1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 218. ze dne 9. srpna 1907.
8
article
Telegrafické zprávy.
Obilní úroda ve Francii.
Z Pařiže, 8. srpna. (K. k.) Podle úřadních
zpráv o stavu úrody mohla býti 1. m. m. úroda
ozimě pšenice ve 24 krajích označena jako
dobrá, ve 43 celkem dobrá a v jednom byla
jakž takž dobrá; úroda jaré pšenice ve 20 kra-
jích jako dobrá, ve 22 jako celkem dobrá
ve dvou jakž takž dobrá, kdežto 43 kraje ne-
podaly žádného výkazu, anebo nepěstovaly vůbee
jarou pšenici. Výnos ozimého ovsa mohl být
nazván v 28 krajích dobrým, ve 32 celkem
dobrým, a ve čtyřech jakž takž dobrým a ko-
nečně v jednom prostředním; 22 krajů nepo-
dalo výkazu anebo vůbec nepěstovaly žádného
ozimého ovsa. Sklizeň ranného ovsa byla ve
32 krajích označena jako dobrá, v 38 dost
dobrá, v 5 jakž takž dobrá a v jednom pro-
střední. 11 krajů se nevyslovilo anebo vůbec
nepěstovalo ranného ovsa.
Francie
28 kraj
Pařiže
9
article
Ze statistiky rakouských společen-
stev k napomáhání živnosti a ho-
spodařství za rok 1903.
Koncemí roku minulého vyšel 24. ročník Ra
kouské přiruční statistické knihy ob-
sahující zajímavá data o společenstvech úvěrních za
rok 1903, která doplněna obdobnou statistikou zpraco-
vanou Jednotou záložen, skýtají asi tento obraz rak
úvěrního družstevnictví:
Úvěrních společenstev bylo koncen
roku 1903 úhrnem 6384 (oproti roku předešlému
277 více, z nichž 1643 mělo ručení obmazené, 474
necbmezeně.-
Z toho bylo o Bčanských zálozen (dle
systému Schulze-Delitzschova) 2229 (českých 641
čili 28.8%), a sice 586 (českých 175) s ručením ne-
obmezeným a 1643 (českých 466) z ručením obmeze
ným. Ostatních 4155 uvěrních společenstev jsou zá-
ložní a spořitelm spolky dle systému Raiffeisenova
(vesměs s ručením neobmezeným)
Počet členů občanských zálože
obnášel 1.191.141 (oproti roku předešlému více
36.605), z čehož na české záložny připadá 347.713
čili 29.2%. Z toho měly záložny s ručením obmeze-
ným 837.136, záložny s ručením neohmezeným
354.005 členů. Raiffeisenky čítaly 443.234 členy.
Půjček poskytly občanské záložny s ručením ob
mezeným 912.0 milionů korun, záložny s ručením
neobmezeným 270.6 milionů korun, colkem tedy
1183.5 mil. korun (roku 1902 pouze 1099 milionů
kor), z čehož připadá na české záložny 330 milionů
čili 27.9.
Raiffeisenky poskytly půjček toliko za 97.2 mi
korun (roku předešlého 86.7 mil. kor).
K posouzení celkového stavu klademe tuto ná-
sledující přehlednou tabulku, uvádějíce jednollivé
položky pouze v tisíci korunách:
Anglický obchod.
Z Londýna, 8. srpna. (K. k.) Dle úřadní
statistiky cena anglického dovozu v červenei
činí 52,213.304 lib. št. (+ 3,605 505 lib. št.)
a vývoz 40,452.331 lib. št. (+ 7,009.369 lib.
št.) naproti loňskému soudobí.
Schulz
Raiffeisenův
Londýn
10
article
Americká komise do Evropy.
Z Nov. Yorku, 8. srpna. (»Herald«.) Na
sledkem kritiky sdružení obchodnického o ob-
chodní smlouvě s Německem, odešle pokladn
úřad 15. října do Evropy komisi s tudovat
vývozní a j. poměry, jež týkají se do
vozu zboží do Spojených obeí.
Ústřední dobyřčí trh ve sv. Marku.
(Týdenní zpráva od 5.—8. srpna.)
Na hovězí trh dopraveno naproti minulému
týdnu + 774 krmných, + 54 pastevních a + 425
kusů slabého dobytka. Přímo obchodnikům dodáno
— 43 kusy než minulý lýden. Se všech dodavacích
míst došlo více zboží: z Uherska + 694, z Rakouska
+ 262, z Chorvatska + 158 a z Bosny + 69. Z Čech
posláno + 28. z Moravy + 100 než posledně. Z Ha-
liče bylo + 65, z Bukoviny — 123 kusů. Trh, js
takto dobře obeslán, začal chabě, sestupným smě-
rem. Vlastníci se hned podvolovali a slevovali, takže
rozvinul se dosti čilý obchod a koupěchlivost podně-
cována sestupnými cenami. Býkům a slabému do-
bytku mnoho spadlo pro přílišnou nabídku. Na ven-
kov kupováno tentokráte více než posledně, protože
zboží bylo levné.
