to zachvátila nejistota, jakto dopadno s obchodními smlouvami zahraničný mi — nemluvě ani o vyrovnání rakousko-uherském — tak hluboko všecky hospodářské vrstvy, že jíž sama tato, jak pro průmysl, tak pro obchod nejvýš nepříznivá situace by byla dostatečným důvodem, aby s ní počítala i správa vojenská při sestavování svého rozpočtu.

Balkán

8 article

Než ani tento předpoklad není případným nastala-li chvilková přestávka v rozmnožování armády, našla správa vojenská jiný předmět pro svou péči o vývoj armády, a tou jest její vy- zbrojení. Tentokráte jsou na řadě n ová poln děla. Již příštím rokem rozluští se tato ná- kladná otázka, jakožto prozatímní úplné vy- řízení výzbroje dělostřelecké, když již opatřena jsou nová horská děla a polní houfnice, pro něž ovšem není ještě povoleno žádané mužstvo k ob sluze, a bude nutno vypomoci si na čas posa vadními silami dělostřeleckými. Jak už bývá zvykem vojenské správy, ne dovídá se veřejnost ani po čtvrteční společné po radě, jaký celkový náklad budou vyžado vati nová polní děla. Prozatím se pouze ozna muje, že do rozpočtu položena na r. 1904 prvn lhůta 15 mill. korun, kolik takových lhůt bude dovědí se snad páni členové delegací, sejdou-l se v prosinci, což také není ještě jisto; nejsou ještě volby do delegací v Uhrách vykonány. Avšak nejen otázka celkového nákladu n nová děla, i otázka, zavádí-li se opravdu nejdoko nalejší polní dělo, jest velice důležitá za nyněj šího stálého shonu po zdokonalení zbraní protože každým novým vynálezem ohrožena jes výzbroj posavadní a náklad vydán pak vlastně na pouhý pokus. Naše poplatnictvo není však tak zámožné, aby pod tihou takových častých pokusů úplně finančně nekleslo.

Uhry

9 article

Konečně po mnohaletém volání a ustavič- ných odkladech dočká se prý Rakousko-Uhersko v příštím roce i nového vojenského trest- ního řádu; přijde s touto opravou posledni mezi velkými státy evropskými. Spočívati bude. jak známo, na zásadách veřejnosti a ústnosti jako trestní řád občanský. V rozpočtu na r. 1904 bude reforma ta ovšem také citelna v reorgani- saci a rozmnožení nových vojenských soudů. Avšak otázka reorganisace soudnictví vojen ského a nového trestního řádu vojenského stala se pozoruhodnou i následkem poslodních zápasů v Uhrách, ježto Maďaři žádají pro uherskou část armády zavedení maďarštiny jakožto jazyka j ed- nacího. Němci přes platnost jazyků plukov- ních a všeobecnou brannou povinnost chtčjí reformý zneužiti k eílům germanisačním. Patrno to odtud, že již nyní se hromadí v jejich časopisech tichošlápské nářky, že není dosti vo- jenského práva znalého personálu, který by do- vedl úřadovati jinak než německy Proto chtějí připustiti pouze tlumočníky pro obžalované vojíny neněmecké. Další ná- mitky jejich skrývají se za jednotnost nejvyššího vojenského soudního dvoru; bylo by prý nutno zříditi v něm zvláštní neněmecké senáty, a tím prý by se ohrozila jednotnost judikatury! Jsou to tytéž dávno vyvrácené námitky, jež jsme slý- chali od Němců i v soudnictví občanském. Jest tudíž nejvýše na čase, aby poslanci ne- německých národů záhy prozkoumali návrh této reformy a v čas dohodli se o způsobu obrany práv příslušníků svých národů před vajenskými soudy. I ostatní národové, nejen Němci, doplnuj svými syny armádu a přispívají na její vydržo- vání, nelze jim tudíž odepříti bezpečné právn ochrany.

