1
masthead
20. listopadu' 1903.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
koželužství, Brady Arnošt, účetní, Frýz Al., adjunkt
dráhy, Marek Václ., professor, Petříček Al., rolník,
Tichý Jos., hötelier.
— Z Bíliny. (Přednášky) Přednáškový odbor
v Bílině pořádá cyklus veřejných přednášek poučných
pro lid český v Bílině a okolí. Dne 15. listopadu před-
nášeli pp. J. Bor a V. Mansfeld, prof. reálných škol
v Lounech: „Voda a účinky její na povrch zemský“
a něco „Z meteorologie“ a slova svá doprovázeli 150
obrazy, promítanými skioptikonem, který zapůjčil
p. Fr. Hess, ředitel hospodárské zimní školy v Lou-
nech, a řídil jej p. V. Urbánek, odb. uč. léže školy
— Z Úpice. (Poměry na našem nádraží Svato-
ňovice-Úpice) jsou nesnesitelné po stránce národnostní
i pokud se týče místností čekárenských pro obecen-
stvo. Nápisy, označující jednotlivé místnosti, jsou
z polovice úplně německé a z části, též arci napřed
německé a pak teprve, snad z milosti, české, ač obyva-
telstvo našeho okresu jest úplně české. Toto opatření
těžce neseme, neboť jest to snižování a nerespekto-
vání našeho národního citu. Vhodných místností pro
obecenstvo naše nádraží vůbec nemá, neboť dvě siíně,
jež prý mají býti čekárnami, jsou vlastně místnostmi
hostinskými pro úřadníky a zřízence dráhy. Chodbička
k pokladně vedoucí stačí sotva pro 6 osob a mimo
to slouží k přijímání zavazadel. Zřízení verandy pro
obecenstvo jest nanejvýš nutné. Nádraží naše jest
v tom ohledu pravé unikum všech nádraží v Rakou-
sku. Nedovedeme si představili, z jakých důvodů sprá-
va jiho-soveroněmecké spojovací dráhy stále otálí s tak
nutným rozšířením nádraží, které pro tak velikou fre-
kvenci cestujícího obecenstva naprosto nepostačuje.
Arnošt
Frýz
Al
Václ
Petříček
J Bor
V Mansfeld
profesor
Hess
V Urbánek
Bílina
Louny
Francie
Úpice
Raka
Tichá Jos
6
article
V městě Úpici, které samo má přes 5000 obyvatel, ja-
kož i v nejbližším okoli, jest mnoho továren tkalcov-
ských, strojnických a uhelné doly. Při tak velikém
průmyslovém rozvoji také frekvence na nádraží je
veliká. Městská rada úpická před pěti léty podala
ředitelstvu dráhy žádost za odstranění vylíčených
nepřístojností. Dostalo se jí však odpovědi nanejvýš
důmyslné, totiž, že bude vzata stížnost města — v úva-
hu, se kterou ředitelství dráhy patrně není dosud ho-
tovo. Či jest snad občanstvo úpického okresu proto
že je české, jen k tomu, aby přispívalo k zisku dráhy
ale po právech jež mu přísluší, aby se nehlásilo?
Úpice
7
article
Okresní výbor v Úpici zaslal těchto dnů oprávněnou
stižnost na ředitelství dráhy do Vídně a poukázal v ní
na všechny křivdy, které se dějí občanstvu v ohledu
národním i nedostatečnými místnostmi. Veškero oby
vatelstvo okresu je dychtivo na odpověď, jakou ředitel
ství dráhy okres, výboru zašle.
— Panorama. Holandsko v 50. obrazech vy-
staveno jest ještě dnes a zejtra v panoramatu »Gea
v Praze, Palackého ulice, čís. 15 n.
— Loulková divadla Na Národním lo ut-
kovém divadle su Fleků« hraje se dneso
5. hod. odpol. »Čarostřelec«. — Na loutkovém
divadle Národní jednoty pošuma vske
v Praze—VII. hraje se dnes ve prospěch vánoční
nadílky dítkám matičné školy ve Všekarech o 5. hod.
odpolední »Herkules«. — Na loutkovém divadle ve
prospěch damského odboru Národní jed-
noty severočeské na Smíchově v restau-
raci su lva« v Palackého třídě hraje se dnes
5. hod. odpol. »Čertův mlýn«.
— Ordinace. Pan MUDr. Antonín Kollinger
městský lékař na Smíchově, ordinuje opět na Jakub-
ském náměstí číslo 1. — Pan Med. Univ. dr. Karel
Ulrich, policejní lékař na Malé straně, počne dnes
20. listopadu ordinovati v Karmelitské ul. č. 15.
MUDr
Kollinger
Med
University
doktor
Ulrich
Úpice
Vídeň
Holandsko
50
Praha
Palacký ulice
Všekary
Smíchov
Jakub
karmelitský
Panorama
Loulková divadlo
národní jednota
čertův mlýn
8
article
Různě zprávy.
Různě zprávy.
= Nemoc ruské carevny. Z Petrobradu, 19. listop.
(C.-B.) O chorobě carevny Alexandry byl vydán ze
Skěrněvic dne 18. t. m. tělesnými chirurgy Hirschem
a Benem bulletin tohoto obsahu: Carevna Alexandra
onemocněla 17. listopadu prudkým zánětem pravého
ucha. Za minu ých 24 hodin nepozorováno odchy
lek od pravidelného průběhu této nemoci. Teplola
37 5, tep 68. — V soustrastné depeši, zaslané do
Darmstadlu, konstatuje car, že pro chorobu své choti
nemohou přijeti na pohřeb princezny Alžběty.
= Dva sňatky. V Paříži byl těchto dnů s velkou
okázalostí slaven sňatek dcery zesnulého presidenta
republiky francouzské Felixa Faura, slečny Lucie
Faurové a známého spisovatele Georgesa
Goyaua. Sňatek tento byl zajímavou pařížskou
událostí vzhledem k tomu, že sl. Faurova je vynika-
jící spisovatelkou a její muž jedním z předních spolu-
pracovníků »Revue des deux Mondes«. Pan Goyau
jenž nedávno vydal důkladné dílo o pangermánském
hnutí »Los von Rom!«, jež studoval též v Čechách.
je v českých frankofilských kruzích známou osobností.
Sňatek konal se v kostele Saint-Pierre de Chaill t
svědky byli pp.: René Berge, Marius Cramer, Brune-
tire, člen akademie a Henri Larin. Mezi přítomnými
byli vyslanec italský, vyslanec ruský, členové aka
demie, poslanci, spisovatelé atd. — Rovněž značnou
pozornost vzbudil sňatek dcery anglického slavného
publicisty a poslance Labouchera s markýzem
di Rudinem, poslancem a synem bývalého minister-
ského předsedy, konaný v kapi villy » Kristinae
v Moutughi, náležející Laboucherovi. Gabriel d'An-
nunzio, slavný spisovatel a básník, jenž byl svědkem
Rudiniho, věnoval nevěstě krásnou báseň, která, jak
praví italské listy, byla pokládána za nejcennější sva-
tební dar.
