Periodikum ALTO Viewer

1

20. listopaď 1903.

2

Cislo 317.

3

NÁRODNÍ LASTY

národní Last

4

Strana5.

5 article

se policie ráda zmocnila. Již několik noe chodí po soukromých bytech, aby se pře- svědčila, jsou-li obyvatelé náležitě zapsáni Zatčeno mnoho politicky podezřelých osob. Řecký král ve Vídni. Z Vídně, 19. listopadu. (C.-B.) Řecký král byl včera návštěvou u vyslanců něme- ckého a ruského. Francouzští progressistě. Z Paříže, 18. listopadu. (C.-B.) Dnes večer sestoupili se delegáti velikých frakeh progressístícké strany, mezi nimiž Méline, k schůzi. Účelem schůze jest zříditi společnou organisaci. Ukazováno k nutnosti postaviti proti bloku vládnímu blok jiný, umírněně republikánský, jenž by zahrnoval také umír- něnou frakci dosavadního vládního bloku. Strana zříditi chce v celé Francii odborya přednáškami a tiskem šířiti své názory. Nacionalisté i ralliovaní, ač ve sněmovně s mělinísty hlasují, do organisace té ne- vstoupí. Vilém II. Z Berlína, 19. listopadu. (C. B) »Tägl. Rundschau« tvrdí, že Vílém II. po operaci nesměl požívati ničeho jiného nez mléka. (Oficiosně tvrdil tehdy, že operac nezpůsobila mu žádných obtíží při polykání. Po sobotním dvorním koncertu zašeptai Vilém II. k jednomu z umělcův: »Vám jes dobře, pánové, ale já smím jen mléko mléko ! mléko!« Z asijského Východu. Z Tjeneina, 19. listopadu. (»Standard«. Ruské stráže obsadily všecky brányu velké zdi (»čínské zdi«) mezi Flugijenem pa jihu Mandžurska a Kalganem. Z Port-Arturu, 17. listopadu. (»Rus Tel. Ag «). Japonské noviny začínají psát zase válečně. Zdá se, že japonští agenti dodělali se v Číně nových úspěchů. Dle se vero čínské »Daily Mail« čínští místo králové a guvernéři dostali telegrafický roz kaz, aby sbírali spěšně vojsko a peníze, ne boť prý možná, že diplomatické styky s Ru skem budou přerušeny. Některým místo králům uloženo opatření k ochraně pobřeží aby se neopakovaly chyby posledních let.

Vilém II Tägl Vílý II Flugijen Kalgan Artur Rus Vídeň Paříž Berlín Rundschau Port Čína Daily Maila

6 article

Revoluce panamská. Z Washingtonu, 18 listopadu. (C. B Vláda dostala od krajů Kanka a Antiogina sdělení, že přejí si rovněž odloučiti se o Kolumbie a přistoupiti k republice panamské — Komise vyslaná k uzavření smlouvy o průplavu přijela sem dnes z Nového Yorku — Smlouva mezi státním tajemníken Hayem a vyslancem panamským Bunauem Varillou o vybudování průplavu panamského. byla včera podepsána. Ratifikace smlouvy te očekává se během dvou dnů. Smlouva jest mnohem jednodušší než smlouva někdejší Hay-Heranova, ačkoliv má tytéž základy. Spojené státy nabývají ve smlouvě absolutní svrchovanosti nad územím průplavu. (Sdělili jsme obsah smlouvy dříve již v »Politických zprávách zahraničních«. Pozn. red) Z Londýna, 19. listopadu. (C. B.) Council offoreign bondholders usnesl se dopsati zahraničnímu úřadu se žádostí, by neuznal panamskou republiku. nepřevezme-li její vláda přiměřenou, spravedli- vou čásť státního dluhu kolumbij ského.

Kanko Hay Heranův Washington Kolumbie Nový York spojený stát Londýn panamský republika

7 article

Z Nového Yorku, 19. listopadu (C.-B.) Text průplavní smlouvy ujednané mezi Hayem a Bunau-Varillou nen sice ještě uveřejněn, ale ví se z ní tolik Panama postupuje Spojeným státům na vždy veškeré své území, jehož třeba k stavbě plavbě a opatrování průplavu. Spojené státy mají také vrchnostenské právo na 10—12 an glických mil široký pruh země po obou stra- nách průplavu a mohou jeho vjezdy opevnie a policejně střežiti. Města Panama a Colon podrží svou samosprávu pod vrchností repu- bliky, dokud budou zachovávati pořádek a správu zdravotních poměrů ke spokojenosti Spojených států. Kdyby tak nečinily, maji Spojené státy právo, prosaditi řádné splnění svých přání, třeba moci. Panama dostane 10 mill. doll. Smlouva stanoví dále, že pru plav bude neutrálný a otevřený všem náro- dům za stejných podmínek. President Roose velt ještě nerozhodl, kdy smlouva předloží se senátu k schválení. Chce prý ji zdržovati tak dlouho, aby její projednávání nepřekáželo zákonodárským pracem za nynějšího mimo řádného zasedání. Z Bogoty, 18. listopadu. (N. Y. Herald.

