2
masthead
V Praze, v pátek dne 20. listopadu 1903.
Praha
4
article
Na rauní a odpol. ltsty
předplásí sen
v Praze v administraei
na měsíe
na čtrrt leta . . . . 6 K —
s dvojí denšškou
na měsíe
nk čtnt leta . . . . 7 K 50h
ve sliakách: 2 K 8o
na měsíc .
Teštoui
a nřsí
na čtrt leia . . . . P K eoh
s dvojí zásilko
r . . . nKel
Praha
5
article
„Souboj“ mezi Körbrem a Tiszou.
„Souboj“ mezi Körbrem a Tiszou.
Toho účinku se do své nepodařené po-
slední řeči dr. Körber věru nenadál! Kde chtěla
zapálit, tam selhala jako shnilá patrona, kde
ale nechtěla, tam zapálila. V cislajtánském
parlamentě nerozehřála živé duše, ni ruka po
ní zdrcenému řečníku nezatleskala, ticho a mra-
zivý chlad sněmovny jí stlaly hrob: za to ale
v uherském parlamentě účinkovala jako jiskra.
vlétnuvší do střelného prachu. Hromový výbuch
maďarské zlosti proti »cizáku intrigánu« zaduněl
gotickou sněmovnou uherskou a mladý minister-
ský předseda uherský Štěpán Tisza vystihnuv
bystře chvíli, skokem tygřím vrhl se na svého
cislajtánského kollegu, aby za jásotu vládní
strany i opposice zlehčil jeho řeč jako zcel
bezvýznamný dilettantský výlet vyníka
jícího cizáka na pole uherského státního
práva, jenž nemá pro Maďary nižádné důleži-
tosti!« Tento Tiszův ostrý šleh bičíkem do
autority nenáviděného Rakušáka Körbra rázem
až k nadšení rozradoval všecka maďarská srdce.
Sám osmačtyřicátník Ugron blahopřál Tiszovi
k tak trefné odpovědi, též Košut se raduje nad
zdatným vlasteneckým činem svého protivníka
a pokládá tuto obranu uherskéh
státního práva proti cizáckým
přechvatům za tak důležitou, že
chce ji míti zevrubně zaznamenánu v úřadním
protokole sněmovny. Maďarská strana vládní pak
v klubu svém vítala Tiszu až výstředními ova-
cemi jako triumfátora, jenž prý svou řeč
okouzlil i samu opposici tou měrou, že prý asi
nyní, poznavši jeho maďarské srdce, upustí od
obstrukce proti branné předloze, tak že koncem
tohoto měsíce snad konečně i v Uhrách bude
odvod povolen.
Tisza
doktor
Körber
Štěpán Tisza
Maďar
Ugron
Košut
Uhry
6
article
Jeli v Uhrách nad zbičováním » všetečného«
Körbra radost převeliká a všeobecná, ba hází-
ho maďarský tisk šmahem již »do starého že-
leza«, ve Vídni za to změnilo se přes noc smý-
šlení německých stran a časopisův na prospěch
Körbrův. Po předvčerejší skeptické chladnosti
ba nedůvěřivé zakyslosti pp. Schückerů, Grossů
a Derschattů proti »planému krasořečníku«, dnes
náhle vřelý soucit s »hanebně uraženým« pre-
mierem Rakouska a hlučné šturmování v něme-
ckém táboře, abychom všickni za jeden muž se
zvedli proti zpupnému Maďarstvu a pomstili
krvavou urážku, způsobenou »prvnímu Raku-
šanu« přiměřenou odvetnou manifestací. Aniž
by ovšem německým kohoutům byl kdo z ná-
rodův neněmeckých dal právo, že směji zpivati
za všecky, opovážil se německo-ústavácký tisk
po starém drzém zvyku svém ihned mluvi
jménem »veškeré rakouské veřejnosti« — kterak
prý v ní panuje jednosvorný hlas, »že hr. Tisz
potupil nejen nynějšího rakouského ministra-
presidenta Körbra a ne snad jen rakouský par-
lament v nynějším jeho složení, alebrž rakouský
parlamentarism vůbec a tím čest celéh
Rakouska () což prý nesmí zůstat
bez zadostučinění«.
