Periodikum ALTO Viewer

1

Ročnik XXXXII

2

V Praze, v pátek dne 20. listopadu 1903.

Praha

3

Číslo 317.

4 article

Na rauní a odpol. ltsty předplásí sen v Praze v administraei na měsíe na čtrrt leta . . . . 6 K — s dvojí denšškou na měsíe nk čtnt leta . . . . 7 K 50h ve sliakách: 2 K 8o na měsíc . Teštoui a nřsí na čtrt leia . . . . P K eoh s dvojí zásilko r . . . nKel

Praha

5 article „Souboj“ mezi Körbrem a Tiszou.

„Souboj“ mezi Körbrem a Tiszou. Toho účinku se do své nepodařené po- slední řeči dr. Körber věru nenadál! Kde chtěla zapálit, tam selhala jako shnilá patrona, kde ale nechtěla, tam zapálila. V cislajtánském parlamentě nerozehřála živé duše, ni ruka po ní zdrcenému řečníku nezatleskala, ticho a mra- zivý chlad sněmovny jí stlaly hrob: za to ale v uherském parlamentě účinkovala jako jiskra. vlétnuvší do střelného prachu. Hromový výbuch maďarské zlosti proti »cizáku intrigánu« zaduněl gotickou sněmovnou uherskou a mladý minister- ský předseda uherský Štěpán Tisza vystihnuv bystře chvíli, skokem tygřím vrhl se na svého cislajtánského kollegu, aby za jásotu vládní strany i opposice zlehčil jeho řeč jako zcel bezvýznamný dilettantský výlet vyníka jícího cizáka na pole uherského státního práva, jenž nemá pro Maďary nižádné důleži- tosti!« Tento Tiszův ostrý šleh bičíkem do autority nenáviděného Rakušáka Körbra rázem až k nadšení rozradoval všecka maďarská srdce. Sám osmačtyřicátník Ugron blahopřál Tiszovi k tak trefné odpovědi, též Košut se raduje nad zdatným vlasteneckým činem svého protivníka a pokládá tuto obranu uherskéh státního práva proti cizáckým přechvatům za tak důležitou, že chce ji míti zevrubně zaznamenánu v úřadním protokole sněmovny. Maďarská strana vládní pak v klubu svém vítala Tiszu až výstředními ova- cemi jako triumfátora, jenž prý svou řeč okouzlil i samu opposici tou měrou, že prý asi nyní, poznavši jeho maďarské srdce, upustí od obstrukce proti branné předloze, tak že koncem tohoto měsíce snad konečně i v Uhrách bude odvod povolen.

Tisza doktor Körber Štěpán Tisza Maďar Ugron Košut Uhry

6 article

Jeli v Uhrách nad zbičováním » všetečného« Körbra radost převeliká a všeobecná, ba hází- ho maďarský tisk šmahem již »do starého že- leza«, ve Vídni za to změnilo se přes noc smý- šlení německých stran a časopisův na prospěch Körbrův. Po předvčerejší skeptické chladnosti ba nedůvěřivé zakyslosti pp. Schückerů, Grossů a Derschattů proti »planému krasořečníku«, dnes náhle vřelý soucit s »hanebně uraženým« pre- mierem Rakouska a hlučné šturmování v něme- ckém táboře, abychom všickni za jeden muž se zvedli proti zpupnému Maďarstvu a pomstili krvavou urážku, způsobenou »prvnímu Raku- šanu« přiměřenou odvetnou manifestací. Aniž by ovšem německým kohoutům byl kdo z ná- rodův neněmeckých dal právo, že směji zpivati za všecky, opovážil se německo-ústavácký tisk po starém drzém zvyku svém ihned mluvi jménem »veškeré rakouské veřejnosti« — kterak prý v ní panuje jednosvorný hlas, »že hr. Tisz potupil nejen nynějšího rakouského ministra- presidenta Körbra a ne snad jen rakouský par- lament v nynějším jeho složení, alebrž rakouský parlamentarism vůbec a tím čest celéh Rakouska () což prý nesmí zůstat bez zadostučinění«.

