ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 d7ec3390-7673-11dc-9ed9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 118, place 57, org 18, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
9. srpna 1907. Císlo 218.
4 article
mimo klub ukrajinský. Není však dosud jisto. vstoupí-li všichni do nového klubu ruského, poně- vadž dr. Korol v té věci se ještě nerozhodl. Z Pešti, 6. srpna. (Posl. Ludv. Náva o Chorvatech.) Ke stručné telegrafické zprávě o řeči místopředsedy uherské poslanecké sněmovny, Ludv. Návaye, jenž v předsed- nictvu zastupuje stranu ústavní, dodáváme některé úryvky z odstavce, věnovaného otáz- ce chorvatské. Návay se stanoviska uher- ského imperialismu nepřipouští samostatnost království chorvatského. Ale zaručených práv chorvatské samosprávy dotknouti se nechce. Poměr Chorvatska k Uhrám nemůže se stanoviti na základě práva mezinárodního, nýbrž jen v mezích ústavy uherské. Jest prý nezbytnou povinností Uherska, zabezpečiti svou imperialistickou moc také za Drávou a tím za- bezpečiti jednotu říše sv. Štěpána. Strana ústav- ní (Andrássova) nesouhlas' však se stanoviskem krajních Maďarů, kteří chorvatskou otázku chtějí řešiti násilím. „Musíme žíti pospolu — pravil — a doufám, že s té i s oné strany Drávy rozum a přesvědčení nabude převahy v tom vzhledě, aby uklizením nynějšího sporu náš staletý sva zek se upevnil a mohl nerušeně trvati dále.
doktor Korol Posl Chorvat Ludv Návay Dráva svatý . Štěpán Maďar Pešť Chorvatsko Uhry Uhersko poslanecký sněmovna
5 title
Politické zprávy zahraničné.
6 article
V Praze, 8. srpna.
Praha
7 article
Reformy na Kavkaze. Ruská ministerská rada schválila návrl místodržícího na Kavkaze, hr. Voroncova- Daškova, týkající se některých správníeh změn, majících za úkol povznésti Kavkaz hospo- dářsky a kulturně. Návrh, jenž bude na podzim předložen říšské dumě, týká se úpravy poměrů selského lidu, systemu daňového, zrušení vo- jenské daně, které podiéhají mohamedáné, ne- sloužící ve vojsku atd. Ve věcech školských na- vrhuje se, aby vyučování v nižších a středníeh školách dálo se netoliko v jazyku státním (ru- ském), nýbrž i v jazyku národním Mají se zříditi učitelské ústavy, aby nebyl nedo- statek učitelů pro národní školy; veřejnými sbír- kami má se umožniti otevření university v Tifli- se. V oboru soudnictví mají se i na Kav- kaze zavěsti poroty. V oblastech dagestanské, batumské a karské má se dosavadní vojenská správa nahraditi civilní a mají se pe celém Kav- kaze zavésti zemstva. Mimo to má se změniti také dosavadní poměr náměstnictva kavkazského k ústrední vládě petrohradské.
Voroncov Daškův Kavkaz Tift národní škola
8 article
Z ruských politických stran. Po rozpuštění druhé ruské dumy rozpadl se blok krajní levice, kterou tvořili lidovci, tru- dovíci, sociální lidovci a sociální revolucionáři. Revolucionáři se rozhodli, že se museji úplně odloučiti od stran lidových. Skupina tru- doviků také se rozpadá a většina přívrženeů této skupiny hodlá se spojiti s národními soci- alisty. Nárcdní socialisté zúčastní se voleb do třetí dumy, zřízují místní volební vý- bory, jimž ukládají, aby se snažily o zvolení lidovce, kde by to pak nebylo možno, aby pod- porovaly socialistu, nikde však aby nedávaly svých hlasů kadetům. Sociální demokra- té, kteří měli původně úmysl třetí dumu bojko- tovati, rozbodli v nedávné schůzi výkonného vý- boru 33 hlasy proti 30, že se voleb zúčastní. Také ve straně kadetů jeví se čím dále, tím povážlivější trhlina. Předáci levého křídla kadetů, Miljukov a Kizevelter, vystupují už zjevně proti vůdcům pravého křídla, Struvovi, Bulgakovu a Maklakovu, a radí vyloučiti je z ka- detské kandidátní listiny pro tře“ dumu. Petru Struvovi vytýkají, že se netají sympatiemí k okťabristům. Tím prý škodí nejen sobě, ale podrývá také autoritu celé strany národní svo- Mezi Poláky ruskými nadvláda národ- ních demokrata (Všepoláků) také je značně otře- sena, a jako na Litvě a na Bilé Rusi proti nim vystupuje „polská zemská strana“, tak v krá- lovství polském odsuzuje jejich politiku polská strana realistická, bývalí ugodovei. Vůdce této strany, Straszewicz, pojednávaje ve „Slowě“ body.
