Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

18. listopadu 1903.

4

Číslo 315.

5 article

Dotazy podali poslanci Siegmund a spol. po nedostatečných místnostech německé techniky v Fraze a po převzetí liberecko-žitavské dráhy do státní správy — Nowak a spol. po vivisekční afléře v dolno- rakouském sněmu. Posl. dr. Lad. Dvořák a soudr. podávají tento pilný návrh: Nedostatky ve výpravě všech fakult a ústavů c. k. Karlo-Ferdinandovy české university v Praze jakož i c. k. českých technických vysokých ško v Praze a v Brně, zvláště naprosto nedostatečne místnosti českých fakult právnické a fiolosofické v Praze, jakož i jmenovaných technik objevily s v poslední době v takovém rozsahu, že professorům a docentům bylo učiněno nemožným přednášky konati. Tyto okolnosti ukazují péči vyučovací správyo české vysoké školství ve světle nejžalostnějším a vy- volaly rozhořčení v nejširších vrstvách obyvatelstva Připojujíce se ke svému pilnému návrhu již ve 172. schůzi dne 14. listopadu 1902 podanému, na- vrhul eme Slavná sněmovno, račiž se usnésti: C. k. vláda se vyzývá, aby potřebám c. k Karlo -Ferdinandovy české university v Prazea c. k. českých technik v Praze a v Brně vážněj- ší než dozud péči věnovala a aby jim ihned opatřila místnosti, důstojno- stivysokého školství státního odpo vídající. Pilné návrhy podaly dále poslanci S chü c ke a spol. na zavedení nového trestního zákona a trest ního řádu vojenského, dále křesťanští sociálové. Ministr financí předkládá dále osnovu zákona o vysvětlivkách k hlavní účetní závěrce v státním hospodářství z r. 1901, dále účetní závěrku za r. 1902. Nově zvolení poslanci hr. Lamberg hr. Trautimansdoríf a dr. šl. Bobrzynsk skládají slib.

Siegmund Nowak Posl doktor Lada Dvořák Karla Lamberg Praha Brno ústav c KarlaFerdinandov český univerzita v Praga Ferdinandov český univerzita

6 article

Ezponě finančního ministra. Slova se ujímá ministr financí ryt. Běhm-Bawerk, aby poukázal na důležitější momenty státního roz- počtu na r. 1904 a zreadlícího se v něm státního ho- spodářství. Na prvém místě vytýká faki, že i tento rozpočet končí mírným přebylkem. Před lety, když hospodářské poměry byly příznivější, rozumělo se samo sebou, že rozpočel končil přebytkem. Za posled- ních le! podařilo se sice také dosíci při rozpočtu aktivní bilance, ale ministr byl nucen doznati, že se to stal jen s obtížemi a za pomoci mimořádných prostředků Vzhledem k mnohonásobným a s dostatek známým obtížím, s nimiž jest nám zápasiti, nebude s podive- ním, že také dnešní komentář vyzní podobně, nebol musím konstatovati, že sestavení aktivně končícího rozpočtu nebylo letos nikterak snadné a že se stalo mož- ným jen energickým a cíle vědomým obmezením stále ba téměř neobmezeně se množících přání a s použilím pomocných pramenů, jež byly letos po ruce. Proná- sleduje nás bohužel až dosud zvláštní konstellace okol- nosti, která nás už po několik let při rozpočtu přivád do rozpaků.

BěhmBawerk

7 article

Pokud se týče přijmů, stojíme i v dnešním roz- počtu pod zjevným a patrným dojmem oné hospodář- ské depresse, která už po tři nebo čtyři léta tísní celou zeměkouli a neminula na neštěstí ani našeho státu Jeví se sice v cizině i u nás některé známky, jež mo- hou opravňovati naději, že vrchol hospodářské nevol- nosti jest překonán a že nejsme daleci obratu k lep- šimu. Mám dojem, že zejmena náš hospodářský orga- nismus překonal již četné hospodářské chorobné látky. jež mu za doby depresse vězely v údech a že novi získané pupence a pučivost zdravých elementů v brzku by se osvědčily, kdybychom se zprostili můry neji- stoty. Chápe se dobře, že obchodně politické nejistola. která náš odbytný poměr jak v cizině, tak i k Uhrám po dlouhou již dobu činí pochybným, musila na podni- kavost a chuť k investicím našich hospodářsky tvo- řících kruhů míti ochromující vliv, že drží dosud v poutech nečinnosti množství sil, jež by rády ivořily a jichž obnovená akce by nejen přímo zvýšíla pro- duktivný effckt, nýbrž mohla by i nepřímo do celého našeho hospodářského života vdechnouti svěžesta živost tím, že poskytla by příležitost k zaměstnání a svými objednávkami by vzbudila další činnost v jiných kruzích, hospodářsky s nimi ve styku stojících. Mů- žeme však, ba dle měho zdání musíme doufati, že blízká budoucnost — neboť ta víc dlouhého odkladu již nesnese — vysvobodí nás od této ochromující ne- jistoty a že pak veškerý náš hospodářský život učiní opět mocný, potěšitelný krok ku předu. Avšak naděje, byť byly sebe důvodnější a oprávněnější, jsou tak málo změřitelny, že jich finanční ministr při sesta- vování přínů nemůže vzíti určitou cifrou do rozpočtu.

