ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 d8fc2890-75a5-11dc-8561-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 127, place 79, org 11, work 5
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
26. července 1908. Číslo 204
4 article
k účastenštví ve šjezdě dvě okolnosti: 1. útisk národa polského v Prusku a jeho účinky i v ji- ných státech, Poláky obývaných; 2. upevněný nyní mravný význam Poláků ve světě slovan- ském. Slované chápou nyní význam Poláků pro celý slovanský svět, o čemž jsme se nejlépe přesvědčili v Praze. Jest důležito nejen pro Po láky, nýbrž i pro Rusko, aby toto pochopení proniklo i do veřejného mínění národa ruskéhe. Sami se své strany Poláci se přičinili, aby upra- vili cestu ke slovanskému sblížení na zásadě svobodného národního i osvětového rozvoje všech slovanských národů, k jieh sblížení na půdě plodné práce. Těší nás, že míněnf naš sdílejí vynikající političtí pracovníci ruští. Teší nás, že proti nám nevystupovali ani ti z ruskýeh delegátů, kteří pokládají za svou povinnost zá- pasiti s námi. Duch, vanoucí sjezdem, jim toho patrně nedovoloval. Výsledkem konference dl našeho mínění je to, že učiněn veliký krok na dráze ku pravidelnému názoru na slovanskou otázku v novém směru. Jest to však práce bu- douenosti, která v nejbližší době nemůže při- něsti joště ničeho reáiného. V Praze, 25. červenec. (Jazyko v otázka v DalmaciI.) Vlaští poslanci bar Malfatti a dr. B ugatto jednali na kone parlamentní kampaně s bar. Beckem o jazy kové otázce v Dalmacii. Bar. Beck jím sdělil z té přílažitosti, že nemá úmysl řošiti zkkonen jazykovou otázku v Dalmneii, nýbrž že návrhy vypracovaně v té věci na základě porad s růz- nými znalci, poslal nyní mistodržiteli Nardelli ovi za tím účelem, aby je sdělil zástupcům dal- matských politických stran a pokusil se mez nimi o dorozumění.
Polák Slovan Beck Prusko Praha Rusko Dalmacie Malfatti
5 article
Ze Zadru, 23. července. (Kninské za stupitelstvo není rozpuštěno. Zpráva, že obecní zastupitelstvo města Knin byle pro demonstrace proti chorvatskému bánu bar. Rauchovi rozpuštěno, jest asi plod zbož- ného přání Rauchova. Ve Knině byly policejno potrestány vězením nebo peněžitou pokutou jed notlivé osoby, které proti bánovi demonstrovaly ale není pražádné příčiny, aby se zakročilo prot obecní správě. Náměstek místodržitelův Ton čič, jenž byl ve Knině, přesvědčil se, že obecn správa za návštěvy bánovy jednala zcela korekt- ně. Oba městští strážníci konali svou povinnos a chránili bána od útoků demonstrantů. Starosta obce Amanovič dověděl se o bánově návště- vě, když bán už byl za horami a doly. Pro roz- puštění zastupitelstva není tedy nijakého dů- vodu. Mimo to místodržitelství musilo by v te věci jednati v souhlase se zemským výborem a tento sotva by svolil k tak drakonickému opa tření, které by způsobilo nevoli po celé Dal macii
Rauch Rauchův čič Amanovič Zadr Knin
6 title
Politické zprávy zahraničné.
7 article
V Praze, 25. července.
