2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
9. srpna 1907. Císlo 218.
4
article
mimo klub ukrajinský. Není však dosud jisto.
vstoupí-li všichni do nového klubu ruského, poně-
vadž dr. Korol v té věci se ještě nerozhodl.
Z Pešti, 6. srpna. (Posl. Ludv. Náva
o Chorvatech.) Ke stručné telegrafické
zprávě o řeči místopředsedy uherské poslanecké
sněmovny, Ludv. Návaye, jenž v předsed-
nictvu zastupuje stranu ústavní, dodáváme
některé úryvky z odstavce, věnovaného otáz-
ce chorvatské. Návay se stanoviska uher-
ského imperialismu nepřipouští samostatnost
království chorvatského. Ale zaručených práv
chorvatské samosprávy dotknouti se nechce.
Poměr Chorvatska k Uhrám nemůže se stanoviti
na základě práva mezinárodního, nýbrž
jen v mezích ústavy uherské. Jest prý
nezbytnou povinností Uherska, zabezpečiti svou
imperialistickou moc také za Drávou a tím za-
bezpečiti jednotu říše sv. Štěpána. Strana ústav-
ní (Andrássova) nesouhlas' však se stanoviskem
krajních Maďarů, kteří chorvatskou otázku chtějí
řešiti násilím. „Musíme žíti pospolu — pravil —
a doufám, že s té i s oné strany Drávy rozum
a přesvědčení nabude převahy v tom vzhledě,
aby uklizením nynějšího sporu náš staletý sva
zek se upevnil a mohl nerušeně trvati dále.
doktor
Korol
Posl
Chorvat
Ludv
Návay
Dráva
svatý . Štěpán
Maďar
Pešť
Chorvatsko
Uhry
Uhersko
poslanecký sněmovna
5
title
Politické zprávy zahraničné.
6
article
V Praze, 8. srpna.
Praha
7
article
Reformy na Kavkaze.
Ruská ministerská rada schválila návrl
místodržícího na Kavkaze, hr. Voroncova-
Daškova, týkající se některých správníeh
změn, majících za úkol povznésti Kavkaz hospo-
dářsky a kulturně. Návrh, jenž bude na podzim
předložen říšské dumě, týká se úpravy poměrů
selského lidu, systemu daňového, zrušení vo-
jenské daně, které podiéhají mohamedáné, ne-
sloužící ve vojsku atd. Ve věcech školských na-
vrhuje se, aby vyučování v nižších a středníeh
školách dálo se netoliko v jazyku státním (ru-
ském), nýbrž i v jazyku národním
Mají se zříditi učitelské ústavy, aby nebyl nedo-
statek učitelů pro národní školy; veřejnými sbír-
kami má se umožniti otevření university v Tifli-
se. V oboru soudnictví mají se i na Kav-
kaze zavěsti poroty. V oblastech dagestanské,
batumské a karské má se dosavadní vojenská
správa nahraditi civilní a mají se pe celém Kav-
kaze zavésti zemstva. Mimo to má se změniti
také dosavadní poměr náměstnictva kavkazského
k ústrední vládě petrohradské.
Voroncov
Daškův
Kavkaz
Tift
národní škola
8
article
Z ruských politických stran.
Po rozpuštění druhé ruské dumy rozpadl
se blok krajní levice, kterou tvořili lidovci, tru-
dovíci, sociální lidovci a sociální revolucionáři.
Revolucionáři se rozhodli, že se museji
úplně odloučiti od stran lidových. Skupina tru-
doviků také se rozpadá a většina přívrženeů
této skupiny hodlá se spojiti s národními soci-
alisty. Nárcdní socialisté zúčastní se
voleb do třetí dumy, zřízují místní volební vý-
bory, jimž ukládají, aby se snažily o zvolení
lidovce, kde by to pak nebylo možno, aby pod-
porovaly socialistu, nikde však aby nedávaly
svých hlasů kadetům. Sociální demokra-
té, kteří měli původně úmysl třetí dumu bojko-
tovati, rozbodli v nedávné schůzi výkonného vý-
boru 33 hlasy proti 30, že se voleb zúčastní.
Také ve straně kadetů jeví se čím dále,
tím povážlivější trhlina. Předáci levého křídla
kadetů, Miljukov a Kizevelter, vystupují už
zjevně proti vůdcům pravého křídla, Struvovi,
Bulgakovu a Maklakovu, a radí vyloučiti je z ka-
detské kandidátní listiny pro tře“ dumu. Petru
Struvovi vytýkají, že se netají sympatiemí
k okťabristům. Tím prý škodí nejen sobě, ale
podrývá také autoritu celé strany národní svo-
Mezi Poláky ruskými nadvláda národ-
ních demokrata (Všepoláků) také je značně otře-
sena, a jako na Litvě a na Bilé Rusi proti nim
vystupuje „polská zemská strana“, tak v krá-
lovství polském odsuzuje jejich politiku polská
strana realistická, bývalí ugodovei. Vůdce této
strany, Straszewicz, pojednávaje ve „Slowě“
body.
Miljukov
Kizevelter
Struv
Bulgakov
Maklakov
Polák
Rus
Straszewicz
Litva
9
article
o příští dumě, prohlašuje za nutné, aby polští
poslanci, byť byli značně zdecimováni, měli vliv
na jednání parlamentu. Jejich vliv bude však
záviseti od dvou okolností. Musí věděti, že jsou
zástupci zdravého a silného národa.
