ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d7e99b80-7673-11dc-ae45-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 29, person 74, org 9, work 2
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, v pátek 9. srpna 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 218.
4 article
Na ranní a odpol. Híst, předelání n v Praze v administraei re ns řtvrt leta s dvejí donáške K 50) na ttrt lta . . . . 7 K s0 ve slislkách: 2 K 30k na maěsic- Teštou: žale na zivrt lola . . : s drojí zisilkou nřivrt ete
Praha
5 article Prof. Rauchberg pod záštitou c. k. Statistické ústřední komise.
Prof. Rauchberg pod záštitou c. k. Statistické ústřední komise. V posledních letech podnikána jest na německé straně s houževnatostí a pílí lepší věci hodnou soustavná literární akce dle pevně založeného plánu, kterou známé pa- novačné choutky rakouských, v prvé řadě ovšem českých Němců mají býti opřeny o zdánlivě nerozborný vědecký základ, svěd- čící o hospodářské, finanční a průmyslové nadcennosti a bohorovné povýšenosti Němců nade všemi národy v Rakousku, zejména nad námi Čechy. Čím drzejší a zpáteční. čtější jsou politické požadavky německé, tím větší jejich úsilí postaviti právě v takových otázkách do služeb nejnenávistnější politiky německou vědu, jíž se ovšem hned z předu dá nátěr naprosté nedotknutelnosti, která německou žurnalistikou se vyhlásí za po- svátnou hlasatelku nejčistší pravdy, ale nejen to: v nouzi dobrými jsou i nejpošetilejší pokusy všelijaké pavědy, neznámých kapacit a tak zvaného provinciálního tisku. Jsou přece s dostatek známy pověstné liberecké statistiky, které svého času v »Deutsche Volkszeitung« zahájily ve velkém tento přímo zuřivý rej a které ze sloupců novinářských přelily se v úžasně objemné svazky knižní jichž jediným štěstím je, že je snad nikdo nečte. Těmto statistikám dostalo se zaslou- žené kritiky i přímo se strany německé, zde stačí jenom upozorniti, že obsahují řadu číslic tak podrobných, jaké jen úřadům k jich vnitřní potřebě jsou k disposici, z čehož ne- zbytně vyplývá, že úřadní orgány do- dávají samy jinak nepřístupný a za tajný prohlašovaný mate- riál k těmto pustým protičeským štvanicím.
profesor Rauchberg Němec Čecho Rakousko Deutsche Volkszeitung
6 article
Nebylo třeba dále zabývati se pracemi jinak neznámých různých veličin la Zemmrich a spol., kteří německou »vědu« obohacují jen šťavnatými nadávkami na naši inferioritu a číslicemi naprosto ze vzduchu vzatými. Z to ke zvýšené pozornosti nutilo, když do této vřavy zasáhli i universitní profesoři ne zřídka proslulého jména a vědomě hřešíce na svou autoritu, nerozpakovali se podávati tendenční výmysly, »založené« na zcela fiktiv- ních číslicích, za vědeckou pravdu nejčist šího zrna. Stačí vysloviti jména Wieser a Rauchberg, aby každý hned věděl, o jaký druh literatury jde. Nuže, posléz jmenovaný pán nyní již rok za rokem s příkladnou vytrva lostí záměrně buduje svými tak zvanými vědeckými pracemi na soustavném snižování hospodářského a kulturního významu národa českého v této říši. Prve než přikročíme k jeho nejnovějšímt výtvoru, jehož význam spočívá téměř vý hradně v tom, že jsa uveřejněn v úřadním orgánu c. k. statistické ústřední komise, po- dává nejjasnější a nijak omluvitelné svědeciví o germanisačním úsilí rakou ských centrálních úřadů, je zá- hodno povšimnouti si poněkud blíže vědecké kvalifikace pana profesora. To nejen proto, že stále zůstává vážným kandidátem předno- stenství naší zemské statistické kanceláře, nýbrž i pro posouzení otázky, byla-li statist komise už jenom vzhledem k vědecké repu taci p. profesorově povinna práci jeho při- jati. Těší-li se jméno prof. Wiesera v odbor- ných kruzích německých — ovšem ne pro
Wieser Rauchberg
7 article
jeho práce tendenčně-politické, nýbrž pro dřívější bádání národo-hospodářské — téměř svornému uznání, neplatí to bezvýhradně o p. Rauchbergovi. O činnosti jeho jakožto ředitele zpracování výsledků sčítání lidu z r. 1890, kdy ještě byl sekretářem ústřední komise, kolovaly svého času tak pestré po- věsti, že — i když připustíme jen čásť prav- divosti jejich — nevydávají zrovna nejlepší světlo jedinečné prý kvalifikaci jeho jako organisátora statistického zpracování. O jeho spisu o říšsko-německém sčítání živnost z r. 1895 vyslovil se odborník nad jiné po- volaný Fr. Zahn se-slušnou dávkou skepse i ironie. Jak konečně soudí se o jeho hlav- ním tendenčním díle o národní državě v Če- chách i v německých kruzích více měně ne- stranných, ale také i strannických, známoje čtenářům našim z nedávné recense prof. Herknera a dříve již prof. Ot. Webera, který se neostýchal sarkasticky zdůrazniti rozdíly mezi pravdou t. zv. statistickoua pravdou skutečnou.
