1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 204. ze due 26. července 1908.
8
article
Z prazského trhu peněžního.
Z prazského trhu peněžního.
V Praze, 25. července
Nadšení slovanského týdne pražského ještě
žumi a kypí v hlavách a noví slovanští hosté
se hlásí k milé návštěvě: snad není nesprávno
v této chvíli učiniti velmi střízlivou a realisti-
ekou bilanci našich dosavadních styků hospo-
dářských s Ruskem, pokud zračí se v umísťo-
vání ruských papírů a bodnot v rukou českého
obecenstva. Námět sám o sobě není zajisté bez
určité zajímavosti a bez určitého poučení.
Jest dosud jistě v čerstvé paměti našiel
čtenařů, že v době rusko-japonské války obra-
cena byla pozornost českého obecenstva na stá
ní půjčky ruské, které slibovaly při výhodném
kursu velmi výhodné zúročení. Bylo tehdy po-
ukazováno na to, že české obecenstvo must
přece konečně také uvažovati o tom, jak nejlépo
a jak nejvýhodněji může ukládati své úspory-
aniž by vysazeno bylo velikému risiku. Pouka-
zováno bylo tenkráte na vynikající schopnost
ruských státních rent k ukládání poněz, poně-
vadž renty tyto při záruce celého státu skýtaji
zůročení nanejvýše výhodné. Tato úvaha došla
výrazu stejně při půjčce z r. 1905, jako při
půjčce v r. 1906 a české obecenstvo hojně
zúčastňovalo se na subskripci. Po dnech klidné
úvahy a výnosnosti papírů přišlý známé prudké
derouty v kursech ruských rent. Ruská armáda
na Dálném Východě šla od porážky ku porážce,
ruské lodstvo rozmetáno, Port Artur dobyt a
konec konců sjednán nešťastný mír v Ports-
meuthu, zatím co v Rusku samém šířila se re-
veluce, šířil se rozvrat. Kursy ruských rent kle-
sají každým dnem a v Německu počíná k slovu
hlásiti se literatura odborná, která poukazuje
na nutný bankrot státních financí ruských, na
neodvratné rozložení veliké slovanské říšea
která volá Německo do zbraně, aby chránilo
svoje zájmy a aby rozšířilo své hranice dnešní.
Artur
Praha
Rusko
Pouk
Německo
9
article
Kniha Martinova, která byla skrz na skrz poli-
tickou a z níž tendence přímo čišela, dostála
přece jen do jisté míry svému úkolu, který ji
byl autor vylknul, byť spisovatel její byl opětně
nucen sám přesunovati dobu, kdy „neodvratně“
nastati musí krach financí ruských. Německé
listy, které mají ve věcech hospodůřských přece
určilý vliv na smýšlení lašeho obecenstva, stály
vesměs na straně baissistů a mezi českým li-
dem, který za účelm ukládání ruské papíry si
zakoupil, počal jeviti se znatelný nepokoj. Po-
ukázali jsme výslovně k tomu, vybízejice české
obocenstvo, aby přebytečné své úspory uklá-
dalo v ruských státních papírech, že vzhledem
k velikému politickému přerodu, který Rusko
překonává, nutno papíry tyto kupovati jen
pouzze k účelům ukládacím, že jest nutno vy-
stříhati se jakýchkoliv námětů spokulačních,
poněvadž obecenstvo nezkušené v rukou nesvě-
domitých spekulantů může prodélati obnosy vel-
mi značné. Proto opakovali jsme den co den
názor, že české obocenstvo ruské státní papíry
má kupovati pouze s vědomím, že si je ve svém
vlastnictví podrží a že nežádá ničeho jiného.
nežli dobrého zúročení svých úspor. V dobách.
Martinov
Rusko
10
article
kdy předpovídán každý den krach ruských finan-
cí, dovozovali jsme, že jest nemyslitelno, že by
stát s tak velikými závazky oproti cizině, ale
také stát s tak velikým bohatstvím vnitřním mohl
1 jen chvíli pomýšleti na to, aby ohlásil bankrot
svých financí. K takovémuto odhodlání vůle
jednostranná nostačí, nýbrž jest nutno, aby také
ti, kteří své prostředky k disposici dali, klidně
snesli prohlášení bankrotu. Jest však nemysli
telno, že by v dnešních mocenských poměrech
evropských bylo možno kterémukoliv státu sá-
hnouti k tomuto prostředku. Francie a Anglie
jakož i Německo, které byly hluboce intereso-
vány na Rusku, zajisté by dovedly obhájití vše-
mi prostředky zájmy svého kapitálu, který své-
řily Rusku, nehledě ani k tomu, že Rusko pro
budouenost a pro svůj vlastní rozvoj musile
počítati s dalšími půjčkami a následkem toho
musilo učiniti vše, aby ani v nejmenším nebyla
ohrožena důvěra v jeho klidný finanční rozvoj.
Francie
Anglie
Německo
Rusko
11
article
Proto také státní rozpočty ruské sestavovány
jsou s otevřeností až překvapující, proto také
ministr financí rok za rokem sahá ku pronikavěj-
ším úsporám a veřejnosti potřebu těchto úspor
přiznává a proto také Rusko přosně dostává
všem svým finančním závazkům finančním, do
kterých vešlo oproti cizině. Jeho pokladniční
poukázky spláceny jsou ve lhůtách stanovených,
nejsou-li splaceny již dříve, zatím co majitelé
jeho rent dostávají naprosto správně úroky, které
jim přísluší. Zatím co po finanční stránce Rusko
pracuje k idržení důvěry, kterou má v cizině.