Herald
svatý . Marek
Evropa
York
Německo
Rakousko
Chorvatsko
Bosna
Čechy
Morava
Bukovina
Uhersko + 694
11
article
Arciprima barevní voli z českých, moravských
a uherských továren byli v dobré poptávce a rychle
prodáni za dobrý peníz. Prima voli barevní uheršt
a haličtí prodávali se za mdlé tendence o 1 K, avšak
také o 2 K levněji, Ia. voli šli pak rychle na odbyt
Obchod s prostředními voly haličskými byl klidný
a ceny klesly o 1—2 K levněji; uherští prodávání
o 2 K levněji. Rovněž tak špatnější zboží. Pastevnímu
a bosenskému dobytku spadly 2—4 K. Velmi mnobo
spadlo býkům a slabému dobytku; oněm pro přílišnou
nabídku těžkých kusů 2—3 K, lehčím kusům 3—4 K
Buvoli byli levnější o 3--4 K, slabý dobytek za čilého
odbytu o 2—3 K za 100 kg
Z přihonu, v němž bylo z Čech 73, z Moravy
196 kusů, prodáno do Vídně 3366, do Dolních Rakoua
1992, do Čech 119, na Moravu 79, do Štyrska 6, do
Tyrolska 49, do Solnohradu a Horních Rakous po
40 kusech a 18 se jich nedoprodalo.
Na trh s vepřovým dobytkem bylo dopraven
o 906 tučných a o 187 masných vepřů více nežl
v minulém témdni. Při obchodě s tučnými vepři zů-
stala větší nabídka bez vlivu na smýšlení, a to
zvláště z té příčiny, poněvadž ceny sádla a slaniny
opětně stouply, ježto tohoto zboží bylo méně nežl
spotřeba vyžadovala. Povšimnuti zasluhuje, že minule
byli tuční vepři kupováni pro Čechy, Solnohrady
ba i pro Tyroly, třeba v nevelkém počtu. Na počátku
trhu bylo smýšlení nerozhodné, poněvadž kupujíeí
chtěli dosíci snížení cen, prodávající však nechtěl
sleviti. Brzy však musili uzenáři, kleří polřeboval
hodně zboží, vystoupili z reservy, poplávka stala se
živou, pročež přes zvýšenou nabídku udržely se
pevné ceny minulého lýdne, obzvláště za tučné vepře
první jakosti, jen lehčí druhy byly tu a tam o 1 ha-
léř za kg lacinější. Je úkazem trvající silné spo-
třeby, že pouze 84 tučných vepřů zůstalo neprodáno.
Čechy
Morava
Vídeň
Dolní Rakou
Štyrsko
Tyrolsko
Solnohrad
Horní Rakousy
Tyroly
kg
ha
12
article
Při prodeji masných vepřů bylo smýšlení taktéž
dosti pevné, ač obchod nebyl právě živý, poněvadž
uzenáři následkem trvalého vzrůstu cen obmezili
nákup. Ceny všech druhů tučných vepřů, zvláště
druhů těžkých, stouply sice o 2 hal. při kg. ale z
to zůstalo neprodáno neméně než 908 kusů. Z pří-
henu bylo prodáno: pro Vídeň 10.643 kusy, pro
Dol. Rakousy 186, pro Horní Rakousy 443, pro
Čechy 56, pro Moravu 16, pro Salnohradsko 63, pro
Tyroly 14 kusů; neprodány zůstaly 992 kusy.
Na trh ovčí bylo dopraveno o 230 kusů více
nežli v minulém témdni: byla však také poplávka
větší. Ovce první jakosti, jichž málo bylo na trhu.
udržely své ceny; lehčí zboží bylo o 1—2 hal. la-
cinější nežli minule. Do Čech se nakládalo asi 900
Na trh s telatv Bylo dopraveno o 350 kuso
více nežli v minulém témdni. Nabídka objevila se
býti velkou, poněvadž spotřeba uhražovala se pouze
na 6 dní. Následkem toho bylo smýšlení na trhu
mdlé; ceny lehčích telat i zboží menší jakosti klesly
o 4—6 hal. při 1 kg. Jenom ceny telat první jakost
udžely se na výši cen posledních. V obchodě se za-
bitými vepři byla nabídka o 170 kusů vůči minulému
týdnu větší, příliš velkou: obchod byl tudíž mdlý.
a ceny klesly při menší poptávce o 4 hal. na 1 kg
Dodatečný trh se živými vepři konal se za pevného
smýšlení; masní vepři udrželi úplně ceny úterní
kdežto tuční vepři dovedli získati spíše ceny vyšší
Na trhu s poraženými oveemi udržely se
při rychlém vývinu obchodu plně poslední ceny.