Zahn profesor Herkner Otakar Weber
8 article
Nuže, prof. Rauchbergovi je všech těchto vavřinů ještě málo a opět vyrukov al se známými infamiemi vůči nám Čechům v mě síčníku »Statistische Monatschrift«. Pod ná- pisem »Statistické podklady vo lební reformy« zvěstuje na zdánlivě neutrální půdě úřadního orgánu na základe spousty více méně pravděpodobných čísel ných kolon obšírněji to, co pražskému Ně mectvu o volební opravě řekl již v únorové své přednášce ve zdejším kasině a Vídn nedávno ve vždy ochotné »Neue Fr. Presse«. Článek nezdá se býti skončen, třebas to nen jasně vyznačeno a na hlavní partii o národ- nostní poplatnosti daňové, soudice z předchozích projevů tohoto skutečně učeli- vého stoupence Wieserova, můžeme se tedy teprve těšiti.
profesor Rauchberg Čecho Neue Wieserův Francie . Presse Statistische Monatschrift
9 article
Statí nynější meritorně se zabývati byl by naprosto zbytečno. Kdybyste tisíckráte dokázali absurdnost jeho čisel a tendenčn úmyslnost výkladu, jimiž své cifry provází neodpoví vám sice, ale při nejbližší příleži tosti s krásným úsměvem sebevědomého vědátora vám je zopakuje zas a dovolá se dřívějších svých »důkazů«. V úvodu dnešn stati slibuje Rauchberg podati »soustavne a nestranné posouzení veškerého statistického materiálu« k volební reformě se vzlahují cího, když byl před tím se záviděníhodnou smělosti konstatoval, že ve volebním boji bylo čísel statistických užíváno tendenčně což je jen důkazem, že jako každé věci, tak i statistiky lze zneužívati. V pravdě, odvaha není slabou stránkou p. profesorovou! S kapitolou 2. a 3. možno v celku sou- hlasiti; R. seskupuje tu výsledky volebníei statistik za dřívějších řádů volebních a do spívá k názoru, že poslední volební reforma nebyla revolucí, nýbrž evolucí: nezbytny důsledek našeho veškerého hospodářského sociálního a kulturního rozvoje. Ostatně hroty této evoluce byly značně otupeny všemož nými ohledy k zachování již trvající državy za kterýmž účelem pokuseno se při rozvrhu okresů volebních o národnostní rozhraničení při čemž jednotlivým národům neměřeno stejně, jakož i rozlišování měst a venkova
10 article
Prof. Rauchberg vypočítává dále pře suny, které nastaly v poměrné kvotě man dátů u jednotlivých národností, zejména i se zřetelem na mandáty městské a t. zv venkovské. Spokojuje se tu většinou prostým konstatováním »značného zkrácení Němcůe volební reformou, hledě arci stále jen k do- savadní »dežavě« a ne k momentům jiným na př. klíči populačnímu a p. Zejména všal zkráceni byli prý Němci i tím, že se jim dostalo pomérně méně mandátů městských, než jim příslušelo, takže nyní ze 100 mandátů měst ských v Předlitavsku je jen 55 8 německých kdežto dříve jich bylo 59. Poněvadž pak městské volební právo ještě vždy je nepo- měrně účinnější než venkovské, znamená prý »poměrné zmenšení uplatnění německých měst v říšském řádu volebním další zkrá cení německého postavení vůbec.« Před tím však sám právem uvedl, že dělení mandátů na městské a venkovské následkem přán vlivných stran politických bylo provedeno pomocí umělé volební geometrie a že ozna čení »městský« nebo »venkovský« platí jer pro volební okresy, nikoli také pro parla mentní zastoupení jejich mandátů.
