Periodikum ALTO Viewer

1

20. listopadu' 1903.

2

Císlo 317.

3

NÁRODNÍ LISTY.

4

Strana 3.

5 article

koželužství, Brady Arnošt, účetní, Frýz Al., adjunkt dráhy, Marek Václ., professor, Petříček Al., rolník, Tichý Jos., hötelier. — Z Bíliny. (Přednášky) Přednáškový odbor v Bílině pořádá cyklus veřejných přednášek poučných pro lid český v Bílině a okolí. Dne 15. listopadu před- nášeli pp. J. Bor a V. Mansfeld, prof. reálných škol v Lounech: „Voda a účinky její na povrch zemský“ a něco „Z meteorologie“ a slova svá doprovázeli 150 obrazy, promítanými skioptikonem, který zapůjčil p. Fr. Hess, ředitel hospodárské zimní školy v Lou- nech, a řídil jej p. V. Urbánek, odb. uč. léže školy — Z Úpice. (Poměry na našem nádraží Svato- ňovice-Úpice) jsou nesnesitelné po stránce národnostní i pokud se týče místností čekárenských pro obecen- stvo. Nápisy, označující jednotlivé místnosti, jsou z polovice úplně německé a z části, též arci napřed německé a pak teprve, snad z milosti, české, ač obyva- telstvo našeho okresu jest úplně české. Toto opatření těžce neseme, neboť jest to snižování a nerespekto- vání našeho národního citu. Vhodných místností pro obecenstvo naše nádraží vůbec nemá, neboť dvě siíně, jež prý mají býti čekárnami, jsou vlastně místnostmi hostinskými pro úřadníky a zřízence dráhy. Chodbička k pokladně vedoucí stačí sotva pro 6 osob a mimo to slouží k přijímání zavazadel. Zřízení verandy pro obecenstvo jest nanejvýš nutné. Nádraží naše jest v tom ohledu pravé unikum všech nádraží v Rakou- sku. Nedovedeme si představili, z jakých důvodů sprá- va jiho-soveroněmecké spojovací dráhy stále otálí s tak nutným rozšířením nádraží, které pro tak velikou fre- kvenci cestujícího obecenstva naprosto nepostačuje.

Arnošt Frýz Al Václ Petříček J Bor V Mansfeld profesor Hess V Urbánek Bílina Louny Francie Úpice Raka Tichá Jos

6 article

V městě Úpici, které samo má přes 5000 obyvatel, ja- kož i v nejbližším okoli, jest mnoho továren tkalcov- ských, strojnických a uhelné doly. Při tak velikém průmyslovém rozvoji také frekvence na nádraží je veliká. Městská rada úpická před pěti léty podala ředitelstvu dráhy žádost za odstranění vylíčených nepřístojností. Dostalo se jí však odpovědi nanejvýš důmyslné, totiž, že bude vzata stížnost města — v úva- hu, se kterou ředitelství dráhy patrně není dosud ho- tovo. Či jest snad občanstvo úpického okresu proto že je české, jen k tomu, aby přispívalo k zisku dráhy ale po právech jež mu přísluší, aby se nehlásilo?

Úpice

7 article

Okresní výbor v Úpici zaslal těchto dnů oprávněnou stižnost na ředitelství dráhy do Vídně a poukázal v ní na všechny křivdy, které se dějí občanstvu v ohledu národním i nedostatečnými místnostmi. Veškero oby vatelstvo okresu je dychtivo na odpověď, jakou ředitel ství dráhy okres, výboru zašle. — Panorama. Holandsko v 50. obrazech vy- staveno jest ještě dnes a zejtra v panoramatu »Gea v Praze, Palackého ulice, čís. 15 n. — Loulková divadla Na Národním lo ut- kovém divadle su Fleků« hraje se dneso 5. hod. odpol. »Čarostřelec«. — Na loutkovém divadle Národní jednoty pošuma vske v Praze—VII. hraje se dnes ve prospěch vánoční nadílky dítkám matičné školy ve Všekarech o 5. hod. odpolední »Herkules«. — Na loutkovém divadle ve prospěch damského odboru Národní jed- noty severočeské na Smíchově v restau- raci su lva« v Palackého třídě hraje se dnes 5. hod. odpol. »Čertův mlýn«. — Ordinace. Pan MUDr. Antonín Kollinger městský lékař na Smíchově, ordinuje opět na Jakub- ském náměstí číslo 1. — Pan Med. Univ. dr. Karel Ulrich, policejní lékař na Malé straně, počne dnes 20. listopadu ordinovati v Karmelitské ul. č. 15.

MUDr Kollinger Med University doktor Ulrich Úpice Vídeň Holandsko 50 Praha Palacký ulice Všekary Smíchov Jakub karmelitský Panorama Loulková divadlo národní jednota čertův mlýn

8 article Různě zprávy.

Různě zprávy. = Nemoc ruské carevny. Z Petrobradu, 19. listop. (C.-B.) O chorobě carevny Alexandry byl vydán ze Skěrněvic dne 18. t. m. tělesnými chirurgy Hirschem a Benem bulletin tohoto obsahu: Carevna Alexandra onemocněla 17. listopadu prudkým zánětem pravého ucha. Za minu ých 24 hodin nepozorováno odchy lek od pravidelného průběhu této nemoci. Teplola 37 5, tep 68. — V soustrastné depeši, zaslané do Darmstadlu, konstatuje car, že pro chorobu své choti nemohou přijeti na pohřeb princezny Alžběty. = Dva sňatky. V Paříži byl těchto dnů s velkou okázalostí slaven sňatek dcery zesnulého presidenta republiky francouzské Felixa Faura, slečny Lucie Faurové a známého spisovatele Georgesa Goyaua. Sňatek tento byl zajímavou pařížskou událostí vzhledem k tomu, že sl. Faurova je vynika- jící spisovatelkou a její muž jedním z předních spolu- pracovníků »Revue des deux Mondes«. Pan Goyau jenž nedávno vydal důkladné dílo o pangermánském hnutí »Los von Rom!«, jež studoval též v Čechách. je v českých frankofilských kruzích známou osobností. Sňatek konal se v kostele Saint-Pierre de Chaill t svědky byli pp.: René Berge, Marius Cramer, Brune- tire, člen akademie a Henri Larin. Mezi přítomnými byli vyslanec italský, vyslanec ruský, členové aka demie, poslanci, spisovatelé atd. — Rovněž značnou pozornost vzbudil sňatek dcery anglického slavného publicisty a poslance Labouchera s markýzem di Rudinem, poslancem a synem bývalého minister- ského předsedy, konaný v kapi villy » Kristinae v Moutughi, náležející Laboucherovi. Gabriel d'An- nunzio, slavný spisovatel a básník, jenž byl svědkem Rudiniho, věnoval nevěstě krásnou báseň, která, jak praví italské listy, byla pokládána za nejcennější sva- tební dar.