Uhry

8 article

zvláště i proto, že změny v hospodářském stavu, jak učí zkušenost, objevují se ve státních příjmech vždy teprv o něco později. Zlepšení hospodářských poměrů musí trvati již delší dobu, než se jeho stopy objeví také v číslicích státních příjmů. Smíme sice doufati že rozpočet prijmů, který dnes předkládám sněmovně bude poslední, o němž máme právo říci, že je to roz počet depressní, ale jer na všechen způsob takového rázu, že tento název mu skutečně náleží. Jinými slovy já se mohu s oprávněností nadíti jen takového příro- zeného vzrůstu pravidelných státních příjmů, který stojí hodně daleko za normálným průměrným vzrůstem a který tedy může sloužiti za úhradu jen velice skrom- ného, abnormnálně nepatrného rozmnožení státních vý- dejů. Přes to však požadavky, jež se činí na výdejnou stránku našeho rozpočtu, nejsou skromnými a dokonce ne abnormálně nepatrnými.

9 article

Pánové vědí zami nejlépe, jaká spousta přání z pravidla nulných a naléhavých přání, hrne se stále na státní správu ve všech jejích odvělvích. Všechna ta přání jsou nejlépe doporučena a jich splnění vy- žadovalo by obrovských nákladů. Máme tu na příkla stále se opakující kapitolu, týkající se zlepšení platů státních úřadníkův a zřízenců. Jednou se žádá zvýšení platů, jako na př. všeobecné zvýšení aktivných pří- davků a jich započítání do pense. Jindy se žádá zlep- šení platů pro zvláštní odvětví státní služby buď ve formě přímého zvýšení platův anebo v té formě, že se má rozmnožili počel úřadnických míst a to v době. kdy jsme za posledních sedm let na zlepšení platů věnovali neméně než 90 millionů korun. Aneb jiná rubrika: komunikace. Jaké železnice, velké i malé hlavní i lokální se opět vyžadují, ačkoli veliký inve- stiční rozpočet z r. 1901 není dosud vyřízen ani z po- lovice. K tomu přidejte další stavby silniční, mostyi telefonní linie, průplavy, vodní stavby a zahrazováni horských bystřin Přecházím k další kapitole: Nové státní úřady

10 article

Vyžadují se nová okresní hejtmanství, nové soudy. nové berní úřady. (Odpor.) Žádají se nové průmyslové školy, nové střední školy, sestátnění škol již zřízených. nové poštovní a telegrafní úřady a postátnění starých; pak nové kliniky, nové ústavy na vysokých školách. opatření nových budov pro naše techniky, pro horn akademie, pro soudy; subvence na podporu námoř- nictva, vývozu, pro četné živnostenské, průmyslově. obchodní a zemědělské spolky a společenstva, sub- vence na zřizování soukromých škol, na vědecké umělecké podniky a při tom jsem se ještě nedolkl te kapitoly, která nikdy nemizí z rozpočtu a činí největší nároky na stální pokladnu. Jsou to podpory z nouze žádosti za slevení neb odepsání daní a dávek, za síktní finanění podporu zemí a obcí. Tento výčel různých přání není nikterak přemrštěný; ale nejen že ze dnes žádá za příliš mnoho oněch různých krásných, ale drahých věcí, každý je chce obdržeti hned, všechny najednou a neskrblí se nejtvrdšími výrazy nevole, roztrpčení a rozhořčení nad nedbalostí a lenosti vlády, která nechce uznati důležitost a naléhavost těchto přání a ovšem také se nezapomíná na zatvrzelého. skoupého fiskalistu finančního ministra. Je to zcela lidské a psychologicky pochopitelné. Ale dovolte mne otázku, je-li to také slušné a spravedlivé a zejmena. je-li to slušné a spravedlivé za nynějších okolností

11 article

Dejte na chvíli mluviti nestranným číslicím Vyložil jsem před několika léty na základě stati- stických výzkumů, týkajících se dešetiletí 1890—1900 že přirozený roční přírostek státních příjmů, odpočí- tají-li se změny, způsobené novým finančním zákono dárstvím, obnáší přibližně 26 millionů korun. Dle lohoto ročního přírostku musí se laké říditi každoroční zvyšování státních výdajů, neboť nové daně a zvy- šování starých nedá se trvale prováděti. Vizme však jak vypadá tento průměrný roční vzrůst státních pří- jmů v poslední době. R. 1900 oproti r. 1899 obnášel ještě 24 milliony korun, ale r. 1901 následkem nastalé hospodářské depresse ukázal se již schodek 11 millionů korun místo přirozeného vzrůstu. R. 1902 byl přírostek 5 až 6 millionů, tedy značně nižší, než očekávaný průměr. Co přinese letošní rok, nevíme ještě, ale prů- měrného přírostku jistě nepřinese, takže na r. 190

12 article

možno preliminovat nanejvýš 11 až 12 millionů pří- rostku v příjmech. Proto není slušno, žádá-li se na nás, abychom v době depresse najednou dohonili vše- co nevykonáno za lepších let. kdy roční přírostek do- sahoval 40 až 60 millionů korun. Nejsem ani divo- tvorce ani šarlatán. Pravím střízlivě a poctivě: víc než se sejde v příjmech nemohu dáti do vydání, leda bych chtěl skončiti deficitem. Šel jsem beztoho v posledníc letech a sice ne s lehkým srdcem až na pokraj mož- nosti. Abych však pacienta, trpícího hospodářskými neblahými poměry, neseslabil ještě více rozpočtovým hladověním, neváhal jsem hubený přirozený vzrůsi příjmů rozmnožiti mimořádnými příspěvky. Jsou to zisk z ražení mincí a přebytky z minulých let. Na umořování dluhů hodlám vydati umořovací rentu: ale co se týče politiky investiční, která nás zachránila od příliš citelných následků hospodářské depresse, nečinil jsem proti nijakého fiskálního odporu, ačkoli vyžaduje zvýšeného platu na úrocích. Tyto výpomoci byly nezbytné v době mimořádné, abychom se dostali přes mrtvý bod. Expansivná výdejná politika nemůže se však opírati o takové mimořádné prostředky, nebot ty by se rychle vyčerpaly. Nezbývá, leč politiku ex- pansivných výdajů uvésti v souhlas s přirozeným vzrů- stem příjmů. Jsou však některé položky ve výdajíeh značně vyšší proti loňským, kleré však se ukázaly nevyhnutelnými, jako na př. zvýšené platy úrokov a zvýšená vydání na investice, bez nichž by tyto pod- niky byly nemožny. Naproti tomu jest rozpočeť na pří- ští rok stížen ještě tím, že odpadají dvě výpomocné položky, jež nám posloužily v letošním rozpočtu, totiž výtěžek z ražení mincí, který v letošním rozpočtu figuruje položkou 13 millionů a přebytky z loňského roku, jež vynesly pro letošní rozpočet 6 mill. korun.