Schücker Gross Derschatt Tisza Körbr Uhry Vídeň Rakousko

7 article

»Vláda i parlament (?) prý již také pátraj po způsobu, jakým by urážka ta byla odemstěn — ujišťoval včera vídeňský dopisovatel »Bo- hemie« — a nálada v Rakousku ne jsouci beztoho vyrovnání s Uhry přílis přízniva. musí sobě pod dojmem dnešní událost uleviti hlasitým a jednomyslným v láním po — rozluce od Uher«. Kterak prí by mohl Körber ještě vyjednávati s Tiszou, když ho tento nazval cizákem a kterak prý by v »cizáckém« parlamentu vídeňském dalo se po tlačiti heslo: »Rozluka!« o němž Maďaři po jednou ani nedutají«. Hrdinové ústaváčtí počali tedy bráti věo nemálo tragicky. Ihned sešel se výkonný výbor německé levice, aby se uradil o hrdinn póse, s jakou by slušelo zvednouti již dnes v pátek, v parlamentě rukavici Tiszovu a za- hřmíti do Uher klassické: »Moriamur pro Körbro nostro!« — »Veškeré návrhy ve výkonném vý boru německých stran směřovaly k tomu, aby se proti urážkám Tiszovým čelilo i mposant ním projevem rakouského parla mentu, i doufá, že navzdor rozkolnictv v našem parlamentě podaří se svésti od- pověď jednomyslnou...« vyzrazova sám německo-ústavácký tisk. K uspořádání po dobné okázalé demonstrace protimaďarské bylo ovšem nezbytno dorozuměti se s drem. Körbrem samým a tak odebrali se včera dopoledne před sedové čtyřnohé německé koalice, pp. Derschatta Gross, Lueger a Bärnreither ke svému nešťast nému patronu dru. Körbrovi, aby ho zpravili o náladě svých stran a otázali se ho, co hodlá oproti řeči Tiszově počítií Očekávali asi, že zastanou dra. Körbra v bo- jovném rozčílení »jako tu noc před soubojeme — a to tím spíše, jelikož Tisza ještě svou »im- pertinenci« osolil tím, že přijel včera do Vídně na společné konference ministerské stran delegac a »jako by se jakživo nechumelilo,« poctil pana Körbra svou návštěvou . ..

Körber Tisza Maďar Derschatt Gross Lueger Bärnreither Körbr Rakousko Uhry Vídeň

8 article

Než, nastojte toho překvapení německého hrdinného kvartetta. »Dle dojmu, jejž sobě jme- novaní poslanci ze své audience u Körbra od- nášeli, — zvěstuje »Bohemii« smutně její vi deňský zpravodaj — podobá se, jakoby dr. Körber nebral řeč Tiszovu příliš tragicky. Nepřikládá jí žádnéh velkého významu. Toliko tomu se divi. jak že jeho správná, ba Maďarům tak příznivá řeč mohla v Uhrách vzbuditi takovou ozvěnu ?« — Takhle sám Körber přikládá pánům stu- dené náčinky a radí jim »zachovati vůči Ma darům chladnou krev«. Ví asi nejlépe, proč Ptal se nepochybně pánů, budou-li při té de- monstraci také Slované, Češi, Polá r Jihoslované? Když však mu nemohl než sděliti, že Češi nechtějí přirozene pro Körbra ani prstem hnouti, Jiho- slované že tolikéž ho nemají v lásce, ba an Poláci že nehodlají k vůli Körbrovi Maďarys pohněvat — ovšem není divu, že nebral pan Körber řeč Tiszovu přílis tragicky a ličii vůči ní velice chladnou krev .. A tak skončí »veselá ta vojna v mírue mezi Pešti a Vídní navzdor všemu »vážnému« šturmování vídeňské žurnalistiky hladce a krátce nějakou nakvašenou německou interpellací nějakou limonádovou odpovědí udiveného přítele Maďarů dra. Körbra ke všeobecné spokojenosti interpellantův a bude zase všechno v pořádku Cis i Trans.

doktor Körber Maďar Slovan Čech Jihoslovan Polák Maďarys Tiszův Uhry Ma Pešť Vídeň Bohemia

