ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d79480b0-669b-11dc-9404-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 29, person 52, org 5, work 4
1 masthead
Ročník XXXx.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 18. dubna 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 106.
4 article
Na ranní a odpol. lise přodplácí se- v Praze v adiminl něato vrk ieta s drojí dlonslko : ke na něste ve slialkáel sk o se roji sini. k2t
Praha
5 article „Osudné nebezpečí“.
„Osudné nebezpečí“. Velikonoční úvahy různých časopisů i politiků prosyceny jsou značnou dávkou pessimismu, jenž jest ohlasem šířícího se přesvědčení, že v této polovině říše opět přiblížil se okamžik, v posledních letech zvláště často se vracející, že politické umění dočasného ministerstva již se vyčerpalo. Po- cit tento za nynějšího ministerstva jest tím silnější, že neúspěchy jeho rozšířily se i na obor hospodářský. Krise uhelná a namnoze až křiklavé odmítnutí pozvání ku anketě uhelné odhalily slabost v otázce hospo- dářské zvláště palčivé a to samo o sobě jest nedobrou předehrou pro další akci, je- jímž středem budou předlohy investiční, kte- réž ohroženy jsou nešťastnou nedovedností v otázce rovného práva našeho jazyka, zru- šením jazykových nařízení nadobro zmatené. Přes veškery pokusy v tomto směru učiněné nepodařilo se vládě vzbuditi zdání, jakoby národnostní spor táhlými konferencemi po- zbyl na své příkrosti a protože vlastní vládní myšlenky, jak vyříditi spor tento, dosud ni kde se nevyskytly, takže právem rozmohlo se podezření, že jich vůbec ani není. přirozeně vzniká otázka, je-li trvání nyněj- šího ministerstva vůbec ještě odůvodněno .. Přátelé jeho sice se namáhají vyzdobiti jeho působnost »úspěchy«: že v posledním zasedání rady říšské přece jakž takž vyří- zeny byly některé záležitosti a že došlo ke konferencím německo-českým; ale výsledek těchto jest takový, že i účastníci konferencí vzdávají se veškeré naděje, a co se týče další činnosti rady říšské, nedovede nikdo pověděti, kolik schůzí tento málomocný sbor vůbec ještě bude s to vyplniti. To vyciťují i v kruzích německých věnují proto plnou pozornost otázce této.
6 article
Tak volá poslanec dr. Eppinger v článku na- depsaném »obhlídka«: V jakém budeme po- stavení, »nastane li opět starý chaos, a octne-l se opětně na denním pořádku špatně za- kryté porušení ústavy zvráceným používáním § 14. a což jest pravděpodobnější, když státní převrat, jehož mnozí lidé v klidné resignaci nějen se již neobávají, ale i si přejí, vý- sledky více než třicetiletého ústavního života býť i byly v mnohém ohledu sebe nuz- nější a měly zapotřebí oprav — obrátí v ssu- tiny a na jejich místo uvede nějaký oktrojo- vaný stav, ohledně jehož obsahu jsme pro- zatím odkázáni na domněnky naprosto ne- určité? Jsou duchové, kteříž dle zkušenost při takovýchto obratech v dějinách rakou- ských bývají činní, dobře smýšlející s Něme a příznivi rozvoji státu ve směru svobodném a pokrokovém? Podobné myšlenky znepokojují i »Neue Freie Presse«, když praví: »Jakkoliv návyk otupuje oproti nebezpečí, na něž ve vřavě bojovné se zapomíná, uvažující mysl vrací se ku přesvědčení, že od více než tří let v Rakousku stalo se pochybným, je-li možno ovládati stát konstitučně. Veškeré ony četné, politování hodné zjevy v oboru sociálním, hospodářském a v oboru občanských práv státních ustupují do pozadí před touto o s ud- nou otázkou. Podceňovati ji, toť by bylo vrcholem lehkomyslnosti; a ani tím nelze s utěšovati, že samo sebou se rozumí na tro- skách ústavy Rakousko německy ovládané.- V obou hlasech těchto vyznačen jest tedy zcela určitě směr, jenž po posavadních tři- letých pokusech a kombinacích s četnými mi- nisterstvy vystřídati může hasnoucí síly mini- sterstva nynějšího a pořádků posavadních.