13 article

Máme tedy letos slabý přirozený přírostek příjmův a vedle toho odpadá na 20 millionů výpomocných příjmů, které jsme měli loni, za to na druhé straně zvýšené výdaje, které se obejiti nedají. Rovnováhy v rozpočtu bylo možno dosíci pouze úsporami a sice 13.8 mill., jež odpadnou z exportní cukerní premi a 7.2 mill., jež ušetříme následkem zdařilé konverse renty a konečně inkamerováním 9 millionů korun pensijního fondu venkovských poštovních úřadníkův a zřízenců.

mill

14 article

Vzhledem k tomu, že r. 1902 bylo třeba 20 mill. korun mimořádné výpomoci, kdežto letos jest na do- sažení rovnováhy třeba jen 9 millionů, jest letošní rozpočet příznivější od loňského a ukazuje, že se blížíme zase normálným poměrům, kdy přirozené stoupání výdajů se uhradí přirozeným vzrůstem pří- jmů. Řečník zastavuje se pak u některých jednotlivých položek rozpočtových, načež vysvělluje, že přebytek 12 mill. korun, jenž se jeví v účtech za r. 1902, není skutečným přebytkem, nýbrž vznikl tím, že se z r. 1902 na rok 1903 přeneslo o 15 millionů korun výdajů více než na r. 1902. Na konec přechází k finančním vý- sledkům v roce 1903 a vysvětluje, že výkaz za prvých 9 měsíců letošního roku, jenž byl právě uveřejněn, vykazuje síce ještě štopy hospodářské depresse, že však násleďkem opatrného rozpočtení lze s jistotou očekávati, že rok 1903 neskončí deficitem, pokud vý- daje spočívají na rozpočtu a spadají v odpovědnost finančního ministra. Kdyby však umořovací renla. za kterou požádal, nebyla sněmovnou povolena, pak by odpovědnost za úbytek tím vzniklý nespadla n bedra ministrova, nýbrž na sněmovnu. Ministr končí prosbou, aby ho sněmovna podporovala ve snaze, za- chovati pořádek ve státním hospodářstvi. M. p. dr. Körber: Jako loni dovolím si několil poznámek k vývodům ministra financí. Posl. Choc: Největší lhář počíná mluvit. Dre Körbře, dejte se zvolit německým čestným občanem v Budějovicích, vezměle si na pomoc pražského stát ního zástupce Morstadta.

doktor Körber Posl Dre Morstadt Budějovice

15 article

Předseda hr. Velter uděluje posl. Chocovi důtku (Posl. Klofáč a Fres! volají: Pravdu má!) M. p. dr. Körber: Když vláda svolala říšskou radu za změnou braneckého zákona v míru usne- šeného, podal jsem sněmovně zprávu o událostech obecně politických, jež týkaly se poměrův obou polo vin říše k vojenským záležitoztem. V druhé polovici říše brojili proti mým vývodům, dílem pro nesprávné opakování mých podstatných slov, což není mou vinou, dílem proti zásadnému stanovisku rakouské vlády. V tomto směru nemohu odvolat ani slůvka. neboť jsem se držel přesně vyrovnacích zákonů, jež doslova uvádí a vykládá. Uherský zákon mluví o jednotné správě, vedení a organisaci a jmenuje uherské vojsko doplňkem veškeré armády a proto souhlasí úplně se zákonem rakouským. Slovo svýbradně« v tom a jednak v uherském zákoně podávají spolu věrný obraz toho, nač tvůr- cové vyrovnání pomýšleli: na říáskou armádu, jejíž jednotná správa, vedení a organisace přísluší výhradně císaři. Lichým zdá se mu tvrzení, že ve smlouvě zůstala mezera, že v Rakousku disponuje výhradně císař, v Uhrách však zůstaly výhrady parlamentu, neboť XII. zákon rovněž tak jako vyrovnací zákon předpokládá faktum propůjčení ústavních práv této polovici říše. Uvedl doslova 1. odstavec XII. zákona. vyvozuje z něho formou i podstatou rovnoprávný vliv Rakouska. Poslanec Fresl: Čtěte základní zákony státní zvláště § 19. Předseda ministerstva dr. Körber (pokračuje) Poslední pochybnosti v tomto prostém a přirozenén výkladu vyrovnacích zákonů odstraňují se 9 5. uve- deného zákona. Uherský XII. zákon z roku 1867 rakouský zákon ze dne 21. prosince onoho roku zjednávají ohledně armády mezi oběma státy rovnost jejíž cena jeví se zvláště za nynější doby.