profesor Rauchberg Němec Předlitavsko
11 article
Nejstranničtěji počíná si však prof Rauch- berg v poslední kapitole dosud uveřejněne řešením otázky, pokud podařilo se volebn reformě ufvořiti skutečně národnostně jed notné volební okresy a jak značné jsou men šiny, jimž se parlamentního zastoupení v ůbe nedostalo. Rozumí se, že opět a jediné jsou v té příčině zkráceni Němci, zejména Němo v Čechách. Z českých menšin bylo znepráv něno 99 700 Čechů — (ne voličů, nýbrž ve škeré populace) čili prý 2 5 proc., z Němců však 89 700 čili 3.8 proc. Absolutně jsou prý číslice ty stejné, ale u Němců » padaj nepoměrně značněji na váhu«. A nyní násle duje známá theorie Rauchbergova o nestejné kvalitě obou menšin: »Němci jsou usazeni převážně semknuti v Práze, Plzni a Budějo vicích, zde sídlí ode dávna, podstatný živel městské kultury; jim z dobré části dlužno děkovati duševní a hospodářský rozkvět měst a pociťují těžké přikoří, že se svým počtem hlasů a poplatností daňovou, jež aspoň
Rauch Němec Čecho Čechy
12 article
Praze, značně předstihují většinu volebních okresů, nejsou v říšské radě zastoupeni Naproti tomu české menšiny jsou roztrou šeny po celém německém území — jediny rozumný a správný názor, k němuž konečné oyní p. profesor dospěl! — ale hospodářsky je to samá holota, fluktující dělníci, nemaj roční usedlosti atd. »Formální rovnost v na kládání s oběma skupinami menšinovým znamená ve skutečnosti zneprávnění jedne části« (rozumí se Němců!) A facit, k němuž Rauchberg dospívá? Narodnostní rozhrani čení ve volební reformě se nepodařilo, v zemích se složitými poměry národnostních směsí nevystačuje«, ergo — čekali byste návrh na poměrné volení, o němž se R. dost příznivě u Haliče vyslovuje, však chyba lávky — prof Rauchberg vyslovuje se pro národně oddělené volební sbory na základě národních katastrů po smutně pověstném vzoru moravskéml O názorech prof. Rauchberga, kter ovšem neuznal za vhodné nikde ani sloven zmíniti se o vratkém podkladě »obcovae řeči« pro přesné vyčíslení národních menšin třebas za to nezapomněl v poznámce pod čarou upozorniti, že úřadní sčítání lidu Němcům v Praze ukřivdilo, bylo by škoda ztráceti i jen jediného slova. Nanejvýš budiz konstatováno, že od vydání jeho knihy o národní državě udála se v jeho názorech o uzavřenosti německého území v Čechách potěšující »evoluce«; v »Besitzstandu« do kazoval, jakou hračkou je provésti národ- nostní rozhraničení Čech bez újmy kohokoli, dnes doznává, že německého uzavřeného území není, vždyť po něm celém jsou roztroušeny české menšiny a že národní rozdělení dle jazykové hranice nedostačuje S bohem tedy, theorie uzavřeného území
Němec Rauchberg profesor Praha Halič Čechy
13 article
Co však důrazně nutno výtknouti, jes okolnost, že nový silácký výkon Rauchbergův otiskl oficiální list c k. statistické ústřední komise ve Vídni. Redakce Stat Monatssehrife neuznává nikde za vhodno nadsázky nebo přímo lži p. profesorovy uvésti na pravou míru, ano, slavná ústřední statistická komise dává si dokonce líbiti ve vlastním liste tvrzení, že v Praze provedeno bylo špatně falešně poslední sčítání lido, nad nímž ona sama jako nejvyšší orgán bděla! Ona jak nejvyšší revisní a zpracovací orgán, který výsledky sčílání také pod vlastní zodpověd ností pablikoval, na domnělé úskoky a ná silnosti, za nichž prý se v Praze sčítalo nepřišla a dává si to p. Rauchbergem po tvrditi ve svém úřadním orgáně. Ale ješte více: statistická komise svým mlčením ne- stydí se povýšiti na vědecký argument Rauch- bergovu legendu o minimu 50.000 pražských Němců a dovoluje seriosně citovati jako vě deckou práci pověstný svatodušní článel Rauchbergův o pražských volbách s ješte pověstnějším volebním katastrem zdejšíh německého kasina !l Zdejší městská statistická kancelář, která při každě příležitosti musí snášeti nejhorš insinuace německého profesora, z nepocho pitelných důvodů stále — mlčí. Nyní ústřední komise dopouští prof Rauchbergovi v nestranném listě, jakým přece oficiální její věstník má býti, uveřejňovat škodolibý pamílet proti českému národu, v němž se prohlašují vlastní její cifry z falešné — přejete si ještě výraznější ilustrace hrozných veřejných poměrů rakouských?