doktor Eppinger Rakousko Neue Frei Presse
7 article
Pražská »Politik« již vidí v bar. Chlume ckém onu osobu, kteráž upraví absolutistické přechodní období, za něhož by se opatřily ony nezbytnosti státní, zvláště finanční, ku jejichž provedení pomocí rady říšské nedo- stává se naděje a důvěry Jak poslanec dr. Eppinger, tak »Neu Freie Presse« dobře vědí, že třicetiletí éry ústavní dospělo k nynějším koncům jen a jen neupřímností oněch politiků, kteří nedovedli panovačnost německou podříditi společným zájmům všech národů na rovnosti a svobo- dách občanských. Nemohou se tudíž diviti, když nynější jejich nářky a strachy v kruzích neněmeckých význí na prázdno a minou se naprosto účinku. Ostatně ani v okamžiku blížícího se osudného nebezpečí nedovedou se povznésti na výši opravdových a beze- Istných obhájců zásad pravé ústavnosti a proto připadli na zcela nezáživný recept, jak unik- nouti onomu osudnému nebezpečí
doktor Eppinger Chlum Neo Frei Presse
8 article
Prostředek spásy shledávají v německé nadvládě, jíž má se dostati posvěcení do brovolným podrobením se nás což nazývají — nezbytnou nutností smíření Není prý možná, aby stát poskytl neobme- zenou svobodu národností. Politická svo- boda jest svoboda politicky obmezená a když se použije této zásady na národnosti, snadno prý se vystihne, že národnostní rov- noprávnost, jak se jí u nás rozumí, totiz jakožto rovné právo veškerých národnost uplatniti se neobmezeně — odporuje pojmu státu! A protože obmezení vnu- titi se nedá — musí národnosti samy určiti obmezení své národ- nostní svobody dobrovolným podro- bením se zákonu, jejž by si samy daly A k tomu dospěti možná pouze »dorozumě- ním«. Vláda, jež prý by dala se pohnouti českou obstrukcí a vkročila opětně na dráhu jednostranných opatření, zaměnila by za če- skou obstrukci obstrukci německou.« Na prvý pohled by se mohlo zdáti, že takovýto způsob řešení národnostních spor jest opravdu kouskem šalomounské mou- drosti, ve skutečnosti jest to však věčn
9 article NARO
NARO stejná formulka — německé nadvlády. Opa- trně tu totiž zamlčeno se strany německé. že pánové trvají neůstupně na svém známém programu, který meze a výměru rovnoprávnosti určuje pro každý neněmecký okres jináče, který na ve- škeré potřeby národností odpovídá neustup- ným »non possumus«, a který, nemoha svou početnou silou proniknouti s progra mem svým, připadl nyní na myšlenku pro národnosti neněmecké ještě více pokořující aby totiž samy se zřekly práv svých, aby samy se podvolily výměře práv, jakji Němci ve svém vlastním prospěchu stano vili — a tomuto novému kaudinskému jhu dávají zvučné jmeno: dorozumění, smíření. A to má býti nabídka, již menšina ně mecká činí většině obyvatelstva této poloviny říše ? Pánové, podle toho opravdu nezbývá než vyčkati s resignaci příchodu osudnéh nebezpečí.
Němec Nara
10 article Světová výstava v Pařížl.
Světová výstava v Pařížl. Zahájení výstavy. V Paříži, 14. dubna. (Od zvláštního zpra vodaje »N. L.-) Vstoupil jsem do velkolepé výstavy svě tové, byl jsem přítomen památné slavnosti je- jího zahájení. Dojmy úchvatné, vzrušující, obran oslňující. Zahájení světové výstavy! Jakýto moment v kulturní historii národů Rozepěl bych se rád v nadšené hymně. jež by mně plynula z citů upřímných, nebo světová výstava letošní je skutečně podnik ko- lossální a krásný a koná se v Paříži, v roz- košném městě osvěty a umění, na půdě nám Čechům tak sympatické. Ale bohužel, střízlivý duch kritický je vě- domí povinnosti novináře milujícího pravdu, ne- odvislou a nepředpojatou pravdu nade vše stlumily tento lyrický rozmach můj — a mu- sím vám zcela upřímně říci: Světová výstava pařížská není hotova an připravena pro obecenstvo. Její slavnostní odhalení při veškeré okáza- losti nevystihovalo daleko velký význam národn i světové událostí. Mělo lesk uniforem a řádů nádheru, officiální ceremonie, zvučné fráze řeč- nické — ale nemělo styl velké manifeslac slavnostní a především nemělo — nadšení lidu. Tak résumuji celý svůj dojem dnešní slav- nosti v narychlo upraveném slavnostním sále na Polích Martových a mezí nedokončenými, roz- házenými budovami výstavními.