Rusko
12
article
uklidňují se i jeho poměry vnitřní. Není více
pochybnosti o tom, že třetí duma, která byl
předmětem posměchu t. zv. liberálního tisku
západoevropského jest základem pevným a mo-
hulným pro konstituční rozvoj ruské říše. Tato
duma, ve které má liberální buržoasie tak moc-
nou převahu, činí vše, aby ústavnost v Rusku
zdomácněla, a v tom jest veliká zásluha Stoly-
pinova, že jakožto skutečný držitel vládní moei
uznává práva parlamentu a uznání toto také
veřejně a oficiálně prohlašuje. To znamená, že
ruská duma také v očích národu stane se tím,
čím býti má, to jest střediskem naděje a stře-
diskem práce ruského národa. Nesluší zapomí
nati, že zdrcující většina ruského národa o kon-
stitučním režimu neměla ani jasného obrazu,
že zdrcující většina tohoto národa nebyla s
jaeně vědoma dosuhu konstituční vlády a že
následkem toho musí teprve parlament sám svou
prrací a svým vlivem, svými úspěchy a svými
snahami prohlubovati konstituční názory lidu
ruského. Revoluční strana byla nejméně způso-
bilá, aby toto veliké dílo myšlenky přerodu pro-
vedla. Teror, který rozvinula, budil protitlak
jest jen přirozeno, že ruský mužik, který m
silné tradice náboženské a samoděržavné, ochot-
ně propůjčil se těm, kteří pracovali proti osvo
bození jakémukoliv a tedy i proti konstitue
s těch formách, které dnes na Rusi se uplatňují.
Každá svoboda a každé svobodné zařízení must
putně vyrůsti rganicky a zde ani Rusko netvo
Rus
Rusko
13
article
Ale abychom neodbočili od vlastního svého
předmě. Ty dny, kdy ruské renty klesly hlu-
boko pod obvyklou úroveň, ty dny, kdy mluvilo
se o kvačicím bankrotu ruském, ty dny, kdy
nepokoj šel českým obecenstvem, uloživším své
úspory v ruských papírech, jsou překonány,a
dnes možno klidně a střízlivě uvažovati o vý-
sledcích. První půjčka ruská, na jejímžto emito-
váni obecenstvo se zúčastnilo, vydána byla, jak
známo, v roku 1905, byla 41/4% při kursu
93.—, při čemž bylo určeno, že bude za 11 let
splacena a sice že obdrží každý majitel papírů
nominale. To znamenalo, že vedle 4 14% zúro-
čení, které při kursu 93.— bylo podstatně vý-
hodnější, má majitel renty vyhlídku, že za 11 let
dostane nominale, že tedy zde ještě vydělá 7 M
na kusu. Druhá půjčka emitována byla roku
1906 a zněla na 5%, při čemž bylo ustanoveno,
že do roku 1917 nesmí tato úroková míra ru-
skou vládou býti snížena. Půjčka vydána byla
při kursu 88.— a garantovala tedy neobyčejně
dobré zúročení. Srovnáme-li emisní kurs s kur-
sem dnešním, shledáváme, že s návratem nol-
málních poměrů i ruské papíry vracejí se k ner-
málnímu svému záznamu. Půjčka z r. 1905
znamená 95.80, půjčka z r. 1906 95.50. To
znamená, že češti majitelé ruských rent nejen
měli i po dobu bouří a rozvratů dobře zúročitel-
né papíry, nýbrž že mají dnes papír tento při
kursu mnohem výhodnějším a kdyby ho prodati
chtěli — k čemuž ovšem neradíme — mohou
dosťati více, než zač ho koupili. Ukazuje se
opětně stará pravda, která tak často a často
v životě hospodářském se uplatňuje, že trpě-
livost jest matkou moudrosti a začasté úspěchu
14
article
Kdo dovedl střízlivě posuzovati, kdo se nedal
unésti poplašnými zprávami baissy, za nimiž
stály velmi procisně vypočítané finanční zájmy,
kdo koupil k účelu ukládacímu a papír povně
ve svých rukou držel, nebyl zklamán v důvěře
a naději, kterou měl v Rusko a kterou také
právem v tuto říši míti mohl. Tím také nejlépe
vyvráceny jsou ony četné pochybnosti, kterými
účast českého kapitálu při upisování ruských
půjček provázely některé naše domácí listy.
A tak můžeme doslovem k slovanskému týdnu
pražskému i po této stránce vysloviti bilanci pří-
znivou, bilanci, která ukazuje, že můžeme miti
nejen důvěru v ideální snahy slovanských ná-
rodů, ale že můžeme míti také důvěru v jejich
rozvoj materiální a solidnost jejich základů.
A tyto poznatky pro snahy o hospodářskou vzá-
jemnost jsou neobyčejně důležity a neobyčejně
vážny.