Hirsch Bene Alžběta Faur Lucius Faur Goyau Faurův Los Rom Cramer Brun Larin Laboucher Rudin Gabriel d ' Ana Paříž Čechy SaintPierre jít Chaill René Berge

9 article

= Pohřeb princezny hessenské Alžběty, jež v Skěrněvicích byla náhle zemřela, konal se včera v Darmstadtu, jak tamní depeše sdělují, odpoledne o 3. hod. po příjezdu zvláštního vlaku z Ruska. Z bílým pohřebním povozem, na němž postavena rakev květinami pokrytá, následovali velkovévoda hessen- ský, zástupce carův, velkokníže Sergěj, princ pruský Jindřich, korunní princezna rumunská, členové a zá- stupci jiných rodin panovnických, vojenští i obča nšti hodnostové a tisicové obecenstva. Špalír tvořili stu- denti, vysloužilci atd. V mausoleu vykonal obřady dvorní kazatel Eihardt. Četné věnce položeny na hrobku. Někteří knížecí účastníci pohřbu odešíi ještě večer. = Německé povšsli. Z Vídně, 19. listopadu (Telef.) »N. W. Journal« sděluje z Berlína, že koluje tam pověst, že hesenská princezna Alžběta stala se prý obětí otravy a že jednalo se o attentát na život carův (??). — Z Petrohradu, 19. listopadu. Lisly souhlasně konstatují, že není pravdiva zpráva, jakoby car Mikuláš byl také ochuravěl. = Pozůstalost po královně Draze. Advokát Veli- kovič, jak se z Bělehradu sděluje, odjel do Mnichova. by sestrám Draginým, tam žijícím, odevzdal celou pozůstalost zavražděné královny. = Vivisekční afféra v Londýně. Z Londýna te- legrafují: Tajemník antivivisekční společnosti Cole- ridge obvinil professora universitního dra. Boylesa, že provedl jakous operaci na psu, aniž ho dosta- tečně étherisoval. Byl odsouzen vyplatiti za obvinění své napadenému 2000 lib. šterlinků.

Jindřich Eihardt N W Alžběta Mikuláš Veli Darmstadt Rusko Vídeň Berlín Petrohrad Bělehrad Mnichov Draginý Londýn Telef Colo

10 article

= Velké defrandace v ministerlu. Z Pešti se telegrafuje: Již dne 2. t. m. poz rováno v ministeriu vnitra, že účetní knihy vedeny jsou nesprávně a že byly páchány defraudace. Ve středu podařilo se zjistit pachatele, 45letého vrchního ředitele pomoc ných úřadů Kolomana Kadara. Žil velmi okázale a sázel při dostizích ve Vídni a v Pešti značné sumy. Peníze bral z pokladny, již měl pod dozorem a za- krýval schodek nesprávnými zápisy v účtech. Zdá se, že tyto defraudace páchány byly již po několik let. Výška defraudované sumy, až dosud zjištěná, páčí se as na 100.000 K. Kadar byl dnes o 1/22. hod. v noci ve svém bytě zalčen a odevzdán policejnímu ředitelství. Vyšetřování bylo zahájeno. — Úřadně oznamují: Kadar, jemuž svěřeno přijímání peněžných zásilek pro ministerstvo vnitra a jich odvádění státní pokladně, zpronevěřil z těchto peněz skoro 105.000K a udal se sám. Na žádost ministerstva vnitra byl ještě v nocí policejně vyslýchán. Přiznal se, byl vzat do vazby a během dne (19. listopadu) odvede k soudu. V ministerstvě vnitra provedena ještě v noc za přítomnosti inspekčního úřadníka policejního pro- hlídka a dle zápisků v Kadarově kanceláři zjištěn schodek 104.637 K. Nařízeno zevrubné vyšetřování. S Kadarem zavedeno disciplinární vyšetřování a zá- roveň zbaven svého úřadu. = Vypíchla násilníku obě oči. Z Pešti se tele grafoje: V Szolroku napadl čeledín Schmid paní svou a chtěl ji znásilniti. Tato bráníc se, vypíchla hřebenem svým násilníku obě oči. Schmid podlehl ranám těm. = Srážka lodí. Z Devonportu, 19. listop. (C B. Minoborec »Falcon« srazil se v průplavu s rybá skou loďkou, jež se potopila a její posádka prý za hvnula. »Falcon« příšel o jednoho muže.

Kadar K Kadar Kadare Schmid Minoborec Falcon Pešť Vídeň Kadarov Devonport C B

11 title

Z literatury.

12 article Boj o knihu.

Boj o knihu. 22 — V Německu rozpoutal se posledním časem boj, který má pro literaturu značný vý znam, třeba se dolýkal jen zevnější stránky její, knihy. Stojí proti sobě dvě vrstvy intelli- gence: vědecký svět, jenž knihy tvoří, a svět knihkupecký a nakladatelský, jenž je vydává šíři. Boj od prvních ukázek, o nichž jsme svým časem referovali, nabyl velkých rozměrů, z mrzu- tých výtek vyrostly zásadní rozpory, které s nyní v řadě brožur projednávají, nehledě k spoustě článků ve všech čelnějších revních dennících Německa. Otázka netýká se jen Ně- mecka, ale, s náležitými změnami, celého knih- kupeckého trhu. Boj počal hnutím v akademických kruzích jež pronášely různé stížnosti, až se utvoři Akademický ochranný spolek. A jménem tohot spolku vydal professor národního hospodářstv na universitě lipské dr Bücher silnou knížku nadepsanou »Německé knihkupectví a věda« v níž se vyčítá knihkupcům a nakladatelům že jsou zpátečníci. Nakladatelům se vyčítá, že vykořisťují autory, »sortimentu« pak, knihkupe ctví, že je zbytečným a škodlivým prostřední kem, jejž třeba odstraniti, poněvadž neoprávně ným ziskem zdražuje ceny knih na škodu autorů i obecenstva. Na lento patrně již očekávaný útok odpovědělo představenstvo »bursovníh spolku« »prohlášením«, které opět vzbudilo »vy světlení« Akademického ochranného spolku, na čež, abychom zůstali při offlciální literatuře. vyšlo druhé, velice zvětšené vydání Bücherova spisu, zároveň téměř s pamětním spisem »Věd a knižní obchod«, vydaným německou naklada telskou komorou.

