ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 d79b8590-669b-11dc-a429-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 52, place 68, org 6, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
18. dubna 1900.
4 masthead
Císlo 106
5 article
Moravě nařídila vrátiti se k praxi Gautschových nařízení, nebyly by interessy Němců ani v nej- menším dotčeny, a bylo by k míru v Čechách blíže, než sami Němci myslí. Není potřebí jieh svolení, ale snad mohli by se dát znásilniti. Jestli Němci myslí, že by opětným zave dením vnitřní řeči úřadní ztratili z rukou nej silnější kompensaci za ústupky české, pakse silně mýlí. My Češi jen neradi přivádíme »di- plomacii koňských handlířů« — možno-li tak se vyjádřiti — theorii vzájemného se »napa- lování«. My rádi loyálně řekneme, co chceme. co můžeme povoliti, a až kam můžeme jíti Kdyby Němci ukázali svou ochotu k míru tím, že by přivolili k zavedení vnitřní řeči, pak jsem přesvědčen, že by dehoda o ostatním zákonu jazykovém byla snadnější, než je nyní. Řečník promlouvá o principu jednojazyčnost a dvoujazyčnosti, která je posud právním zákonným stavem v Čechách. Kdyby bylo garan- továno, že každý obyvatel tohoto královstv všude v zemi najde právo ve svém jazyku, kdyby zachován byl princip naprosté nedělitel- nosti zprávy státní v tomto království, a kdyby sčítání lidu provedeno bylo podle národnosti s náležitou ochranou menšin proti nátlaku většin vyslovil by se řečník rozhodně pro princip Gautsehových nařízení, poněvadž jedině tak je možno zavésti naprostou českost našich úřadů což pokládá za přední postulát každé národní politiky.
Gautschův Němec Čech Morava Čechy
6 article
Při dvojjazyčnosti v řéči služební zůstan vždy zbytek němčiny, leda by se služební řeč přece jen řídila podle toho, je-li okres jedno- jazyčný nebo smíšený. Úřady v Čechách, pokud nejsou smíšené, musejí býti v českých okresích české až do nejposlednějšího zákoutí úřadního života, to musí býti kardinálním požadavkem naší správy. Také naši úřadníci musejí mii nárok na službu státní, třeba bý neuměli ně- mecky, když nechtějí výš, než sloužit v českých okresích — zejmena tedy úřadníci nižší. Ovšem bude v jejich nejvlastnějším prospěchu, když budou se učiti německy. Ale rozhodně musíme se vysloviti proti jednostrannému zavedení obli- gátní němčiny na státních školách. Jinak byto nevadilo, u nás je to požadavek Němců z titulu státní němčiny, a tu musíme býti i v malicher- nostech obezřetní a opatrni. Němci by vůbe mohli nechati svých nároků na řeč státní nebo sprostředkovact. Sám dr Sturm jim řekl, ze aní r. 1867 nebyli dost silni, aby ji zavedli,a anýní ji chtějí prosaditi? Němčina můžese negativně uplatniti, znemožniti parlamentní jédnání ale prosaditi positivně nějaký zákon, to přece ani německá menšina u nás nedovede ač před ní veškerá státní autorita se poklonila v prach. Ať to zkus! a uvidí, jaký odpor se zdyihne od Terstu, jižního Tyrolska až do Hálíče, pak teprvé uvidí mohutnosto neněmecké většiny na říšské radě. Ostatně je požadavek jejich také nepolitický, mohou jím jenom ztratiti.
Němec Hálíč Čechy Terst jižní Tyrolsko
7 article
Všichni, kdož mlčky dnešní platnost němčiny v centrálních institucích mičky snášejí, budou přímo nuceni, aby se ohradili proti všelikým přivilegilm němčiný. Ne, také Němeům není potřebí státní něm- činy, nýbrž loyálního, upřímného smíru národ- nostního. Hyneme hospodářsky v Rakousku v Čechách. Celý svět kvapem pracuje na ho- spodářském zmohutnění zákonodárstvím, veřej- nou správou — my žijeme ve znamení obstrukce. Bohaté Čechy hynou, nemají ani dost prostředků na úpravu svých vod, na velkou agrární polj- tiku, které potřebují Němci i Češi. Zavedmev Čechách mír a Čechy budou k novému životu zrozeny, pro nás i pro Němce.
Němec Čech Čecho Rakousko Čechy Zavedmev Čechy mír
8 article
Ale jestli Němci neukáží se povolnými v otázce zavedení vnitřního jazyka českého, pak nevyjdeme z obstrukce, a následek bude ještě horší chaos, z něhož snad budou si ve Vídni hledět pomoci — absolutismem. Daleko s ním nedojdou, jako s ním nedošli daleko dříve. My opravdu nechceme absolutismu, poněvadž jsme konstituční, svobodomyslná strana a poněvadž český národ nemá příčiny přáti si absolutní vlády vídeňské byrokracie. Ale nebojíme se ho- My přečkali absolutism, když národ náš bylv plenkách národního rozvoje a uvědomění, a my přečkáme jej tím spíše nyní, kdy učinili jsme přece jen tak veliké pokroky, zejmena na poli kulturním. Naposled i zde rozhoduje síla většího počtu. Nás neněmeckých národů je víc, a v ná- rodech těch klíčí nový, jarý život, který na dlouho jha německého absolutismu nesnese.
