3
masthead
18. dubna 1900.
5
article
Moravě nařídila vrátiti se k praxi Gautschových
nařízení, nebyly by interessy Němců ani v nej-
menším dotčeny, a bylo by k míru v Čechách
blíže, než sami Němci myslí. Není potřebí jieh
svolení, ale snad mohli by se dát znásilniti.
Jestli Němci myslí, že by opětným zave
dením vnitřní řeči úřadní ztratili z rukou nej
silnější kompensaci za ústupky české, pakse
silně mýlí. My Češi jen neradi přivádíme »di-
plomacii koňských handlířů« — možno-li tak
se vyjádřiti — theorii vzájemného se »napa-
lování«. My rádi loyálně řekneme, co chceme.
co můžeme povoliti, a až kam můžeme jíti
Kdyby Němci ukázali svou ochotu k míru tím,
že by přivolili k zavedení vnitřní řeči, pak jsem
přesvědčen, že by dehoda o ostatním zákonu
jazykovém byla snadnější, než je nyní.
Řečník promlouvá o principu jednojazyčnost
a dvoujazyčnosti, která je posud právním
zákonným stavem v Čechách. Kdyby bylo garan-
továno, že každý obyvatel tohoto královstv
všude v zemi najde právo ve svém jazyku,
kdyby zachován byl princip naprosté nedělitel-
nosti zprávy státní v tomto království, a kdyby
sčítání lidu provedeno bylo podle národnosti
s náležitou ochranou menšin proti nátlaku většin
vyslovil by se řečník rozhodně pro princip
Gautsehových nařízení, poněvadž jedině tak je
možno zavésti naprostou českost našich úřadů
což pokládá za přední postulát každé národní
politiky.
Gautschův
Němec
Čech
Morava
Čechy
6
article
Při dvojjazyčnosti v řéči služební zůstan
vždy zbytek němčiny, leda by se služební řeč
přece jen řídila podle toho, je-li okres jedno-
jazyčný nebo smíšený. Úřady v Čechách, pokud
nejsou smíšené, musejí býti v českých okresích
české až do nejposlednějšího zákoutí úřadního
života, to musí býti kardinálním požadavkem
naší správy. Také naši úřadníci musejí mii
nárok na službu státní, třeba bý neuměli ně-
mecky, když nechtějí výš, než sloužit v českých
okresích — zejmena tedy úřadníci nižší. Ovšem
bude v jejich nejvlastnějším prospěchu, když
budou se učiti německy. Ale rozhodně musíme
se vysloviti proti jednostrannému zavedení obli-
gátní němčiny na státních školách. Jinak byto
nevadilo, u nás je to požadavek Němců z titulu
státní němčiny, a tu musíme býti i v malicher-
nostech obezřetní a opatrni. Němci by vůbe
mohli nechati svých nároků na řeč státní nebo
sprostředkovact. Sám dr Sturm jim řekl, ze
aní r. 1867 nebyli dost silni, aby ji zavedli,a
anýní ji chtějí prosaditi? Němčina můžese
negativně uplatniti, znemožniti parlamentní
jédnání ale prosaditi positivně nějaký zákon,
to přece ani německá menšina u nás nedovede
ač před ní veškerá státní autorita se poklonila
v prach. Ať to zkus! a uvidí, jaký odpor se
zdyihne od Terstu, jižního Tyrolska až do
Hálíče, pak teprvé uvidí mohutnosto neněmecké
většiny na říšské radě. Ostatně je požadavek
jejich také nepolitický, mohou jím jenom ztratiti.
Němec
Hálíč
Čechy
Terst
jižní Tyrolsko
7
article
Všichni, kdož mlčky dnešní platnost němčiny
v centrálních institucích mičky snášejí, budou
přímo nuceni, aby se ohradili proti všelikým
přivilegilm němčiný.
Ne, také Němeům není potřebí státní něm-
činy, nýbrž loyálního, upřímného smíru národ-
nostního. Hyneme hospodářsky v Rakousku
v Čechách. Celý svět kvapem pracuje na ho-
spodářském zmohutnění zákonodárstvím, veřej-
nou správou — my žijeme ve znamení obstrukce.
Bohaté Čechy hynou, nemají ani dost prostředků
na úpravu svých vod, na velkou agrární polj-
tiku, které potřebují Němci i Češi. Zavedmev
Čechách mír a Čechy budou k novému životu
zrozeny, pro nás i pro Němce.
Němec
Čech
Čecho
Rakousko
Čechy
Zavedmev Čechy mír
8
article
Ale jestli Němci neukáží se povolnými v
otázce zavedení vnitřního jazyka českého, pak
nevyjdeme z obstrukce, a následek bude ještě
horší chaos, z něhož snad budou si ve Vídni
hledět pomoci — absolutismem. Daleko s ním
nedojdou, jako s ním nedošli daleko dříve. My
opravdu nechceme absolutismu, poněvadž jsme
konstituční, svobodomyslná strana a poněvadž
český národ nemá příčiny přáti si absolutní
vlády vídeňské byrokracie. Ale nebojíme se ho-
My přečkali absolutism, když národ náš bylv
plenkách národního rozvoje a uvědomění, a my
přečkáme jej tím spíše nyní, kdy učinili jsme
přece jen tak veliké pokroky, zejmena na poli
kulturním.