Miljukov Kizevelter Struv Bulgakov Maklakov Polák Rus Straszewicz Litva
9 article
o příští dumě, prohlašuje za nutné, aby polští poslanci, byť byli značně zdecimováni, měli vliv na jednání parlamentu. Jejich vliv bude však záviseti od dvou okolností. Musí věděti, že jsou zástupci zdravého a silného národa. Zástupce slabých nikdo by si nevšímal. Dokud však v Polsku nepřestanou stávky, loupeže vraždy a lid se nechopí zase plodné práce, Pol- sko bude v úpadku, bude slabé. Proto všechny politické strany mají především vyzývati k obno- vení pořádku a pravidelně práce. Druhá pod- mínka: polští poslanci musejí býti dumě a tín i státu užiteční svými vědomostmi, svou radou. Musejí tvořiti součástku celé dumy a nikoli od- dělený zlomek. Slovem, chtějí-li se Poláci do- moci autonomie, musejí v třetí dumě postupovat opačně, než činilo v druhé dumě polské kolo pod vůdcovstvím p. Dmowského.
Pol Polák Polsko
10 article
Německá banka v Persii. Dne 24. července byla definitivně pode- psána všecka akta, týkající se koncese pro ně meckou banku v Teheranu, nový dů- ležitý krok v expansivním postupu germanismu na Východ. O bližších podmínkách koncese a jejím významu pro svělový obchod Německa, jemuž se tu otevírá ohromné a výhodné pole, jsme nedávno referovali na tomto místě. Včerejší »Tägliche Rundsch au berlínská, známá svoji oblibou u německého dvora, přináší z Teheranu charakteristický dopis k zahájení činnosti bankovní, v němž stěžováno na těžké boje a protiněmecké intriky, s nimiž sa nový podnik setkává. V první řadě ovšem všecko jednání velmi stěžovala a prodlužovala nejasná politická situace, v níž se Persie nalezá, a perská vláda dlouho se nechtěla dát přesvěd- čiti o »čistě komerčním rázu« něma- ekých snah. To je tím více zarmucujíeí — tvrd citovaný dopis — že v Persii jest dosti silná strana, která by byla s radostí uvítala i pol- tické interesy německé (l) v Persii Ale silná oposice proti zřízení Německé banky v Teheranu, jež vznikla v parlamentě, měla své kořeny v hypernacionalisticky (!) a zásadně protievropsky smýšlejicí jeho části. Tuto oposiei vedli pak nad to peršti kupei, kteří mají dobř známé styky s bankami ruskými nebo angli- ckými, měli tedy svoje soukromé zájmy na tom, aby zřízení Německé banky a její upevnění v Persiii co největší překážku kladli. Oposice působila proti německým projektům velmi živě a čile i v perském i v zahraničním tisku, ko- nečně však přece uděleni koncese od- hlasováno v parlamentě 59 hla sy proti 23! Z loyálně-opatrnického zpravodajstvíje zřejmě viděti, že se v Persií dosti bránili vpádu německého kapitálu, který tam na úkor domá- cího podnikatelství a v zájmu politiekých cil germánských »na Východ« bude mohutněti.
Persie Německo Tägliche Rundsch
11 article
Viděti však také názorně, jak houževnatá a vy- trvalá byla síla německé diplomacie, která přee všecky překážky provedla svou. »Německá východní banka« (Deutsche Orient Bank), jak zní ofieiální její titul, obdr- žela s koncesí na 45 let platnou zároveň i plnou svobodu celní pro zařízení svoje i svých filiálek. Zároveň i potřebné slavební místo zdarm pro svoje budovy, zatím v Teheranu a Tabrisu. První její čin také prý bude, že postaví si v Teheranu velikou representační bu- dovu bankovní, aby prý mohla »důstojně hleděti vstříe bohaté budouenosti v málo kultivované Persii, která zde kyne německé plli a práci.« O Marokku. Casablanky dobyto bylo jednoduchým úto- kem, na nějž byla by stačila dobře organisovaná policie, nebo sbor četnictva. Je pochopitelno. že několik moderně vyzbrojených sefnin fran- couzského vojska, jimž razí a usnadňuje postup baterie děl, schopných v jedné hodině rozstříleti město několikrát větší, nežli je taková orien- tálně vetchá Casablanka, bylo krátce hotovo s celým vzbouřením. Zbývá již jen otázka, jak vysoký bude stupeň zoufalství a z něho se rodí- cího odporu mezi jednotlivými povstaleckými
Maroko Casablanca východní banka Deutsche Orient Bank
12 article
kmeny. Bolest nad bombardováním Casablanky způsobila ovšem jitření v okolních maroekých městech. V Tangeru prohlásil ministr Moham- med el Torres, že nebere odpovědnost za životy Evropanů mimo brány městské, kde ne- jsou vojsku na očích. Také v Rabatu je situace vážná. Nepotvrzené dosud zprávy ohlašují, že ve vesnicích kolem tohoto města shomaždují se kmeny ku poradě, co dále. V tisku franeouzském naproti tomu panuje nálada velmi dobrá, a potěšení nad tím, že vzetí Casablanky obešlo se vůbec bez obětí lidský-h s francouzské strany. Na všech stranách se d - spívá k souhlasnému úsudku, že bude třeba svolati novou marockou konferenci aby byla definitivně stanovena posice velmoeí k Marokku, a vytčena dráha jeho politice. Kon- ference má se tentokrát konati v Paříži, a před- mětem diplomatického jednání bude ovšem v pryní řadě zabezpečení všech důležitých mars- ckých přístavů.