Němec Vídeň
9 article
Jen jednoho by se bylo co báti, kdyby rozervanost strannická v českém národě dala chytrému absolutismu možnost, aby používal jedné české strany proti druhé a kdyby zájmové zeskupení českého lidu oslabilo národní jeho sjednocenost a jednotné jeho postupování. Pi bylo by nebezpečí, že by vídeňský absolutismua mohl mnohé v Čechách chytiti na vějičku ho- spodářských zájmů a síla našeho odporu byl by seslabena. Snad přece se v Čechách pozná, že ve chvili tak vážné nemáme porušovati sjednöcenost národní organisace. Hospodářsky a sociálně se organisujme — to žádá doba a moderní boj hospodářský a sociální. Ale národně tvořme jedno těleso, jeden nerozborný šik. A pak nemusíme se báti ani krutého abso- lutismu. Národy přece jsou naposled silnější než vlády. (Všeobecný souhlas a potlesk.) Pan Hofmann táže se, co chtějí udělat poslanci ve příčině z družení uhlí. Dr. Kra- mář ukazuje na obtíže otázky té, opětuje, že by vláda měla použíti moci své proti kartelům aby donutila účastníky kartelů železářských kteří jsou také majitely uhelných dolů, k sní žení ceny uhl.
Hofmann Čechy
10 article
Pan starosta Husák ostřé vystupuje proti řeči p. dra. Grěgra na Mělnfce, poněvadz národ náš nemá dost způsobilých sil, aby mohl dovoliti luxus odstraniti každých 10 l t celé politické strany. Schvaluje, že se mlado- čeští poslanci po zrušení jazykových nařízení mandátů nevzdali, nýbrž v boji vytrvali. Odsu- zuje strannický boj v Čechách, jak se nyní ved a nabádá k svornému postupu. Dr. Kramář děkuje p. Husákovi z vřelá jeho slova a vykládá, jakou by bývalo chybou, vzdáti se mandátů. Osobně by to bylo pravým štěstím pro většinu poslanců, poněvadž není příjemno být generálem poražené armády, třeba porážka byla nezaviněna. Ale vláda by byla sobě opatřila v době, kdyby z Čech ne- bylo poslance ve sněmovně, všechny potřeby, sejmena finanční, na dlouhou dobu a nová ob- strukce česká, až by po nových volbách přišl zase do Vídně, našla by pro obstrukci svou terrain nejnevýhodnější a česká věc by tím na dlouho byla poškozena. Pan dr. Engel, který poctivě a loyálně je proti obstrukci, byl úpln logickým ve svém návrhu, ale my ostatní, kteř jsme pro obstrukci, nemohli jsme návrhu jeho přijati, ač by nám to bylo osobně pravou úlevou.
Husák doktor Kramář Engel Čechy Vídeň
11 article
Proti panu dru. Grégrovi řečník mluviti nechce, poněvadž stanovy klubu zapovídají veřejné útočení poslanců na poslance. Ale proti tomu se co nejrozhodněji ohražuje, že by byli »realisté« svedli klub na scestí. My loyálně a otevřeně hlásili se vždycky k programu strany, jak podepsali jsme jej před volbami r. 1890. i když druzí proti němu jednali a dali se uvléci horečkou radikalismu. A jestli vliv náš byl větší,, než to prospívalo české věci, pak bylo to povinností pana dra. Grégra, který patři k nejstarším členům klubu a takovou má váhu aby byl stále na místě a zhoubný ten vliv po tíral. My vždycky podrobili se usnesení většiny a nejen to, my je veřejně a všude hájili, když stalo se proti naší vůli a našim hlasům Snad není hříchem na straně, poctivě podl svého přesvědčení pracovati, hájiti své názory vždy a všude, a když nejsou přijaty a uhlaso- vány, podrobiti se většině a loyálně hájiti názon většiny klubu. (Souhlas.) Pan učitel Janoušek souhlasí s vývody dra. Kramáře, stojí na programu strany svobodo- myslné, ale je ovšem také pro rozhodnou ráznou politiku.