Naposled i zde rozhoduje síla většího
počtu. Nás neněmeckých národů je víc, a v ná-
rodech těch klíčí nový, jarý život, který na
dlouho jha německého absolutismu nesnese.
Němec
Vídeň
9
article
Jen jednoho by se bylo co báti, kdyby
rozervanost strannická v českém národě dala
chytrému absolutismu možnost, aby používal
jedné české strany proti druhé a kdyby zájmové
zeskupení českého lidu oslabilo národní jeho
sjednocenost a jednotné jeho postupování. Pi
bylo by nebezpečí, že by vídeňský absolutismua
mohl mnohé v Čechách chytiti na vějičku ho-
spodářských zájmů a síla našeho odporu byl
by seslabena. Snad přece se v Čechách pozná,
že ve chvili tak vážné nemáme porušovati
sjednöcenost národní organisace. Hospodářsky
a sociálně se organisujme — to žádá doba
a moderní boj hospodářský a sociální. Ale
národně tvořme jedno těleso, jeden nerozborný
šik. A pak nemusíme se báti ani krutého abso-
lutismu. Národy přece jsou naposled silnější
než vlády. (Všeobecný souhlas a potlesk.)
Pan Hofmann táže se, co chtějí udělat
poslanci ve příčině z družení uhlí. Dr. Kra-
mář ukazuje na obtíže otázky té, opětuje, že
by vláda měla použíti moci své proti kartelům
aby donutila účastníky kartelů železářských
kteří jsou také majitely uhelných dolů, k sní
žení ceny uhl.
Hofmann
Čechy
10
article
Pan starosta Husák ostřé vystupuje
proti řeči p. dra. Grěgra na Mělnfce, poněvadz
národ náš nemá dost způsobilých sil, aby
mohl dovoliti luxus odstraniti každých 10 l t
celé politické strany. Schvaluje, že se mlado-
čeští poslanci po zrušení jazykových nařízení
mandátů nevzdali, nýbrž v boji vytrvali. Odsu-
zuje strannický boj v Čechách, jak se nyní ved
a nabádá k svornému postupu.
Dr. Kramář děkuje p. Husákovi z
vřelá jeho slova a vykládá, jakou by bývalo
chybou, vzdáti se mandátů. Osobně by to bylo
pravým štěstím pro většinu poslanců, poněvadž
není příjemno být generálem poražené armády,
třeba porážka byla nezaviněna. Ale vláda by
byla sobě opatřila v době, kdyby z Čech ne-
bylo poslance ve sněmovně, všechny potřeby,
sejmena finanční, na dlouhou dobu a nová ob-
strukce česká, až by po nových volbách přišl
zase do Vídně, našla by pro obstrukci svou
terrain nejnevýhodnější a česká věc by tím na
dlouho byla poškozena. Pan dr. Engel, který
poctivě a loyálně je proti obstrukci, byl úpln
logickým ve svém návrhu, ale my ostatní, kteř
jsme pro obstrukci, nemohli jsme návrhu jeho
přijati, ač by nám to bylo osobně pravou
úlevou.
Husák
doktor
Kramář
Engel
Čechy
Vídeň
11
article
Proti panu dru. Grégrovi řečník mluviti
nechce, poněvadž stanovy klubu zapovídají
veřejné útočení poslanců na poslance. Ale
proti tomu se co nejrozhodněji ohražuje, že by
byli »realisté« svedli klub na scestí. My loyálně
a otevřeně hlásili se vždycky k programu strany,
jak podepsali jsme jej před volbami r. 1890.
i když druzí proti němu jednali a dali se
uvléci horečkou radikalismu. A jestli vliv náš
byl větší,, než to prospívalo české věci, pak
bylo to povinností pana dra. Grégra, který patři
k nejstarším členům klubu a takovou má váhu
aby byl stále na místě a zhoubný ten vliv po
tíral. My vždycky podrobili se usnesení většiny
a nejen to, my je veřejně a všude hájili,
když stalo se proti naší vůli a našim hlasům
Snad není hříchem na straně, poctivě podl
svého přesvědčení pracovati, hájiti své názory
vždy a všude, a když nejsou přijaty a uhlaso-
vány, podrobiti se většině a loyálně hájiti názon
většiny klubu. (Souhlas.)
Pan učitel Janoušek souhlasí s vývody
dra. Kramáře, stojí na programu strany svobodo-
myslné, ale je ovšem také pro rozhodnou
ráznou politiku.