9 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 19. listopadu. (K situ a ci.) S obnovením „činnosti“ říšské rady počínají se vyskytovati opět úvahy o politieké situaci v Ra- kousku, jež bylo po delší dobu z pozornosti čte- nářů zatlačeno událostmi v Uhrách. Z úvah těeh možno však vyčísti málo pro Rakousko potěšitel- ného. „Nikdy — píše na př. „N. P. Journ.“ nehrozila Rakousku nebezpečnější, nesmířitel- nější a všechny naléhavé státní požadavky více ignorující obstrukce, než za nynějšího, právě za- hájeného zasedání říšské rady. A nikdy vláda vůči takové kritické situaci nebyla bezradnější nikdy proti ní nestála s tak prázdnýma rukama. jako kabinet Körbrův. Spojené české strany vztýčily prapor českého státního práva, v jehož zájmu jsou dhodlány hnáti bezohledně útokem přes ústavu, zřízení a požadavky státní. České státní právo má býti znovu zřízeno na troskách nynější ústavy. A proti tomuto s ledovou a že- leznou odhodlanosti vyhlášenému boji dr. Kör- ber nemá nic jiného, co by postavil, leč naději. že zájmy rakouské vlasti zvítězí nad okamžitými politickými proudy, kterýmžto skromným jmé- nem označuje ve své naivnosti federativný pro- gram, jehož účelem jest osamostatnění královstv českého . ..

Journ doktor Kör Praha Ra Uhry Rakousko

10 article

V neděli byla v kráňském „Novém městě“ voličská schůze, v níž mluvili pokrokoví po- slanci dr. Tavčar a Plantan. Tavčar mluvil o do- mácích věcech, Plantan o politice dra. Körbra. zejmena o jeho germanisační práci v Koru- tansku. Při té příležitosti pravil: „To jsou po- měry, v jakých žijeme. Změní se teprve tehdy. až na místo Körbrovo přijde státník, který bude míti dosti odvahy a obratnosti, aby rozřešil jazy- kovou otázku a vyrovnal se s Čechy, ať k tomu Němci svolí nebo ne. Nejprvé musí býti roz- řešena jazyková otázka a pak teprve bude možno pemysliti o dělnosti parlamentu. Dokud se to ne- stane, je všechna moudrost ministerského před- sedy marna, neboť dokud trvá křivda, spáchaná na Češích a jiných Slovanech, nevrátí se klidné časy do sněmovny a bylo by lépe, aby se co nej- dříve odložily všechny pokusy dle dosavadníc Körbrových receptů a říšská rada se rozpu- stila . . V Praze, 19. listopadu. (K bílecké afféře.) „N. Fr. Pr.“ se dovídá, že plukovník Grünzweig, a jiní důstojníci, kteří zavinili smr četných vojáků při pochodu z Nevesině k Bílku. budou postaveni před vojenský soud teprve kon- cem příštího měsíce. Soud bude sestávati mimo auditora z jednoho gener. majora, dvou plukov- níků, dvou setníků a dvou nižších důstojníků.

Tavčar Plantan Němec Čech Grünzweig Bílek Nový město Čechy Praha Francie

11 article

Ortel nebude však ihned uveřejněn, poněvadž musí projíti napřed celou řadou instancí. Ježto běží o plukovníka, rozsudek nemůže býti po- tvrzen sborovým velitelem, nýbrž bude dříve do- dán nejvyššímu vojenskému soudu, jehož nález bude předložen panovníkovi. Pak teprve může býti rozsudek publikován. V Praze, 19. listopadu. (Tiszův komen- tář ke včerejší řeči Tiszově.) Peštská úřadní korrespondence snaží se — patrně za při- činou Tiszovy cesty do Vídně — seslabiti dojem jejž způsobil včerejší útok uherského minister- ského předsedy na „distinguovaného“ cizince dra. Körbra. Část rakouského (vídeňského) tisku rozuměla prý Tiszově řeči tak, jakoby upíral jakýkoli vliv rakouské vlády na společné věci říšské a činil nároky na rozhodující vliv vlády uherské. Nic takového prý v Tiszově řeči ne- bylo. Ohražoval se prý jen proti tomu, aby se uherské státní právo vykládalo nepovolanými činiteli a k tomu ještě způsobem autoritativným, a aby se význam uherského zákona o vyrovnáni z r. 1867 opravoval podle textu zákona rakou- ského. Hr. Tisza byl by se prý věci té dotkl. i kdyby nebyl k tomu vyzván a užije prý i osob- ního styku k tomu, aby přiměl rakouské státníky. by na přiště uherské státní právo vyloučili ze svých autoritativných výkladů, ježto mu na dobré shodě mezi oběma státy monarchie záleží neméně, než komukoli jinému.

