3
masthead
26. července 1908. Číslo 204
4
article
k účastenštví ve šjezdě dvě okolnosti: 1. útisk
národa polského v Prusku a jeho účinky i v ji-
ných státech, Poláky obývaných; 2. upevněný
nyní mravný význam Poláků ve světě slovan-
ském. Slované chápou nyní význam Poláků pro
celý slovanský svět, o čemž jsme se nejlépe
přesvědčili v Praze. Jest důležito nejen pro Po
láky, nýbrž i pro Rusko, aby toto pochopení
proniklo i do veřejného mínění národa ruskéhe.
Sami se své strany Poláci se přičinili, aby upra-
vili cestu ke slovanskému sblížení na zásadě
svobodného národního i osvětového rozvoje
všech slovanských národů, k jieh sblížení na
půdě plodné práce. Těší nás, že míněnf naš
sdílejí vynikající političtí pracovníci ruští. Teší
nás, že proti nám nevystupovali ani ti z ruskýeh
delegátů, kteří pokládají za svou povinnost zá-
pasiti s námi. Duch, vanoucí sjezdem, jim toho
patrně nedovoloval. Výsledkem konference dl
našeho mínění je to, že učiněn veliký krok na
dráze ku pravidelnému názoru na slovanskou
otázku v novém směru. Jest to však práce bu-
douenosti, která v nejbližší době nemůže při-
něsti joště ničeho reáiného.
V Praze, 25. červenec. (Jazyko v
otázka v DalmaciI.) Vlaští poslanci bar
Malfatti a dr. B ugatto jednali na kone
parlamentní kampaně s bar. Beckem o jazy
kové otázce v Dalmacii. Bar. Beck jím sdělil z
té přílažitosti, že nemá úmysl řošiti zkkonen
jazykovou otázku v Dalmneii, nýbrž že návrhy
vypracovaně v té věci na základě porad s růz-
nými znalci, poslal nyní mistodržiteli Nardelli
ovi za tím účelem, aby je sdělil zástupcům dal-
matských politických stran a pokusil se mez
nimi o dorozumění.
Polák
Slovan
Beck
Prusko
Praha
Rusko
Dalmacie
Malfatti
5
article
Ze Zadru, 23. července. (Kninské za
stupitelstvo není rozpuštěno.
Zpráva, že obecní zastupitelstvo města Knin
byle pro demonstrace proti chorvatskému bánu
bar. Rauchovi rozpuštěno, jest asi plod zbož-
ného přání Rauchova. Ve Knině byly policejno
potrestány vězením nebo peněžitou pokutou jed
notlivé osoby, které proti bánovi demonstrovaly
ale není pražádné příčiny, aby se zakročilo prot
obecní správě. Náměstek místodržitelův Ton
čič, jenž byl ve Knině, přesvědčil se, že obecn
správa za návštěvy bánovy jednala zcela korekt-
ně. Oba městští strážníci konali svou povinnos
a chránili bána od útoků demonstrantů. Starosta
obce Amanovič dověděl se o bánově návště-
vě, když bán už byl za horami a doly. Pro roz-
puštění zastupitelstva není tedy nijakého dů-
vodu. Mimo to místodržitelství musilo by v te
věci jednati v souhlase se zemským výborem
a tento sotva by svolil k tak drakonickému opa
tření, které by způsobilo nevoli po celé Dal
macii
Rauch
Rauchův
čič
Amanovič
Zadr
Knin
6
title
Politické zprávy zahraničné.
7
article
V Praze, 25. července.
Praha
8
article
Ruská duma a pražský sjezd.
Někteří ruští dolegáti vracejí se z Prahy do
Ruska přes Lvov. Mimo jiné i hr. Bobrin-
ský, s nímž redaktor „Sl. pol.“ rozmlouval
o výsledcích pražských porad a mimo jiné se
tázal, jak se ku pražskému prohlášení ruských
delegátů zachová ruská vláda a duma. Naše de-
legace — odvětil hr. Dobrinský — nemá man-
dátu, aby mohla mluviti jménem směrodatných
kruhů. Jsem však přesvědčen, že naše práce
bude pokračovati a bude míti příznivý výsledek
Slovanská akce vyvolá v dumě nade vši pochyb-
nost politický zájem; většina dumy vezme ne-
jen v úvahu pražské požadavky, nýbrž bude
s nimi sympatisovati. V tom pak, že vliv dumy
na obecenstvo roste, spočívá záruka, že ony
požadavky budou splněny. Ostatně jsem jist, že
vliv dumy časem nezůstane bez účinku i n
kruhy vládní; vždyť jsou to sami naši lidé, jedn
krev a kosť. V dumě nade vši pochybnost na-
leznou většinu názory, které ruští delegáti há-
jili na pražské konferenci.
Hr. Bobrinský zmínil se za té příležitost
laké o ruchu ukrajinském v Rusku.