Bücherův Německo

13 article

Posledním, zajisté však ne konečným spi- sem této polemické literatury je konečně kniha. vypracovaná předsednictvem »svazu okresních a místních spolků knihkupeckých«, rozesílaná tyto dny na nejrozmanitější adresy a nade- psanák »Theorie a praxe«. Podává nejprve stručný přehled sporu, netají se rozhořčením nad tím, že Büchrovi dostaly se do rukou tajné a důvěrné cirkuláře, dokumenty určené jen pro knihkupce odborníky — hněv nad prozrazením jich zdá se svědčiti, že obsahují fakta dosti významná — a pak obrací se podrobně proti výtkám Bücherovým. Pokud budou proti sobě státi strany tak výlučně strannicky interessované, jako autoři vě- děckých knih a nakladatelé je vydávající a pro- dávající, nedojde asi k vyrovnání zásadníeh sporů. Autoři stále budou se eítiti v nevýhodě k nakladatelům a budou přesvědčeni — srovná vajíce zisk pracovníka se získem prostředníka. že poměr mezi vyrabitelem a nakladatelem v lite- ratuře je nesprávný na jejich škodu. A nakla- datelé i knihkupci stále budou přesvědčeni,že všechny ty požadavky vědy a umění jsou vy myšleny jen proto, aby zahubily knihkupeck obchod.

Büchr Bücherův

14 article

Ovšem je možno, aspoň theoreticky, aby spojili se umělci i vědci s knihkupci a nakla- dately za jiným, vznešenějším cílem, než jetě žení, zisk, z produkce literární. Aby měli na paměti, že práce jejich společně směřují k po vznesení a posílení lidských duší, že jest, neb aspoň má býti posvátným úkonem ve službách ducha, rozdílením chleba života hladovým žíznícím po poznání. Brožura Büchnerova i odpovědi na ni svědč však, že je k tomuto ideálu ještě daleko, a že jsou to otázky mnohem praktičtější, o výši hono rářů, přetiskovaných exemplárech, boykoltován soukromých nakladatelů, které zaměstnávají vě decké i obchodní hlavy. U nás zdálo se, že před nedávným časem nakladatelským družstvem bude vzbuzen podobný zásadní spor. Zdá se však, že jsou naši autoři a zvlášť vědečtí autoři, trpělivější. Přece všal by snad trochu číslie, trochu fakt a trochu úval o poměru autorů — i nebelletristů — k nakla- datelům neškodilo.

Büchnerův

15 article

České spisy.

16 article

* Le droit historigue de la Bohéme et les ten- dances fédaralistes en Autriche. Pa Henri Hantich. Paris 1903. Neunavný a nezištný hlasatel vzájemnosti česko- francouzské, prof. Jindřich Hantich, který před nedávnem napsal a v »Revne Hebdomadaire« uve- řejnil stať La Bohěme d'aujourd'hu i, seznamuje ve své nové brožuře francouzské čtenářstvo, inter essující se o českou otázku, s naším státním právem a federalistickými snahami slovanských národů v Ra- kousku. Způsobem stručným, jasným, každému sroz- umitelným, a co zvláště padá na váhu, věcně správ- ným, líčí vývoj celého našeho státního života o spojení zemí koruny české se zeměmi rakouskými s korunou sv.štěpánskou, tedy od roku 1526 až na naše dni. Zcela správně informuje tu francouzského čtenáře o významu důležitých převratů, fásí a mo- mentů v historii českého státního práva, jako na př. převratu pobělohorského, reforem Marie Terezie Josefa II., doby absolutismu a centralismu v prvé polovici XIX. století, moderních rozmachů ústavních v r. 1848, opětné absolutistické a centralistické reakce v letech padesátých, obnovy života ústavního v letech šedesátých atd. Na konci své práce líčí autor ledera- listické snahy českého národa a ukazuje na zvrá- cenost vídeňské politiky, která by nejraději všechny národnostní rozdíly v Rakousku ve prospěch Ně- mectva setřela a vytvořila bezbarvou racu rakouskou. Práce p. Hantichova vyšla původně v »Revu du droit public et de la science politique en Franc et a l'étranger«, a nyní jako zvláštní olisk. Výtěžek jest věnován ve prospěch vystavění pomníku českému králi Janu Lucemburskému. Nehledíce ani k této okolnosti, doporučujeme práci p. Hantichovu našim kruhům čtoucím francouzsky co nejvřeleji. Dr. K. K.

jít le Bohéme Hantich profesor Marie Terezia Josef II Hantichův Jan lucemburský K K Paris Rakousko Le Bohout d ' aujourd ' hu

17 article

* Dějiny obecní správy král. hlav. města Prahy za léta 1860 až 1880. Sestavil Vojtěch Kraus, mag. adj., řízením měst. archiváře prof. dra. Jar. Čelakovského. V Praze, 1903. Pozoruhodná publikace, podává zevrubný, úřad- ními akty doložený obraz dějin pražské obecní správy od doby, kdy z rukou Haasovské zněmčené strany otěže obecní ujala representace česká. Již r. 1857 čítala Praha v pěti tehdejších svých městech 142.000 obyv. Tehdejší osady předměstské, Karlin, Smíchov, Libeň, Vyšehrad, Bubny a Holešovice byly obývány sotva 30.000 obyv. Nyní sama čtyři nej větší předměstí vykazují dle posledního sčítání 185.000 obyv., s nimi pak a s Prahou již srůsta- jící menší předměstské obce čítají opět 100.000 obyv. a úbrnný počet obyvatelstva skutečné Prahy ve smyslu zeměpisném i národním překročil již impo- nující čislici 500.000 duší. Chtějíc ukázati, kterak pokročila matička Praha za 20 let české správy, jest publikace spolu bez děkým obhájcem myšlenky jediné veliké Prahy, kte réž dlužno každé jiné stanovisko podříditi.. Velko městské úkoly a velkoměstská administrace, majíl býti vykonávány dle pužadavků doby, nesnesou de- vateré nebo desateré obecní individuality, jejíž ab snrdnost dokládaji události téměř každého dne.