Grégr Janoušek strana svoboda
12 article
Pan Hofímann se ještě táže, co chtějí mladočeští poslanci učiniti pro všeobecné hlasovalcí práv o Dr. Kramář odpovídá, že stranaje příliš slabá, aby sama je prosadila, a také že nelze zapírati, že nadšení pro všeobecné hlaso- vací právo v Čechách schladlo. Tomu se nesmí nikdo diviti, kdo připustil, aby se zvolenci če- ského lidu dali ve Vídni pod vedení různých pánů Adlerů, Pernerstorfrů atd., vystupovaliv nejtěžších chvílích proti české politice, posilo- vali německou, násilnou obstrukci, a konečně nejbrutálnějším násilím rozhodli vítězstvi něme- eké obstrukce, vedené proti právům jazyka českého, zejmena pak proli jazykovým právům našich menšin, našeho dělnictva a živnostnichva v tak zv. uzavřeném území. (Bouřlivý sou- hlas.) i p noliesg náes Když ještě dr. Kramář vyzval přítomné aby při volbě dali své hlasy jenom kandidátu který bezpodminečně přistoupí k straně svobodo myslné, skončena schůze, aby mohla býti ko- nána užší porada volitelů o osobě kandidáta pro volbu na sněm království českého. sld Naděje radikálů a ostatních nepřátel strany svobodomyslné na Semilsku důkladně n po- hořely.
Hofímann Kramář Adler Pernerstorfr Čechy Vídeň Semilsko
13 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 17. dubna. (Pracovní pro gram říšské rady.) Z božíhodových staui vídeňských listů, pokud se týkají vnítřní poli- tiky, stojí za zmínku situační zpráva, kterou »Reichsw.« obdrželaod vspolitické osoby, která je s to, míti dobré informace o úmyslech plánech řidících kruhů«. Pisatel stati soudí, že zemské sněmy musejí tentokrát své práce ukon- čiti nejdéle do 4. května, poněvadž zasedání sněmovní za žádnou podmínkou prodloužena nebudou. Hned po uzavření sněmů mají se opět sejíti smiřovaci konference, jež mají po- jednati o nerozhodnutých dosud otázkách, týka- jících se minoritních škol a vnitřního jazyka úřadního. V této poslední otázce nečeká se ovšem konečného dorozumění; nieméně musi se prý opatřiti nějaká úprava vnitřního úřad- ního jazyka, která by Čechy uspokojila aspoň na tolik, by mohli upustiti od obstrukce. 10. května má se opět sejíti říšská rada. Po- něvadž na jednacím pořádku prvé schůze bude pokračování v rozhovoru o novelle živnosten- ského řádu, možno se nadíti, že prvá schůze odbude se klidně. V ponděli, dne 14. května nastane přerušení v činnosti říšské rady, po- něvadž se toho dne sejdou v Pešti delegace
Praha Čechy Pešť
14 article
Delegáti budou 15. května přijati císařem ve slyšení; předsedou rakouské delegace bude tentokrát buď ryt. Jaworský nebo bar. Dipauli místopředsedou hr. Vetter z Lilie. Čeká se prý že delegace budou se svou prací letos hotovy v době co nejkratší, načež započne vlastn činnosť říšské rady. Běží především o roz- počet a investiční předlohy. Roz- počet — mluví se jen o zatímném rozpočtu na druhé pololetí — musí býti vyřízen do 30 června, jinak by říšská rada iusila býti odro- čena, aby se umožnila působnosť § 14. Také kvota by měla býti vyřízena do 30. června, aby nemusila býti znova stanovena panovníkem Na všechen způsob sněmovna bude povinna hned v prvních schůzích zvoliti kvotovou deputaci. Od přijetí neb zamítnutí rozpočtu bude záviseti, jak dlouho potrvá letní sněmo- vání. Investiční předlohy, dle domnění zpravodaje »Reichswehru«, obtíží činiti ne- budou (! ?), poněvadž jak vláda, tak i parla- mentní strany přikládají jim stejnou váhu, b i Čechové mají značný zájem na provedení projektovaných dráh v Čechách. (Navrženaje jediná spojovací dráha z Rakovníka do Loun.