Schücker
Gross
Derschatt
Tisza
Körbr
Uhry
Vídeň
Rakousko
7
article
»Vláda i parlament (?) prý již také pátraj
po způsobu, jakým by urážka ta byla odemstěn
— ujišťoval včera vídeňský dopisovatel »Bo-
hemie« — a nálada v Rakousku ne
jsouci beztoho vyrovnání s Uhry přílis přízniva.
musí sobě pod dojmem dnešní událost
uleviti hlasitým a jednomyslným v
láním po — rozluce od Uher«. Kterak prí
by mohl Körber ještě vyjednávati s Tiszou,
když ho tento nazval cizákem a kterak prý by
v »cizáckém« parlamentu vídeňském dalo se po
tlačiti heslo: »Rozluka!« o němž Maďaři po
jednou ani nedutají«.
Hrdinové ústaváčtí počali tedy bráti věo
nemálo tragicky. Ihned sešel se výkonný
výbor německé levice, aby se uradil o hrdinn
póse, s jakou by slušelo zvednouti již dnes
v pátek, v parlamentě rukavici Tiszovu a za-
hřmíti do Uher klassické: »Moriamur pro Körbro
nostro!« — »Veškeré návrhy ve výkonném vý
boru německých stran směřovaly k tomu, aby
se proti urážkám Tiszovým čelilo i mposant
ním projevem rakouského parla
mentu, i doufá, že navzdor rozkolnictv
v našem parlamentě podaří se svésti od-
pověď jednomyslnou...« vyzrazova
sám německo-ústavácký tisk. K uspořádání po
dobné okázalé demonstrace protimaďarské bylo
ovšem nezbytno dorozuměti se s drem. Körbrem
samým a tak odebrali se včera dopoledne před
sedové čtyřnohé německé koalice, pp. Derschatta
Gross, Lueger a Bärnreither ke svému nešťast
nému patronu dru. Körbrovi, aby ho zpravili
o náladě svých stran a otázali se ho, co
hodlá oproti řeči Tiszově počítií
Očekávali asi, že zastanou dra. Körbra v bo-
jovném rozčílení »jako tu noc před soubojeme
— a to tím spíše, jelikož Tisza ještě svou »im-
pertinenci« osolil tím, že přijel včera do Vídně
na společné konference ministerské stran delegac
a »jako by se jakživo nechumelilo,« poctil pana
Körbra svou návštěvou . ..
Körber
Tisza
Maďar
Derschatt Gross
Lueger
Bärnreither
Körbr
Rakousko
Uhry
Vídeň
8
article
Než, nastojte toho překvapení německého
hrdinného kvartetta. »Dle dojmu, jejž sobě jme-
novaní poslanci ze své audience u Körbra od-
nášeli, — zvěstuje »Bohemii« smutně její vi
deňský zpravodaj — podobá se, jakoby dr.
Körber nebral řeč Tiszovu příliš
tragicky. Nepřikládá jí žádnéh
velkého významu. Toliko tomu se divi.
jak že jeho správná, ba Maďarům tak příznivá
řeč mohla v Uhrách vzbuditi takovou ozvěnu ?« —
Takhle sám Körber přikládá pánům stu-
dené náčinky a radí jim »zachovati vůči Ma
darům chladnou krev«. Ví asi nejlépe, proč
Ptal se nepochybně pánů, budou-li při té de-
monstraci také Slované, Češi, Polá
r Jihoslované? Když však mu nemohl
než sděliti, že Češi nechtějí přirozene
pro Körbra ani prstem hnouti, Jiho-
slované že tolikéž ho nemají v lásce, ba an
Poláci že nehodlají k vůli Körbrovi Maďarys
pohněvat — ovšem není divu, že nebral
pan Körber řeč Tiszovu přílis tragicky a ličii
vůči ní velice chladnou krev ..
A tak skončí »veselá ta vojna v mírue
mezi Pešti a Vídní navzdor všemu »vážnému«
šturmování vídeňské žurnalistiky hladce a krátce
nějakou nakvašenou německou interpellací
nějakou limonádovou odpovědí udiveného přítele
Maďarů dra. Körbra ke všeobecné spokojenosti
interpellantův a bude zase všechno v pořádku
Cis i Trans.
doktor
Körber
Maďar
Slovan
Čech
Jihoslovan
Polák
Maďarys
Tiszův
Uhry
Ma
Pešť
Vídeň
Bohemia
9
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 19. listopadu. (K situ a ci.)