Grégr
Janoušek
strana svoboda
12
article
Pan Hofímann se ještě táže, co chtějí
mladočeští poslanci učiniti pro všeobecné
hlasovalcí práv o
Dr. Kramář odpovídá, že stranaje
příliš slabá, aby sama je prosadila, a také že
nelze zapírati, že nadšení pro všeobecné hlaso-
vací právo v Čechách schladlo. Tomu se nesmí
nikdo diviti, kdo připustil, aby se zvolenci če-
ského lidu dali ve Vídni pod vedení různých
pánů Adlerů, Pernerstorfrů atd., vystupovaliv
nejtěžších chvílích proti české politice, posilo-
vali německou, násilnou obstrukci, a konečně
nejbrutálnějším násilím rozhodli vítězstvi něme-
eké obstrukce, vedené proti právům jazyka
českého, zejmena pak proli jazykovým právům
našich menšin, našeho dělnictva a živnostnichva
v tak zv. uzavřeném území. (Bouřlivý sou-
hlas.) i p
noliesg náes
Když ještě dr. Kramář vyzval přítomné
aby při volbě dali své hlasy jenom kandidátu
který bezpodminečně přistoupí k straně svobodo
myslné, skončena schůze, aby mohla býti ko-
nána užší porada volitelů o osobě kandidáta
pro volbu na sněm království českého.
sld Naděje radikálů a ostatních nepřátel strany
svobodomyslné na Semilsku důkladně n po-
hořely.
Hofímann
Kramář
Adler
Pernerstorfr
Čechy
Vídeň
Semilsko
13
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 17. dubna. (Pracovní pro
gram říšské rady.) Z božíhodových staui
vídeňských listů, pokud se týkají vnítřní poli-
tiky, stojí za zmínku situační zpráva, kterou
»Reichsw.« obdrželaod vspolitické osoby, která
je s to, míti dobré informace o úmyslech
plánech řidících kruhů«. Pisatel stati soudí, že
zemské sněmy musejí tentokrát své práce ukon-
čiti nejdéle do 4. května, poněvadž zasedání
sněmovní za žádnou podmínkou prodloužena
nebudou. Hned po uzavření sněmů mají se
opět sejíti smiřovaci konference, jež mají po-
jednati o nerozhodnutých dosud otázkách, týka-
jících se minoritních škol a vnitřního jazyka
úřadního. V této poslední otázce nečeká se
ovšem konečného dorozumění; nieméně musi
se prý opatřiti nějaká úprava vnitřního úřad-
ního jazyka, která by Čechy uspokojila aspoň
na tolik, by mohli upustiti od obstrukce.
10. května má se opět sejíti říšská rada. Po-
něvadž na jednacím pořádku prvé schůze bude
pokračování v rozhovoru o novelle živnosten-
ského řádu, možno se nadíti, že prvá schůze
odbude se klidně. V ponděli, dne 14. května
nastane přerušení v činnosti říšské rady, po-
něvadž se toho dne sejdou v Pešti delegace
Praha
Čechy
Pešť
14
article
Delegáti budou 15. května přijati císařem ve
slyšení; předsedou rakouské delegace bude
tentokrát buď ryt. Jaworský nebo bar. Dipauli
místopředsedou hr. Vetter z Lilie. Čeká se prý
že delegace budou se svou prací letos hotovy
v době co nejkratší, načež započne vlastn
činnosť říšské rady. Běží především o roz-
počet a investiční předlohy. Roz-
počet — mluví se jen o zatímném rozpočtu na
druhé pololetí — musí býti vyřízen do 30
června, jinak by říšská rada iusila býti odro-
čena, aby se umožnila působnosť § 14. Také
kvota by měla býti vyřízena do 30. června,
aby nemusila býti znova stanovena panovníkem
Na všechen způsob sněmovna bude povinna
hned v prvních schůzích zvoliti kvotovou
deputaci. Od přijetí neb zamítnutí rozpočtu
bude záviseti, jak dlouho potrvá letní sněmo-
vání. Investiční předlohy, dle domnění
zpravodaje »Reichswehru«, obtíží činiti ne-
budou (! ?), poněvadž jak vláda, tak i parla-
mentní strany přikládají jim stejnou váhu, b
i Čechové mají značný zájem na provedení
projektovaných dráh v Čechách. (Navrženaje
jediná spojovací dráha z Rakovníka do Loun.
Jaworský
Vetter
Čecho
Čechy
Rakovník
Louny
15
article
Pozn. red.). Alo všechny tyto plány byse
zvrátily, jakmile by se sněmovna ukázal
k práci neschopnou. Co se potom stane,je
dnes neznámo. Naj, všechen způsob — končí
»Reichswehr« — vláda tentokrát obě-
tována nebude. Především záleží prý
mnoho na výsledku smiřovacfch konfereneh
a na tom, jak skončí poslání dra. Rezka.