Praha
8 article
Ruská duma a pražský sjezd. Někteří ruští dolegáti vracejí se z Prahy do Ruska přes Lvov. Mimo jiné i hr. Bobrin- ský, s nímž redaktor „Sl. pol.“ rozmlouval o výsledcích pražských porad a mimo jiné se tázal, jak se ku pražskému prohlášení ruských delegátů zachová ruská vláda a duma. Naše de- legace — odvětil hr. Dobrinský — nemá man- dátu, aby mohla mluviti jménem směrodatných kruhů. Jsem však přesvědčen, že naše práce bude pokračovati a bude míti příznivý výsledek Slovanská akce vyvolá v dumě nade vši pochyb- nost politický zájem; většina dumy vezme ne- jen v úvahu pražské požadavky, nýbrž bude s nimi sympatisovati. V tom pak, že vliv dumy na obecenstvo roste, spočívá záruka, že ony požadavky budou splněny. Ostatně jsem jist, že vliv dumy časem nezůstane bez účinku i n kruhy vládní; vždyť jsou to sami naši lidé, jedn krev a kosť. V dumě nade vši pochybnost na- leznou většinu názory, které ruští delegáti há- jili na pražské konferenci. Hr. Bobrinský zmínil se za té příležitost laké o ruchu ukrajinském v Rusku. U nás, pravil, „ukrainism“ známe jen ve smyslu terituriálném, jako provincionalism, podobný ru- chu provansalskému. O samostatnosti ukrajinske se u nás nemluví, nikoli proto, že je to zaká- záno, nýbrž proto, že by to bylo směšné. Klasi- eký přiklad máme z moskevského sjezdu, když se připravovala ústava. Když se na sjezdě mlu- vilo o samosprávě Polska, jední souhlasili, jiní odporovali, ale všichni otázku tu pokládali za vážnou, za aktuálnou. Ale když kdosi vystoupil s požadavkem Ukrajiny, celé shromáždění se dobromyslně usmálo. Ostatně — dodal hr. Bobrinský — kde je svoboda, tam není ukrajmofilstva, poněvadž ukrajinofilstvo je cho- roba a, ta se může rozmáhati jen v chorém o
Bobrinský Klas Praha Rusko Lvov Hradec Polsko Bobrinský
9 article
ganismě. V uzdraveném organismě zanikne i cho roba. Redakce „Sl. pol.“ dodává k těmto názo- rům hr. Bobrinského o Ukrajincích, že je po- kládá za trochu smělé. Nová dráha na Černou Horu. „Chorvatská korespondence“ má zprávu o nových želozničných projektech na Balkáně, zejména též o nové dráze, jež má spojiti Bosnu s Černou Horou. Jde prý o projekt, aby se hercegovská dráha spojila s novou tratf, jež by vedla přes Foču na černohorskou hranici, pal dále přes Nikšiě do Virpazaru, po případě až do Podgorice. Ve Virpazaru nová dráha by se při- pojila k černohorské dráze, stavěné odtuď ital- skou společnosti do Baru na Jaderském moři Dráha barská bude prý hotova už letos na pod- zim. Tratí z Kruševee přes Vardiště, Foču a Nikšič nabylo by pak také Srbsko přímého spo- jení s Černou Horou a mořem. Tonto rakouský železničný projekt přijat dle sdělení „Chorv- Korr.“ na Černé Hoře sympaticky, ježto Rakou- sko nečiní také nijakých překážek projektované dráze dunajsko-jaderské. Ale i při télo dráze na- vrhuje se změna tak, aby šla přes Prištinu a území gusiňské do Podgorice a dále přes Vi pazar do Baru, a nikoli, jak se původně zamý- šlelo, do Sv. Jana di Medua na území albán- ském. Napřed by se prý vystavěla trať, spojujíeí Bosnu s Černou Ilorou, pak by se stavěla dráha dunajsko-jaderská. Poněvadž v „Chorv, korr.“ se praví, že tento nový projekt došel schválení také v Petro- bradě za poslední návštěvy kn. Nikoly, zdá se, že nové spojení bosensko-černohorské má býti Rakousku náhradou za to, že dunajsko- jaderská dáha vyústí v Baru a nikoli v Sv. Janě, jak původně navrženo.
Ukrajinec Medu svazek . Jana Černá Hora Balkán Foča Podgorica Nikšič Srbsko Priština Petra Rakousko ChorvKorr
10 article
President Falliěres ve Švédsku. Nejenom v Dánsku, nýbrž také ve Švédsku byl president Falliěres vítán netoliko srdečně. nýbrž s přímou okázalostí. Za slavnostní ho- stiny pronesl pak švédský král Gustav připitek, v němž vílal presidenta Falliěresa ve Švédsku, děkoval mu za návštěvu a vzpomenul četnýeh styků, jakož i sympatie a obdivu, které Švédsko chová pro Francii. Král zmínil se stručněo smlouvě, která byla podepsána Francil a Švéd- skem zároveň s ostatními státy baltiekými, kte- rážto smlouva přispěje k sesílení míru a k utu- žení svazků přátelství obou národů. Král připil presidentovi francouzské republiky a štéstí blahu velikého národa francouzského. Ve své odpovědi na přípitek krále děkovnl president Falliěres králi a švédskému národu za srdečné uvítání, vyslovil svůj podiv nad krásným švédským loďstvem, které mu bylo vy- sláno v ústrely a pravil dále, že sám může osobně dosvědčiti, jak hluboké sympatie chová Francie pro švědský národ. Vzpomíná na stare společné tradice, které spojovaly Švédsko Franeii před stoletími za tím účelem, aby upev- něny byly myšlenky snášelivosti a národní ne- odvislosti. Tato pospolitost jednání a myšlení může jenom k tomu přispěti, aby utuženy byly svazky přátelství a sympatie, které spojují obs návody. Zvedá svou číši na blaho krále a krá- lovny, královského domu a na štěstí a blaho ušlechtilého a chrabrého národa švédského.