Hirsch
Bene
Alžběta
Faur
Lucius Faur
Goyau
Faurův
Los
Rom
Cramer
Brun
Larin
Laboucher
Rudin
Gabriel d ' Ana
Paříž
Čechy
SaintPierre jít Chaill
René Berge
9
article
= Pohřeb princezny hessenské Alžběty, jež
v Skěrněvicích byla náhle zemřela, konal se včera
v Darmstadtu, jak tamní depeše sdělují, odpoledne
o 3. hod. po příjezdu zvláštního vlaku z Ruska. Z
bílým pohřebním povozem, na němž postavena rakev
květinami pokrytá, následovali velkovévoda hessen-
ský, zástupce carův, velkokníže Sergěj, princ pruský
Jindřich, korunní princezna rumunská, členové a zá-
stupci jiných rodin panovnických, vojenští i obča nšti
hodnostové a tisicové obecenstva. Špalír tvořili stu-
denti, vysloužilci atd. V mausoleu vykonal obřady
dvorní kazatel Eihardt. Četné věnce položeny na
hrobku. Někteří knížecí účastníci pohřbu odešíi ještě
večer.
= Německé povšsli. Z Vídně, 19. listopadu
(Telef.) »N. W. Journal« sděluje z Berlína, že koluje
tam pověst, že hesenská princezna Alžběta stala se
prý obětí otravy a že jednalo se o attentát na život
carův (??). — Z Petrohradu, 19. listopadu. Lisly
souhlasně konstatují, že není pravdiva zpráva, jakoby
car Mikuláš byl také ochuravěl.
= Pozůstalost po královně Draze. Advokát Veli-
kovič, jak se z Bělehradu sděluje, odjel do Mnichova.
by sestrám Draginým, tam žijícím, odevzdal celou
pozůstalost zavražděné královny.
= Vivisekční afféra v Londýně. Z Londýna te-
legrafují: Tajemník antivivisekční společnosti Cole-
ridge obvinil professora universitního dra. Boylesa,
že provedl jakous operaci na psu, aniž ho dosta-
tečně étherisoval. Byl odsouzen vyplatiti za obvinění
své napadenému 2000 lib. šterlinků.
Jindřich
Eihardt
N W
Alžběta
Mikuláš
Veli
Darmstadt
Rusko
Vídeň
Berlín
Petrohrad
Bělehrad
Mnichov
Draginý
Londýn
Telef
Colo
10
article
= Velké defrandace v ministerlu. Z Pešti se
telegrafuje: Již dne 2. t. m. poz rováno v ministeriu
vnitra, že účetní knihy vedeny jsou nesprávně a že
byly páchány defraudace. Ve středu podařilo se
zjistit pachatele, 45letého vrchního ředitele pomoc
ných úřadů Kolomana Kadara. Žil velmi okázale a
sázel při dostizích ve Vídni a v Pešti značné sumy.
Peníze bral z pokladny, již měl pod dozorem a za-
krýval schodek nesprávnými zápisy v účtech. Zdá
se, že tyto defraudace páchány byly již po několik
let. Výška defraudované sumy, až dosud zjištěná,
páčí se as na 100.000 K. Kadar byl dnes o 1/22. hod.
v noci ve svém bytě zalčen a odevzdán policejnímu
ředitelství. Vyšetřování bylo zahájeno. — Úřadně
oznamují: Kadar, jemuž svěřeno přijímání peněžných
zásilek pro ministerstvo vnitra a jich odvádění státní
pokladně, zpronevěřil z těchto peněz skoro 105.000K
a udal se sám. Na žádost ministerstva vnitra byl
ještě v nocí policejně vyslýchán. Přiznal se, byl
vzat do vazby a během dne (19. listopadu) odvede
k soudu. V ministerstvě vnitra provedena ještě v noc
za přítomnosti inspekčního úřadníka policejního pro-
hlídka a dle zápisků v Kadarově kanceláři zjištěn
schodek 104.637 K. Nařízeno zevrubné vyšetřování.
S Kadarem zavedeno disciplinární vyšetřování a zá-
roveň zbaven svého úřadu.
= Vypíchla násilníku obě oči. Z Pešti se tele
grafoje: V Szolroku napadl čeledín Schmid paní
svou a chtěl ji znásilniti. Tato bráníc se, vypíchla
hřebenem svým násilníku obě oči. Schmid podlehl
ranám těm.
= Srážka lodí. Z Devonportu, 19. listop. (C B.
Minoborec »Falcon« srazil se v průplavu s rybá
skou loďkou, jež se potopila a její posádka prý za
hvnula. »Falcon« příšel o jednoho muže.
Kadar
K Kadar
Kadare
Schmid
Minoborec
Falcon
Pešť
Vídeň
Kadarov
Devonport
C B
12
article
Boj o knihu.
Boj o knihu.
22 — V Německu rozpoutal se posledním
časem boj, který má pro literaturu značný vý
znam, třeba se dolýkal jen zevnější stránky
její, knihy. Stojí proti sobě dvě vrstvy intelli-
gence: vědecký svět, jenž knihy tvoří, a svět
knihkupecký a nakladatelský, jenž je vydává
šíři. Boj od prvních ukázek, o nichž jsme svým
časem referovali, nabyl velkých rozměrů, z mrzu-
tých výtek vyrostly zásadní rozpory, které s
nyní v řadě brožur projednávají, nehledě k
spoustě článků ve všech čelnějších revních
dennících Německa. Otázka netýká se jen Ně-
mecka, ale, s náležitými změnami, celého knih-
kupeckého trhu.
Boj počal hnutím v akademických kruzích
jež pronášely různé stížnosti, až se utvoři
Akademický ochranný spolek. A jménem tohot
spolku vydal professor národního hospodářstv
na universitě lipské dr Bücher silnou knížku
nadepsanou »Německé knihkupectví a věda«
v níž se vyčítá knihkupcům a nakladatelům
že jsou zpátečníci. Nakladatelům se vyčítá, že
vykořisťují autory, »sortimentu« pak, knihkupe
ctví, že je zbytečným a škodlivým prostřední
kem, jejž třeba odstraniti, poněvadž neoprávně
ným ziskem zdražuje ceny knih na škodu autorů
i obecenstva. Na lento patrně již očekávaný
útok odpovědělo představenstvo »bursovníh
spolku« »prohlášením«, které opět vzbudilo »vy
světlení« Akademického ochranného spolku, na
čež, abychom zůstali při offlciální literatuře.
vyšlo druhé, velice zvětšené vydání Bücherova
spisu, zároveň téměř s pamětním spisem »Věd
a knižní obchod«, vydaným německou naklada
telskou komorou.