Zástupce slabých nikdo by si nevšímal. Dokud
však v Polsku nepřestanou stávky, loupeže
vraždy a lid se nechopí zase plodné práce, Pol-
sko bude v úpadku, bude slabé. Proto všechny
politické strany mají především vyzývati k obno-
vení pořádku a pravidelně práce. Druhá pod-
mínka: polští poslanci musejí býti dumě a tín
i státu užiteční svými vědomostmi, svou radou.
Musejí tvořiti součástku celé dumy a nikoli od-
dělený zlomek. Slovem, chtějí-li se Poláci do-
moci autonomie, musejí v třetí dumě postupovat
opačně, než činilo v druhé dumě polské kolo
pod vůdcovstvím p. Dmowského.
Pol
Polák
Polsko
10
article
Německá banka v Persii.
Dne 24. července byla definitivně pode-
psána všecka akta, týkající se koncese pro ně
meckou banku v Teheranu, nový dů-
ležitý krok v expansivním postupu germanismu
na Východ. O bližších podmínkách koncese a
jejím významu pro svělový obchod Německa,
jemuž se tu otevírá ohromné a výhodné pole,
jsme nedávno referovali na tomto místě.
Včerejší »Tägliche Rundsch au
berlínská, známá svoji oblibou u německého
dvora, přináší z Teheranu charakteristický dopis
k zahájení činnosti bankovní, v němž stěžováno
na těžké boje a protiněmecké intriky, s nimiž
sa nový podnik setkává. V první řadě ovšem
všecko jednání velmi stěžovala a prodlužovala
nejasná politická situace, v níž se Persie nalezá,
a perská vláda dlouho se nechtěla dát přesvěd-
čiti o »čistě komerčním rázu« něma-
ekých snah. To je tím více zarmucujíeí — tvrd
citovaný dopis — že v Persii jest dosti silná
strana, která by byla s radostí uvítala i pol-
tické interesy německé (l) v Persii
Ale silná oposice proti zřízení Německé banky
v Teheranu, jež vznikla v parlamentě, měla své
kořeny v hypernacionalisticky (!) a zásadně
protievropsky smýšlejicí jeho části. Tuto oposiei
vedli pak nad to peršti kupei, kteří mají dobř
známé styky s bankami ruskými nebo angli-
ckými, měli tedy svoje soukromé zájmy na tom,
aby zřízení Německé banky a její upevnění
v Persiii co největší překážku kladli. Oposice
působila proti německým projektům velmi živě
a čile i v perském i v zahraničním tisku, ko-
nečně však přece uděleni koncese od-
hlasováno v parlamentě 59 hla sy
proti 23!
Z loyálně-opatrnického zpravodajstvíje
zřejmě viděti, že se v Persií dosti bránili vpádu
německého kapitálu, který tam na úkor domá-
cího podnikatelství a v zájmu politiekých cil
germánských »na Východ« bude mohutněti.
Persie
Německo
Tägliche Rundsch
11
article
Viděti však také názorně, jak houževnatá a vy-
trvalá byla síla německé diplomacie, která přee
všecky překážky provedla svou.
»Německá východní banka« (Deutsche
Orient Bank), jak zní ofieiální její titul, obdr-
žela s koncesí na 45 let platnou zároveň i plnou
svobodu celní pro zařízení svoje i svých filiálek.
Zároveň i potřebné slavební místo zdarm
pro svoje budovy, zatím v Teheranu a
Tabrisu. První její čin také prý bude, že
postaví si v Teheranu velikou representační bu-
dovu bankovní, aby prý mohla »důstojně hleděti
vstříe bohaté budouenosti v málo kultivované
Persii, která zde kyne německé plli a práci.«
O Marokku.
Casablanky dobyto bylo jednoduchým úto-
kem, na nějž byla by stačila dobře organisovaná
policie, nebo sbor četnictva. Je pochopitelno.
že několik moderně vyzbrojených sefnin fran-
couzského vojska, jimž razí a usnadňuje postup
baterie děl, schopných v jedné hodině rozstříleti
město několikrát větší, nežli je taková orien-
tálně vetchá Casablanka, bylo krátce hotovo
s celým vzbouřením. Zbývá již jen otázka, jak
vysoký bude stupeň zoufalství a z něho se rodí-
cího odporu mezi jednotlivými povstaleckými
Maroko
Casablanca
východní banka
Deutsche Orient Bank
12
article
kmeny. Bolest nad bombardováním Casablanky
způsobila ovšem jitření v okolních maroekých
městech. V Tangeru prohlásil ministr Moham-
med el Torres, že nebere odpovědnost za
životy Evropanů mimo brány městské, kde ne-
jsou vojsku na očích. Také v Rabatu je situace
vážná. Nepotvrzené dosud zprávy ohlašují, že
ve vesnicích kolem tohoto města shomaždují se
kmeny ku poradě, co dále.
V tisku franeouzském naproti tomu panuje
nálada velmi dobrá, a potěšení nad tím, že vzetí
Casablanky obešlo se vůbec bez obětí lidský-h
s francouzské strany. Na všech stranách se d -
spívá k souhlasnému úsudku, že bude třeba
svolati novou marockou konferenci
aby byla definitivně stanovena posice velmoeí
k Marokku, a vytčena dráha jeho politice. Kon-
ference má se tentokrát konati v Paříži, a před-
mětem diplomatického jednání bude ovšem
v pryní řadě zabezpečení všech důležitých mars-
ckých přístavů.
Torres
Evropan
Casablanca
Tanger
Maroko
Kon
Paříž
13
article
Poslední zprávy z Tangeru docházejí už
spořeji, než v předešlých dnech, a znějí klidněji.