Kraus profesor doktor Čelakovský Praha Smíchov Libeň Vyšehrad Bubno Holešovice Karlin

18 article

Oba vydavatelé snažili se aby budoucímu dějepisci který jednou bude kresliti hislorický obraz pražského vývoje ve II. polovici XIX. stol, byl na snadě ma teriál spolehlivý, časového nebo strannického zbar vení prostý, na jehož základě bude lze vystihnout dalekosáhlý rozdíl mezi úpadkem všeho politickéh i městského života i současného ponížení národnost české před r. 1848, kdež napočítala tehdejší byro kratická obecní správa 60 pro c. obyvatelstva něme ckého a mezi poměry, vzbuzenými obnovou samo správy městské r. 1861. V publikovaném právě svazku podán materiá k dějinám obnovené české obecní správy v prvěm jejím decenin. Vyloženy osudy obesního zastupitel stva a proměn v něm od vydání provisorního obec ního statutu ze dne 27. dubna 1850, vylíčeny pa- mátné obecní volby z r. 1861, které odvály vládu německo-zpátečnické menšiny. Následkem vítězstv vlasteneckého byla volba prvého národního starosty Františka Pštrosa, jehož slavná installace dopodrobna vypsána. Týmž způsobem podána zpráva i o všech následujících doplňovacích volbách do sboru obecních starších až do r. 1870.

František pštros

19 article

Byla to pohnutá doba německé lžiústavnosti za vlády Schmertingovy a později »občanského« mini sterstva, jejiž působení zračí se i v osudech obecn správy pražské. Kromě králké a nerozhodné episody Bel credovy, která nad to byla přerušena okkupací pruskou byla po celé decennium loď státní v rukou ústavo- věrných německých stranníků, jichž ne posledním úkolem bylo vyrvati českým činitelům opět hlavn město království českého. Chicany sypaly se na sbo obecních starších a na starosty jim volené. Publikace výmluvně illustruje způsob, kterak sta rostové dr Bělský a dr. Klaudy byli přinuceni, onen Kellersper gem, tento Kollerem k resignaci na čestný úřad svů Nezapomenutelna jest činnost dra Bělského za invase pruské, když zeměpanské úřady Prahu chvatně opu stivše, veškero břímě veřejné správy na bedra sta rostova uvalily. Týž Bělský, jehož zásluhy uznány na místech nejvyšších, přinucen již po roce vzdát se úřadu, když hájil právo sebeurčení měšťanskéh sboru granátníků ve příčině řeči velicí.

credův Bělský doktor Klauda Koller Praha

20 article

Nebyloť tehdy ještě nemožností, aby vláda do pomohla k vělšíhě na staroměstské radnici Němcům kteří v boji volebním udrželi si kromě Josefova i druhé sbory malostranský a staroměstský. Prot nutkavou jevila se povinnost české většiny, aby pro- visorní a již i zastaralý statut, jakož i volební řád s ním úzce sloučený byly ve shodě s poměry upra- veny. Proti zřejmé německé tendenci získati půdy na radnici pro své stoupence měli Čechové ve zření všeobecnou úpravu řádu obecního s rozšířením volebního práva i na menší poplatníky, zejmena malé živnostníky. Z vylíčeuí páně Krausova vidí se něžná p če, již tehdejší vláda věnovala tužbám pražských Němců, nalehajíc zvláště na starostu dra. Klaudya a na náměstka Huleše, aby jednání o změně obec ního řádu uspíšili, ovšem ne dle humanního v pravd návrhu Klaudyova z r. 1868, který volební právo rozšiřoval i na poplatníky 5zlatové a měl již ve zření i budoucí Velkou Prahu. Ve stati pojednávající o úřadech obecních a or gánech jejich ukazuje pilná snůška dat, jak mohutně vzrůstala obecní agenda pražská již za prvého de- cennia české správy. Vsunuty jsou i zajímavé zprávy o jazykových poměrech v obecní správě pražské kteréž česká většina vyřizovala po rozumu absolutn rovnoprávnosti, ale se zásadou, že jazyk převážné většiny obyvatelstva jest jazykem správy městské Ty a podobné vlastenecké snahy nepotkávaly se are s přízní vlády a Němců, jak svědčil pokus, zavěst české velení do měšťanského sboru granátníků, jent způsobil takových rekriminací, že starosta dr. Bělský viděl se pohnuta vzdáti se úřadu. Vylíčení poměrův ústavů humanitních, pražskou obcí spravovaných statný svazek zavírá.

Němec Prot nutkavý Čecho Krausův Huleš doktor Bělský Velká Praha

21 article

* Kare! V. Rais, Slrolek. Kus živola. Nakl Mái. Prostý kus života, ale co v něm životní pravdy a ryzí poesie! Historie prostá a prostě vypravovaná ale prodehnuta onou vůní domácí půdy, jež vyzna- čuje všechna díla autorova. Dovedeť jako málo kdo kresliti postavy z horského kraje, tak úzce spiatě se životem přírody a názornosti mnohdy až překvapující S dojemným pocitem provází autor svého malého ne bohého hrdinu na kruté pouti od stavení ke stavení odkázaného na trpký chěb cizí milosti * La Rochefoucald, Maximy a úvahy mo rálm. Přeložil a úvodem opatřil Jaroslav Pšenička Světová knihovna, red. Jar. Kvapil, sv. 352. Nakl J. Otto. Autor, z nejskvělejších literátů své doby v přítomně knize přísně a zvolna odvažoval své zku- šenosti, vkládal je v úsečné, zhuštěné kapitolky a utvořil knihu silně prosycenou pessimismem, jež vzbu- dila všeobecnou pozornost, neboť ž svou dobou tu- šena v ní nejen zpověď autorova, ale zpověď celého století, odevzdaná do rukou budoucnosti. Bystří du- chové poznali také ihned, jak velká dávka trpké pravdy je v ni skryta. Jeť autor přesvědčen, že všechny skut ky klíčí v sebelásce, jevící se ve dvou podobách v pýše a zištnosti.

Kare V Rais Slrolek Pšenička Kvapil svatý . 352 Otta Máe horský kraj Le Rochefoucald