Torres Evropan Casablanca Tanger Maroko Kon Paříž
13 article
Poslední zprávy z Tangeru docházejí už spořeji, než v předešlých dnech, a znějí klidněji. Následkem energického zakročení francouzského vyslanectví, vyvinuly šerifní úřady čilou činnost, aby zabezpečily pořádek a bezpečnost. Četní domorodci, známí pro své vysloveně protifran- couzské smýšlení, byli zatčeni, což v cizine- ekých čtvrtích vzbudilo příznivý dojem. Parník „Gibraltar“, který opustil včera odpoledne Casa- blanku, když spahiové a francouzští střelci byli vyloděni, přinesl zprávu, že z pevnosti města vlaje franeouzská vlajka. Když dnes ráno přijely na rejdu tři pancéřové lodi severní eskádry které plují do Brestu, dalo jim francouzské vy- slanectví zaslati poukaz, aby křižovaly v maro- ekých vodách do té doby, než připluje „Jeane dlAro“. Křižák „Cassini“ zakotvil na rejdě. V 5 hod. ráno byl vyslán španělský torpédový člun k mysu Spartelu. Jistý minonosce dal se k disposici španělskému vyslanectví.
dlAro Cassin Tanger Gibraltar Casa Brest Spartel
14 article Martinské slavnosti,
Martinské slavnosti, jab. Z Turčanského Sv. Martina, 7. srpna. Kolkolem nebetyčné hory — hora na hoře — a v jejich středu Turč. sv. Martin, sevřený se všech stran, jako ti Slováci, co na horách těch sidlí.... Kolkolem plno zeleně, syté, svěží. jarostí kypíci zeleně, jako ten slavnostní ruch. který dnes v Martině se rozhostil. Večer se na Tatrů blýskalo a hromy divo bily a — Martin hýřil výbuchy národního cítění, takovými vý- buchy, které strhnou i nejvlažnější mysl, které rozechvějí i nejchladnější srdee, které rozehří- vají zápalem k činorodé odhodlanosti a k obě- tem, které neumožňují jen obranu, nýbrž i vý- boj.. .. Slovenská inteligence — české veřejnosti vělšinou bohužel neznámá pevnina společen- ského života — sjela se včera a dnes jako každoročně od ústředí kullurního života sloven- ského, aby si vzájemně posteskla, aby se potě- šila, aby si dodala odvahy k dalšímu boji za právo a spravedlnost. Přijeli staří, sešedívěli bojovníci, přijeli odhodlaní a neochvějně odvě- kému nepřiteli čelící muži otevřeného hledí a vřelého cítění a přivedli dorost... A v Martině konala se dnes okázalá prohlídka tohoto národ- ního šiků, bez něhož dávno již nežili jsmo pod Tatrami... Přijeli Slováci z „pozamora“ z Čech, Moravy, z Haliče, z Dalmacie, přijeli až z Ruska a dojem onoho shledání, jejich ra- dovánek a nadšených vlasteneckých projevů ne- vymizí nikdy z mysli pozorovatele, jako ne- vymizí nikdy blahodárný vliv těchto slav nost- ních sjezdů z kulturní historie uherských Slo- váků.
Martino svatý . Martin Slovák Martin hýřit Martin jsmo pod Tatry Čechy Morava Halič Dalmacie Rusko kulturní historie uherský St
15 article
Význam Martinských slavností nelze vy- stihnouti slovem, nelze si ho znázorniti nejbuj- nější domněnkou, nelze ho vůbec oceniti. Důle- žitost jejich spočívá v okolnosti, že při nich nadšení kráčí ruku v ruce s činem a že krásná, vroucí a vzletná slova nepadají na neúrodnou půdu. My, kteří se domníváme, že jsme národ- nostní otázku ve své domovině již z větší části rozřešili a přežili, my bychom se v Martině mnohému mohli naučiti, a nikoli k naší škodě Ve škrobeném, cizotou prosáklém salonním ži votě jsme snad Slováky předběhli — ve sku- tečném, povznášejícím a ušlechťujícím národně- společenském životě kulháme za nimi a vzniklou mezeru již nikdy nevyplníme. Pozbyli jsme bohužel vzpruhu nezkaleného, nestrojeného nadšení a — snad bohužel postrádáme mysl pro věc celku, které nutno podříditi zájmy a ješitnost osob, stavů a stran . .. Martinské slavnosti zahájeny byly včera slavnostním divadelním představením v Národ- ním Dómě, ke kterému sjela se inteligence ze všech koutů Slovenska. Z pozoruhodných csob- nosti těšili se okázalé úctě P. Kmeť a P. Hlin- ka, jenž nedávno odsouzen byl pro „pobuř- váni“ proti maďarské národnosti na 2 leta do státního vězení. Z českých hostí přibyli: z Čech pp.: dr. A dámek a řed. Pilař z Ilinska; z Mora- vy: dr. Alois Kolisek z Hodonína, ředitel Bartoníček s choti a pí. Urbanová s dcerou, dále red. Jar. Zajíček-HIorský, vesměs z Mor. Ostravy, učitelé Zhýbala, Hálka, Dvořák a Zábranský z Mar.