Bücherův
Německo
13
article
Posledním, zajisté však ne konečným spi-
sem této polemické literatury je konečně kniha.
vypracovaná předsednictvem »svazu okresních
a místních spolků knihkupeckých«, rozesílaná
tyto dny na nejrozmanitější adresy a nade-
psanák »Theorie a praxe«. Podává nejprve
stručný přehled sporu, netají se rozhořčením
nad tím, že Büchrovi dostaly se do rukou tajné
a důvěrné cirkuláře, dokumenty určené jen pro
knihkupce odborníky — hněv nad prozrazením
jich zdá se svědčiti, že obsahují fakta dosti
významná — a pak obrací se podrobně proti
výtkám Bücherovým.
Pokud budou proti sobě státi strany tak
výlučně strannicky interessované, jako autoři vě-
děckých knih a nakladatelé je vydávající a pro-
dávající, nedojde asi k vyrovnání zásadníeh
sporů. Autoři stále budou se eítiti v nevýhodě
k nakladatelům a budou přesvědčeni — srovná
vajíce zisk pracovníka se získem prostředníka.
že poměr mezi vyrabitelem a nakladatelem v lite-
ratuře je nesprávný na jejich škodu. A nakla-
datelé i knihkupci stále budou přesvědčeni,že
všechny ty požadavky vědy a umění jsou vy
myšleny jen proto, aby zahubily knihkupeck
obchod.
Büchr
Bücherův
14
article
Ovšem je možno, aspoň theoreticky, aby
spojili se umělci i vědci s knihkupci a nakla-
dately za jiným, vznešenějším cílem, než jetě
žení, zisk, z produkce literární. Aby měli na
paměti, že práce jejich společně směřují k po
vznesení a posílení lidských duší, že jest, neb
aspoň má býti posvátným úkonem ve službách
ducha, rozdílením chleba života hladovým
žíznícím po poznání.
Brožura Büchnerova i odpovědi na ni svědč
však, že je k tomuto ideálu ještě daleko, a že
jsou to otázky mnohem praktičtější, o výši hono
rářů, přetiskovaných exemplárech, boykoltován
soukromých nakladatelů, které zaměstnávají vě
decké i obchodní hlavy.
U nás zdálo se, že před nedávným časem
nakladatelským družstvem bude vzbuzen podobný
zásadní spor. Zdá se však, že jsou naši autoři
a zvlášť vědečtí autoři, trpělivější. Přece všal
by snad trochu číslie, trochu fakt a trochu úval
o poměru autorů — i nebelletristů — k nakla-
datelům neškodilo.
Büchnerův
16
article
* Le droit historigue de la Bohéme et les ten-
dances fédaralistes en Autriche. Pa
Henri Hantich. Paris 1903.
Neunavný a nezištný hlasatel vzájemnosti česko-
francouzské, prof. Jindřich Hantich, který před
nedávnem napsal a v »Revne Hebdomadaire« uve-
řejnil stať La Bohěme d'aujourd'hu i, seznamuje
ve své nové brožuře francouzské čtenářstvo, inter
essující se o českou otázku, s naším státním právem
a federalistickými snahami slovanských národů v Ra-
kousku. Způsobem stručným, jasným, každému sroz-
umitelným, a co zvláště padá na váhu, věcně správ-
ným, líčí vývoj celého našeho státního života o
spojení zemí koruny české se zeměmi rakouskými
s korunou sv.štěpánskou, tedy od roku 1526 až na
naše dni. Zcela správně informuje tu francouzského
čtenáře o významu důležitých převratů, fásí a mo-
mentů v historii českého státního práva, jako na př.
převratu pobělohorského, reforem Marie Terezie
Josefa II., doby absolutismu a centralismu v prvé
polovici XIX. století, moderních rozmachů ústavních
v r. 1848, opětné absolutistické a centralistické reakce
v letech padesátých, obnovy života ústavního v letech
šedesátých atd. Na konci své práce líčí autor ledera-
listické snahy českého národa a ukazuje na zvrá-
cenost vídeňské politiky, která by nejraději všechny
národnostní rozdíly v Rakousku ve prospěch Ně-
mectva setřela a vytvořila bezbarvou racu rakouskou.
Práce p. Hantichova vyšla původně v »Revu
du droit public et de la science politique en Franc
et a l'étranger«, a nyní jako zvláštní olisk. Výtěžek
jest věnován ve prospěch vystavění pomníku českému
králi Janu Lucemburskému. Nehledíce ani k této
okolnosti, doporučujeme práci p. Hantichovu našim
kruhům čtoucím francouzsky co nejvřeleji.
Dr. K. K.
jít le Bohéme
Hantich
profesor
Marie Terezia Josef II
Hantichův
Jan lucemburský
K K
Paris
Rakousko
Le Bohout d ' aujourd ' hu
17
article
* Dějiny obecní správy král. hlav. města
Prahy za léta 1860 až 1880. Sestavil Vojtěch
Kraus, mag. adj., řízením měst. archiváře prof.
dra. Jar. Čelakovského. V Praze, 1903.
Pozoruhodná publikace, podává zevrubný, úřad-
ními akty doložený obraz dějin pražské obecní
správy od doby, kdy z rukou Haasovské zněmčené
strany otěže obecní ujala representace česká. Již
r. 1857 čítala Praha v pěti tehdejších svých městech
142.000 obyv. Tehdejší osady předměstské, Karlin,
Smíchov, Libeň, Vyšehrad, Bubny a Holešovice byly
obývány sotva 30.000 obyv. Nyní sama čtyři nej
větší předměstí vykazují dle posledního sčítání
185.000 obyv., s nimi pak a s Prahou již srůsta-
jící menší předměstské obce čítají opět 100.000 obyv.
a úbrnný počet obyvatelstva skutečné Prahy ve
smyslu zeměpisném i národním překročil již impo-
nující čislici 500.000 duší.
Chtějíc ukázati, kterak pokročila matička Praha
za 20 let české správy, jest publikace spolu bez
děkým obhájcem myšlenky jediné veliké Prahy, kte
réž dlužno každé jiné stanovisko podříditi.. Velko
městské úkoly a velkoměstská administrace, majíl
býti vykonávány dle pužadavků doby, nesnesou de-
vateré nebo desateré obecní individuality, jejíž ab
snrdnost dokládaji události téměř každého dne.
Kraus
profesor
doktor
Čelakovský
Praha
Smíchov
Libeň
Vyšehrad
Bubno
Holešovice
Karlin
18
article
Oba vydavatelé snažili se aby budoucímu dějepisci
který jednou bude kresliti hislorický obraz pražského
vývoje ve II. polovici XIX. stol, byl na snadě ma
teriál spolehlivý, časového nebo strannického zbar
vení prostý, na jehož základě bude lze vystihnout
dalekosáhlý rozdíl mezi úpadkem všeho politickéh
i městského života i současného ponížení národnost
české před r. 1848, kdež napočítala tehdejší byro
kratická obecní správa 60 pro c. obyvatelstva něme
ckého a mezi poměry, vzbuzenými obnovou samo
správy městské r. 1861.
