Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

28. února 1903

4

Číslo 58.

5 article

umírající opora a že v tomto směru Česká spořitelna nesnese porovnání a Pražskou měst- skou spořitelnou«. Poněvadž jako bývalý předseda ředitelstv Městské spořitelny pražské dotyčné poměry velice dobře znám, prosím, abych ve Vašem ctěném listě směl projeviti nábled, že kdyby právoplatné ručení celé Prahy (a tedy i České spořitelny jakožto poplatníka pražského!) za veškeré vklady u Městské spořitelny pražské bylo tak všeobecně známo, že by nemohl stále ještě existovati tak křiklavý nepoměr mezi celko vými vklady těchto dvou spořitelen.?) Velectěné redakci zcela oddaný: Gustav Adámek. V Praz e, 27. února 1903.

Adámek Praha Praz e Český spořitelna

6 article Říšská rada.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze 206. (Původní a telet. zpráva »Nár. Listů-.) Z Vídně, dne 27. února. Dnešek byl dnem německé spořitelny Praze. Dodáváme ihned, že o ní bude ještě řeč také ve schůzi příští — úterní. Máme dojem. že nebude spořitelně té na prospěch ani hmotný ani morální, že věc její zatažena do veřejnost vůbec a před forum parlamentu rakouského zvláště. Podány byly o tomto ústavě tři dotazy dr. Urbanem a soudr., Václ. Sehnalem a soudr. a Chocem a soudr. Dr. K örbe odpověděl koncem schůze na dotaz dra. Úr- bana, Můžeme předsedu ministerstva, můžeme poslance německé ujistiti co nejurčitěji, že » Ná- rodních Listů« jich nájezdy se netýkají ani dost málo. Nebudeme se proti nim brániti, majíce vědomí, že konáme svou povinnost jako ná- rodní list. Rámcem pro jednání sněmovny o německé spořitelně pražské byla rozprava o předloze ve příčině povinné revise výdělko- vých a hospodářských spolecen- stev, kterou panská sněmovna loni v březnu vrátila poslanecké. Tato rozprava byla přijata na pilný návrh poslance prof. dra. Fiedlera. Navrhovatel v debatě meritorní celou činnost celou povahu Spořitelny české t. j. německé osvětiil po stránce národní a finanční s veškerou důkladností. Výklady a kritiku jeho, proti které bouřili se poslanci dr. Urban, dr. Pergelt Nitsche, Grössl, Alvin Hannich, dr Eisenkolb, dr. Tschan a Stein, dopo- ručujeme pozornosti všeho čtenářstva. Řeč poslance za města Karlin a Smíchov byla mužným skutkem, hodným všeho uznání.

doktor Urban Václ Sehnal Choc profesor Fiedler Pergelt Nitsche Grössl Alvin Hannich Eisenkolb Tschan Stein Vídeň Praha Karlin a Smíchov poslanecký sněmovna panská sněmovna

7 article

Též zasluhuje plného souhlasu, že klub český v této afféře nevyčkal rozmachu poslanců ně- meckých, nýbrž sám se ujal iniciativy a zahrál jim praevenire. Toto pálilo pány z německo- pokrokové strany a jich hněvy ozývaly se v plaidoyeru dra. Urbana a Pergelta. Odhalení, kterými paradoval tento, jsou sku- tečně zajímava. Poslyšme! Český národ podle něho nemohl sebrati tolik peněz, aby hradil 8 mill. K deficitu záložny svato-václavské. Pan dr. Pergelt chce býti vážným člověkem — takové báchorky povídá. Český národ nevybíral na svato-václavskou záložnu. Pan dr. Pergelu dobře ví, že nelze uvádět český národ v žádné spojení se svato-václavskou záložnou prostě proto, že jest to ústav určité frakce, nikoliv ústav če- ského národa. Takové nehoráznosti jsou směšny Ještě veselejší jest odhalení druhé. Pan dr. Peřgelt již na to kápl. VI, co jest přičinou runu na německou spořitelnu. Nová záložna »Důvěra« potřehuje 1 millionu a ten se musí vziti z ústavu německého. Teď to, světe, víš Proč vybráno však místo 1 millionu — do vče rejáka — 15 millionů, poslanec za Rumburk neřekl. Výtečný tento pokrokovec volal prot české politice rozhodujícího činitele ve státě Věc, pro kterou dlužno se dovolávati pomoei s hora, jest sama sebou špatna. Němci appel lovali v záležitosti německé spořitelny pražské na policii, státní zastupitelstvo, mistodržitele vládu, nyní jejich appell se nese ještě výše Ostatně pan dr. Pergelt ví, že činitel, jejž apo- *) Názor pana Gustava Adámka zaslubuje, aby mu věnovali pozornost pp. vkladatelé zejmena nyni. kdy olázka míry úrokové je věci vedlejší, otázka jistoty věcí hlavní! Red.

doktor Pergelt Pergel Němec Adámek Urbano Rumburk ústav český

8 article

abychom si proti němu obhájili v lásce srdce svého dva z nejslavnějších našich básníků. Nesl na Černou Horu přípravu v názorech vědění i citech. Nepřišel, aby se kořil a klaněla divil jen. Slyšme jeho rozprávky s lidmi na Černé Hoře. Reálnost, rozumovost, zájem pro vše- možné slovanské užitečné a lidsky význačné; vážnost, ale i humor. Každou chvili někoho kára napomíná a poučuje. Duše česká se v něm ne- choulí před objevy velikého světa cizího, jako se tak mnohým našincům stává. Jde jako vý- bojce, zas jako badatel, jednatel, přítel, samo- děčný konsul, propagátor svého světa, jejž v sobě utvořil.