Choc Posl Klofáč doktor Körber Lichá Fresl Rakousko Uhry

16 article

Pokud jedná se o prohlášení uherské vlády, po znamenávám, že rakouská vláda včas a pečlivé pro zkoumala všemožné důsledky těchto prohlášení a ne shledala v nich ničeho, co by mohlo mařiti jed notnost říšské armády. (Odpor.) Chce-li uherská vláda v oněch prohlášeních odstraniti mezi jiným také pře- kážky ve vedení společných záležitostí, rakouská vláda přeje takým snahám, pamětliva, že maďarský národ jednou ujal se zabezpečení ústavních poměr v této polovině říše. Vláda bude podporovati v zájmu říše i dynastie nyní i budoucně svorné spolužití obou polovin říše. Dále zmínil se ministerský předseda o cukern otázce. Brusselská konference byla svolána na velm krátkou lhůtu. Jině státy mohly snad konati studia my nemohli jsme uvažovati možné následky případ- ných usnešení mezinárodní konference na domácí cukrovarství, nýbrž musili dbáti též na blížící se převrat našich poměrů k Uhrám. Nebylo pochyby. že nemohli jsme zůstati mimo smlouvu. Musito se pomýšleti také na přístup Uher. Tyto postavily se n stanovisko, že budoucně mohou hraditi samy domácí spotřebu a že k zajištění tohoto předpokladu must se provésti kontingentace v obou státech. Rakouské cukrovarstvo shledávalo oba požadavky přijatelnými a valná čásť jeho interessovala se dokonce o kontin- gentaci, pročež svolili jsme k uherským přáníma parlament na ně přistoupil. My jsme přesvědčení ještě dnes, že kontingentace neodporuje brusselské smlouvě, ale komisní usnešení nedopouštěla pochyb- ností o bozvýslednosti odvolání. Proto musili jsme upustiti od kontingentace a pomýšleti, jak by se- trvání Rakouska a Uher ve smlouvě se zajistilo. Nej- vhodnějším prostředkem bylo vybírání dovozného poplatku v cukerním obchodě obou státních územía příslušná předloha bude podána parlamentu.

Uhry Rakousko

17 article

Toto ujednání považuje se namnoze za protržen celního a obchodního spolku, za porušení svobod- ného obchodu uvnitř říše. Možná, kdyby brusselská konference bývala o rok dříve, bývalo by nejlépe pojmouti vyminečné řízení s cukrem do celní a ob- chodní smlouvy; zaváděti dodatečné vyjednávání nedoporučuje. Zvláštní způsob cukerního obchodu nespadá na vrub naší povolnosti, je původu mezi- národního. Rozhodujícím zůstane, bude-li rakouské cukrovarství trpěti převozním poplatkem. Cukrovar- níci o tom pochybují. Avšak jisto je, že se dosáhlo cíle našeho předvídání a rakouská říše ve smlouvě zůstane. Proto nepřipisuji usnešením některých kor- porací a výčitkám, jež se nám činí, takovou váhu jako jejich původu. Sledují-li kroky státu, jenž ke smlouvě nepřistoupil, a jež od té doby podniká, aby odvrátil hrozící škodu, tu teprve poznávám, jal správna byla naše předvídavost. Činnnost sněmovny má se věnovati více než kdy jindy hospodářským úkolům. Ministr finane předložil rozpočet a vylíčil stav financí. Se svébo stanoviště mám pak několik poznámek. Příštím roken počne dlouhá řada let půjček na průplavní stavby Třeba za tím nezvýšily se mzdy a nezdražil materiál musí opatřiti se velké sumy. Sněmovna je v zásado povolila. Třeba tyto výdaje byly užitečnými, nesměj se zatím ani později úroky z investovaných půjček spotřebovati novými půjčkami. To by vedlo k zábubě. Musíme se přičinit a povznésti poplatní sílu obyvatel- stva rozmnožením jeho práce a příjmů. Normální vzrůst příjmů neslačí, proto že je spotřebují výdaje a také vláda jest odhodlána vyhověti též nějakým jiným potřebám. Poukazuji jen na vysoké školy.

Činnnost sněmovna

18 article

Tak to dále nejde. Staré tmavé budovy na spadnui jako v Praze, Brně, Krakově (Hlas: A vídeňská tech- nika!), nedostalek ústavův a laboratoří a malé dotace odvracejí od Rakouska cizí učítele. Až vyučovac správa bude hotova s předběžnými pracemi, stane s vše, aby Rakousko mělo dost moderně zařízených vy sokých škol, jež by vyhovovaly potřebám všech na rodností. Výkřiky. Jiné značné břímě vzejde ze slarobníb a invaliditního pojišťování dělnictva na něž slát buda přispívati každý rok značnými sumami. Předloba je skoro hotova a dostane se de sněmovny až uherské vyrovnání bude skoncováno (Hlučný smích, hluk a výkřiky.) To proto, že vláda považuje za příkaz spravedlnosti, aby rakouská pro dukce, jež bude rovněž na pojištění přispívati, byla na další dobu ubezpečena o základech své existence. Vzhledem k těmto požadavkům musíme pomýšleti na opatření úroků na nové investice zvláštní posilou bernosti země, jak srovnává se s povahou těchto vý dajů. Prosím proto sněmovnu, by v oboru hmotných zájmů zapomněla na strannický boj. Hleďte, co vy konalo Německo a Rusko. Opozdilost říše nemůže býti vděk politické straně, třeba se domnívala byl zkrácenou ve svých aspiracích. Z toho nemůže zod povídati před budoucností nikdo, že vášnivá přítom nost zambuřuje oči, aby neviděla jiných. Nejbližší cesla ke konsolidaci a zlepšení našich hospodářských poměrů je vytčena obnovením vy. rovnání s Uhrami. Máta je před sebou a proto nelřeba vypočítávati jeho obsah. Politické poměry poslední doby odmitly možná mnohý dříve blaho- volný hlas, avšak bylo by dobře, aby se vrátilo dří vější příznivější mínění, až nastane rozhodování V státoprávním ohledu musíme hájiti vždy své zapsan právo, ale v hmotných zájmech musíme vyhledávati vyrovnání, při němž pochodí dobře oba státy.