Vídeň
Dolo
Rakousy
Horní Rakousy
Čechy
Morava
kg
13
article
Malý dovoz jehňat byl při dobře udržených posled-
ních cenách brzy prodán.
Pohyb cen: Jatečný dobytek: voli nejlepš
jakosti, barevní 100—105, nejlepší jakosti uherští
89—96, haličští I. 96—100, voli I. jakosti ba-
revní 93—92, uherští voli 80—88, haličtí 84 - 95
voli prostřední, barevní 82—92, uher. 70—79, haličí
74—83, voli III. jakosti barevní 72—81, uherští 62
až 69, hatičtí 0—0. Voli z pastvin 46—72, bosenšt
voli od 46 až 68, býci od 56.—-80. I. jakosti 81— 87
krávy 56—-75, krávy I. jakosti 76—96, buvoli 36—-61.
buvoli I. jakosti 64— 68, drobný dobytek 44—60
vepři uherští I. jakosti 118—122, prostřední 113——117,
lehčí 106—112, staří 106—110, podsvinčala haličská
82—104. I. jakosti 105—116, podsvinčata lehčí —
ovce živé 56 až 64, ovce živé I. jakosti 66—72,
ovce poražené 90—102, ovce první jakosti 104 at
120, telata poražená 80—126, telata poražená
I. jakosti 128—140, telata živá 68—108, telata živá
I. jakosti 110—124, vepři poražení 116—124, vepři
poražení I. jakosti 126—132, selata 108—128, lehčí
136 až 140, jehňata 18—40, nejlepší jakosti —,
korun za pár. Veškeré ceny rozuměji se za 100 kg
mimo daň potravní.
Z Havru, 8. srpna. 3 hod. 30 min. (C. T.-B.
Káva na září 38.25, na prosinec 38.25, na březen
38 25, na květen 38 25. Smýšlení pevné.
Havre
kg
C . T
15
article
Závodní podíly
Reservní foudy
Vklady
Výpůjčky
Nerozdělený zisk
Ostatní passiva
16
article
Úhrnem
Aktiva:
17
article
Půjčky: na úvěr osobní
na movité zástavy
na hypotheky
Veškerých půjček
18
article
Uložené přebytky
Cenné papír
Nemovitosti
19
article
Hotovost pokladní
20
article
Oststní aktiva
21
title
Občanské záložny dle systému Schulze-Delitzschova
Schulz
22
article
Uhrnem . . . .
V tabulce této v prvé řadě zasluhuje povšimnul
poměr mezi záložnamí občanskými dle systému
Schulze-Delitzschova na straně jedné a záložními a
spořitelními spolky dle systému Raiffeisenova ne
straně druhé. Podle celkové kapitálové síly (úhrnného
spravovaného jmění) netvoř Raiffeisenky ani pětinu
veškerých úvěrních společenstev, vlastního jmění
(závodních podílů a reservních fondů) mají sotva dva-
cátý dni veškerého vlastního jmění úvěrních spole-
čenstev. Poměr vlastního jmění (závodních podílů
reservních fondů) ke jmění svěřenému (vkladům a
výpůjčkám obnášel u Railfeisenek 3.4%, u občan-
ských záložen ale 14.9%%. Úvěrní činnost Railfeisen-
kami provozovaná nedosahuje ani celkového průměru
(15.5% oproti 17.3%), oproti občanským záležnám
ale ani jedné šestiny. Vzhledem k tčmto cifrám věru
nelze nikterak dáli za pravdu těm, kteří tvrdí, že by
občanské záložny byly pozbyly svého vedoucího po-
stavení mezi úvěrními společenstvy, a že toto po
stavení sluší přiznati nym Raiffeisenkám.
Na druhé straně nelze upříti, že činnost Raiffei
senek, kterak se z těchto statistických dat jeví, za-
sluhuje plného uznání. Že Raiffeisenky na poměrně
tak nepatrném základě vlastního jmění (které jest
arcit supplováno naveskrze neobmezeným ručením
členů) zaujaly přece jen téměř pětinu kapitálové síly
veškerých úvěrních společenstev, že Raiffeisenky
vykazují oproti občanským záložnám poměrnou
cifru vkladů, ktorá celkový průměr dokonce převy-
šuje, to svědčí o důvěře, které se tyto spolky v obe-
censtvu těse, jakož i o tom, že spolky tyto jsou
velmi způsobilými, lidovými, místními sběrnami ná
rodních úspor.