Hay Bunau Varilla Roos Nový York spojený stát Panama Bogota N . Y . Herald

8 article

Kabelová depeše, že Německo odsuzuje ame riekou politiku a kárá mísení se Spojených obcí do panamských záležitostí, způsobila jásot a roznítila chuť do vojny. Německu provolávána sláva. Z Berlína, 19. listopadu. (Wolff. Smyšlenkou je kablová depeše, zaslaná do Bogoty, že Německo straní ve sporu mezi Kolumbií a Panamou. Telegrafické zprávy hospodářské. Z Vídně, 19. listopadu. (C.-B.) V dnešn schůzi stálého výboru rakouské ústředny k ochraně zemědělských a lesnických zájmů, ji zúčastnili se zástupci ministerstva zahraničných věci, vnitra, železnic, orby a obchodu, referoval ryt. Hohenblum o autonomním celním tarifu ra- kouském pro hospodářsko-lesnické a příslušné průmyslové výrobky. Od zavedení surtaxy na cukr změnilo se podstatně postavení rakouského zemědělstva k uherskému vyrovnání. Po břitké kritice včerejšího Tiszova prohlášení navrhl re- ferent, by předsednictvo ústředny postaralo se, aby její celní tarif pro hospodářsko-lesnickéa příslušné průmyslové výrobky byl prohlášen za autonomný a přijat za podklad vyjednávánís Uhrami. Návrh byl přijat. Čilá debata, jíž zúčastnili se také vládní zástupci, rozpředla se o návrhu proti případ- nému zrušení výhodných vývozních tarifů pro kulaté dřívi. Zástupce ministerstva železnic prohlásil, že nepomýšlí se na nijské zkracování vývozu kula- tého dřívi. Výminečný tarif nezvýší se, zrušeny pouze některé výhody. Přijat Hohenbiumův návrh, aby ústředna dorozuměla se se zástupci jižních lesníkůvo

Wolff Tiszův Hohenbiumův Německo spojený obec Berlín Bogota Kolumbie Panama Vídeň Uhry

9 article

zrušení těchto výhod a zakročila k ochraně svých zájmů. Konečně usnešeno setrvati při minimálním clu 20 zl. ve zlatě na víno z Italie a na vypo vězení obchodní smlouvy se Srbskem. Pracovní rada rokovala dále o vý borově zprávě ve příčině novely k živnosten- skému řádu a příjala výborový návrh, aby učení trvalo 2—4 léta; vládě zůstaveno snížiti dobu učení u svobodných živností o rok. Učedníkem může se státi, kdo dosáhl 14. roku a odbyl si školu. Živnosti, jež jsou spojeny se zvláštním nebezpečím pro zdraví učedníkovo, musí se vytknouti cestou nařízení a musí se žádati, by učedník předložil lékařské vysvědčení. Zákaz noční práce pro učedníky od 7 hodin večer do 6 hodin ráno přijat po delší debatě. Vládní zá- stupce opřel se Verkaufovu návrhu (od 7 hod. večer do 7 ráno). Dále usneseno zavésti 10ho- dinovou maximální pracovní dobu a 36hodinný nedělní klid. Dále přijata resoluce o zřízení zvláštních inspektorů pro učedníky, výborový návrh, aby pokračovací vynčování spadalo po- kud možná do pracovní doby a návrh Verkau- fův, aby se do komisí pro průmyslové školy povolali zástupci dělnictva s hlasovacím právem.

Verkaufův Srbsko

10 article

Odbor průmyslové rady pro mořský obehod rokoval dále o rozšíření terstského přístavu. Přijat Singrův návrh, dle něhož odbor uznává pilnost brzkého rozšíření terstského přístavu a žádá referenta, aby v schůzi 30. t. m. podal návrhy stran alterna tivných projektů. Ministr obchodu dovozoval, že třeba napřesrok počiti se stavbou, neboť turská dráha bude brzo hotova. Ondřejský přistav není pěkný, ale turská dráha nesmí končiti ve »slepé uličce«. — Přijat Sehweigrův návrh, dle něhož brzké pořízení průvozního tarifu pro východní Afriku je důkladným opatřením k oživení obchodu. Konečně vzato na vědomi, že v r. 1904 podnikne Lloyd do východní Afriky každý měsíe řádnou plavbu a sice s větší rychlostí. st. Z Pešli, 19. listopadu. (Zvl. tlgr. »Nár Listů«.) Na dnešním trhu prodalo se 17.000 .

Singrův Sehweigrův Lloyd Afrika

11 article

Platila: pšenice tisská 80 kg K 8.15, 79.5 K 8.10, 79 kg K 7.95, 78.5 kg K 7 874. 78 kg K 7 80, peštská 80 kg K 8 0219, 79 k K 7.90, kaločská 76 5 kg K 7.65, bačská 78 kg K 7871, bečkerecká 774 K 7 63)/. obecká 77.3 kg K 7 85, tur.-bačská 77.7 kg K 7. 60 na čtvrt léta; žito K 6.42—6.62; ječme K 5.55—5.75; oves K 5.40 až 5.65; ku- kuřice K 6.15. Termínový obchod byl pevný. K večeru znamenala: pšenice na du- ben K 7.74, žito na duben K 6 72, o v es na duben 5 51, kukuřice na květen K 5 25. řepka na srpen K 11 95. Sádlo K 68.—; 3dílná slanin a k 68.50; jiné zboží beze změny. Z Berlína, 19. listopadu. (C. B.) Spol ková rada usnesla se po návrzích IV. a VI výboru schváliti návrh Pruska stran předlohy o změně bursovního zákona. »Neue Hamb. Börsenhalle« prohlašuje za bezpodstatnou zprávu rakouských novin, že správy německých železnic vyjednávají s německo-levantskou linií o zřízení nového le- vantského tarifu němcckého. Z Nového Yorku, 19. listopadu. (Zvl. telegr. »Nár. L.«) Pledinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse bylo ustálené. Znamenaly: pše- nice na prosinec 87.—, květen 83.— kukuřice na prosinec 493/s; cukr (Fair Muscovaďos) 31/4, bavlua 11.35. Závěrečné smýšlení na peněžním trhu pevné.