Falliěres Gustav Švédsko Dánsko Francie královský dom
11 article
Až dosud soudilo se o králi švědském, že náleží k nejoddanějším přátelům Německa, čemuž nasvědčovati se zdála i nedávná reč krále Gustava v Berlině. Nyní ale prohlási švédský ministr vnějších událostí Trolle k do- pisovateli »Petit Parisienu«, že král liruje, ž reč jeho dala podnět k nedorozuměním. Telo- gram prý smysl slov zkumolil. Ministr pokra- čoval potom: »Zajisté styky naše s blízkým stá- tem německým jsou dobré, ale to nebrání nám, abychom i s druhým státem sousedním Ruskem pěstovali styky nejvýtečnější. Nedorozu mění Alandskými ostrovy jest dnes odstraněno. Švědsko nemohlo přijmouti ruskou pevnost 6 hod. Štokholmu a Rusko to pochopilo. Švědsko Francie jsou ale úplně oddány svobodě a do- hody mezi nimi lze snadno docíliti.« Jak vidno, návštěva Falliérsova ve Štokholmu a osamocen Německa nezůstaly bez účinku i na politiku švědskou. Francouzští poslanci v Londýně. ri V paláci westmünsterském uspořádal par- lument anglický pro francouzské poslance 24. 1. m. skvělý lunch, který byl podáván u nhlých stolků. Mnoho dam bylo přítomno. Lord Crewe pronesl připitek králi a uvital hosty. Dále mluvi Lowther, předseda dolní sněmovny. Luis Har
Gustav Troll Petit Crew Luis Haro Německo Berlín Tela Rusko Francie Londýn dolní sněmovna
12 article
court uspořádal jménem vlády anglické hostinu. na níž promluvil posl. d'Estournelles de Constan o zásluhách krále anglického a presidenta fran- couzského a děkoval za vřelé přijetí, jehož se jeho krajanům dostalo v Londýně. Řečník ra- dostně konstatoval pokroky přátelství francouzsko- anglického a uskutečnění krásného snu o »en tente cordiali«. Řečník dále mluvil o idei smír- čích soudů, pro niž Velká Britanie nejvíce uči- nila a pro niž obě velké strany anglické mají upřímné porozumění. Těž Francie hodlá ze všech sil pracovat pro velké dílo míru a chice ublra se s Anglil k společnému vznešenému cíli.
Estournelles Constan Londýn Velká Británie Francie zásluha král
13 article
Události v Marokku. Dopisovatel »Tempsu« píše z Casablanky že sultán je pevně odhodlán pokračovati ve své cestě do Marakeše. Dne 19. t. m. byl v Drudera asi 70 kilometrů od Rabatu. Zde buďe očeká vati oddil jízdy, kterou mu vyšlou na znamen věrnosti některé kmeny Šaujů. Zpráva o této pomoci, na níž maghzen již nespolehal, povzbu- dila odvahu sultánova. Též zprávy z Hanzu jsou velmi příznivy. Věc sultána Abdul Aziz dělá pokroky v okoli Marakeše. Mél několik vo- jenských úspěchů proti Hafidovi a to pozvedlo velice jeho význam. Všeobecně se pokládá vzel Marakeše za velmi pravděpodobné, zvláště bude-l Abdul Aziz energicky si počínati. Bude-li však opět váhavým, bude jeho situace ztracena. Stač prý, aby ho kmeny viděly na koni v čele jeho mehally, chtějícího za každou cenu dobýti své jižní hlavní město a půjdou všecky za ním. O postupu Muleje Hafida píše se z Tan- geru do Paříže, že vůdcové kmenů jižních kteří ho provázeli do Fezu, žádají o dovoleni, aby se směli vrátit, ale Mulej Haſid je nechee propuslili. Mulef Hafid neodvažuje půstiti zalčen bratry Bagdady jak měl původně v úmyslu. neboť Ouled-Džamenové mu hrozí, že pošlou jízdní čety, jež zabrání východ bratří Bagdadů z Fezu.
Temps Aziz Maroko Casablanca Tana Paříž Bagdád
14 article
Anglický poddaný Clark Kennedy, jenž by dva měsíce zajatcem kmene v okolí Teheranu byl propuštěn na svobodu, když zakročil guver ner v Antě rázně v jeho prospěch. Nový směr v politice vatikánské. Turinská »Gazetta« tvrdí, že Pius X. smíři se konečně s kandidátem Rampollou, který snud záhy bude povolán opět ve státní tajemnictvl. Prus X. příjal tyto podminky Rampollovy 1. Žádné ústupky těm italským katolikům, kteří se s liberální a usurpatorskou monarchií italskou smiřují. (Dle jiných listů prohlásil nedávno papež, že jest stejně rozhodným vlastencem italským, jako každý Ital jiný, ačkoliv — slzel prý nad jím, že Řím vyloučil náboženství ze škol) 2. Vyjednávání s Rakouskem, aby se zřeklo svého práva veta v konklave. Návran k »veliké polilice« Lva XIII. Je-li v návratu tom obsažen smír s Francil, o jejíž přátelstv frankofil Rampolla vždy usiloval, se nepraví.