V publikovaném právě svazku podán materiá
k dějinám obnovené české obecní správy v prvěm
jejím decenin. Vyloženy osudy obesního zastupitel
stva a proměn v něm od vydání provisorního obec
ního statutu ze dne 27. dubna 1850, vylíčeny pa-
mátné obecní volby z r. 1861, které odvály vládu
německo-zpátečnické menšiny. Následkem vítězstv
vlasteneckého byla volba prvého národního starosty
Františka Pštrosa, jehož slavná installace dopodrobna
vypsána. Týmž způsobem podána zpráva i o všech
následujících doplňovacích volbách do
sboru obecních starších až do r. 1870.
František pštros
19
article
Byla to pohnutá doba německé lžiústavnosti za
vlády Schmertingovy a později »občanského« mini
sterstva, jejiž působení zračí se i v osudech obecn
správy pražské. Kromě králké a nerozhodné episody Bel
credovy, která nad to byla přerušena okkupací pruskou
byla po celé decennium loď státní v rukou ústavo-
věrných německých stranníků, jichž ne posledním
úkolem bylo vyrvati českým činitelům opět hlavn
město království českého. Chicany sypaly se na sbo
obecních starších a na starosty jim volené. Publikace
výmluvně illustruje způsob, kterak sta rostové dr
Bělský a dr. Klaudy byli přinuceni, onen Kellersper
gem, tento Kollerem k resignaci na čestný úřad svů
Nezapomenutelna jest činnost dra Bělského za invase
pruské, když zeměpanské úřady Prahu chvatně opu
stivše, veškero břímě veřejné správy na bedra sta
rostova uvalily. Týž Bělský, jehož zásluhy uznány
na místech nejvyšších, přinucen již po roce vzdát
se úřadu, když hájil právo sebeurčení měšťanskéh
sboru granátníků ve příčině řeči velicí.
credův
Bělský
doktor
Klauda
Koller
Praha
20
article
Nebyloť tehdy ještě nemožností, aby vláda do
pomohla k vělšíhě na staroměstské radnici Němcům
kteří v boji volebním udrželi si kromě Josefova
i druhé sbory malostranský a staroměstský. Prot
nutkavou jevila se povinnost české většiny, aby pro-
visorní a již i zastaralý statut, jakož i volební řád
s ním úzce sloučený byly ve shodě s poměry upra-
veny. Proti zřejmé německé tendenci získati půdy na
radnici pro své stoupence měli Čechové ve zření
všeobecnou úpravu řádu obecního s rozšířením
volebního práva i na menší poplatníky, zejmena malé
živnostníky. Z vylíčeuí páně Krausova vidí se něžná
p če, již tehdejší vláda věnovala tužbám pražských
Němců, nalehajíc zvláště na starostu dra. Klaudya
a na náměstka Huleše, aby jednání o změně obec
ního řádu uspíšili, ovšem ne dle humanního v pravd
návrhu Klaudyova z r. 1868, který volební právo
rozšiřoval i na poplatníky 5zlatové a měl již ve
zření i budoucí Velkou Prahu.
Ve stati pojednávající o úřadech obecních a or
gánech jejich ukazuje pilná snůška dat, jak mohutně
vzrůstala obecní agenda pražská již za prvého de-
cennia české správy. Vsunuty jsou i zajímavé zprávy
o jazykových poměrech v obecní správě pražské
kteréž česká většina vyřizovala po rozumu absolutn
rovnoprávnosti, ale se zásadou, že jazyk převážné
většiny obyvatelstva jest jazykem správy městské
Ty a podobné vlastenecké snahy nepotkávaly se are
s přízní vlády a Němců, jak svědčil pokus, zavěst
české velení do měšťanského sboru granátníků, jent
způsobil takových rekriminací, že starosta dr. Bělský
viděl se pohnuta vzdáti se úřadu. Vylíčení poměrův
ústavů humanitních, pražskou obcí spravovaných
statný svazek zavírá.
Němec
Prot nutkavý
Čecho
Krausův
Huleš
doktor
Bělský
Velká Praha
21
article
* Kare! V. Rais, Slrolek. Kus živola. Nakl
Mái. Prostý kus života, ale co v něm životní pravdy
a ryzí poesie! Historie prostá a prostě vypravovaná
ale prodehnuta onou vůní domácí půdy, jež vyzna-
čuje všechna díla autorova. Dovedeť jako málo kdo
kresliti postavy z horského kraje, tak úzce spiatě se
životem přírody a názornosti mnohdy až překvapující
S dojemným pocitem provází autor svého malého ne
bohého hrdinu na kruté pouti od stavení ke stavení
odkázaného na trpký chěb cizí milosti
* La Rochefoucald, Maximy a úvahy mo
rálm. Přeložil a úvodem opatřil Jaroslav Pšenička
Světová knihovna, red. Jar. Kvapil, sv. 352. Nakl
J. Otto. Autor, z nejskvělejších literátů své doby
v přítomně knize přísně a zvolna odvažoval své zku-
šenosti, vkládal je v úsečné, zhuštěné kapitolky a
utvořil knihu silně prosycenou pessimismem, jež vzbu-
dila všeobecnou pozornost, neboť ž svou dobou tu-
šena v ní nejen zpověď autorova, ale zpověď celého
století, odevzdaná do rukou budoucnosti. Bystří du-
chové poznali také ihned, jak velká dávka trpké pravdy
je v ni skryta. Jeť autor přesvědčen, že všechny skut
ky klíčí v sebelásce, jevící se ve dvou podobách
v pýše a zištnosti.
Kare
V Rais
Slrolek
Pšenička
Kvapil
svatý . 352
Otta
Máe
horský kraj
Le Rochefoucald
22
article
* PhDr. Václav Sixta, O sopkách. S 1 map
kou a 13 vyobrazeními. Světová knihovna, red. Jar
Kvapil, sv. 353—354. Nakl. J. Otto. Výklad o sop-
kách, jejich povaze, zeměpisně rozloze, jejich horni-
nách a nerostech, jakož i o následcích jejich činnosti
Zmíněno o elektřině jakožto příčině zemětřesení a
výbuchů sopečných dle vlastních pozorování autora
i četných pramenů, zvláště dle výzkumů prof. Karla
Václava Zengra. Autor podává především obsáhlý pře-
hled činnosti nejznámějších sopek, o účincích vulka-
nických výbuchů na okolí sopek a probírá různé zjevy
vulkanické, jako solfatary, bahenní sopky, geysery
ald. způsobem jasným a snadno srozumitelným.
* Jan Klecanda, Maloměstský apoštol. Kus
historie malého městečka. Sebrané spisy, sv. X. Nakl.