Čecho Martův Pařížl Paříž
11 article
Jako se říká Potěmkinovy vesnice, můž se nyní říkat Loubetova výstava. To, co byl dnes odhaleno presidentem republiky Loubetem ve jmenu světové výstavy, bylo pouhým odhale ním »sálu slavností«, několika částečně doděla- ných fagad a mostu Alexandra III. Za touto potěmkinsko-loubetovskou deko- rací zeje prázdnota výstavy nespořádané a ne- dodělané. Málo kdo lhal tolik, jako ministr Millerand, tvrdící 3. dubna, že výstava světová bude 13. dubna hotova aspoň tak, jako byla hotova svě- tová výstava v r. 1889 v den zahájení. Letošní výstava nebude ani za 14 dní v takovém stavu. Avšak uznati nutno, že v posledních dnech byl vykonán ohromný kus práce. Pracovalo s s úžasnou rychlostí dnem i noci na místech. jež musíla být aspoň částečně připravena pro zahajovací slavnosti. Viděl jsem slavnostní sál den před slavností, plný nepořádku, bez pod lahy, bez sedadel a lavic na tribunách, nevěři jsem, že nesmírná ta místnost bude v čas ho- tova. A dnes byl jsem překvapen dílem posled- ních 24 hodin. Sál byl hotov, vyšperkován, de korován a poskytoval pohled velkolepě effektn V koutě jednoho balkonu stál sice zapomenutý žebřík, opřený o drahocenný gobelin, nezaskl nými okny a dveřmí za tribunou akademiků advokátů bylo vidět kamsi na kupu trámů prken, trakařů — ale takové lapalie nestojí ani za povšimnutí.
Potěmkinův Loubetův Millerand
12 article
»Salle des fétes«, který má sloužit všem ofliciálním slavnostem výstavním, půsöbí mohutn svou nesmírnou rozlohou, zaujímá přes 6000 čtv. metrů a může se v něm umístit 25.00 osob, má kolosálně, směle rozpjatou klenbu za- sklenou pestře malovanými skly, ve 4 rozie jsou dekorativní panneaux, představují Metalurgii, Umění, Průmysl a Zemědělství, malované Cor- monem, Rochegrossem, Maignanem a Fla- nengem. Malby ty jsou velmi vzletně kompono- vány, ale působí jaksi mdle svým koloritem. Jak malířská tak i sochařská architektura sálu je velmi bohatá, členitá, rozmanitá a celek pů- sobí harmonicky. Pro velké slavnosti nelze si představiti lepšího jevišté. V tomto nádherném sále shromáždilos dnes odpoledne přes 15.000 osob. Byl to velmi pestrý a zajímavý obraz. Na tribunách ve 4 rozích sálu byly lože dam a amfiteatrálně zve daly se lavice, tísnící se tisíci a tisíci diváků Prostředek sálu byl rozdélen na skupiny jež byly vyhraženy poslancům, senátorům, dipl matům, důstojnictvu, akademii, tisku atd. uprostřed nesmírná ta maněge byla protknuta cestou, pokrytou koberci, vedoucí od estrády presidentovy najdruhý konec sálu, kde se, zvedá monumentální schodiště, vedoucí k přijímacímu Schodiště vroubeno bylo špalírem jízdn gardy — z dálky vyhliželo vskutku effektně. Nejkrásnější pohled poskytovala ovšem pre- sidentská estráda a skupina diplomatickéh sboru, oslňující barvami a zlatem uniforem pak lože paní Loubetové, kde seděly dámy vy- slanců a ministrů, kde bylo několik dokonale eleganíních jarních toalet svrchovaného chicu. sálu.