Slovák P Kmeť Čo Pilař doktor Kolisek Bartoníček Urbanová Zajíček HIorský Mor Zhýbal Hálek Dvořák Martin Slovensko Hodonín Ostrava Mar Ilinsko
16 article
Záhy po osmé hodině naplnila se prostorná dvorana Národního Dómu vybranou společností dam a pánů ve slavnostních toilettách, zástupy ladných děvuch v malebných národních krojícl z Pováží, Oravska a Martinska, junáci v sloven- ských úborech národních — nejpestřejší smě- sice barev a stáří, rodišť a povolání, ale vzorné shody smýšlení a cítění, vzáeného nadšenía upřímnosti. Klamal by se, kdo by v Martině očekával stísněné poměry společenské, způsoby maloměstských honorací a pseudodistinguova- nost, která vezdy odpuzuje. Prostorná dvorana Národižho domu naplněna byla vybranou spo- lečností v plném slova smyslu — vybranou du- chem, přesvědčením, obětavostí i bezvadným zevnějškem, v jejíž středu bylo našinci tak milo, že tělesná únava po celodenním slavnostním ruchu neusnadňovala nikterak loučení v pozd- ních nočních hodinách. Představení zahájeno bylo několika čísly ohnivé cikánské hudby, načež sebráli členové turčansko-svato-martinského Slovenského Speve kolu zdařile Görnerovu veselohru „Ženské slzy a potom Blodkovu operu „V studni“. Obě pro- gramová čísla vynikala vzernou souhrou a ze- jména Blodkova opera, jejíž hlavní úlohy spočí- valy v rukou osvědčených diletantských sil: sle- čen Boženy Manicovy (Verunka), Boženy Dux- nerovy (Lidunka), p. Manici (Janek) a K. Cipka (Vojtěch), vesměs z Tisovce, příjemně zmaleb- něna byla nádhernými původními kroji národ- ními a výkony členů Slovenského Spevokolu ve sborech, které se vzácnou obětavostí nacvičil architekt Bulla. Operu dirigoval vzorně dr- Daxner z Tisovce.
Görnerův Blodkův Manicův Verunka Lidunka Manice K Cipko Vojtěch Bulla Daxner Pováží Oravsko Martinsko Martin Tisovec Národiž dom Božena dux
17 article
Pohled na otevřené jeviště byl úchvatný Příjemné tvářinky slovenských krasavic, hýřiel měkkostí tahů, rozkoší úsměvu a svěžestí jem- ného zbarvení, vynikaly jako nádherné květy z přepychu skvostného národního kroje, z dra- hých lidových výšivek, jejichž umělecky cennou krásu, tlumočící smysl pro vyšší cíle i v nejšir- šícb vrstvách lidových, nepřekonal v kroji dosud nikdo na civilisovaném světě. Po představení seskupila se společnost ve dvoraně v malé intimní kroužky a setrvala v ne- nuceném hovoru do hodin, kdy již kohout ko- krhal. Chvatem rozutíkala se pak společnost — na blízkých horách zuřila zatím bouře — aby popřála odpočinku znaveným údům, jež pro ná- sledující, hlavní slavnostní den, potřebovaly od- počinku a svěžest. — Středeční pro- gram: O 9. hod.: Valná hromada Slovenské muzeálné společnosti; o 11. hod. otevření nové budovy museálné společnosti; o 1. hod. společný oběd a o 8. hod. večer elitní ples.
18 title
Hor.
19 article Stavba chemického ústavu české vysoké školy technické zajištěna.
Stavba chemického ústavu české vysoké školy technické zajištěna. O poslavení chemického ústavu české techniky v Praze jedná se již dobrých 25 let. Když baron Gautsch, jako ministr osvěty, v lélech osmdesátých meškal v Praze a prohlížel české ústavy, vyjádřil se sám, že je to paskvil, v jakých místnostech che- mické laboratoře českých vysokých škol technických jsou umístěny. Viděl totiž dosavadní laboratoře, na- lézající se v bývalém klášteře a později kasárnách, které, když ani k ubytování vojska se nehodily, změněny v ústav určený k potřebám školství. Jak známo, jsou chemickými laboratořemi české toch- niky křídla staré budovy, vedoucí jednak do Resslovy ulice jednak do ulice „Na Zderaze Po inspekční návštěvě Gautschově vypracovány skutečně podrobné plány na sboření slarých budov a vystavení moderního chemického ústavu. Ale z příčin neznámých se stavby sešlo a vše utuchlo. Později, když svato-václavské lázně přešly do rukou c. k. školního fondu, rozhodnuto, že chemický ústav má se zřídití v zahradě těchto lázní, z roku 1848 památných. Avšak i tento úmysl narazil na četné potíže, neboť ulice Ditrichova přetíná ve svém pokračování realitu tuto právě přes budovu bývalých lázní a kromě toho zbývají ještě pozemky na straně západní, směrem k nábřeží vedoucí, které by byl musil erár rozprodati. Následkem toho nastalo dlouhé vyjednávání s obcí pražskou nejen o převzetí těchto pozemků, ale i o náhrachu peněžní za pozemky, kleré připadnou na ulici a kleré pocházejí z bývalého kom- plexu svato-václavské trestnice, zakoupené před léty obcí pražskou. Vyjednávání to vedli za měsískou radu pražskou m. r. Vlček a Kasalický a ob. starší řed. A. Kukla. Značné potíže při jednánío stavbu činil známý pramen svato-václavský, třšící se široko daleko po Praze pověsti výborné pítné vody.