Tiszův Praha Vídeň Hradec Tisza

12 article

Z Lublaně, 18. listopadu. (Zápověď slo- vinčiny u korutanských soudů.) Dnes konalo se u okresního soudu v Rožku v Korutanech přelíčení, při němž žalobce zastupoval dr. Novak z Lublaně. Počal, jak při- rozeno, přednášeti žalobu slovinsky. Ale soudce Pirker ho vyzval, aby svou řeč opakoval německy, poněvadž zástupce obžalovaného ne- rozumí slovinsky. Když dr. Novak stál na svém právu, soudce mu pohrozil kontumací, poněvadž prý je k tomu nucen zákonem a jeho výkladem, platícím pro celé Korutansko, dle něhož se musí na soudě jednati německy, kdykoli jedna strana neb její zá- stupce zná oba jazyky, kdežto druhá strana umí jen německy. Dr.

Novak doktor Lublaň Korutany Korutansko

13 article

Novak, aby jeho klient neztratil při, pokořil se moci a podav protest, mluvil dále německy. Ze Záhřeba, 17. listopadu. (Smír srb- sko-chorvatský.) Tyto dny konala se volba výboru akademického podpůrného spolku. Zvitězili kandidáti pokrokové strany 285 hlasy proti přívržencům čisté strany práva, kteří ob- drželi 155 hlasů. Předseda spolku H. Krizman uvítal ve své řeči shodu s kollegy Srby. Na ve- černí zábavu spolkovou přibyla 40členná depu- tace akademiků srbských, kteří na znamení přá- telství zapěli chorvatskou národní hymnu. — Do Záhřeba přibyl z Bělehradu srbský dramati cký spisovatel Branislav Nušič. Srbská i chor- vatská akademická mládež uspořádala jemu na počest slavnostní večer, jehož se zúčastnili též dr. Zaviliňski, známý svými slovanskými sym patiemi, ředitel polského gymnsaia v Tarnově dalmatský poslanec dr. Šmodlaka. Promluveny četné řeči, jichž hlavní osnovou byla shoda srbsko-chorvatská. Spisovalel Nušič ve své řeč vybízel mládež ke společnému zápasu Srbů Chorvatů proti germánskému kmenu a slíbil, že si látku ku příštímu dramatu obere z prostřed chorvatského.

Novak Srba Branislav Nušič Zaviliňski doktor Šmodlak Nušič Chorvat Záhřeb Bělehrad Tarnov spolek H . Krizman

14 title

Politické zprávy zahraničně.

15 article

V Praze, 19. listopadu.

Praha

16 article Německé zpravodajstvi.

Německé zpravodajstvi. Zpravodaj berlínského „Localanzeigru“ za jel si do Bělehradu, kde byl přijat jedním z mi nistrů. Od něho slyšel, že král Alexandr, prve než se oženil s Dragou, měl podle vůle otce svého pojmouti za manželku německou prin- ceznu Lippe-Šaumburgskou. Zpráva ta ihned z Berlína telegrafována do „Neue Freie Presse“ odkudž se rozbíhá i do slovanských lístků. Zatím je to věc dávno známá každému vrabci, umějícímu trochu cvrlikat o srbských věcech. Že král Alexandr rozbil kombinaci Mila- novu a zamítl ruku německé princezny, již mu sám eísař Vilém nabízel skrze svého bělehrad- ského vyslance a že se rozhodl pojmouti za man- želku dceru svého národa, jest a zůstane světlým — snad jediným světlým — bodem v jeh životě.

Lippe Šaumburgska Mil Vilém Bělehrad Berlín Neue Frei Presse

17 article Japanská vláda v rozpacich.

Japanská vláda v rozpacich. Vláda japanská je velmi znepokojena ru skou taktikou. Nadálať se, že hartusením a vá lečnými hrozbami přiměje Rusko, aby jejím po žadavkům rychle vyhovělo a dopomohlo jí kví tězství bez války. Ale Rusko se nemá k žád nému vyjednávání a váhavosť jeho způsobuje Japansku nejen trpké zklamání, nýbrž i nemile rozpaky doma. Dne 5. pros. sejde se japanský parlament a opposice silně udeří na vládu, proč Rusku válku nevypověděla a ku povolnosti je nepřinutila. Útoky ty budou v zemi velmi popu- lárné, obyvatelstvo bude volati po válce, zatím ale vláda dobře ví, proč si do opravdy války ne přeje. Jestliže tato taktika ruská válku neodvrátí bude Rusku aspoň k tomu dobrá, že získá času ku přípravám válečným, najmě k zesílení svého tichomorského loďsiva a ku poslání na asijský východ značnějších vojenských sil. Rusko věnovalo 35 mill. rublů na opevně přístavu Dálného; kromě toho studuje, jak by se dala zrychliti doprava po sibirské dráze.