22 article

* PhDr. Václav Sixta, O sopkách. S 1 map kou a 13 vyobrazeními. Světová knihovna, red. Jar Kvapil, sv. 353—354. Nakl. J. Otto. Výklad o sop- kách, jejich povaze, zeměpisně rozloze, jejich horni- nách a nerostech, jakož i o následcích jejich činnosti Zmíněno o elektřině jakožto příčině zemětřesení a výbuchů sopečných dle vlastních pozorování autora i četných pramenů, zvláště dle výzkumů prof. Karla Václava Zengra. Autor podává především obsáhlý pře- hled činnosti nejznámějších sopek, o účincích vulka- nických výbuchů na okolí sopek a probírá různé zjevy vulkanické, jako solfatary, bahenní sopky, geysery ald. způsobem jasným a snadno srozumitelným. * Jan Klecanda, Maloměstský apoštol. Kus historie malého městečka. Sebrané spisy, sv. X. Nakl. Jos. R. Vilímek. Autor dovede velmi názorně líčií život maloměstský ve všech jeho drobných zjevech Ty malicherně, často pitvorné půtky stran, usilujícíc o dobytí nadvlády ve správě města, stávají se mnohdy tragickými pro zúčastněné osoby, nadutá domýšlivost opirající se o plně žoky peněz, maří sebe upřímnější snahy přátel pokroku — dosti tu oříležitosti pro pernou satyru. * B. K. Vindyš, Ve ztrážném domku. Illustroval Věnceslav Černý. Knihovna Malého Čtenáře. Nakl Jos. R. Vilímek. Autor dovedl obratně získat pozor- nost svého čtenářstva pro život železniční. Osnov děje vpletena je v dobu hrozně povodně záříjověr 1890 a vylíčen hrdinný čin synka hlídače trati, jenž zachrání před katastrofou vlak na promoklé hrázi Podrobně vylíčen život na trati a líčení propleteno episodkami ze živola železničního

PhDr Sixt Kvapil svatý . 353 Otta profesor Karel Václav Zengr Klecanda R Vilímek K Vindyš Černá Jos

23 article Z českých listů.

Z českých listů. * Český časopis historický« přináší studii nedávno zemřelého mladého, nadaného učence českého Ladislava Hofmana o Bismarkovi. Hofman byl muž vzácného srdce, ušlechtilé mysli a hlubokého ducha, jeho studie svědčí, jaký znamenitý pracovník v něm ubyl české vědě. Z referátů téhož čísla ne- mohu pominouti věcný a důrazně podaný posudek L. Niederia o známě Czambelově knize »Slováci a ich reč«. Naši lidé i Slováci měli by uvažovati o závěreč- ných slovech: »Poslechnouli Slovácí rad páně Czam- belových a odřeknouli se nás definitivně a zavrou-li dvéře před českou knihou, pak jim při nynějším stavu slovenské literatury (a ten dlouho jiný nebude ne- zbude, než učiniti vskutku to, co pan Czampel m na mysli — obrátiti se k literatuře maďarské a po něvadž je tato celá proniknuta duchem maďarským přijmouti s ní maďarskou kulturu, maďarskou státní ideu... Že by jim za to Maďaři dali školy a ústavy k vzrůstu literatury nutné, naprosto nevěřím a nevěti nikdo, kdo sleduje myšlenky a řeči politiků maďar ských.« »Živa« má pozoruhodný článek o našich po- měrech studentských, jenž pod formou dopisu o životě na Javě trpce kritisuje naší nepodnikavost, pracovní nesamostatnost, špatnou organisaci práce, honbu z úřady, nedostatek autokritiky, přes trpkou kriliku pro- zírá z celého článku upřímná starost a srdečná péče o dorůstající pokolení studentské a o jeho osud.

Hofman Bismark L Niederio Czambelův Slovák Czampel Maďar Živa Poslechnoout Slovácet rada pán Czam

24 article

* F. Drtina má v »Paedagogických rozhledech« studii o »Universitě budoucnosti«. Podává takto cha- rakteristiku vysokého školství: »Je místem volného myšlení, soustavného vědeckého bádání, kde pokrok vědecký se umožňuje a výzkumy vědecké se dějí, kde zároveň dorost vědeckých pracovníků v methodický poslup bádání se zasvěcuje a vychovává, je však na druhé straně vrcholem a korunou všeho školství, je nejvyšším ústavem vyučovacím, odkud věda, vzdělán poznání má ve všechny vrstvy národa se šířiti, je

F Drtina

25 article

osvěcovati, zušlechťovati a povznášeli. Vysoké školy jsou tedy úslavy vědecké, jsou však zátoveň ústavy vzdělávací, jsou kuiturním střediskem národníh života.« * V »Časopise p krokového studentstva« uvažuje O. Kramář o reformě filosofické fakulty. Je to zá- věrečná kapitola dříve otištěné studie »o akademickém vzdělání národních učitelů«. V počátku t'to kapitoly ukazuje k rozsáhlosti fakulty filosofické a k závadám vznikajícím nahromaděním různých věd v jedné fakultě. Čtenář. Ze slovanských listá. * O „bosácích“ M. Gorkého vyslovil se Lev N. Tolstoj velice nepříznivě. Celá sféra nocleháren je Tolstému nesympatická (belletricky). Stejně nerad vidí t. zv. „tlustě“ časopisy (Russkaja Mysl, Věstník Evropy aj.). Zdá se mu prý, že časopisy ty jen fingovaně vy- cházejí v Moskvě neho v Petrohradě: považoval by je spíš za plod redaktora někde v zapadlém městečku v hluboké Rusi * Gorkij, požádán nakladatelem o autobiografi sedl a napsal: 1878. Ševcovským učedníkem. 1879. Učedníkem u malíře pokojů. 1880. Kuchtíkem na parníku. 1884. Agentem. 1885. Pekařem. 1886. Chori- stou u kočovné herecké společnosti. 1887. Pouličním prodavačem jablek. 1888. Kandidátem sebevraždy. 1890. Písařem u advokáta. 1891. Pěším cestovatelem po Rusi a 1892. Autorem prvního románu.

O Kramář M Gorký N Tolstoj Tolstý Gorkij Písař Evropa Moskva Petrohrad Rus Russkij mysl

26 article

* Postup civilisace lze měřiti počtem knih do roka vydaných? V Rusku jsou číslice velice charak- teristické: roku 1887 vydáno 181/2 millionu svazků r. 1891 23 mill., r. 1895 35 mill., r. 1898 44 mill.a r. 1901 58,529.480 svazků! * Ježeměsjačnyja Sočiněnija přináší korespondenci Turgeněva s Gustavem Flaubertem. I pr širší veřejnost jsou zajímavy, objímají dobu od r. 186 až 1880; zvláště perioda francouzsko-německé války je poutava. * Niwa polská horlí na zlořád nakladatelský. vydávati starší díla pod novým litulem jako novinky Vzniká nebezpečná nedůvěra čtenářstva. Zdá se, že machinace začíná se velmi vzmáhati, když nucen lis tak umírněný proti ní se ohražovati * Polské listy rozepisují se o divadelní novine „Život“ Wilhelma Feldmana. Sujet hry je láska děvčete k ženatému skladateli, tak chorobně vášnivá, že sama matka vidí se nucena zpět přivolati zapuzeného milence. Celá skála duševních bojů prove- dena s plastičnosti u Feldmana už z minulých prae známou. * Przeglad dentystyczny píše o zubním lékařství v Srbsku. V celém Srbsku je pouze šest den- tistů. Pouze tři jsou diplomovanými doktory. Všech šest bydlí v Bělehradě, takže celé království je zba- veno lékařské pomoci zubní. Praktičtí lékaři na ven- ku, kteří jako vedlejší zaměstnání pěstují dentistiku. mají silnou konkurenci v lazebnících a v cikánech kteří prodávají prášky a mixtury k zahnání bolestít konečně i srbští popové zaříkáváním zubních bolest kazí lékařům obchody.