Rochegross Maignan Flo Loubet Coramon
13 title
NLl
14 article
Mezi pestrou strakatinou uniforem diplo- matů a delegátů všech národů, uniforem vojen- ských, diplomatických, exotických i záhadných kde sršely jen paprsky řádů a brillantových hvězd, procházeli se pilně kreslicí illustrátoři fotografově. Nejhledanějšími objekty byly thiea trální kroje uherských magnátů, které vyvol valy u dobrých Pařížánů jakousi smíšenou představu kapelníků cíkánských orchestrů herců baletních feerií. Na estrádě rovněž celý ohňostroj jiskřícíeh řádů na prsou zlatem zářicích uniforem vy- slanců, vedle nichž tratí se skromné fraky mi nistrů a státníků. Jeden z nich však nezaniká v té oslnivé spoustě, stojí v popředí, živě ho- voří s vysokým vyschlým starcem hr. Wolken- steinem, rakouským velvyslancem. Je to pan Paul Deschanel, mladistvě vyhlízející, elegantní president sněmovny. President senátu Fallier vyjímá se vedle něho jako obtloustlý, starý berní ve výslužbě. Ministr obchodu socialista Mille rand hledí se zachrániti v očích dělníků, stojí cích na římsách a ve výklencích tribun, tím že šlape diplomatům na nohy a tváří se nevo ným v té příliš aristokratické a uhlazené spo- lečnosti. Lavice, určené uprostřed sálu poslancům ministrům, byly by zůstaly bez mála z polovice prázdné, kdyby je neokupovalo obecenstvo. Opposice nepřišla a vládní poslanci obstaral nejvydatněji potřebný pollesk při řečích svých chefů. Pozornost vzbudiloj že minlste vojenstv generál Gallifet se nedostavil ku slavnosti.
Deschanel Mill Gallifet
15 article
Velmi slabé byla zastoupena Fráncie inte lektuelní, literární a vědecká. Z Akademie přišl pouze pp. Claretie, Henry Houssav. Sully- Prud- homie, pak několik i malírů a členů Institul — voila tout ! V těch kruzích má nynější vláda právě tak málo sympatie, jako mezi lidem. V poslední chvili událo se též malé nedo- rozumění s japanským princem Kotohito, ktery se chtěl súčastniti zahájení, ale poněvadž by byl ojedinělým zástupcem panujícího domu cizo zemského a musil by v ceremonielu slavnost míti výlučné místo — zůstal raději doma. Na pravo od ostrády mezi poslanci s skupil se kolem p. Picarda, generálního ředitel výstavy, celý štáb výstavní. Konečně, když již sál byl plný, panstv na estrádě se jaksi netrpělivě vrtělo, přišel pan president Loubet. Přišel skoro nepozorován. Jen jakési hnut na estrádě jej ohlásilo a pak zvuky Marseillaisy. Starý, otylý, pohyblivý páno se šedivým plnovou- sem posadil se na křeslo v první řadě estrády. maje po pravici presidenta senátu, po levi presidenta sněmovny, dále po pravé straně vy- slance cizích států a na levé straně Waldecka- Rousseaua, jako vždy bledého a zakaboněného. Milleranda a ostatní ministry. Ani jediný výkřik nepozdravil muže stojícíh v čele francouzského státu, který právě měl vy konati jeden z nejslavnějších obřadů svého vladaření. Nebožtíka presidenta Faura bylo prý ne- větší touhou zahájiti světovou výstavu. Viděls na vrcholi své slávy a ctižádosti, obklopena zá- stupci všech národů, vítána nadšením lidu. Kdyby měl být na místě pana Loubeta, klopýtajícíh uprostřed nepořádně se ženoucího průvodu přes kamení a trámy rozházené po neupravené výstavní cestě a vítaného hlasitějším voláním »Ať zije armáda!« nežli »Ať žije Loubet! « — jaké roz- czarowanie!