Následkem energického zakročení francouzského
vyslanectví, vyvinuly šerifní úřady čilou činnost,
aby zabezpečily pořádek a bezpečnost. Četní
domorodci, známí pro své vysloveně protifran-
couzské smýšlení, byli zatčeni, což v cizine-
ekých čtvrtích vzbudilo příznivý dojem. Parník
„Gibraltar“, který opustil včera odpoledne Casa-
blanku, když spahiové a francouzští střelci byli
vyloděni, přinesl zprávu, že z pevnosti města
vlaje franeouzská vlajka. Když dnes ráno přijely
na rejdu tři pancéřové lodi severní eskádry
které plují do Brestu, dalo jim francouzské vy-
slanectví zaslati poukaz, aby křižovaly v maro-
ekých vodách do té doby, než připluje „Jeane
dlAro“. Křižák „Cassini“ zakotvil na rejdě.
V 5 hod. ráno byl vyslán španělský torpédový
člun k mysu Spartelu. Jistý minonosce dal se
k disposici španělskému vyslanectví.
dlAro
Cassin
Tanger
Gibraltar
Casa
Brest
Spartel
14
article
Martinské slavnosti,
Martinské slavnosti,
jab. Z Turčanského Sv. Martina, 7. srpna.
Kolkolem nebetyčné hory — hora na hoře
— a v jejich středu Turč. sv. Martin, sevřený
se všech stran, jako ti Slováci, co na horách
těch sidlí.... Kolkolem plno zeleně, syté, svěží.
jarostí kypíci zeleně, jako ten slavnostní ruch.
který dnes v Martině se rozhostil. Večer se na
Tatrů blýskalo a hromy divo bily a — Martin
hýřil výbuchy národního cítění, takovými vý-
buchy, které strhnou i nejvlažnější mysl, které
rozechvějí i nejchladnější srdee, které rozehří-
vají zápalem k činorodé odhodlanosti a k obě-
tem, které neumožňují jen obranu, nýbrž i vý-
boj.. ..
Slovenská inteligence — české veřejnosti
vělšinou bohužel neznámá pevnina společen-
ského života — sjela se včera a dnes jako
každoročně od ústředí kullurního života sloven-
ského, aby si vzájemně posteskla, aby se potě-
šila, aby si dodala odvahy k dalšímu boji za
právo a spravedlnost. Přijeli staří, sešedívěli
bojovníci, přijeli odhodlaní a neochvějně odvě-
kému nepřiteli čelící muži otevřeného hledí a
vřelého cítění a přivedli dorost... A v Martině
konala se dnes okázalá prohlídka tohoto národ-
ního šiků, bez něhož dávno již nežili jsmo pod
Tatrami... Přijeli Slováci z „pozamora“
z Čech, Moravy, z Haliče, z Dalmacie, přijeli
až z Ruska a dojem onoho shledání, jejich ra-
dovánek a nadšených vlasteneckých projevů ne-
vymizí nikdy z mysli pozorovatele, jako ne-
vymizí nikdy blahodárný vliv těchto slav nost-
ních sjezdů z kulturní historie uherských Slo-
váků.
Martino
svatý . Martin
Slovák
Martin hýřit
Martin
jsmo pod Tatry
Čechy
Morava
Halič
Dalmacie
Rusko
kulturní historie uherský St
15
article
Význam Martinských slavností nelze vy-
stihnouti slovem, nelze si ho znázorniti nejbuj-
nější domněnkou, nelze ho vůbec oceniti. Důle-
žitost jejich spočívá v okolnosti, že při nich
nadšení kráčí ruku v ruce s činem a že krásná,
vroucí a vzletná slova nepadají na neúrodnou
půdu. My, kteří se domníváme, že jsme národ-
nostní otázku ve své domovině již z větší části
rozřešili a přežili, my bychom se v Martině
mnohému mohli naučiti, a nikoli k naší škodě
Ve škrobeném, cizotou prosáklém salonním ži
votě jsme snad Slováky předběhli — ve sku-
tečném, povznášejícím a ušlechťujícím národně-
společenském životě kulháme za nimi a vzniklou
mezeru již nikdy nevyplníme. Pozbyli jsme
bohužel vzpruhu nezkaleného, nestrojeného
nadšení a — snad bohužel postrádáme mysl pro
věc celku, které nutno podříditi zájmy a ješitnost
osob, stavů a stran . ..
Martinské slavnosti zahájeny byly včera
slavnostním divadelním představením v Národ-
ním Dómě, ke kterému sjela se inteligence ze
všech koutů Slovenska. Z pozoruhodných csob-
nosti těšili se okázalé úctě P. Kmeť a P. Hlin-
ka, jenž nedávno odsouzen byl pro „pobuř-
váni“ proti maďarské národnosti na 2 leta do
státního vězení.
Z českých hostí přibyli: z Čech pp.: dr.
A dámek a řed. Pilař z Ilinska; z Mora-
vy: dr. Alois Kolisek z Hodonína, ředitel
Bartoníček s choti a pí. Urbanová
s dcerou, dále red. Jar. Zajíček-HIorský,
vesměs z Mor. Ostravy, učitelé Zhýbala,
Hálka, Dvořák a Zábranský z Mar.