Stat Monatssehrife Rauchberg Rauch Němec Vídeň Praha
14 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 8. srpna. (Přeměna če- ského svazu na Iíšské radě.) Český svaz, objímající všechny české kluby na říšské radě, vyjma sociálné demokraty, měl dosud jen zatímné stanovy, jichž závaznost vypršela s kon cem prvého sněmovního zasedání. České kluby sloučené ve svazu, byly vázány pouze v otáz kách národních a slátoprávních; v ostatníel otázkách měly úplnou volnost, již použily také jak známo, při hlasování o zatímném rozpočtu proti němuž hlasovali radikálové a realisté kdežto ostatní kluby šly s vládou. Jest otázka, jak se české kluby na říšské radě zachovají na podzim. Nejmenovaný „český aktivný politik“ odpovídá na tu otázku ve víden ské „Inf.“. Někteří vynikající čeští politikové — praví — přimlouvají se, aby Mladočeš i s Staročechy, agrárníky a českými kle rikály utvorilí jednotný klub, ktorý by s ra
Praha Český svaz Český klub
15 article
V drobném p. ourjii raaní člelo o sobě . odpoledni . ns zk Ve fllalkách na venkově: ranní čislo. . . . . . . . 10 vdpolední . . . . . . . . a Iaserálv plati se hotově nopře Tředplaconí a inserty přijímí dmisi- strace v Harianské slicicn č. 3. Tam nachánají se též redakee tlskárna a ezpedica „ Narodnich Listá“ Dukoplay so povraceji
Iaserálv Narodnich Listat Dukoplay
16 article
dikály, kteří hodlají zůstati v oposici, udržoval jen volné spojení pomocí parlamentní komise. Po ostrých srážkách Mladočechů s agrárníky s jedné strany a agrárníků s klerikály s druhé strany zdálo by se, že jest malá naděje na utvo- ření jednotného klubu ze všech výše uvedených směrů, ale vyhlídky prý nejsou tak špatné, jak by se mohlo zdáti na prvý pohled. Máme důvod — praví pisatel — předpokládati, že a grár- níci by byli ochotni vstoupiti do společného klubu za určitých podminek. Podmínkou není v prvé řadě ministerský portefeuille, pro který agrárníci chtějí kandidovati prince Bedřicha Schwarzenberga jako intelektuálného tvůrce agrární strany, nýbrž spíše některé důle- žité požadavky programové. Z klerikálů jsou Moravané vesměs pro společný klub; obtíže činí dosud jen klerikální poslanci z Čech, kteří se chystají do boje s agrárníky při nastávajících zemských sněmovních volbách, ježto agrárníci prohlašují všechny venkovské okresy za svou doménu, Ale přes tyto obtíže není prý vylou- čeno, že jednotný český klub na říšské radě na podzim se utvoří. Dožijeme-li se, uvidíme.