Jaworský Vetter Čecho Čechy Rakovník Louny
15 article
Pozn. red.). Alo všechny tyto plány byse zvrátily, jakmile by se sněmovna ukázal k práci neschopnou. Co se potom stane,je dnes neznámo. Naj, všechen způsob — končí »Reichswehr« — vláda tentokrát obě- tována nebude. Především záleží prý mnoho na výsledku smiřovacfch konfereneh a na tom, jak skončí poslání dra. Rezka. O pracovním programu příšu říšské rady píše také vídeňský zpravodaj petrohradského »Kraje«. V celku souhlast s »Reichsw.«, sle rozchází se s ní v názoru na snadně pro- jednání investičních předloh. Tušíť právem, ž česká opposice využitkuje peněžní tíseň vlády. jež stojí před úplně vyprázdněnými pokladnami a nepodaří-li se vládě upraviti v čas otázku českého vnitřního úřádniho jazyka, že česká obstrukce zmaří projednání investičních předloh. jež mají dáti vládě k disposiči 500 millionů korun. »Vzhledem k (ěmto okolnostem — piše »Kraj« — mésíc květen bude jednak pro říšskou radu mensís infastus, jednak musí roz hodnoutí otázku o žívotní sehopnosti jak parla mentu, tak i vlády.«
Rezek
16 article
Z Vídně, 17. dubna. (K císařov cestě do BerlIna.) Orgán jihoslovanského klubu »Der Süden« zaznamenává z poslední doby dvě zprávy, ukazující, že rakouská politika směřuje nyní proti nám Slovanům. Jest to vy- hláška o císařově cestě do Berlina a jmenování nových rytířů zlatého rouna. »Jedna i druhá tato událost — píše »D. S.« — mluví sama o sobě výmluvnou řečí; spojeny obě dobromady musejí i nejdůvěřivějšímu člověku vysvětlití, že se chystá nová, těžká rána rakouským Slova- nům. Císařova cesta do Berlína znamená nový triumt přívrženeů trojspolku, znamená, že vláda se hodlá i příště opírati o ony dva národy. které byly odjakživa nejurputnější nepřátelé Slo- vanů a vedou proti nám už několik desítilet vyhlazovací boj. Toutéž řečí mluví i výběr po- litiků, kteří byli vyznamenáni propůjčením řádu zlatého rouna. Nositelé jmen Auersperg, Fürsten berg a Osvalď Thun jsou zarputili nepřátele všech slovanských snah a jsou známi jako mu- žové, kteří přese všechna poučení z historie chtějí na všechny budoucí časy ustáliti němockou diktaturu, spojenou s tyranisováním Slovanů Rakousku« Z Krakova, 17. dubna. (Sjezd okresních starostů haličských.) Po uzavření lvovského sněmu má býti svolán sjezd okresních starostů z cel Haliče, aby porokovali o následujících otázkách: 1. Jaké jsou příčiny vystěhovalectví haličského lidua co by okresní zastupitelstva měla podniknouti, aby předešla stěhování neb aspoň je upravila ? 2. Jakým způsobem se má prováděti nový stavební řád na venkově? 3. Souhlasné vystupování okresních zastu- pitelstev při doplňování železniční sítě v Haliči.4 Potřeba rozmnožení exekutivy okresních výborů opravy správy chudinských fondů. 5. Právo kon- troly okresních výborů při nemocenských poklad- nách. 6. Působení na rozvoj domácího průmyslu 7. otázka pensí úřadníků okresních.
Auersperg Osvalď Thun Vídeň Berlín Rakousko Krakov Halič der Süden
17 title
Politické zprávy zahraničné.
18 article V Praze, 17. dubna.
V Praze, 17. dubna. ado Car v Moskvě. Příjezd carských manželů se vším dvorem do Moskvy jest velkou událostí dne. Prvé zprávy o ní, přišlé k nám z Berlína, předpovídaly,že car v Moskvě vydá manifestosk ruské šlechtě. který bude míti významsí návratul cara Miku láše II. kotradicionalné politice ruských panov- niků:i Není-li toto předpovědění liché, ukážen se v několika dnech. Avšakn i beze všeho manifestu sama tato velikonoční jízda carova do prvé ruské stolice jest osvědčením ve prospěch národního ruského ducha, za jehož představitelku Moskvu plátí na rozdíl od Petrohradu, jehož duch je více kosmopolitický.i mýdans lyd »Cár v Moskvě!« Slova ta dle » Mocron- e« znamenají: car s národem svým. Ovšemio pišev dále řečený list i ——. iv Petrohradě je Rusko, i tam ruský národ miluje svého cara. Avšak »býti v Petrohradě« znamená Rusovi »býti ve službě«, kdůžto sbýti v Moskvěe znamená mu »býti doma«. Jetli caru zapotřeb oddechu, najde ho v nádherných zámeích okol petrohradského nebo na malebném pobřeží fin- ském, aneb až na jižním slunci Krymu. Aleto ještě neznačí »býti doma«e Doma jsou ruští ca- rové pouze v Moskvě, mezi posvátnými stěnami šedého, ale věčně mladého Kremlu. Tu jest místo, kde se narodila veliká Rus, místo, kde car a národ poznali svou nerozryvnou jednotu v národním duchu a bv duchu pravoslavné 3ve církve.