S obnovením „činnosti“ říšské rady počínají se
vyskytovati opět úvahy o politieké situaci v Ra-
kousku, jež bylo po delší dobu z pozornosti čte-
nářů zatlačeno událostmi v Uhrách. Z úvah těeh
možno však vyčísti málo pro Rakousko potěšitel-
ného. „Nikdy — píše na př. „N. P. Journ.“
nehrozila Rakousku nebezpečnější, nesmířitel-
nější a všechny naléhavé státní požadavky více
ignorující obstrukce, než za nynějšího, právě za-
hájeného zasedání říšské rady. A nikdy vláda
vůči takové kritické situaci nebyla bezradnější
nikdy proti ní nestála s tak prázdnýma rukama.
jako kabinet Körbrův. Spojené české strany
vztýčily prapor českého státního práva, v jehož
zájmu jsou dhodlány hnáti bezohledně útokem
přes ústavu, zřízení a požadavky státní. České
státní právo má býti znovu zřízeno na troskách
nynější ústavy. A proti tomuto s ledovou a že-
leznou odhodlanosti vyhlášenému boji dr. Kör-
ber nemá nic jiného, co by postavil, leč naději.
že zájmy rakouské vlasti zvítězí nad okamžitými
politickými proudy, kterýmžto skromným jmé-
nem označuje ve své naivnosti federativný pro-
gram, jehož účelem jest osamostatnění královstv
českého . ..
Journ
doktor
Kör
Praha
Ra
Uhry
Rakousko
10
article
V neděli byla v kráňském „Novém městě“
voličská schůze, v níž mluvili pokrokoví po-
slanci dr. Tavčar a Plantan. Tavčar mluvil o do-
mácích věcech, Plantan o politice dra. Körbra.
zejmena o jeho germanisační práci v Koru-
tansku. Při té příležitosti pravil: „To jsou po-
měry, v jakých žijeme. Změní se teprve tehdy.
až na místo Körbrovo přijde státník, který bude
míti dosti odvahy a obratnosti, aby rozřešil jazy-
kovou otázku a vyrovnal se s Čechy, ať k tomu
Němci svolí nebo ne. Nejprvé musí býti roz-
řešena jazyková otázka a pak teprve bude možno
pemysliti o dělnosti parlamentu. Dokud se to ne-
stane, je všechna moudrost ministerského před-
sedy marna, neboť dokud trvá křivda, spáchaná
na Češích a jiných Slovanech, nevrátí se klidné
časy do sněmovny a bylo by lépe, aby se co nej-
dříve odložily všechny pokusy dle dosavadníc
Körbrových receptů a říšská rada se rozpu-
stila . .
V Praze, 19. listopadu. (K bílecké
afféře.) „N. Fr. Pr.“ se dovídá, že plukovník
Grünzweig, a jiní důstojníci, kteří zavinili smr
četných vojáků při pochodu z Nevesině k Bílku.
budou postaveni před vojenský soud teprve kon-
cem příštího měsíce. Soud bude sestávati mimo
auditora z jednoho gener. majora, dvou plukov-
níků, dvou setníků a dvou nižších důstojníků.
Tavčar
Plantan
Němec
Čech
Grünzweig
Bílek
Nový město
Čechy
Praha
Francie
11
article
Ortel nebude však ihned uveřejněn, poněvadž
musí projíti napřed celou řadou instancí. Ježto
běží o plukovníka, rozsudek nemůže býti po-
tvrzen sborovým velitelem, nýbrž bude dříve do-
dán nejvyššímu vojenskému soudu, jehož nález
bude předložen panovníkovi. Pak teprve může
býti rozsudek publikován.
V Praze, 19. listopadu. (Tiszův komen-
tář ke včerejší řeči Tiszově.) Peštská
úřadní korrespondence snaží se — patrně za při-
činou Tiszovy cesty do Vídně — seslabiti dojem
jejž způsobil včerejší útok uherského minister-
ského předsedy na „distinguovaného“ cizince
dra. Körbra. Část rakouského (vídeňského) tisku
rozuměla prý Tiszově řeči tak, jakoby upíral
jakýkoli vliv rakouské vlády na společné věci
říšské a činil nároky na rozhodující vliv vlády
uherské. Nic takového prý v Tiszově řeči ne-
bylo. Ohražoval se prý jen proti tomu, aby se
uherské státní právo vykládalo nepovolanými
činiteli a k tomu ještě způsobem autoritativným,
a aby se význam uherského zákona o vyrovnáni
z r. 1867 opravoval podle textu zákona rakou-
ského. Hr. Tisza byl by se prý věci té dotkl.
i kdyby nebyl k tomu vyzván a užije prý i osob-
ního styku k tomu, aby přiměl rakouské státníky.
by na přiště uherské státní právo vyloučili ze
svých autoritativných výkladů, ježto mu na
dobré shodě mezi oběma státy monarchie záleží
neméně, než komukoli jinému.