Rusko
15
article
Avšnk — odbočka snad zdá se přiliš rych-
lou, leč ukládá ji včasnost této otázky — při
šumu a radosti ze slovanského týdne nesmíme
zapomínatí na věci domácí, nesmíme i jen chvili
novšímati si otázek, které jsou pro nás neoby
čejně závažny. Jak ze zpráv dřívějších v našem
časopisu jest zřejmo, dostává se sestátnění drah
v Předlitavsku do stadia aktuálního. Sestátněny
budou dráhy, které speciálně ovládají naše nej-
důležitějšt průmyslové kraje a do nichž pronesli
jsme již tolik stížností. Sestátnění neznamená
pouze zavedení jednotné soustavy správy drah
nýbrž znamená pro nás i otázku spravedlnosti,
poněvadž soukromé dráhy, Čechami probíhající.
s důrazem dávaly na jevo, jak dobře rozumí
svému germanisačnímu poslání. Co prováděl
severní dráha česká jest v příliš dobré paměti
a stejně není zapomenuto, jak bežohledně a jak
často surově chovala se správa severazápadní
dráhy k požadavkům českým a k dopravním
potřebám českých měst. Poměry na tratích spo-
lečnosti státní dráhy byly sice o něco lepší,
avšná novymykaly se celkom z rámce, rozvinu-
tého pro soukromé dráhy v král. českém. Do-
máháme-li se tedy postátnění, chceme, aby také
ve správě státních drah konečně došlo ke spra-
vedlnosti, aby náš jazyk a naše potřeby dopravní
byly zde rospektovány tak, jak toho zasluhují.
Předlitavsko
Čechy
16
article
Zdá se však, že nečiníme po této stránce všeho.
co by činití se mělo. Psali jsme své doby o tom
že jest nutno, abychom se k sostátnění sovern
dráhy české připravili — zatím však se uka-
zuje, že dosavadní německá správa bude pře-
vzata a že severní dráha provozována bude tedy
státem za dosavadních předpokladů. To zna-
mená, že náš jazyk dále bude urážen, to zna-
mená, že budou nadále přehlíženy naše dopravní
potřeby, to znamená, že nadále nebudou se vy-
dávati lístky, požádá-li se o ně česky v zněmče-
ných místech atd. Po sestátnění ještě severo-
západní dráhy a společnosti státní dráhy bu-
deme míti v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
celkem 9 ředitelství, v jichž čele nebude až na
jednu ne zrovna skvělou výjimku státí ani je-
diný Čech. Jest zapotřebí, abychom proti této
tondenci, která se uplatňuje při postátňování
drah, vystoupili co nejenergičtěji a vystoupil
Čechy
Morava
17
article
co nejdůrazněji. Nečiníme naprosto žádných re-
kriminací poslancům, poněvadž by to bylo zby-
tečné a poněvadž by to bylo nesprávné. Žádáme
jen, abychom byli tak připraveni a měli všude
takový dostatek lidí svých, jak toho vážnost
doby vyžaduje. Když jsme si již zřídili Národní
radu anebo jiné všenárodní instituce, snažme
se, aby tyto instituce nebyly pouhými formami,
nýbrž aby se staraly skutečně o reelní věci. Do-
sud bohužel v podobných institucích až příliš
mnoho se debatuje, ale o nějaké soustavné práci,
která by udržovala v patrnosti naše potřeby na
všech stranách, nemůže býti vlastně začasté
řeči. Jest nutno na pravé místo stavěti pravé
lidi, bez zřetele na „zásluhy“. Jest třeba říci
to otevřeně a upřímně, poněvadž chceme, aby
i po tomto směru došlo k nápravě a abychom
si vytvořili organisace tak, jak jest jich pro nás
skutečně zapotřebí. Bez zřetele na osoby, bez
zřetele na t. zv. zásluhy, jen s jedním zřetelem,
t. j. se zřetelem na skutečný prospěch našeho
národa.
18
article
Klid léta nebyl ani v tomto týdnu rušen
nijakou význačnější událostí a dostoupil tako-
vého stupně, že bylo lze zaznamenati dny, jež
minuly bez obchodu. Zájem se jevil zvláště pro
hodnoty dividendové. Z hodnot ukládacích jed-
nány byly kom. dlužní úpisy České zemské
banky za K 97.25. Z akcil došlo k uzávěrkám
v akciích Živnostenské banky za K 238.50
v akciích Hospodářské úvěrní banky za K
389.—, v akcilch strojírny Dáňkovy za K
434.— a v akciích Podolské cementárny za
K 201.—. Jinak podáváno bylo za akcie
První české fovárny orient. cukrovinek K 250.—,
»Merkuru«, směn. akc. společnosti K 594.—,
První pražské zastavárny K 465.—, První české
akc. pojišťovny na život K 265.—, Kolfnské
továrny kávových náhražků K 680.—, pivovaru
v Čes. Budějovieích K 860.—, Živnostenské
banky K 238 25, České banky »Union« K
245.50, České společnosti pro průmysl cukerní
K 170.—, strojírny Daňkovy K 431.—, Škodo
vých závodů K 276.—, Pražské úvěrní banky
K 526 —, České průmyslové banky K 415.—,
Zajišťovací banky K 200.—, Akc. továrny na
vyrábění umělých hnojiv v Kolině K 400.—,
První českomoravské strojírny K 850.—, Krá-
lovéhradeckého úvěrního ústavu K 447.—
Pražské paroplavební společnosti po Vltavě
Labi K 600.—, První české raflnerie v Modřa-
nech K 360.— peníze.