Houssav Sulla Kotohito Picard Loubet Waldeck Rousseau Millerand Faur Prud Loubet Institul
16 article
Podrobný popis průběhu slavnosti mi od- pusťte, bylo to velmi salonní, vážné, ale též officiálně chladné. Zahajovací feči ministra M illeranda i presidenta Loubet a nesly se zvučně, ale málo srozumitelně sálem, teprs z večerních listů poznal jsem jejich obsah. Ne- vynikají nad slavnostní rhetoriku podobného druhu. Mluví se v nich mnoho o dobrotě a spra vedlnosti, o věčném míru a solidaritě národů. Velká slova, slova, slova! Zvláště zajímaá v ústech ministra Milleranda, který v saměn nadšení nad výstavním úspěchem kapitalistické podnikavosti a spekulace zapomněl docela, žeje socialistou. Řeč Millerandova byla často přeru- šena potleskem, který ozýval se hlavně z dvou míst: z řad poslaneckých kollegů ministrových a odkudsi z výše sálu, kde byla umistěna sku- pina voličů řečnikových. Mnohem méně potlesku bylo při řeči Loubetově. Další podrobnosti ceremonie nemají pro českého čtenáře zajímavosti. Stručně uvádín jen, že velký orkestr asi o 300 hudobnícíe za řizení Paffanella sehrál slavnostní skladb od Masseneta a Saint-Saěnse, načež se presiden odebral se všim průvodem do přijimacího sálu kde za všeobecné strkanice a nepořádku poda ruku několika pánům, hlavně generálním komi sařům výstavním cizích států a timto přijet vyřízeno. Pak následovala oficiální procházka »zal jenou výstavoue Pěkná švanda! Již se těším na ty ku plety a satyrické popěvky, které v tomto málo heroickém pochodu budou pěti vtipní bardové v uměleckých krčmách na Montmartre Kolem fagad paláce textilního, oděvního metallurgického kráčel průvod v neladu zmatku, promísený zvědavci, prorazivšími vo- jenský kordon na cestě, pokryté kamením, dří vím, odpadky stavebního matertálu
Loubet Millerand Millerandův Massenet SaintSaěnsa Montmartre
17 article
Hludba hrála »Marseillaisu« — ze špaliru obecenstva ozvalo se několik osamělých výkřik »víve Loubet !« Slunce vysvitlo. Objevil se nádhern obraz. Za námi rozpinalo se fantasticky nád- herné průčeli elektriekého a vodního paláce, které, až bude zatopeno jasem světel a bare nými kaskádami vod, bude patřiti k nejkrásněj ším půvabům výstavním, po obou stranácl stály bílé budovy uvedených pavillonů, pře námi vypínala se pitvorní obrovitost Eiffelovy věže, nově olakované a v pozadí rýsovaly se vzdušné linie štihlých věži Trocadera. Ještě krásnější pohled zjevil se na mostě Jeně, na břehy řeky, pokryté malebnými budovami, pod nimiž třepetaly se vlajky a prapory všech ba- rev, všech národů. Zavznělo hřmění děl s te- rassv Tuillerií a hudba hrála, odkudsi zněle zvony. Vskutku krásný, mohutný dojem. — v němž zjevila se též celá lepost rozlohy svě- tové výstavy. Pod mostem vstoupil průvod na tři ozdo- bené parníky. Dostal jsem se na loď určenou poslancům a zástupeům tisku. Byl to zmatek křik, strkání jako všude. Ale brali jsme t všichni s pařížskou veselosti. Páni senatoři ne- ztratili humor ani v největší mele. A všelijaké zábavné epišody se vyskytly. Vidím ve výši na mostě kollegu a přítel novináře, který se mi ztratil v slavnostním sále. Chce se dostáti k lodi a nemůže se nějak do- rozuměti s policisty a úřadníky. Mává rukama tak zoufale živě, že jeho mimika nabývá do- jemné výmluvnosti. Úřadník vrti hlavou, krč rameny, můj confrěre mrská, hází rukama. Ko- nečně jej vidím, jak radostně běží po schodech dolů k lodi.