Gautsch Gautschův Ditrichův Vlček A Kukla Praha Resslův ulice Zderaz český vysoký škola technický chemický ústav český technik
20 article
Následkem provádění nové kanalisace se však pra- men ten strhal, takže poslední dobou poskytoval za 24 hodin nejvýše 25—30 hektolitrů vody, čímž zacho- vání jeho nebylo na dále účelné. Když i tato pře- kážka bezděčně byla odstraněna, za spolupůsobení starosly p. dra. Groše, rady městské a sboru obecních starších, urychleno jednání o převzetí pozemkůa jen jistě potíže působilo ještě ministerstvo financí, které, jako obyčejně, na české věci velice liknavě se hotovilo schváliti obnos. Zásluhou ministra dra. Pacáka, rektora české techniky prof. Novotného, ko- nečně i otázka finanční urovnána a na stavbu che- mického ústavu české techniky povolen obnos 1,600.000 korun s podmínkou, že překkročen býti nesmí, kdyby však něco přebylo, že se to musí zpět ministerstvu zúčtovati. Po tomto stavu věcí pokročlla záležifost stavby chemického ústavu české techniky tak daleko, že na včerejší den svolána byla místodržitelstvím velká místm a stavební komise. Řídil ji okresní hejtman p. Jindř. Mahling. přidělený místodržitelství,a v komisi mimo jiné intervenovali: rektor české tech- níky prof. Novotný, referent pro vysoké škol- ství v Čechách okresní hejtman místodržitelský Karel Ardelt, stavební rada Vomáčka, zástupcové král. hl. města Prahy m. r. Vlček a ob. st. řed. Kukla s úřadníky kanalisační kanceláře a stavebního refe- tátu, zástupce magistrátu pražského mag. komisat dr. Jos. Démal, vrchn inž. Reich, odborný před- nosta chemického oddělení prof. Kruis a jako sou- sedé arch. Buldra a p. Žák
Groš Pacák profesor Novotný Jindřichův Novotná Ardelt Vomáčka Vlček Kukla doktor Jos Ing Reich Kruis Buldra Žák Čechy Praha mický ústav český technik chemický ústav český technik vysoký školaství magistrát pražský magnituda
21 article
Proti udělení povolení ke stavbě nebylo žád- ných vážných námitek. Zástupcové obce pražské si však vyhradili, aby facada nové budovy byla vy- pravena bohatěji a slohověji, než jak projektováno (což bez velkého nákladu prověsti se dá), jakož aby dodatečně předloženy byly plány kanalisace úslavu a zabezpečení proti poškozování nové kanalisac následkem kyselých splašků, které, jak pochopitelno, z chemického ústavu odcházeti budou. Dále si vy- žádali, aby socha sv. Václava u pramene se naléza- jicí, jakož i veškeré památnosti a starožitnosti, jež by při provádění slavby eventuálně nalezeny byly, odevzdány byly obci pražské. Ani soukromi účast- níci, sousedě, nečinili proti stavbě žádných pod- statných námitek, takže výsledek komise byl naprosto uspokojivý a stavba chemického ústavu zabezpečena. Nová budova příštího chemického ústavu české vysoké školy technické bude míti tři uliční fronty.
český vysoký škola socha svatý . Václav
22 article
Hlavní, dvoupatrové průčelí směřovati bude do ulice Trojanovy; ostatní dvě Ironty Uřípatrové (vzhledem k nižšímu terainu) obráceny budou jednak do ulice Ditrichovy, kde bude vedlejší vchod, jednak do ulice Václavské, kde nebude žádný vchod. Kromě toho bude míti budova dvě křídla dvorní, takže utvoří se tři dvory. Jedno křídlo má spojovati průčelní část z ulice Ditrichovy s Václavskou ulicí, druhé, jen dvoupatrové, směřovati bude proli domům v ulici Jenštejnské, od nichž, bohužel, odděleno bude jen menším dvorem. Budova zařízena bude zcela mo- derně a s náležilou ventilaci, zabezpečením proti škodlivým plynům, jmenovitě z labora,oře kvalitativ- ního unikajícím. Rozměry budovy vyhovovati budou však asi jen době přítomné, takže bude-li stoupati počet posluchačů tou měrou, jako doposud, záhy opět stanou se místností nedostatečnými. Za tou pří- činou bylo by na čase, aby odlehčeno bylo pražské technice zařízením chemického oddělení na české technice brněnské.
Trojanův Ditrichův václavský ulice ulice Jenštejnská
23 article Živelní pohromy.