Slovák
P Kmeť
Čo
Pilař
doktor
Kolisek
Bartoníček
Urbanová
Zajíček
HIorský
Mor
Zhýbal
Hálek
Dvořák
Martin
Slovensko
Hodonín
Ostrava
Mar
Ilinsko
16
article
Záhy po osmé hodině naplnila se prostorná
dvorana Národního Dómu vybranou společností
dam a pánů ve slavnostních toilettách, zástupy
ladných děvuch v malebných národních krojícl
z Pováží, Oravska a Martinska, junáci v sloven-
ských úborech národních — nejpestřejší smě-
sice barev a stáří, rodišť a povolání, ale vzorné
shody smýšlení a cítění, vzáeného nadšenía
upřímnosti. Klamal by se, kdo by v Martině
očekával stísněné poměry společenské, způsoby
maloměstských honorací a pseudodistinguova-
nost, která vezdy odpuzuje. Prostorná dvorana
Národižho domu naplněna byla vybranou spo-
lečností v plném slova smyslu — vybranou du-
chem, přesvědčením, obětavostí i bezvadným
zevnějškem, v jejíž středu bylo našinci tak milo,
že tělesná únava po celodenním slavnostním
ruchu neusnadňovala nikterak loučení v pozd-
ních nočních hodinách.
Představení zahájeno bylo několika čísly
ohnivé cikánské hudby, načež sebráli členové
turčansko-svato-martinského Slovenského Speve
kolu zdařile Görnerovu veselohru „Ženské slzy
a potom Blodkovu operu „V studni“. Obě pro-
gramová čísla vynikala vzernou souhrou a ze-
jména Blodkova opera, jejíž hlavní úlohy spočí-
valy v rukou osvědčených diletantských sil: sle-
čen Boženy Manicovy (Verunka), Boženy Dux-
nerovy (Lidunka), p. Manici (Janek) a K. Cipka
(Vojtěch), vesměs z Tisovce, příjemně zmaleb-
něna byla nádhernými původními kroji národ-
ními a výkony členů Slovenského Spevokolu ve
sborech, které se vzácnou obětavostí nacvičil
architekt Bulla. Operu dirigoval vzorně dr-
Daxner z Tisovce.
Görnerův
Blodkův
Manicův
Verunka
Lidunka
Manice
K Cipko
Vojtěch
Bulla
Daxner
Pováží
Oravsko
Martinsko
Martin
Tisovec
Národiž dom
Božena dux
17
article
Pohled na otevřené jeviště byl úchvatný
Příjemné tvářinky slovenských krasavic, hýřiel
měkkostí tahů, rozkoší úsměvu a svěžestí jem-
ného zbarvení, vynikaly jako nádherné květy
z přepychu skvostného národního kroje, z dra-
hých lidových výšivek, jejichž umělecky cennou
krásu, tlumočící smysl pro vyšší cíle i v nejšir-
šícb vrstvách lidových, nepřekonal v kroji dosud
nikdo na civilisovaném světě.
Po představení seskupila se společnost ve
dvoraně v malé intimní kroužky a setrvala v ne-
nuceném hovoru do hodin, kdy již kohout ko-
krhal.
Chvatem rozutíkala se pak společnost —
na blízkých horách zuřila zatím bouře — aby
popřála odpočinku znaveným údům, jež pro ná-
sledující, hlavní slavnostní den, potřebovaly od-
počinku a svěžest. — Středeční pro-
gram: O 9. hod.: Valná hromada Slovenské
muzeálné společnosti; o 11. hod. otevření nové
budovy museálné společnosti; o 1. hod. společný
oběd a o 8. hod. večer elitní ples.
19
article
Stavba chemického ústavu české
vysoké školy technické zajištěna.
Stavba chemického ústavu české
vysoké školy technické zajištěna.
O poslavení chemického ústavu české techniky
v Praze jedná se již dobrých 25 let. Když baron
Gautsch, jako ministr osvěty, v lélech osmdesátých
meškal v Praze a prohlížel české ústavy, vyjádřil
se sám, že je to paskvil, v jakých místnostech che-
mické laboratoře českých vysokých škol technických
jsou umístěny. Viděl totiž dosavadní laboratoře, na-
lézající se v bývalém klášteře a později kasárnách,
které, když ani k ubytování vojska se nehodily,
změněny v ústav určený k potřebám školství. Jak
známo, jsou chemickými laboratořemi české toch-
niky křídla staré budovy, vedoucí jednak do Resslovy
ulice jednak do ulice „Na Zderaze
Po inspekční návštěvě Gautschově vypracovány
skutečně podrobné plány na sboření slarých budov
a vystavení moderního chemického ústavu. Ale
z příčin neznámých se stavby sešlo a vše utuchlo.
Později, když svato-václavské lázně přešly do
rukou c. k. školního fondu, rozhodnuto, že chemický
ústav má se zřídití v zahradě těchto lázní, z roku
1848 památných. Avšak i tento úmysl narazil na
četné potíže, neboť ulice Ditrichova přetíná ve svém
pokračování realitu tuto právě přes budovu bývalých
lázní a kromě toho zbývají ještě pozemky na straně
západní, směrem k nábřeží vedoucí, které by byl
musil erár rozprodati. Následkem toho nastalo dlouhé
vyjednávání s obcí pražskou nejen o převzetí těchto
pozemků, ale i o náhrachu peněžní za pozemky, kleré
připadnou na ulici a kleré pocházejí z bývalého kom-
plexu svato-václavské trestnice, zakoupené před léty
obcí pražskou. Vyjednávání to vedli za měsískou
radu pražskou m. r. Vlček a Kasalický a ob.
starší řed. A. Kukla. Značné potíže při jednánío
stavbu činil známý pramen svato-václavský, třšící se
široko daleko po Praze pověsti výborné pítné vody.