Schwarzenberg Moravan Čechy
17 article
V Praze, 8. září. (Ještě ohlas sokol- ského sletu.) „Dzien. Poznaňski“ otiskuje odbornou zprávu o tělocvičných výkonech na pražském sokolském sletě a vzdává jim zaslou- ženou chválu. Nás zajímá v té stati několik po- známek o Polácích, jež pisatel přičinil k závěrku svého referátu. „Poláků — píše — bylo v Praze asi dvacet. Nejčetněji bylo zastoupeno králov- ství polské, pak Velkopolska (Poznaňsko), z Hla- liče byli dva. Všichni jsme se shodovali v tom, že takové slety jsou nesmírně poučitelné a ško- da veliká, že všichni polští Sokolové nevidělité české práce. Mimo to neslyšeli jsme, a ni jsme neviděli absolutně nic, co by náš národní cit mohlo uraziti. Cizí hosty Čechové přijímali stejně přívětivě. Leda že Francouzům dávali tu a tam přednost. Kde- koli jsme se stýkali s Čechy, všude jsme se setkali s přátelstvím. Všichni, s kým se nám událo rozmlouvat, litovali, že Poláků ve sletě nebylo.
Polák Čecho Francouz Praha Velkopolsko Poznaňsko Hla Čechy
18 article
Zaznamenáváme tento hlas střízlivého pol- ského listu, adresovaný ovšem do Lvova, odkudž vyšla zápověď, že polští Sokolové do Prahy ne- smějí. Ze Lvova, 7. srpna. (Posl. David ak vystoupil z maloruského klub u.) Poslední z pěti ruských poslaneů haličskýche zvolených na program strany staroruské, Vasil. Daviďak, také již vystoupil ze společného klubu maloruského. Učinil to po včerejší volič- ské schůzi, konané ve Lvově. Důvěrníci voličů shromáždění na schůzi, přijali resoluci, v níž vyzývají posl. Daviďaka, aby vystoupil z malo- ruského klubu a s ostatními čtyřmi poslanci staroruskými utvořil ve Vídni klub ruský. Členové klubu mají zachovati solidárnost, jinak však co do taktiky a zejména co do styků s klu- bem ukrajínským ponechává se jim úplná vol. nost. Mime to vysloveno v resoluci také polito- vání nad útoky, jež v poslední době činěny na posl. Daviďaka a za dosavadní parlamentní čin- nost vysloveny mu díky. Posl. Daviďak uveřejnil na to prohlášení. v němž vyhovuje usnesení důvěrníků svého vo- ličstva a vystupuje z maloruského klubu. Ponž. vadž také dr. Korol se již rozmyslil a ne- svolav dalších voličských schůzí, jak předpoklá dal, vystoupil již ze společného maloruského klubu, stojí nyní všichni staroruští poslanei
Posl David Vasil Daviďak doktor Korol Lvov Praha Vídeň klub u
19 title
FEUILLETON.
20 article Literatura.
Literatura. Český spis o Konfuclovi. II Knihu svou o Konfuciovi prof. Dvořál rozdělil na pět částí. V prvé ličí dobu Konfu- ciovu, ve druhé jeho život, v třetí a čtvrté jeho nauku a to tak, že v části třetí probírá jí vše obecně, ve čtvrté podrobně, načež část pát líčením rozvoje jejiho zakončuje knihu. Spi- nabyl tím jednak přehlednosti, jednak názorno- sli. Konfucia vídíme vyrůstati z poměrů, do nichž krátkou, ale obsažnou črtou jsme zasvě- ceni. Poznáváme úpadek Číny v VI. st. př. Kr. plynoucí z porušené rovnováhy mezi císařem vasaly; z uvolnění poměru toho kali se i poměr vasalů mezi sebou, silnější potlačuje slabšlho, říše zmítá se nepokoji, zápasy, ukrutnostmi. Samovládci vystupují do popředí; jsou to knl- žata sice statečná, obnovují dočasně počátek. ale nejsou legitimováni k tomuto úkolu, jenž přísluší dle názoru čínského jedině synu nebes, císaři, proto vasalové bouři se proli nim jako uchvatitelům, proti vasalům bouří se opět hodno- stáři a celá říše kymácí se v rozvratu tím smulnějším, čím se slává všeobecnějším.