Maďar Němec RakouskoUhersko Uhry

10 article Říšská rada.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůz e 225. Z Vídně, 20. listopadu. (Původní a telef. zpráva »Nár. Listů «.) Hluboko k zemi spuštěny na obou obrov ských žerdích před palácem parlamentním ob prapory. Na znamení smutku, že člen parla- mentu zemřel. Na křeslech poslaneckých, miní- sterských a presidiálních rozložena, celá je za temňujíce širokou obrubou černou, parte, kte- rými zvěstuje klub svobodomyslných lidových poslanců českých, že skonal jeho místopředseda dr. Eduard Brzorád. Že odešel z řady poli- tických zápasníků českých a z řad živých, maje věku teprve 46 roků. A těch ne celých. V představě naší na vždy zůstane obraz zástupce venkovských obcí německo-brodských jako muže plného jaré junosti, válečné poho- tovosti, vzorné pevnosti a vytrvalosti, nezmarné síly — muže talentu a všech cností, jakých vy- žaduje funkce, kterou zastával s nadšením horoucností dvanáct let. Byl bojovník, jejž bylo vidět a slyšet v celé sněmovně, jemuž na cestu svítilo dvojhvězdí rovného práva národního

doktor Brzorád Vídeň poslanecký sněmovna

11 article

rovného práva občanského, který žil a zemře s hlubokým přesvědčením, že zvítězí věc, kter sloužil. Veliká byla v něm mohutnost resislence V něm plál a jej hřál silný oheň svatého vzdoru. Také vševítězné Smrti dlouho, dlouho bránilas konstituce jeho fysická. Zdolala jej jako každéh tvora živoucího. V delegacích r. 1894 — zasedaly tehdy v Pešti ještě v hotelu »Hungaria« — mluvi proti militarismu, pro všeobecné odzbrojení mezinárodní dohodu k vyřizování všech kon- fliktů. »Mladik« — řekl dle stenografického pro- tokolu ze dne 5. října onoho roku — »jenž vstupuje za poměrů nynějších do vojska, není již svůj. Nesmí chodit, nesmí mluvit, nesmí mlčet, leč dovoluje-li se to v reglementu. Je v celém jednání svém pod kontrolou ustavičnou. Nesmí myslit. Nesmí míti žádného smýšlení politického ani sociálního, musí zapomenouti n svoji národnost, přestal býti člověkem.« Deset minulo let skorem od řeči té, mluvč odmlčel se na vždy, ale zda by nemohl kdo koli z Čechů dnes opakovati, žel, důvodně, co rozpoznal dr. Brzorád? 1. října 1894 vytýkal, že v konsulátee není viditelna ni stopa, že »v rakouské mon- archii žíje šestimillionový národ český, kulturně vysoce vyvinutý, průmyslem bohatý a velikou měrou vývozu schopný národ, který je podstat ným čintelem říše . . ,« Dr. Brzorád nalezl nyní věčný mír — o jenž klidu a pokoje nikdy nehledal, jenž věren byl appellu Turgeněva: Milujetedli národ svůj pracujte pro něj- Budiž mu rodná země lehkou

Čecho Brzorád doktor Turgeněv Milujetednout Pešť

12 article

Jsou zase svoji. Pan dr. Arnošt Körber německá levice. Našli se opět. Ona byla radostí že jej má znova, celá u vytržení. V úterý něma zamlklá, mrzuta, rozdurděna — dnes hlučná hřmotná, bujná, bouřlivá v projevech pochvaly Pět anebo šest salv potlesku mu vzdala, když domluvil. Zdali je dru. Körbrovi zdrávo, že je- deklaruje tak demonstrativně ministrem svým ministrem strannickým, že mu připíná ve řejně svoje barvy černožluté nejen proti všem Slovanům rakouským, ale také proti všem Ma- ďarům, to nechť posoudí sám. A není-li opojen poctami, kterými jej kluby německé poházely — bezděky jsme si vzpomněli při tom na krásný obraz, vystavený v domě umělců vídeňských Římané, zmírající pod návalem růží — mus říci sobě, že je po dnešním výkonu v horš situaci, nežli byl včera, Němci podali na něj dolaz, jak hodlá za chovati se k řeči hr. Tiszy. Dr. Stránský ve své interpellaci vylíčil, jak podstatně různým je postavení obou ministerských předsedů a pta se dra. Körbra, je-li ochoten doporučiti koruně dosazení kabinetu konstitučního,