Černá hoře

9 article

Začátky jeho slovanské filosofie, jako vždy při filosofii bývá, obsahují mnoho negace, skepse, kritiky a satiry. Nalézá množství vad u Slo- vanů, u Čechů i Černohorců, ale neprýští z toho stanoviska jed otravy; miluje přes to dál. Vždyt „Poznejme sel“ značí také vady. Vytáhl vý- bojně proti kosmopolitismu, národnímu i literár nímu, a proti davu slovanských povahových ne- řesti. Vytkl řevnivost ošklivou a mstivou, zišt- nost, cizomilství, marnivost, nedostatek poznáva- vesti, zaslepenost v přátelství národním. Místo tradičné výtky „nesvornosti“ postavil rázněa bezohledně stud budící výčitku „hlouposti (Černá Hora v míru I.), která bratra na bratry štve a do jíenu německého a maďarského kyklopa sama se strká. Za to neunavně doporučuje pěstování do- brých stránek slovanských, jako je neumořitelná síla individualnosti, jevící se i v energii setrvač- nosti jazykové (poukázal na úřadní statistiku pru- ského kraje hannoverského, kde se posud značne procento slovansky mluvícího lidu nalezlo 1890) hloubka ducha náboženského, náchylnéhok samostatnému tvoření v oboru života mravního pracovitost, důvtip, schopnost oběti, a zvlášte krásný onen sňatek mužné duše bohatýrské s dobrotou a měkkostí citovou.

Čecho Černohorec Černá Hora

10 article

Tento ideál jest mu tak přesvědčivě pravý a slovanský, že s nevolí odmitá definici něme- strofoval, již zakrvčii ua pruspěch Němců. Ne stačí mu to? Kolikrát intervence se má opa- kovat? Proti čemu má být namířena?? Co chee pan dr. Pergelt Čechům ještě vzíti!? Pan dr Pergelt již jest člověk šedivý a tolik by měl znáti z novější politiky cislajtánské, speciálně německé, že prostředky takového druhu selhaly a selhou. Posl. Formánek udal některé skutečné příčiny návalu vkladatelů do německé spořitelny a vytkl svůj soud o kontrole ústavů peněžních která by byla spolehlivější zárukou jejich solid nosti, nežli poměry nynější. Řeč dra. Dyka byla veskrze rozmluvou zástupce venkovských obci plzeňských s posl Albrechtem, Grösslem, Steinem a Mallikem. Jme novaný poslanec má totiž zvykem pověděli pravdu bez obalu a bez ornamentiky a pro pravdu se lidé nejvíce čepejří. Franko Stein měl pravé zá- chvaty zuřivosti. Jsou již u něho chronickými Parlament a Čechové jsou naproti nim otupělí Generální debata o revisi výdělkových ho spodářských společenstev se odbyla dnes, po drobná vykoná se v úterý. O německé spoři telně pražské bude se mluviti ve vídeňské sně movně také ještě s neděle.

Němec doktor Pergelt Čecho Pergelt Posl Formánek Dyk Albrecht Grössl Stein Mallik Franco Stein Čecho

11 article

Předseda hrabě Velter zahajuje schůzi o 11 15 hodině. Mezi došlými spisy jsou návrhy poslance Kliemana a spol. na vydání zákona o vykonávání zvěrolékařství; — dotaz poslance Březnovského a spol po jednání zemského finančního ředitelství v Praze při zadávání tabáčních trafik; — Königa a spol po změně plánu na rozšíření zdické stanice;— Vukoviče a spol. po zákazu koncertu ve prospěch makedonských uprchlíků: — Kiťtla a spol. po třídní dani při zamýšlené úpravě daně domovní;- dr. L. Dvořáka a spol. po opatřování knihařských prací pro okresní soud horažďovícký; — Ira spol. po nařízeních ku provedení zákona o termínovém obchodě; — Alv. Hannicha a spol. po povolení úrazové renty vdově po konduktoru Köhlerovi na te plické dráze; — Malika a spol. po odopřen hrobů pro příslušníky jiného vyznání římsko-katoli- ckými duchovními; — Udržala a spol. po znepo- kojivých zprávách rozšířených po cizině o rakou- ském zákoně stran kontingentu cukerního

Velter Klieman Březnovský doktor L Dvořák Ir Hannich Köhler Malik Udržal Praha

12 article

Dotazovatelé dovozují, že dle novinových zpráv magdeburští a hamburští exportéři chtějí považovat- rakouský cukr z příští kampaně za méně cenný předstírajíce, že mohou uzavírati koupě jen s tou výhradou, že zdejší prodavači budou hradit po pří- padě trestné clo. Takovým způsobem škodí se citelně našemu cukrovarství, neboť nejistota takto způsobo- vaná může způsobiti na domácím cukerním tihu vážné nepříjemnosti. Bedlivý pozorovatel události pozná hned původce zmíněných pověstí. Kontin- gentní zákon nepříčí se duchu ani slovu brusselské smlouvy a proto je skulečným naším zájmem, aby se z příslušných míst udělala přítrž těmto škodným po- věstem, pročež dotazovatelé táží se, co hodlá mi- nistr učiniti k obnovení bezpečnosti cukerního trbu domácího? — Kliemanna a spol. po tom, jak zachoval se všeobecná úrazovna v Praze v případě krupeckého dělníka B. Girschika; po nespravedlivém jednán berního úřadu v okresu loketském a po státní pod- poře německému okresu; — Ellenbogena spol. po vydání ochranných pravidel pro stavebn- živnosti a jmenování stavebních dozorců z dělni- ckých kruhů jako poradního sboru živnostenského inspektorátu.