Jos. R. Vilímek. Autor dovede velmi názorně líčií
život maloměstský ve všech jeho drobných zjevech
Ty malicherně, často pitvorné půtky stran, usilujícíc
o dobytí nadvlády ve správě města, stávají se mnohdy
tragickými pro zúčastněné osoby, nadutá domýšlivost
opirající se o plně žoky peněz, maří sebe upřímnější
snahy přátel pokroku — dosti tu oříležitosti pro
pernou satyru.
* B. K. Vindyš, Ve ztrážném domku. Illustroval
Věnceslav Černý. Knihovna Malého Čtenáře. Nakl
Jos. R. Vilímek. Autor dovedl obratně získat pozor-
nost svého čtenářstva pro život železniční. Osnov
děje vpletena je v dobu hrozně povodně záříjověr
1890 a vylíčen hrdinný čin synka hlídače trati, jenž
zachrání před katastrofou vlak na promoklé hrázi
Podrobně vylíčen život na trati a líčení propleteno
episodkami ze živola železničního
PhDr
Sixt
Kvapil
svatý . 353
Otta
profesor
Karel
Václav
Zengr
Klecanda
R Vilímek
K Vindyš
Černá
Jos
23
article
Z českých listů.
Z českých listů.
* Český časopis historický« přináší
studii nedávno zemřelého mladého, nadaného učence
českého Ladislava Hofmana o Bismarkovi. Hofman
byl muž vzácného srdce, ušlechtilé mysli a hlubokého
ducha, jeho studie svědčí, jaký znamenitý pracovník
v něm ubyl české vědě. Z referátů téhož čísla ne-
mohu pominouti věcný a důrazně podaný posudek
L. Niederia o známě Czambelově knize »Slováci a ich
reč«. Naši lidé i Slováci měli by uvažovati o závěreč-
ných slovech: »Poslechnouli Slovácí rad páně Czam-
belových a odřeknouli se nás definitivně a zavrou-li
dvéře před českou knihou, pak jim při nynějším stavu
slovenské literatury (a ten dlouho jiný nebude ne-
zbude, než učiniti vskutku to, co pan Czampel m
na mysli — obrátiti se k literatuře maďarské a po
něvadž je tato celá proniknuta duchem maďarským
přijmouti s ní maďarskou kulturu, maďarskou státní
ideu... Že by jim za to Maďaři dali školy a ústavy
k vzrůstu literatury nutné, naprosto nevěřím a nevěti
nikdo, kdo sleduje myšlenky a řeči politiků maďar
ských.«
»Živa« má pozoruhodný článek o našich po-
měrech studentských, jenž pod formou dopisu o životě
na Javě trpce kritisuje naší nepodnikavost, pracovní
nesamostatnost, špatnou organisaci práce, honbu z
úřady, nedostatek autokritiky, přes trpkou kriliku pro-
zírá z celého článku upřímná starost a srdečná péče
o dorůstající pokolení studentské a o jeho osud.
Hofman
Bismark
L Niederio
Czambelův
Slovák
Czampel
Maďar
Živa
Poslechnoout Slovácet rada pán Czam
24
article
* F. Drtina má v »Paedagogických rozhledech«
studii o »Universitě budoucnosti«. Podává takto cha-
rakteristiku vysokého školství: »Je místem volného
myšlení, soustavného vědeckého bádání, kde pokrok
vědecký se umožňuje a výzkumy vědecké se dějí, kde
zároveň dorost vědeckých pracovníků v methodický
poslup bádání se zasvěcuje a vychovává, je však na
druhé straně vrcholem a korunou všeho školství, je
nejvyšším ústavem vyučovacím, odkud věda, vzdělán
poznání má ve všechny vrstvy národa se šířiti, je
F Drtina
25
article
osvěcovati, zušlechťovati a povznášeli. Vysoké školy
jsou tedy úslavy vědecké, jsou však zátoveň ústavy
vzdělávací, jsou kuiturním střediskem národníh
života.«
* V »Časopise p krokového studentstva« uvažuje
O. Kramář o reformě filosofické fakulty. Je to zá-
věrečná kapitola dříve otištěné studie »o akademickém
vzdělání národních učitelů«. V počátku t'to kapitoly
ukazuje k rozsáhlosti fakulty filosofické a k závadám
vznikajícím nahromaděním různých věd v jedné
fakultě.
Čtenář.
Ze slovanských listá.
* O „bosácích“ M. Gorkého vyslovil se Lev N.
Tolstoj velice nepříznivě. Celá sféra nocleháren je
Tolstému nesympatická (belletricky). Stejně nerad vidí
t. zv. „tlustě“ časopisy (Russkaja Mysl, Věstník Evropy
aj.). Zdá se mu prý, že časopisy ty jen fingovaně vy-
cházejí v Moskvě neho v Petrohradě: považoval by
je spíš za plod redaktora někde v zapadlém městečku
v hluboké Rusi
* Gorkij, požádán nakladatelem o autobiografi
sedl a napsal: 1878. Ševcovským učedníkem. 1879.
Učedníkem u malíře pokojů. 1880. Kuchtíkem na
parníku. 1884. Agentem. 1885. Pekařem. 1886. Chori-
stou u kočovné herecké společnosti. 1887. Pouličním
prodavačem jablek. 1888. Kandidátem sebevraždy.
1890. Písařem u advokáta. 1891. Pěším cestovatelem
po Rusi a 1892. Autorem prvního románu.
O Kramář
M Gorký
N Tolstoj
Tolstý
Gorkij
Písař
Evropa
Moskva
Petrohrad
Rus
Russkij mysl
26
article
* Postup civilisace lze měřiti počtem knih do
roka vydaných? V Rusku jsou číslice velice charak-
teristické: roku 1887 vydáno 181/2 millionu svazků
r. 1891 23 mill., r. 1895 35 mill., r. 1898 44 mill.a
r. 1901 58,529.480 svazků!
* Ježeměsjačnyja Sočiněnija přináší
korespondenci Turgeněva s Gustavem Flaubertem. I pr
širší veřejnost jsou zajímavy, objímají dobu od r. 186
až 1880; zvláště perioda francouzsko-německé války
je poutava.
* Niwa polská horlí na zlořád nakladatelský.
vydávati starší díla pod novým litulem jako novinky
Vzniká nebezpečná nedůvěra čtenářstva. Zdá se, že
machinace začíná se velmi vzmáhati, když nucen lis
tak umírněný proti ní se ohražovati
* Polské listy rozepisují se o divadelní novine
„Život“ Wilhelma Feldmana. Sujet hry je
láska děvčete k ženatému skladateli, tak chorobně
vášnivá, že sama matka vidí se nucena zpět přivolati
zapuzeného milence. Celá skála duševních bojů prove-
dena s plastičnosti u Feldmana už z minulých prae
známou.