Gautsch
Gautschův
Ditrichův
Vlček
A Kukla
Praha
Resslův ulice
Zderaz
český vysoký škola technický
chemický ústav český technik
20
article
Následkem provádění nové kanalisace se však pra-
men ten strhal, takže poslední dobou poskytoval za
24 hodin nejvýše 25—30 hektolitrů vody, čímž zacho-
vání jeho nebylo na dále účelné. Když i tato pře-
kážka bezděčně byla odstraněna, za spolupůsobení
starosly p. dra. Groše, rady městské a sboru obecních
starších, urychleno jednání o převzetí pozemkůa
jen jistě potíže působilo ještě ministerstvo financí,
které, jako obyčejně, na české věci velice liknavě
se hotovilo schváliti obnos. Zásluhou ministra dra.
Pacáka, rektora české techniky prof. Novotného, ko-
nečně i otázka finanční urovnána a na stavbu che-
mického ústavu české techniky povolen obnos
1,600.000 korun s podmínkou, že překkročen býti
nesmí, kdyby však něco přebylo, že se to musí zpět
ministerstvu zúčtovati.
Po tomto stavu věcí pokročlla záležifost stavby
chemického ústavu české techniky tak daleko, že
na včerejší den svolána byla místodržitelstvím velká
místm a stavební komise. Řídil ji okresní hejtman
p. Jindř. Mahling. přidělený místodržitelství,a
v komisi mimo jiné intervenovali: rektor české tech-
níky prof. Novotný, referent pro vysoké škol-
ství v Čechách okresní hejtman místodržitelský Karel
Ardelt, stavební rada Vomáčka, zástupcové král.
hl. města Prahy m. r. Vlček a ob. st. řed. Kukla
s úřadníky kanalisační kanceláře a stavebního refe-
tátu, zástupce magistrátu pražského mag. komisat
dr. Jos. Démal, vrchn inž. Reich, odborný před-
nosta chemického oddělení prof. Kruis a jako sou-
sedé arch. Buldra a p. Žák
Groš
Pacák
profesor
Novotný
Jindřichův
Novotná
Ardelt
Vomáčka
Vlček
Kukla
doktor
Jos
Ing
Reich
Kruis
Buldra
Žák
Čechy
Praha
mický ústav český technik
chemický ústav český technik
vysoký školaství
magistrát pražský magnituda
21
article
Proti udělení povolení ke stavbě nebylo žád-
ných vážných námitek. Zástupcové obce pražské si
však vyhradili, aby facada nové budovy byla vy-
pravena bohatěji a slohověji, než jak projektováno
(což bez velkého nákladu prověsti se dá), jakož aby
dodatečně předloženy byly plány kanalisace úslavu
a zabezpečení proti poškozování nové kanalisac
následkem kyselých splašků, které, jak pochopitelno,
z chemického ústavu odcházeti budou. Dále si vy-
žádali, aby socha sv. Václava u pramene se naléza-
jicí, jakož i veškeré památnosti a starožitnosti, jež
by při provádění slavby eventuálně nalezeny byly,
odevzdány byly obci pražské. Ani soukromi účast-
níci, sousedě, nečinili proti stavbě žádných pod-
statných námitek, takže výsledek komise
byl naprosto uspokojivý a stavba
chemického ústavu zabezpečena.
Nová budova příštího chemického ústavu české
vysoké školy technické bude míti tři uliční fronty.
český vysoký škola
socha svatý . Václav
22
article
Hlavní, dvoupatrové průčelí směřovati bude do ulice
Trojanovy; ostatní dvě Ironty Uřípatrové (vzhledem
k nižšímu terainu) obráceny budou jednak do ulice
Ditrichovy, kde bude vedlejší vchod, jednak do ulice
Václavské, kde nebude žádný vchod. Kromě toho
bude míti budova dvě křídla dvorní, takže utvoří se
tři dvory. Jedno křídlo má spojovati průčelní část
z ulice Ditrichovy s Václavskou ulicí, druhé, jen
dvoupatrové, směřovati bude proli domům v ulici
Jenštejnské, od nichž, bohužel, odděleno bude jen
menším dvorem. Budova zařízena bude zcela mo-
derně a s náležilou ventilaci, zabezpečením proti
škodlivým plynům, jmenovitě z labora,oře kvalitativ-
ního unikajícím. Rozměry budovy vyhovovati budou
však asi jen době přítomné, takže bude-li stoupati
počet posluchačů tou měrou, jako doposud, záhy
opět stanou se místností nedostatečnými. Za tou pří-
činou bylo by na čase, aby odlehčeno bylo pražské
technice zařízením chemického oddělení na české
technice brněnské.
Trojanův
Ditrichův
václavský ulice
ulice Jenštejnská
23
article
Živelní pohromy.
Živelní pohromy.
Při úlerních Bouřích vedle roudnického a liba-
chovického okresu postižen byl živelní pohromou
velice také okres lounský a žatecký. Po nesnesi-
telném vedru dostavila se tam prudká bouře dlou-
hotrvajícím krupobitím; v okolí Loun padaly kroupy
mající i 35—45 milimetrů v průměru. Osení zatlu-
čeno bylo do země a chmelnice, slibující tak naděj-
nou sklizeň, byly v lounském i žateckém okrese ve-
lice poškozeny. Tisíce chmelových tyček bylo zpo-
ráženo a velký počet ovocných stromů zpřelámán
Loun
24
article
zvláštní vůní obrazných jeho rčení i s jeho pro-
stotou a stručností, podávaje, kde toho třeba
k porazumění, v závorkách význam tropů neb
nutně pro Evropana domyslitelné doplňky čínské
jednoslabičnosti.