Clark Pius Rampolla Rampollův Ital Teheran Anta Gazetta Řím Rakousko Lev XIII
15 article
Boj o Tavriz. V Tavrizu bojuje se dále ještě bez všeli kého rozhodnuti. Rachim chan žádá šacha nalé- havě o posily, jež mu ale nemohou býti po- slány. Dle některých zpráv revolucionáři obsa- dili ruský konsulát a prohledali jej. Ve středu napaden byl dům náměstka gavernérova, ale by úspěšně obhájen. Revolucionáři vynucují na ob- čanech peníze se zbraněmi v rakou právě tak jako stoupenci šachovi. Pěchota šachova opu- stila ve čtvrtek město vracejíc se do Tehi eranu, a protože vojáci mřeli hlady, sebralo jim ob- čanstvo trochu peněz a potravin na cestu. Výprava z království polského v Praze. Velké zástupy obecenstva obléhaly včera večer nádražní budovu v Havlíčkově ulici n dol. Novém městě pražském, aby srdečně uvi taly výpravu z království polského. Zpráva o vý. pravě Poláků vzbudila ve všech vrstvách oby- vatelstva pražského radostné nadšení, kterému dán výraz imposantním počtem účastníků uvítání milých hostů v metropoli českých měst. Na peronu nádražním shromáždili se k uví- tání: zástupcové král, hlav. města Prahy pp. náměstkové starosty dr. Štych a Jirousek (sta- rosta dr. Groš dlí mimo Prahu), obecní starší pp. Březnovský, Soukup, dr. Vlček, Šeyd, adj. Mattuš, v zastoupení Národol rady české pp. dr. Baxa, dr. Hujn a K. St. Sokol, za Slovanský klub předseda p. dr. Vr. Černý, za Spolek če- ských žurnalistů předseda p. E. Bretter, čeln
Polák doktor Štych Jirousek Groš Březnovská Soukup Vlček Šeyd Mattuš Baxa Hujn Černá E Bretter Praha Havlíčkův ulice Sokol spolek če
16 article
členové Ogniska polského a Klubu polskéhov Praze, za ústřední spolek českých žen dámy ppl. Maternová, z Purkyňů a Hovorková, posl dr. Šílený, za Výkonný výbor jubilejní výstavy kom. rada p. Macháček, nakladatel p. Fr. Ho- vorka, presidiální úřadníci pp. sekretář dr. So botka a dr. Sum, členové Slovanského klubu, Sokolských jednot, Svazu k povznesení návštěvy cizinců atd. atd. Výpravě z království polského vyjeli z Prahy vstříc do Kolína dřive jíž přibyvší její účastníci pp. : Dobrowolski, redaktor denníku »Kurjer Warszawski« s chotí a par Furner, redaktor »Kurjera codziennego dále v Praze právě dlíci korespondenti »Slova polsk« a »Gazety lwowské« pp. : K a mi i - ski a Rozenkiewicz; z Čechů pak pan Čemus, předseda České besedy ve Varšavě, který přijel někol k dní před výpravou polskou, dále pp ředitel Zemské banky Procházka, sekre- tář jubilejní výstavy Frant. Hlaváček, ředite Tkadlec a zástupce ubytovací kanceláře. Účastnici výpravy s nelíčeným obdivem sdělovali, jak vroucího a vřelého uvílání se jim dostalo v Kol!ně. Jménem občanstva starosta města p. Sládek uvital výpravu a jeho pro slovení provázeno nadšením velikých zástupů. Na perroně shromáždili se členové sokolské jednoty a četné spolky. Za zvuků slovanske hymny a za stálého provolávání »Sláva Polá kům!« opouštěl rychlík Kolin. V Českém Brodě byla dlouhá silnie ozářena tisíci světly. Na nádraží shromážd lo se veliké možství obecenstva, které polskou výpravu nadšeně pozdravovalo. Poláci z vlaku pozdravy nadšeně opětovali, o nl Po 10. hod. v noci přibyl zvláštní rychlo- vlak do pražského nádraží. Bouřlivé volání »Na zdar!« »Sláva Polákům!« zahlaholilo nádražím. V okamž ku byly vagony obklopeny a milým hostům podávány pravice a pronášeno srdečné a vroucí vítánt. Když Poláci vystoupili z va gonů, prosloveno uvítání.