Živelní pohromy. Při úlerních Bouřích vedle roudnického a liba- chovického okresu postižen byl živelní pohromou velice také okres lounský a žatecký. Po nesnesi- telném vedru dostavila se tam prudká bouře dlou- hotrvajícím krupobitím; v okolí Loun padaly kroupy mající i 35—45 milimetrů v průměru. Osení zatlu- čeno bylo do země a chmelnice, slibující tak naděj- nou sklizeň, byly v lounském i žateckém okrese ve- lice poškozeny. Tisíce chmelových tyček bylo zpo- ráženo a velký počet ovocných stromů zpřelámán
Loun
24 article
zvláštní vůní obrazných jeho rčení i s jeho pro- stotou a stručností, podávaje, kde toho třeba k porazumění, v závorkách význam tropů neb nutně pro Evropana domyslitelné doplňky čínské jednoslabičnosti. Chtlti podati obsah těehto částí členáři, bylo by opisovati knihu, k jejiž četbě a studiu má býti stať tato jen pobídkou. Stačí účelu na- šemu, naznačíme-li povšechně, v čem Dvořák vidí hlavní rysy nauky Konfuciovy a které de- taily si z nich vybírá k podrobnějšímu studiu Konfuciovým vodítkem byl vyšší řád svě- tový s povinnostmi, jež ukládal člověku jako jednotlivci a jako členu společnosti. Proto nepo- važoval za rozhodující poměry a káral jejich nešvary, nešetře výtkami ani svých žáků. Proti- vou k zbědovanosti doby přítomné tanul mu na mysli blažený věk Činy za prvních tří císařů. Odtud jeho láska k historickému studiu, odlud i jeho péče o starou literaturu. O Ši- kingu, Šu kingu a Si-ki praví: »Knihou písní se povzná- šíme, zralostí obřadů a zvyklostí nabýváme pevného podklaďu, hudbou stáváme se dokona- lými.« Hudbě přikládal vůbec velký význam ethický, jsa v tom názoru pravým Číňanem, je- muž hudba je symbolem harmonie, jež má vlásti ve světě vůbec, v jednotlivých poměrech zvláště. V studiu starověku kladl váhu nejen na dobro věci, ale i na dosvědčenost, hledaje mate- riál jen nejbezpečnější. V činnosti své učitels ké sílen byl jednak myšlenkou vyššího poslání ne- bem, jednak vírou v dobrotu blásaného.
Evropan Dvořák Konfuciův Číňan
25 article
Pověrečnosti nebyl však úplně prost. Na konci života pociťoval zklamání, že nenastaly úkazy jiehž čekal na pověření vyššího poslání svého »Pták Fung (čínský fénix) nepřišel, řeka nevy- dala desku (narážka na báj o původu písma) Ach, se mnou je asi konec.« Útěchou za ne- úspěchy opravného působení v Čině bylo mu, že ani v přírodě neděje se jinak. »Nákdy zrno vzroste, ale nevymetá, jindy vymetá sic, ale nemá plodů.« Nejbezpečnější cestou k nápravě společnosti byla Konfuciovi náprava jed no- tlivee. Proto vystavuje vzor člověka šlechet- ného, kiün-tsí. Upřímnost a dosažení středn cesty jsou hlavními prostředky k dosažení jeho. Hlavními třemi cinostmi čínskými jsou pak: vědění, humanita, mužnost. Stupni k nim jsou láska k učení, horlivé ko- nání humanity, umění styděti se. S těmi může člověk teprve dostáti svým povinnostem k vla- daři, k ženě, k rodičům, k staršímu bratru k přátelům, pak jest nejen řádným člověke m, ale i řádným členem společno s ti. Co se týče podrobnosií učení Konfuciova, autor probírá je v části zvláštní tímto postupem: o pojmu A. světce (šing), B. člověka šlechet- ného (kiün-tsl). O tomto zase jedná 1. jako o jednotlivei, 2. v poměru k společnosti. Člověk jako indivíduum zbavuje se starostí a strachu učením, jež tvoří podklad. Pak záleží na udržování pravé míry, jehož dosáhne se šetře- ním pravidel slušnosti, dobrého mra- vu, obřadnictví (li). Sebezdokona- lování, ne mnohost vědění, jest účelem učení, po něm má pak následovati z dokona- lování druhých. Snaha po stálém po- kroku, vyptávání se jsou tu hlavní ná- pomocl.
Pták Fung Konfuciův
26 article
Vrcholem ctnosti je humannost (ži n). Býti humanním jest tolik, jako býti člověkem. Čeho si sám nepřeješ, nečiň jiným. Od human- nosti jest nerozlučna mužnost (yu n g), již na odpor není však opatrnost. Pravou míru mužnosti určuje spravedlnost (n gi) Na to se ukazuje, jak šlechetný člověk jeví se v praxi. Nejdůležitějším tu, jak vede co v řeči, jak ve s porech. V oddělení 2. probráno pět poměrů společenských shora vytčených. Místa ta mají největší kulturní důležitost, neboť z nich nejlépe poznáváme základy společnosti a státu činského, zbudovaného především na životě ro- dinném a zde opět na úctě k rodičům. Prostýa střízlivý duch, vanoucí z mravouky Konfuciovy, charakteristický je pro duševní život Číňlana vůbec. Část závěrečná líčí postup učení Konfu- ciova, jeho počáteční nesnáze, konečné zvítězení i dnešní slav konfucionismu. Tak dostalo se če- ské literatuře knihou Dvořákovou spisu při vší stručnosti vyčerpávajícího látku a přinášejícího mnoho zajímavého. Poněvadž vše spočívá na pů- vodním studiu a samostatně je zpracováno, máme ve spisu dílo, jakým ani všechny bohatší na orientalia literatury nemohou se vykázati. Posi tivní práce pravého učence. Dr. Jar. Borecký.
Konfuciův Dvořákův Borecká Konfciův
27 article Živý jazyk.