Chtlti podati obsah těehto částí členáři,
bylo by opisovati knihu, k jejiž četbě a studiu
má býti stať tato jen pobídkou. Stačí účelu na-
šemu, naznačíme-li povšechně, v čem Dvořák
vidí hlavní rysy nauky Konfuciovy a které de-
taily si z nich vybírá k podrobnějšímu studiu
Konfuciovým vodítkem byl vyšší řád svě-
tový s povinnostmi, jež ukládal člověku jako
jednotlivci a jako členu společnosti. Proto nepo-
važoval za rozhodující poměry a káral jejich
nešvary, nešetře výtkami ani svých žáků. Proti-
vou k zbědovanosti doby přítomné tanul mu na
mysli blažený věk Činy za prvních tří císařů.
Odtud jeho láska k historickému studiu, odlud
i jeho péče o starou literaturu. O Ši- kingu, Šu
kingu a Si-ki praví: »Knihou písní se povzná-
šíme, zralostí obřadů a zvyklostí nabýváme
pevného podklaďu, hudbou stáváme se dokona-
lými.« Hudbě přikládal vůbec velký význam
ethický, jsa v tom názoru pravým Číňanem, je-
muž hudba je symbolem harmonie, jež má
vlásti ve světě vůbec, v jednotlivých poměrech
zvláště.
V studiu starověku kladl váhu nejen na
dobro věci, ale i na dosvědčenost, hledaje mate-
riál jen nejbezpečnější. V činnosti své učitels ké
sílen byl jednak myšlenkou vyššího poslání ne-
bem, jednak vírou v dobrotu blásaného.
Evropan
Dvořák
Konfuciův
Číňan
25
article
Pověrečnosti nebyl však úplně prost. Na konci
života pociťoval zklamání, že nenastaly úkazy
jiehž čekal na pověření vyššího poslání svého
»Pták Fung (čínský fénix) nepřišel, řeka nevy-
dala desku (narážka na báj o původu písma)
Ach, se mnou je asi konec.« Útěchou za ne-
úspěchy opravného působení v Čině bylo mu,
že ani v přírodě neděje se jinak. »Nákdy zrno
vzroste, ale nevymetá, jindy vymetá sic, ale
nemá plodů.« Nejbezpečnější cestou k nápravě
společnosti byla Konfuciovi náprava jed no-
tlivee. Proto vystavuje vzor člověka šlechet-
ného, kiün-tsí.
Upřímnost a dosažení středn
cesty jsou hlavními prostředky k dosažení
jeho. Hlavními třemi cinostmi čínskými jsou
pak: vědění, humanita, mužnost.
Stupni k nim jsou láska k učení, horlivé ko-
nání humanity, umění styděti se. S těmi může
člověk teprve dostáti svým povinnostem k vla-
daři, k ženě, k rodičům, k staršímu bratru
k přátelům, pak jest nejen řádným člověke m,
ale i řádným členem společno s ti.
Co se týče podrobnosií učení Konfuciova,
autor probírá je v části zvláštní tímto postupem:
o pojmu A. světce (šing), B. člověka šlechet-
ného (kiün-tsl). O tomto zase jedná 1. jako
o jednotlivei, 2. v poměru k společnosti. Člověk
jako indivíduum zbavuje se starostí a strachu
učením, jež tvoří podklad. Pak záleží na
udržování pravé míry, jehož dosáhne se šetře-
ním pravidel slušnosti, dobrého mra-
vu, obřadnictví (li). Sebezdokona-
lování, ne mnohost vědění, jest účelem
učení, po něm má pak následovati z dokona-
lování druhých. Snaha po stálém po-
kroku, vyptávání se jsou tu hlavní ná-
pomocl.
Pták Fung
Konfuciův
26
article
Vrcholem ctnosti je humannost (ži n).
Býti humanním jest tolik, jako býti člověkem.
Čeho si sám nepřeješ, nečiň jiným. Od human-
nosti jest nerozlučna mužnost (yu n g), již
na odpor není však opatrnost. Pravou
míru mužnosti určuje spravedlnost (n gi)
Na to se ukazuje, jak šlechetný člověk jeví se
v praxi.
Nejdůležitějším tu, jak vede co v řeči,
jak ve s porech. V oddělení 2. probráno pět
poměrů společenských shora vytčených. Místa ta
mají největší kulturní důležitost, neboť z nich
nejlépe poznáváme základy společnosti a státu
činského, zbudovaného především na životě ro-
dinném a zde opět na úctě k rodičům. Prostýa
střízlivý duch, vanoucí z mravouky Konfuciovy,
charakteristický je pro duševní život Číňlana
vůbec.
Část závěrečná líčí postup učení Konfu-
ciova, jeho počáteční nesnáze, konečné zvítězení
i dnešní slav konfucionismu. Tak dostalo se če-
ské literatuře knihou Dvořákovou spisu při vší
stručnosti vyčerpávajícího látku a přinášejícího
mnoho zajímavého. Poněvadž vše spočívá na pů-
vodním studiu a samostatně je zpracováno, máme
ve spisu dílo, jakým ani všechny bohatší na
orientalia literatury nemohou se vykázati. Posi
tivní práce pravého učence.
Dr. Jar. Borecký.
Konfuciův
Dvořákův
Borecká
Konfciův
27
article
Živý jazyk.
Živý jazyk.