Praha

13 article

Posl. Urban a sp. podali k předsedovi mini- sterstva tento dotaz: »Spořitelna česká« jeden z ústavů nejlépe založených a nejlépe říze- ných v našem mocnářství, jenž od svého založení věnoval tak značné obnosy účelům dobročinnýma obecně užilečným, jako žádný jiný ústav na světě jest od několika dní dějištěm a cílem dobře zorga- nisované, soustavně promyšlené a podněcované di voké a surové štvanice nesvědomitých agitátorů Zcela neočekávaně a beze vší zevnější příčiny byla Spořitelna česká 21. t. m. přepadena sty svých vkla- datelů, kteří žádali bouřlivě vyplacení svých úspor. a díky neustálému, nerušenému a den ode dne se vzmáhajícímu podněcování a štvaní českých časo- pisů všeliké barvy trvá nával neseslaben dále, a ústav vyhlásil hned 21. února v denních listech, že vyplatí hned u svých pokladen všeliký k výplatě ohlášený obnos bez výpovědi. Spořitelna česká vy platila takovým způsobem od 20. do 23. t. m. 8842 vkiadatelům obnos 12,020.910 K 56b. Tento zcela neobyčejný výkon je zajisté nej- lepší důkaz finanční síly, povznesené nade vši po- chybnost o solidnosti organisace stojící na pevném základě a vzorné správě ústavo, který udrží porov- nání s každým ústavem vůbec a předčí tvelice kterýkoliv ústav v rukou našich národních odpůrců Není potřebí ukazovati na úslavy národních od- půrců hluboko pod Spořitelnou českou stojící jako na Svatováclavskou záložnu, u nichž kradeny byly po léta milliony. Postačí porovnání s ústavem nej lépe založeným, s pražskou městskou spořitelnou Interpellanti označují za ničemnou lež, nazývá-li s způsob kontroly u Spořitelny české nedostatečným jako jest vylháno, že Spořitelna česká půjčila veliké obnosy severočeským průmyslníkům.

Posl Urban

14 article

Vzhledem k událostem v Praze, příčicím se vše- likému pořádku ve stálě, svévolně provokovaným houfcem nesvědomilým agilátorů a nemravným ti- skem, jenž dává se do jejich služeb a tím způsobe- ckého učence, jakoby duch germánský byl žive mužnosti, a Slovan živel ženskosti, jenž are mužnému živlu se podrobiti má a musí. Nikoli dovozuje Holeček, Germán je typ jednostranný ale Slovan tají v sobě člověka celého. To je myšlénka důležitá a veliká, a v pouh theorii bylo by s ní tím hůře. Holečkův význam zde je, že slovanského člověka podává kon- kretně: je to — nehledě k četným příkladům podrobnějších vlastnosti — hlavně Marko Mil- janov, krvavý bitec Turků, ale po vojně tak měkký, jako pravé dobrotisko, naprosto nesobe- cký, nezištný, k stálé oběti pro vlast hotový,a český sedlák Kojan. Onen hrdina činný, člen ná- roda volného, za volnost vždy šťastně bojují- cího, zde hrdina zatím passivní, po oběti a čin- nosti obětovné tiše roztoužený. To jsou hlavní dary české literatuře a životu českému od Holečka: Dva bohatýrské vzory re- úlné, ze slovanské přítomnosti pocházející; je den junácky aktivní, vyrovnaný a vítězný, ale už pomník slávy černohorské zapadající, protože representant ducha konservativního na Černé Hoře; a druhý selsko-český, dumavý, silněv nitru pracující o vyrovnání života a zásad, duch hledající účastenství v novém obrozování českého člověka, Bartoném už vzkvétající z měkké sni- vesti toužení k činorodému prahnuti. Tedy Ju- nácké kresby černohorské I., II., III. (1884 a 1889), Za svobodu I., II., III. (1878—1880), Černohorské povídky I., II. (1880—1881) a Černá Hora v míru I. II. (1883); nejrozsáhlejší a nejhlubší dílo významu plné Naši (začátek uči- něn v prémii Umělecké besedy 1880), I. 1898.

Holeček Germán Holečkův Turek Kojan Praha Černá hoře Slovan černohorský I za svoboda I Černá Hora

15 article

II. 1901, Bartoň I., II. 1902. Obraz života ná- roda ve Slovanstvě nejzachovalojšího, pravé zrcadlo národních žádoucích cnosti a výstraž- ných vad; sympathie téhož národa, jež Holeček vzbudil a po nás obrátil. Dále dějiny i rozvoj i plán myšlěnky slovanské, její filosofii a poli tiku, jak je to vyloženo v četných drobných ku- sech, studií a i velkých, obsáhlých rozpravách obsaženo v řadě knih, jako: Rozmanité čtení I., nému neobyčejnému vzrušení celého německého lido v Rakousku táží se interpellanti předsedy minister stva, hodlá-li učiniti sdělení o stavu šetření za pří činou zjištění půvadeů těchto zlomyslných pověstí opatřeních učiněných, aby dalšímu agitačnímu řáděn proti tomuto ústavu stala se přítrž, bude li dále po skytnuta Spořitelně české plná zákonitá ochrana bude-li ve vyšetřování se zostřeným důrazem po kračováno a původci tohoto zlomyslného podezříván z příčin národní a politické nevraživosti pohnán k zodpovědnosti? Posl. Choc a sp. interpellují předsedu ministen stva v téže záležitosti a poukazují ke znepokojivým zprávám, že spořitelna utrpěla veliké ztráty a četn vkladatelé následkem toho vybrali kvapně své vklady.