Schulz
Raiffeisenův
Raiffeisenka
Delitzschov
23
article
Naproti tomu úvěrní činnost Raiffeisenek ne
dosáhla, jak již bylo podolknuto, ani číslice prů
měrně, a občanské záložny tedy vyvíjely dosti značně
čilejší činnost úvěrní, nežli Raiffeisenky. Mělyť tytc
rozpůjčeno pouze 70.5% veškerého spravovaného
jmění, občanské záložny však 80.9%. Vzhledem
k tomu arciť vykazovaly Ralffeisenky poměrně mno-
hem více přebytečných prostředků (uložených pře-
bytků a cenných papírů), nežli občanské záložny
ano značná ciíra uložených přebytků Raiffelsonek
jest přímo nápadnou.
Nadbytečných prostředků, které by mohly být
rozpůjčeny, kdyby bylo dostatck způsobllé poplávky
a za Eteré možno pokládati uložené přebytky, cenně
papíry a pokladní hotovost, tedy mají občanské zá-
ložny 13.8%, Raifleisenky ale 27.19% veškerých aktiv.
Rozdíl tento přímo zaráží Částečně arciť spadá snad
na vrub hojnějšího přílivu vkladů, avšak vždy ještě
zbývá velmi značná diference, kterou lěžko lze vy-
světlití; nelze se přece domnívati, že by tak značné
procento zbytečných prostředků mělo svoji příčin
v subvencích, kterých se Raiffoisenkám tak hojnou
měrou se strany veřejných orgánů dostává, a že
by tedy tyto přebylky byly viditelnou známkou oná
veřejnou pomocí doplňované svépomoci. (Viz motivy
ke vládní osnově zákona o zřízení říšské ústředn
Eterý
24
article
pokladny společenstev.) Neméně zajímavým jest po-
staven, které mezi občanskými záložnami zaujímaj
české občanské záložny. Jest to věru postavení velm
čestné, uváží-li se, že české občanské záložny
ačkoliv jich počet tvoří pouze 28.8% veškerých ob
čanských záložen, zaujímají co do své kapitálové
síly přes 40% veškerých občanských záložen rakou-
ských, tedy daleko více, nežli by na český náro
podle jeho početní síly připadalo. Toť velmi pádný
důkaz naší hospodářské síly a zdatnosti. Arciť s
proti tomu může namítnouti, že naše občanské zá-
ložny jsou nejvyvinutějším článkem české úvěrní or-
ganisace, a že, pokud se týče jiných ústavo
(hlavně spořitelen a Railfeisenek), jest talo organisaee
toprve ve stadiu vývoje, následkem čehož jest kapi-
tálová síla českých občanských záložen přirozeně
větší, nežli by to hospodářské síle národa odpovídalo.
Avšak námitka tato není oprávněna; neboť jednak je
dosud velmi mnoho české kapitálové síly soustředěno
v ústavech cizích, jodnak ale zkušenost zřejmě učí
že vývoj jiných úvěrních organisací českého života
hospodářského neděje se valně na úkor občanskýeh
záložen (ač ovšem jisté oslabení přirozeně nastane)
Český podíl na souboru občanských záložen rakou-
ských zůstane tedy bohdá i budoucně týmž.
25
article
úvěr osobní a na movilě zástavy poskylovaný sice
ne valně, však přece jen přovládá. Zjev tenio jes
ohledně českých občanských záložen znám, a časl
již o něm bylo jodnáno. My nenáležíme mezi ly
kdož ne značnou převahu hypolekárních půjček če-
ských občanských záložen pohližejí nějak tragickyo
avšak přcce jen rovněž vyslovujeme názor, že by
ať již ze zásadních anebo z obchodně-technických
příčin mělo hleděno býti k tomu, aby nynější ne-
poměr mezi hypolekárními a ostatními půjčkami
který se ostatně již pozvolně lepší, byl všo možně
vyrovnán. Neboť jest jisto, že převaha hypotel
oproti úvěru osobnímu má do jisté míry také svoj
příčinu v nechuti venkova ke směnce, a této nechul
mohlo by s úspěchem býti čeleno radou a poučo-
váním o významu a výhodách směnky a intensiv-
nějším pěstováním úvěru osobního.
26
article
Konečně zasluhuje zmínky procento zisku připa
dající na české občanské záložny. Ačkoliv toliž zá
ložny tyto, pokud se týče spravovaného jmění, z
ujimají 41.8% všech záložen dle systému Schulze
Delitzschova zřízených, připadá na ně z docíleného
zisku úhrnem 10.618 tisíc korun pouze 2552 úisí
korun, číli pouhých 2436, tody poměrně značně
méně, nežli na záložny nečeské. Moment tento sice
může spadatí také na vrub malého vlastního jmění
(závodních podíla) českých záložen, aneb na účet ná-
kladnější správy, dojista ale také svědčí o tom, ž
činnost českých záložen není výdělečnou, nýbrž ž
ony skutečně věstují úvěr pokud možno nejlacinější
A to jest poznání potěšitelné.