Rusko

18 article

„Novoje Vremja“ o zprávách z asijského Východu. „Novoje Vremja“ zaznamenává sice po plašné zprávy z dálného Východu, které již již vidí Čínu v křížku s Ruskem, ale má se k nim chladně a ne zcela důvěřivě. Položení není ještě tak vážné, aby válka byla nevyhnutelná, ačkol se nedá popříti, že Evropa pilně a vytrvale pra- cuje k tomu, aby v Číně probudila nepřátelstv k Rusku. Avšak my doufáme, píše list, že seto nepodaří. Jestliže se r. 1900 Čína přesvědčila o něčí síle, je to právě síla ruská, a proto se ne podobá pravdě, že by ji Čína zbytečně vyzývaln Ale bude-li zapotřebí pádné ruské odpovědi, Ru sové ji dají. List vytýká evropským státům, že z nená- visti k Rusku dovážejí do Číny zbraně, ač se to protiví konvenci z r. 1900. Pro nenávisť k Rusku zapomínají, že Číňané, po evropsku ozbrojen a vojensky vycvičení, budou mnohem nebezpeč nější těm evropským státům, které s Čínou ne sousedí, než svému ruskému sousedu, jenž m možnosť zájmy své naproti Číně každým způ sobem obhájiti. Jinak bude s jinými evropským státy, jež Čína, až bude cítiti dosti síly v sobě prostě vyhodi. Rozpory v »blocu-

Novoj Vremja Číňan dálný východ Čína Rusko Evropa Novoj Vremja

19 article

Otázka svobody vyučování přivedla rozkol do vládní většiny francouzské. Dva nejpřednější representanti »blocu« Jaurěs a Clemenceau prudce polemisují. Jaurěs prohlašuje Clemenceaua, jenž v senátu se vyslovil pro svobodu vyučování, za reakcionáře a udává jej v »Petite République« za původce zmatků ve většině republikánské Rovněž v kabinetu nevládne svornost. Minist vyučování Chaumié utkal se v prudkém sporu s ministerským předsedou Combesem pro zále- žitost svobody vyučování. Combes v poslední ministerské radě velmi ostře mluvil a prohlašo- val, že stůj co stůj provede svůj program proti- církevní. Ministr Chaumié kritisoval prohlášen predsedovo a vytkl své liberálnější a shovívavějš stanovisko v otázce školské. Rozpředla se prudká diskusse, v níž Chaumié mluvil o demissi Combes prohlašoval, že bude pokračovati ve svém směru, a že i kdyby byl zcela osamocen, neustane. Chaumié sice odvolal svou demissi. ale proto nevládne v kabinetu úplná shoda. Camille Pelletan přispěl Combesovi na po- moc ve své poslední řeči v Troyes, kde pro- hlásil velmi“ energicky, že svoboda vyučování vůbec neexistuje! »Mluví se mnoho o svobodě vyučování. Tato svoboda neexistuje před doktri- nou republikánskou«, pravil určitě Pelletan jeho výrok je tím zajímavější, poněvadž jeho kollega Chaumié v senátu velmi vřele obhajoval tuto »neexistující svobodu«.

Jaurěs Clemenceau Petit République Chaumié Pelletan Troyes

20 article Panamská revoluce.