Holeček Posl Choc Rakousko Bartoň I

16 article

Ostatně nemají dosud uspokojujících zpráv, coje v télo věci správno a v čem ztráty záležejí. Ve správě spořitelny nezasedá ani jediný Čech a správcové spořitelny podporují jen německé zájmy. Dolazova- telé táží se tedy předsedy ministerstva, je-li ochoten dáti prozkoumati autorilativně poslední stav aktiv passiv Spořitelny české se strany vlády a zjistiti hodlá-li naříditi místodržiteli království českého aby účastnil se hospodářství Spořitelny české nejen jako soukromý kurátor, nýbrž také jako zástupee vlády, a hodlásli pečovati o to, aby Spořitelna česká rovněž tak jako všeliký jiný úvěrní ústav byla po stavena na půdu zákona a pod dozor příslušnýel úřadů? Posl. dr. Pantůček, inž. Kaftan, Břez novský a soudr, podávají na předsedu ministen stva tento dotaz Dne 18. února 1903 učinili posl. dr. Schücke a soudruzi na J. E. p. předsedu následovní dotaz »Spočívá uvedené prohlášení předsedy sjezde vkladatelů a členů Svatováclavské zálož ny v Praze dne 16. února 1903, že vláda zamýšlí přím neb nepřímo záložně »Důvěra« k účelům sanován Svatováclavské záložny dva milliony korun na 290 zúročení zapůjčiti, na pravdě a když nikoliv, jak hodlá J. Exc. nepravdu tohoto tvrzení veřejně pro- hlásiti?

Dolazův Posl doktor Pantůček Ing Kaftan Břez Schücke Čechy Praha

17 article

Aniž bychom chtěli předbíhati odpovědi J. Ere na tento dolaz, připomínáme, že založení zmíněné nové záložny »Důvěra« má účel umožniti Svato- václavské záložně klidnou likvidaci a z achrá nit takto bezčetné existence, mezi nim též existence četných c. k. státníc úřadníků, před úplným zničením veřejný úvěr před škodlivým otře- sení m. K podobným krokům viděla se pohnuta též c. k. vláda po známé pod jménem »vídeň ský krach« v r. 1873 nastalé kalastrofě finanční, při které státem byla p oskytnuta soukromý m kolísajícím firmám nezúročitelná zá- půjčka 80 millionů zlatých Jelikož od této doby — pokud nám známo — nějaké zůčtování této sumy v říšské radě nebylo vykázáno, činí podepsaní dolaz: Jest J. Excellence ochotna, sděliti se sněmovnou, pod jakým titnlem za jakých modalit byl svrehu zmí- něný obnos z prostředků státních dotýčným firmám poskytnut a jest al a jakým způsobem byla zápůjčka ta státu splacena Posl. Václav Sehnal a soudr. podávají na předsedu ministerstva tento dotaz Ve dnech právě minulých zmocnila se vklada- telů České spořitelny v Praze paníka, klere hlavně tím živena byla, že vkladatelé nemají pra žádné příležitosti se o řádné správě ústavu přesvěd- čiti, jakož i že nemají vlivu na důkladnou revis jeho knih obchodních. Okolnost, že místodržitel království českého jest kurátorem télo spořitelny, ne- uspokojuje vkladately, kteří jednomysině tvrdí, že Jeho Excellence při nejlepší vůli všecky rozsáhlé obchody ústavu přehlédnouti nemůže. Starosti vkla- datelů i ostatního obecenstva jsou tím větší, jelikož je známo, že knížky České spořilelny požívají pupi- lární jistoty. Vše toto stalo se jen proto možným. že zastaralé stanovy ústavu nápravu ztěžují.

J Ere Posl Sehnal Praha Český spořitelna

18 article

Podepsaní táží se Vaší Excellence Je vláda ochotna po dorozuměn se zemským výborem království če- ského opravu sťanov České spořiteln ve smyslu shora naznačeném zpu sobiti? Posl. Sylvester v dotazu k předsedovi žádá by již hotové zprávy immunitního výboru byly dany na jednací pořad. Předseda slibuje vyhověti tomuto přání dl možnosti. Posl. Luksch v dotazu k předsedovi nalehá na odpověď k svému dotazu po vypovězení srbské ob chodní smlouvy a navrhuje zároveň, aby jeho návrh podaný v téže záležitosti, byl přikázán zemědělskému výboru. Ministr obchodu bar. Cal! odpovídá na Bergrův dotaz po poměrech udunajské paropla- vební společnosti, že vyšetřování zavedené ve smyslu interpelace za účastenství parlamentní komis bylo by zasahováním do práv státních občanů stát- ními základními zákony zaručených — na Chocův po nedávné stávce vídeň ských koníekcionářů, že bojovalo se o pra- covní podmínky, jichž upravení může se státi vý hradně svobodnou dohodou stran. Správní úřady mobly pouze vyrovnávati vyskytnuvší se neshody. Č se týče zákonilého obmezení pracovní doby u malo- živnostníků, vláda nikterak nezneuznává důležitost této otázky, ale netají si také obtíže, které staví se v cestu uspokojivému řešení zákonodárstvím. Nynější hospo- dářský stav našich maloživnostníků ukládá vládě zvláštní opatrnost v příčině návrhů zákonodárnému sboru. Působnost státní správy na poměry bytové

Posl Sylvester Cal Bergrův Chocův

19 article

II., III. (1881, 1886, 1892), Rusko-české kapi tely (zabaveno), Zájezd na Rus seš. 1.—6., N Černou Horu a Černá Hora koncem věku (1899) Bosna a Hercegovina za okkupace (1901), O vše- slovanském jazyku (Květy 1900); dějiny, rozvoj i plán myšlénky české, jejíž výklad se s výkla- dem myšlénky slovanské stále slučuje a střídá, ale samostatně nejvíce vyniká v Našich. Kritiku českých věcí nalézáme rozsetu téměř po všech spisech. Společenského života hospodního v Pra- ze, všeobecné němčinychtivosti, zamrklosti ve smíšených částech země, a ohrožené české ro- diny selským poměšťaňováním se.