Hlas jít sněmovna Máta Praha Brno Krakov Rakousko Německo Rusko Uhry

19 article

Celní a obchodní spolek s Uhrami je nejlepš obchodní smlouvou, jíž Rakousko může dosíci. Jiný stát nám takovou nepovolí. Je také nejlepší obchodní smionvou pro Uhry a možná, že mají pravdu, kde tvrdí, že Uhry mají větší prospěch. Jisto je však, že to naše nejlepší smlouva a má velkou důležitost pro určité obory naší produkce a veškerý náš obchod. Pro okamžitou politickou nevrlost nesmníme jí dávat v šanc. Takého odbyšiště bychom pohledali. Je-li vyrovnání s Uhrami vyrovnáním, musím je míti. Ustavičné hrozby a výbuchy tu i tam odci- zují a rozdvojují ochrannou sila a vážnost říže. Pro nejisté poměry a pothýšlení na rozluku je mnohý průmyslník ve strachu o budoucnost své rakouské továrny, obávaje se podobných závodů v Uhrách. Je veřejným tajemstvím, že značná čásť mladšího uherského průmyslu pořízena rakouskými penězi. Toto vystěhovalectví přestane, jak se vyrovnání pro- vede. Obě polovice říše trpí sváry posledních let. Litava není dost široká, aby nás oddělila od Uher opravdově a trvale. Sněmovna bude asi souhlasiti s vládou, že chce jako jiné státy setrvati při polilice obchodních smluv. Avšak naše položení veliceje znesnadněno, že nový autonomní celn taril není dosud ústavně vyřízen a náš poměr k Italii a Meziku nemohl se dosud upraviti, a smlouvy s těmito státy vyprší 31. prosince t. r. Nejnalehavější je rozklad s Italií. Vláda proč byla smlouva s ní vypovězena, ví však také, že ve prospěch úmluvy s tímto státem, hlavně tak zřetel na zemědělství a průmysl s jeho různými vý robky sluší uvážiti. Bylo by ku podivu, kdyby kon cem roku proti vůli všech zúčastněných činitelů pře rušila se smluvní úprava obchodních poměrů s Italií Proto doufáme, že zplňomocňovací zákon umožní zatímnou úmluvu a Italií.

Uher Nejnalehavý Uhry Rakousko Litava Italia

20 article

Pokud týká se obchodně politických poměrů jednotlivým státům, s nimiž máme smlouvy, zálež nám tak jako Německu velice na zachování sta rých stykův a proto budeme vyhledávati vyrovnání přiměřené změněným základům celních tarifů. Doufáme, že pevná páska, jež loučí obě mon- archie ve světové politice, bude jeviti se také při uzavírání nové obchodní smlouvy, neboť politická vojenská moc státu jest v zjevné souvislosti s jeho blahobytem. Vyjednávání to nedá se dlouho od- kládati. Rovněž horlivě budeme se starati o obchodn smlouvu s Ruskem. Bezpočujeme se také tu na svůj přátelský poměr k této říši a soudíme, že každí rakouská vláda má míti toto odbytiště na zřeteli. Naše průmyslové kraje nejsou daleko od hranic zakoření-li se průmysi také na severovýchodu říše byla by podstata našeho poměru k Rusku skoro předepsána. Také železničnictví bude vyžadovati po zornosti sněmovny. Bude podán nový zákon o pod poře o bchodního námořnictva, nový zákon o vojenské taxe, zákon o lékárnách, nou- zová předloha alpská a j. záhy bude před- ložen také nový trestní řád vojenský n zásadě veřejnosti a ústnosti. Parlamentní situace není ještě taková jakou by býti měla. Vláda nesmí zamhuřovat oe před pravdou. Nechci tvrditi, že by obstrukce nechtěla rozpočtu, nového celního tarifu, tiskového zákona vůbec žádné zákonodárské akce parlamentní, nebo pak by její původci byli absolutisty, jimiž nejsou Obstrukce stavší se trvalou politickou metodou, stan se konečně nebezpečnou ústavní samosprávě. Časy změnily se. Vášně rozhánějí strany, zákonodársk práce je ztížena, protože parlamentní většiny vzni- kají v nejlepším případu podmíněnými kompromissv nejsou-li dokonce nahodilými většínami, jež se často střídají.

Německo Rusko

21 article

Také správa trpí mnohými odpornými snaham a vládnout stává se opravdu krušným. Avšak ko- nečně přece jen strany chtějí stát, neboť jen on po skytuje jim možnost domáhati se cílů. Dříve nebo později nastane potřeba vrátiti se k existenčním podminkám státu a respektovati je. Potom obstrukce pomine. Na Rakousko přenešeno to znamená, že četní v něm sloučení národové volky neb nevolky konečně dopustí, čeho vyžaduje zachování státu svobodný vývoj každé národnosti, dokud nepřejde k boji proti jiné. Na tuto cestu odkazuje naše ústava, veřejný život a poskytuje všem národním družinám velkou svobodu. Jako strážci ústavy snažíme se usta- vičně řešiti odpory, do nichž strany zabředly. Práce není snadna a nedá se provésti v krátké době. Avšak naše trpělivost neochabne, neboť vůdcové rakoušt najdou bloudice labyrintem národního sporu Ariad ninu nit, jež je povede k světlu. Tato nit je láska k domovině.