Mika Rus Praha Moskva Berlín Petrohrad Rusko Krym Rus Mocrone
19 article
Míjejí léta i věkové, mění se lidé i všechna tvář světa. Ale zde, v Kremle, beze změny zů stává tens duch, kterýmžije Rusko. Tento ne změrný duch žije i v carovi, il v národě. Jako za velkých carů moskevských ani nyní slova carského, pro jehož naplnění tento národ, jehož hlavou je Moskva, neobětoval by vše, co má, netáže se ani sebe sama, přeje-li si toho. Nebot i nyní, jako za dávných carů, zde v Moskvě srdce prociťuje, že různosti mezi carem a ná- rodem ruským není.Všn to stává se makavě jasným zde, v srdci Ruska. Ejhle, proč naši hosudárové tak draze si váží svého přebývánt v Moskvě, su sebe doma«. Zde upevňuje sev nich víra i v svůj národ, li v své veliké po- slání. Zde, v srdci Ruska, po každé jako by znova sestupovalo požehnání boží na svatý spo- lek cara pravoslavného s pravoslavným národem. Neochvějná jest víra národa v cary pravoslavné i v dobách pokušení. Ale ve chvílich jednoty cara a národa víra národní rozplameňuje se ve všech srdcích obzvlášť jaře a dělá očividným starý, radostný fakt, že car a ruský národ jsou jedno. A osvědčení této jednoty — a žádné má nifesty — dělá velikonoční vjezd carův do ma tušky Moskvy událostí, rädostnou přátelům Ru ska, strašnou jeho nepřátelům.
Kreml Rusko Moskva
20 article
Hlad a mor v Indii. Hlad a mor v Indii den za dnem se vzmá hají. Přes všechna vládní nařízení, prováděti nejpřísnější kontrolu nad přijímáním nebožákův do útulen, roste jich počet následkem úplné sklíčenosti obyvatelstva každým týdnem. V jislýéh oblastech stává se kromě toho i nedostatek vody čím dál lím citélnějším, tákže nelze útulny tyto, které byly zvláště v centrálních provin- ciích u značném počtu zřízeny a které nejsou vlastně nic jiného, než prostá tábořiště, v nichž tisíce naprosto zmořeného a k nijaké práci ne- schopného lidu umírají, ani vodou zásobiti První úmrtí morem stižených bylo zaznamenáno před dvěma léty v Kalkutě. POd té doby ee hlad a mor vůbec šiřiti nepřestaly. V posled ním těmdni zemřelo v jmenovaném městě 600 domorodců; všeobecná úmrtnošt se zdvojnáso- bila, mor řadí s nevídanou zuřivostí. V kraji Patně a ostalních oblastech bengalských šíří se nákaza den za dnem zrovna jako v bombayské provincii. Dle výroku předních kapacít zdravot ního sboru nelze pro tento rok zavlečení moru i do ostatních hlavních středisk země nijakým způsobem zameziti
Indie Kalkuta Patna
21 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Podezřelé otálení. Jak známo, roz hodla se vláda předložiti sněmům osnovu zá- kona, kterduž má býti povoleno vybírati z ko řatky zvláštní dávku zemskou. Pokladně krá- lovství českého výnesla by tato dávka bezmál čtyři milliony korun, prospěla by tedy značně zemi naší ve finanční tísní, v níž se nalezá Optimisté v zemském výboru i v rozpočtové ko misi sněmovní účtovali dávno již s timto příjmem domnivajíce se, že vláda dotýčnou osnovu před- loží sněmům hned při počátku, tyto že se n ní ihned usnesou a že dávka bude moci býti vybířána již letos. Však sněmy zasedají již bez- mála čtyři neděle a o předloze ani potuchy- V léže asi finanční poloze, jako sněm český. je též sněm haličský a týž mnohem krotší, než náš zemský parlament obrátil se do Vídně otázkou, co je vlastně s tou kořaleční dávkou A tu dostalo se mu zajímavé odpovědi, že letos již předloha podána nebude, že stane se tak až — na podzim. Jinými slovy, že letos s Umto zemským příjmem účtovati se nesmí, neboť na to ani pomýšleti nelze, že by sněm příští svolán byl dříve než letošní. Ostatně ži- jeme v situaci takové, že dnes nikdo ani vědět nemůže, jak v Rakousku to za rok vypadati bude, neboť o tom nemůže býti pochybnosti, že jdeme vstřie epochální změně. Neboť že Víden nám vnitřní úřadní řeč nepovoli dříve, než k tomu svolí Němci, o tom nemůže býti po- chybnosti! A my za cenu, za jakou nám j Němci nabízejí a v obsahu, jak nám ji nab zeji, že nikdy ji neakceptujeme, jest rovněž faktem, o němž nesmí býti pochybováno. v C ale nám zbude potom jiného než obstrukce?