Platil Sádlo Neue Hamb K 7.90 Berlín Nový York kg K 7 80 0219 5.65

12 article

Ústřední th dobytčí ve Sv. Marxu. (Týdenní přehled od 16. do 19. t. m.) Na trh se skotem přihnáno o 1357 kusů měně než v týdnu předešlém a sice z Uher méněo 400, z Chorvatska o 200 a z Bosny o 720 kusů. Přihon seslával ze značné části ze zboži lehčího a horšího aruhu, xdežto zboží prvni a střední jakosti bylo zastoupeno skorem stejně silně jako v týdnu minulém. Obchod byl přes mulou nabídku nevalnýa obmezen byl na druhy slabší, což plynez toho, že v této době roční konsum hovězího masa vždy klesá následkem větší spotřeby zvěře a drůbeže. K náladě špatné přispěla značně i slabá poptávka z Čech a Moravy. Za voly nejlepší jakosti z Uher i Moravy mohlo se sice ojediněle dociliti o 1 K více, ale obchod byi oblížný. Obehod s voly první jakosti byl do- konce nesnadný tak, jak dávno již nikoli a pro- deje táhly se až do konce trhu za cen minu ého týdne. V obchodu s voly střední jakosti jest popředí zboží haličské, ale tu bylo smýšlení p celý průběh chabé a ceny se proti minulému týdnu nezměnily. Zboží horší, dobytek z pastvin a bosenský, jehož bylo málo, vzbudilo dopoledne příznivější smýšlení a doefleno 1—2 K za 100 kg více než v týdnu předešlém, aniž se ale stoupnutí to udrželo až do konce. V býefch byl následkem malé nabídky dobrý odbyt za cen 2 K vyšších. Bůvoli podražili ze stejného dů- vodu o 3 K. Z příhonu, v němž bylo 167 kusů z Moravy, prodáno bylo 3338 kusů do Vídně, 546 do Dolních Rakous, 54 d Čech, 76 do Moravy a 47 kusů zůstalo neprodáno.

Uhry Chorvatsko Bosna Čechy Morava Vídeň Dolní Rakousy d Čechy kg

13 article

Na trh s vepřovým dobytkem přihnáno bylo o 1915 vepřů více než v týdnu minulém. Silné klesnutí nabídky upevnilo smýšlení a ceny klesly o 5—6 h za 1 kg. Neprodáno 237 kusů. Pr selata byla nálada chabá a na ojedinělá podra- žení o 2 h za 1 kg ceny zůstaly nezměněny. neprodáno zůstalo 839 kusů. Na trh s telaty dovezeno o 130 kusů více než v týdnu minulém. Obchod byl násled kem klesnutí spotřeby (jest silná soutěž zvě- řinou!) chabý a ceny klesly o 4 h za 1 kg- Na trh s ovcemi přihnáno jen 546 kusů a obchod byl proto nepatrný; ceny ne- mají valného významu, jelikož obchod byl zeela nepravidelný. Do Čech ničeho nekoupeno. Obchod s poraženými vepři by jako v týdnu minulém pro malou poplávku chabý, ale ceny udrženy, byť jen stěží, na stejné výši. Za poražené ovce doeileny tytéž ceny jako minule. H. Z Paříže (la Vilette), 16. listopadu. (Původní zpráva »Nár. L.«) Trh na ovee Příhon 21.780 ovel. Obchod byl velmi obuížný a posledních cen docilovalo se jen nesnadně. Neprodáno zůstalo asi 3000 kusů. — Zna- menaly: ovce francouzské 78—108, africke 86—98, ruské 88—100 ct. za půl kg. masné váhy. Přímý dovoz do jatek činil do 16. t. m 5964 kusů; zůstalo v nich 15. t. m. 1570 kusů V sanatoriu bylo 16. t. m. 692 ovcí uherskýeh a 257 jihoněmeckých. Kulmbašský pivovar. Z Vídně, 19. listopadu. V účetní zprávě kulmbašské akciové společnosti za rok 1902/03 se praví, že odbyt piva opětně klesl a to v kulm bašském podniku ještě více, nežli u plzeneckého pivovaru. Přebytek plzeneckého pivovaru obnžš 51.262 mk. (loni 44.190 mk.)

Čechy Paříž Vídeň kg

14 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Komise pro úpravu řek. Zemská komise pro úpravu řek v království českém konala dne 19. t. m. za předsednictví místodržitele hraběte Coudenhova druhé sezení, ve kterém tato usnesení byla uči- něna: Osnova generálního programu pro úpravy řek, jež provésti jest, byla na základě návrhů užšího vý- boru přijata. Naproti původnímu návrhu vyskytly se dle usnesení komise jednotlivé změny. Při Chrudimee a Doubravě byly na návrh přísedícího zemského vý- boru Adámka úvěry povolené na jednotlivá léta tím způsobem posunuty, že pro tyto obě řeky již pro rok 1904 obnosy po 100.000 K byly zařaděny. Úvěry prae- liminovaně pro úpravu Cidliny byly na jednotlivá léta stejnoměrněji rozděleny. Dle návrhu presidenta če- ského odboru zamědělské rady p. Práška byla do pro- gramu pojata úprava 10 km. dlouhé trati potoka By- střice od jeho vyústění do Cidliny vzhůru po potoku Dle návrhu téhož člena komise byly ohledně Jizery úvěry Uím způsobem posunuty, že pro léta 1904 a 1905 obnosy po 25.000 K a 50.000 K zařaděny byly. Dotace pro úpravu Ohře a Zlatého potoku byla na návrh pre- sidenta německého odboru zemědělské rady p. dra. Schreinera pro první stavební období pro Ohři 162.000 K, pro Zlatý polok o 150.000 K zvýšena. Pro Bělou byl z položky pro rok 1909 obnos 80.000 K vzal a pro rok 1904 zařaděn. Na návrh presídenta dra.