Maternová Purkyně Hovorková Macháček doktor so Sum Dobrowolský Kurjer Čecho Čemus Procházka František Hlaváček Tkadlec Sládek Polá Polák Sláva Polák Praha Kolín Varšava Český Brod klub polskéhov Praga Český beseda sokolský jednota Kurjero Warszawski
17 article
Jménem král. hlav. města Prahy úřadují náměstek starosty p. dr. A. Šlych takto oslovi vůdce výpravy knížele Zdislava Lubo m ie- ského: »Jasný kniže, drazi hostě polšti S upřimnou radostí vítám jménem rady král hlav. města Prahy i všeho jejího obyvatelstva návštěvu bratrského národa polského v naš zlaté, slovanské Praze. V této vaší tak impo- santní výpravě spatřuje národ český první prak- tický krok k utužení přátelských styků mez ušlechtilým národem polským i národem českým. Vnláme vás při vstupu do staroslavného hlav- ního města království českého tudiž co nej srdečněji a přejeme vám, by pobyt váš mezi námi zanechal u vás všech vzpomínky nej- příjemnější. Nisch žije Polska! Bourlivé volání na straně české: »Niech žije Polska ! Na zdar Sláva Polškům!« a na strané Poláků: »Sláva Čechům! Na zdar!4 ozvalo se peronem a trvalo několik minut. Když nadšéné volání utichlo promluvil p K. St. Sokol a jménem Národn rady české účastníky výpravy pozdravil na půdě Prahy, bohaté na historické památky, které při- pomenou vám staré styky, slaré bratrství v miru i ve válce. (Hlučný souhlas.) Řučník touží, aby přátelské styky obou národů, českého a polského, opělně byly touto návštěvou navázány a potrvaly stále. Národu polskému provolal pak zdar slávu za bourlivého souhlasu.
doktor A Šlych Zdislav Lubo Sláva Polšk Polák Čecho Sokol Národn Praha Polsko
18 article
Pan dr. Vr. Černý v zastoupení Slovan- ského klubu pravil, že Poláci z království při- cházejí do Praly v době, kdy se zde ukonči velký slovansk, sjezd, na němž zpečetěno bylo bratrské sdružení slovanských národů. Ubezpe- čuje milé hosty, že lid český přináši jim oprav- dovou lásku vstříc a přeje jim, aby tato výprava byla počátkem nové éry slovanské vzájemnosti a přínesla Polákům, co jim ze srddce přejeme: rovnost, volnost a svobodu! (Bouřlivá pochvala.h Vůdce výpravy Poláků kn. Zdislav Lubo mirski, řečník znamenitý a úchvutný, podě- koval za tyto projevy srdečného přijetí. Vzpome- nul s povděkem symputických projevů na půdě českého království a pravil, že Poláci rádi při- cházejí do Prahy, do srdce království, aby zde shledali, jak národ český pracoval a jak se roz- víjel. Přicházejí z krajin, kde dosud značně trpěli, ale v posledních dnech zakmitla naděje. že v dozírné době bude se moci národ polský rozvíjeti svobodně. Čechům přísluší velkáv zá- sluha, že přispěli k docílení shody slovanských národů a proto rádi jsme příjeli, abychomse s vámi po tři dny mohli radovati. P řej e m e si, aby přátelství naše potrvalo n věčnéčnsya do všech pokolení! Nechť žije český národl (Pouřlivn, neutuchajíci pochvala. Volání „Na zdar Polá
doktor Polák Zdislav Lubo Čecho Praha Slovan
19 article
kům! Sláva Polákům! Na zdar Čechůmt'i) Vřelý pozdrav českému lidu pronesl ješta p. inž. Matijewicz z Varšavy a když slova jeho dozněla, padli si Čechové s Poláky do ná- ručí, objimali se a celovali. Pohnutí bylo vroueí a mnohým zaleskla se slza radosti v oku. Za zpěvu písně „Hej Slované!“ postupovali milí hosté nádražím k východu. Vestibul byl do posledního místečka přeplněn a sotva se prvá řada účastníká výpravy objevila, rozléhalo se volání „Sláva Polákům!“, které se šířilo do Havlíčkovy ulice a odtud dále do ulice Hyhern- ské, kde bylo shromážděno mnoho tisíe lidí. Jen pozvolna mohli Poláci postupovati ku předu. Dámy účastníků výpravy obdržely velké kytice vonných květin. Pražané tísnili se k Polákům a vřele jim tiskli pravice, pronášejíce srdečné vítání. Špalírem nedohledným ubírali se Poláci do hotelu „u černého koně“ na Příkopě, kdež jim poskytnuty informace o ubytování. Část čle- nů výpravy, ubírajíci se do hotelu „u arci- vévody Štěpána“ na Václavském náměstí, pro- vázena byla velkým zástupem za zpěvu národní hymny „Kde domov můj?“, Před hotelem zá- stup provolával slávu Polákům, z nichž někteří s balkonu proslovili díky za nadšené uvítání. Bylo už po 11. hod. v noci, když se zástup na Václavském náměstí rozešel. Polští hosté ubytováni jsou v předních ho- telích pražských. Dnes o 1411. hod, dopolední navštíví Poláci staroměstskou radnici, v poledne sejdou se na Žofíně u oběda, kdež večer uspo- řádána bude hostina péčí města Prahy. Zejtra a pozejtří navštiví výstavu. Účastníci výpravy mají červenobílé odznaky. Ještě v pozdní hodině noční dostavila s do naší redakce deputace vzácných polských hostí se žádostí za uveřejnění tohoto projevu:
Polák Ing Matijewicz Čecho Slovan Sláva Polák Pražan Štěpán Varšava Havlíčkův ulice Hyhern Václavský náměstí Žofín Praha
20 article Bratří Čechové!