doktor Körber Říman Němec Stránský Ma

13 article

Dr. Körber odvětil pouze Němcům. Neby osobním, ale prudkým, útočným. Nebyl uváž livým, ale dorážlivým a také zlomyslným. D hr. Tiszovi několik ran, ne palcátem, ale brou šenou damascenkou. Chlubil se svým občan ským stavem a svým studiem a maliciósně řekl že hr. Tisza spokojil se ve vojenských věcech formuli. To jest ohnivá louč do střechy nad hlavou Tiszovou jedna. Druhou je konstatování, že také nynější chef vlády maďarské je stou- pencem vyrovnacích zákonův. In caudá vene- num. Věc nejhorší je v konci repliky dra- Körbra. Pravil: Vejde-li v platnost uvnitř hra nic monarchie jednou slovo »cizí«, tu bude třeba připomenouti, že byl to královský uherský ministr-president, který je pronesl první. Te není sice historická pravda, protože již hrabě Taaffe v letech osmdesátých nazval Uhersko cizinou a vzbudil tím odpor dra. Russa. Ale dru. Körbrovi záleželo patrně na tom, dokázati že též on nebojí se v souboji s Tiszou ml býti provokujícím. Poměr chefův obou vlád přiostřil se bez odporu po dnešním roz machu dra. Körbra. Kdo naposledy však zu stane vítězem, lze předpověděti s mathematickou určitostí. Český klub učinil účelné usnesení, roz hodnuv se propustiti rozpravu o programovém

doktor Körber Němec Tisza Taaff Russo

14 article

prohlášění ministr-presidenta. Jinak byl by pan dr. Körber odbyl si dnešní své říkání a odeše- ze sněmovny s věnci, s vítězoslavným citem a hlavou vztýčenou a blýskal se pak svým úspěchem několik dní. Již první řečník v rokování, dr. Herol strhl mu velkou gloriolu s tváře svým důkazem. že jest Körber slátníkem beze všech politických úspěchů, prolože nevykonal ni jediného úkolu, který převzal. Nezjednal dělnost parlamentu, ne rozřešil českou otázku a nezkoncoval vyrovnání s Uhrami. Jedinou radu dal zástupce městské skupiny čáslavské dru. Körbrovi: by odstoupi a svým odchodem uvolnil dráhu ke smíru státu s národem českým a národy slovanskými vůbee. Nad míru plasticky vyložil dr. Herol pravou povahu a neudržitelnost cislajtanismu pronikavý rozdíl mezi oběma polovinami říše. Břitce a kategoricky položil postulát, aby armáda přestala býti institucí k poněmčování a s celou jasností a nepokrytostí prohlásil, že dokud exe- kutiva dá se poutati německým vetem, nebude žádné dělnosti na říšské radě. Lapidárním způsobem, nejpádnějšími argu menty, doklady totiž ze skutečnosti ukázal, jak vypadá »volný rozvoj národů«, o kterém mluvi dr. Körber v úterý. Tu se povznesl český orator k výši žalobce, jehož výklady jsou nevyvratitelny a neporazitelny. Tu působil nejúčinnějším pro středkem: kontrastem. Výše, nežli ke křeslům ministerským nesly se stesky, výzvy a výstrahy dra. Herolda. Celá sněmovna poslouchala s po zorností, řečí dra. Körbra neumenšenou, a češt poslanci provázeli ji hlasitým a důrazným sou hlasem a polleskem.

doktor Körber Herol Herold Uhry

15 article

Dr. Bärenreither, vůdce německýeh velkostatkářů z království českého, leccos pově děl o hospoďářských věcech a vytasil se pak s projektem, aby mezi Čechy a Němci stalo s »provisorní příměři« v ten smysl, že by začalo se prý s potřebami hmolnými a duševními Jediným prostředkem k tomu pokládá on ná rodní autonomii a vymezení národních sfér jed notlivých kmenů, hlavní pak překážkou pokládá »národní koncesset. Protestovati musíme co nejrozhodněji proi tvrzení, jako bychom my dostávali ústupky aneb je vymáhali. Na co my naléháme, nejsou žádné výsady a privileje, nýbrž to, co národu českému po zákonu a právu náleží. Ostatně jak chovaj se Němci vůbec proti požadavku, který jes zajisté »duševní potřebou«, proti české univer sitě na Moravě? Posl. K. H. Wolf nezasluhuje, abychon široce o něm se rozepisovali. Jeho řeč jest souborným rozvodněním statí v »Ostd. Rund schau«. Konstatujeme toliko, že ji poslouchai čtyři stenografové a čtyři poslanci, a že Němei také mnozi, které teprve on udělal, splatili mu nevděkem v pravdě německým. Větší pozornost a větší posluchačstvo mě dr. Ellenbogen, kterýž udělil také několik prudkých šlehů dolnorakouské sněmovně pr její chování se proti vivisekci a lékařům vůbee a mluvčí křesťansko-sociální, monsignor S ch ei cher, který mu dosti prudce odpovídal. Ve sněmovně byl dojem, že poměr mez drem. Körbrem a Štěpánem Tiszou a poměi mezi oběma polovinami říše dneškem se zhoršil