U nás, pravil, „ukrainism“ známe jen ve smyslu
terituriálném, jako provincionalism, podobný ru-
chu provansalskému. O samostatnosti ukrajinske
se u nás nemluví, nikoli proto, že je to zaká-
záno, nýbrž proto, že by to bylo směšné. Klasi-
eký přiklad máme z moskevského sjezdu, když
se připravovala ústava. Když se na sjezdě mlu-
vilo o samosprávě Polska, jední souhlasili, jiní
odporovali, ale všichni otázku tu pokládali za
vážnou, za aktuálnou. Ale když kdosi vystoupil
s požadavkem Ukrajiny, celé shromáždění se
dobromyslně usmálo. Ostatně — dodal
hr. Bobrinský — kde je svoboda, tam není
ukrajmofilstva, poněvadž ukrajinofilstvo je cho-
roba a, ta se může rozmáhati jen v chorém o
Bobrinský
Klas
Praha
Rusko
Lvov
Hradec
Polsko
Bobrinský
9
article
ganismě. V uzdraveném organismě zanikne i cho
roba.
Redakce „Sl. pol.“ dodává k těmto názo-
rům hr. Bobrinského o Ukrajincích, že je po-
kládá za trochu smělé.
Nová dráha na Černou Horu.
„Chorvatská korespondence“ má zprávu
o nových želozničných projektech na Balkáně,
zejména též o nové dráze, jež má spojiti Bosnu
s Černou Horou. Jde prý o projekt, aby se
hercegovská dráha spojila s novou tratf, jež by
vedla přes Foču na černohorskou hranici, pal
dále přes Nikšiě do Virpazaru, po případě až do
Podgorice. Ve Virpazaru nová dráha by se při-
pojila k černohorské dráze, stavěné odtuď ital-
skou společnosti do Baru na Jaderském moři
Dráha barská bude prý hotova už letos na pod-
zim. Tratí z Kruševee přes Vardiště, Foču a
Nikšič nabylo by pak také Srbsko přímého spo-
jení s Černou Horou a mořem. Tonto rakouský
železničný projekt přijat dle sdělení „Chorv-
Korr.“ na Černé Hoře sympaticky, ježto Rakou-
sko nečiní také nijakých překážek projektované
dráze dunajsko-jaderské. Ale i při télo dráze na-
vrhuje se změna tak, aby šla přes Prištinu a
území gusiňské do Podgorice a dále přes Vi
pazar do Baru, a nikoli, jak se původně zamý-
šlelo, do Sv. Jana di Medua na území albán-
ském. Napřed by se prý vystavěla trať, spojujíeí
Bosnu s Černou Ilorou, pak by se stavěla dráha
dunajsko-jaderská.
Poněvadž v „Chorv, korr.“ se praví, že
tento nový projekt došel schválení také v Petro-
bradě za poslední návštěvy kn. Nikoly, zdá se,
že nové spojení bosensko-černohorské má býti
Rakousku náhradou za to, že dunajsko- jaderská
dáha vyústí v Baru a nikoli v Sv. Janě, jak
původně navrženo.
Ukrajinec
Medu
svazek . Jana
Černá Hora
Balkán
Foča
Podgorica
Nikšič
Srbsko
Priština
Petra
Rakousko
ChorvKorr
10
article
President Falliěres ve Švédsku.
Nejenom v Dánsku, nýbrž také ve Švédsku
byl president Falliěres vítán netoliko srdečně.
nýbrž s přímou okázalostí. Za slavnostní ho-
stiny pronesl pak švédský král Gustav připitek,
v němž vílal presidenta Falliěresa ve Švédsku,
děkoval mu za návštěvu a vzpomenul četnýeh
styků, jakož i sympatie a obdivu, které Švédsko
chová pro Francii. Král zmínil se stručněo
smlouvě, která byla podepsána Francil a Švéd-
skem zároveň s ostatními státy baltiekými, kte-
rážto smlouva přispěje k sesílení míru a k utu-
žení svazků přátelství obou národů. Král připil
presidentovi francouzské republiky a štéstí
blahu velikého národa francouzského.
Ve své odpovědi na přípitek krále děkovnl
president Falliěres králi a švédskému národu
za srdečné uvítání, vyslovil svůj podiv nad
krásným švédským loďstvem, které mu bylo vy-
sláno v ústrely a pravil dále, že sám může
osobně dosvědčiti, jak hluboké sympatie chová
Francie pro švědský národ. Vzpomíná na stare
společné tradice, které spojovaly Švédsko
Franeii před stoletími za tím účelem, aby upev-
něny byly myšlenky snášelivosti a národní ne-
odvislosti. Tato pospolitost jednání a myšlení
může jenom k tomu přispěti, aby utuženy byly
svazky přátelství a sympatie, které spojují obs
návody. Zvedá svou číši na blaho krále a krá-
lovny, královského domu a na štěstí a blaho
ušlechtilého a chrabrého národa švédského.