Coudenhove Adámek Prášek Schreiner Cidlina Ohře Bělá odbor zemědělský rada p km

15 article

Schreinera byl dále z obnosu 200.000 K, praelimino vaného pro úpravu Radbuzy na rok 1907, vzat obno 50.000 K a pro rok 1904 zářaděn. Konečně byl nn podnět předsedy ze zálohy pro první stavební obdol pro úpravu Meluje pro rok 1904 určen obnos 50.00 a pro rok 1905 takový per 100.000 K. Při tom bylo tě usneseno, aby generální program byl předložen mini sterstvu vnitra s požádáním za pokud možno nej rychlejší schválení, aby akce úpravná se zamýšlenou rychlostí mohla býti zahájena; dále že vláda a zemský výbor mají býti požádány, aby komisi poskytly přímě řené prostředky peněžité již na počátku roku 1904 konečně, aby se zemský výbor a místodržitelství sesta vením a opalřením úpravných projektů ihned zabývaly a takto technickému výboru, jenž má býti zvolen, e možno nejdtíve ku prozkoumání a k podání návrhu přikázaly. Do výboru byli zvoleni pánové: zemský vrchní stavební rada baron Spens, zemský stavebn rada Jirsík, vrchní stavební rada Rytíř a vrchní inže nýr Podhajský. Na to byly stanoveny zásady pr úhradu a krytí režijních výloh z akce pro úpravu řel vyplývajících. Konečně bylo usneseno podání místo držitelství došlá a úpravy řek se týkající místodržiten ství a pokud se týče zemskému výboru k vyřízení ve smyslu generálního programu zaslati. Předseda dal n konec schůze výraz své radosti nad tím, že se podařilo již ve druhé schůzi usnésti se na generálním programu a prohlásil, že lze v tom spatřovati příznivé zna mení pro úspěšný průběh dalších kroků. Když přísedíc zemského výboru hrabě Schönborn zvláště jménen zástupců samosprávných korporací poděkoval před sedovi za rychlé práce pro sestavení zenerálního pro gramu a když se zvláštním uznáním poukázal k tomu jak samosprávné korporace vstříc dílu vyšly, byl schůze skončena.

Schreiner Spens Jirsík Podhajský Schönborn Radbuza Rytíř

16 article

Stav trhu bavlnářského a průmysl bavlnářský Poměry na trhu bavlnářském jsou letos pro průmys textilní ještě nepříznivějšími než loni. Loni vstupova průmysl bavinářský při stoupajících cenách suroviny do nové saisony částečně alespoň vyzbrojen zásobam surovinnými, maje takto alespoň poněkud možnos vyčkávati dalšího vývoje — letos tomu tak není

17 article

K tomu druží se úžasná nejistota o stavu letošní ame rické — tedy rozhodující — sklizně. Když počá tken října ceny následkem přiznivých úřadních zpráv klesaly, počaly přádelny kupovati — ale tato episoda záhy přestala. Od poloviny října ceny opětně stoupaj následkem zpráv o škodách způsobených na sklizn mrazy. Jest jen pochopitelno, že průmysl znepo- kojený lonskými udáiostmi, snažil se překotně zásobo vati a tak vyháněny ceny do výše dnešní, do výše v tuto dobu málo kdy se vyskytující. Vše točí se vlast- ně kolem otázky, vystačí-li letošní sklizeň čili nic bude-li příznivou a bude-li možno jí hraditi celou spo třebu čili nic. Dva proudy působí na trh. Převahu má strana pessimistů, tedy strana haussy. Data známého amerického statistika Ellisona, který odhaduje letošní spotřebu na 10.800.000 bal. americké bavlny a sklizen 1,600.000 bal., dala jí výdatnou podporu a pomoc. Na- proti tomu oznamují maximální odhady sklize 11.500.000bal. — tedy množství, které by postačilo na spotřebu úplně. Kde je pravda? Trh tápe a soudí jen z rychlých a střídajících se zpráv. Domnění, že trh hnán uměle spekulací v pessimism, zdálo by se býti opodstatněno tím, že dovozy jsou v posledních týdnech značné. Celkově ovšem dovezeno letos na trh méně bavlny než loni. Protože jest však sklizeň opoz- děna, možno míti za to, že rostoucí dovozy mluví pro dostatečnou sklizeň a že americká spekulace má zájen na tom, aby vzbudíla dojem malé sklizně, třeba tate sklizeň malou nebyla. Stav dovozů tedy snad osvěti během tří týdnů skutečný stav a přinese trochu vy- jasnění.