Daňkův
Vltava
Modřa
živnostenský banka
první český akciový
Český banka
Český společnost
Škoda východ
úvěrní banka
Český průmyslový banka
19
article
Z trhů poněžních, 25. července. V Berlíně
klesly peníze k ultimu tak nízko, jak již po lěta ne
bylo pozorováno. Oproti drahým podminkám loň
ského roku byla nabídka peněz k ultimu tak značná,
že sazba klesla z 3V4 na 31/2o. Také privátní diskoní
se značně zmirnil, dle poslední zprávy at na z9%
Praha. Průběh dnešní bursy byl klidný a došlo
pouze k závěrkám na burse dnes prvně znamenaných
4% zást. listů městské spořitelny pražské za
K 98.75. Dáře podáváno za akcie První české to-
várny orientálských cukrovinek K 250.—, akcie
První pražské zastavárny K 465.—, akcie První če-
ské akc. pojišť. na život K 265.—, akcie Kolínské
tov. kávov. náhražků K 680.—, akcie Pivovaru v Č.
Bodějovicích K 860.—, akcie Živnostenské banky
K 238 —, akcie České banky Union K 245.50, akcie
České spol. pro průmysl cukerní K 170.—, akcie
strojírny Daňkovy K 431.—, akcie Škodových závodů
K 276.—, Pražské úv. banky K 526.—, akcie České prům.
banky K 415.—, akcis Podolské cementárny KK. 201.—
akcie Zajišťovací banky K 200.—, akcie Akc. továrny
na vyrábění uměl. hnojiv v Kolíně K 400.—, akcie
První českomoravské strojírny K 850.—, akcie Králo-
hradeckého úvěrního ústavu K 447.—, akcie Pražské
paroplav. spol. po Vltavě a Labi K 600.—, akcie
První české rafin. v Modřanech K 360.— peníze.
Daňkův
Škodův
Berlín
Praha
Kolín
Vltava
Modřany
živnostenský banka
Český banka
Union
Český společenský
Český průmyslový
Krát
úvěrní ústav
20
article
Vídeň. Vylilášení ústavy v Turecku působilo
na začáteční bursu jenom slabým dojmem. Spekulace
nikterak nestoupla, jenom turecké losy, které včera
klesly, měly duvs poptávku a zotavily se. Jejich kurs
stoupl o 2 K na 185. Akcie společnosti státní dráhy
byly zanedbávány, lombardy se nezměnily. Alpinky
byly sice vyšší, ale neupevnily se. Na polední burse
všeobecná nečinnost potrvala, protože také v Bertíně
nebylo žádné chuti k akctím a západní bursy byly
jenom nepatrně tureckými událostmi dotčeny. V žád-
ném oboru nebyto většího obchodu a bursa končila
naprostou nečinností při korsech lehice seslabených.
Na bankovním trhu kreditky, na transportním akcie
společnosti státní dráhý byly poněkud slabší, lom-
bardy skoro stálé. Apinky pozbylý na konec svého
počálečného stoupnuti. Ve šraňku pražské železá řské
magnesitové a karpatky měly kurs nitší. Trh k uklá-
dání měl tendenci lepšl; některé renty stouply
o 10—15 h. Soukromé diskonto nezměnéno ; na
eskomptním trhu peníze nezměněny 31/14— 1/29 bp.
Vídeň
Turecko
21
article
Berlín. Průběh dnešní bursy byl naskrz
klidný. Drobné realisace týdenní zasáhly do skupiny
hodnot železářských a uhelnodolných a způsobily
jmenovitě u vůdčích papírů báňských drobení kursů.
Akcie amerických drah byly v soublasu s nižšímí
záznamý bursy novoyorské laciněji vybízeny. Z ra-
kouských drah prodávány. lombardy. státní dráha
uhájena. Kreditky nižší. Na trhu kasovním převládaly
prodeje a kursy zlaciněly. Na trhu hodnot ruských
pevně zúročitelné titry celkem nezměněny, z bank
ruská pevnější. Soukromý diskont setrval na 25/4 9%.
Denní peníze 21/29v. Penize k uitimu 31/49.