Falliěres
Gustav
Švédsko
Dánsko
Francie
královský dom
11
article
Až dosud soudilo se o králi švědském, že
náleží k nejoddanějším přátelům Německa,
čemuž nasvědčovati se zdála i nedávná reč
krále Gustava v Berlině. Nyní ale prohlási
švédský ministr vnějších událostí Trolle k do-
pisovateli »Petit Parisienu«, že král liruje, ž
reč jeho dala podnět k nedorozuměním. Telo-
gram prý smysl slov zkumolil. Ministr pokra-
čoval potom: »Zajisté styky naše s blízkým stá-
tem německým jsou dobré, ale to nebrání nám,
abychom i s druhým státem sousedním Ruskem
pěstovali styky nejvýtečnější. Nedorozu mění
Alandskými ostrovy jest dnes odstraněno. Švědsko
nemohlo přijmouti ruskou pevnost 6 hod.
Štokholmu a Rusko to pochopilo. Švědsko
Francie jsou ale úplně oddány svobodě a do-
hody mezi nimi lze snadno docíliti.« Jak vidno,
návštěva Falliérsova ve Štokholmu a osamocen
Německa nezůstaly bez účinku i na politiku
švědskou.
Francouzští poslanci v Londýně.
ri
V paláci westmünsterském uspořádal par-
lument anglický pro francouzské poslance 24.
1. m. skvělý lunch, který byl podáván u nhlých
stolků. Mnoho dam bylo přítomno. Lord Crewe
pronesl připitek králi a uvital hosty. Dále mluvi
Lowther, předseda dolní sněmovny. Luis Har
Gustav
Troll
Petit
Crew
Luis Haro
Německo
Berlín
Tela
Rusko
Francie
Londýn
dolní sněmovna
12
article
court uspořádal jménem vlády anglické hostinu.
na níž promluvil posl. d'Estournelles de Constan
o zásluhách krále anglického a presidenta fran-
couzského a děkoval za vřelé přijetí, jehož se
jeho krajanům dostalo v Londýně. Řečník ra-
dostně konstatoval pokroky přátelství francouzsko-
anglického a uskutečnění krásného snu o »en
tente cordiali«. Řečník dále mluvil o idei smír-
čích soudů, pro niž Velká Britanie nejvíce uči-
nila a pro niž obě velké strany anglické mají
upřímné porozumění. Těž Francie hodlá ze všech
sil pracovat pro velké dílo míru a chice ublra
se s Anglil k společnému vznešenému cíli.
Estournelles
Constan
Londýn
Velká Británie
Francie
zásluha král
13
article
Události v Marokku.
Dopisovatel »Tempsu« píše z Casablanky
že sultán je pevně odhodlán pokračovati ve své
cestě do Marakeše. Dne 19. t. m. byl v Drudera
asi 70 kilometrů od Rabatu. Zde buďe očeká
vati oddil jízdy, kterou mu vyšlou na znamen
věrnosti některé kmeny Šaujů. Zpráva o této
pomoci, na níž maghzen již nespolehal, povzbu-
dila odvahu sultánova. Též zprávy z Hanzu
jsou velmi příznivy. Věc sultána Abdul Aziz
dělá pokroky v okoli Marakeše. Mél několik vo-
jenských úspěchů proti Hafidovi a to pozvedlo
velice jeho význam. Všeobecně se pokládá vzel
Marakeše za velmi pravděpodobné, zvláště bude-l
Abdul Aziz energicky si počínati. Bude-li však
opět váhavým, bude jeho situace ztracena. Stač
prý, aby ho kmeny viděly na koni v čele jeho
mehally, chtějícího za každou cenu dobýti své
jižní hlavní město a půjdou všecky za ním.
O postupu Muleje Hafida píše se z Tan-
geru do Paříže, že vůdcové kmenů jižních
kteří ho provázeli do Fezu, žádají o dovoleni,
aby se směli vrátit, ale Mulej Haſid je nechee
propuslili. Mulef Hafid neodvažuje půstiti zalčen
bratry Bagdady jak měl původně v úmyslu.
neboť Ouled-Džamenové mu hrozí, že pošlou
jízdní čety, jež zabrání východ bratří Bagdadů
z Fezu.
Temps
Aziz
Maroko
Casablanca
Tana
Paříž
Bagdád
14
article
Anglický poddaný Clark Kennedy, jenž by
dva měsíce zajatcem kmene v okolí Teheranu
byl propuštěn na svobodu, když zakročil guver
ner v Antě rázně v jeho prospěch.
Nový směr v politice vatikánské.
Turinská »Gazetta« tvrdí, že Pius X. smíři
se konečně s kandidátem Rampollou, který snud
záhy bude povolán opět ve státní tajemnictvl.
Prus X. příjal tyto podminky Rampollovy
1. Žádné ústupky těm italským katolikům, kteří
se s liberální a usurpatorskou monarchií italskou
smiřují. (Dle jiných listů prohlásil nedávno
papež, že jest stejně rozhodným vlastencem
italským, jako každý Ital jiný, ačkoliv — slzel
prý nad jím, že Řím vyloučil náboženství ze
škol) 2. Vyjednávání s Rakouskem, aby se
zřeklo svého práva veta v konklave. Návran
k »veliké polilice« Lva XIII. Je-li v návratu
tom obsažen smír s Francil, o jejíž přátelstv
frankofil Rampolla vždy usiloval, se nepraví.