Rus Květa Rusko Zájezd Bosna a Hercegovina N Černá Hora

20 article

Konečně darem české přítomnosti jest or sám, jeho silná individualita, buditelská slovem i příkladem, neboť za každým slovem, jež pro- náší, stojí celý sám, a ručí za ně a přijímá zod povědnost. Nechce žádné umění beztendenční Vyznává vždy, že má záměr a že ani bellerii svou nechce žádné zábavě pouhé, ale positivnímu užitku národnímu. Přinesl žízeň českého rozumu po pravdě slovanského svěla; žádost obrozen českého junáckého sebevědomi; rozsáhlý ku hotového poznání duše české i slovanské a hesle ku poznávání dalšímu. Rozestřel před očima ná roda, pokud by viděti chtěly, plán národní práce za pomocí dějin a obrazů světa černohorského náčrt plánu vykonané i zanedbané práce slovan ské, a hlavní ideje práce české. Obrozeni mravní síly staročeské, osvobozen ducha českého od cizích vlivů a strachů, zasta vení nákazy úrodným vlivem styků slovanských a poznáváním sebe a duše lidové, zdravě lidské přirozené, kde zachována jest, a životodárně Z lidové duše vyprýštil život a obrození na po čátku 19. stol. pomocí synů od ni vyslaných z té duše prýští i dosud, a málo se ho čerpá Jestli obzor politický i Holečkovi končí nejistotou a smutnou závislostí osudů našich na osudech cizích, zde, v kruhu „Našich“ je víra jeho pevná Vbk. a to je dar nejcennější.

Holeček

21 article

jest velmi obmezená. Ministr poukazuje posléze k tomu že průběh stávky byl, dík chování všech zúčastně ných skupin, tak klidný, že policie musila zakročit jen v případech velmi ojedinělýcha — na Lukschův a Pesehkův, že obchodn smlouva se Srbskem je dosud podsťatnou část nynějšího smluvního režimu a nebylo by radno vy trhovati tuto část z ostatních smluv. Italská obchodn smlouva vypovídá se ze zvláště vážných příčin. Vláda vynasnažuje se o spravedlivé a slušné spořádání ob chodních poměrů s cizinou. Ministr zodpověděl ješlě dolazy posl. Karbusa a spol. po pražském telefonu a odepření potvrzen slanov pro svaz pomeenických hromad obchodnických v Čechách a j. německých poslanců. Ministr financi dr. Běhm Bawerk odpovědě na dotazy Pacherův po darech karlovarské spořitelny Klofáčův po odpisu pozemkové daně v Nalžovi- cích, Wolfův po vyzvání pravovarnického výboru, abv jmenoval všecky odběratele piva, Březnovskéh po odepření úmrtního kvartálu vrchního finančního dozorce Záruby Předseda odpovídá na Lukschův dotaz, že návrh na vypovězení obchodní smlouvy se Srbskem byl přikázán zemědělskému výboru již v minnl schůzi a příslušný dotaz byl zodpověděn dnes mini strem obchodu. Sněmovna přechází k rokování o pilném návrhu posl. dra. Fiedlera a spol. stran revise výdělkových a hospodářských společenstev. Navrhovatel poukázal stručně na důležitost vy řízení předlohy a pilnost návrhu byla pťijata bez debaty. Předseda národohospodářského výboru poslane Skéne zavedl povšechnou debatu stručným pro slovem.

Lukschův Pesehkův doktor Běhm Bawerk Pacherův Klofáčův Wolfův Záruba Fiedler Srbsko Čechy

22 article

Posl. Fiedler: Jisté události poslední doby: velkí defraudace v Länderbance a nešťastná událost se svsto-věclavskou záložnou, nezůstaly bez účinku na rozvoj úvěrový v této říší a zvláště v království če- ském. Zpronevěřeny milliony u peněžních ústavů, jichž důvěryhodnost nikdo nepochyboval. Jak musl podobně události působiti na mysl širckých vrstev lidových! Tyto široké vrstvý lidové musí se třásti strachem o své poklady, protože nemokou posouditi jistotu jednotlivých úvěrních ústavů. V dobách tak pchnutých jest povinností veřejné správy a zákono- dárství, působiti konejšivě a snad by přineslo jisté uklidnění, kdyby sněmovna e usnesla na zákonu kterým se zavádí nutná revise pro jistě kategoric ústavů úvěrních. Před málo lety pojednou vypovídány byly česke záložně v Českých Budějovicích hromadně vklady. Beze všeho hluku vyplácela pokladna, opa třivši si dostatečné prostředky, všechny vklady přesně a nabyla tím ihned opět důvěry. Nikdo o věcí té. kromě členů ředitelstva nevěděl. Pátráním se ukázalo že v okolních obcích byli někteří vkladatelé po- štváni. Brzy na to opakoval se týž případ u něme- ckého ústavu úvěrního v Českých Budějovicích a t měrou ještě rozsáhlejší. Kdežto však český ústa moudře mlčel a tím, jakož i přesnou výplatou vkladů opět dosáhl důvěry, šel německý ústav ihned na ve- řejnost a obrátil se ihned na státní úřady o pomoe Státní úřady hned vydaly vyhlášky, ve klerých se tvrdilo, že ústav jest jistý, ale tim bylo obe- censtvo teprve jak náleží upozorněn a run na tento ústav byl mnohem větší a nebezpeč- nější než dříve na ústav český. K politickému a osvětovému boji byl nám Čechům Němci vnucen ještě boj o naši hospodářskou eman- cipaci. Chceme se v oboru úvěrnictví emancipovati a to tím, že zakládáme samostatné ústavy úvěrní.