Ke zřizení české pozemkové banky promluvií v
velmi instruklivním článku p. dr. Alíred Mayerv
„Obzoru Národohospodářském“ (sešil červencový),
kde praví: U nás dávno scházel bankovní ústav, jenž
byl by zabýval se soustavně a promyšleně nemnovi-
tostním obchodem ve městech i na venkově. Působ-
nest pozemkové banky bude tedy zásadně dvojího
druhu: bude jiná ve městech a jiná zase na venkově
Ve městech bude zabývati se banka jednak pravi
delným obchodem nemovitostním, t. j. koupí a pro-
dejem domů a stavebních pozemků na vlastní i na
cizí účet, jednak solidní a zdravou spekulací se sta
vebními pozemky. V poslednějším směru mají dlo
intenci zakladatelů bance sloužiti za vzor velké te-
rénové společnosti zahraniční, které doplňují velmi
vhodně soukromé podnikáni toho druhu, regulujíce
stavební ruch a udržujíce jej ve zdravých mezích
doktor
Mayerv
Berlín
22
article
Měrou daleko vydatnější a pronikavější nežli v ne
movitostní obchod městský má však pozemková
banka zasahovati v pohyb půdy venkovské, rolnicko
a tám ovšem i v sociální a hospodářské poměry ven-
kovskě vůbec. Agrárně politický úkol, k jehož řešen
pozemková banka má býti povolána, jest v podstatě
dvojí. První jest ten, že má banka postarati se o ná-
ležitou regulaci a vhodně ukájení hladu našeho lidu
po půdě. Druhý úkol pozemkové banky nutno spatřo-
vati v znenáhlém napravování dosavadního nepřízni-
vého rozdělení české půdy. Oba tyto úkoly předpo-
kládají opět jednak přesnou statistiku rozdělení půdy
jednak bezpečnou evidenci pohybu půdy. Nejpředněj
ším a v hospodářském ohledu nejnutkavějším úko-
lem banky bude ochrana středního slavu selského
Dalším úkolem pozemkové banky bude provádění
resp. podporování vnitřní kolonisace, kterouž má býl
odpomoženo nouzi o zemědělské dělnictvo a součas-
ně zamezeno vystčhovalectví, kvetoucí, jak známo
zejměna v měně úrodných krajích jižních Čech, bez
tak již dnes dosti řídce obydlených. České obyvatel-
stvo na jazykovém pomezi očekává založení pozem-
kové banky nejdychtivěji a teprve budoucnost ukáže
jak nevyhnutelných národním rekvisitem jest silná
a obratně vedená pozemková banka. Bude-li bank
řádně prosporovati právě tak, jako většina podobných
bank v Německu, které vyplácejí 6—25% dividendy
Ale pak není laké i pochyby, že provede pozemkov
banka všechny ty dalckosáhlé úkoly, které od ní
očekávají nejen její zakladatelé, ale i celá česk
veřejnost.
Čechy
Německo
23
article
„České spořitelnictví v zemích koruny české d
r. 1906.“ Pod timto názvem vyšlo právě z péra zná-
mého odborníka p. dra. Čeňka K lier a, nám. ředitele
Městské spořitelny pražské, obsáhlé dílo, podávajíc
zajímavý a všestranný obraz o českém spořitelnictv
v zemích koruny české, ktoré r. 1906 dovršilo prvn
půlstoletí svého rozvoje. Zevním podnětem díla, kte-
ré se důstojně řadí a doplňuje nedávný spis o spo
řitelnictví z péra dra. J. E. Slavíka, a kleré v neje
Čeněk
Slavík
24
article
nom směru uvádi na pravou míru známě tendeněn
vývody prof. Rauchberga v díle, vystaveném před
roky na liberecké výstavě, byla letošní velkolepá vý
stava pražské obchodní komory, kde čilý Svaz če
ských spořitelen uspořádal vysoce názornou exposie
tohoto důležitého odvětví veřejného úvěrnictví. Re-
gistrujíce zatím stručný obsah znamenitého spisu
dle slov samého p. autora, vyhražujeme si pozděj
k němu se vrátili obsáhlým rozborem. Dílo (o 350
stranách velkého fcrm. textu kromě bohatých příloh
statistických) sestává ze 4 částí: dějepisné, statistické,
organisační a kritické. Část dějepisná sestavenaje
podle zpráv, jež naše spořítelny zaslaly Svazu če-
ských sporitelen, vyplnivše dolazníky, které jim
k účelu toru byly zaslány: zprávy ty zpracovány
a seslaveny jsou v letopis, by zřejmý byl dějinný
postup našeho národohospodářského rozvoje na pol
spořitelnictví. Statistika obmezena na míru nejskrov-
nějši, za to však nespokojil se p. autor s „úřadní
statistikou, klerá je noňplná a vykazuje často me-
zery i neshody, nýbrž použil materiálu, jejž Svaz
českých spořitelen dal sobrati přímo od pramene,
vyžádav si od jednotlivých spořitelen podrobná sta-
tistická data za celou dobu činnosti. Organisační část
podává obraz o ústrojí, k němuž spořilelny dospěly
právě v době přítomné; je tu celá řada zajímavých
podrobnoslí, jež vyskytují se u některých ze starších
spolilelen a snesen základ, na němž bude lze spěti
k dalšímu zdokonalení. Část kritická obsahuje úvahy
o dosavadní činnosti, o nynějším ústrojí, jakož
i o ukolech, cílech a snahách spořitelnictví vůbec
profesor
Rauchberg
Re
obchodní komora
svaz český spořitelna
25
article
Z dila toho je zřejmo, jak velké pokroky činí spo-
řitelnictví české zejména v království českém, kde
rychle rosie, daleko mohulněji, než spořitelnictvi
německé. To je zřejmo i z cit. díla prof. Rauchberga,
jenž podává tento přehled celkového stavu vkladů
spořitelen v Čechách: V období od r. 1861 do 1870
pripadalo z celkové sumy vkladů na Spořitelnu Če-
skou 61.296, na ostatní německé spořitelny 31.290.
na české spořitelny 7.695: v období od roku 1871de
1880 připadalo na Spořitelnu Českou 41.8%, na oslal-
ní německé spořitelny 43%, na české spořitelny
15.2%: v období od r. 1881 do 1890 připadalo na
profesor
Rauchberg
Čechy
26
article
Spořitelnu Českou 29.7%, na ostatní německé spo
řitelny 45.1%, na české spořítelny 25.2%; v obdob
od r. 1891 do 1900 připadalo na Spořitelnu Českou
219%, na ostatní německé spořitelny 46.5%, na
české spořitelny 31.6%; v období od r. 1901 do 1904
na Spořitelnu Českou 15.7%, na ostatní německé
spořitelny 48.89%, na spořítelny české 35.5%. Porov-
náme-li první období s posledním, shledáváme, že
české spořitelny vzrostly o 27.93%, německé spořitel-
ny (mímo Spořitelnu Českou) však pouze o 17. 62.