Ellison

18 article

Přechodní poplatek cukerní (smrtaza na cukr) Prof. dr. Fiedler jedná v posledním čísle „Pražskýci Hospodářských Novin“ o olázce cukerní surtaxy. Jeho vývody, neobyčejně zajímavé, zasluhují pozornosti Vylíčiv vývoj cukerní výroby, vliv cukerní konvene a snahy kontingentační, dokládá: „Z celého parla mentního i mimoparlamentního hnutí, k němuž dán byl podnět brusselskou cukerní konvencí, vychází před litavský cukerní průmysl s dvěma těžkými ztrátami Frvní — a to těžší — ztráta záleží ve zrušení všech vývozních prémií a vysokého ochranného cla cuker ního. Tuto ztrátu cukerní průmysl nikterak nezavinil ale mohl předvídati, že ztráta ta jednou nastane. Druhá ztráta záleží ve vypuzení předlitavského (zvláště mo- ravského) cukru z uherského tržiště (ročně asi 300.00 metr centů). Na této ztrátě není cukerní průmysl pros vší viny. Nový přechodní poplatek cukerní jest jen nulným důsledkem opatření, jež na nátlak cukerního průmyslu provedena byla u nás ve formě cukerní kon- tingentace. Tehdy nedovedl cukerní průmysl v Ra- kousku — nechci uvažovati čí vinou — svorným po stupem čeliti nebezpečím z nového stavu vyplývají cím a přiměl vlády a parlamenty k zákonným opa- třením nevalně sympatickým; a aby mohl využitkovati na domácím trhu konvenčního cla (6 fr.) do plné výše a zisku toho upotřebiti k usnadnění vývozu cukru do

profesor doktor Fiedler

19 article

ciziny za levnější ceny, neváhal předlilavský průmysl vzdáti se uherského trhu, přenechávaje tento uherské výrobě zvýšeným tamnim kontingentem. Nemohlí ovšem předlitavský průmysl s určitostí předvídati — ač vyslovovány byly veřejně mnohé pochybnosti — že k provedení státní kontingentace nedojde, Ale mohl kdo opravdu očekávati, že uherský průmysl vzdá se někdy dobrovolně výhody jednou získané? Ztráta uherského tržiště asi pro 300.000 metr. centů předli- tavského cukru, representujících ročně asi 2,500,00 metr. cenlů řepy v ceně 4,500.000 korun, není an pro cukrovarnictví ani pro rolnictvo naše lhostejnou a to tím méně, že ve věcném ohledu, v jakém k těte ztrátě došlo, znamená to porušení základní zásady cel- ního a obchodního spolku mezi oběma polovicemi této říše uzavřeného. Jak brániti se máme proti tomuto perušení v rámci dosavadního svazu? Ozývá se hlučně před Litavou požadavek odvety, aby totiž podobný přechodní poplatek, jako na cukr, zaveden byl též na obilí, mouku, dobytek a aby tak znemožněn byl dovoz uherského obilí, uherského dobytka, uherské mouky k nám. Tento požadavek není — bohužel — ničím jiným, než agitačním heslem, pro jehož uskutečnění není za dnešních poměrů dostatečného právního pod- kladu. Přechodní poplatek cukerní může — nehledíc k věcné povaze téhož — odůvodněn býti aspoň po stránce formální předpisem celního a obchodního

20 article

spolku, dle kterého záležitosti, týkající se spotřebn daně cukerní, mohou upravovány býti jen ve shodě obou polovin; a přechodný poplatek cukerní byl přece upraven ve formě daně cukerní. Věcně jest poplatek ten nepochybně vývozním clem, o tom není sporu, ale v souvíslosti s příkazovacím řízením lze možnost po- platku toho aspoň formálně hájiti. Pro přechodní po- platky na obili, mouku, dobytek nebylo by lze najiti ani takového formálního důvodu. Hledá-li se tedy za přechodný poplatek cukerní odveta proti Uhrům, hle- dána měla by býti jinde, jmenovitě ve směru, ke kte- rému ukazuje zásadní myšlénka poplatkem tím na- značená. Přechodní poplatek cukerní podává důkaz. že i při společném celním území lze konsum v hrani- cích každé z obou polovin vystihnouti. Nebylo by lze těto zkušenosti využitkovati při zúčtování výtěžků cel na hranicích mocnářství rakousko-uherského vybíra- ných? Zůčtují-li se cia ta dosud na společný účet, t. j. na úhradu všech společných vydání říšských, těží z toho uherská polovice. Ježto — jak přikazovací ří- zení a nový přechodní poplatek cukerní dokazují — je možno vystihnouti konsum jednollivých předmětů v každé z obou polovicí, mělo by pracováno býti k tomu, aby každé polovici z výtěžku celního připadl to, co by odpovídalo spotřebě vyclených předmětů. Na nový přechodní poplatek z cukru mělo by tedy do Uher voláno býti: Nikoliv společné, nýbrž oddělené zůčtování výtěžků celních pro každou polovici Mincovní program r. 1904. Roku 1904 má býti raženo: zlatých 20tikorun za 1 mil). K pro stát, za 10 mill. K pro rakousko-uherskou banku, za 1 mill. k pro soukromníky, za 6,558.000 K jednokorun stříbrných a za 800.000 K dvouhaléřů, celkem tedy minci za 19,358.000 K o 2.836.577 více než loni.