doktor Bärenreither Němec Posl Wolf Ellenbogen Štěpán Tisza Čechy Morava

16 article

Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11. ho 15 minnt dopol. a praví: Dne 18. t. m. zemřelv domově svém pan posl. dr Ed. Brzorád. Osud vyrval muže po dlouhé, těžké nemoci květu jeho života, který měl v posledních létech událostmi bohatých, v parlamentě často roli ve douci. Od r. 1891 náležel sněmovně jako zástupee venkovských obcí německo brodských, ledečských polenských. Temperamentním způsobem svým zastával všemi silami národní a bmotné zájmy voličstva svého jeho výmluvnému nalehání děkují četné obce jeho volebních okresů za vydatnou pomoc proti nouzi způsobené pohromami živelními. S nebožtíkem ztrácí národ český jednoho z svých nejráznějších bojovníků. Zejmena těžkáje ztráta však pro jeho krajany, kteří nedávno teprv uznávajíce jeho záslužné působení, zvolili jej staro- stou německo-brodským. My všichni vážili jsme si dr. Brzoráda jako svědomilého zástupce svého národa, my rozumíme úplně také bolu jeho politických přátel nad ztrátou

Vetter Ed Brzorád

17 article

V drobném prodeji- raaní čísle o nobě . . . na sh odpolndni . . . . za 2h Ve slialkách na venkově ranní číslo. . . . . . . . n0 odpolední . . . . . . . . 3b Inserá ty platí se hotově napřel Přečplrcení a inserty přijíná zdnlni strace v Marianské ulici č. 3. TTam nacházejí se též redakee tiskárna n ezpedice „Národnich Listá“ Rukopisy se novracsji.

Národnich Listat

18 article

tak těžkou a zachováme nebožtíkovi vždycky čestnou památku. Velectění pánové. Na důkaz smutku povstali jste a dovolíte, by čestný tento nekrolog byl zazna- menán v protokole dnešní schůze. Mezi došlými spisy jsou pilně návrhy posl dra. Šíleného a spol. na vypracování projektu pro průplav přerovskopardubický, stran předlohy o společnostech obchodních s omezeným ručením slanovení lhůt ku placení různých daní, zvláště po- zemkové; — Welsskirchnera a spol. na zlep- šení platů poštovních zřízenců a revisi domovského zákonodárství; — Gratzholera a spol. stran dobrozdání o starobním a invaliditním pojišťování. Posl. dr. Herold interpelluje ministra vyučování v příčině ministerského rozhodnutí, kterým zamítnut byl rekurs velkého počtu českých rodičů ve Vídni proti rozhodnutí dolno rakouské zemské školní rady, jímž zamítnuta byla žádost jich z a zřízení če- ských obecných škol ve Vídni. Po obšír- ném právnickém odůvodnění táže se interpellant: »Jak hodlá vláda ospravedlnití tento protizákonný postup vyučovací správ a co hodlá učiniti, aby pro české děti ve Vídni nutné obecné školy s českým vyučovacím jazykem byly zřízeny? Posl. Václ. Březnovský interpelluje ministra zemské obrany v příčině zavražděnéhov Praze při kasárním cvičení nováčka Františka Waltra. Vylíčiv známý už případ táže se interpellant, je li ministr zemské obrany ochoten učiniti vy áním nového, přísného zákazu konec ustavičně se opakujícím případům týrání v- jáků a je-li ochoten dáti podnět, aby matce zavra- žděného nováčka se dostalo hmotně nährady za ztra- cenou synovu podporu? Posl. Gross, Bärnreither. Der scha !ta. Kathrein a Lueger podali ku předsedovi mini- sterstva známý dolaz (viz včerejší odpolední »Nár.