Bratří Čechové! Překonáni srdečným uvítáním všech měst království českého po cestě do Vaší stolice, nedovedeme ani dáti výrazu mocné- mu dojmu, který v nás vzbudilo toto osvěd- čení, jak národ český pochopuje velikou ideu spolčení všech národů slovanských. Všecky ty projevy vřelé srdečnosti, ne- skonalá míra pohostinnosti Vaší dokazují světu, že z té vlasti, z níž nám sv. Vojtěch přinesl světlo víry, vzejde i počín ke shodě a míru všemu civilisovanému lidstvu. Tisíceré díky Vám všem, kteří jste nám dali včera pocítiti předtuchu té žádoucí chvílel Vůdce výpravy polské kníže Zdislaw Lubomirski.
Čecho svatý . Vojtěch Zdislaw Lubomirski
21 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Pro nastávající jmenování soudcov- ských úřadníků v království českém pracuji ně- mečtí poslanci plnou parou a zprávu za zprávou dodávaji německému tisku. V táboře českém je zatím ticho, při německém ruchu vskutku ná- padné. Němečtí poslanci podnikají novou zkou- šku své moci a byli již s to, aby vyhlásili, že přání jejich budou splněněna. Není pochyby, že největší překážka, kterou jest jim překonávati, záleží v nedostatku německého úřadnictva. Aby jej odstranili, namáhali se po léta, by slabý po- četně sbor německého úřadnietva sesilili pří- livem úřadníků ze zemí alpských. Marně; nikdo nechtěl odtud do Čech jit. V tisní vzpomnělisi nyní na slib vlády, obsažený v jejím výnosu z r. 1897 o povyšování auskultantů. Jeho pro- vedením prospělo by se, jak » Boh. « včera večen sdělila, Němeům tak, že by již nyní ziskali 20 německých soudních adjunktů pro jmenování do zněmčeného území. Dále má jim pomoci vy- slovení zásady, kterou již od lonska Hlumočí jako svůj požadavek: aby uchazeči o mista právních praklikantů přijímání byli dle národ- nosti a to dle jazykového poměru oby v atelstva, tedy dle kliče 62 : 38. Pak budeln odpomoženo nynějším německým steskům. Z toho je pa- trno, že úřadnická akce německá není dosud skončena l — Národnostní politika a hospodářské zájmy. Dle zprávy z Vídně nás došlé konala se zajímavá pro nás debata v poslední schůzi stavovské sekce gremia vídeňského kupectva. Člen sekce té, pan Frankl, toliž konstaloval, že po odmitnutí českých divadelních představení ve Vídni dlužno konstatovati zmenšení českého trhu. I žádal, aby gremium učinilo projev ve smyslu tržních zájmů vldeňského obchodnictva. Po delší debatě byl návrh p. Frankla zamitnut. — Že se tak stalo, na tom nám nezáleží: pro nás bylo by potěšitelno, kdyby co najvlee se
Frankl Čechy Vídeň
22 article Dám „U Vejvodů“.