O pracovním programu příšu říšské rady
píše také vídeňský zpravodaj petrohradského
»Kraje«. V celku souhlast s »Reichsw.«, sle
rozchází se s ní v názoru na snadně pro-
jednání investičních předloh. Tušíť právem, ž
česká opposice využitkuje peněžní tíseň vlády.
jež stojí před úplně vyprázdněnými pokladnami
a nepodaří-li se vládě upraviti v čas otázku
českého vnitřního úřádniho jazyka, že česká
obstrukce zmaří projednání investičních předloh.
jež mají dáti vládě k disposiči 500 millionů
korun. »Vzhledem k (ěmto okolnostem — piše
»Kraj« — mésíc květen bude jednak pro
říšskou radu mensís infastus, jednak musí roz
hodnoutí otázku o žívotní sehopnosti jak parla
mentu, tak i vlády.«
Rezek
16
article
Z Vídně, 17. dubna. (K císařov
cestě do BerlIna.) Orgán jihoslovanského
klubu »Der Süden« zaznamenává z poslední
doby dvě zprávy, ukazující, že rakouská politika
směřuje nyní proti nám Slovanům. Jest to vy-
hláška o císařově cestě do Berlina a jmenování
nových rytířů zlatého rouna. »Jedna i druhá
tato událost — píše »D. S.« — mluví sama
o sobě výmluvnou řečí; spojeny obě dobromady
musejí i nejdůvěřivějšímu člověku vysvětlití, že
se chystá nová, těžká rána rakouským Slova-
nům. Císařova cesta do Berlína znamená nový
triumt přívrženeů trojspolku, znamená, že vláda
se hodlá i příště opírati o ony dva národy.
které byly odjakživa nejurputnější nepřátelé Slo-
vanů a vedou proti nám už několik desítilet
vyhlazovací boj. Toutéž řečí mluví i výběr po-
litiků, kteří byli vyznamenáni propůjčením řádu
zlatého rouna. Nositelé jmen Auersperg, Fürsten
berg a Osvalď Thun jsou zarputili nepřátele
všech slovanských snah a jsou známi jako mu-
žové, kteří přese všechna poučení z historie
chtějí na všechny budoucí časy ustáliti němockou
diktaturu, spojenou s tyranisováním Slovanů
Rakousku«
Z Krakova, 17. dubna. (Sjezd okresních
starostů haličských.) Po uzavření lvovského
sněmu má býti svolán sjezd okresních starostů z cel
Haliče, aby porokovali o následujících otázkách: 1.
Jaké jsou příčiny vystěhovalectví haličského lidua
co by okresní zastupitelstva měla podniknouti, aby
předešla stěhování neb aspoň je upravila ? 2. Jakým
způsobem se má prováděti nový stavební řád na
venkově? 3. Souhlasné vystupování okresních zastu-
pitelstev při doplňování železniční sítě v Haliči.4
Potřeba rozmnožení exekutivy okresních výborů
opravy správy chudinských fondů. 5. Právo kon-
troly okresních výborů při nemocenských poklad-
nách. 6. Působení na rozvoj domácího průmyslu
7. otázka pensí úřadníků okresních.
Auersperg
Osvalď Thun
Vídeň
Berlín
Rakousko
Krakov
Halič
der Süden
17
title
Politické zprávy zahraničné.
18
article
V Praze, 17. dubna.
V Praze, 17. dubna.
ado Car v Moskvě.
Příjezd carských manželů se vším dvorem
do Moskvy jest velkou událostí dne. Prvé zprávy
o ní, přišlé k nám z Berlína, předpovídaly,že
car v Moskvě vydá manifestosk ruské šlechtě.
který bude míti významsí návratul cara Miku
láše II. kotradicionalné politice ruských panov-
niků:i Není-li toto předpovědění liché, ukážen se
v několika dnech. Avšakn i beze všeho manifestu
sama tato velikonoční jízda carova do prvé ruské
stolice jest osvědčením ve prospěch národního
ruského ducha, za jehož představitelku Moskvu
plátí na rozdíl od Petrohradu, jehož duch je
více kosmopolitický.i mýdans
lyd »Cár v Moskvě!« Slova ta dle » Mocron-
e« znamenají: car s národem
svým. Ovšemio pišev dále řečený list i ——. iv
Petrohradě je Rusko, i tam ruský národ miluje
svého cara. Avšak »býti v Petrohradě« znamená
Rusovi »býti ve službě«, kdůžto sbýti v Moskvěe
znamená mu »býti doma«. Jetli caru zapotřeb
oddechu, najde ho v nádherných zámeích okol
petrohradského nebo na malebném pobřeží fin-
ském, aneb až na jižním slunci Krymu. Aleto
ještě neznačí »býti doma«e Doma jsou ruští ca-
rové pouze v Moskvě, mezi posvátnými stěnami
šedého, ale věčně mladého Kremlu. Tu jest
místo, kde se narodila veliká Rus, místo, kde
car a národ poznali svou nerozryvnou jednotu
v národním duchu a bv duchu pravoslavné
3ve
církve.
Mika
Rus
Praha
Moskva
Berlín
Petrohrad
Rusko
Krym
Rus
Mocrone
19
article
Míjejí léta i věkové, mění se lidé i všechna
tvář světa. Ale zde, v Kremle, beze změny zů
stává tens duch, kterýmžije Rusko. Tento ne
změrný duch žije i v carovi, il v národě. Jako
za velkých carů moskevských ani nyní slova
carského, pro jehož naplnění tento národ, jehož
hlavou je Moskva, neobětoval by vše, co má,
netáže se ani sebe sama, přeje-li si toho. Nebot
i nyní, jako za dávných carů, zde v Moskvě
srdce prociťuje, že různosti mezi carem a ná-
rodem ruským není.Všn to stává se makavě
jasným zde, v srdci Ruska. Ejhle, proč naši
hosudárové tak draze si váží svého přebývánt
v Moskvě, su sebe doma«. Zde upevňuje sev
nich víra i v svůj národ, li v své veliké po-
slání. Zde, v srdci Ruska, po každé jako by
znova sestupovalo požehnání boží na svatý spo-
lek cara pravoslavného s pravoslavným národem.