pořílšme-li všechny němí. spoř., ledy i sě Spořitelnou
Čoskou, shledáme, že od r. 1861 do r. 1904 kleslo
procento na ně připadající o 27.9%%. V úkazu, že su-
mou vkladů pomalu sice, ale stále blížeji dostihujeme
spořitelny německé, shledáváme nejřadoslnější zjev
českého národohospodářského obrození. Pečlivost
svého zařizení, vzornou správou, zdatností úřadni-
olva jest i české spořitelníctví navýší doby a zdo-
konaluje se stále ještě dle všeobecného pokroku ve-
řejného úvěrnictví. — Znamenitý spis, který zna-
mená skutečné obohacení naší mladé literatury ná-
rodohospodářské, vyšel nákladem Svazu českých
spořilelen jako č. 6. knihovny Spořitelního Obzoru.
Zevní úprava je nádherná, tisk obstarala Politika.
27
article
Dodávka ublí pro stální dráhy. Submisse ublí
pro státní dráhy na r. 1909, o níž jsme již včera
referovali, utvářila se mnohem příznivěji, než před
rokem, jednak proto, že vysoká konjunktura již po
klesla, jednak i proto, že se letos jednalo o zadání
poměrně malého množství. Kdežto před rokem bylo
37% zadaného množství odebráno z ciziny, poně-
vadž domácí revíry nemohly následkem jiných zá-
vazků potřebu státu plně hradili, byfo lelos ofero-
váno mnohem více, než bylo vypsáno a téměř celá
potřeba mohla býti hrazena v tuzemsku; jen 40.000
tun případá na anglické a 5000 tun na hornoslezské
ubli; tato malá čásť zadána do ciziny, zvláště proto,
aby se udržel styk s kontrahenty; anglické uhlí
určeno je v prvé řadě pro jižní stanice. Také v ceně
jeví se změna poměrů oproti loňsku; oproti loňské
ceně asi 10.5 K činí letos průměrná cena kolem 7 K.
Celkovou účasť bnědého a kamenného uhlí lze těžk
posouditi, ježto velká část potřeby pro r. 1909 hra-
žena jest uzávěrkami z r. 1907. Letošní uzávěrky
určeny jsou asi v prvé řadě pro ředitelství státních
drah v Praze a Plzni, pak též pro ředitelství v
Vídni a Inšpruku. K lelošním uzávěrkám došlo jen
na jeden rok, ježto vzhledem k očekávanému dal-
šímu klesání cen nebylo by výhodným vázati se na
delší dobu.
Praha
Vídeň
28
article
Přijmy drah. Jižní dráha přijala v druhé de-
kádě červencové 3,830.165 K (— 74.269 K vůči loň-
skému výkazu definitivnímu a + 190.507 K vůči
provisoriu) a od počátku t. r. 69,826.551 K, l. j.o
603.697 K méně než dle loňského výkazu defin.
a o 3,C95.640 K více než dle výkazu předběžného.
— Společnost státní dráhy přijala od 11
do 20. července t. r. 2,108 531 K (+ 65.172 K vůči
defin. a + 157.411 K vůči provis) a od nového roku
celkem letos 36,575.760 K (— 1,214.265 K vůči de-
fin. a — 163.769 K vůči provis.).
Siluace na trhu vlny. V poslední době nastaí
obrat v pohybu cen surové vlny. Již při antwerpské
dražbě, konané počátkem tohoto měsíce, bylo lze
pozorovati zpevnění cen pro merino i pro křížený
chov asi o 15%. Stoupání cen pokračovalo při lon-
dýnské dražbě, jež počala 14. t. m., takže ceny vlny
jsou nyní asi o 20% vyšší než při květnové aukci
londýnské. Pohyb cen vlněné příze liší se poněku
od vývoje cen vlny. Kdežto útková příze, jež dříve
byla více stlačena, stoupla o 20—25%, zvýšily se
ceny česané příze od poslední londýnské aukce jen
asi o 5%. Vyhlídky pro zimní obchod s hotovým
zbožím posuzují se dosti příznivě, ježto se očekává
následkem delšího váznutí odbytu vystoupení sku-
tečné potřeby. Vývoz dosud ovšem mnoho neslibuje
při zakázkách z Turecka v poslední době došlých
nutno býti vzhledem k nejistotě politických poměrů
tureckých opatrným.
Turecko
státní dráha
531 K
29
article
Devoz železa v květnu. Statistíka zahraničního
obchodu za květen ukazuje opět vzrůst dovozu že-
leza a úbytek vývozu. Od 1. ledna do konce května
dovezeno bylo celkem železa a železného zboží
417.270 q v hodnotě 30.5 mil. K čili o 262.483o
v hodnotě 14.8 mil. K více než před rokem. V téže
době klesl vývoz o 102.590 q (9.3 mil. K) na 84.996
(178 mil.) oproti vývozu v r. 1907.