Vidím Jena ko Eiffelův věž
18 article
»Jak jsi se sem dostal ?« »Řekl jsem, že jsem ruský poslanec, un député russe ...« A úřadník, mající poněkud zvláštní před- stavu o ruské konstituci, tomuto důvodu ne- odolal. Po obou stranách Sekvany byly všechny budovy a pavillony ozdobeny prapory. Ve staré Paříži ze všech oken, vykýřů a arkýřů vyku- kovaly hlavy zvědavců. Pavillony všech státo byly slavnostně dekorovány. Zejména Mexik bylo v plném lesku, pavillon pokrytý koberci okrášlený palmami a před nimi celá kolonie mekická. Když jel president kolem pavillonu Anglie, ozvalo se nadšené volání; »Ať žije Loubet hip, hip, hurrá!« A to byla největší Loubetov ovace dnešní — z plic anglických . Jizda kolem cizozemských paláců byl velmi zajímavá, před našimi zraky míjely různé tvary a architektury, tu malebný, pestře poma- lovaný pavillon německý, gotické pavillony an- glický a belgický, pitoreskní bosensko- herce- govský, vzdušně barokový rakouský, těžkopádně slepený maďarský, ladný, světlý turecký, a nád- herný, pyšný italský a před všemi stály skupiny mužů a žen v národních krojích, vojáci, hudby hrály bymny a písně dotyčných vlastí. U mostu Alexundra III. vystoupli jsme n břeh. President Loubet kráčí přes most s r- ským vyslancem knížetem Urusovem po pravici. Pan Waldeck-Rousseau se kaboní ještě více, snad nudou, pan Deschanel tu a tam polohlasite prohodí slovo, snad si králí jednotvárnost tohot málo triumfálního pochodu vtipy (na koho ?) pan Millerand se mračí na obyčejné plebejce, kteří příliš dotěrně se vmísili do oficiálního průvodu.
Sekvan Loubet Waldeck Rousseau Deschanel Millerand Paříž Mexiko Anglie
19 article
Most Alexandra III. je pěkný, široký, vy- stavný, monumentální. Umění sochařské má velkou zásluhu o jeho majestátní vzhled, též mnoho zlata je použito na kandelábrech, py- lonech i ornamentech různých. Oficiální procházka konči o 4. hod. odpo lední v široké, nádherné aleji mezi oběma pa- láci v Champs-Elysies. President Loubet vstupuje do své slavnostní calěche, do ekypáže a la du mont, jejž vede známý stolba Montjarret. Vuz obklopený jizdní gardou, odjíždí do Elysejí. A obecenstvo ? Národ ? Lid Volmi spore plnil výstavu, chudé tvoři špalír v ulicích a v polich Elysejských, kde kameloti propůjčovali židle zvědavcům, chtějícím vidět presidenta, za — 20 centimů. Nikdy ne byla podívaná na presidenta tak laciná — vše obecná baisse. Výkřiky o slavnostech projevuje se duše davů. Zde se křičelo málo »Vive Loubet!« mnoho »Vive l'arměe!« — též »Vive la sociale!« ano i »Vive l'empire !«. Na polích Elysejských při odjezdu presi- dentově strhla se rvačka mezi přívrženci Loub tovými, kteří snad patřili k »brigádě akklama- torů«, o níž mluví Rochefort a mezi přívržene armády. Podivné výkřiky slyšel jsem dnes v Paříži Když jsme jeli na slavnostní lodi kolem nějaké budovy, volali na nás dělníci pracující na střeše »a bas les députés !« — pryč s poslanci ! — a »Panama !« Netečnost, ano i nepřátelství obecenstva je obrácena jen proti nepopulární vládě, jejíž po- pularita nevzrostla dnešní slavností, neboť ani Pařížanům nezdá se býti lhostejnou ostudná ne- hotovost světové výstavy. Ale vláda pospíchala s jejím otevřením, tak příliš pospíchala, jakoby nedůvěrovala zejtřku. V. Hlad ík.
Loubet tový Rochefort Pařížan V Hlad Champs Elyset Paříž Panama Montjarret Vive Loubet
20 article
Carský dar.