Turgeněv Flaubert Feldman Cikán Rusko Srbsko Bělehrad Ježeměsjačnyja Sočiněnija

27 article

Z oizích revuí.

28 article

* Hochschul Nachrichten uveřejňují pře- hlednou stať o celkové návštěvě na rakouských univer sitách. Počet posluchačů v celku stoupá. Roku 1896- bylo v celku 16.196 posluchačů, r. 1902-3 již 20.035 Dle výkazů za rok 1902-3 jdou co do počtu posluchač stva university rakouské takto za sebou: vídeňská 7621), pražská česká (3525), lvovská (2414), krako ská (1718), štyr.-hradecká (1690), pražská německá (1414), inšprucká (1051) a — černovická (602! — praž- ská česká takulta právnická sama má 1961 posluchačů tedy třikrát tolik než celá třílakultní universita v Černovicích!). Proti třem létům minulým klesla 1902-3 návštěva na universitě v Inšpruku, všude jinde stoupla. Nepočítáme-li vídeňskou, která je (co do po- sluchačstva) vlastně kosmopolitickou, pak tři slovanské university (Praha, Lvov. Krakov) mají v celku 7657 posluchačů, za to čtyři německé (Praha, Inšpruk, Hra- dec, Černovice) mají v celku pouze 4757 posluchačů Na pažské české universitě jeví se zjevný úbytek na medicinské fakultě (r. 1898-9 585 posluchačů, 1902-3 342 posl.), za to na filosofické fakultě největší příbytek z rakouských universit (1898-9 607, 1902-3 10951). Žen studuje nejvíce ve Vídni (1901-2 303, 1902- 188); v Krakově (1901 153, 1902 104): v Praze čes. 1901 109, 1902 80); ve Št. Hradci (1901 1233; 190 78); ve Lvově (1901 147; 1902 72). Nejslabší je ná- vštěva žen na universitách v Praze (německé) 1901 31, 1902 24); v Černovicích (1901 30, 1902 24) v Inšpruku (1901 7, 1902 10). Mimo Inšpruk všude návštěva žen roku 1902 oproti r. 1901 značně klesla- Mr. Penn.

Hochschul Černovice Inšpruk Praha Lvov Krakov Vídeň Hradec medicinský fakulta Inšpruk

30 article

* Na přástkách. Dvě básně výpravné. Napsal A Heyduk. (Spisů svaz. 22. a 23.) Skvostně vázane 3 K 20 h. Nakladatel J. Otto v Praze. * Čarodějnice. Učitelka a madka. Napsala Sofie Podlipská. (Spisů sv. XI.) Cena 1 K 45 h. Nákladem České grafické společnosti „Unie“ v Praze. Dějepisné povídky ze světlých i stinných dol české koruny. Napsal Alois Dostál. Díl I. Cene 3 K 60 h. Nakladatel Al. Hynek v Praze. Dušc i srdoo. Drobná prósa. Napsal J a Osten. (Šaškova „Moravská bibliotéka, ročník XVII. Vychází v sešitech po 20 hal. Nakladatel Alois Šašel ve Velkém Meziříčí * Nestřežené chvilky. Karikatury a studie. N psal Fa Presto. Cena 2 K. Nakladatel F. Topič Praze * Pověsti z Ještěda. Napsala K. Světlá. Cena 2 K 80 hal. Nakladatel J. Otlo v Praze * Sirotsk. Kus živola. Napsal Karel V. Rai S barvotiskovou obálkou M. Alše. Cena 3 K. Nakla datelské družstvo „Máje“ v Praze * Nauka o nethématické improvisaci varhanní Ku potřebě školní, jakož i k soukromému studiu napsa Karel Stecker. Cena 2 K. * Nauka o zboží pro školy obchodní a průmyslové jakož i k soukromému poučení. Sepsal K. Lukáš Díl II., 2. vydání. Cena 7 K. Nakladatel F. Řivnáč v Praze.

Heyduk Otta Sofie podlipský svatý . XI Dostál Al Hynek Osten Šaškův Alois Šajít V Rai M Aleš K Nakl Stecker F Řivnáč Praha Velký Meziříčí Ještěd Presta Sirotsk

31 article

Návod k snadnému nančení se chromevé malb fotografií. Napsala O. Petrová. Cena 60 hal Nejstarší památky jazyka i pisemnictví českého Díl I. Prolegomena a texty. Vydal dr. v Flajšhans. Cena 6 K. Nakladatel dr. Fr. Bačkovský v Praze. * O nedoslýchavosti, Hluchotě a ochvaně sluchu Napsal dr. Josef Císler. („Lidových rozprav lékař ských“ řady IV. č. 10.) Cena 1 K 50 hal. Nakladate J. Olto v Praze. * Český Časopis historický. Vyd. J. Goll, J. Pe kař, IX. 4.: Novotný: Bachmanna Geschichte Boh mens; Pekař: Nejstarší kronika česká, L. Hofman Bismarck. Z referátů: Hollzmann: Císař Maxmiliar až k svému nastoupení na trůn (1527—1564), (rel J. Goll). Bidlo, J., Jednota bratrská v prvním vyhnan- ství (Autoreferál). * Slovníček samoznaků a zkrácenin těznopisu če- ského. Sestavil a vlastním nákladem vydal J indř Kettner, účetní revident v Praze, 486—III. Dil 6. vydání. Tiskem „Unie“ v Fraze. 1903. 64 str. 89 Cena 80 h. Spisek vynikající pečlivou úpravou těší se jakožto c. k. ministerstvem schválená pomůcka veliké oblibě v kruzích českého těsnopisectva. * Jak se nančím kreslit? Vzory ke kreslení v škole i doma od J. van Dijcka. Text přeložil Ondře Pisch. 2 svazky vkusně váz. po 2 K 10 h. Nakladate A. Píša, knihkupec v Brně.

O Petrová Prolegomen doktor Flajšhans Bačkovský Císler J Olto J Goll Novotná Pekař L Hofman Bismarck Bidlo J indř Kettner Dila Fraga J Dijck Pisch A Píša Francie Praha Brno SF Bachmann Geschichte Boh starý kronika

32 article Dramatické umění.