Posl Fiedler Čecho Němec Český Budějovice

23 article

Došlo-li v nynějším okamžiku k útoku vkladatelů na „Českou spořitelnu“, musí příčiny toho s hledati ve všeobecných poměrech ho- spodářských. Pro různé události zmnocnilo se obyvatelstva jistě znepokojení a „Česká spoři- telna“ není bez viny, že to znepokojen se zvětšilo. Bylo velkou neopatrností, že „Česká spořitelna“ v poslední době, když zde ve sněmov- ně usnesena konverse rent, dala uveřejniti všemi listy zprávu, ve které se pravilo, že majetku spoři- telny konversí způsoben bude úbytek. (Posměch n levici, souhlas na lavicích českých.) Nesmíme se pak širckým vrstvám obyvatelstva diviti, že se znepo- kojují K tomu připojují se též příčiny národní právní. „Česká spořitelna“ se snažila uvaliti na seb nevoli obyvatelstva českého..

Český spořitelna

24 article

Posl. dr. Tschan: Protože nebere Čechy do sprá- vy; kdyby tam byli Čechové, bylo by všecko dobré Posl. prof. Fiedler: Úvěrní ústav jest odkázá na důvěru obyvatelstva, mezi nímž působí. „České spořitelně“ musí nadále na tom záležeti, aby získal důvěru obyvatelstva českého. (Souhlas na lavicích českých.) Z té příčiny, že „Česká spo- řitelna“ jest ústav německý, není české obyvatelstv proli ní zaujato. V Praze jsou německé ústavy úvěrn a mnoho německých bank, proti kterým se nikdo s naší strany neobrací. Naopak, uznáváme dokonc v mnohém případu jich úspěšnou činnost. Když jed- nou šlo o to, aby se českým firmám dávaly česk cheky, kdo to byl, kdo první zavedl české cheky ? Fi- liálka jedné vídeňské banky. Hlasy na levici: Kter Posl. dr. Dyk: Chcete ji boykotovat?

Posl doktor Tschan Čecho profesor Fiedler Dyk Čechy Praha Český spořitelna Kter Posl

25 article

Posl. prof. Fiedler: „Česká spořilelna“ jest prosl politickou organisací bojovnou. (Souhla u Čechů, odpor na levici.) Ona způsobila če- skému lidu po stránce politické velike škody. Připominám rok 1872 a tehdejší chabrus Tehdy byly kupovány Němci statky, aby se takto na- bylo hlasů a „Česká spořitelna“ lo byla, která tyte koupě financovala. Jenom penězům „Č eské spořitelny“ jest co děkovati, že Něme na českém sněmu zemském po celé 10le mohli udrželi většinu. Tato většina nám Čechům velice uškodila. Zemský výbor byl německý místodržifelství bylo německé Posl. Formánsk: Mistodržilelství jest ještě ně- mecké Posl. A. Haunich: Kultura Byla německá, peníze byly německé, všecko bylo německé. (Posměch na la- vicích českých.) Posl. prof. Fiedler: Nemůžeme tomuto ústavu zapomenout, že tyto poměry vznikly a že Němcis tak dlouho udrželi u vesla. Němcům vystavěla zemi divadlo z vlastních peněz a Němci chtěli přes nec dáti si schváliti předlohu, kterou mělo býti zřízen druhé německé divadlo v Praze. My musíme svá di- vadla stavět z vlastních měšců Posl. dr. Pergelt: Žádná subvence?

Posl profesor Fiedler Čecho Němec A Haunich Němcis doktor Pergelt Praha Český spořitelna

26 article

Posl. prof. Fiedler: Jest známo, že jsme musil pořádati po zemi sbírky a to dvakráte, poněvadž naše divadlo vyhořelo. Druhé divadlo vystavěl Němci pomocí „České spořitelny“ — my musím druhé divadlo, budeme-li je stavět, opět zaplatitiz své kapsy. Zmiňuji se dále o podpoře pro dům něme ckých studentů. Nemáme ničeho proti tomu aby se studující podporovali z veřejných peněz, na- opak, souhlasíme s tím všude, ať jsou to studenti ně- mečtí nebo čeští, ale „Česká spořitelna“ zakoupila dům pro studující, nikoliv aby studující pod porovala, nýbrž ze zcela jiné příčiny aby demonstrovala. (Odpor u Němců) Posl. A. Hennich: Němcem býti to jest u vás de monsiraci? Posl. prof. Fiedler: Pamatujete se, jak němeč prcfessoři po celém světě naříkali, že návštěva ně- mecké university v Praze klesá. Němečtí profess žádali, aby studující z Německa přichízeli do Prahy a tam studovali alespoň semestr. Příliv německ ýeh sludentů do Prahy musil býti umožněn podporami To se nás musilo dolýkat, neboť Praha jest měslen českým Posl. Grössel: Jak dávno?