Clark
Pius
Rampolla
Rampollův
Ital
Teheran
Anta
Gazetta
Řím
Rakousko
Lev XIII
15
article
Boj o Tavriz.
V Tavrizu bojuje se dále ještě bez všeli
kého rozhodnuti. Rachim chan žádá šacha nalé-
havě o posily, jež mu ale nemohou býti po-
slány. Dle některých zpráv revolucionáři obsa-
dili ruský konsulát a prohledali jej. Ve středu
napaden byl dům náměstka gavernérova, ale by
úspěšně obhájen. Revolucionáři vynucují na ob-
čanech peníze se zbraněmi v rakou právě tak
jako stoupenci šachovi. Pěchota šachova opu-
stila ve čtvrtek město vracejíc se do Tehi eranu,
a protože vojáci mřeli hlady, sebralo jim ob-
čanstvo trochu peněz a potravin na cestu.
Výprava z království polského
v Praze.
Velké zástupy obecenstva obléhaly včera
večer nádražní budovu v Havlíčkově ulici n
dol. Novém městě pražském, aby srdečně uvi
taly výpravu z království polského. Zpráva o vý.
pravě Poláků vzbudila ve všech vrstvách oby-
vatelstva pražského radostné nadšení, kterému
dán výraz imposantním počtem účastníků uvítání
milých hostů v metropoli českých měst.
Na peronu nádražním shromáždili se k uví-
tání: zástupcové král, hlav. města Prahy pp.
náměstkové starosty dr. Štych a Jirousek (sta-
rosta dr. Groš dlí mimo Prahu), obecní starší
pp. Březnovský, Soukup, dr. Vlček, Šeyd, adj.
Mattuš, v zastoupení Národol rady české pp. dr.
Baxa, dr. Hujn a K. St. Sokol, za Slovanský
klub předseda p. dr. Vr. Černý, za Spolek če-
ských žurnalistů předseda p. E. Bretter, čeln
Polák
doktor
Štych
Jirousek
Groš
Březnovská
Soukup
Vlček
Šeyd
Mattuš
Baxa
Hujn
Černá
E Bretter
Praha
Havlíčkův ulice
Sokol
spolek če
16
article
členové Ogniska polského a Klubu polskéhov
Praze, za ústřední spolek českých žen dámy
ppl. Maternová, z Purkyňů a Hovorková, posl
dr. Šílený, za Výkonný výbor jubilejní výstavy
kom. rada p. Macháček, nakladatel p. Fr. Ho-
vorka, presidiální úřadníci pp. sekretář dr. So
botka a dr. Sum, členové Slovanského klubu,
Sokolských jednot, Svazu k povznesení návštěvy
cizinců atd. atd.
Výpravě z království polského vyjeli
z Prahy vstříc do Kolína dřive jíž přibyvší
její účastníci pp. : Dobrowolski, redaktor
denníku »Kurjer Warszawski« s chotí a par
Furner, redaktor »Kurjera codziennego
dále v Praze právě dlíci korespondenti »Slova
polsk« a »Gazety lwowské« pp. : K a mi i -
ski a Rozenkiewicz; z Čechů pak pan
Čemus, předseda České besedy ve Varšavě,
který přijel někol k dní před výpravou polskou,
dále pp ředitel Zemské banky Procházka, sekre-
tář jubilejní výstavy Frant. Hlaváček, ředite
Tkadlec a zástupce ubytovací kanceláře.
Účastnici výpravy s nelíčeným obdivem
sdělovali, jak vroucího a vřelého uvílání se jim
dostalo v Kol!ně. Jménem občanstva starosta
města p. Sládek uvital výpravu a jeho pro
slovení provázeno nadšením velikých zástupů.
Na perroně shromáždili se členové sokolské
jednoty a četné spolky. Za zvuků slovanske
hymny a za stálého provolávání »Sláva Polá
kům!« opouštěl rychlík Kolin.
V Českém Brodě byla dlouhá silnie
ozářena tisíci světly. Na nádraží shromážd lo
se veliké možství obecenstva, které polskou
výpravu nadšeně pozdravovalo. Poláci z vlaku
pozdravy nadšeně opětovali, o nl
Po 10. hod. v noci přibyl zvláštní rychlo-
vlak do pražského nádraží. Bouřlivé volání »Na
zdar!« »Sláva Polákům!« zahlaholilo nádražím.
V okamž ku byly vagony obklopeny a milým
hostům podávány pravice a pronášeno srdečné
a vroucí vítánt. Když Poláci vystoupili z va
gonů, prosloveno uvítání.
Maternová
Purkyně
Hovorková
Macháček
doktor
so
Sum
Dobrowolský
Kurjer
Čecho
Čemus
Procházka
František
Hlaváček
Tkadlec
Sládek
Polá
Polák
Sláva Polák
Praha
Kolín
Varšava
Český Brod
klub polskéhov Praga
Český beseda
sokolský jednota
Kurjero Warszawski
17
article
Jménem král. hlav. města Prahy úřadují
náměstek starosty p. dr. A. Šlych takto oslovi
vůdce výpravy knížele Zdislava Lubo m ie-
ského: »Jasný kniže, drazi hostě polšti
S upřimnou radostí vítám jménem rady král
hlav. města Prahy i všeho jejího obyvatelstva
návštěvu bratrského národa polského v naš
zlaté, slovanské Praze. V této vaší tak impo-
santní výpravě spatřuje národ český první prak-
tický krok k utužení přátelských styků mez
ušlechtilým národem polským i národem českým.