Němec Vídeň Rakousko
22 article
A co stane se po obstrukci? — — To nikdo neví. A právě pro tuto eventualitu, pro dobu politického demna v Rakousku zdá se žesi vláda chce dar pro země určený — dávku ko- faleční — reservovati. Stát nemá peněz, po- kladny jeho jsou prý prázdny, státní hospodářstvi na suchu by uvázlo, kdyby parlament nepovoli mu investiční úvěr. Kořalka sice mnoho nevydá ale je tu také ještě pivo, na něž měla být rovněž uvalena zemská dávka, kterou ale, jak se zdá, má deset chutí sebrati z nouze — stát — Zbožná přání. Týdenní orgán něme ckého kasina je u vytržení nad tichou, třeba jen zvolna se vyvíjející změnou ve smýšlení obou národností v této zemi. Třeba prý to nebylo po chuti nacionálnímu radikalismu tu i tam, třeb prý se myšlence sblížení vzpíraly ještě živly odbojně, jisto jest, že na obou stranách rostou řady těch, kteři počinají nahližeti, že jim více prospěje výhodná obchodní smlouva a dobr zákon hospodářský, než lecjakés jazykové na řízení. Myšlenka snášelivosti prý zapouští kořeny a český národ nalezl prý již svého Masaryka který staví se v cestu Polně. Jest si přáti, ab co nejdříve stalo se také tak ve Vídní a ab také tamější obyvatelstvo setřáslo se sebe po- tupnou díktatüru antisemitskou a vybaviloee z podruží kreatur, jakými jsou Schneider a Gre gorig.— Židé v táboře naeionálních našich odpůrců jsou nenapravitelní. Dnes novými nadě jemi je naplňuje vzník nové strany. Od té oče kávají smír a ozdravéní našich neblahých po měrů. Zatím nechápou, že ze tak od lidu če- skéhotím vice vzdalují a že mezí nimi námi tím větší a hlubší otevírá se propast.
Kořalka Masaryk Schneider Rakousko Vídeň
23 article
Což odeizení jejich od nás v posledních letech skutečně již takové učinilo pokroky, že žijíee vedle nás a s námi, nedovedou učiniti si správný soud o situaci, v níž se nalezají oproti nám A přece jsou židé tak bystříl a prozíraví, al zápasu našemu a jeho pohnutkám zdá se, že nerozumějí ještě dnes ani za mák. Domnívá s snad »Prager Montagsblatt«, že jen nová strana a její stoupenci nevěři v rituální vraždu židov skou, či hloupé báchorce, že židé k Veliko- nocům zadělávají na macesy křesťanskou krvií Jest vůbec snad polenská vražda příčinou ne velké lásky, již požívají židé v národě českém
Prager Montagsblatt Veliko
24 article
Mnoholi pak je těch židů v českém kraji žijí cích, kteří s rodinami svými zapsali se do sčl tacího archu s obcovací řeči českou a dom skutečně česky mluvt? Mnoho-li pak nalezl by kdo v židovských domácnostech i v če- ském kraji českých knih a listů? Aži na červenou knížečku o Polné od dra. Masaryka snad ani jediné. Mnoho-li studuje židů na českých střed ních školách a mnoho-li na némeckých A nechť rozevře vůdce nové strany vlastní svů katalog a spočte židy, kteří poslouchají jak právníci u něho tu tak zvanou »praktiekou filo- sofii«, a mnoho-li jieh, ktefí tutéž filosofii poslou- chají u jeho kollegy německého? To jsou při- činy, z nichž se proti židům stavíme, a ne k vůli Polné. Židé ale domnívají se že nalezl v nově straně svého spasitele. V ni kladou své naděje a v ní domnívají se že uskateční se sen onoho chorobného humanismu, který nezná boj za právo, nýbrž resignaci který mezi tím, co obrozovat bude národ na základě Chelčického a učiti ho při tom německy, klidně bude pohlížeti na to, jak nám Němci budou odnímati jednu národní posici za druhou a brutálním svým způsobem šíříti mezi námi, se tří stran sevřenými, přímo do jejich národního centra vsunutými, své punství, jemuž tak dlouho již se bráníme. Jak jsme ale již naznačili: židé se v ohledu tom strašně mýlí. Učení nové strany nestane se u ná v Čechách nikdy krystalisačním jadérkem jiného názoru a počátkem nové doby, o níž snad Něme sní. S tou spekulací nepochodí. V ohledu tou se klamou, tak jako se klamou, když libůstku zaměňují s — velikou myšlénkou.