Uhry uherský banka

21 article

Kartal železářský a domácí odbyt železa. Včera došly zprávy o odbytu železářského kartelu od 1. led- na do 30. října 1908. U všech druhů železa jeví se podstatný pokles odbytu. O jeho příčinách a důvodech mluvili jsme na tomto místě již někoi- kráte. Leč přes byto nepříznivé výsledky obchodní stojí kartel nezvratně na silně zvýšených cenách: úspěch chvíle a vyhlídka zvýšených di- vident, vybudovaná na oslabení domácího trhu, jsou mu vším. A trhu s cennými papíry rovněž, neboť jinak byly by nevysvětlitelny haussovní záchvaly jeho c do železářských papírů. Od 1. ledna do 30. řijna t. r prodáno kartelovanými železárnami: tyčového železa 1,839.000 q. hrubých plechů 248.000 q, nosičů 855.00 q. kolejnic a drobného materiálu 720.000 q. Ve srov- nání s lonským obdobím Getos mluvi se dokonce známkách všecbecného zlepšení!) jeví se úbytek od- oytový a sice 531.000 q u tyčového železa, 65.000 u hrubých plechů, 127.000 q u nosičů a 3000 q u ko tejnic a drobného materiálu. V říjnu jeví se zcela ne- patrné zlepšení; činilt úbytek odbytový koncem zář u tyčového železa 532.000, u hrubých plechů 70. 000 u nosičů 150.000 a u kolejnic a drobného materiálu 13.000 a Výnos zemské pivní dávky. Jak „Plz. Obzer z informovaného pramene oznamuje, slibuje pivn zemská dávka dle dosavadních výtěžků za prvý rok výnos o celý millien korun vyšší než jak rozpočteno a sice z veliké části následkem úspor na režii. Náklad režijní bude dokonce o 300.000 K menší, než nan počítáno.

22 article

Dunajská paroplavební společnost. Píše se nám z Vídně: Ve finančních kruzích vyskytla se otázka, nutno-li se následkem koupě námořní a říční parepla- vební společnosti uherskou vládou obávati přiostření soutěžních poměrů při dopravě dunajské. Zatím obavy tyto důvodny nejsou. V prvé řadě šlo uherskému eráru o to — jak možno souditi z tohe, že hlavním překla- dištěm bude Prešpurk — aby doprava zboží vháněna byla na uherské dráhy železné, teprve z Prešpurku má zboží dopravované do Horních a Dolních Ra- kous a do jižního Bavorska nastoupití vodní dopravu a zde již vzhledem k soutěži společnosti státních drah sazební zápas vyloučen. Kromě toho nutno míti n mysli, že ohledně jistých druhů tovarů jsou tři nej- větší dunajské společnosti kartelovány. Smlouva tato platí a nebude tak brzy vypovězena. Kdyby se i ná- mořní společnost snažila získati co možno nejvíc dopravy po horním Dunaji, utrpí tím spíše Jihoněme- cká paroplavební společnost. Co se týče letošního roku, jsou příjmy dunajské paroplavební společnosti až do konce řijna menší lonských, jeví se tedy pas- sivum. Vzhledem k stále příznivému stavu vodní do- oravy má se v interessovaných kruzích za to, že se zdaři letos odvrátihi ztráty. Domněnky, že dojde ke změnám ve správě společnosti, postrádají zatím pod- staty, jisto však jest, že dosavadní reditel se po delší dobu úřadních prací neúčastnil. Zdůvodňuje se to ne- mecí Druhé koleje trati Horažďovice—Nepomuky. Stav- ba druhé koleje trati Horažďovice—Nepomuk státní dráhy jest zadána. Jak „Eisenbl.“ oznamuje, byla vý- tavba tato zadána třem firmám a sice: část trati se stavebním nákladem 576.580 K jedné vídeňské (Rella a spol.), trať se stavebním nákladem 274.700 K ašské firmě Köhler a syn a konečně trať se stavebním ná- kladem 403.920 K budějovické lirmě Beleda a syn.

Rell Vídeň Prešpurk Dolní Ra Bavorsko Dunaj Horažďovice Nepomuk státní dráha Köhler

23 article

Cukr. Pan Böhm-Bawerk ve své řeči, v niž hájil dnešní cukerní daň a odpíral jakékoli její snižení, do- vozoval, že snížení ceny, přivoděné zmenšením daně nebude míti naprosto žádného vlivu na konsum. Pa Böhm ve svém úřadu pověsti proroka si neziskal. Ani jindy, ani v tomto případu. Právě vydána data cukerni produkce a spotřeby v září a říjnu, tedy v době po zrušení vysokých cel a vývozních premií a v době bezkartelní. Ceny cukru v této době přirozeně klesly — a konsum? V uvedených dvou měsících činila sp- Uřeba cukru na domácím trhu 927.000 q proti lonským 724.000 q. I když připustíme, že spotřeba vyčkávala a že bylo nutno naplniti sklady úplně vyprázdněné možno plným právem říci, že následkem kles- nutí cukerních cen stoupla spotřeba cukruve dvou měsících nejméně o 150.00 až 160.000 q. — Tak vypadá tvrzení pana Böhma. že pokles cen valného vlivu na konsum míti nebude. ve skutečnosti. Nejsou tato data přímou výzvo všem, aby všemi prostředky pracováno bylo ke sní- žení cukerní daně a tím k dalšímu zvýšení do- mácí spotřeby cukerní, ku prospěchu průmyslu i ře- pařství? — Výroba cukerní činila v září a říjnu 4 14 mill. q v hodnotě cukru surového, tedy méně o 800.000 q než loni. Zásoby jsou rovněž menší, ovšem zvláště proto, že před zářím vývoz neobyčejně byl zvýšen