Neochvějná jest víra národa v cary pravoslavné
i v dobách pokušení. Ale ve chvílich jednoty
cara a národa víra národní rozplameňuje se ve
všech srdcích obzvlášť jaře a dělá očividným
starý, radostný fakt, že car a ruský národ jsou
jedno.
A osvědčení této jednoty — a žádné má
nifesty — dělá velikonoční vjezd carův do ma
tušky Moskvy událostí, rädostnou přátelům Ru
ska, strašnou jeho nepřátelům.
Kreml
Rusko
Moskva
20
article
Hlad a mor v Indii.
Hlad a mor v Indii den za dnem se vzmá
hají. Přes všechna vládní nařízení, prováděti
nejpřísnější kontrolu nad přijímáním nebožákův
do útulen, roste jich počet následkem úplné
sklíčenosti obyvatelstva každým týdnem. V jislýéh
oblastech stává se kromě toho i nedostatek
vody čím dál lím citélnějším, tákže nelze útulny
tyto, které byly zvláště v centrálních provin-
ciích u značném počtu zřízeny a které nejsou
vlastně nic jiného, než prostá tábořiště, v nichž
tisíce naprosto zmořeného a k nijaké práci ne-
schopného lidu umírají, ani vodou zásobiti
První úmrtí morem stižených bylo zaznamenáno
před dvěma léty v Kalkutě. POd té doby ee
hlad a mor vůbec šiřiti nepřestaly. V posled
ním těmdni zemřelo v jmenovaném městě 600
domorodců; všeobecná úmrtnošt se zdvojnáso-
bila, mor řadí s nevídanou zuřivostí. V kraji
Patně a ostalních oblastech bengalských šíří se
nákaza den za dnem zrovna jako v bombayské
provincii. Dle výroku předních kapacít zdravot
ního sboru nelze pro tento rok zavlečení moru
i do ostatních hlavních středisk země nijakým
způsobem zameziti
Indie
Kalkuta
Patna
21
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Podezřelé otálení. Jak známo, roz
hodla se vláda předložiti sněmům osnovu zá-
kona, kterduž má býti povoleno vybírati z ko
řatky zvláštní dávku zemskou. Pokladně krá-
lovství českého výnesla by tato dávka bezmál
čtyři milliony korun, prospěla by tedy značně
zemi naší ve finanční tísní, v níž se nalezá
Optimisté v zemském výboru i v rozpočtové ko
misi sněmovní účtovali dávno již s timto příjmem
domnivajíce se, že vláda dotýčnou osnovu před-
loží sněmům hned při počátku, tyto že se n
ní ihned usnesou a že dávka bude moci býti
vybířána již letos. Však sněmy zasedají již bez-
mála čtyři neděle a o předloze ani potuchy-
V léže asi finanční poloze, jako sněm český.
je též sněm haličský a týž mnohem krotší, než
náš zemský parlament obrátil se do Vídně
otázkou, co je vlastně s tou kořaleční dávkou
A tu dostalo se mu zajímavé odpovědi, že letos
již předloha podána nebude, že stane se tak
až — na podzim. Jinými slovy, že letos
s Umto zemským příjmem účtovati se nesmí,
neboť na to ani pomýšleti nelze, že by sněm
příští svolán byl dříve než letošní. Ostatně ži-
jeme v situaci takové, že dnes nikdo ani vědět
nemůže, jak v Rakousku to za rok vypadati
bude, neboť o tom nemůže býti pochybnosti, že
jdeme vstřie epochální změně. Neboť že Víden
nám vnitřní úřadní řeč nepovoli dříve, než
k tomu svolí Němci, o tom nemůže býti po-
chybnosti! A my za cenu, za jakou nám j
Němci nabízejí a v obsahu, jak nám ji nab
zeji, že nikdy ji neakceptujeme, jest rovněž
faktem, o němž nesmí býti pochybováno. v C
ale nám zbude potom jiného než obstrukce?