Celkem tedy vzalo, svědčí -talo stalistika o tom
jak vynikající postavení zaujímají ve společenstevn
úvěrní organisaci záložny občanské, a mezi těm
zase české občanské záložny
O značné hospodářské síle českého národa oprot
man
otů
en
ol
Schulz
27
article
ci korunác
118.262
23 859
95.1
19.399
16.4
94.403
6.101
24.744
73.600
94.4
53.6
48.856
39.448
4.376
437. 227
„170.541
46.6
733.314
545.599
282.758
37
article
16.191
32.2
2.6ti
5229
21.490
6.890
38
article
997.794
508.176
629.452
316.290
41.8
39
article
1,505.970
82.7
40
article
447.550
166.232
613.789
73.6
194.438
221.514
30.7
12.683
2.451
15.134
99.9
54.6
8.267
284.712
466.695
295.343
1.499
181.913
99.7
63.3
813.450
404.859
1,218..309
40.8
223.014
81 5
498 048
43
article
101.368
58.7
47.856
71. 559
53.513
28.930
44
article
42.8
94.6
35.317
4.723
82.443
45
article
34.374
48.828
14.454
27.330
55.9
16.309
72.0
9.595
8.307
24.618
9.055
46
article
36.8
19.737
30.406
89.5
11.866
10.669
6 493
997.794
508.176
1,505.970
82.7
316.290
629.452
48
article
*) V této řadě jsou započteny také půjčky
oněch společenstev, která jednotlivé druhy půjček nespecialisovala a která tedy ve třech předchozích řadách
obsažena nejsou. Proto přirozeně cifry tuto uvedené
jsou vyššími, nežli součet tří řad předcházejících. Výjímkou jsou ohledně českých občanských záložen také
jednotlivé druhy půjček uvedeny plným obnosem, následkem čehož jsou percentuální poměry u jednotlivých druhů půjček českých občanských záložen, v tabulce
uvedené, ve skutečnosti o něco menší.
oslaíním národům říše a o důvěře, Kleré občanské
záložny české v obocenstvu poživají, svědčí nadprů-
měrná číslice vkladů (46-6% veškerých vkladů občan-
ských zálažen) a přebytků (uložené přebytky 47.2 %.
cenné papíry 42.82%). Následkem toho bylo tedy
českých občanských záložen mnohem méně Gřeba po-
užívati prostřodků mimořádných, nežli u občanských
záložen ostatních. Připadáť z veškerých výpůjček
pouze 13.9% na české občanské záložny.
Méně potěšitelnými jsou výsledky pozorování
pokud se týče vlastního základu občanských záložen
a možno tu konstatovati dosti pronikavý rozdíl mez
českými a ostatními občanskými záložnami. Cifra
závodních podlů, tedy vzhledem k hospodářskému
významu společenstev nejdůležitější materiální zá-
klad ovépomocné záložny, pohybuje se nápadně nízko
pod průměrem. Oproti celkovému průměru 41 8
obnáší poměrná cifra závodních podílů pouhých
16.4%. Tento nepoměr jest arciť valně vyvážen
daleko značnějším a nadprůměrným procentem re-
servních fondů — na české občanské záložny připadá
přes polovici, toliž 53.6% veškerých rosorvních
český občanský záložna
Klerý občanský záložna
49
article
Iendů všech občanských záložen — avšak ani těmito
značnými reservními fondy není ještě dosažen prů-
měrný poměr jmění vlastního ke jmění svěřenému.
který obnáší u veškerých občanských záložen 14.9
u českých ale toliko 10.52%. Okolnosti tuto uvedeno
jscu důkazem toho, že české občanské záložny jsou
na rozdíl od ostatních občanských záložen založeny
spíše na momentu věcném, na podkladě kapitálovém
nežli na momentu osobním, na podkladě závodních
podílů a ručení členů, a to není právě zjev zdra
a myšlence svépomocné úvěrní organisace dle zása
Schulze-Delitzschových odpovídající. Ačkoliv tedy
snaha českých občanských záložen vydatným
střádáním reservních fondů zvyšovati záruku věřitelo
zasluhuje plného uznání, tedy přece, poněvadž pře
tuto snahu se nepodařilo dosíci záruky aspoň pr-
měrně, nutno důrazně požadovati, aby také české
občanské záložny si bedlivě hleděly vzrůstu počtu
členů a závodních podílo.