Böhm Bawerk

24 article

Státní objednávky obozu 1904. Dle státního roz- počtu 1904 budou objednány pro státní dráhy 33 lo- komolivy a 370 vozů. Celkem preliminováno na tuto objednávku 5 mill. K. Rozpoče! zdůvodňuje ji násle- devně: Oboz státních drah pochodí většinou z let še- desátých a sedmdesátých a v několika létech nebude více způsobilý k opravám. Kromě toho neodpovídá ani dost málo novým požadavkům a možno ho užiti jen nehospodárně. Protože se pak provozování jízdy tímto materiálem již nevypláci, bude nutno v násle- dujících létech měrou zvýšenou obnovovati oboz Různě zprávy. Saská vláda zamýšli zřídii veliký hnědouhelný důl v Leisnigu, jehož výkonnost určena na 104.000 t. pro prvá dvě léta. — Včera uve- deny byly na vídeňskou bursu akcie sdružených továren fezů v kursu 605 K. — V kruzích finanč- ních se proslýchalo, že Berlinská diskontní společnos! míní uvésti na trh své akcie severo- německé banky v Hamburku. Banka tato splynula r 1895 s Dískontní spolčností, která zkoupila její akcie v sumě 40 mill. mk. a měla je do té doby ve svém portefeuillu. — Dle newyorských zpráv usneslo se ředitelství ocelářského trustu podstatně zmenšiti ústřední orgány. V Novém Yorku má zůstati jen finanční správa, v Pittsburgu společná ústřední kancelář, která má vésti podnik. Následkem poklesu konjunktury železářské v Americe jest nutno sáhnout k úsporám. Následkem zmenšení stavu vysoce place- ného personálu, míní trust uspořiti 5—7 mill. doll. Výplata kuponů 31/2 zástavních listů hypoteční banky království českého. Kupony 31/2% zástavních listů, jakož i úroky z vinkulovaných 31/2% zástavních listů hypoteční banky království českého dnem 1. pro- since 1903 splatné vyplácejí se od 25. listopadu 190 počínaje, beze vší srážky Trh na dobytek v Novém Bydžově 14. pro- sirce t.r.

K Rozpoč Hamburk Nový York Pittsburg Amerika Nový Bydžov hypoteční banka

25 article Trhy peněžni.

Trhy peněžni. V Praze, 19. listopadu. (Pův. zpráva »Nár. L.e) Taktéž na dnešní burse převládalo opět dosti pevn smýšlení a došlo k závěrkám červencové renty za K 100.321/2, rakouské korunové renty za K 100 471p. dále komunálních dlužních úpisů Zemské banky za

Praha

26 article K 100.—, zástavních listů mor. hypoleční banky za

K 100.—, zástavních listů mor. hypoleční banky za K 10055 a 41/2% zástavních listů haličské akc. by poteční banky za K 102.—. — Jinak podáváno z akcie: Živnostenské banky K 252.25. České banky Union K 244 25. strojírny Daňkovy K 367.—, Zaji šťovací banky K 193.—, Rakousko uherské banky K 1625.— peněz. Jiné papíry znamenány nebyly. Olficiální záznamy znějí

Daňkův Rakousko Český banka Union

27 article

Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898 Č. Budějovic 189 „ Plzně r. 1886 Teplice r. 1887 „ » Smíchova r. 1888 Zástavní listy české hyp. banky Zemská b. král. čes. zákl. úpisy » » , » kom. dl. úp. „ » » » mel. úpisy » » ,, želez úpis Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy by poteční listy důchodkové. Buštěhradská dráha . . dto. » 1872 Místní dráha Německý Brod Humpolee. . . . Česká montanní Em. 1896. Česká eskomptní banka . . » banka »Union« . . . Česká průmyslová banka .. Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka Pražská úvěrní banka Živnostenská banka pro Čechya Moravu Ústecko- teplická dráha . .. Česká severní dráha . . Buštěhradská dráha . (lit. A.) » . (lit. B. Duchcovsko-podmokelská dráha Pražská spol. paroplav. po VItavě a Labi. . . . .. Akc. tov. na um. hnojiva v Kolíně Podolská cementárna Česká spol. pro prům. cukerní Český akc. piv. v Č. Budějovicích První česká všeob. zajišť. banka Strojnická spol. dř. Daněk a spol Pražská železářská společnost stroj. spol. (dř. Ruston) První českomorav. tov. na stroje L. čes. akc. spol. továrna na orient. cukrovinky a čokoládu .. Z Vídně, 19. listopadu. (Závěrečné úřa dn kursy.) 345.— Únorová renta . 100 70 roln. úvěr. banka Ivovskočernovická květnová » . 100.45 666.— spol. st. dr. rak. uh. 100.20 červenc.

Daněk Ruston čes Č . Budějovice Teplice Smíchov Čechy Kolín Vídeň Český průmyslový . banka úvěrní banka Český eskomptní banka Český průmyslový banka moravský eskomptní banka živnostenský banka Čechya Morava Ústecko Český akciový . pivo stroj . společenský

28 article

88.50 100 70 jižní dráha . . říjnová » štyrsko-hr. -köll. rakouská » zlalá 120 55 5480.— » kor. 100 45 severní dráha 428.— 118 65 rak. severozáp. dr. uherská » zlata 405.— pardubická dráha » kor. 98 30 418.— 92.5 polabská dráha rak. invest. renta 374.— česká sev. dráha- uher. » » buštěhradská A 49o zást. listy Hyp. 1026— banky král. č. pražsko ducheov. 31/2% zást. 1. Hyp. duchcov.- podmok. banky král č. 4% kom. dluhop. ústecko-tepl. dr. 861.— dunaj. paroplaveb. Zem banky kr.. 719. — rakouský Lloyd 4% žel. dl. úpisy 351.— turecká tabák. rež Zem. banky kr.č. 378.— rak. zbrojovka státní losy 1854 270.— Rudolfova hut 395.50 alpská montan. sp po 500 zl. . . 476.— rým.-muráň. spol po 100 zl.. 287 50 Poldina hut státní losy 1861 1840.— 473— losy úvěrního úst. praž. želez. sp.