Rakousko

22 article

Všichni chtějí Rakousko a proto ;vrátí se mí mezi ně. To je naše přesvědčení ve všech bojích proto kráčíme po cestě spravedlnosti ke všem sta tečně dál a důvěřujeme ve vítězství vlasti, v uznalost sílu a odhodlanost všech stran, jež považují upoko jení říše za první a nejnalehavější úkol. Posl. Grosa navrhuje, aby se o ministr-presi dentově řeči zahájila debata a dala na jednací pořan přiští schůze. Podobný návrh učinil také posl. Fresl a ná vrhy ty přijaty. Mezí došlými spisy byly dále pilné ná vrhy posl. Schwegla a sp. siran obchodníeh smlnv: — Schöpíera a sp. stran vinné klausule- — Kiemanna a sp. v záležitosti surtazy. Dotazy podali poslanci Hauck a sp. po stavbě místní dráhy do Nečtin, Bareuther a sp. po od- stranění dvojjazyčních jízdních lístků na lokální dráze ašsko rossbašské, Klofáč a sp. po jazykových a národnoslních poměrech ve vojště a čelnictví, po braneckém kontingentu, po četaři Dufkovi u 6. pra poru myslivců, dr. Fořt a sp. po místnostec české university v Praze.

Posl Fresl Hauck Klofáč Dufek Fořt Rakousko Nečtiny Bareuthry český univerzita v Praga

23 article

Po přečtění došlých spisů (doslovně) vykonány výborové volby a nouzová předloha příkázána bez 1. čiení rozpočtovému výboru. Presidium říšského soudu urguje ternový návrt sněmovní na uprázdněné místo v říšském soudě (po odstouplém bar. Scharschmidovi). Místopředseda dr. Žáček vyzývá sněmovnu aby dohodla se o kandidátech, neboť dá ternový návrh na pořad některé z příštích schůzí. Poslanec Iro: Poslancům německým a vlašským rozeslána byla česká kniha, vydaná dvorní tiskárnou v obálce, na které byl nadpis »Předsednictvo posla necké sněmovny“. Poslanec Slein na hraběte Vettra: Příště zašl ve vaší obálce svou soukromou korrespondenci. Poslanec Iro: Tato kniha obsahuje zprávu živ nostenských dozorců na rok 1902. Vzhledem na tnte nehoráznost nařízeno bylo rozeslání této knihy po slancům. Poslanec Stein: Příště takovou knihu spálín tady v sále, aby v této boudě shořela. Poslanec Iro: Táží se, jak chce předseda odů- vodnit náklad na tento tiskopis? Kdo platí jej a zda je ochoten příště zabrániti takovýmto nepřístojno- stem? Poslanec hrabě Veitor: Dám věc vyšetřiti c nejdůkladněji Poslane Steln: Jest neslýcháno, že by se mohlo něco takového státi. Předseda navrhuje příští schůzi na páte 20. t. m. Posl. Bareuther navrhuje za 2. odst. den- ního pořadu příští schůze zprávu ústavního výbor o zrušení § 14. Je svrchovaný čas, aby parlamen sprovodil se světa tento článek »daviče ústavy«. Návrh přijat a schůze skončena o 3. hod. odp Vláda podala dnes zatímný rozpoče! n I. půlletí r. 1904. Příští schůze bude v pátek. Na denním po řádku je: 1. debata o dnešním prohlášení předsedy ministerstva; 2. zpráva ústavního výboru o zru šení § 14.

doktor Žáček Slein Vettra Stein Posl necký sněmovna

24 title

Politické zprávy zahraničně.

25 article

V Praze, 17. listopadu.

Praha

26 article

Mystifikace o smíření pravoslavných Srbů v Bosně a Hercegovině s vládou.

Srba Boseň a Hercegovina

27 article

Dop. „N. L

Dop N L

28 article

Ze Sarajeva na den sv. Dimitra. Nedávno objevil se v bělehradské „Ústavné Srbiji“ dopie ze Sarajeva, že dlouholetý spor mezi pravoslav nými Srby okupovaných zemí, jejich mitropolity a vládou je vyrovnán ke spokojenosti všech stran „Ústavná Srbija“ byla orgánem tak zv. mírných radikálů srbských a zašla, když obě frakce radi- kálně strany se znova sloučily a počaly vydávat orgán společný. Jak se ta zpráva do „Ústavné Srbije“ dostala, dosud není známo, ale kdo ji tam vpašoval, zajistě je v službách nástupce Kallayova, p. Buriana, jemuž chtěl rychle do- pomoci k úspěchu, který jeho předehůdci po dlouhá leta unikal. „Ústavná Srbija“ byla listem, který nemohl býti v podezření, že by byl o vě- cech srbských v Bosně a Hercogovině špatně in- formován. Odtud se zpráva dostala do Bosnya i zde byla od samých Srbů za pravdivou při- jímána, čehož zajisté je důkazem, že sám váš sarajevský dopisovatel se na ni chytil. Dosud ko luje novinami a mnohým z nich je předmětem úvah. Zatím to všeje holý výmysl a klam. Pravda je, že statut, kterým měly býti věci naší pravo- slavné církve upraveny podle vzájemné dohody národních vůdců s mitropolity, v měsíci čer- venci t. r. byl poslán společnému ministerstvu (Kallayovi) do Vidně, aby k němu příčinil své poznámky — a tam leží po dnešní den. Všechno ostatní a další je nepravda, a nepravda jest ovšem především, že by pravoslavný srbský národ v Bosně a Hercegovině byl za režimu páně Bu rianova uspokojen a že by Rakousko-Uhersko chystajíc se k jarnímu pochodu na Solun, mělc v okupovaných zemích jediný živel neuspoko jený: Mohamedány.

svatý . Dimiter Srba Kallayův Burian Kallay Sarajevo Boseň Boseň a Hercegovina Rakousko Uhersko ústavný Srbija Soluna