Posl doktor Herold Václ Březnovská Waltr Gross Bärnreither Kathrein Lueger Vídeň Praha

19 article

Lisly«.) Předseda ministerstva dr. Körber: Pokládám za svou povinnost odpověděti bez prodlení na dotaz poslanců dra. Grossa, dra. Bärnreithera, dra. Der- schatty, dra. Kathreina, dra. Luegra a soudruhů Podávaje jako na počátku každého zasedání říšské rady aněmovně v poslední schůzi obraz vnitřně po- litické situace, musil jsem přirozeně dotknouti se také nejpalčivější záležitosti mocnářství, otázky vo- jenské a vyložil jsem svůj názor a své zákonité zá- klady. Sněmovua bývala by mohla spatřovati nejen mezeru v měm výkladu, ale i opravdové pohrdání svých prerogativ, kdybych byl pominul tuto otázku Abych odůvodnil stanovisko rakouské vlády, dovo- lával jsem se a citoval jsem doslovné znění vy- rovnacích zákonů, které jsou základními zákony mocnářství — během čase bobužel namnoze za- temněnými — jichž se dovolávati v daném případě přísluší každému z obou zastupitelstev lidových, každé z obou vlád, každému jednotlivému občanu obou státních územích. Učinil jsem tak se svědomitostí poclivého vy- kladače, vycházeje při tom samozřejmě z ustanovení, v nichž uberský zákon mluví o zemích, zastoupe- ných v této slavné sněmovně, omezil jsem se přesně na otázku vojenskou. Pan královský uherský před- seda ministerstva kladl arci důraz na právo uher- ského sněmu říšského měniti ve shodě s korunou samostatně zákony o vyrovnání, které mají sice platiti trvale, ale nemají formu smlouvy jako do- časný celní a obchodní spolek, a mohu pochopiti. jakou hodnotu přikládá těmto vývodům. Ale i on musil přiznati, že taková změna postrádá vší prakti- cké platnosti, dosud není usnesena cestou zákonitou také v Rakousku.

doktor Körber Bärnreither Sněmovu královský Rakousko

20 article

Měl jsem tedy aspoň v posledních dnech, kdy musil jsem sledovati události v uherském říšském sněmu s povinnou pozorností, příležitost informovati se o tom, co v království uherském jest ústavou státním právem, kdybych již dříve nebýval o tom něco věděl. Ani já ani kterýkoliv jiný Rakušan není však dost šovinistou, aby v záležitosti tak velikého do- sahu, jako jest otázka vojenská, spokojil se s for- mulí. Mohu se přidržovati jen podstaty věci, která jeví se v tom, že obsah vyrovnávacích zákonů zu- stává závazným pro obě části, dokud nebyl oběma cestou zákonitou změněn. (Hlučná pochvala a po- tlesk. Hluk a výkřiky posl. Choce. Bouřlivé volání Ticho ! Ticho!) A při tomto svém nezvratném, snad velmi mě- sťáckém, ale v pravdě kotvícím přesvědčení pevně trvám a poukazují k tomu, že předseda uberské vlády, předseda ministerstva samotného státního území jako já, tehdy, kdy hlásal své učení, dovolá- val se a musil se dovolávati rakouského zákona o vyrovnání, poněvadž je právě nepřekonatelnou pře- kážkou, která na prospěch mocnářství stojí v cestě jednostranným aspiracím. Jest pravda, že v zájmu mocnářství osvědčujeme často za bolestného vzru- šení ochotu až do krajností. (Souhlas a volání Příliš velikou! Poslanec Choc hlučí a pokřikuje. Hlasy: To jest drzost ! Jděte do Uher! Čeští radiká- lové znova pokříkují. Bouřlivé volání: Ticho Ticho! Dlouhotrvající híuk a pokřiky českých ra- dikálů.) Předseda hr. Vetter volá posl. Choce k po- řádku. (Dlouhotrvající hluk.) Dr. Körber: Bude-li možná, budu pokračo- vati. Často v bolestném rozechvění přicházeli jsme v zájmu říše až do krajností v ústrety Uhrám, al abychom si dali vzíti práva reklamace a svědectví nějaké rakouské právo — nikdy. (Hlučná pochvala

Rakušan Choc Vetter doktor Körber Uhry

21 article FEUILLETON.