doktor Lloyd Rudolfův Poldin A 49

29 article

1175.— vídeň. l. komun- česká montan. sp 370.— tisské losy . .- 142 50 zapadočeská ubl turecké losy 1621.— severočeská ubl. rak. uh. banka 702.— 671.5 mostecká uhl. sp rak. úvěrní ústav 788.— 276 — vídeň. stavební sp b. anglo-rakouská 531 — vídeňská unionka Schodnica 424.— peštská vagonka- b. pro země rak. 117.15 740 5 devisa německa. uh. úvěrní banka 95 15 bank. jednola. pařížská 95 17 » curyšská r. úst. pro úv. poz „ londýnská 239 4

15 banka Schodnica 424

30 article

česká b. Union. 19.0 Česká průmyslová dvacelilrank marka papírová . 117.15 banka. 405.— (406 — 253.— Živnost. banka . 252. — rub Smýšlení klidné, lrh s hodnotami místními pře- vážně pevný, hodnoly mezinárodní zanedbávány. Eskontní sazby 3/8—4 procenta. x. Z Vídně, 19. listopadu. (Titgr. »Nár. Listů«. Denní bursa. Odpověď hr. Tiszy na řeč rakou- ského ministrpresidenta způsobila trapný dojem. Brzy však situace posuzována klidněji, takže původní ztráty hlavních papírů byly brzy odčiněny. Přes to, že obchod vázl, smýšlení bylo pevné, protože půso- bila příznivě zpráva, že banka anglická setrvá při dosavadní míře úrokové a že v Londýně zdražily konsoly. Na trhu bankovním zlaciněly mírně kre- ditky. Slátní dráha zachovala včerejší kursy. Česká severní podlebla značnější reakci. Po ústecko tepli- ckých byla poptávka. Po alpinkách, jakož i železář- ských ve šrancích byla čilejší poptávka. Větší zájem projevován po elektrických, kteréž skoro všechny zdražily, což odůvodňováno uspokojivými obchodya odhadem divídendy. Akcie továrny na fézy, s nimiž dnes poprvé obchodováno, nemohly původní značný zisk úplně zachovati. Petrolejové poškozeny prodeji. Na trhu ukládacím bylo další zdražení některých losů pozoruhodným zjevem. Devisy a valuty opělně zl- ciněly. Na eskomplním nezměněno: 3° s procenta.

Vídeň Londýn 117.15 banka Tisza Český průmyslový

31 article

Deviny. (První číslo značí peníze, druhé zbotl. Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.70. 198.90. Amsterodam na delší lhůty —.—, —.- Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.— Brussel na delší lh. —.—. —.—, Německo šeka ktátké lh. za 100 mk. 117121/2, 117.321/2, Německo na delší lhůty 117.271/2, 117.50. Londýn šek a kr. lh. za 10 lib. st. 239 45, 239.65, Londýn na delší lh —.—, Nový York za 100 doll. —. —, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95. 20, 95 35, Italie delší ihůty —.—, —.—, Petrohrada ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.— —.—, Petrohraď delši lh. ——.— —.—, Paříž šek a krátké lh. za 100 Ir. 95.15, 95.25, Paříž delší lh.

Ir Amsterodam Brusel Německo Londýn Nová York Paříž Petrohrada ruský město šek Italia šek Italia

32 article

Curych a Basilej šek a krátké ihůiy 95.15, 95 25, delší lhůty —.—, —.—, Švýcary šek a kr. lh. 95.15, 95 25, na delší ihůty — . — x. Z Vídně, 19. listopadu. (Telfgem »Nár. La. .y (Večerní bursa.) Kreditky 671.75 (po —.— uherské kreditky 740.—, anglobanka 276.—, bankovnl jednota 503.50, unionka 231 50, läinderbanka 424.—. stální dráha 666 50, jižní dráha 88.—, polabská dr, 420.—, severozápadní dráha 429.—, turecké tabákové 350.50, rýmavsko muráňské 476 —, alpinky 393.75, květnová renta 100.45, uherská korunová 98. 30, turecké losy 142 75, marky za hotové 117. 17, na ultimo 117.22. Smýšlení chabé. Berlinská bursa, 19. listopadu. (Zvl. telež. zpráva »Národních Listů«.) Bursa byla zahájena smýšlením pevným. Přednost byla dávána darmštatským, jež asi o 11/2% podražily, dále gelsenkirchenským, které na zprávy o fusi stouply o 13/4%. Dynamitové vyšší o 20 na lepší naděje ve příčině otázky dělnické v Transvaalu. Německé půjčky zlepšily se o 3 . Paket a Kanada rovněž lepší, tyto na zprávy novo- vorské. Ve volném obchodě byla dávána přednost mülheimským a Caro-Hegenscheidtským. Nižší kursy vídeňské stlačily kredilky a hodnoty francouzské. Také železářské akcie byly na chvíli slabší. Později byly bankovní a báňské hodnoty opět pevné. Sou- kromý diskont: 31/2 procenta. První citry znamenají začáteční, druhé konečné kursy: Rakouské kreditky 212.—, 211.50. Diskonto 197.40, 197.62, Německa banka 221.—, 221.25, Ob- chodní společnost 167.10, 166.25, Drážďanská banka 89 4

Bursa Hegenscheidtský Curych Basilej Vídeň Transvaal Kanada Německo Ob 167.10 drážďanský banka