Vývoz bramborů z Německa. V prvních pěti mě
sicích t. r. činil vývoz bramborů z Německa 754.501
stoupnuv oproti loňskému roku o 357.952 q. tedy
skorem na dvojnásobnou výši. Mimo Rakousko-
Uhersko a Švýcarsko, do kterýchž zemí vývoz klesl
zvýšil se vývoz bramborů do všech ostatních států,
zejména do Anglie. Současně klesl dovoz bramboru
do Německa okrouhle o 220.000 q; zvláště Nizozemí
omezilo svůj vývoz do Německa.
Snížení cen ve velkoobchodu s žalezem. Uheršti
velkoobchodníci s železem snížili podobně jako již
dříve rakoušti obchodníci ceny železa, zejmena ceny
prutového železa byly sníženy o 75 hal. na 24 k
Německo
RakouskoUhersko
Švýcarsko
Anglie
Nizozemí
30
article
ceny hrubých plechů zůstaly však nezměněny, patrn
proto, že tyto plechy se dosud z velké částí do-
vážejí.
Londýnská ankce vlny. Včerejšího dne byla četně
nabízena vina kříženého chovu. Hrubší druhy cross-
breds byly sice slabší, ale po jemnějších druzích
byla čilá poplávka a ceny byly pevné. Místní sou-
těž byla klidnější. Nynější serie končí 1. srpna.
Mezinárodní výslava požívatin a hygisny va
Lvově. Výkonný výbor mezinárodní výstavy požíva-
lin a hygieny ve Lvově sdělil obchodní a živnosten-
ské komoře v Praze, že jmenoval pana Arthura Go-
bieta v Praze-Karlině oficialním svým zástupcem.
Interesované kruhy upozorňují se na jmenovaného
pana oficiálního zástupce, kterýž podá ochotně ve-
škeré bližší informace.
Výstraha před jednalelskou firmou. Asi před půl
rokem byla zřízena v jistém tureckém městě jedna-
telská firma, jejiž majitel se však k zastupování ne-
hodí. Na adresu mohou se legitimovaní interesenti
dolázati ve vývozní kanceláři obchodní a živnosten-
ské komory pražské.
Pensijní opatření soukromého úřadnictva. Ústřední
banka českých spořilelen v dohodě se zařizujícím
výborem Pensijního ústavu českoslovanského peněž-
nictví dokončuje právě přípravné práce, které vyvr-
choliti mají usnesením správní rady, jež se koná
26. t. m., načež budou veškerým intéresentům pří-
slušné zprávy o dalším poslupu ještě před 1. srpnem
t. r. podány. Lte očekávati, že státní správa zachová
se k českému pensijnímu ústavu stejně příznivě jako
u stejného ústavu německým spořitelnictvím zříze-
ného.
Karlin
Lvov
Praha
požívlino
penzijní ústav českoslovanský peněž
Arthur go
31
article
Koupě surového petroleje pro státní dráhy. Dne
22. a 23. t. m. konala se ve Lvové schůze dozoréí
rady Zemského svazu producentů surového oleje,
v niž praesidum bylo zinocněno ku podepsání
s luvy s ministerstvemí železnic. Smlouva byla
tedy uzavřena za podmínék, o nichž jsme již refero-
vali. Pro první dodávku 30.000 cisteren surové nafty
čili 22.500 otopného oleje bude třeba při cené
K 284 celkem 7.52 milionů korun. Tolo množství
nahradí 750.C00 tun normálního uhlí, čili asi čtvrtý
díl roční spotřeby uhlí u státní dráhy. — Na schůzi
dozorčí rady byly dále podrobeny komisionářské
smlouvy nové revisi. Zpráva ředitelstva konstatuje,
že svazu náleži již 69% celé produkce nafty v Ha-
liči, tedy o 4% více, než ministerstvo železnic žá-
dalo. Ředilelství bylo zmocněno k urychlenému zří-
zení potřebných reservoirů, po případě i v objemu
větším než 30.000 vagonů. Oproti stanovisku malých
rafinerií petroleje, obávajících se soutěže nového,
státem zřizovaného závodu na odbenzinění petroleje,
jenž dle jejich odhadu z 30.000 cisteren surové nafty
vytěží asi 6000 vagonů petroleje, a poukazujícíeh
také na zmenšení konsumu surového petroleje, jež
nastane omezením výroby v rafineniích následkem
množství petroleje novým závodem vyrobeného, kon-
statováno bylo ve schůzi, že o poškození rafinerií
novým závodem na odbenzinění petroleje vůbec ne-
může býti řeči. Dozorčí rada zvolila konečně pěti-
členný výbor pro vyjednávání s jednotlivými ban-
kovními skupinami o poskytování záloh na surový
petrolej; k vyjednávání dojde příští týden ve Vídni.
Vídeň
C 00
32
article
O překážkách transitního velkoobchodu se zbožím
v Praze se nám píše z odborných kruhů: Transitní
velkoobchod se zbožím v Praze, podlehající potravní
dani, stále klesá a nelze vinu na tomto jak obci
tak obchodníkům škodlivému zanikání pro vývoj
města nutného odboru obchodů přičítati ničemu
jinému, než příliš fiskálnímu jednání na »čáře«.