Tiszův
Praha
Vídeň
Hradec
Tisza
12
article
Z Lublaně, 18. listopadu. (Zápověď slo-
vinčiny u korutanských soudů.)
Dnes konalo se u okresního soudu v Rožku
v Korutanech přelíčení, při němž žalobce
zastupoval dr. Novak z Lublaně. Počal, jak při-
rozeno, přednášeti žalobu slovinsky. Ale
soudce Pirker ho vyzval, aby svou řeč opakoval
německy, poněvadž zástupce obžalovaného ne-
rozumí slovinsky. Když dr. Novak stál na svém
právu, soudce mu pohrozil kontumací, poněvadž
prý je k tomu nucen zákonem a jeho výkladem,
platícím pro celé Korutansko, dle něhož se
musí na soudě jednati německy,
kdykoli jedna strana neb její zá-
stupce zná oba jazyky, kdežto
druhá strana umí jen německy. Dr.
Novak
doktor
Lublaň
Korutany
Korutansko
13
article
Novak, aby jeho klient neztratil při, pokořil se
moci a podav protest, mluvil dále německy.
Ze Záhřeba, 17. listopadu. (Smír srb-
sko-chorvatský.) Tyto dny konala se
volba výboru akademického podpůrného spolku.
Zvitězili kandidáti pokrokové strany 285 hlasy
proti přívržencům čisté strany práva, kteří ob-
drželi 155 hlasů. Předseda spolku H. Krizman
uvítal ve své řeči shodu s kollegy Srby. Na ve-
černí zábavu spolkovou přibyla 40členná depu-
tace akademiků srbských, kteří na znamení přá-
telství zapěli chorvatskou národní hymnu. —
Do Záhřeba přibyl z Bělehradu srbský dramati
cký spisovatel Branislav Nušič. Srbská i chor-
vatská akademická mládež uspořádala jemu na
počest slavnostní večer, jehož se zúčastnili též
dr. Zaviliňski, známý svými slovanskými sym
patiemi, ředitel polského gymnsaia v Tarnově
dalmatský poslanec dr. Šmodlaka. Promluveny
četné řeči, jichž hlavní osnovou byla shoda
srbsko-chorvatská. Spisovalel Nušič ve své řeč
vybízel mládež ke společnému zápasu Srbů
Chorvatů proti germánskému kmenu a slíbil, že
si látku ku příštímu dramatu obere z prostřed
chorvatského.
Novak
Srba
Branislav Nušič
Zaviliňski
doktor
Šmodlak
Nušič
Chorvat
Záhřeb
Bělehrad
Tarnov
spolek H . Krizman
14
title
Politické zprávy zahraničně.
15
article
V Praze, 19. listopadu.
Praha
16
article
Německé zpravodajstvi.
Německé zpravodajstvi.
Zpravodaj berlínského „Localanzeigru“ za
jel si do Bělehradu, kde byl přijat jedním z mi
nistrů. Od něho slyšel, že král Alexandr, prve
než se oženil s Dragou, měl podle vůle otce
svého pojmouti za manželku německou prin-
ceznu Lippe-Šaumburgskou. Zpráva ta ihned
z Berlína telegrafována do „Neue Freie Presse“
odkudž se rozbíhá i do slovanských lístků.
Zatím je to věc dávno známá každému
vrabci, umějícímu trochu cvrlikat o srbských
věcech. Že král Alexandr rozbil kombinaci Mila-
novu a zamítl ruku německé princezny, již mu
sám eísař Vilém nabízel skrze svého bělehrad-
ského vyslance a že se rozhodl pojmouti za man-
želku dceru svého národa, jest a zůstane světlým
— snad jediným světlým — bodem v jeh
životě.
Lippe
Šaumburgska
Mil
Vilém
Bělehrad
Berlín
Neue Frei Presse
17
article
Japanská vláda v rozpacich.
Japanská vláda v rozpacich.
Vláda japanská je velmi znepokojena ru
skou taktikou. Nadálať se, že hartusením a vá
lečnými hrozbami přiměje Rusko, aby jejím po
žadavkům rychle vyhovělo a dopomohlo jí kví
tězství bez války. Ale Rusko se nemá k žád
nému vyjednávání a váhavosť jeho způsobuje
Japansku nejen trpké zklamání, nýbrž i nemile
rozpaky doma. Dne 5. pros. sejde se japanský
parlament a opposice silně udeří na vládu, proč
Rusku válku nevypověděla a ku povolnosti je
nepřinutila. Útoky ty budou v zemi velmi popu-
lárné, obyvatelstvo bude volati po válce, zatím
ale vláda dobře ví, proč si do opravdy války ne
přeje.