Němec
Vídeň
Rakousko
22
article
A co stane se po obstrukci? — — To nikdo
neví. A právě pro tuto eventualitu, pro dobu
politického demna v Rakousku zdá se žesi
vláda chce dar pro země určený — dávku ko-
faleční — reservovati. Stát nemá peněz, po-
kladny jeho jsou prý prázdny, státní hospodářstvi
na suchu by uvázlo, kdyby parlament nepovoli
mu investiční úvěr. Kořalka sice mnoho nevydá
ale je tu také ještě pivo, na něž měla být
rovněž uvalena zemská dávka, kterou ale, jak
se zdá, má deset chutí sebrati z nouze — stát
— Zbožná přání. Týdenní orgán něme
ckého kasina je u vytržení nad tichou, třeba jen
zvolna se vyvíjející změnou ve smýšlení obou
národností v této zemi. Třeba prý to nebylo po
chuti nacionálnímu radikalismu tu i tam, třeb
prý se myšlence sblížení vzpíraly ještě živly
odbojně, jisto jest, že na obou stranách rostou
řady těch, kteři počinají nahližeti, že jim více
prospěje výhodná obchodní smlouva a dobr
zákon hospodářský, než lecjakés jazykové na
řízení. Myšlenka snášelivosti prý zapouští kořeny
a český národ nalezl prý již svého Masaryka
který staví se v cestu Polně. Jest si přáti, ab
co nejdříve stalo se také tak ve Vídní a ab
také tamější obyvatelstvo setřáslo se sebe po-
tupnou díktatüru antisemitskou a vybaviloee
z podruží kreatur, jakými jsou Schneider a Gre
gorig.— Židé v táboře naeionálních našich
odpůrců jsou nenapravitelní. Dnes novými nadě
jemi je naplňuje vzník nové strany. Od té oče
kávají smír a ozdravéní našich neblahých po
měrů. Zatím nechápou, že ze tak od lidu če-
skéhotím vice vzdalují a že mezí nimi
námi tím větší a hlubší otevírá se propast.
Kořalka
Masaryk
Schneider
Rakousko
Vídeň
23
article
Což odeizení jejich od nás v posledních letech
skutečně již takové učinilo pokroky, že žijíee
vedle nás a s námi, nedovedou učiniti si správný
soud o situaci, v níž se nalezají oproti nám
A přece jsou židé tak bystříl a prozíraví, al
zápasu našemu a jeho pohnutkám zdá se, že
nerozumějí ještě dnes ani za mák. Domnívá s
snad »Prager Montagsblatt«, že jen nová strana
a její stoupenci nevěři v rituální vraždu židov
skou, či hloupé báchorce, že židé k Veliko-
nocům zadělávají na macesy křesťanskou krvií
Jest vůbec snad polenská vražda příčinou ne
velké lásky, již požívají židé v národě českém
Prager Montagsblatt
Veliko
24
article
Mnoholi pak je těch židů v českém kraji žijí
cích, kteří s rodinami svými zapsali se do sčl
tacího archu s obcovací řeči českou a dom
skutečně česky mluvt? Mnoho-li pak
nalezl by kdo v židovských domácnostech i v če-
ském kraji českých knih a listů? Aži na červenou
knížečku o Polné od dra. Masaryka snad ani
jediné. Mnoho-li studuje židů na českých střed
ních školách a mnoho-li na némeckých
A nechť rozevře vůdce nové strany vlastní svů
katalog a spočte židy, kteří poslouchají jak
právníci u něho tu tak zvanou »praktiekou filo-
sofii«, a mnoho-li jieh, ktefí tutéž filosofii poslou-
chají u jeho kollegy německého? To jsou při-
činy, z nichž se proti židům stavíme, a ne
k vůli Polné. Židé ale domnívají se že nalezl
v nově straně svého spasitele. V ni kladou své
naděje a v ní domnívají se že uskateční se
sen onoho chorobného humanismu, který
nezná boj za právo, nýbrž resignaci
který mezi tím, co obrozovat bude národ
na základě Chelčického a učiti ho při
tom německy, klidně bude pohlížeti na to,
jak nám Němci budou odnímati jednu národní
posici za druhou a brutálním svým způsobem
šíříti mezi námi, se tří stran sevřenými, přímo
do jejich národního centra vsunutými, své
punství, jemuž tak dlouho již se bráníme. Jak
jsme ale již naznačili: židé se v ohledu tom
strašně mýlí. Učení nové strany nestane se u ná
v Čechách nikdy krystalisačním jadérkem jiného
názoru a počátkem nové doby, o níž snad Něme
sní. S tou spekulací nepochodí. V ohledu tou
se klamou, tak jako se klamou, když libůstku
zaměňují s — velikou myšlénkou.
Masaryk
Němec
Polná
Čechy
25
article
— Lázeňská místa a národnost. L
zeňská místa, chtějí-li být v pravdě útulken
chorých a nemocných, musejí mít ráz starýe
asylů. Musí se v nich cítit volným a bez
pečným každý, bez ohledu na to, jakého je
původu. Klid sám o sobě je nezbytným
léčivem a jen barbar by mohl tak hluboko
poklesnouti, aby týral svého hosta. Toť sta-
novisko všech správ lázeňských, nechť již se
obrátíme de Emže, do Kissing, do Vichy nebo
do Ostende, do S. Réma nebo Biurrizu. Jenom
v lázních českých má prý býti jinak. Stalo se
ne na náš prospěch, že léčivé prameny vytryskly
v naší vlasti v krajích, jež záhy již byly za-
brány našimi národními odpůrci, kteří okol-
nosti této již nyní vykořisťují v ten smysl, aby
prohlašovali tuto nuši zemi,1 oproti ne-
orientovanému cizinci za německou. »Trávím
v Čechách již po deset let do roku aspoň dva
měsíce a dosud jsem česky mluvit neslyšel. Jak
tedy tvrditi můžete, že vedete v Čechách bo
o právo?« — namítal mi před léty již jisty
politování hodný advokát, jemuž jsem se snaži
vysvětliti naše poměry. Trávil dobu tuv Karlových
Varech, kamž dojížděl starou ruskou cestou n
západ přes Drážďany a po nikom se v tomto
městě nesháněl. Čechové, kteři tam dleli, mlu-
vili po » dobrém« zvyku tam německy a jinak
nic mu nepřipomínalo, že nalezal se v králov.