Masaryk Němec Polná Čechy
25 article
— Lázeňská místa a národnost. L zeňská místa, chtějí-li být v pravdě útulken chorých a nemocných, musejí mít ráz starýe asylů. Musí se v nich cítit volným a bez pečným každý, bez ohledu na to, jakého je původu. Klid sám o sobě je nezbytným léčivem a jen barbar by mohl tak hluboko poklesnouti, aby týral svého hosta. Toť sta- novisko všech správ lázeňských, nechť již se obrátíme de Emže, do Kissing, do Vichy nebo do Ostende, do S. Réma nebo Biurrizu. Jenom v lázních českých má prý býti jinak. Stalo se ne na náš prospěch, že léčivé prameny vytryskly v naší vlasti v krajích, jež záhy již byly za- brány našimi národními odpůrci, kteří okol- nosti této již nyní vykořisťují v ten smysl, aby prohlašovali tuto nuši zemi,1 oproti ne- orientovanému cizinci za německou. »Trávím v Čechách již po deset let do roku aspoň dva měsíce a dosud jsem česky mluvit neslyšel. Jak tedy tvrditi můžete, že vedete v Čechách bo o právo?« — namítal mi před léty již jisty politování hodný advokát, jemuž jsem se snaži vysvětliti naše poměry. Trávil dobu tuv Karlových Varech, kamž dojížděl starou ruskou cestou n západ přes Drážďany a po nikom se v tomto městě nesháněl. Čechové, kteři tam dleli, mlu- vili po » dobrém« zvyku tam německy a jinak nic mu nepřipomínalo, že nalezal se v králov. ství českém. Je ostatně známo, že ne pouz
jít Emže Vich Čecho Ostende Čechy Karlová Vary Drážďany
26 article
obecní zastupitelstvo, nýbrž že i vídeňská vláda ze všech sil se namahá, aby ničím ve vělších lázeňských místech nepřipomenula, že obce ty leží v království českém. V posled- ních letech ovšem stal se, pokud jde o ráz lá- zeňských míst v Čechách, jistý pokrok, v inter nacionalismus jejich mísí se dnes již platně také živel český. Zejmena v Karlových Va- rech, kde počet českých návštěvníků rok za ro kem roste. Naši lidé konečně za své dobré, po etivé peníze, s nimiž, mimochodem řečeno, tak neskrbli jako Němci, opovažují se mluviti tam, ovšem tedy pořád ještě na půdě království če- ského, česky a žádati za týž ohlad a tutéž ochotu, na niž činí nároky i petšlušník národa sebe menšího. Však již i ta skrovná míra vý- hod těch, z nichž těší se v Karlových Varech Čech, rozněcuje německý vziek a pašelse skutečně lístek, jenž opovažuje se každého na pranýř přibiti, kdoby českému lá- zeňskému hostu prokázal nějakou službu. Je to lístek »Wacht an der Eger«, jenž vyzývá v posledním čísle všechny majitele kaváren a hostinců, aby ve svých závodech netrpěli žádných českých časopisů, a zároveň hrozí každého stihati, kdo by se z hostinskýeh opřel tomuto diktátu. — Jsme přesvědčeni, ž při vší své lásce k veliké vlasti německé, kterou dokumentovali tím, že dali svým policaj- tům tytéž pruské přílby, jimiž opatřil stát čet- níky, že jedné z nejkrásnějších stezek dali jmeno »Bismareksweg«, jsou páni tak moudří, lázeř- ské hosty národnostně neprovokovati. Mohly by se jim potom státi věci takové, které by je ve světě, jenž pro radikálný německý naciona- lismus nemá dosti poněti, valně nedoporučovaly.
Němec če ský Čechy Karlová Virginie Karlová Vary Čechy Wacht an der Eger
27 article
Český lázeňský hostu vědomí, ž v Karlových Varech je na své do- mácí půdě, že nalezá se v Čechác má právo žádati aspoň stejných pozorností, jako host národa cizího, a v ohledu tom musí mu býti vyhověno. — Z Volyně. (Pův. zpráva.) Politický spolek pro okres volyňský přípojuje se k hlasům protestujícím proti roztrže n Čech v jednojazyčné obvody správní i soudní, kteréž zvláště pronikavě též okrasů s námi sousedících i okresu našeho dotknont se má. Ohražujeme ce proti porušení jed- noty vlasti naší, které v dalších svých důsled- cích směřuje k cílům pro zemi is říši stejně zhoubným. Ohražujeme se všal proti dělení vlastí našich také proto, že pro ně žádného věcného důvodu není, že naopak jím dlouholeté svazky a styky hospo- dářské roztrhány a nové obvody beze zření ku potřebám obyvalelstva zřízeny býti mají. Jsme přesvědčeni, že iobyvatelstvo německá okresů sonámi sousedících, jichž navrhované »ohraničení« dotknouti se má, pozvedlo by hla svůj proti tomuto počínání, kdyby volněa upřímně své minění mělo projeviti. Žádáme své pp. poslance, aby zavčas a všemi prostředky proti plánům, k roztržení země čelícím, vystou- pili, aby žádné pochybnosti o tom vzniknouti nemohlo, že návrhy vládou na veřejnost dané s roz hodným odporem všeho lidu če- ského počítati musí. — Politické sohůze. Veřejná schůz Selské jednoty moravské koná s v neděli dne 22. dubna o 3. hodině odpolední v hostinci »Nový svět« v Holešo v ě. N pořadu jest: Řeč říšsk. posl. Jos. Staro- štika »O politické situaci vzhledem ku posta- vení rolnietva« a posl. Jos. Vykou ka l »O působnosti roln. zemských poslanců na Mo- ravě«. Volné návrhy.