Smrtí Františka Bartoše osiřela nadobro četa na-
šich brusičů. Druzí se odmlčeli již před tím a jeho
Nová rukověl správné češtiny (z r. 1901) jest asi po-
slední pokus brusu u nás. Nové vydání Brusu matič-
ního sotva již vyjde a poknay o akademický Slovník
jazyka českého tuším uvázly na plsku. A plece nelze
popírati, jak úžasně rychle nyní jazyk divočí; ne-
stvůry jako »obhajoba« (tak krásně tvořené jako snad
»obranoba« nebo »stvoroba«) nebo »vědátor« (luae
krásné slovo — a zalíbilo se i učencům a akademí-
kům), germanismy jako »malodráha« (velmi hezké jako
»Novoměsto« nebo »staropanna«), »velkoprůmyslnik«
atd. zaplavují jazyk čím dále tím více. O chybném
pořádku slov, nesprávných tvarech, nečeských slove-
sích ani se nehodlám zmiňovati. Ano hlas češtináře
zůstává tu stále hlasem volajícího na poušti.
A přece důkladné poznání skutečně živého jazy ka,
našich nářečí, mohlo by velmi mnoho napraviti, kdyby
ty poznatky jednak byly četnější a jednak více vni-
kaly do obce literátů. O prozkoumání nářečí má nyní
největší zásluhy Česká Akademie; co mimo její publi-
kace vycbází (někná na př. knížka O. Hodury »Ná
řečí litomyšíské« nebo výborný starší »Sborník okresu
Hořického«) jsou přece jen drobnosti (tu sluší zvláště
pochvalně vzpomenouti výborných Tillových pohádek
valnšských, první takové publikace vědecké u nás
a drobných popisů jiných v Českém Lidu a publika-
cích Národopisné Společnosti). Tyto publikace možno
rozděliti na trojí: texty, slovníky a grammaliky.
Bartoš
O Hodur
Ná
Český akademie
28
article
Vědeckému pracovníku ze všech těch publikací
jsou arci nejdůležitější texty; gramatická zpracování
trpí vždy značnou subjektivností, slovník pak mívá
materiál příliš roztříštén. Publikacím akademickým
dostalo se vzácné cti, že se uvésti mobly velikými
pracemi Bartošovými: ohromnou sbírkou materiálu
v nových Národních písních moravských a korunou
celé práce Dialektickým slovníkem moravským, jejt
Akademie dokončený položila neunavnému pracov-
niku na rakev. A ve stínu prací Bartošových pohy-
bují se i publikace dvou dalších pracovníků: Lorišův
Rozbor podřečí hornoostravského a Hoškovy velmi
pěkné popisy nářečí českomoravského (podřečí polen-
ského a polnického — poslední svazek přináší
ukázky řečí).
Bartošův
Lorišův
Hoškův
29
article
Vlastní nářečí česká nalesla svého zpracovatele
ve Vavř. S. Duškovi; v publikacích Akademie vyšlo
od něho Hláskosloví nářečí jihočeských (konsonan-
tismus a vokalismus) a kmenosloví; je to počátek
práce, jež na způsob starši Bartošovy Dialektologie
moravské hledí popsati jednotlivé grammatické jevy
veliké skupiny nářečí jihočeských. Práce jest velul
široce založena; dosud jen malá čásť byla publiko-
vána; doufejme, že se zjeví i tvaroslovi a skladba
a že budou následovati i ukázky jednotlivých
podřečí.
Z ostatních nářečí českých (mimo jednotlivé
drobnější ukázky a zminky) máme popsáno pouze
rázovité podřečí chodské. Od dob Boženy Němcové
toto podřečí bylo předmětem pozornosti (arci, jak
popisovatel Hruška uvádí, Němcová značně toto pod-
řečí idealisovala, t. j. po své vůli měnila) — a slav-
nými Jiráskovými Psohlavci staly se hlavnější jeho
odchylky majetkem české veřejnosli. Podrobný popis
podal však teprvé rodák, professor J. F. Hruška, nej-
prve grammatický ve starších Listech Filologických,
pak různé ukázky (laké v dílech belletristických
s průhledným pseudonymem) a posledním svazkem
publikac Akademie: »Dralektický slovník chodskýe
(1907, str. IV. + 128 — tvoří číslo 7. Archivu pro
lexikografii a dialektologii) práci svou zakončuje.
S Dušek
Bartošův
Němcová
Hruška
Jiráskův
Psohlavec
30
article
»Slovník« Hruškův hledí si nejen semasiologie, ale
i grammatřky a podává většinou takové kusy textu,
že zastane i místo ukázek. Jinak je zajímavo, jak
malý je celkem materiál jazykový a jak rychle stírá
jeho zvláštnosti nivellující proud obecného jazyka.
Na škody, jež tento obecný jazyk český působí
v dialektech, je svorný nářek u všech dialektologů.
Mocným proudem dere se i do nejodlehlejších hor-
ských koutů dialekt pražský, stírá zvláštnosti hlá-
skové, zatlačuje tvary odchytně, dusí samorostlá
slova — a možno bez přehánění říci, že v dnešní
oblasti jazykové nalezneme všude stopy nářečí praž-
ského, tu menší, tu větší — ba mnohdy, že jsou
dialekty domáci již na vymření. Tomuto centrálnímu
nářečí pomáhají arci noviny, školy, úřady, literatura
— ale, ačkoli jest tak rozšířeno a tak silné, přec
ze všech nářečí jest opatřeno nejhůře. O nářečí praž-
ském, různém arci i od jazyka spisovného i o
argotu a cantu, nemáme téměř žadných prací věde-
ckých. A přec — při ohromném jeho vlivu na ostatní
dialekty všechny — vlastně žádný dialektolog se ben
jeho znalosti neobejde. Není tato známost neznámého
— zajímavá?
Hruškův
odlehlý hora
31
article
Z olziny-
* Julins Verne: »Chanceller.« — »Martin Par-
Dobrodružných románů Julia Vernea sv. 14. Za 50 b.