Posl profesor Fiedler Němec A Hennich Německo Praha Český spořitelna mecký univerzita v Praga

27 article

Posl. prof. Fiedler: Tedy „Česká spořilelna“ za- koupila dům pro německé studující a ostentativně je zasvětila tomuto účelu. Kdyby spořitelna odkázán byla jen na obyvatelstvo německé, neměli bychom ničeho proti tomu: s německými penězi ať si děle co chce. Ale „Česká spořitelna“ pracuje v českér městě, má peníze od českých vkladatelů, má led na ně též vzíli zřelel. Kuratorium „Česk spořitelny“ je vlaslně zaopatřovacím ústa- vem pro muže jisté politické strany (Souhlas na lavicích českých.) To nepravíme my, ný- brž to čerpáme z německých listů. Neboť „Ost deulsche Rundschau“ páni zajisté neprohlásí za ii česk. „Česká spořitelna“ dovolává se toho, že jes ústavem dobročinným. Prokazuje skutečně dobro- diní, podporuje veřejné účely, ale to činí jiné úvěrní ústavy též, jenže to nevytrubují do celého světa. Na- mítá se nám otázka zaopatřování Prahy vodou. Kdyt se o to jednalo, aby se oslavilo císařské jubileum, dostala spořitelna záchval šlechetnosti a chtěla městu udělati dar. Spořitelna prohlásila, že chce vystavěti vodovod a za to sklidila též povinné díky. Dala si vypracovat projekt, ovšem od německého technika Hlasy na levici: Ovšem Posl. prof. Piedler: Po vypracování projektu r však ukézalo, že vodovod by stál 8—10 mill. zlatých a víme, že takový rozpočet se obyčejně značně pie- kročí. V Praze je „Německý spolek pro městské zá- ležitosti.“ Tento spolek nesl to s velkou nevolnosti. že Česká spořitelna, ústav německý, chce něco učiniii pro město Prahu, i protestoval proti tomu.

Posl profesor Fiedler Ted Piedler Praha Český spořitelna Česk spořitelna

28 article

„Česká spořitelna“ se skutečně diktá- tu tohoto spolku podrobila. (Slyšte! Slyštel u Čechů) Když byly plány hotovy, prohlásila, e jest ochotna na stavbu vodovodu uděliti 1 millian s tou podmínkcu, že ostatní náklad ponesou všechny zúčastněné obce a že — veden a správa zůstane v rukou spořitelny (Hluěné: Slyštel Slyštel na lavicích českých Posl. Jaroš: Pěkný darl Posl. dr. Usban: Celé financování převzala sam spořitelna. Posl. dr. Brzorád: Chce-li míli správu, ať ji z platí. Chce dělati jen obchod a nechce dáti peněz Posl. proí. Fiedler: To by bylo znamenalo, pe bychom vedle českého obecního zastupitelstva měl ještě německé zastupitelstvo. Posl. Grössl: To by nebylo bezpráví Posl. Jaroš: Jak vy to děláte ve všech městech? Posl, dr. Tschan: Lepší hospodářství máme n vy. Podívejte se na hospodářství zemského výboru — skandál! Posl. Jaroš: Vy právě mále malou příčinu, abvste mluvil o skandálu jakémkoli; je-li kde v Čechách skandál, je to u vás. (Pochvala u Čechů.) Posl. Formánek: Nechoďte s máslem na hlavě n slunce.

Čecho Posl Jaroš doktor Usban Brzorád Fiedler Grössl Tschan Formánek Čechy Český spořitelna Slyštel Slyštel

29 article

Posl. Reichstäidter: Vy potřebujete vody, abyst se umyl. (Vřava a křik ve sněmovně, vicepresadent Kaiser zvoní) Posl. prof. Piedler: Nikoliv okolnost, že „Česl spořitelna“ se per nefas jmenuje českou a jest ústa- vem německým, nýbrž ostentativní podpera ně- meckého obyvatelstva v Čechách vzbudila nevoli na- šeho obyvatelstva. Nesmíte se diviti, když konečně nevole tato se projevuje. Jest to dávno tlumený hněv utlačovaného, který pojednou propukl. (Posměch na levici.) Posl. Choc: Dlouho se nesmějte Posl. prof. Fiedler: Jest zvláštní, jak Němci u nás v Čechách svůj program provádějí. Program Němců jest: Úplná rozluka německého od českého. Všeck má býti rozděleno. Zde v tomto případě se rozdělují české peníze od německých — tu ale nechtě i Němei rozluku připustiti. (Pollesk u Čechů) Posl. Wrabetz: Křičite „bravo“ a vaši vkladatel ztratí 12% úroků

Posl Kaiser profesor Piedler Fiedler Němec Čecho Čechy Česl spořitelna

30 article

Posl. prof. Fiedler: Stále se mluví o štvanicíc kleré prý způsobily run. Do včerejška bylo vyplaceno vkladů v obnosu 14 mill. korun. To jest tak impo- santní počet vkladů, že ani není možno, aby s takový počet sehnal časopisy, telegra- my a pod. Nejen motivy národnostní, ale též prá v ní zde účinkovaly. Byl v Čechách rozšířen názor, že za hospodářství této spořitelny ručí země. Tento názor byl posilňován tím, že v čele správy stál vždy místo- držitel jako vrchní kurator. Obecenstvo však se věci tou zabývalo a shledalo — že jest to bajkou Takové závody, jako „Česká spořitelna“ byly též jiných zemích v letech 20tých zřizovány a vždy vi- díme, že zakládající akt byl uskutečněn zvláštním zá- konem t. j. v absolutistických dobách projevem vůle panovníkovy. Tak se věci mají u spořitelny inšprucké, štysko-hradecké, lublaňské a j. Hledáme-li, kterým zvláštním zákonem byla zřízena „Česká spořitelna“, nenalezneme ničeho jiného, než že ústav ten byi založen se svolením zemské vlády dne 12. únor