Jestliže tato taktika ruská válku neodvrátí
bude Rusku aspoň k tomu dobrá, že získá času
ku přípravám válečným, najmě k zesílení svého
tichomorského loďsiva a ku poslání na asijský
východ značnějších vojenských sil.
Rusko věnovalo 35 mill. rublů na opevně
přístavu Dálného; kromě toho studuje, jak by
se dala zrychliti doprava po sibirské dráze.
Rusko
18
article
„Novoje Vremja“ o zprávách z asijského
Východu.
„Novoje Vremja“ zaznamenává sice po
plašné zprávy z dálného Východu, které již již
vidí Čínu v křížku s Ruskem, ale má se k nim
chladně a ne zcela důvěřivě. Položení není ještě
tak vážné, aby válka byla nevyhnutelná, ačkol
se nedá popříti, že Evropa pilně a vytrvale pra-
cuje k tomu, aby v Číně probudila nepřátelstv
k Rusku. Avšak my doufáme, píše list, že seto
nepodaří. Jestliže se r. 1900 Čína přesvědčila
o něčí síle, je to právě síla ruská, a proto se ne
podobá pravdě, že by ji Čína zbytečně vyzývaln
Ale bude-li zapotřebí pádné ruské odpovědi, Ru
sové ji dají.
List vytýká evropským státům, že z nená-
visti k Rusku dovážejí do Číny zbraně, ač se to
protiví konvenci z r. 1900. Pro nenávisť k Rusku
zapomínají, že Číňané, po evropsku ozbrojen
a vojensky vycvičení, budou mnohem nebezpeč
nější těm evropským státům, které s Čínou ne
sousedí, než svému ruskému sousedu, jenž m
možnosť zájmy své naproti Číně každým způ
sobem obhájiti. Jinak bude s jinými evropským
státy, jež Čína, až bude cítiti dosti síly v sobě
prostě vyhodi.
Rozpory v »blocu-
Novoj Vremja
Číňan
dálný východ
Čína
Rusko
Evropa
Novoj Vremja
19
article
Otázka svobody vyučování přivedla rozkol
do vládní většiny francouzské. Dva nejpřednější
representanti »blocu« Jaurěs a Clemenceau prudce
polemisují. Jaurěs prohlašuje Clemenceaua, jenž
v senátu se vyslovil pro svobodu vyučování, za
reakcionáře a udává jej v »Petite République«
za původce zmatků ve většině republikánské
Rovněž v kabinetu nevládne svornost. Minist
vyučování Chaumié utkal se v prudkém sporu
s ministerským předsedou Combesem pro zále-
žitost svobody vyučování. Combes v poslední
ministerské radě velmi ostře mluvil a prohlašo-
val, že stůj co stůj provede svůj program proti-
církevní. Ministr Chaumié kritisoval prohlášen
predsedovo a vytkl své liberálnější a shovívavějš
stanovisko v otázce školské. Rozpředla se prudká
diskusse, v níž Chaumié mluvil o demissi
Combes prohlašoval, že bude pokračovati ve
svém směru, a že i kdyby byl zcela osamocen,
neustane. Chaumié sice odvolal svou demissi.
ale proto nevládne v kabinetu úplná shoda.
Camille Pelletan přispěl Combesovi na po-
moc ve své poslední řeči v Troyes, kde pro-
hlásil velmi“ energicky, že svoboda vyučování
vůbec neexistuje! »Mluví se mnoho o svobodě
vyučování. Tato svoboda neexistuje před doktri-
nou republikánskou«, pravil určitě Pelletan
jeho výrok je tím zajímavější, poněvadž jeho
kollega Chaumié v senátu velmi vřele obhajoval
tuto »neexistující svobodu«.
Jaurěs
Clemenceau
Petit République
Chaumié
Pelletan
Troyes
20
article
Panamská revoluce.
Panamská revoluce.
»Daily Newse sdělují z Nového Yorku, že
vojáci Unie vstupují již na lodi, aby převezení
byli ke břehům panamským pro případ, žeby
Kolumbie chtěla podniknouti útok na novou
republiku. První z nich byli tak zv. »ostř
jezdci« (»rough riders«), kteří se kdysi pod
velením Rooseveltovým při oblehání Santiaga na
Kubě tolik byli vyznamenali. Tito mají také z
úkol vojsko nové republiky vyevičiti. Roosevelt
v rozhovoru se státníky prohlásil, že nevěří, že
by Kolumbie troufala si, ač má desetkrát ví
obyvatel než nová republika, tuto válečně na-
padnouti, protože ví, s kým by se tam setkala.