ství českém. Je ostatně známo, že ne pouz
jít Emže
Vich
Čecho
Ostende
Čechy
Karlová Vary
Drážďany
26
article
obecní zastupitelstvo, nýbrž že i vídeňská vláda
ze všech sil se namahá, aby ničím ve vělších
lázeňských místech nepřipomenula, že obce ty
leží v království českém. V posled-
ních letech ovšem stal se, pokud jde o ráz lá-
zeňských míst v Čechách, jistý pokrok, v inter
nacionalismus jejich mísí se dnes již platně
také živel český. Zejmena v Karlových Va-
rech, kde počet českých návštěvníků rok za ro
kem roste. Naši lidé konečně za své dobré, po
etivé peníze, s nimiž, mimochodem řečeno, tak
neskrbli jako Němci, opovažují se mluviti tam,
ovšem tedy pořád ještě na půdě království če-
ského, česky a žádati za týž ohlad a tutéž
ochotu, na niž činí nároky i petšlušník národa
sebe menšího. Však již i ta skrovná míra vý-
hod těch, z nichž těší se v Karlových Varech
Čech, rozněcuje německý vziek a pašelse
skutečně lístek, jenž opovažuje se každého
na pranýř přibiti, kdoby českému lá-
zeňskému hostu prokázal nějakou
službu. Je to lístek »Wacht an der Eger«,
jenž vyzývá v posledním čísle všechny majitele
kaváren a hostinců, aby ve svých závodech
netrpěli žádných českých časopisů, a zároveň
hrozí každého stihati, kdo by se z hostinskýeh
opřel tomuto diktátu. — Jsme přesvědčeni, ž
při vší své lásce k veliké vlasti německé,
kterou dokumentovali tím, že dali svým policaj-
tům tytéž pruské přílby, jimiž opatřil stát čet-
níky, že jedné z nejkrásnějších stezek dali jmeno
»Bismareksweg«, jsou páni tak moudří, lázeř-
ské hosty národnostně neprovokovati. Mohly
by se jim potom státi věci takové, které by je
ve světě, jenž pro radikálný německý naciona-
lismus nemá dosti poněti, valně nedoporučovaly.
Němec
če ský
Čechy
Karlová Virginie
Karlová Vary Čechy
Wacht an der Eger
27
article
Český lázeňský hostu vědomí, ž
v Karlových Varech je na své do-
mácí půdě, že nalezá se v Čechác
má právo žádati aspoň stejných pozorností, jako
host národa cizího, a v ohledu tom musí mu
býti vyhověno.
— Z Volyně. (Pův. zpráva.) Politický
spolek pro okres volyňský přípojuje
se k hlasům protestujícím proti roztrže n
Čech v jednojazyčné obvody správní
i soudní, kteréž zvláště pronikavě též okrasů
s námi sousedících i okresu našeho dotknont
se má. Ohražujeme ce proti porušení jed-
noty vlasti naší, které v dalších svých důsled-
cích směřuje k cílům pro zemi is říši
stejně zhoubným. Ohražujeme se všal
proti dělení vlastí našich také proto, že pro ně
žádného věcného důvodu není, že
naopak jím dlouholeté svazky a styky hospo-
dářské roztrhány a nové obvody beze zření ku
potřebám obyvalelstva zřízeny býti mají. Jsme
přesvědčeni, že iobyvatelstvo německá
okresů sonámi sousedících, jichž navrhované
»ohraničení« dotknouti se má, pozvedlo by hla
svůj proti tomuto počínání, kdyby volněa
upřímně své minění mělo projeviti. Žádáme své
pp. poslance, aby zavčas a všemi prostředky
proti plánům, k roztržení země čelícím, vystou-
pili, aby žádné pochybnosti o tom
vzniknouti nemohlo, že návrhy
vládou na veřejnost dané s roz
hodným odporem všeho lidu če-
ského počítati musí.
— Politické sohůze. Veřejná schůz
Selské jednoty moravské koná s
v neděli dne 22. dubna o 3. hodině odpolední
v hostinci »Nový svět« v Holešo v ě. N
pořadu jest: Řeč říšsk. posl. Jos. Staro-
štika »O politické situaci vzhledem ku posta-
vení rolnietva« a posl. Jos. Vykou ka l
»O působnosti roln. zemských poslanců na Mo-
ravě«. Volné návrhy.