Panamská revoluce. »Daily Newse sdělují z Nového Yorku, že vojáci Unie vstupují již na lodi, aby převezení byli ke břehům panamským pro případ, žeby Kolumbie chtěla podniknouti útok na novou republiku. První z nich byli tak zv. »ostř jezdci« (»rough riders«), kteří se kdysi pod velením Rooseveltovým při oblehání Santiaga na Kubě tolik byli vyznamenali. Tito mají také z úkol vojsko nové republiky vyevičiti. Roosevelt v rozhovoru se státníky prohlásil, že nevěří, že by Kolumbie troufala si, ač má desetkrát ví obyvatel než nová republika, tuto válečně na- padnouti, protože ví, s kým by se tam setkala. Spíše ale že čeká, že Kolumbie bude za uznání nové republiky žádati náhradu peněžitou. Sku- tečně zdá se, že válečné hrozby Kolumbie čell jen k tomu, aby na Spojených státech, jakožto na protektoru nové republiky, domohla se ná- hrady nějaké a to co největší. Při vnitřníeh bouřích v zemi vlastní, kde už také jiné část chystají se od Kolumbie a její klerikální správy se odtrhnouti a při vojenské přesile Unie Ko- lumbie sice bude ještě tropiti snad po nějakou dobu poplach válečný, aby pak ale klidně vstrčila nějaký bakšiš do svých kapes hlubokých a s ním i svůj meč zrezavělý do pochvy.

Rooseveltův Nový York Kolumbie nova republika Kuba nový republika spojený stát Daily News Unia ko

21 article

Telegramy dnes sdělují základní obsa smlouvy mezi Unit a Panamou (Viz rubriku depeší. Pozn. red.) v příčině dobudování prů- plavu mezimořského. My obsah ten se zevrub- nějšími daty sdělili zde již před několika dny. Sensaci nějakou v ustanovení o suverenitě Uni nad pásmem průplavním (a toliko nad ním) shledávati mohou ovšem pouze ti novinát »svěloví«, kteři nic nečtou neb nic si nepama- tují. Věc tu konstatovali jsme, co se nové smlouvy týče, také už před několika dny, byla také ale již obsažena v prvotní smlouvě kolumbijsko- americké, kterou americký senát už pře měslci sehválil. Ovšem ale senát kolum- bijský se právě této věci nejvíce vzpíral. Vě tedy není nijak nová, tím méně ale nějakým překvapením zvláštním. Německé ruce v americké tvrzi. Z tvrze Monroe ve Virginii ve Spojenýc státech ztratily se listiny, obsahující tajné for- mulky pro výrobu nového prachu dělového, jenž má prý nevidanou dosud účinlivost. Podezřeli z krádeže té jsou němečt důstojníci, kteří byli nedávno návštěvou v tvrzi a kteří svými soudruhy americkými byl bohatě častováni. Agent vlády Spojených státo stopuje je nyní na jejich dalších poutích vý zvědných v jižní Americe, kam se z Unie ode brali.

Monroe Panama Virginie jižní Amerika

22 article Král ilalský v Anglil.

Král ilalský v Anglil. Anglický tisk věnuje návštěvě královskýeh manželů italských nadšené články, básně, životo pisy i podobizny. Ač má návštěva tato ráz spiše soukromý, londýnské listy, ovšem v souhlase s tiskem kontinentálním, přikládají jí přes to při rozeně i dosah politický. Vyhýbají se ale všem podrobnostem a spokojují se zatím jen vytče ním důležitosti obapolných styků přátelských Přes to tisk ten prozrazuje, že Eduard VII hledí u krále Viktora Emanuela III. dociliti sou- hlasu s kooperací anglo italskou ve dvou smě rech: zachování statu quo na s tředo- zemním moři — tedy také v Maroku v Tripoli — a sblížení západních států evrop ských ke zmaru velikých prý plán východních velmocí na Balkáne Zdaž se mu snaha tato zdaři, zvíme záhy z projevů italských. Zatím zdá se býti Italie da leka toho, nějak se vázati. Nový nuncius ve Vídni. Belmonte, vyhlédnutý Vatikánem pro Vídeň. pokládá se tam za jednoho z nejobratnějších diplomatův. Jest ze staré neapolské rodiny patricijské a býval kdys tajemníkem a důvěrní kem smířlivého kardinála neapolského San Fe lice. Posledně byl nunciem v Brusselu, kde si velmi obratně počínal.