Konfucl Dvořál Konfucius Čína
21 article
Do takových poměrů rozhoduje se zasá- hnouti Konfucius. Činí tak spisem historickým »Čiin-tshieu« (Jaro a podzim). Suše podává výčet událostí, v malém výseku 242 let (odr. 722 do 480 př. Kr.) zaznamenávaje zkázu 52 říšl, vraždu 36 knížat, války počlem 36, 213 útoků, množství vpádů, přepadnuti, dobytí měs a p. Miní patrně působiti spoustou děsných udá lostí, které líčí. Jedinou spásou Činy, praví prof. Dvořák, mohl býti osvícený vladař, jemuž by se zdařilo říši sjednotiti a spořádati. Neobje- vil se. Misto něho vyvstali dva mužové, politi- cky málomoení, ale kteří obrali sobě úkolem mravní povznosení národa. Byli t Konfucius a Lao-tsí. Nepronikli sice u vrstev- níků svou naukou, ale dédictví jejich uchopily se generace pozdější. Dnes tvoří jejich nauky. konfucianism (činsky Žu-kiao, t.j nauka literátů), taoismus, t. j. nauka Lao- tslova, spolu s buddhismem tři státní ná- boženství čínská (S a m- k ia o, tři nauky). Po tomlo, jen v hlavních rysech tu repro- dukovaném líčení doby autor obrací se k vy psání života Konfuciova. Uvádí jeho rod (po boční linii brabat Sungských, splynuvší, ježt pět členů její po sobě vlády se nezúčastnilo s lidem jako nová rodina Khung, jež si též vlast našla ve státě Lu), vykládá jeho jmén (Konfucius latinisováno z Khung fu-tsř, t. j učitel Khung, dětskě jméno Khieu, pahorek upomínkou na horu Ni, k níž matka za syna se modlila, dle jiných podobou hlavy jeh určené, rovněž tak jméno jeho plnoletosti.
Konfucius profesor Dvořák Lao Konfuciův Khieu Lu S a m
22 article
Čung-Ni, prostřední Ni). Konfucius narodil se v Hiang šangpingu, nynější provincie šatungské, 19. června 551 př. Kr. Olec jeho byl již 71 let stár a měl druhou manželku, brzy mu pak zemřel, takže Konfucius odchován byl matkou. která věru výborně postarala se o jeho vzdě- lání, ač poměry nebyly skvělé. Již v mládí vy- nikla Konfuciova záliba v konání náboženskýeh obřadů. V devatenácti letech se Konfucius ože nil a měl syna Li, později též dceru. Zprvu nevyhledával Konfucius úřadů, věnuje se toliko svému vzdělání, ale stlsněné poměry domácí přece ho přinutily, že vstoupil do služeb at s počátku soukromých a jen podřízených. Sta se správcem sýpek, později dozorcem luk a stád- Živolopisec Konfuciův, Meng tsl, uvádí služby ty za doklad, že i muž vzdělaný může chudo- bou donucen přijati nepatrné zaměslnání a ne- snižuje se, horlivě li plní své povinnosti. Kon fucius cílil se v povoláních těch spokojen, patrně dovolovala mu oddávati se rozjímáním a studiem života i dovednosti, potřebných Čiňanu k vzdě- lání. »Mám-li účty své v pořádku, je dosti,- vyjadřuje se o prvém a o druhém řikal: »Ro- stou-li voli a ovce jako tráva, jsou li velel tuční, je dosti.« Ve 22. roce vystoupil jak učitel a dům jeho stal se shromaždištěm vědy chtivých jinochů. Přijímal všechny »od toho. kdo přinesl v uzlíku sušené maso« jako nej menší honorář, jenom nepřičinlivým nevykládal nedůvtipným neopakoval. »Odhrnu- li jeden cípel a nevráti-li se s třemi«, takovým vědění svého neudílel. Učitelskou činnost přerušil předepsaný 27měsíční smutek pro matku, jež zemřela jedva čtyřiceliletá. Pak stal se vychovalelem synů po zemřelém prvním ministru státu Lu. Postavení to umožnilo mu cestu do Čeu r. 517, aby se- známil se s Lao-tsím, jenž byl tam archivářem
Čung Konfucius Hiang Konfuciův Živolopisec Konfuciův Meng Čeu Lao Kon
23 article
Schůzka přinesla mu zklamání. Spěl k Lao tslovi jako k velkému znalci starověku činského ale poznal, že Lao-tsi studiu historickému ne přikládal váhy. »Lidě, o kterých mluviš, jsou mrtví a jejich kosti dávno setlely; zbyla po nich jen slova . . . Stihne-li šlechetný pravý čas, povznáší se, nestihne-li, těká jako pýří vě- trem zmílané . . . Dobrý kupec, maje hluboké sklady, zdi se, jakoby ničeho neměl, mudre etnosti dokonalé, jakoby byl hloupý . . . Zapud proto i ty hrdou mysl a četná přání, okázalý zevnějšek a dalekosáblé záměry, to vše nemá užitku pro tebe — to je vše, co mohu ti řici! Zatím v Lu vypukly nepořádky, nejdřive tři nej- moenější rodiny vypudily legitimaího vlá lce, pak samy jen stěží bránily se vzpourám úřadnictva. Konfucius uchýlil se nejprve za v puzeným vla dařem do Tshi, kde věnoval se studiu starobylé hudby z doby císaře Stina. Tamější vladat King-kung velice si ho oblibil a nabídl mu, aby vstoupil do jeho služeb; poprvé odmitl Konfu- cius a podruhé překazil to ministr, jemuž po dařilo se vladaře přesvědčiti o nemožnosti pro vádění zásad učencových.