Vyka
Karlová Vary
Volyň
Čechy
28
article
— Úmrtí. V ponděli oodpoledne zemřel zde pa
Jan Zvolský, pražský měšťan a bývalý sládek
ve stáří 80 let. Pohřeb koná se dne 19. t. m
z ústřední síně na hřbitově olšanském. Zesnulý byl
štědrým podporovatelem chudých a pro bodrou po
vahu svoji těšil se všestranné přízni.
— Žemaký výbor královátví českého
schválil ve schůzi, konané dne 14. dubna, instrukc
pro prim. lékaře, správce, pokladníka, jakož i do-
mácí řád všeob. veř. nemocnice v Ml. Boleslavi. Zá-
stupci při všeob. řemesl. školách jmenování: v Jaro-
měři p. Frant. Polický, ve Vys. Veselí p. Artur Fessl,
ředitel cukrovaru. Zamítnuty byly stížnosti: obce
Kostelce n. L. v příčině zaplacení chudinského pro-
centa z pachtovní dražby děkanských pozemků, obc
pečíradské o zastavění pozemků čís. kat. 678 v Zbo-
řeném Kostelci. Uděleno povolení k vybírání 33
obecní přirážky na rok 1900. C. k. místodržitelství
uděleno, že zemský výbor se přimlouvá za žádost
městyse Jablonného za povýšení na město. Zemské
školní radě pro království české vysloven souhlas
v příčiné zřízení zatímní pobočky v Debři; v příčině
ponochání V. třídy při obecné dívčí škole v Kame-
nickém Šenově a v příčině zřízení 6 zatímních po-
boček při obec. školách v Georgswaldě. Dále vyslo
ven jí zásadní souhlas se zřízením měšť. školy chla-
pecké v Opočně (okr. Nové Město n. M.) a měšt
divčí školy v Neustadtlu (okr. Frýdland).
Jan zvolský
František
Polický
Fessl
Olšanský
Boleslav
Kostelec můj
Kostelec
Jablonné
Debř
Opočeň
Nová město
nický Šenov
29
article
Volby do okresního zastupitelstva
v Mllovsku u Tabora vykonaji se ve dnech 23.
až 25. dubna t. r. Skupina venkovských obcí voliti
bude dne 23. dubna o 9. hod. ranní 16 zástupeů
v úřadovně okresního výboru. Město Milevsko zvolí
dva zástupce dne 24. dubna o 9. hod. ranní v měst-
ské radnici. Městya Sepekov volí jednoho zásťupee
dne 24. dubna o 3. hod. odpol. u starosty v Sepe-
kově. Skupina velkostatku volí 5 zástupců dne 25.
dubna o 10. hod. dopol. v úřadovně okresního
výboru
— Z městské rady pražské. Schůze v úter
dne 17. dubna. V záležitosti uspíšení stavby bu
dovy staroměstského gymnasin a re-
álky ku přání starosty intervenoval kromě p. inž
Kaftana nejnověji i posl. dr. J. Čelakovský u místa-
držitele, jenž mu sdělil, že na obě stavby vypraco-
vané plány v těchto dnech byly zaslány do Vídně
s návrhem, ahy se stavbou co nejdříve mohlo se začíti.
Kaftan
doktor
J Čelakovský
Tabora
Milevsko
Sep
Vídeň
Městya Sepekov
okresní výbor — Z městský rada
30
article
K tomuto sdělení dodal starosta pan dr. Srb, že
vláda se započetím stavby reálky chce odkládati ai
do doby, kdy investiční zápůjčka 500 millionů korun
bude ústavné povolena. V rozvinuvší se na to rok-
pravě vytčeno, že tato záminka k odkladu jeví e
vlastně nátlakem na české poslance, aby na říšské
radě investiční zápůjčce nekladli odporu. Pan
Storch divil se tomuto výkladu a stálému odklá-
dhní a poukazoval na hrozný stav obou škol, že
místnosti jsou naprosto nezpůsobilé k vyučování a
uvedl, že stavba gymnasia německého ve Štěpánské
ulici byla mnohem později povolena a nebylo če-
káno na investiční půjčku a se stavbou ihned za-
počato. Vidno z toho, že se měří dvojím loktem, což
zajisté u lidu českého způsobí roztrpčení myslí. —
Petice obce pražské za ůpravu plat
učitelských. Za důstojně upravení platů učitel-
ských přimiouvati se bude k návrhu školního rele-
rátu také rada městská zvláštní peticí na sněmu
král. českého, v níž položen bude důraz na nutnost
aby na úhradu zvýšených nákladů, jež obci pražské
novou úpravou platů učitelských vzejdou, přikázána
byla obci také přiměřena část oněch přijmů, jež sněm
k úhradě zvýšených platů učitelských vůbec povolí. —
Praesidiální sekretář p. Mlynář sdělil, že p. Alfredu
Picardovi, generálnímu zástupci světové vý sta v
pařížské, byl zaslán pozdravný telegram jmenem
rady král. hlavn. města Prahy následujícího obsahu:
»Sledujíc se vřelým zájmem velkolepé dílo osvěty.
doktor
Srb
Storch
Picard
Praha