* Przeglad dentystyczny píše o zubním
lékařství v Srbsku. V celém Srbsku je pouze šest den-
tistů. Pouze tři jsou diplomovanými doktory. Všech
šest bydlí v Bělehradě, takže celé království je zba-
veno lékařské pomoci zubní. Praktičtí lékaři na ven-
ku, kteří jako vedlejší zaměstnání pěstují dentistiku.
mají silnou konkurenci v lazebnících a v cikánech
kteří prodávají prášky a mixtury k zahnání bolestít
konečně i srbští popové zaříkáváním zubních bolest
kazí lékařům obchody.
Turgeněv
Flaubert
Feldman
Cikán
Rusko
Srbsko
Bělehrad
Ježeměsjačnyja Sočiněnija
27
article
Z oizích revuí.
28
article
* Hochschul Nachrichten uveřejňují pře-
hlednou stať o celkové návštěvě na rakouských univer
sitách. Počet posluchačů v celku stoupá. Roku 1896-
bylo v celku 16.196 posluchačů, r. 1902-3 již 20.035
Dle výkazů za rok 1902-3 jdou co do počtu posluchač
stva university rakouské takto za sebou: vídeňská
7621), pražská česká (3525), lvovská (2414), krako
ská (1718), štyr.-hradecká (1690), pražská německá
(1414), inšprucká (1051) a — černovická (602! — praž-
ská česká takulta právnická sama má 1961 posluchačů
tedy třikrát tolik než celá třílakultní universita
v Černovicích!). Proti třem létům minulým klesla
1902-3 návštěva na universitě v Inšpruku, všude jinde
stoupla. Nepočítáme-li vídeňskou, která je (co do po-
sluchačstva) vlastně kosmopolitickou, pak tři slovanské
university (Praha, Lvov. Krakov) mají v celku 7657
posluchačů, za to čtyři německé (Praha, Inšpruk, Hra-
dec, Černovice) mají v celku pouze 4757 posluchačů
Na pažské české universitě jeví se zjevný úbytek
na medicinské fakultě (r. 1898-9 585 posluchačů, 1902-3
342 posl.), za to na filosofické fakultě největší příbytek
z rakouských universit (1898-9 607, 1902-3 10951).
Žen studuje nejvíce ve Vídni (1901-2 303, 1902-
188); v Krakově (1901 153, 1902 104): v Praze čes.
1901 109, 1902 80); ve Št. Hradci (1901 1233; 190
78); ve Lvově (1901 147; 1902 72). Nejslabší je ná-
vštěva žen na universitách v Praze (německé) 1901
31, 1902 24); v Černovicích (1901 30, 1902 24)
v Inšpruku (1901 7, 1902 10). Mimo Inšpruk všude
návštěva žen roku 1902 oproti r. 1901 značně klesla-
Mr. Penn.
Hochschul
Černovice
Inšpruk
Praha
Lvov
Krakov
Vídeň
Hradec
medicinský fakulta
Inšpruk
30
article
* Na přástkách. Dvě básně výpravné. Napsal A
Heyduk. (Spisů svaz. 22. a 23.) Skvostně vázane
3 K 20 h. Nakladatel J. Otto v Praze.
* Čarodějnice. Učitelka a madka. Napsala Sofie
Podlipská. (Spisů sv. XI.) Cena 1 K 45 h. Nákladem
České grafické společnosti „Unie“ v Praze.
Dějepisné povídky ze světlých i stinných dol
české koruny. Napsal Alois Dostál. Díl I. Cene
3 K 60 h. Nakladatel Al. Hynek v Praze.
Dušc i srdoo. Drobná prósa. Napsal J a
Osten. (Šaškova „Moravská bibliotéka, ročník XVII.
Vychází v sešitech po 20 hal. Nakladatel Alois Šašel
ve Velkém Meziříčí
* Nestřežené chvilky. Karikatury a studie. N
psal Fa Presto. Cena 2 K. Nakladatel F. Topič
Praze
* Pověsti z Ještěda. Napsala K. Světlá. Cena
2 K 80 hal. Nakladatel J. Otlo v Praze
* Sirotsk. Kus živola. Napsal Karel V. Rai
S barvotiskovou obálkou M. Alše. Cena 3 K. Nakla
datelské družstvo „Máje“ v Praze
* Nauka o nethématické improvisaci varhanní
Ku potřebě školní, jakož i k soukromému studiu napsa
Karel Stecker. Cena 2 K.
* Nauka o zboží pro školy obchodní a průmyslové
jakož i k soukromému poučení. Sepsal K. Lukáš
Díl II., 2. vydání. Cena 7 K. Nakladatel F. Řivnáč
v Praze.
Heyduk
Otta
Sofie podlipský
svatý . XI
Dostál
Al
Hynek
Osten
Šaškův
Alois Šajít
V Rai
M Aleš
K Nakl
Stecker
F Řivnáč
Praha
Velký Meziříčí
Ještěd
Presta
Sirotsk
31
article
Návod k snadnému nančení se chromevé malb
fotografií. Napsala O. Petrová. Cena 60 hal
Nejstarší památky jazyka i pisemnictví českého
Díl I. Prolegomena a texty. Vydal dr. v
Flajšhans. Cena 6 K. Nakladatel dr. Fr. Bačkovský
v Praze.
* O nedoslýchavosti, Hluchotě a ochvaně sluchu
Napsal dr. Josef Císler. („Lidových rozprav lékař
ských“ řady IV. č. 10.) Cena 1 K 50 hal. Nakladate
J. Olto v Praze.
* Český Časopis historický. Vyd. J. Goll, J. Pe
kař, IX. 4.: Novotný: Bachmanna Geschichte Boh
mens; Pekař: Nejstarší kronika česká, L. Hofman
Bismarck. Z referátů: Hollzmann: Císař Maxmiliar
až k svému nastoupení na trůn (1527—1564), (rel
J. Goll). Bidlo, J., Jednota bratrská v prvním vyhnan-
ství (Autoreferál).
* Slovníček samoznaků a zkrácenin těznopisu če-
ského. Sestavil a vlastním nákladem vydal J indř
Kettner, účetní revident v Praze, 486—III. Dil
6. vydání. Tiskem „Unie“ v Fraze. 1903. 64 str. 89
Cena 80 h. Spisek vynikající pečlivou úpravou těší se
jakožto c. k. ministerstvem schválená pomůcka veliké
oblibě v kruzích českého těsnopisectva.