Z klů peněžních. (8. srpna.) Z burs došlé zprávy
potvrzují souhlasně slagnaci v obchodech a naprostý
klid. O vlivu zvýšení úrokové míry u nás na ceny
devis sděluje zajímavé čísíice „N. F. P.“. V Rakou-
sko-uherské bance přirozeně denně zaznamenávás
bedlivě hodnota každě jednotlivé devisy a současně
vykazuje se tabelárně také aritmetický průměr devis
berlínské, pařížské a londýnské. 28. června, v der
zvýšení diskonlu, vykázán tento aritmetický průměn
na 0.414 nad pari. Odtud okamžitě naštává kursový
sestup devis. 1. července zaznamenán průměr 0.411
2. července již 0.316 a 30. července dosaženo miníma
Schulz
Delitzschový
50
article
0.123. V srpnu nastal další sestup na 0.122. 26. čer-
vence poprvé od dubna devisa berlinská klesla pod
paritu. Pokles devis následoval tedy bezprostředně
po zvýšení úrokové sazby, takže v brzku dosažene
jednoho z nejdůležitějších účelů úrokového opatfení
Praha. Ačkoliv na dnešní burse převládala
tendence chabá, došlo přece k závěrkám hodnot uklá-
dacích i akcií a placeno za 31/2 % rak. inv. reniu
K 86.45, za 4% kom. dlužní a želez. úpisy České
zemské banky K 96.— a za akcie podolské cemen-
tárny K 199.—. Dále podáváno za akcie: První čes
tov. orient, cukrov. K 250.—, První pražské zastav
K 450.—, České průmyslové banky K 414.—, Živno
stonské banky K 241.50, České banky Union K 241. 50
České spol. pro průmysl cukerní K 137.—, strojírny
Daňkovy K 452.—, Pražské úvěrní banky K 524.-
Hospod. úvěrní banky K 382.—, První českomoravsko
strojírny K 845.—, Královéhradeckého úvěrního ústa
vu K 445.—, pivovaru v Čes. Budějovicích K 825.—
První české akc. spol. na život K 260.—, „Merkur
směn. akc. spol. K 604.— peníze.
Vídeň. Po příznivých zprávách z Pařiže
Berlína, ačkoliv jinak nebylo žádného podnětu, se
trvala začáleční bursa v nechuti. Kromě tureckých
losů nebylo obchodu. Také kursy se nezměnily. Na
polední burse z počácku se uplatnila přívětivá nálada
zvláště v alpinkách, které byly kupovány. Jinak by
obchod minimální a jen lombardky trpěly prodeji
Krátce před skončením bursy nastalo ochabnutl na
trhu rentovém a slabé smýšlení ve šraňku přivodiio
všeobecné ochabnutí. Kredilky a většina bankovních
papírů zůstaly stálé. Akcie Banky pro země rakousk
poněkud stouply, lomlhrdky měly smýšlení silně
slísněné. Akcie státní dráhy povolily. Akcie východ-
ních drah značně slouply. Alpinky se nezměnily. Tr
s rentami byl chabý. Renty utrpěly 20—30 hal. ztrály.
Daňkův
Merkur
Praha
Čes . Budějovice
Vídeň
Český zemský banka
Český průmyslový banka
Český banka
Union
Český společenský
úvěrní banka
první český akciový . společenský
Pařiže Berlín
51
article
Devise a valuly povolily. Na eskontním trhu peníze
slouply, 47/8—418/1 a e.
Berlín. Vzhledem k chabému průběhu včerej
novoyorské bursy zachoval se zdejší trh — podobně
jako včera — dosti apalicky, vyjma ovšem hodnot
americké, které ztratily na kursech průměrně 21/2
Papíry trhu montanního vynikaly pozoruhodnou pev
nosll, jmenovitě pak akcie Lauřiny huti. Ostalní trl
měl vzezření velmi klidné a zvláště akcie uhlářsko
a bankovní uhájily i při skrovné koupěchtivosli sv
dřivější kursy. Z papírů rakouských ustoupily jedině
Pokud se týče pěstování úvěrní činnosti, za
sluhuje zmínky velmi silná převaha půjček hypole-
kárních u českých záložen občanských, která způso-
bila také převahu tohoto druhu úvěru u občanských
záložen vůbec. U mimočeských záložen samotných
banky usloupily o 1/4 %. Na kasovním trhu jsou změ-
banky ustoupily o 3/4 X. Na kasvním trhu jsou změ-
ny nepatrné Turecké losy klesly o mk. 1.50. Sou-
kromý diskont nezměněn.
Veřejná schůze bankovního a spořilelního úřad-
nictva koná se dne 14. t. m o 8. hodině večerní v sále
paláce kavárny „Orient“ v Praze, Hybernská ulice,
s timle programem: Nový zákon o obchod-
ních pomocnicích a bankovních úřad-
nících. Schůzi svolává Svaz bankovního úřadni-
ctva v Rakousku sídiem v Praze a jest to první vý-
znamná manifeslace v záležitosti nového zákona.
Referují říššlí poslanci. Jest povinností každého bon-
kovního úřadníka, jakož i každého interesenta, by
se do schůze této dostavil.