Vyka Karlová Vary Volyň Čechy
28 article
— Úmrtí. V ponděli oodpoledne zemřel zde pa Jan Zvolský, pražský měšťan a bývalý sládek ve stáří 80 let. Pohřeb koná se dne 19. t. m z ústřední síně na hřbitově olšanském. Zesnulý byl štědrým podporovatelem chudých a pro bodrou po vahu svoji těšil se všestranné přízni. — Žemaký výbor královátví českého schválil ve schůzi, konané dne 14. dubna, instrukc pro prim. lékaře, správce, pokladníka, jakož i do- mácí řád všeob. veř. nemocnice v Ml. Boleslavi. Zá- stupci při všeob. řemesl. školách jmenování: v Jaro- měři p. Frant. Polický, ve Vys. Veselí p. Artur Fessl, ředitel cukrovaru. Zamítnuty byly stížnosti: obce Kostelce n. L. v příčině zaplacení chudinského pro- centa z pachtovní dražby děkanských pozemků, obc pečíradské o zastavění pozemků čís. kat. 678 v Zbo- řeném Kostelci. Uděleno povolení k vybírání 33 obecní přirážky na rok 1900. C. k. místodržitelství uděleno, že zemský výbor se přimlouvá za žádost městyse Jablonného za povýšení na město. Zemské školní radě pro království české vysloven souhlas v příčiné zřízení zatímní pobočky v Debři; v příčině ponochání V. třídy při obecné dívčí škole v Kame- nickém Šenově a v příčině zřízení 6 zatímních po- boček při obec. školách v Georgswaldě. Dále vyslo ven jí zásadní souhlas se zřízením měšť. školy chla- pecké v Opočně (okr. Nové Město n. M.) a měšt divčí školy v Neustadtlu (okr. Frýdland).
Jan zvolský František Polický Fessl Olšanský Boleslav Kostelec můj Kostelec Jablonné Debř Opočeň Nová město nický Šenov
29 article
Volby do okresního zastupitelstva v Mllovsku u Tabora vykonaji se ve dnech 23. až 25. dubna t. r. Skupina venkovských obcí voliti bude dne 23. dubna o 9. hod. ranní 16 zástupeů v úřadovně okresního výboru. Město Milevsko zvolí dva zástupce dne 24. dubna o 9. hod. ranní v měst- ské radnici. Městya Sepekov volí jednoho zásťupee dne 24. dubna o 3. hod. odpol. u starosty v Sepe- kově. Skupina velkostatku volí 5 zástupců dne 25. dubna o 10. hod. dopol. v úřadovně okresního výboru — Z městské rady pražské. Schůze v úter dne 17. dubna. V záležitosti uspíšení stavby bu dovy staroměstského gymnasin a re- álky ku přání starosty intervenoval kromě p. inž Kaftana nejnověji i posl. dr. J. Čelakovský u místa- držitele, jenž mu sdělil, že na obě stavby vypraco- vané plány v těchto dnech byly zaslány do Vídně s návrhem, ahy se stavbou co nejdříve mohlo se začíti.
Kaftan doktor J Čelakovský Tabora Milevsko Sep Vídeň Městya Sepekov okresní výbor — Z městský rada
30 article
K tomuto sdělení dodal starosta pan dr. Srb, že vláda se započetím stavby reálky chce odkládati ai do doby, kdy investiční zápůjčka 500 millionů korun bude ústavné povolena. V rozvinuvší se na to rok- pravě vytčeno, že tato záminka k odkladu jeví e vlastně nátlakem na české poslance, aby na říšské radě investiční zápůjčce nekladli odporu. Pan Storch divil se tomuto výkladu a stálému odklá- dhní a poukazoval na hrozný stav obou škol, že místnosti jsou naprosto nezpůsobilé k vyučování a uvedl, že stavba gymnasia německého ve Štěpánské ulici byla mnohem později povolena a nebylo če- káno na investiční půjčku a se stavbou ihned za- počato. Vidno z toho, že se měří dvojím loktem, což zajisté u lidu českého způsobí roztrpčení myslí. — Petice obce pražské za ůpravu plat učitelských. Za důstojně upravení platů učitel- ských přimiouvati se bude k návrhu školního rele- rátu také rada městská zvláštní peticí na sněmu král. českého, v níž položen bude důraz na nutnost aby na úhradu zvýšených nákladů, jež obci pražské novou úpravou platů učitelských vzejdou, přikázána byla obci také přiměřena část oněch přijmů, jež sněm k úhradě zvýšených platů učitelských vůbec povolí. — Praesidiální sekretář p. Mlynář sdělil, že p. Alfredu Picardovi, generálnímu zástupci světové vý sta v pařížské, byl zaslán pozdravný telegram jmenem rady král. hlavn. města Prahy následujícího obsahu: »Sledujíc se vřelým zájmem velkolepé dílo osvěty.
doktor Srb Storch Picard Praha