* Jak se nančím kreslit? Vzory ke kreslení v
škole i doma od J. van Dijcka. Text přeložil Ondře
Pisch. 2 svazky vkusně váz. po 2 K 10 h. Nakladate
A. Píša, knihkupec v Brně.
O Petrová
Prolegomen
doktor
Flajšhans
Bačkovský
Císler
J Olto
J Goll
Novotná
Pekař
L Hofman Bismarck
Bidlo
J indř Kettner
Dila
Fraga
J Dijck
Pisch
A Píša
Francie
Praha
Brno
SF
Bachmann Geschichte Boh
starý kronika
32
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z kanceláře Národního divadla. Dnes opakují
se veselohry jednoaktová „Ptáčník“ od V. Kl. Klic-
pery a třiaktová „Ženichové“ od S. K. Macháčka
jež obě při předvčerejším představení způsobily velm
mnoho veselosti. Dnešní představení připadá 2. čtvriee
předplatitelů. Premiéra Pucciniovy opery „T osca“
jest již zejtra. Dílo vlašského maestra objevilo se již
při posledních zkouškách v celé své kráse, takže je-
jímu zejtřejšímu prvnímu provedení hleděti lze s na-
pjetím vstříc. O zejtřejším předslavení zpívati budou
hlavní partie pí. Maturová, p. Benoni a p. Mařák. Zpě-
vohru nastudoval a řiditi bude chéf opery p. Kare
Kovařovic, režii má p. Polák. Děj opery odehrává s
v červnu r. 1800 v Římě, první dějství v kostele Sanie
Andrea della Valle, druhé dějství v jedné z komna
paláce farnésského, z níž přes dvůr viděti jest osvě-
tlené křídlo paláce, obývané královnou neapolsko
Marií Carolinou, dějství třetí na terasse hradu Anděl-
ského, s výhledem na chrám sv.-pelrský a Vatikán
z prvu za Hvězdně noci a při vyzvánění zvonů věčného
města, pak za svitání a v červáncích. V opeře zaměst-
nán jest celý operní apparát a velká komparserie.
Zejtřejší představení je mimo předplacení a vstupenky
k němu prodává denní pokladna divadelní: zároveň
přijímá záznamy k představení druhému, jež bude
v pondělí. Na neděli odpoledne určena je Nedbalova
baletní pantomima „Pohádka o Honzovi“, na
večer první reprisa „Tvrdohlavé ženy“. Slavný
mistr humoru Coguelin ml. hráti bude se
svou společností v Národním divadle toto úterý.
Klement
S K Macháček
Pucciniův
Maturová
Benon
Mařák
Kare Kovařovic
Polák
Marie Carolina
Anděl ský
svatý
Nedbalův
Honz
ml
Řím
Vatikán
národní divadlo
Andrea della Vallo
33
article
Umělec, jenž jest bratrem Coquelina st.. u nás již
známého, narodil se r. 1848, vyníkl záhy neobyčejným
svým nadáním a pobyv krátce u některých divadel
pařížských, vystoupil poprvé 8. června 1868 v Comědie
Francaise a již po 10 létech zvolen byl jednohlasně
za společníka tohoto prvního dramatického ústavu
francouzského. Role, v nichž u nás pohostinsku vy-
stoupí, patří k jeho nejznamenitějším výkonům. Jest
to ve hrách „Le gendre de Mr. Poirier“, čtyř-
aktové komédii od Em. Augiera a jednoaktové „La
joie fait peur“ (Strach z radosti) od Mme. Girar-
dinové. Hra první provozovala se v divadle prozatím-
ním pod titulem „Tchán a zeť“ a vyšla tiskem nákladem
Jar. Pospíšila, v jehož knihkupectví na Perštýně nebo
též u divadelní pokladny lze ji koupiti. Po obou hrách
přednese Coguelin ml. ještě některé své pověstné mo-
nology. Představení úterní bude mimo předplacení
a za ceny mimořádně levné, totiž operní pouze o polo-
vinu zvýšené. Vstupenky k němu vydává divadelní
pokladna již nyní. Nákladem správy Národního divadla
vydána byla u příležilosti dvacátěho výročí otevření
Coquelin
jít Mister
Poirier
Augier
Pospíšil
Perštýn
Comědie Francaise
národní divadlo
34
article
Národního divadla brožura „Dvacátý rok Národ-
ního divadla“ z péra ředitele pana G. Schmo-
ranze. Koupiti ji lze za 60 hal
+ Lidové divadlo „Urania“ v Praze VII. Dnes
hraje se jako X. hra v předplacení poprvé vtipem
sršící veselohra „Ultimo“ od Gustava z Mosrů. Režisěr
V. Spurný Hlavní úlohy hrají dámy: Spurná Bitrma-
nova, Světlá, Balákova, Pražská, Stará, Bermanová
a pp. Kovář, Šípek, Pražský, Haasen. Mráček, Poče-
pický, Rabský, Chalupník, Berman. Začátek o 7. hod.
večer. Po divadle dostatečný počet vozů elektr dráhy
Zejtra hraje se výpravná fraška „Pražané v Pekině“
Představení lo pořádá Strojnická beseda v Praze ve
prospěch fondu ku práci neschopných členů, vdov
a sirotků. Začátek o 148. hod. več. Ceny míst polo-
viční.
G Schmo
Gustav
V Spurná
Balákův
Bermanová
Kovář
Šípek
Mráček
Poč
Chalupník
Berman
Praha
národní divadlo
+ lidový divadlo
Haasen
Spurná Bitrmanova
35
article
+ Z kanceláře zmíchovského divadla. Dne
jest 18. hra v předplacení (páteční). Hráli se bude Bili-
binova ruská hra „Ivan Ivanovič jest vinen“ s pány
manželi Táborskými a p. Edlem v hlavních úlohách.
Dále se hraje komický výjev „Český dobrovolník
francouzská selka“ s panem Charvátem a sl. Groszo-
vou a ke konci je operetta „Žádný muž a tolik děvčat“
a p. Charvátem a Benešem a dámami Groszovou,
Hadrbolcovou, Hallovou, Zdrůbeckou a Kauckou v
hlavních úlohách. Dříve již ohlášená operetta „Krásná
Galathea“ musila být odložena, poněvadž pí. Zöllne-
rová, která měla zpívati úlohu Ganymeda, náhle ochu-
ravěla. Zejtra v sobotu má v aréně svou benefici pan
Vaverka a zvolil k ní burleskní frašku se zpěvy
„Praha nade vše“. Vstupenky u knihkupce Urbänk
v Praze a v trafice proti zimnímu divadlu na Smí-
chově.
+ Pištěkovo lidově divadlo na Král. Vinohradech
Dnes hraje se jako lidové predstavení za poloviční
ceny: „Na dně života“. Zejtra je lidové předslavení.
„ Břetislav a Jitka“
Mr. Penn.
Ivan Ivanovič
Charvát
Beneš
Groszův
Hadrbolcův
Hallův
Zdrůbecký
Kaucká
Galathea
Ganymedes
Vaverka
Pištěkův
Král
Břetislav
Jitka
Praha
36
article
Hudba.
Hudba.