30 article

Anlagonism rusko-německý. Italie odročila obnovení obchodní smlouvy s Německem na rok. O obnovení obchodní smlou- vy s Rakousko-Uherskem ničeho neslyšno. Mezi- tím Italie se již zbližuje s Francií a Německo jakkoli lačné, udrží ji v trojspolku jen za ob chodní výhody. Tím více Německo nalehá na Rusko, aby pospíšilo a přijalo jeho celné sazby, které ruské listy už loni svorně nazvaly nestydatými a v- děrackými. Ale Rusko nemá na spěch a německé listy již otevřeně přiznávají, že Německo ruským otálením jest uváděno v rozpaky. Počitáť, že no- vými sazbami z Ruska ročně vyssaje na sta millionů, jež jsou mu nevyhnutelny, má-li svou armádu udržeti na dosavadní výši, zvelebitis loďstvo, přezbrojiti dělostřelecívo — a Rusk váhá mu dáti na to ze své kapsy peníze! Ně- mecko potřebuje sebrati hrozné síly, aby para lysovalo kroky Ruska na blizkém i dálném Vý chodě, a zlé Rusko váhá mu na to dáti peníze!

Německo Rakousko Uhersko Francie Rusko

31 article

„Svět“ V. V. Komarova o té záležitosti uva Nedáme-li Německu peněz na armádu a lod stvo proti nám, Německo bude nuceno ihned něco podniknouti a vykořistiti zápletky na obo- jím Východě. Dosud pouze tajně našeptává sul tánovi, aby se zprotivil rozhodnutí rusko-rakou skému, slíbujíc mu, dojde-li k válce, že se zjevně postaví po bok Turecka. Podobně na dálném Vý chodě Německo nebude se štítiti žádného úkladu aby škodilo Rusku. Německo číhá na příležitost aby se spojilo se Spojenými státy naproti nám. Ale navzdor tomu všemu my si zachováme své penízky, neboť i nám jsou nevyhnutelny, aby chom udrželi Německo v mezích. Musíme mít na paměti, že každý zbytečný groš, který dá- váme Německu, dáváme mu, aby nám mohlo hroziti a vázati nám ruce i nohy v otázkách naší zahraničné politiky. My nemůžeme vy- trhnouti ze své millionové armády na západní hranici bez obav před Německem a rovněž ne- můžeme této ohromné armády užiti k jinému účelu, kromě ochrany své západní hranice. Vy- držování této nečinné armády stojí nás na 300 mill. rub. ročně a kromě toho Němci bůh ví proč se domnívají, že máme ještě povinnost vydržo- vati na svůj účet i jejich vojska. To je nám poně kud příliš nákladné. Za takových okolností uza- vření obchodní smlouvy, nepřinese-li nám vý- hod, bude pro nás sebevraždou.

V V Komarov Němec Německo Turecko Rusko spojený stát

33 article Dálný Východ.

Dálný Východ. Dva čínští generálové, Juanšikaj a Ma, jsou připraveni, jak jsme již oznámili, vytrhnouti vo- jensky naproti Rusům. Armáda Juanšikajova známa jest od roku 1900, kdy ohrožoval s týla evropská vojska. táhnoucí na Pekin. Ještě když byl gubernátorem šantunské provincie, Juanšikaj sebral si zvláštn vojsko, sestávající ponejvíce z Číňanů mohame- dánů, kteří jsou bojovnější a vytrvalejší, než buddhisté. Vojsko Juanšikajovo je krásně ozbro- jeno a v jeho řadách udržuje se přísná kázeň Jak se ukáže v boji, nedá se ještě říci, protož se dosud nikdy s Evropany nebilo. V Číné nen branné povinnosti, vojáci se verbují. Juanšika se stará, aby jeho vojáci vždycky byli dobře oble- čeni, obutí a syti, kterýchžto starosti jiní gene rálové čínšti jsou prosti. Generál Ma jest jeden z nejnadanějších vojevůdeů čínských. R. 1900 stál u Šanchaj- Guaně a když voj ruského generála Steselje táhl z Taku osvobodit Těnczin, Ma se svou 10.000ovou armádou dal se týmž směrem, avšak na Rusy nenapadl. Za to v posledním povstán vítězně rozbíjel zhluky povstalcův a má hlavní zásluhu o jich přemožení. Poslední dobou jeho vojsko, silné asi 10.000 m., leželo v čínském městě Junpině na řece Cuaňche, mezi Taku a Sanchaj-Guaněm.

Rus Juanšikaj Číňan Evropan ma Steselj Peking Manche Šanchaj Juanšikaj a Ma SanchajGuaň

34 article

Ilalský král v Anglii. Dnes vstoupiti má král Viktor Emanuel III s chotí v Portsmouthu na půdu anglickou, aby oplatil návštěvu králem Edvardem nedávno jemu vykonanou. Nikdy ještě ale nebudila královská návštěva v Londýně tak málo pozornosti, jako příjezd královských manželů ilalských. Teprve včera počalo si obecenstvo události té jakž takž všímati a tu a tam dekorovati. Ovšem strávi král Vlachů většinu pobytu svého na půdě an- glické ve Windsoru a do Londýna toliko na ně- kolik hodin zajede. Lhostejnost obecenstva vy- světluje se zmenšeným dnes již zájmem Angli na otázkách, Středozemního moře se týkajících. Snad, až anglický tisk, jenž zatím krále Viktora Emanuela vítá jen obvyklými, zdvořilými frásemi. se rozepíše o samém politickém významu italské návštěvy, snad také interes obecenstva pron se oživí. Ostatně v jakém směru význam ná- vštěvy této hledati jest a na jaký rámec otázek běžných se omezí, jasno jest částečně také už z rozmluvy, kterouž měl nový italský ministn vnějších záležitostí Tittoni s redaktorem »Figarat.