Vnláme vás při vstupu do staroslavného hlav-
ního města království českého tudiž co nej
srdečněji a přejeme vám, by pobyt váš mezi
námi zanechal u vás všech vzpomínky nej-
příjemnější. Nisch žije Polska! Bourlivé volání
na straně české: »Niech žije Polska ! Na zdar
Sláva Polškům!« a na strané Poláků: »Sláva
Čechům! Na zdar!4 ozvalo se peronem a trvalo
několik minut. Když nadšéné volání utichlo
promluvil p K. St. Sokol a jménem Národn
rady české účastníky výpravy pozdravil na půdě
Prahy, bohaté na historické památky, které při-
pomenou vám staré styky, slaré bratrství v miru
i ve válce. (Hlučný souhlas.) Řučník touží, aby
přátelské styky obou národů, českého a polského,
opělně byly touto návštěvou navázány a potrvaly
stále. Národu polskému provolal pak zdar
slávu za bourlivého souhlasu.
doktor
A Šlych
Zdislav Lubo
Sláva Polšk
Polák
Čecho
Sokol
Národn
Praha
Polsko
18
article
Pan dr. Vr. Černý v zastoupení Slovan-
ského klubu pravil, že Poláci z království při-
cházejí do Praly v době, kdy se zde ukonči
velký slovansk, sjezd, na němž zpečetěno bylo
bratrské sdružení slovanských národů. Ubezpe-
čuje milé hosty, že lid český přináši jim oprav-
dovou lásku vstříc a přeje jim, aby tato výprava
byla počátkem nové éry slovanské vzájemnosti
a přínesla Polákům, co jim ze srddce přejeme:
rovnost, volnost a svobodu! (Bouřlivá pochvala.h
Vůdce výpravy Poláků kn. Zdislav Lubo
mirski, řečník znamenitý a úchvutný, podě-
koval za tyto projevy srdečného přijetí. Vzpome-
nul s povděkem symputických projevů na půdě
českého království a pravil, že Poláci rádi při-
cházejí do Prahy, do srdce království, aby zde
shledali, jak národ český pracoval a jak se roz-
víjel. Přicházejí z krajin, kde dosud značně
trpěli, ale v posledních dnech zakmitla naděje.
že v dozírné době bude se moci národ polský
rozvíjeti svobodně. Čechům přísluší velkáv zá-
sluha, že přispěli k docílení shody slovanských
národů a proto rádi jsme příjeli, abychomse
s vámi po tři dny mohli radovati. P řej e m e
si, aby přátelství naše potrvalo n
věčnéčnsya do všech pokolení!
Nechť žije český národl (Pouřlivn,
neutuchajíci pochvala. Volání „Na zdar Polá
doktor
Polák
Zdislav Lubo
Čecho
Praha
Slovan
19
article
kům! Sláva Polákům! Na zdar Čechůmt'i)
Vřelý pozdrav českému lidu pronesl ješta
p. inž. Matijewicz z Varšavy a když slova
jeho dozněla, padli si Čechové s Poláky do ná-
ručí, objimali se a celovali. Pohnutí bylo vroueí
a mnohým zaleskla se slza radosti v oku.
Za zpěvu písně „Hej Slované!“ postupovali
milí hosté nádražím k východu. Vestibul byl do
posledního místečka přeplněn a sotva se prvá
řada účastníká výpravy objevila, rozléhalo se
volání „Sláva Polákům!“, které se šířilo do
Havlíčkovy ulice a odtud dále do ulice Hyhern-
ské, kde bylo shromážděno mnoho tisíe lidí. Jen
pozvolna mohli Poláci postupovati ku předu.
Dámy účastníků výpravy obdržely velké kytice
vonných květin. Pražané tísnili se k Polákům
a vřele jim tiskli pravice, pronášejíce srdečné
vítání. Špalírem nedohledným ubírali se Poláci
do hotelu „u černého koně“ na Příkopě, kdež
jim poskytnuty informace o ubytování. Část čle-
nů výpravy, ubírajíci se do hotelu „u arci-
vévody Štěpána“ na Václavském náměstí, pro-
vázena byla velkým zástupem za zpěvu národní
hymny „Kde domov můj?“, Před hotelem zá-
stup provolával slávu Polákům, z nichž někteří
s balkonu proslovili díky za nadšené uvítání.
Bylo už po 11. hod. v noci, když se zástup na
Václavském náměstí rozešel.
Polští hosté ubytováni jsou v předních ho-
telích pražských. Dnes o 1411. hod, dopolední
navštíví Poláci staroměstskou radnici, v poledne
sejdou se na Žofíně u oběda, kdež večer uspo-
řádána bude hostina péčí města Prahy. Zejtra
a pozejtří navštiví výstavu. Účastníci výpravy
mají červenobílé odznaky.