Spíše ale že čeká, že Kolumbie bude za uznání
nové republiky žádati náhradu peněžitou. Sku-
tečně zdá se, že válečné hrozby Kolumbie čell
jen k tomu, aby na Spojených státech, jakožto
na protektoru nové republiky, domohla se ná-
hrady nějaké a to co největší. Při vnitřníeh
bouřích v zemi vlastní, kde už také jiné část
chystají se od Kolumbie a její klerikální správy
se odtrhnouti a při vojenské přesile Unie Ko-
lumbie sice bude ještě tropiti snad po nějakou
dobu poplach válečný, aby pak ale klidně
vstrčila nějaký bakšiš do svých kapes hlubokých
a s ním i svůj meč zrezavělý do pochvy.
Rooseveltův
Nový York
Kolumbie
nova republika
Kuba
nový republika
spojený stát
Daily News
Unia ko
21
article
Telegramy dnes sdělují základní obsa
smlouvy mezi Unit a Panamou (Viz rubriku
depeší. Pozn. red.) v příčině dobudování prů-
plavu mezimořského. My obsah ten se zevrub-
nějšími daty sdělili zde již před několika dny.
Sensaci nějakou v ustanovení o suverenitě Uni
nad pásmem průplavním (a toliko nad ním)
shledávati mohou ovšem pouze ti novinát
»svěloví«, kteři nic nečtou neb nic si nepama-
tují. Věc tu konstatovali jsme, co se nové smlouvy
týče, také už před několika dny, byla také ale
již obsažena v prvotní smlouvě kolumbijsko-
americké, kterou americký senát už pře
měslci sehválil. Ovšem ale senát kolum-
bijský se právě této věci nejvíce vzpíral. Vě
tedy není nijak nová, tím méně ale nějakým
překvapením zvláštním.
Německé ruce v americké tvrzi.
Z tvrze Monroe ve Virginii ve Spojenýc
státech ztratily se listiny, obsahující tajné for-
mulky pro výrobu nového prachu dělového, jenž
má prý nevidanou dosud účinlivost.
Podezřeli z krádeže té jsou němečt
důstojníci, kteří byli nedávno návštěvou
v tvrzi a kteří svými soudruhy americkými byl
bohatě častováni. Agent vlády Spojených státo
stopuje je nyní na jejich dalších poutích vý
zvědných v jižní Americe, kam se z Unie ode
brali.
Monroe
Panama
Virginie
jižní Amerika
22
article
Král ilalský v Anglil.
Král ilalský v Anglil.
Anglický tisk věnuje návštěvě královskýeh
manželů italských nadšené články, básně, životo
pisy i podobizny. Ač má návštěva tato ráz spiše
soukromý, londýnské listy, ovšem v souhlase
s tiskem kontinentálním, přikládají jí přes to při
rozeně i dosah politický. Vyhýbají se ale všem
podrobnostem a spokojují se zatím jen vytče
ním důležitosti obapolných styků přátelských
Přes to tisk ten prozrazuje, že Eduard VII
hledí u krále Viktora Emanuela III. dociliti sou-
hlasu s kooperací anglo italskou ve dvou smě
rech: zachování statu quo na s tředo-
zemním moři — tedy také v Maroku
v Tripoli — a sblížení západních států evrop
ských ke zmaru velikých prý plán
východních velmocí na Balkáne
Zdaž se mu snaha tato zdaři, zvíme záhy
z projevů italských. Zatím zdá se býti Italie da
leka toho, nějak se vázati.
Nový nuncius ve Vídni.
Belmonte, vyhlédnutý Vatikánem pro Vídeň.
pokládá se tam za jednoho z nejobratnějších
diplomatův. Jest ze staré neapolské rodiny
patricijské a býval kdys tajemníkem a důvěrní
kem smířlivého kardinála neapolského San Fe
lice. Posledně byl nunciem v Brusselu, kde
si velmi obratně počínal.
Eduard
Viktor
Emanuel
Maroko
Tripoli
Balkán
Vídeň
Belmont
Vatikán
Brusel
24
article
Vůdce imperialistův anglických, Chamber
lain, překvapil dnes svět sdělením, že do ledna
chce řečniti již jen na 3 místech (v Cardiffu
Leedsu a v Londýně) a od ledna do podzimku
že zanechá zcela své kampaně řečnické a že
věnovati se chce pak jen podrobnému studiu
všech stránek svých projektův celně politických
Po posledních neúspěších volebních pokláda
Chamberlain nepochybně za nutnou důkladnějš
organisaci stoupenců svých a chce se jí asi vě
novati zatím více, nežli pouhé tribuně řečnické.