FEUILLETON. —a. V Praze, 20. listopadu. Jednoho dne stálo v novinách, »že posla necký klub český za okolnosti nynějších nemoh jinak, než usnésti se na nejostřejší obstrukci kterou bez otálení, ihned a zbraněmi nej břitšími bude prováděti za tím účelem, aby vládu nynější donutil konečně k demissi. « Po národě českém ozval od západu na daleký východ i od severu na nejzazší jih fre- nelický jásot, neboť je známo, že národ náš všechno, co je ostré, miluje a náramně rád jásá, a již druhého dne měl jsem na svém redakčním stolku hromadu listů, vesměs s jedním a totož- ným obsahem. Ve všech byla mně udilena rada. jak to nastrojiti, aby ta naše obstrukce byla co možná effektní a účinnou a při tom co možná pohodlnou, aby neunavovala příliš, neboť po- slanci jsou konečně také lidé, na nichž žádati více než mohou — bylo by nespravedlivostí. Dnes teprve dokonal jsem ohromnou práci srovnal návrhy a je k tisku připravil, nebot dnes se u nás tisknouti musí všechno. Jsou mezi nimi mnohě, jež zasluhují po- všimnuti, svědčíce zároveň o živém zájmu p. t. nejširších vrstev obyvatelstva, jakýž jeví na politickém osudu našeho národa a potom o by- strosti a vynalézavosti našeho lidu. Neni možno, abych uvedl zde všechny, jež mám po ruce, dovolím si pouze citovati některé vybrané zvláště povedené. Tedy p rv ni.

Praha

22 article

Vysoce ctěný pane redaktorel Chcete dělat obstrukci, ale nevíte prý dosud jak Obstrukce musí být jako dobré víno, musl být silná a výdatná a na konec libezná. Rvát tam, nie není. To dovede každý starý chalup- ník. A dělat samě fádní pilné návrhy, které tři čtvrti léta povalují se již u ledu, ale proto přece jsou již červy prolezlé, dovede jen ten, kdo má aspoň tak dobrý žaludek, jako poslane pan dr. Engel, který dovede si pochutnat třeba na paprice se zmrzlinou. Nejlepším prostředkem jest dle mého přesvědčení obstrukce dělaná na zásadě kombinace. Jednoduchá věc Pan poslanec Maštálka, na příklad, učiní prostý návrh: »Slavná sněmovno! Navrhuji pilně, aby ministerské nařízení, dle něhož má býti z každého metrického centu do Uher vy- vezeného cukru zaplacena surtaxa 6 korun, bylo zrušeno a sice z té příčiny, poněvadž zavedení této surtaxy příčí se ustanovením vyrovnávacím z roku 1867. Aby ale zvěděla sněmovna, kdo je přítelem práva a zákonnosti a komu není lhostejno, okrádá-li se lid o své nejcennější statky, nechť hlasuje se o návrhu tom dle jmen.« — Výborně! Výborně! Co byste si ale, pánové, pomohli jedním hlasováním? Za půl hodiny bylo by to odbyto a pak byste si musili lámat hlavy znova. Zařidíte to následovně: Zvedne se poslanec Pospíšil a učiní násle- dující pilný návrh: »Slavná sněmovno! Aby zvěděla sněmovna, kdo je přítelem práva a zá- konnosti, komu není lhostejno, okrádá-li se li o své nejcennější statky, nechť hlasuje se dl

doktor Engel Maštálek Pospíšil Uhry

23 article

jmen o návrhu, aby ministerské nařízení, dle něhož má býti z každého do Uher vyvezeného metrického centu cukru zaplacena surtaxa šes korun, bylo zrušeno.« »Vždyť je to týž návrh, jako byl první. »Mýlite se, pánové. Je to zcela jiný návrh neboť co je v prvním napřed, je ve druhém v zadu, a co v prvním je vzadu, je ve druhém napřed. Velectění pánové! Návrh ten má ale ještě dvě věty uvnitř, celkem tedy čtyři věly dá se z něho tedy pouhou kombinaci při ne opakování udělat nových návrhů čtyři advacetl Pánové, jediným takým návrhem docílít 30 hlasování! A učinite-li návrh, který dá se rozložit v pět vět, dá se z něho udělat návrhů 180 a kdybyste učinili konečně návrh ze šesti vět, dá se pouhou kombinací rozmnožit na 1084 návrhů!