Ještě v pozdní hodině noční dostavila s
do naší redakce deputace vzácných polských
hostí se žádostí za uveřejnění tohoto projevu:
Polák
Ing
Matijewicz
Čecho
Slovan
Sláva Polák
Pražan
Štěpán
Varšava
Havlíčkův ulice
Hyhern
Václavský náměstí
Žofín
Praha
20
article
Bratří Čechové!
Bratří Čechové!
Překonáni srdečným uvítáním všech
měst království českého po cestě do Vaší
stolice, nedovedeme ani dáti výrazu mocné-
mu dojmu, který v nás vzbudilo toto osvěd-
čení, jak národ český pochopuje velikou ideu
spolčení všech národů slovanských.
Všecky ty projevy vřelé srdečnosti, ne-
skonalá míra pohostinnosti Vaší dokazují
světu, že z té vlasti, z níž nám sv. Vojtěch
přinesl světlo víry, vzejde i počín ke shodě
a míru všemu civilisovanému lidstvu.
Tisíceré díky Vám všem, kteří jste nám
dali včera pocítiti předtuchu té žádoucí
chvílel
Vůdce výpravy polské
kníže Zdislaw Lubomirski.
Čecho
svatý . Vojtěch
Zdislaw Lubomirski
21
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Pro nastávající jmenování soudcov-
ských úřadníků v království českém pracuji ně-
mečtí poslanci plnou parou a zprávu za zprávou
dodávaji německému tisku. V táboře českém je
zatím ticho, při německém ruchu vskutku ná-
padné. Němečtí poslanci podnikají novou zkou-
šku své moci a byli již s to, aby vyhlásili, že
přání jejich budou splněněna. Není pochyby, že
největší překážka, kterou jest jim překonávati,
záleží v nedostatku německého úřadnictva. Aby
jej odstranili, namáhali se po léta, by slabý po-
četně sbor německého úřadnietva sesilili pří-
livem úřadníků ze zemí alpských. Marně; nikdo
nechtěl odtud do Čech jit. V tisní vzpomnělisi
nyní na slib vlády, obsažený v jejím výnosu
z r. 1897 o povyšování auskultantů. Jeho pro-
vedením prospělo by se, jak » Boh. « včera večen
sdělila, Němeům tak, že by již nyní ziskali 20
německých soudních adjunktů pro jmenování
do zněmčeného území. Dále má jim pomoci vy-
slovení zásady, kterou již od lonska Hlumočí
jako svůj požadavek: aby uchazeči o mista
právních praklikantů přijímání byli dle národ-
nosti a to dle jazykového poměru oby v atelstva,
tedy dle kliče 62 : 38. Pak budeln odpomoženo
nynějším německým steskům. Z toho je pa-
trno, že úřadnická akce německá není dosud
skončena l
— Národnostní politika a hospodářské
zájmy. Dle zprávy z Vídně nás došlé konala
se zajímavá pro nás debata v poslední schůzi
stavovské sekce gremia vídeňského kupectva.
Člen sekce té, pan Frankl, toliž konstaloval, že
po odmitnutí českých divadelních představení
ve Vídni dlužno konstatovati zmenšení českého
trhu. I žádal, aby gremium učinilo projev ve
smyslu tržních zájmů vldeňského obchodnictva.
Po delší debatě byl návrh p. Frankla zamitnut.
— Že se tak stalo, na tom nám nezáleží: pro
nás bylo by potěšitelno, kdyby co najvlee se
Frankl
Čechy
Vídeň
22
article
Dám „U Vejvodů“.
Dám „U Vejvodů“.
Věnováno členům Umělocké bosody a všem přátelán
Staré Prahy.
Troška historie jcho (dle Ieraina) bude
snad dovolena:
V postranní, na tuto čtvrt neobyčojně tiché
uličco, do níž se vehází z Perštýna mozi rohem
Skořepky a domem „u Sladkých, jakoby selo
ván a zde netušen stojí jednopatrový dům č. p.
353 s přístavkem polopatra, ve střeše, provedení
asi roku 1600 v české renaissanci dle zbylků
krásných forem stitů, kanonného orámování
řínisy okenní a dle stropů drevěných, vykláda-
ných s malbami na prknech a trámech, jež
byvše nižšími omítkovými stropy dlouhý čas
zakryty, uchovaly se až do nynějšího jich od
halení. Od polovice 18. stol. říká se zde „u Vei
vodů ,
Je to slarý nákladnický dům, kde se p
dvě stoleli provozovala živnost pivovarská.
v pivovárku ve dvoře tylo dny zbořeném.