Ilalský Viktor Emanuel Vlach Angl Viktor Emanuel Anglie Portsmouth Londýn Windsor

35 article

Tittoni vyjádřil se: »Italie zůstane věrna pevně a upřímně trojspolku, poněvadž tento jest zárukou míru a protože politika na tomio základě zabraňuje neblahým účinkům války, souhlasíc zároveň s ideami pokroku (?) a spra- vedlnosti (? ?). Toto stanovisko jest pro Itali tím snazší, an trojspolek nebyl nijak překážkou franko italskému sblížení, jež stalo se podstat- ným činitelem v naší politice mezinárodnía kteréž chceme upevniti a rozmnožiti. Italie byla vždy přítelem Anglie, jejíž sympatie velice přispěly k její osvobození. Nedávná cesla krále Eduarda do Říma, jejíž přirozeným do- plňkem a následkem jest nynější návštěva krále Viktora Emanuela v Londýně, tyto svaz ky přátelské posilila. Co se týče po- měrů balkánských, jest podpora Italie zabezpečena těm státům, jež směřují k tomu, zlepšiti osud křesťanů v Turecku provedení reform, berlinskou smlouvou naká- zaných, urychliti. Italie nezapomene, že jestji na Východě, na druhém pobřeží moř Jaderského hájiti vlastních tra- dic, práv a zájmů.« Oporu pro obhájení zájmů těch hledati bude jistě Viktor Emanuel III. i v Londýně, jako ji v Paříži hledal pro případ, že by sna druhé straně moře Jade ského« událo se cokoliv, co by kruh plánů a nadějí italských, v nichž zvláště otázka albán- ská důležité místo zaujímá, porušilo.

Tittoni Eduard Viktor Emanuel Viktor Emanuel Jade Anglie Řím Londýn Turecko Paříž

36 article

Viktor Emanuel III. pospíšil ostatně dáti na jevo, že opora, kterou pro své stanovisko v Anglii hledá, nemá rušiti shody jeho s fra- eouzskými státníky. Hned po jeho vstupu n půdu francouzskou vede jej cesta do Albionu, připomenul to francouzské veřejnosti skorem okázale. Poslal Loubetovi telegram, jenž zní: »Přes neofficiální ráz mého příjezdu do Francie nemohu si odepříti, bych projevil Vám své upřímné sympatie a přátel- ství, jež chovám v srdci svém, vzpomínaje stále nezapomenutelného měho uvítání v Paříží. Králová připojuje se ku projevu cítu mých.«

Viktor Emanuel Anglie Albion Francie Paříž

37 article Nový režim ve Vatikánu

Nový režim ve Vatikánu V Bologni dán byl podnět k poradám kle- rikálních delegátův italských, od jichž průběhu — již dnes zdá se vítězství náležeti křesťanským sociálům — bude záviseti, dovolí-li Pius X klerikálům účast na volbách sněmovních, až po dnes jim papežskou stolicí zakazovanou. Papež přijal vůdce klerikální strany a doporučoval jim menší vášnivost a zjednání svornosti mezi třemi italskými skupinami klerikálními. Pravé křídlo klerikálů tvoři nejtvrdošíjnější stoupenci obnovy církevního státu (orgány »Unitá Cattolica« »Riscorsa«) a levé křídlo s programem »svo- bodná církev ve svobodněm státě« a s přímluvou za živou účast katolíků v politickém životě ital- ském tak zvaní »mladodemokraté« s vůdcem Murrim. Střed tvoří milánský »Osservatore Cal- tolico« a »Opera dei Congressi« s orgány svými vedením hr. Grosolča. Skupina tato má místo vlastního programu jen jedno spíše heslo, toliž bezpodmíněnou poslušnost papežské stolice a její pokynův, i doufá, že z porad zmíněných vyjde ona vítězně. Avšak krajní levice chystá se na zmíněných poradách k bojí rozhodnému prot všem, kdož nechtějí se přizpůsobiti době nové.

Pius Osservatore Cal Vatikán Bologna Unitý Cattolica dei Congressi

38 article

Rychlosť mobilisace německé. Ve vojenské akademii mnichovské před- nášel v jednom z posledních dnů plukovník Depport o případné válce franko německé. Do- vodil v přednášce své, že Německo by pro pří- pad nové války s Francií tuto mobilisací o ně- kolik dnů předhonilo. Šestý den po pro- hlášení války mělo by Německo na bojišti o 35 procent mužstv více než nepřítel. I patnáetý den byl by poměr stále ještě pro Německo příznivější. O životě a poměrech Čechů ve vévodství slezském. (Z přednášky Rud. Gudricha, o »slezském večerue v Roudnici n. L. dne 15. listopadu t. r.) Řečník počal slovy Bezručovými: „70.000 jes! nás před Těšínem, 100.000 nás popolštili, 100.000 nás poněmčili.“ K tomu pak návazuje své mínění, že ne- klesáme na Slezsku, že neztrácíme půdy, nýbrž že jdeme vpřed. Opírá pak výrok o to, že Čechové maji zástupce své všude těměř, na sněmě, v zemském výboru, v okresní školní radě, v silničním výboru venkova opavského a jinde. Na to uznává za vhodně stručně podati historii Slezska, ke kterémuž účeli sám si byl upravil mapu maličké své vlasti před rokem 1742. Uvádí, že česká řeč na Slezsku jest úřadním jazykem dříve než na Moravě a v Čechách, hned po vytlačení laliny, tedy od r. 1426. Třicetiletá válka, slezské války a panování císaře Josela II. však zatla- čily češtinu a zdálo se, že úplně vymizí. Než po roce 1840 počíná ruch v potlačovaných vrstvách; téhož roku založena byla v Opavě „Česká beseda“, která pečovala a časopisectvo, šířila časopisy z Moravy a

Čecho Gudrich Bezručův Německo Francie Roudnice Těšín Slezsko Morava Čechy Opava Český beseda Josel II