Posl profesor Fiedler Čechy Český spořitelna

31 article

1825. Jisto jest, že organisace její se ne hodí do rámce názorů moderních. Sprt- va její jest tajná, účty se nezkoumají veřejně (Slyšte! Slyšte u Čechů.) a bylo časte žádáno, aby „Česká spořitelna“ změ- nila organisaci. Bylo by již na čase, aby se změnily poměry takových spořitelen, existujících na základě starších ustanovení. Volalo-li se dnes v jed- nom listě zdejším po policii, myslím, že by bylo sépe, aby se volalo po právní jistotě a pořádku, to jedině obecenstvo více upokojí. (Hlučný souhlas pochvala na lavicích českých.) Posl. Wrabetz praví, je li pravda, že vláda chc přispět sv. václavské záložně 3 mill., zdá se, žeji hněte svědomí, že tuto předlohu, kterou on doporu- čoval již před 12 lety, již dávno neuskulečnila. Při mlouvá se, by se setrvalo při usnešení panské sně- movny, neboť její změny nejsou žádnými opravami Zemským výborům neměla by se vyhražovali revise.

Čecho Posl Český spořitelna

32 article

Záležitost České spořitelny není s tím v žádném spojení. Doráží na »Nár. Listy« a jiné noviny če- ské, polemisuje s některými vývody posl. dra. Fie- dlera a tvrdí, že Čechům nejde o upokojení vkla datelů. Vytčené viny musí se dokázat a to se ne- stalo. Posl. Formánek: Česká spořitelna dopustila s chyby veřejným prohlášením, že bude vraceti vklady bez výpovědi až na další. „Neue Freie Presse“ sdělila, že Česká spořitelna má za 84 mill. K 4.2% slátní renty a konversí že ztratí tyto 0.27 Posl. dr. Schficker: Ale přece jen na úrocích. Posl. Formánek: „Presse“ kapitalisovala tuto ztrátu úrokovou a vypočítala ji na 4 mill. K. (Slyštel Zisk České spořitelny nebyl letos tak velký a tyto zprávy, kteréž přešly též do českých listů a do konc i do úřadního pražského večerníku, „Prager Abend- blattu“, musily vkladatele znepokojiti. Česká spoři- telna jest ústavem veřejným a proto musí býti té podrobena veřejné kontrole Předloha různým potřebám jednotlivých králov- ství a zemí nevyhovuje. Povinná revise těchto společ ností jest věcí čistě zemskou. Že jest revise nezbytna. dokazují události poslední doby. Navždy nelze defrau- dace znemožniti, pokuď však možno, měla by se uči- niti opatření, aby byly zamezeny. Předloha po té stránce nevyhovuje, protože stanoví revisi vždy po dvou létech. Nejlepší kontrolou bylo by, kdyby se mi- noritám poskytlo zastoupení ve správě. V osnově ne praví se ničeho o obsahu a rozsahu revise. Pro revisí společenstev bylo by nejúčelnější, zříditi zvláštní in- stituce, jmenovitě pro království české. Pak bylo b snad možno, nedostatky nynějších společenstev o- straniti a jmění lidu zachrániti před defraudacemi Avšak předlohou touto cíle toho dosaženo nebylo.

Čecho Posl Formánek Schficker Slyštel Prager Český spořitelna Presse Neue Frei Presse Posl

33 article

Předlohou touto činí se sice alespoň krok ku předu. ale brzy ukáže se potřeba, učinit ještě kroky další (Hlučná pochvala na lavicích českých.) Posl. Fresl prohlašuje, že vinu za poměry ve svato-václavské záložně nelze sváděti na český ni- rod. neboť tam stáli v čele klerikálové. Kritisuje správu »Spořitelny české«, jež používá svých pro středků k národním účelům německým. Neštve s proti spořitelně, ale ona štve proti slovanskému oby vatelstvu pražskému. Ve správě není ani jediný při- slušník českého národa. S činností místodržitele jako kurátora nelze souhlasiti. Čeští vkladatelé jsou v úplném právu, dbají li, aby dostali své peníze. Ne máme proč, zastávati se »Spořileiny české«. Posl. Tschan nemá proti předloze co namílali Uvažuje o poměrech »Spořitelny české« a myslí, že štvanice zavedla se, aby se zakryla vládní akce z sanací svato václavské záložny. Kdyby se chtělo, pů- vodci štvanice dali by se vypátrati. Německo-národ- ním účelům »Spořítelna česká« nenadělovala, ale z to prý — českým jednotám. Kdyby byli ve správě tohoto ústavu 1—2 Češi, dělali by rozbroje a usilo- vali by o českou jednací řeč. Protestuje proti stát- nímu přlspěvku k sanaci svato- václavské záložny konečně žádá úsilovně, aby ministerský předseda dn Körber odpověděl záhy na příslušný Schückerův do- taz. Pochvala v levo.) Posl. Urban snažil se vyvráliti všecky výčilky »Spořitelně české«, velebě její »koutrolu«, nad niž prý není, neboť děje se ptý pod úřadním dozorem. Vypočítává co všecko má kde uloženo a jak snadno může platili. Poukazuje na poměry při Městské spo- řitelně pražské, jež snaží se vylíčili v nepříznivém světle. »Run« na »Spočitelnu českou« není ve suo- jení s rozčilením, způsobeným pádem svato václav- ské záložny, neboť prý by musil zasáhinouti take

Posl Fresl Čech Körber Německo Urbana