V pohinuté době pobělohorské byl. dům,
tehdy „Golisšovským“ zvaný, různím majitelům
pro účast v jednání o „zimního krále“ z naři-
zení dísařského dvakráte konfiskován, načež
roku 1635 koupil jej Mikulás Tarek, přimaton
staroměstský, zasloužilýiorganisováním- měštan-
stva pražškéhove vojenské sbory, které př
vpádu Švědů na Malou stramu a Hiradčanyé roku
1648 statcčně oblnjovaly hrodby Nového měst-
proti veliké přesile nepřátelaž do uloončení vl
ky. Za výtečné své posobení povýšen byl do
vladvekého stavu a nadán erbem, jejž zříme v
štuku provodený nad portálem. Tehdy říkalose
zde „u Turků“
Po různých převodech koupil dům r. 1717
Jan Václav Vejvoda, písař obce staroměstské
při úřadu 10 soudců, zvolený do rady městské
Vejvoda
Turek
Jan
Václav
Praha
Nový město
23
article
a Marií Terezií jmenovaný primatorem staro-
městským. Vyznamenal se ve válečných taže-
ních za obsazení Praby Francouzi, Bavory a
pak Prusy, od nichž byl jako rukojmí při jich
odohodu z Prahy podržen. Císařovna ho za to
povýšila do stavu vladyckého. Za jeho primator-
ství došlu ještě k obležoní Prahy králem Bodři-
chom pruským a k bombardavání měsla r. 1757
v tom čase však již Vejvoda, stižený těžkou ne-
mocí, zemřel a pochován jest v kostele sv. Mar-
tina, Po jeho smrti dostal se dům jeho dětem,
ktoré jej asi r. 1800 prodaly sládkoví Fr. Tkadlí-
kovi. Pojmonováni dřivější zašla a udržel se
název „u Vejvodů“
Dům tento, krásná stopa staré naší kultury.
pro nějž nadšeně navrhováno, aby v něm jako
v pravé, vzácné skříni umistěn byl a zachov án.
pokud to ještě lze, chybíci nám muspální obraa
staroměšťanského života českého, měl býli srov-
nán se zemí, jíti za ronnissančním domem Vele-
slavinovým, ustoupiti činžáku ..
A nebylo nikoho, kdo by se byl ehtěl nebo
mohl věci uchopiti.
I obec pražská váhala jej koupiti, jsouc na
ten čas angažována s dostatek koupí starého
paláce Nostizova na Přikopě i jinými staveh-
ními akcemi a nenalézajic jmenovitě vhodného
proň účelů, kterým by jej zíruktifikuvala.
V kritické chvili naskytla se — Umělecká
boseda, stárý náš útvar osvětový, odkudž druhdy
kdy nase česká domáčnost byla měně zářízena
a kdy chyběly nám akadomie; galerie, literárn
spjky, kluby u svazy n j. dněšní ohniska duševn
činnosti, vyvěraly jako z jediného pramene vše-
chny naše umělecké a kulturní počiny a snahy-
Pamětliva jsoue pravdys „Potud národ svůj,
pokud si váží svých pemátek“ a zachraňujíe
starobylý dům „u Vejvodů“, jeden z poslednícl
českých rennissančních domů, jedno z děl bi
Marie Terezia
Francouz
Bavor
Prus
Vejvoda
svatý . Mara
Vele
Praha
Francie
klub u svaz můj být
24
article
storie umění stavitelského na domácí půdě, na-
vazuje tak opětně na dávnou svoji snahu, se
kterou pečovala o to, aby zachovány byly staré
památky lepších dob českého národa.
Bude asi obecně zapomenuto, že z podnět
a přičiněním Umělecké besedy v letech sedm-
desátých podáno bylo městské radě memoran-
dum, naléhající, by pro město Prahu ustanove
byl konsorvátor jako stálý refereni pro zacho-
vání a udrženi památek uměleckých.
Bude zapomenuto, že král. letohráde
Hvězdu byl prachárnou a že Uměleckou hesedou
vymoženo bylo odstranční prachu, zjednán přístup
obecenstvu a od ministeria války získáne povolen
k vyhotovení edlitků a nákresů výtečných tam
památek umění výtvarného, jež v pozdějších le-
tech darovány Besedou pražskému městskému
memiine
Upadlo asi v zapomenutí, že starobylá,
krásná kašna Krocinova, jež byla na návrh měst-
ské rady rozebrána a ze Staroměstského náměstí
odvezena, převážena byla po léta s místa na
místo, až dosti porouchána a v mnohých částech
zničena, ocila se na dvoře obecní plynárny praž-
ské a že odtud konečně zakročením Besedya
ochotou mirsea král. českého aspoň ve zbytcích
svých pod jisté přistřeší dopravena a uschována
lie dolnjesi z adnr
Kdýž se rozlilásilo, že jedna z nejznameni
tějších okras města Prahy, Jelení příkop, pad-
nouti má za oběť chludné spekulaci, býla Umě-
leckou bosedou učiněna všechna opatření, aby
obžl eml
se to překa zilo.