Živý jazyk. Smrtí Františka Bartoše osiřela nadobro četa na- šich brusičů. Druzí se odmlčeli již před tím a jeho Nová rukověl správné češtiny (z r. 1901) jest asi po- slední pokus brusu u nás. Nové vydání Brusu matič- ního sotva již vyjde a poknay o akademický Slovník jazyka českého tuším uvázly na plsku. A plece nelze popírati, jak úžasně rychle nyní jazyk divočí; ne- stvůry jako »obhajoba« (tak krásně tvořené jako snad »obranoba« nebo »stvoroba«) nebo »vědátor« (luae krásné slovo — a zalíbilo se i učencům a akademí- kům), germanismy jako »malodráha« (velmi hezké jako »Novoměsto« nebo »staropanna«), »velkoprůmyslnik« atd. zaplavují jazyk čím dále tím více. O chybném pořádku slov, nesprávných tvarech, nečeských slove- sích ani se nehodlám zmiňovati. Ano hlas češtináře zůstává tu stále hlasem volajícího na poušti. A přece důkladné poznání skutečně živého jazy ka, našich nářečí, mohlo by velmi mnoho napraviti, kdyby ty poznatky jednak byly četnější a jednak více vni- kaly do obce literátů. O prozkoumání nářečí má nyní největší zásluhy Česká Akademie; co mimo její publi- kace vycbází (někná na př. knížka O. Hodury »Ná řečí litomyšíské« nebo výborný starší »Sborník okresu Hořického«) jsou přece jen drobnosti (tu sluší zvláště pochvalně vzpomenouti výborných Tillových pohádek valnšských, první takové publikace vědecké u nás a drobných popisů jiných v Českém Lidu a publika- cích Národopisné Společnosti). Tyto publikace možno rozděliti na trojí: texty, slovníky a grammaliky.
Bartoš O Hodur Ná Český akademie
28 article
Vědeckému pracovníku ze všech těch publikací jsou arci nejdůležitější texty; gramatická zpracování trpí vždy značnou subjektivností, slovník pak mívá materiál příliš roztříštén. Publikacím akademickým dostalo se vzácné cti, že se uvésti mobly velikými pracemi Bartošovými: ohromnou sbírkou materiálu v nových Národních písních moravských a korunou celé práce Dialektickým slovníkem moravským, jejt Akademie dokončený položila neunavnému pracov- niku na rakev. A ve stínu prací Bartošových pohy- bují se i publikace dvou dalších pracovníků: Lorišův Rozbor podřečí hornoostravského a Hoškovy velmi pěkné popisy nářečí českomoravského (podřečí polen- ského a polnického — poslední svazek přináší ukázky řečí).
Bartošův Lorišův Hoškův
29 article
Vlastní nářečí česká nalesla svého zpracovatele ve Vavř. S. Duškovi; v publikacích Akademie vyšlo od něho Hláskosloví nářečí jihočeských (konsonan- tismus a vokalismus) a kmenosloví; je to počátek práce, jež na způsob starši Bartošovy Dialektologie moravské hledí popsati jednotlivé grammatické jevy veliké skupiny nářečí jihočeských. Práce jest velul široce založena; dosud jen malá čásť byla publiko- vána; doufejme, že se zjeví i tvaroslovi a skladba a že budou následovati i ukázky jednotlivých podřečí. Z ostatních nářečí českých (mimo jednotlivé drobnější ukázky a zminky) máme popsáno pouze rázovité podřečí chodské. Od dob Boženy Němcové toto podřečí bylo předmětem pozornosti (arci, jak popisovatel Hruška uvádí, Němcová značně toto pod- řečí idealisovala, t. j. po své vůli měnila) — a slav- nými Jiráskovými Psohlavci staly se hlavnější jeho odchylky majetkem české veřejnosli. Podrobný popis podal však teprvé rodák, professor J. F. Hruška, nej- prve grammatický ve starších Listech Filologických, pak různé ukázky (laké v dílech belletristických s průhledným pseudonymem) a posledním svazkem publikac Akademie: »Dralektický slovník chodskýe (1907, str. IV. + 128 — tvoří číslo 7. Archivu pro lexikografii a dialektologii) práci svou zakončuje.
S Dušek Bartošův Němcová Hruška Jiráskův Psohlavec
30 article
»Slovník« Hruškův hledí si nejen semasiologie, ale i grammatřky a podává většinou takové kusy textu, že zastane i místo ukázek. Jinak je zajímavo, jak malý je celkem materiál jazykový a jak rychle stírá jeho zvláštnosti nivellující proud obecného jazyka. Na škody, jež tento obecný jazyk český působí v dialektech, je svorný nářek u všech dialektologů. Mocným proudem dere se i do nejodlehlejších hor- ských koutů dialekt pražský, stírá zvláštnosti hlá- skové, zatlačuje tvary odchytně, dusí samorostlá slova — a možno bez přehánění říci, že v dnešní oblasti jazykové nalezneme všude stopy nářečí praž- ského, tu menší, tu větší — ba mnohdy, že jsou dialekty domáci již na vymření. Tomuto centrálnímu nářečí pomáhají arci noviny, školy, úřady, literatura — ale, ačkoli jest tak rozšířeno a tak silné, přec ze všech nářečí jest opatřeno nejhůře. O nářečí praž- ském, různém arci i od jazyka spisovného i o argotu a cantu, nemáme téměř žadných prací věde- ckých. A přec — při ohromném jeho vlivu na ostatní dialekty všechny — vlastně žádný dialektolog se ben jeho znalosti neobejde. Není tato známost neznámého — zajímavá?