Lauřin
Berlín
Praha
hybernský ulice
Rakousko
52
article
Noúroda kávy„B. B. C.“ se lelegrafuje z Ham-
burku: President státu Sao Paulo sdělil do Antverp,
že výsledek běžné sklizně kávové ve všech distriktech
je velmi špadný a lze počítati jen na malý výnos.“
Vzhledem k provenienci zprávy dlužno ovšem vy-
čkali dalšího potvrzení, — Dle „F. Z.“ svolil brasil-
ský senát k půjčce 3 mil. lib. šterl, pro valorisační
účely. Jde tu o tutéž půjčku, jež již před několika
týdny byla schválena komorou poslaneckou a o niž
se jednalo s bankovním domem Rothschildovým
Boj proti Standard Oil Company a rakouský vý-
voz petroleje. V kruzích rakouských vývozců petro-
leje sleduje se energické hnuti proti trustům ve Spo-
jených státech severoamerických, zejména nyní proti
trustu petrolejářskému, se živým zájmem. Nebot
třebas by zatím přemoc amerického průmyslu petro-
lejového na světovém trhu nemobla býli zlomena
— převyšujeť výroba Spojených stálů produkci všech
ostatních zemí dohromady — přece jen zrušení ra-
batů může poškoditi dosud dominující postavení
Rothschildův
Ham
Sao Paulo
Antverpy
spo
Oil Company
53
article
Ameriky, z čehož by i rakouskému vývozu mohl
vzejíti prospěch. »N. Wr. Tgbl.« v té příčině sdě-
luje z kruhů odborných: Boj, který se nyní v Ame-
rice vede proti trustům všeobecně a zvláště proti pe-
trolejářskému, tyto rozhodně seslabí. Třeba by po-
kuta 29 mil. dolarů společností Standard Oil Com-
pany mohla býti zaplacena bez zvláštních obtíží,
přece snad ji ujdou v budoucnu četné prospěchy.
což jí při nejmenším stíží prodej výrobků za dří-
vější ceny. Již dnes lze pozorovati na mezinárod-
ním trhu petrolejovém pozoruhodné změny. Na ame-
rickém trhu ceny domácí klesly, ceny exportní d
Německa a ostatních odbytišť proti tomu byly zvý-
šeny. Zjev tento vysvětluje se tím, že Standard On
Company své ztráty v Americe hledí nahraditi zvýše-
nými cenami ve vývozu. Tuto politiku může tí
snáze sledovati, že jest spolčena s evropskou petro-
lejářskou Unií s ruč. obm. Rakouský vývoz petro
leje mohl by míti již proto z toho prospěch, protož
na základě cenové politiky, sledované Standard Oi
Company, pro exportní zboží bude lze docílili vyš
ších cen. Jak se další budoucnost rakouského petro-
lejového obchodu vůbec vytvoří a to, jak co do o-
bytu domácího, tak také zahraničního, nelze oka-
mžitě řící. Vyjednávání mezi rafinéry a výrobci s-
rovin jest zatím přerušeno a bude v něm pokrač
váno teprve na podzim. Zda potom nová organi
sace, jaká se zamýšlí, přijde k místu, nelze před-
pověděti.
N Wr
Amerika
ame
Německo
standard Oil Como
oi Company
54
article
Zákaz noční práce žon v průmyslu. Jak známo, při-
stoupily olu státy rakousko-uherského mocnářst
spolu s německou říší, Belgií, Dánskem, Spanělskem
Francií, Velkou Britanří, Italií, Lucemburskem, Nizo-
zemím, Portugalskem, Švédskem a Švýcarskem k me-
zinárodní úmluvě, podepsané dne 26. zár
1906 v Bernu, jež se týče zákazu noční práce žen
zaměstnaných v průmyslu. Ku provedení této úmluv
jest třeba, pokud zásabuje do oboru působnosti mini-
sterstva obchodu, přijati dotyčná ustanovení konvenc
do VI. hlavy živnostenského řádu. Ministerstvo ob-
chodu vypracovalo dle toho návrh zpravodajský, kte
rý zaslán byl cestou zemských vlád obchodním
živnostenským komorám s požádáním, aby o tomt
návrhu vyslechly inleresenty a jich organisace z kru-
hů průmyslníků a živnostníků i z kruhů dělnictva
a aby pek podaly vlastní dobré zdání o něm. Dispo-
sice návrhu zpravodajského sestávají dle podstaty
jich ze dvou dílů. První díl kodifikuje pouze závazky,
smlouvou již převzaté, a jest tudiž obsah jeho mate-
riálně pevný. Tento dil obsažen jest v uslanoveních
§ 96. b) odst. 3. a fí. a odpovídá ustanovením článku
1.—4. mezinárodní úmluvy. Druhý díl meritorních
uslanovení návrhu zpravodajského překročuje sic
sám o sobě rámec mezinárodních závazků, převza-
tých bernskou konvenci, ministerstvu obchodu zdá
se však býti zásadně proveditelným a znamenati
velmi účelný sociálně-politický pokrok v zájmu správ-
něho a účinného provedení mezinárodní úmluvy.