Když dále učiněn byl v roce 1872 projek
ke stavbě silnice z Vyšehradu do Podola, kte-
rým nejkrásnější dil skály při Vltavě, jež celý
obzor esthetickým svým vzezřením zdobí, a l. zv
Libušína lázeň zničeny býti měly, zdvihla Ume
Hvězda
Praha
staroměstský náměstí
Uma
Vyšehrad
Podol
Vltava
Libušín
Krocinův
26
article
byla.
lecká beseda s dobrým výslodkem moený protes
memorandem k zastupitelstvům
Od r. 1864 ve výtvarném odboru Umělocké
bosedy, jehož starostou byl tehdy Josef Mánes,
fungovala stálá komise archeologická, která kro-
mě jiných prací věnovala svou pozornost i za-
chování památek stavitolských. Odtud vyšla ini
ciativa k opravě Rolanďova sloupu na Karlově
mostě.
Odtud vzešlo také usilování o záchranu
kaple sv. Kříže menšího v Poštovské ulici, v níz
byl sklad uhelný a jež roku 1863 měla být roz.
bořena. K naléhání této komise usnesla se měst-
ská rada, aby řečená kaple, majetek obce, ko-
nečně byla zachována a upravena a odevzdala
plna důvěry provedení díla toho zcela Umělecké
besedě. V důvěře té nebyla zklamána. Přestará
a krásná ta památka románského slohu (ze stol.
XI.), opravena byvši dle nákrésů Jos. Mánesa
způsobem, původnímu slohu co nejpřísněji při-
měřeným, byla příštím věkům zachována. Tři-
náct let trvalo úsilí toto, mnoho činitelů obě-
tavě spolupracovalo na díle, vedle hotových pe-
něz nabídnuta Besedě i zásoba materiálu a zho-
tovení všelikých prací. Každý, kdo něco daroval
obdržel obraz řečené kuple od Aloisn Bubáka ve
stavu restaurovaném. Práce malířské uvnitř pro-
vedl Petr Maixner, Sequens, Sob. Pinkas aj.
nákresy ke mříži kolem celé kaple a ke dreřím
starobylému rázu přiměřeným podal Jos. Mánes
o zdar celého dila pak nejvíce se zasloužil malí
Bedř. Wachsmann. Kaple odevzdána do rukou
městské rady 5. listopadu 1876 za purkmistra
olou hot ple
Emiliána Skramlíka,
A tak to šlo po léta a desotíletí dále: Za-
ehráněn kostelík sv. Roclla na Strahově, fresky
na chodbě kláštera v Emauzích, kašna na Kar
lové náměstí před novoměstskou radnicí, orini
naf Mánesova staromičstského orloje, usilován
Mánes
Kříž
Přestarat
Maixner
Sequens
Pinkas
Wachsmann
Skramlík
Rocll
Mánesův
Karlov most
poštovský ulice
Strahov
Emauzy
lová náměstí
27
article
o obnovu a doplnění Prašné brány, o zachování
patiny průčeli a portálu staroměstské radnice
(měly být tehdy „moderně“ natreny zlutavou
barvičkou), zaehráněna starobylá věž u mlýnů
Šatkovských. Uměl. beseda vyslovila se se vší
rozhodností proti zboření domů před Týnem.
Postarala se o restauraci starožitných fresek
v Týuském dvoře, o obnovu Křižové cesty na
Petříně Jakubem Schikanedrem, o záchranu
kaple sv. Ludmily v Týně, románského koste-
líčku sv. Jakuba na Smíchově, hájila povždy
starobylý ráz Velkého náměstí Staroměstského,
klášter hl. Anežky atd. a tak činila až do ne-
dávného upozornění na hynoucí severní portál
Týnského chrámu.
Dnes stojí Umělecká beseda před domem
„u Vejvodů“. Iniciatívou výtvarného odboru,
pokud se týče předsedy jeho malíře K. L. Klu-
sáčka, sklunil se krumpáč již napřažený. Klusá-
ček vnesl otázku do U. B., kdež nalezla milého
přijetí vzder obětem, kterých si vyžádá. Nastala
neodkladná práce. Schůze stihala schůzi, jed-
nalo, pracovalo se v komisích, svolána mimo-
řádná valná hromada. Slarostou Herilesem vzpo-
monuto záslužné činnosti Umělecké besedy v tom
směru, nadšenými slovy stále povzbuzoval, věe
držel a jako kulturní čin akcenfoval vl. roda
Bilý, spolupůsobili architekti Martin a Brzák,
právnicky pracovali dr. Vilém Pospišil, dr. Ši-
lan, skludatel konc. Nebuška, dr. Svojsík, dále
jednatel Besedý prof. A. B. Svojsík, spisovatel
Kamínek, Amort, pokladník Seeger a jiní. S hor-
livastí uznání hodnou chopili se mužové tito
uskutečnění krásné myslenky, jejíž řošoní bylo
obtižné, ale opravdovému úsili podařilo se ko-
nečně nalézti cestu, po níž bude lze za podpory
všech interesovaných činitelů dojíti cíle.
Na koupi Uměleckou besedou samotnou za-
tím nebylo pomyšlení jednak pro slabé finančnl
Křiž
Schikanedr
svatý . Ludmila
Jakub
Anežka
Vejvoda
K L
Bilá
Martin
Brzák
Pospišil
doktor
ša
Nebuška
Svojsík
profesor
A B
Kamínek
Amort
Seeger
Petřín
Smíchov
Velký náměstí