Anarchistické spiknutí proti předsedovi repu-
bliky švýcarské.
V Luganu dostavil se před úřad jakýs
Giuseppe Contini a sdělil mu, jak už depeše
stručně oznámily, že soudruzi Penna a Riva
mu uložili, by zavraždil presidenta Robella
Dodal dále, že 26. t. m. měly býti zavražděny
i obě italské dcerky královské. Úřady samy
soudí ale, že mají před sebou prostého šílence.
třeba že Penna a Riva skutečně známi byl
anarchistickým smýšlením svým. V Miláně za-
tčen byl včera také anarghiata Rosoto, jená
právě do Bellinzony jel.
Chamberlain
Contini
Penn
Robell
Riva
Leeds
Londýn
Lugano
Milán
Bellinzona
25
article
Uherské poměry.
Uherské poměry.
Poslanecká sněmovna.
Z Pešti, 19. listopadu. (C.-B.) Po přečten
protokolu někteří opposiční řečníci pozastavoval
se, že nebyla pojata do protokolu včerejší de
bata před jednacím pořadem. Zejmena posl
Košut vytkl, že obrana státního práva uher
ského před cizími přehmaty je příliš důležita
než aby se mohla v protokolu prostě vy
nechati.
v drobném prodejí:
ranni číslo o sobě . . . za
vdpoleční
. . . za zh
Ve filialkách na veukověr
ranní čáalo, . . . . .
sdpolední . . . . . . . . Bh
Inseráty
platí se hotově napřed
Předplaeení a innerty přljrná zdnini-
strace v Marianské ulici č.s.
Tam nacházají se téš rrdabn
tiskárnn a szpodice „Národnich Listě“
Rukoplsy ze novracnjí.
Košut
Pešť
poslanecký sněmovna
26
article
Naproti tomu prohlásíli předseda Per-
zel a ministr obchodu Hieronymi, že
stačí úplně, zapíšou-li se pouze řečníci, již
zúčastnili se debaty před jednacím pořadem.
Předseda dal potom protokol v tomto
smyslu opraviti, než však byl autentisován,
přihlásilo se ke slovu zase několik po-
slanců.
Předseda ukončil debatu, odvolávaje se n
jednací řád, dle něhož mohou mluviti k proto-
kolu jen čtyři řečníci.
Posl. Kubik (Košutovec) žádal, by sně-
movna se přepočetla, a když shledalo se,že
není přílomno dost poslanců, předseda přerušil
schůzi na 10 minut.
Po jejím obnovení sněmovna schválila
protokol a rokovala dál o branec k
předlo ze.
První proti předloze mluvil posl. Na sz
(mimo strany), dál Szederkenyi, líče uher-
ské vojenství a Betöhazi (Košutovec) až do
konce schůze, žádaje, by směl zejtr a v
své řeči pokračovati, což mu povoleno.
Schůze skončena ve 2 hod. 45 minut
odpoledne.
Afféra Olay—Polony i vyřízena p
dobrém.
Rozmluva s poslancem Justhem.
st. Z Pešti, 19. listopadu. Jeden z dopiso-
vatelů zdejších měl rozmluvu s košutovcem
Justhem, jenž se vyjádřil, že včerejší Tiszova
řeč odpovídá přesně všeobecnému smýšlení země
a také smýšlení strany neodvislosti. Kdyby měla
proto nějaké důsledky bude prý za Tiszou státi
celý uherský parlament, zvláště když i první
řeč Körbrova nedošla dosud odplaty. Kdyby
vedla řeč Tiszova prý k dalším rozporům, při-
ostřilo by se smýšlení v zemi nesmírně a celé
veřejné mínění uherské i parlament celý by po-
skytly Tiszovi oporu nepřemožitelnou.
Posl
Kubik
Košutovec
Affér Olay
Polon
Justh
Tiszův
Pešť
Körbrov
27
article
Tisza a Körber.
Z Pešti, 19. listopadu. (C.-B. uher.) M.-p.
hr. Tisza, jenž navštívil během dne m.-p. dra.
Körbra a tento návštěvu tu hned odvětil, vrátí
se v noci do Pešti
Hlasy listů.
Z Pešti, 19. listopadu. Všechny časopisy
zabývají se včerejší řeči předsedy ministerstva
hr. Tiszy. (Viz „Pol. zprávy domáci“. Pozn. red.)