+ Koncert České Pilharmonie v Chirudimi. (Pův
zpráva „N. L.) Předvčerejší koncert České Filhar-
monie v Chrudimi měl skvělý průběh. Před počátkem
koncertu pozdravil předseda hudebního spolku „Sla-
voje“, dr. Karel Pippich, Českou Filharmonii a slo-
vutného dirigenta a skladatele Oskara Nedbala
Děkuje mu za vzácnou jeho ochotu, se kterou se ujal
dirigenstvi České Filharmonie na českém venkově,
aby takto pověřil svým ryzím uměním význam a po-
slání Č. F., jako hudebního sboru přední národní důle-
žitosti pro české umění hudební a hudební výchovu
celého národa, odevzdal mu skvostnou palmu se stu-
hami barev národních. V „Symfonii“ Čajkovského
č. 4, pak v Nedbalově skladbě „Pohádka o Honzovi“
ve Dvořákově „Slovanské rhapsodii“ č. 2 a střídavě
symfonické básni Smelanově „Vllava“ zaskvělo s
dirigentské umění Nedbalovo v plném lesku své zna-
menité vervy a jemného proniknutí ducha skladeb
Také Česká Filharmonie hrála až na nepatrně nahodi-
lůstky úchvatně, s ohněm a vzletem
Ballady Novákovy s orchestrem, při poeticky tkli-
věm přednesu paní Marie Musilové velice se líbily
a zjednaly dovedné recitátorce bouři potlesku. Zna-
menitý úspěch měl rovněž houslový koncert p. Leóna
Sametinia s přednesením Brahmsova koncertu
Ballady a houslový koncert dirigoval dr. Zemánek
v delikátním odstinění doprovodu. Velice četně obe-
censtvo z Chrudimi a okolí zvučnou pochvalou od-
měnilo všechny pěkné výkony účinkujících
+ Církevní hudha v kol. chrámu sv. Petra a Pavla
na král. Vyšehradě dne 22. listopadu: Missa ad hon
Sct. Venceslai, Skuherský, graduale „Audi filia“ Cai-
ner, offertorium „Afferentur“ Nikel, Pange lingua o
Zelinky
doktor
Pippich
Nedbal
Čajkovský
Nedbalův
Honz
Dvořákův
Novákův
Musil
Brahmsův
Zemánek
Petro
Pavel
Venceslai
Skuherský
Nikel
Pange
Zelinka
Chrudim
Cai
Český Pilharmonie
Český Filhar
Český filharmonie
Vllava
Misso
Audi filia
37
article
+ Koncert „Hlaholu vinohradského“ uspořádán
bude v sobotu dne 21. t. m. se zvláště zajímavým pro-
gramem. Na předním místě dlužno jmenovati nové
trojhlasé sbory Emanuela Chvály „Kvetení“a
„Zkouška“ pro ženské hlasy, které dávány budou
z rukopisu, pak čtyřhlasý ženský sbor Malátův
„Chytrá dívěina“ a Kovařovicův sbor „Voračky“
Jména Nešvera a dr. Lud. Procházka doplňují program
sborový. Při koncertě účinkuje virtuos na houslep
J. L. Buchtele. O nastudování programu má péči
sbormistr „Hlaholu“ prof St. Jiránek
+ Koncert ruských nmělců Kussevického a Ma-
montova bude konán dne 22. t. m. v neděli o 7. hod
večerní. Umělci získali si za krátký čas svého praž-
ského pobytu všeobecných sympatií. Pan Kussevický
jest virtuosem na kotrabas a pianista pan Mamonto
interpretem ruských mistrů. Lístky k tomuto zajíma-
věmu koncertu dostati lze v hud. závodě p. Mojmín
Urbánka (Jungmannova tř. 14.)
+ Umělecké kursy. Komorní virtuos Frant. Ondří-
ček olevře ve Vídní pro pokročilé houslisty umělecké
kursy, které potrvají pouze v měsících květnu a červ-
nu. Každý žák musí býti technicky vyspělým hous-
listou.
+ Čelanský v Petrohradě. Bývalý kapelník Ná-
rodního divadla, nyní dirigent lvovské Filharmonie
jež snad většinou se skládá z Čechů, zajel si se svým
orkestrem pro vavříny do Petrohradu a zdá se podle
toho, jak bylo přijato prvé jeho vystoupení, že se mu
jich dostane hojně. Kritika chválí u něho temperament,
unešení a vkus. Vytýká, že nediriguje klidně, nýbrž
pomáhá si celým tělem, čemuž prý se zahraniční diri-
genti přiučili od slavného Bülowa; ale podotýká hned,
že Čelanský tuto manýru osvojil si v míře mnohem
menší, než jiní jeho kollegově.
Chvál
Malátův
Kovařovicův
Nešvera
doktor
Lud
Buchtel
Stanislav
Jiránek
Kussevický
Mamonto
Mojmín Urbánek
Jungmannův
František
Čelanský
Čecho
Ma
Ondří
Vídeň
Petrohrad
Hlahol
rodní divadlo
38
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Z poroty.
Pro urážku bursovní rady pražské plodinová
bursy ocitl se včera zástupce mlýna p. Julius Rou-
biček z Prahy před tribunálem soudců z lidu. Pod-
kladem žaloby, podané na p. Roubička veškerými
členy bursovní rady: pp. Hugonem Brandem. Zikm
Korálkem, Karlem Werflem, Šal. Straussem, Ludvíkem
Klatscherem, Václavem Zářeckým, Janem Trnkou, Ar-
neldem Hochem. Kariem Vendulákem, Ludvíkem Soy-
kou, Frant. Frolíkem, Leop. Schmiedem, Ignácem Kall-
bergem, J. Ronzem, Juliem Hellerem, Josefem Pro-
cházkou, Boh. Ryšánkem a Josefem Košerákem —
byl obsah anonymního letáku, který krátce před vol-
bami obdrželi všichni členové skupiny B) a ve kterém
vytýkáno bylo bursovní radě, že prý provedla doplňo-
vací volby způsobem nezákonným a že bursovní vět-
šina kandidáty na místa radů předpisuje prostě už
napřed, takže tato hodnost stala prý se už jakýmsi
fideikomisem. Pisatelem zmíněného letáku, v němž
domnělé počínání označeno „korrupcí“, označili žalu-
jící p. Roubička, jehož jméno uvedeno bylo mezi ji-
nými kandidáty v připojené kandidátní listině a který
byl jedním z pohlavárů minority. Při ličení, které
trvalo až do pozdních hodin večerních — vyslýcháno
bylo 18 svědků — a jež sledovalo posluchačstvo, zá-
ležející namnoze z návštěvníků a interessenlů praž-
ské plodínové bursy, popíral obžalovaný, že by byl
letáku autorem, vymlouvaje se na neznámého meže
z neznámé prý tiskárny, kterému prý z ochoty pomoll
Julius Roa
Roubiček
Hugon Brand
Zikm Korálek
Werfl
Šala
Strauss
Klatscher
Zářecký
Trnka
Karie Vendulák
Ludvík Soyo
František
Frolík
Leop
Schmied
Kall
J Ronz
Heller
Josef
Ryšánek
Josef košerák
Praha
Ara