Lao Konfucius Stin Tshi
24 article
Konfucius vrátil se do domova, kdež plných 14 let trávil v ústraní. Teprv když poměry v Lu se uklidnily, přijal od vladaře Ting-kunga hod- nost guverněra hlavního měsla. Osvědčil se vše- strannou úpravou poměrů tak, že za rok pový šen na ministra veřejných prací, v zápětí na mi- nistra spravedlnosti. Reformy Konfuciovy prová zeny tak zdárným výsledkem, že sousedním stá- tům záleželo rozkvět ten a vliv Konfuciův zlo miti Podařilo se to nejbližšímu státu Tshi, od- kud poslány darem pro krále hudebnice. Tr dny neúřadovalo se u dvora a Konfucius šel Ve svém větším německém díle Dvořák osvět luje blíže situaci. Bylo 80 překrásných děvčat, k tomu 40 nádherných čtyřapřeží, jež kníže státu Tshi oferoval knížeti státn Lu. Když mi nistr Ki thua-tii spatřil je, jak přicházejí podél jižní hradby města, pozdravil je slovy: »Kniže Lu kráčel dosud cestou Čeu (třetí dynastie, jejiž zakladatelé pozdějším pokolením platili za vzor všech ctností a ideál státnické moudrosti), ted bude se celý den na ně koukati a znechuti s záležitosti vládní.« Tsl-lu, žák Konfuciův, prj řekl: »Mistr musí nyní jiti.« Konfuelus to na- hlížel též; ale nastávalo právě jaro, čas velkých oběti přinášených nebi, a Konfucius rozhodl se očekávati: »Rozkáže-li kníže, aby mně jako vy sokému úřadníku posláno bylo z masa obětního mohu setrvali.« Ale nestalo se. Kníže z mas obětního Konfueiovi neposlal i nezbylo mu nežli se vzdáti úřadu. Dojista zajímavý obrázel změny ministerstva v šerých dobách na dálnén východě.
Konfucius Konfuciův ki Kníže Ting
25 article
Od těch dob Konfucius vysokého úřadu ji nenabyl. Žáky provázen, obrátil se nejprvede západního státu Wei. V pohraničném městi I iung přál si jej spatřiti dozorce, jenž každého vynikajíeího muže, jenž tudy šel, snažil se po znati. Odcházeje od Konfucia pronésl k žákům jeho pozoruhodný výrok: »Prátelé, proč tru- chlite nad tím, že ztratil úřad? Ža je říše na scestí, tomu je již dlouho. Leč nebe použije mistra jako dřevěného srdce (toliž zvonu, jim svolává se lid) « Čirnáct let bloudil Konfuciu v cizině, snášeje různě přihody i nehody osudu Někdy, jako v Khusngu, byl ohrožen i jeho ži vol, jindy, jako v Čhiu, odňali mu prostředky ži- votní, aby nemohl dostati se do státu Tshu, je hož kníže k sobě ho vyzval, v čemž sousední státy viděly pro sebe nebezpeči. Ještě jednou jednalo se ve Wei, aby povolán byl k vládě. ale sešlo s toho pro neshodu v názorech, čím začíli tam nápravu. Konfucius chtěl začiti o samých jměn. »Nejsou li jména správná, pal neodpovídají slova; nedpovídají li slova, pak se neprovede věc; neprovede-li se věc, pak ne- daři se mravům a hudbě; nedaří li se mravům a hudbě, pak nejsou ani tělesné tresty a pokuty případné; nejsou li tělesné tresty a pokuty při padné, pak nemá lid, kam ruku a nohu strčili.