„Pester Lloyd“ praví: Dalo se předvídati,
že ozvěna včerejší řeči předsedy ministerstva
dra. šl. Körbra bude zde mnohem větší než
v Rakousku a způsobí v našem říšském sněmu
silnější pohnutí, než v rakouské říšské radě.
I kdyby jeho výroky v otázce vojenské v ohledu
věcném byly prosty všech námitek, přece vzbudil
již dřívějšími výroky tak hlubokou nedůvěru
v našem politickém světě, že v každém jeho pro-
jevu, Uher týkajícím se, hledá se jakýsi ten-
denční úmysl a jeho osoba stotožňuje se s mno-
hými nevraživostmi a předsudky proti Uhrám.
Tisza
Körber
Pol
Uher
Pešť
Rakousko
Uhry
Pester Lloyd
28
article
Tak nemohlo býti ani jinak, než že naše krajní
levice chytla se rychle státoprávních výkladů
rakouského předsedy ministerstva a pokládala je
za kriminální případ prvního řádu, snad méně
z rozhorlení nad státoprávními bludy
jako v přátelské snaze vehnati uherského před-
sedu ministerstva do úzkých. Než to se nejen ne-
podařilo, nýbrž naopak zavdalo hr. Tiszovi pří-
ležitost k řečnickému triumfu, jakého dosud ne-
měl. Nemůžeme zabrániti rakouskému před-
sedovi ministerstva, aby svobodně nevyslovoval
své mínění a přesvědčení o zmíněných otázkách.
pokud týkají se Rakouska, avšak takové mínění
a přesvědčení nemají nijakých právních vlivů
na Uhry a nijakého účinku na uherské zákono-
dárství. Jsou-li názory různé, jest to otázka ryze
theoretická. Praktického významu nemůže na-
býti nijak. Než tato afféra jest nyní, bohda, od-
byta. „Budapesti Hirlap“ vylučuje mož-
nost, že předseda ministerstva býval by měl
nějakou plnou moc ke svému projevu. Kdyby
takový předpoklad zde se šířil, mohlo by to roz-
níliti požár v zemi. Ostatně list soudí, že záleži-
tost dlužno pokládati prohlášením hr. Tiszy z
odbytu.
Z Pešti, 19. listopadu. (Zvl. telgrm. »Nár.
Rakousko
Uhry
Pešť
Tisza
Budapest Hirlap
29
article
Listů«.) Orgán Apponyův »Budap. Tagblatt-
praví, má-li dr. Körber jen trochu důvtipu, ž
učiní důsledky z událostí v uherském sněmu
odebeře se na odpočinek, kdež státoprávní jeho
nápady nebudou už nikomu vaditi.
»Magyar Hirlap« žádá: Nechť i sně-
movna sama jako Tísza odmítne extrava-
gance rakouského ministerské h
předsedy. List pokládá tohoto již za muž
padlého a odbytého.
»Pesti Naplóe praví, že po včerejším
»prvním jeho státnickém úspěchu« nikdo už
neuvidí v Tiszovi dvořana, prostého všeho citu
národního.
»Pesti Hirlap« píše: »Tisza pověděl
Körbrovi pravdu výrazem anglickým, ale po
způsobu uherském. Tím není ale ještě věc od-
byta. Rejdy »distinguovaných cizinců« dlužno
i na dále pozorně stopovati, neboť právem řekl
Ugron, že znamenají celý systém, který vede
neustále boj proti státní neodvislosti Uher.«
»Egyetértés«, orgán Košutův, uznává
sice správnost odpovědi Tiszovy, ale míní, že
úspěch její byl jen vnější. Uherský národ ne-
chce jen boj proti Körbrovi, nýbrž také splnění
národních požadavků.
»Budapesti Napló« míní: »Tisza
zaslal Körbrovi paprikovanou odpověď. Ná-
sledky mohou býti jen dvojí: buď Körber sváže
svůj uzlíček a půjde a pak jest dobře, anebo
zůstane — také vše při starém. Nám je to jedno,
nám všem jest Körber tolik, jako nic. Jen
cizinec, a to ani ne distinguovaný cizinec!«
Orgán krajní levice »Függletlen Ma-
gyarorszag« konstatuje, že Tisza mluvi
sice včera v zájmu národa a že tendenční vý-
vody Körbrovy odbyl, tim se ale nestal ješt
doktor
Körber
Magyar Hirlap
Hirlap
Tisza
Körbr
Ugron
Košutův
Tagblatt
Uhry
Budapest Napló
Tisza
Függletlen Ma