Dám „U Vejvodů“. Věnováno členům Umělocké bosody a všem přátelán Staré Prahy. Troška historie jcho (dle Ieraina) bude snad dovolena: V postranní, na tuto čtvrt neobyčojně tiché uličco, do níž se vehází z Perštýna mozi rohem Skořepky a domem „u Sladkých, jakoby selo ván a zde netušen stojí jednopatrový dům č. p. 353 s přístavkem polopatra, ve střeše, provedení asi roku 1600 v české renaissanci dle zbylků krásných forem stitů, kanonného orámování řínisy okenní a dle stropů drevěných, vykláda- ných s malbami na prknech a trámech, jež byvše nižšími omítkovými stropy dlouhý čas zakryty, uchovaly se až do nynějšího jich od halení. Od polovice 18. stol. říká se zde „u Vei vodů , Je to slarý nákladnický dům, kde se p dvě stoleli provozovala živnost pivovarská. v pivovárku ve dvoře tylo dny zbořeném. V pohinuté době pobělohorské byl. dům, tehdy „Golisšovským“ zvaný, různím majitelům pro účast v jednání o „zimního krále“ z naři- zení dísařského dvakráte konfiskován, načež roku 1635 koupil jej Mikulás Tarek, přimaton staroměstský, zasloužilýiorganisováním- měštan- stva pražškéhove vojenské sbory, které př vpádu Švědů na Malou stramu a Hiradčanyé roku 1648 statcčně oblnjovaly hrodby Nového měst- proti veliké přesile nepřátelaž do uloončení vl ky. Za výtečné své posobení povýšen byl do vladvekého stavu a nadán erbem, jejž zříme v štuku provodený nad portálem. Tehdy říkalose zde „u Turků“ Po různých převodech koupil dům r. 1717 Jan Václav Vejvoda, písař obce staroměstské při úřadu 10 soudců, zvolený do rady městské
Vejvoda Turek Jan Václav Praha Nový město
23 article
a Marií Terezií jmenovaný primatorem staro- městským. Vyznamenal se ve válečných taže- ních za obsazení Praby Francouzi, Bavory a pak Prusy, od nichž byl jako rukojmí při jich odohodu z Prahy podržen. Císařovna ho za to povýšila do stavu vladyckého. Za jeho primator- ství došlu ještě k obležoní Prahy králem Bodři- chom pruským a k bombardavání měsla r. 1757 v tom čase však již Vejvoda, stižený těžkou ne- mocí, zemřel a pochován jest v kostele sv. Mar- tina, Po jeho smrti dostal se dům jeho dětem, ktoré jej asi r. 1800 prodaly sládkoví Fr. Tkadlí- kovi. Pojmonováni dřivější zašla a udržel se název „u Vejvodů“ Dům tento, krásná stopa staré naší kultury. pro nějž nadšeně navrhováno, aby v něm jako v pravé, vzácné skříni umistěn byl a zachov án. pokud to ještě lze, chybíci nám muspální obraa staroměšťanského života českého, měl býli srov- nán se zemí, jíti za ronnissančním domem Vele- slavinovým, ustoupiti činžáku .. A nebylo nikoho, kdo by se byl ehtěl nebo mohl věci uchopiti. I obec pražská váhala jej koupiti, jsouc na ten čas angažována s dostatek koupí starého paláce Nostizova na Přikopě i jinými staveh- ními akcemi a nenalézajic jmenovitě vhodného proň účelů, kterým by jej zíruktifikuvala. V kritické chvili naskytla se — Umělecká boseda, stárý náš útvar osvětový, odkudž druhdy kdy nase česká domáčnost byla měně zářízena a kdy chyběly nám akadomie; galerie, literárn spjky, kluby u svazy n j. dněšní ohniska duševn činnosti, vyvěraly jako z jediného pramene vše- chny naše umělecké a kulturní počiny a snahy- Pamětliva jsoue pravdys „Potud národ svůj, pokud si váží svých pemátek“ a zachraňujíe starobylý dům „u Vejvodů“, jeden z poslednícl českých rennissančních domů, jedno z děl bi
Marie Terezia Francouz Bavor Prus Vejvoda svatý . Mara Vele Praha Francie klub u svaz můj být
24 article
storie umění stavitelského na domácí půdě, na- vazuje tak opětně na dávnou svoji snahu, se kterou pečovala o to, aby zachovány byly staré památky lepších dob českého národa. Bude asi obecně zapomenuto, že z podnět a přičiněním Umělecké besedy v letech sedm- desátých podáno bylo městské radě memoran- dum, naléhající, by pro město Prahu ustanove byl konsorvátor jako stálý refereni pro zacho- vání a udrženi památek uměleckých. Bude zapomenuto, že král. letohráde Hvězdu byl prachárnou a že Uměleckou hesedou vymoženo bylo odstranční prachu, zjednán přístup obecenstvu a od ministeria války získáne povolen k vyhotovení edlitků a nákresů výtečných tam památek umění výtvarného, jež v pozdějších le- tech darovány Besedou pražskému městskému memiine Upadlo asi v zapomenutí, že starobylá, krásná kašna Krocinova, jež byla na návrh měst- ské rady rozebrána a ze Staroměstského náměstí odvezena, převážena byla po léta s místa na místo, až dosti porouchána a v mnohých částech zničena, ocila se na dvoře obecní plynárny praž- ské a že odtud konečně zakročením Besedya ochotou mirsea král. českého aspoň ve zbytcích svých pod jisté přistřeší dopravena a uschována lie dolnjesi z adnr Kdýž se rozlilásilo, že jedna z nejznameni tějších okras města Prahy, Jelení příkop, pad- nouti má za oběť chludné spekulaci, býla Umě- leckou bosedou učiněna všechna opatření, aby obžl eml se to překa zilo. Když dále učiněn byl v roce 1872 projek ke stavbě silnice z Vyšehradu do Podola, kte- rým nejkrásnější dil skály při Vltavě, jež celý obzor esthetickým svým vzezřením zdobí, a l. zv Libušína lázeň zničeny býti měly, zdvihla Ume