Konfucius
26 article
Navrátiv se do L, našel poměry aspoň potu změněny, že odpůrci jeho byli mrtvi a v růz ných úřadech zasedali jeho žáci. Byl vyzname nán, ctěn, ale k veřejnému působení již nepři šel. Kniže Ngni kung nepřál si jeho služeb, b přímo ho ignoroval. Tehdy zabořil se Konfu- cius do literárních prací, podjal se redakce kla- sických knih Šikingu, Š-kingu, Yik kingu, tak zvaných Velkých kingů, kromě toho knihy zvyků a obřadů Liki a knihy o hudbě Yok ki. Ale právě touto činností nabyl největšího vlivu na svůj národ, neboť názory jeho prošly do těchto kanonických knih, staly se samy kanonem. Prol Dvořák praví: »Z dohadu soudíme, že Konfu cius i v této části své činnosti, nevyjímajic an Čiin-tshien (jediný vlastní spis kronikářský, o něme zmínil jsem se nahoře), byl v prvé řadě mravo kárcem a politikem, při tom skrz nazkrze Čine nem. S našeho evropského a i všeobecně lid ského stanoviska lze mnoho namilati proti po- dobným zásadám v činnosti Iterární (rozumě při redakci pamálek staré literatury): přest zůstává nepochybným, že založil Konfucius právě touto literární činnosti svou hlavní slávu a že v prvé řadě ji děkuje, že nevzalo s jeho živolem za své i jeho dílo životní Ona zajisté nejen že zjednala mu věčnou vzpominku v pa- měti národa čínského, ale zabezpečila i trvaly vliv pro všechny časy, ni přítomný nevyjí majíe Konfucius zemřel r. 479 př. Kr., stát 83 léta, přeživ choť i syna, oplakáván žáky, jakoby byli ztratili otce, »želen samým vladařem, jenž ztratil vzor.« Hrob jeho, uprostřed leslk dubů a cypřiší, dosud je ctěn.
Šiking Konfucius Yik king
27 article
Prof. Dvořák použil již náčrtku životopis- ného, aby naznačil ráz idel Konfuciových, pro lkav jej hojně výroky filosofovými. Z těchi nej- významnějších je v této části charakleristika kterou Konfucius podal sám o sobě, když vé voda státu Še ptal se na něho žáka jednoho: »Prod jsi neřekl: Jeho byti člověkem záleží v tom, ž vyvinuje horlivost, zapomíná na jidlo, radostí nad získaným věděním zapomíná na zármutek tak neznamená ani bližící se stáří. Jen to js měl fici.« Jádro nauky Konfuciovy a tudíž i jádro spisu obsahují poslední dvě kapitoly. Prof Dvo- řák probirá v nich filosofii čínského Sokrata jednak v hlavních rysech, jednak v podrobno- stech, podávaje tak i soustavu jeho učení, i jed- notlivé přiklady, výroky, applikace zásad. Čin to nejspolehlivější methodou, analysou textů, do- chovaných v tak řečených malých king e ch, speciálně v Ssí-šu, Čtyřech knihách t. j. v Lün-iii (Hovorech), v Ta- hiok (Velké nauce), v Čung-yung (Držení se střední cesty) a ve výroeích Meng-tslových, jenž nauku Konfuciovu sebral z hovoru nejlepších žáků vnuka Konfuciova Khung kiho, známějšího pod jménem Tsi-ssi, autora výkladů ke kni- bám Ta-hick a Cung-yung. Proť. Dvořák dokládá každé své tvrzení citáty ze spisů těchto, překlá- danými přesnou methodou filologickou, s velkou znalosti jazyka i kultury čínské. Překlad, prvý český této látky zachovává ráz originálu i e
Dvořák Konfuciův Konfucius Dvo Sokrates Hovor ki Sse Lün Čung Tsi