Eduard Viktor Emanuel Maroko Tripoli Balkán Vídeň Belmont Vatikán Brusel

24 article

Vůdce imperialistův anglických, Chamber lain, překvapil dnes svět sdělením, že do ledna chce řečniti již jen na 3 místech (v Cardiffu Leedsu a v Londýně) a od ledna do podzimku že zanechá zcela své kampaně řečnické a že věnovati se chce pak jen podrobnému studiu všech stránek svých projektův celně politických Po posledních neúspěších volebních pokláda Chamberlain nepochybně za nutnou důkladnějš organisaci stoupenců svých a chce se jí asi vě novati zatím více, nežli pouhé tribuně řečnické. Anarchistické spiknutí proti předsedovi repu- bliky švýcarské. V Luganu dostavil se před úřad jakýs Giuseppe Contini a sdělil mu, jak už depeše stručně oznámily, že soudruzi Penna a Riva mu uložili, by zavraždil presidenta Robella Dodal dále, že 26. t. m. měly býti zavražděny i obě italské dcerky královské. Úřady samy soudí ale, že mají před sebou prostého šílence. třeba že Penna a Riva skutečně známi byl anarchistickým smýšlením svým. V Miláně za- tčen byl včera také anarghiata Rosoto, jená právě do Bellinzony jel.

Chamberlain Contini Penn Robell Riva Leeds Londýn Lugano Milán Bellinzona

25 article Uherské poměry.

Uherské poměry. Poslanecká sněmovna. Z Pešti, 19. listopadu. (C.-B.) Po přečten protokolu někteří opposiční řečníci pozastavoval se, že nebyla pojata do protokolu včerejší de bata před jednacím pořadem. Zejmena posl Košut vytkl, že obrana státního práva uher ského před cizími přehmaty je příliš důležita než aby se mohla v protokolu prostě vy nechati. v drobném prodejí: ranni číslo o sobě . . . za vdpoleční . . . za zh Ve filialkách na veukověr ranní čáalo, . . . . . sdpolední . . . . . . . . Bh Inseráty platí se hotově napřed Předplaeení a innerty přljrná zdnini- strace v Marianské ulici č.s. Tam nacházají se téš rrdabn tiskárnn a szpodice „Národnich Listě“ Rukoplsy ze novracnjí.

Košut Pešť poslanecký sněmovna

26 article

Naproti tomu prohlásíli předseda Per- zel a ministr obchodu Hieronymi, že stačí úplně, zapíšou-li se pouze řečníci, již zúčastnili se debaty před jednacím pořadem. Předseda dal potom protokol v tomto smyslu opraviti, než však byl autentisován, přihlásilo se ke slovu zase několik po- slanců. Předseda ukončil debatu, odvolávaje se n jednací řád, dle něhož mohou mluviti k proto- kolu jen čtyři řečníci. Posl. Kubik (Košutovec) žádal, by sně- movna se přepočetla, a když shledalo se,že není přílomno dost poslanců, předseda přerušil schůzi na 10 minut. Po jejím obnovení sněmovna schválila protokol a rokovala dál o branec k předlo ze. První proti předloze mluvil posl. Na sz (mimo strany), dál Szederkenyi, líče uher- ské vojenství a Betöhazi (Košutovec) až do konce schůze, žádaje, by směl zejtr a v své řeči pokračovati, což mu povoleno. Schůze skončena ve 2 hod. 45 minut odpoledne. Afféra Olay—Polony i vyřízena p dobrém. Rozmluva s poslancem Justhem. st. Z Pešti, 19. listopadu. Jeden z dopiso- vatelů zdejších měl rozmluvu s košutovcem Justhem, jenž se vyjádřil, že včerejší Tiszova řeč odpovídá přesně všeobecnému smýšlení země a také smýšlení strany neodvislosti. Kdyby měla proto nějaké důsledky bude prý za Tiszou státi celý uherský parlament, zvláště když i první řeč Körbrova nedošla dosud odplaty. Kdyby vedla řeč Tiszova prý k dalším rozporům, při- ostřilo by se smýšlení v zemi nesmírně a celé veřejné mínění uherské i parlament celý by po- skytly Tiszovi oporu nepřemožitelnou.