Hvězda Praha staroměstský náměstí Uma Vyšehrad Podol Vltava Libušín Krocinův
26 article
byla. lecká beseda s dobrým výslodkem moený protes memorandem k zastupitelstvům Od r. 1864 ve výtvarném odboru Umělocké bosedy, jehož starostou byl tehdy Josef Mánes, fungovala stálá komise archeologická, která kro- mě jiných prací věnovala svou pozornost i za- chování památek stavitolských. Odtud vyšla ini ciativa k opravě Rolanďova sloupu na Karlově mostě. Odtud vzešlo také usilování o záchranu kaple sv. Kříže menšího v Poštovské ulici, v níz byl sklad uhelný a jež roku 1863 měla být roz. bořena. K naléhání této komise usnesla se měst- ská rada, aby řečená kaple, majetek obce, ko- nečně byla zachována a upravena a odevzdala plna důvěry provedení díla toho zcela Umělecké besedě. V důvěře té nebyla zklamána. Přestará a krásná ta památka románského slohu (ze stol. XI.), opravena byvši dle nákrésů Jos. Mánesa způsobem, původnímu slohu co nejpřísněji při- měřeným, byla příštím věkům zachována. Tři- náct let trvalo úsilí toto, mnoho činitelů obě- tavě spolupracovalo na díle, vedle hotových pe- něz nabídnuta Besedě i zásoba materiálu a zho- tovení všelikých prací. Každý, kdo něco daroval obdržel obraz řečené kuple od Aloisn Bubáka ve stavu restaurovaném. Práce malířské uvnitř pro- vedl Petr Maixner, Sequens, Sob. Pinkas aj. nákresy ke mříži kolem celé kaple a ke dreřím starobylému rázu přiměřeným podal Jos. Mánes o zdar celého dila pak nejvíce se zasloužil malí Bedř. Wachsmann. Kaple odevzdána do rukou městské rady 5. listopadu 1876 za purkmistra olou hot ple Emiliána Skramlíka, A tak to šlo po léta a desotíletí dále: Za- ehráněn kostelík sv. Roclla na Strahově, fresky na chodbě kláštera v Emauzích, kašna na Kar lové náměstí před novoměstskou radnicí, orini naf Mánesova staromičstského orloje, usilován
Mánes Kříž Přestarat Maixner Sequens Pinkas Wachsmann Skramlík Rocll Mánesův Karlov most poštovský ulice Strahov Emauzy lová náměstí
27 article
o obnovu a doplnění Prašné brány, o zachování patiny průčeli a portálu staroměstské radnice (měly být tehdy „moderně“ natreny zlutavou barvičkou), zaehráněna starobylá věž u mlýnů Šatkovských. Uměl. beseda vyslovila se se vší rozhodností proti zboření domů před Týnem. Postarala se o restauraci starožitných fresek v Týuském dvoře, o obnovu Křižové cesty na Petříně Jakubem Schikanedrem, o záchranu kaple sv. Ludmily v Týně, románského koste- líčku sv. Jakuba na Smíchově, hájila povždy starobylý ráz Velkého náměstí Staroměstského, klášter hl. Anežky atd. a tak činila až do ne- dávného upozornění na hynoucí severní portál Týnského chrámu. Dnes stojí Umělecká beseda před domem „u Vejvodů“. Iniciatívou výtvarného odboru, pokud se týče předsedy jeho malíře K. L. Klu- sáčka, sklunil se krumpáč již napřažený. Klusá- ček vnesl otázku do U. B., kdež nalezla milého přijetí vzder obětem, kterých si vyžádá. Nastala neodkladná práce. Schůze stihala schůzi, jed- nalo, pracovalo se v komisích, svolána mimo- řádná valná hromada. Slarostou Herilesem vzpo- monuto záslužné činnosti Umělecké besedy v tom směru, nadšenými slovy stále povzbuzoval, věe držel a jako kulturní čin akcenfoval vl. roda Bilý, spolupůsobili architekti Martin a Brzák, právnicky pracovali dr. Vilém Pospišil, dr. Ši- lan, skludatel konc. Nebuška, dr. Svojsík, dále jednatel Besedý prof. A. B. Svojsík, spisovatel Kamínek, Amort, pokladník Seeger a jiní. S hor- livastí uznání hodnou chopili se mužové tito uskutečnění krásné myslenky, jejíž řošoní bylo obtižné, ale opravdovému úsili podařilo se ko- nečně nalézti cestu, po níž bude lze za podpory všech interesovaných činitelů dojíti cíle. Na koupi Uměleckou besedou samotnou za- tím nebylo pomyšlení jednak pro slabé finančnl
Křiž Schikanedr svatý . Ludmila Jakub Anežka Vejvoda K L Bilá Martin Brzák Pospišil doktor ša Nebuška Svojsík profesor A B Kamínek Amort Seeger Petřín Smíchov Velký náměstí