Praha
33
article
Vývoz transitní zásilky z města přesně do 24 hodin
na minutu, zákaz ji děliti neb do jiného obalu dáti,
vůbec znemožnění každé jiné nutné manipulace,
jsou příčiny, že se transitní velkoobchod z Prahy
vypudil a že se překládá nejen za Prahu, nýbrž
i za hranice království. Zboží takové se nyní zasílá
přímo, obchodů, zisku i práce v Praze ubude. Jinak
jinde, na př. v Drážďanech, kde je plno pod-
mínek, jež transitní obchod podporují. Daň se prostě
zaplati, ba solidním firmám s kaucí i bez ní dá na
úvěr a bez dalšího propustí se na sklad do města
po 6 měsících vracejí se obnosy za vyvezené množství.
Zařízení podobné značilo by výhodu také pro obec
přestato by nynější vyplácení obnosu složeného na
čáře a t. zv. doprovázka. Naproti tomu bylo by
možno, aby obchodnici měli pro takové zboží sklady
ve městě, čímž by celé řadě odborů vzešel zisk.
Zásadou řečené dávky, má býti, že se má zdaniti
pouze to, co se v městě spotřebuje a nikoliv to, c
se promešká vyvézti následkem nexačních předpisů.
Zastaralé a v poslední době zostřené předpisy při
zdanění možno snadno odstraniti. Nechť svolá obee
pražská anketu velkoobchodníků pro řešení této
palčivé otázky. Poměry nynější jsou nesnesitelné,
jich brzké odstranění nutně.
Praha
Drážďany
34
article
Zlato a stlbre světa, pokud se objevuje ve formě
minci, ukazuje ve věrném vyobrazení Tabulka
mincí (Münzentabelle), sestavená prof. A. L. Hick-
mannem, jejíž 9., značně rozšířeně vydání (cena ne-
napnutého výt. K 3.—, jinak 6 K) právě vyšlo nákla-
dem vídeňské fy. G. Freylag Berndt, Vídeň VIII.
(Schottenfekdgasse 62). Veliká tabule tato (v rozmě-
rech 70: 95 cm) přináší v pěkné barevné úpravě vy-
obrazení zlatých a stříbrných minci všech států v při-
rozeně velikosti, udává dále úřadní přepočílá vacl
kurs jednotek mincovních ve všech ostatních měnách,
data o poměrech měnových a ražebních, obsahuje
dále i znaky a vlajky jednotlivých států, tak že je
dobrou a pěknou pomůckou jak pro úrady a kancelá-
ře, tak i školy.
Vojenské dodávky pro 9. armádní sbor. Dle na-
řízení c. a k. říšského ministerstva války stanoví se
ku podání nabídek producentů a zemědělských sdra-
žení doba od 1. do 3. srpna (místo původně od 17.
do 20. července).
Vzrůst vkladů u vídeňských bank. Vklady u ví-
deňských bank stouply v prvním pololetí t. r. nepo-
měrně rychteji než jindy. U šesti velkých bank ví-
deňských činil stav vkladů na vkladní knížky a po-
kladniční poukázky dne 30. června 1908 184.32
mit. K oproti 95.39 mil. 31. prosince 1905. V prvním
pololetí 1908 stouply vklady o 37.42 mil.; za celý
rok 1907 stouply o 26.15 mil. U tří menších bani
dosáhly vklady, jež činily koncem roku 1905 41.94
mil. K, koncem června t. r. výše 70.52 mil. K čili
stouply za I. pololetíst. r. o 11.99 mil. (vzrůst za celý
rok 1907 činí 11.50 mil.). Celkem činí vklady u všech
vídeňských bank koncem I. pololetí 1908 254.84
mil. K oproti 137.33 mil. v roce 1905. Rozdíl proti
konci r. 1907 činí 49.41 mil. a vzrůst během r. 1907
37.65 mil. K.
profesor
A L Hick
G Freylag Berndt
Vídeň
centimetr
35
article
Cement, Železo a Beton (časopis pro moderní
konstrukce, stavební hmoty, průmysl a obchod, ad-
ministrace na Král. Vinohradech, Hálkova tř. č. 56).
vyšlo právě č. 6. Z obsahu upozorňujeme na článek
prof. Kloknera: Vyztužený beton při stavbě továr-
ních komínů; z dalších pak uvádíme: Vápenopískové
cihly; Údolní přehrada z vyztuženého betonu; Beto-
nové kvádry (se zajímavými ilustracemi); Zlevnění
výrobní ceny cihlářských výrobků a j. v.
Zkráta slosovací. Dne 1. srpna konají se tahy
losů státních z r. 1860, brunšvických, finskýcha
ital. červ. kříže, dne 15. srpna 390 pozemkových losů
z r. 1880 (I. vyd.). V případě vylosování nejmenší
výhrou vzejde při těchto losech značná ztráta, proti
kteréž možno se pojistiti u zdejšího bankovního zá-
vodu Ig. S. Weiner, Celetná ul. 42, oproti zapra-
vení mirné prémie.
Banky, záložny a spořitelny.
Stav rakousko-uherského banku 25. července
1908. (K. k.) Oběh bankovek 1763,597.000 K
(—37,126.000 K), kovový poklad 1511,500.000
(+ 2,511.000 K), portefeuile K 440,219.000
(— 4.559.000 K), lombardy 68,249.000k
(—13,452.000 K), zásoba bankovek daně pro
stých 147,902.000 K (+ 39,636.000 K).
Král
Hálkův
profesor
Klokner
S Weiner
Celetná ulice