Belgie
Dánsko
Francie
Velká Britanřit
Lucembursko
Niza
Portugalsko
Švédsko
Švýcarsko
Bern
55
article
Tento díl domáhá se toho, aby byl sevšeo bee-
něn zákaz živnostenské noční práce,
který dle positivního živnostenského práva u nás
plalí již, pokud jde o mladistvé dělníky, ve všech
podnicích, pokud jde o ženy, v továrních podnicích.
a který dle uzavřené konvence má se rozšířiti též
na dospělé ženy v živnostenských podnicích a více
než deseli dělníky. Rozumí se samo sebou, že výměra
obmezení, jež ve příčině lohoto zákazu byla ve smy-
slu konvence uložena vělším živnoslenským podni-
kům, nemohla se nezmenšeně předepsali též malým
živnostenským podnikům. V té úvaze slanoví se nej-
menší míma nočního klidu žen v živnostenských
podnicích, které nejsou kvalifikovány ve smyslu kon-
vence, nikoli s nepřetržitým trváním po dobu 11 ho-
din, nýbrž jen od 8. hodiny večerní do 5. hodiny
ranní, ledy po 9 hodin, jak to již nyní platí o mladi-
stvých dělnících (a o dospělých ženáchí v podnicích
továrních). Pro jednollivé kalegonie malých živností.
56
article
kde jest nezbylně třeba použivati ženských dospělých
pamocných pracovnic, jako na př. pro hostinsk ou
a výčepní živnost, pro jisté obchodní živnosti atp.
vyhraženo jest dále správní moci zmocnění, aby sta-
novila dostalečné výjimky. Konečně se poskytuje ma-
lým živnostem pro mimořádně případy, pak pro pří-
pad zvýšeně potřeby práce bezprostředně mocí zá-
kona nastupující zkrácení nočního odpočinku, resp.
prodtoužení pracovní doby posunulím počátku neční
doby z 8 na 10. hodinu večerní v roce po 60 dní.
čímž má se zvláště vyhověti potřebám tak zv. sezonní
práce. Mimo tyto dvě skupiny meritorních disposic
vykazuje zpravodajův návrh ještě veškerá ustanovení
pojatá do článku II. jako přechodná ustanovení, která
znamenají částečně recepci přechodných ustanovení,
sjednaných v konvenci samé, z části jeví se býti nut-
nými, aby doba, kdy zákon nabude platnosti, mohla
býti slanovena přesně v souhlasu s dobou, kdy ana-
logické předpisy v ostatních smluvních státech plat-
nosti nabudou.
57
article
Hospodyňská škola ve Slěžerách u Hradce Krá-
lové vydala právě svou 20. výroční zprávu za rok
1906/7. Z obsahu uvádíme pojednání o nutnosti vzdě-
lání divek rolnických, dějiny školy a popis školy
(s obrázky), zprávu o školním roce 1906/7 a kroniku
ústavu. Chovanek bylo v minulém roce celkem 29.
Hospodářské poměry v Yukalaně. Vývozní kan-
celář obchodní a živnostenské komory pražské činí
firmy, s Mexikem obchodující, pozorny na důležitou
zprávu, jež ji právě došla se spolehlivé strany, o ho-
spodářských poměrech ve jmenovaném mexickém
státě a je vyložena legitimovaným interesentům k na-
hlédnuti
Z amerického lrhu železářského roferuje „Iron
Age“: Výroba surového železa v červenci činua
2.260.000 tun, což odpovídá denní výrobě 73.000 t.
Z toho dodaly vysoké pece oceláren 1,453..000 tun
profi 1,457.000 v červnu. Stávka v oblaslech přímoř-
ských je skutečně skončena; během posledního týdne
naloděno 700.000 tun rudy. Tendence trhů surového
železa je slalá při mírné činnosti obchodní, většina
prodavačů však odmítá slevy cen. Obchod v ocelo-
vých kolejmicích je poměrně dobrý. Zakázky stavebni
ocele, došlé chicagských válcoven, přesahují jejich
výkonnost.
Konkurs mosteckéhe spořitelního a záložníh
ústavu. Jak bylo již předběžně oznámeno, byl včera
prohlášen k žádosti likvidačního výboru konkurs na
hospodařskou záložnou v Mostě. Při odhalení da
124.363
77.976
Slěžery u Hradec
Mexiko
Most
živnostenský komora
Iron Age
58
article
19.4
„453.299
130 717
14.7
10.6
11.874
10.8
24.031
17.3
1,822.200
835.296
26.4
15.135
468.124
1,441.323
15.5
41.3
172.997
87.166
59
article
49.734
28.0
34.211
36.899
1,822.260