Dramatické umění. + Z kanceláře Národního divadla. Dnes opakují se veselohry jednoaktová „Ptáčník“ od V. Kl. Klic- pery a třiaktová „Ženichové“ od S. K. Macháčka jež obě při předvčerejším představení způsobily velm mnoho veselosti. Dnešní představení připadá 2. čtvriee předplatitelů. Premiéra Pucciniovy opery „T osca“ jest již zejtra. Dílo vlašského maestra objevilo se již při posledních zkouškách v celé své kráse, takže je- jímu zejtřejšímu prvnímu provedení hleděti lze s na- pjetím vstříc. O zejtřejším předslavení zpívati budou hlavní partie pí. Maturová, p. Benoni a p. Mařák. Zpě- vohru nastudoval a řiditi bude chéf opery p. Kare Kovařovic, režii má p. Polák. Děj opery odehrává s v červnu r. 1800 v Římě, první dějství v kostele Sanie Andrea della Valle, druhé dějství v jedné z komna paláce farnésského, z níž přes dvůr viděti jest osvě- tlené křídlo paláce, obývané královnou neapolsko Marií Carolinou, dějství třetí na terasse hradu Anděl- ského, s výhledem na chrám sv.-pelrský a Vatikán z prvu za Hvězdně noci a při vyzvánění zvonů věčného města, pak za svitání a v červáncích. V opeře zaměst- nán jest celý operní apparát a velká komparserie. Zejtřejší představení je mimo předplacení a vstupenky k němu prodává denní pokladna divadelní: zároveň přijímá záznamy k představení druhému, jež bude v pondělí. Na neděli odpoledne určena je Nedbalova baletní pantomima „Pohádka o Honzovi“, na večer první reprisa „Tvrdohlavé ženy“. Slavný mistr humoru Coguelin ml. hráti bude se svou společností v Národním divadle toto úterý.

Klement S K Macháček Pucciniův Maturová Benon Mařák Kare Kovařovic Polák Marie Carolina Anděl ský svatý Nedbalův Honz ml Řím Vatikán národní divadlo Andrea della Vallo

33 article

Umělec, jenž jest bratrem Coquelina st.. u nás již známého, narodil se r. 1848, vyníkl záhy neobyčejným svým nadáním a pobyv krátce u některých divadel pařížských, vystoupil poprvé 8. června 1868 v Comědie Francaise a již po 10 létech zvolen byl jednohlasně za společníka tohoto prvního dramatického ústavu francouzského. Role, v nichž u nás pohostinsku vy- stoupí, patří k jeho nejznamenitějším výkonům. Jest to ve hrách „Le gendre de Mr. Poirier“, čtyř- aktové komédii od Em. Augiera a jednoaktové „La joie fait peur“ (Strach z radosti) od Mme. Girar- dinové. Hra první provozovala se v divadle prozatím- ním pod titulem „Tchán a zeť“ a vyšla tiskem nákladem Jar. Pospíšila, v jehož knihkupectví na Perštýně nebo též u divadelní pokladny lze ji koupiti. Po obou hrách přednese Coguelin ml. ještě některé své pověstné mo- nology. Představení úterní bude mimo předplacení a za ceny mimořádně levné, totiž operní pouze o polo- vinu zvýšené. Vstupenky k němu vydává divadelní pokladna již nyní. Nákladem správy Národního divadla vydána byla u příležilosti dvacátěho výročí otevření

Coquelin jít Mister Poirier Augier Pospíšil Perštýn Comědie Francaise národní divadlo

34 article

Národního divadla brožura „Dvacátý rok Národ- ního divadla“ z péra ředitele pana G. Schmo- ranze. Koupiti ji lze za 60 hal + Lidové divadlo „Urania“ v Praze VII. Dnes hraje se jako X. hra v předplacení poprvé vtipem sršící veselohra „Ultimo“ od Gustava z Mosrů. Režisěr V. Spurný Hlavní úlohy hrají dámy: Spurná Bitrma- nova, Světlá, Balákova, Pražská, Stará, Bermanová a pp. Kovář, Šípek, Pražský, Haasen. Mráček, Poče- pický, Rabský, Chalupník, Berman. Začátek o 7. hod. večer. Po divadle dostatečný počet vozů elektr dráhy Zejtra hraje se výpravná fraška „Pražané v Pekině“ Představení lo pořádá Strojnická beseda v Praze ve prospěch fondu ku práci neschopných členů, vdov a sirotků. Začátek o 148. hod. več. Ceny míst polo- viční.

G Schmo Gustav V Spurná Balákův Bermanová Kovář Šípek Mráček Poč Chalupník Berman Praha národní divadlo + lidový divadlo Haasen Spurná Bitrmanova

35 article

+ Z kanceláře zmíchovského divadla. Dne jest 18. hra v předplacení (páteční). Hráli se bude Bili- binova ruská hra „Ivan Ivanovič jest vinen“ s pány manželi Táborskými a p. Edlem v hlavních úlohách. Dále se hraje komický výjev „Český dobrovolník francouzská selka“ s panem Charvátem a sl. Groszo- vou a ke konci je operetta „Žádný muž a tolik děvčat“ a p. Charvátem a Benešem a dámami Groszovou, Hadrbolcovou, Hallovou, Zdrůbeckou a Kauckou v hlavních úlohách. Dříve již ohlášená operetta „Krásná Galathea“ musila být odložena, poněvadž pí. Zöllne- rová, která měla zpívati úlohu Ganymeda, náhle ochu- ravěla. Zejtra v sobotu má v aréně svou benefici pan Vaverka a zvolil k ní burleskní frašku se zpěvy „Praha nade vše“. Vstupenky u knihkupce Urbänk v Praze a v trafice proti zimnímu divadlu na Smí- chově. + Pištěkovo lidově divadlo na Král. Vinohradech Dnes hraje se jako lidové predstavení za poloviční ceny: „Na dně života“. Zejtra je lidové předslavení. „ Břetislav a Jitka“ Mr. Penn.

Ivan Ivanovič Charvát Beneš Groszův Hadrbolcův Hallův Zdrůbecký Kaucká Galathea Ganymedes Vaverka Pištěkův Král Břetislav Jitka Praha

36 article Hudba.