Hruškův odlehlý hora
31 article
Z olziny- * Julins Verne: »Chanceller.« — »Martin Par- Dobrodružných románů Julia Vernea sv. 14. Za 50 b. Nákladem B. Kočího v Praze. — Na plachetní lodi »Chancelloru«, vezoncím z Ameriky do Angtie ná- klad baviny, vypukne na šírém moří strašlivý požár Celá posádka i s cestujícími brání se zoufale hroz- nému tomuto nepříteli, sžírajícímu jim půdu pod nohami. Leč marný jest boj nešťastných obyvatel této plovoucí hračky, den za dnem vítězí démonický nepřítel a konečně vržena jest loď na úskalí. Teprve pak podaří se zdolati strašlivého nepřilele — aby na na jeho místo nastoupil neméně příšerný protivník — voda, deroucí se do korábu a zvolna vyplňující jeho útroby. Trosečníci opouští vrak a na vratkém voru snaží se dosíci pevniny. Všechny bědy a hrůzy hladu vyličuje autor mistrným svým pěrem — nad- chází den, kdy po nevyslovných mukách losují ne- šťastnici mezi sebou, kdo má být popraven, aby na- pojil své soudruhy svojí krví a nasytil je svým ma- sem. Již, již vznáší se nad odsouzencem sekera — když zázrakem jsou nešťastníci zachráněni. Kolem voru jest pojednou sladká voda, třeba že nikde není dosud pevnina v dohledu. Vor byl zahnán k ústí řeky Amazonské, jejíž mohutný proud přemahá na dvacet mil vody oceanu, než se s nimi smísí. Po sedmdesátidenních útrapách a svízelích jsou zbyl nešťastníci zachránění. Krátká povídka: »Martin Paz« uvádí čtenáředo jižní Ameriky, kde peruanští Indiáni osnují povstání proti španělským uchvatitelům. V nedostupných hor- ských úkrytech nebetyčných Kordiller, u divokých, bouřících vodopádů i v pohádkovém městě Limě odehrává se děj úchvalné této povídky.
Julins Chanceller Martin Verne Paz Indián Praha Amerika jižní Amerika Kordillera Lima
32 article
Bibliografle. * Cvičebnice těsnopisu, složil, antografovala vlastním nákladem vydal Prokop Novotný, učilel měšťanské školy, komorní stenograť v Praze — VIl., č. 691. Na 80 stranách tisku jsou vysvětleny veškeré pojmy těsnopisné, dále pak hojná cvičení ve psaní jsou tak sestavena, žei samouk buze všeho učení se abecedě ihned v první hodině na základě poda- ných vysvětlení samostatně píše. Již v první hodině podává cvičebnice samoznaky odpovídající dosu probraným pojmům. Na 40 stranách aulografované části jsou hojná cvičení ve čtení. Cvičebnice o 120 stranách ve vkusné celoplátěné vazbě stojí 2 K 50 h při hromadné objednávce pro školy a kursy posky- tují se výhody. *Českým obchodním akademiím a vyšším ško lám obchodním dostalo se právě nové učebnice »Chemie organické a chemické technologie« od K. Krýzla, profesora obchodní akademie v Hradci Krá- tové. Kniha schválena byla výnosem c. k. minister- stva kultu a vyučování ze dne 22. července 1907 č. 28.323. Vydána jest nákladem České graf. akciové společnosti »Unie« v Praze. Stati theoretické jsou náležitě omezeny, ale při tom probrány tak, že stu- dující dosti nesnadnou látku chemické technologie snadno ovládnou. Kniha velmi dobře doplňuje obě »Nauky o zboží« téhož autora, a pokud se lisku, obrázků a celkové úpravy týká, lze ji jen chválu vzdáti.
Prokop Novotná K Krýzl Praha Hradec obchodní akademie
33 article
* Nauka o ústávě. Napsal JUDr. F. Joklík. (IIlu- strovaných katechismů naučných sv. 16.) Spis pů- vodní, dle samostatné theorie zpracovaný. O ústavě jest nová definice podána a v celém spise důsledně provedena. Nynější ústavní útvary jsou nejen vy- psány, ale i kriticky oceněny a přiklady ze soudo- bého života doloženy. Ve spise jest pojednáno o zá- kladních pojmech politických, o svobodě ústavní (o různých svobodách občanských, osobní, živnosten- ské, tiskové, spolkové atd.), o moci ústavní, o činite- lech politických), o lidu, pohlaváru státním, o parla- mentech a ministrech, o činovnicích správních soudcích), konečně o rovnosti ústavní. Vydalo nakla- datelství Hejda a Tuček v Praze—II, Karlovo nám- čís. 26. * Arnold Müller: Konec samostatnosti polskéa pokusy o její obnovení. 1907. F. Simáček, Praha. * Gustav Pileger-Moravský. Z malého světa I. II. díl. Světová knihovna č. 607—609. J. Otto. Praha.
JUDr F Joklík Hejda Tuček Müller Simáček Pileger Otta Praha Karlův já
34 article
V. Flajšhans.
V Flajšhans
35 article
Rozmanito sti. * Mazziniovy politické a literární splsy. První svazek lidového, italským ministerstvem uspořáda- ného vydání spisů Mazziniových nedávno vyšel. Svazek ten obsahuje článek o vlastenecké lásce Dan- tově, který však — do jisté míry — obsahuje též program života a boje Mazzinia samého. Ve svazcích
Mazziniův dan Mazziniový