Uhry

24 article

To je práce na celé tříměsíční zasedání A při tom práce tak jednoduchá a snadná. Jsem přesvědčen, že se vám zalibí můj návrh, za který pranic nežádám než poděkování a pro- hlášení, že jsem se stal návrhem tím o vlas a národ zasloužilým. Václav Květomil Cifra.« Te by byl návrh jeden. Nyní slyšte vl stence druhého. Návrh chemika »Nejnesnesitelnější zápach šíří sloučenina. již nazýváme sirovodikem siroamonatým. Ši parfum jako hnijící černá řepa a lahvička se 200 gramy — tedy asi pětina litru — stačí otráviti celý dům. Tři takové lahvičky ukryty na různých místech pod lavicemi učinily by jakoukoli schůzi nemožnou. Chemie zná celou řadu celkem nevinných látek, jichž by se dalo

Václav Květomil gram

25 article

v boji politickém užiti, aniž by bylo třeb k tomu dynamitu, střelné bavlny, třaskavého stříbra a střelného prachu, i bylo by dobře za městnávati se povahou a potom též účinky těchto zbraní. Moderní život vyžaduje modern taktiky v boji a bylo by směšno upejpati se když jde o nejdůležitější statky národa. Ura žujte o tom. Ferdinand Kyselina, tovární ad junkt.« Něco v tom vězí. Chemie zasahuje ny již do všeho, proč by měla býti vyloučena z politiky? Vždyť již francouzská revoluces jí zabývala, když dala Lavoisierem sestrojit prudší prach, než je ten náš a než bezdýmný sestávající z cukru, žluté krevní soli a z chlo- rečnanu draselnatého. Jen že to byl prach tak prudký, že porážel vlastní kanonýry a potom byl nesmírně drahý. Jedna rána z děla stál tolik, co skvostná hostina pro deset osok su bratří Provencalských«. Návrh třetl: Oč jde v nynějším zápasu našem, její vedeme se zpupnou Vídni? O to, abychom jako Čechové šťasině ži mohli ve své české vlasti. Čím ale dokážeme, že právo máme na tot šťastné žití, že naše jest tato domovina, náš všechen ten kraj bez ústřižku a úlomku, jenž prostírá se mezi Krkonoši a Šumavou, mez Smrčinami a Karpaty? Dějepisnou a kulturně historiekou literaturou. Dělejme obstrukci, ale ne úmornou, nýbrž poučnou. Poučujme své odpůrce a přesvědčujme je, nebudou-li chtit, pak je ubíjejme. Ne ale cepy a sudlicemi, ale četbou Palackého Dějin

Ferdinand kyselina Lavoisier Čecho Palacký Vídeň Šumava

26 article

národa českého, Tomkovým Dějepisem Prahy. Lacinou kronikou, Kosmasem, Hájkem atd. atd. Nechť podá jeden z poslanců interpellaci a necht žádá v ní přečtení celého Palackého, po něm ať druhý žádá za přečtení Kalouskova »Státního práva« atd. atd., uvidíme, jak to Němei dlouho vydrží. Zdravá myšlenka. Nejvíc ale libí se nám návrh, s nímž při- spíšila zástupkyně krásné pleti, jež píše »Byla jsem svědkyní jedné z vaších obstruk- čních schůzi, ale nic hroznějšíěo nad ni. O jak jste nevynalezaví, jak málo se vás invencev nynější době epochálních vynálezů. Proč nepře- mýšleli jste o tom, obstruovati zajímavě, pěkně, snad i poeticky. To že velmi těžká věc v diseiplině tak střízlivé, jakou je politika ? O nikoli. Vsaďte se, že bych dokázala, co snad se vám ne- možným zdá. Jak pány poslance znám — sama jsem se o tom přesvědčila — stačilo by k tomu padesát sličných slečinek a paniček, jež by vroubily v ladném polokruhu ballustrádu prv- ního balkonu a bylo by po parlamentním po- řádku. Vím, jak působí na galerii dvě nebtř hezké dámy, což kdyby jich tam bylo, jak jsem se již zmínila, aspoň půl slal Netrvalo by to ani půl hodiny a pan před- seda by nucen byl oznámiti, že slavná sněmovna není způsobilá se usnášeti. Přejete-li si, svěřte mi arrangement takovéto obstrukce.

Tomkův Hájek Palacký Kalouskův Praha

27 article

Vaše známá Julka.«

Julek

28 article

Nikoli. Tohoto experimentu se neodvážime Co by tomu řekly žárlivé naše paničky?