Hudba. + Koncert České Pilharmonie v Chirudimi. (Pův zpráva „N. L.) Předvčerejší koncert České Filhar- monie v Chrudimi měl skvělý průběh. Před počátkem koncertu pozdravil předseda hudebního spolku „Sla- voje“, dr. Karel Pippich, Českou Filharmonii a slo- vutného dirigenta a skladatele Oskara Nedbala Děkuje mu za vzácnou jeho ochotu, se kterou se ujal dirigenstvi České Filharmonie na českém venkově, aby takto pověřil svým ryzím uměním význam a po- slání Č. F., jako hudebního sboru přední národní důle- žitosti pro české umění hudební a hudební výchovu celého národa, odevzdal mu skvostnou palmu se stu- hami barev národních. V „Symfonii“ Čajkovského č. 4, pak v Nedbalově skladbě „Pohádka o Honzovi“ ve Dvořákově „Slovanské rhapsodii“ č. 2 a střídavě symfonické básni Smelanově „Vllava“ zaskvělo s dirigentské umění Nedbalovo v plném lesku své zna- menité vervy a jemného proniknutí ducha skladeb Také Česká Filharmonie hrála až na nepatrně nahodi- lůstky úchvatně, s ohněm a vzletem Ballady Novákovy s orchestrem, při poeticky tkli- věm přednesu paní Marie Musilové velice se líbily a zjednaly dovedné recitátorce bouři potlesku. Zna- menitý úspěch měl rovněž houslový koncert p. Leóna Sametinia s přednesením Brahmsova koncertu Ballady a houslový koncert dirigoval dr. Zemánek v delikátním odstinění doprovodu. Velice četně obe- censtvo z Chrudimi a okolí zvučnou pochvalou od- měnilo všechny pěkné výkony účinkujících + Církevní hudha v kol. chrámu sv. Petra a Pavla na král. Vyšehradě dne 22. listopadu: Missa ad hon Sct. Venceslai, Skuherský, graduale „Audi filia“ Cai- ner, offertorium „Afferentur“ Nikel, Pange lingua o Zelinky

doktor Pippich Nedbal Čajkovský Nedbalův Honz Dvořákův Novákův Musil Brahmsův Zemánek Petro Pavel Venceslai Skuherský Nikel Pange Zelinka Chrudim Cai Český Pilharmonie Český Filhar Český filharmonie Vllava Misso Audi filia

37 article

+ Koncert „Hlaholu vinohradského“ uspořádán bude v sobotu dne 21. t. m. se zvláště zajímavým pro- gramem. Na předním místě dlužno jmenovati nové trojhlasé sbory Emanuela Chvály „Kvetení“a „Zkouška“ pro ženské hlasy, které dávány budou z rukopisu, pak čtyřhlasý ženský sbor Malátův „Chytrá dívěina“ a Kovařovicův sbor „Voračky“ Jména Nešvera a dr. Lud. Procházka doplňují program sborový. Při koncertě účinkuje virtuos na houslep J. L. Buchtele. O nastudování programu má péči sbormistr „Hlaholu“ prof St. Jiránek + Koncert ruských nmělců Kussevického a Ma- montova bude konán dne 22. t. m. v neděli o 7. hod večerní. Umělci získali si za krátký čas svého praž- ského pobytu všeobecných sympatií. Pan Kussevický jest virtuosem na kotrabas a pianista pan Mamonto interpretem ruských mistrů. Lístky k tomuto zajíma- věmu koncertu dostati lze v hud. závodě p. Mojmín Urbánka (Jungmannova tř. 14.) + Umělecké kursy. Komorní virtuos Frant. Ondří- ček olevře ve Vídní pro pokročilé houslisty umělecké kursy, které potrvají pouze v měsících květnu a červ- nu. Každý žák musí býti technicky vyspělým hous- listou. + Čelanský v Petrohradě. Bývalý kapelník Ná- rodního divadla, nyní dirigent lvovské Filharmonie jež snad většinou se skládá z Čechů, zajel si se svým orkestrem pro vavříny do Petrohradu a zdá se podle toho, jak bylo přijato prvé jeho vystoupení, že se mu jich dostane hojně. Kritika chválí u něho temperament, unešení a vkus. Vytýká, že nediriguje klidně, nýbrž pomáhá si celým tělem, čemuž prý se zahraniční diri- genti přiučili od slavného Bülowa; ale podotýká hned, že Čelanský tuto manýru osvojil si v míře mnohem menší, než jiní jeho kollegově.

Chvál Malátův Kovařovicův Nešvera doktor Lud Buchtel Stanislav Jiránek Kussevický Mamonto Mojmín Urbánek Jungmannův František Čelanský Čecho Ma Ondří Vídeň Petrohrad Hlahol rodní divadlo

38 article Ze soudní síně.

Ze soudní síně. Z poroty. Pro urážku bursovní rady pražské plodinová bursy ocitl se včera zástupce mlýna p. Julius Rou- biček z Prahy před tribunálem soudců z lidu. Pod- kladem žaloby, podané na p. Roubička veškerými členy bursovní rady: pp. Hugonem Brandem. Zikm Korálkem, Karlem Werflem, Šal. Straussem, Ludvíkem Klatscherem, Václavem Zářeckým, Janem Trnkou, Ar- neldem Hochem. Kariem Vendulákem, Ludvíkem Soy- kou, Frant. Frolíkem, Leop. Schmiedem, Ignácem Kall- bergem, J. Ronzem, Juliem Hellerem, Josefem Pro- cházkou, Boh. Ryšánkem a Josefem Košerákem — byl obsah anonymního letáku, který krátce před vol- bami obdrželi všichni členové skupiny B) a ve kterém vytýkáno bylo bursovní radě, že prý provedla doplňo- vací volby způsobem nezákonným a že bursovní vět- šina kandidáty na místa radů předpisuje prostě už napřed, takže tato hodnost stala prý se už jakýmsi fideikomisem. Pisatelem zmíněného letáku, v němž domnělé počínání označeno „korrupcí“, označili žalu- jící p. Roubička, jehož jméno uvedeno bylo mezi ji- nými kandidáty v připojené kandidátní listině a který byl jedním z pohlavárů minority. Při ličení, které trvalo až do pozdních hodin večerních — vyslýcháno bylo 18 svědků — a jež sledovalo posluchačstvo, zá- ležející namnoze z návštěvníků a interessenlů praž- ské plodínové bursy, popíral obžalovaný, že by byl letáku autorem, vymlouvaje se na neznámého meže z neznámé prý tiskárny, kterému prý z ochoty pomoll

Julius Roa Roubiček Hugon Brand Zikm Korálek Werfl Šala Strauss Klatscher Zářecký Trnka Karie Vendulák Ludvík Soyo František Frolík Leop Schmied Kall J Ronz Heller Josef Ryšánek Josef košerák Praha Ara