Posl Kubik Košutovec Affér Olay Polon Justh Tiszův Pešť Körbrov

27 article

Tisza a Körber. Z Pešti, 19. listopadu. (C.-B. uher.) M.-p. hr. Tisza, jenž navštívil během dne m.-p. dra. Körbra a tento návštěvu tu hned odvětil, vrátí se v noci do Pešti Hlasy listů. Z Pešti, 19. listopadu. Všechny časopisy zabývají se včerejší řeči předsedy ministerstva hr. Tiszy. (Viz „Pol. zprávy domáci“. Pozn. red.) „Pester Lloyd“ praví: Dalo se předvídati, že ozvěna včerejší řeči předsedy ministerstva dra. šl. Körbra bude zde mnohem větší než v Rakousku a způsobí v našem říšském sněmu silnější pohnutí, než v rakouské říšské radě. I kdyby jeho výroky v otázce vojenské v ohledu věcném byly prosty všech námitek, přece vzbudil již dřívějšími výroky tak hlubokou nedůvěru v našem politickém světě, že v každém jeho pro- jevu, Uher týkajícím se, hledá se jakýsi ten- denční úmysl a jeho osoba stotožňuje se s mno- hými nevraživostmi a předsudky proti Uhrám.

Tisza Körber Pol Uher Pešť Rakousko Uhry Pester Lloyd

28 article

Tak nemohlo býti ani jinak, než že naše krajní levice chytla se rychle státoprávních výkladů rakouského předsedy ministerstva a pokládala je za kriminální případ prvního řádu, snad méně z rozhorlení nad státoprávními bludy jako v přátelské snaze vehnati uherského před- sedu ministerstva do úzkých. Než to se nejen ne- podařilo, nýbrž naopak zavdalo hr. Tiszovi pří- ležitost k řečnickému triumfu, jakého dosud ne- měl. Nemůžeme zabrániti rakouskému před- sedovi ministerstva, aby svobodně nevyslovoval své mínění a přesvědčení o zmíněných otázkách. pokud týkají se Rakouska, avšak takové mínění a přesvědčení nemají nijakých právních vlivů na Uhry a nijakého účinku na uherské zákono- dárství. Jsou-li názory různé, jest to otázka ryze theoretická. Praktického významu nemůže na- býti nijak. Než tato afféra jest nyní, bohda, od- byta. „Budapesti Hirlap“ vylučuje mož- nost, že předseda ministerstva býval by měl nějakou plnou moc ke svému projevu. Kdyby takový předpoklad zde se šířil, mohlo by to roz- níliti požár v zemi. Ostatně list soudí, že záleži- tost dlužno pokládati prohlášením hr. Tiszy z odbytu. Z Pešti, 19. listopadu. (Zvl. telgrm. »Nár.

Rakousko Uhry Pešť Tisza Budapest Hirlap

29 article

Listů«.) Orgán Apponyův »Budap. Tagblatt- praví, má-li dr. Körber jen trochu důvtipu, ž učiní důsledky z událostí v uherském sněmu odebeře se na odpočinek, kdež státoprávní jeho nápady nebudou už nikomu vaditi. »Magyar Hirlap« žádá: Nechť i sně- movna sama jako Tísza odmítne extrava- gance rakouského ministerské h předsedy. List pokládá tohoto již za muž padlého a odbytého. »Pesti Naplóe praví, že po včerejším »prvním jeho státnickém úspěchu« nikdo už neuvidí v Tiszovi dvořana, prostého všeho citu národního. »Pesti Hirlap« píše: »Tisza pověděl Körbrovi pravdu výrazem anglickým, ale po způsobu uherském. Tím není ale ještě věc od- byta. Rejdy »distinguovaných cizinců« dlužno i na dále pozorně stopovati, neboť právem řekl Ugron, že znamenají celý systém, který vede neustále boj proti státní neodvislosti Uher.« »Egyetértés«, orgán Košutův, uznává sice správnost odpovědi Tiszovy, ale míní, že úspěch její byl jen vnější. Uherský národ ne- chce jen boj proti Körbrovi, nýbrž také splnění národních požadavků. »Budapesti Napló« míní: »Tisza zaslal Körbrovi paprikovanou odpověď. Ná- sledky mohou býti jen dvojí: buď Körber sváže svůj uzlíček a půjde a pak jest dobře, anebo zůstane — také vše při starém. Nám je to jedno, nám všem jest Körber tolik, jako nic. Jen cizinec, a to ani ne distinguovaný cizinec!« Orgán krajní levice »Függletlen Ma- gyarorszag« konstatuje, že Tisza mluvi sice včera v zájmu národa a že tendenční vý- vody Körbrovy odbyl, tim se ale nestal ješt

doktor Körber Magyar Hirlap Hirlap Tisza Körbr Ugron Košutův Tagblatt Uhry Budapest Napló Tisza Függletlen Ma