Nákladem B. Kočího v Praze. — Na plachetní lodi
»Chancelloru«, vezoncím z Ameriky do Angtie ná-
klad baviny, vypukne na šírém moří strašlivý požár
Celá posádka i s cestujícími brání se zoufale hroz-
nému tomuto nepříteli, sžírajícímu jim půdu pod
nohami. Leč marný jest boj nešťastných obyvatel
této plovoucí hračky, den za dnem vítězí démonický
nepřítel a konečně vržena jest loď na úskalí. Teprve
pak podaří se zdolati strašlivého nepřilele — aby na
na jeho místo nastoupil neméně příšerný protivník
— voda, deroucí se do korábu a zvolna vyplňující
jeho útroby. Trosečníci opouští vrak a na vratkém
voru snaží se dosíci pevniny. Všechny bědy a hrůzy
hladu vyličuje autor mistrným svým pěrem — nad-
chází den, kdy po nevyslovných mukách losují ne-
šťastnici mezi sebou, kdo má být popraven, aby na-
pojil své soudruhy svojí krví a nasytil je svým ma-
sem. Již, již vznáší se nad odsouzencem sekera —
když zázrakem jsou nešťastníci zachráněni. Kolem
voru jest pojednou sladká voda, třeba že nikde není
dosud pevnina v dohledu. Vor byl zahnán k ústí
řeky Amazonské, jejíž mohutný proud přemahá na
dvacet mil vody oceanu, než se s nimi smísí. Po
sedmdesátidenních útrapách a svízelích jsou zbyl
nešťastníci zachránění.
Krátká povídka: »Martin Paz« uvádí čtenáředo
jižní Ameriky, kde peruanští Indiáni osnují povstání
proti španělským uchvatitelům. V nedostupných hor-
ských úkrytech nebetyčných Kordiller, u divokých,
bouřících vodopádů i v pohádkovém městě Limě
odehrává se děj úchvalné této povídky.
Julins
Chanceller
Martin
Verne
Paz
Indián
Praha
Amerika
jižní Amerika
Kordillera
Lima
32
article
Bibliografle.
* Cvičebnice těsnopisu, složil, antografovala
vlastním nákladem vydal Prokop Novotný, učilel
měšťanské školy, komorní stenograť v Praze — VIl.,
č. 691.
Na 80 stranách tisku jsou vysvětleny veškeré
pojmy těsnopisné, dále pak hojná cvičení ve psaní
jsou tak sestavena, žei samouk buze všeho učení
se abecedě ihned v první hodině na základě poda-
ných vysvětlení samostatně píše. Již v první hodině
podává cvičebnice samoznaky odpovídající dosu
probraným pojmům. Na 40 stranách aulografované
části jsou hojná cvičení ve čtení. Cvičebnice o 120
stranách ve vkusné celoplátěné vazbě stojí 2 K 50 h
při hromadné objednávce pro školy a kursy posky-
tují se výhody.
*Českým obchodním akademiím a vyšším ško
lám obchodním dostalo se právě nové učebnice
»Chemie organické a chemické technologie« od K.
Krýzla, profesora obchodní akademie v Hradci Krá-
tové. Kniha schválena byla výnosem c. k. minister-
stva kultu a vyučování ze dne 22. července 1907
č. 28.323. Vydána jest nákladem České graf. akciové
společnosti »Unie« v Praze. Stati theoretické jsou
náležitě omezeny, ale při tom probrány tak, že stu-
dující dosti nesnadnou látku chemické technologie
snadno ovládnou. Kniha velmi dobře doplňuje obě
»Nauky o zboží« téhož autora, a pokud se lisku,
obrázků a celkové úpravy týká, lze ji jen chválu
vzdáti.
Prokop Novotná
K Krýzl
Praha
Hradec
obchodní akademie
33
article
* Nauka o ústávě. Napsal JUDr. F. Joklík. (IIlu-
strovaných katechismů naučných sv. 16.) Spis pů-
vodní, dle samostatné theorie zpracovaný. O ústavě
jest nová definice podána a v celém spise důsledně
provedena. Nynější ústavní útvary jsou nejen vy-
psány, ale i kriticky oceněny a přiklady ze soudo-
bého života doloženy. Ve spise jest pojednáno o zá-
kladních pojmech politických, o svobodě ústavní (o
různých svobodách občanských, osobní, živnosten-
ské, tiskové, spolkové atd.), o moci ústavní, o činite-
lech politických), o lidu, pohlaváru státním, o parla-
mentech a ministrech, o činovnicích správních
soudcích), konečně o rovnosti ústavní. Vydalo nakla-
datelství Hejda a Tuček v Praze—II, Karlovo nám-
čís. 26.
* Arnold Müller: Konec samostatnosti polskéa
pokusy o její obnovení. 1907. F. Simáček, Praha.
* Gustav Pileger-Moravský. Z malého světa I.
II. díl. Světová knihovna č. 607—609. J. Otto. Praha.
JUDr
F Joklík
Hejda
Tuček
Müller
Simáček
Pileger
Otta
Praha
Karlův já
34
article
V. Flajšhans.
V Flajšhans
35
article
Rozmanito sti.
* Mazziniovy politické a literární splsy. První
svazek lidového, italským ministerstvem uspořáda-
ného vydání spisů Mazziniových nedávno vyšel.
Svazek ten obsahuje článek o vlastenecké lásce Dan-
tově, který však — do jisté míry — obsahuje též
program života a boje Mazzinia samého. Ve svazcích
Mazziniův
dan
Mazziniový