21 article
Z Paříže, 17. dubna. (C.-B.) Presiden Loubet prohlížel si dopoledne rusko výstavu na Trokaderu. Doprovázel ho mi- nistr obchodu Millerand, ministr zahra- ničných věcí Delcassé a výstavní ředitel. Presidenta přivítal ruský vyslanec kn. U ru so a hlavní komisař ruský kn. T en i š ev. Slavnosti bylí přítomni také emiro chivský a bucharský. Kn. Urusov provádél presidenta a rusk hudba hrála zatím marseillaisu a ruskou hymnu. Vyšlo se z obřadní sině, kde je mra mo- rová mapa Francie vyklá d a ná drahými kameny. Zde oznámil výslane presidentovi, že car nabizí tuto m a p Francii na důkaz své náklon- nosti. President Loubet děkoval za tot nové upevnění přátelských svazků mezi oběm národy v arobném prodejíi nní čsslo o sobě . . . a 2 e sdpeledni. ve allslkách na venkově annldslo. . . . . . . . 191 Inseraty plati se ho tově napřeá placení a Iuserty přijíe slracs v Marlanianinl- ustr ela k rlea Baktply a ssve
Millerand Paříž Francie Marlanianinl T en
22 article
Potom prohlédl si ruskou vesnici, kde mu jedna z dam jmenem velkokněžny Elišky po- dala chléb- sůl. Z Berlína do Paříže. Z Paříže, 17. dubna. (Zvl. tel. »N. L. «) Jednot kupcův a průmyslníků v Paříži telegrafovala předsedovi obchodní komory pařížské blahopřání. k zahájení výstavy; v depeši slaví výstavu jako ušlechtilé dílo kulturní, kteréž jest způsobilé, civilisované národy sblížiti. Před- seda obchodní komory pařížské, odpovídaje, po- ukázal na řeči Loubeta a Milleranda, v nichž vytknuta byla důležitost výstavy pro všeobecný mír a pro solidárnost všech národů.
Eliška Millerand Berlín Paříž obchodní komora
23 article
Z Paříže, 17. dubna. (Zvl. tel. »N. L.«) V první den výstavy (v neděli) navštivilo vý- stavu 118.630 platících osob (r. 1889 111.295 platících osob), mimo to ovšem dostavili se ale zástupy vystavovatelů, osob zaměstnaných při pracích výstavních i osob jiných na volně vstu- penky. V pondělí nebyla návštěva tak silná jako v neděli, neboť vál silný vítr, jenž zvedal cel mraky prachu a působil jiné oblíže. Z Paříže, 17. dubna. (C. B.) V elysejském paláci zahájena včera večer řada ofiiciálních slavnosti za příčinou otevření světové výstavy a sice hostinou, již dával o 260 příborech pre- sident republiky. U čestného stolu zaujal místa nuncius Lorenzelli, vyslanci rakousko- uherský, německý, italský, anglický, španělský, ruský, turecký a vyslanec Spojených států, celý diplomatický sbor, předsedové sněmovny a se- nátu, ministři, přednostové civilních a vojen- ských úřadů, obcí a soudcovského stav mnoho senátorů a poslanců a delegáti cizlch států na výstavě. Po hostině bylo v elysejském paláci přijímání hostů, pak koncert a ples, který měl velmi skvělý průběh. President Loubet bavil se delší dobu s vyslanci a zá- stupei cizích států na výstavé a dékoval cizím generálním komisařům za jejich zdatnou sou- činnost při zdaru výstavy
Lorenzelli Loubet Paříž spojený stát
24 article
Poslanec dr. Kramář ve schůzi voličů v Semilech. (Dokončení) Kdo myslí si, že vždycky poplave s prou- dem veřejného mínění, tomu ovšem zodpověd- nost je lehká — kdo myslí dál, ten snese ra- ději pohanu a podezřivání, než aby proti svému přesvědčení lichotil massám a honil se za je- jich potleskem. Stálá důvěra lidu a voličstva získá se jen jedním: pravdou a upřímností, třeba by ta pravda byla okamžitě sebe ne- příjemnější. Míy mohli dělat obstrukci branné předloze a lid by byl jásal. Ale co by se stalo, kdyby zlomili naši obstrukci a my ji prohráli ? Ti, kteři nejvíce nás hnali do obstrukce, nenašli by slov pohany pro nás, kteří jsme svedli bitvu tam, kde pravděpodobnost byla pro porážku. A my mohli při předloze, která měla jen tri krátké paragrafy, tak lehko být poraženi, tím spíše, poněvadž celá sněmovna byla by proti nám. Jak, není na místě odkrývati — ale my to dobře věděli. A kdyby naše obstrukce byla poražena v tak velké věci — přestali by se ji báti a my byli hotovi My vybereme si takový terrain bitvy, který se hodí pro náš malý počet a kde všechna pravděpodobnost je pro naše vítězství.
doktor Kramář Semily
25 article
Proto budeme obstruovati investiční před- lohu, investice v rozpočtovém provisoriu a samo rozpočtové provisorium. Tam kombinace mecha- nické obstrukce s obstrukci prováděnou ve vý- borech dává nám možnost, vyvážiti náš mensi počci. Jenom aby polom ti, kteři dnes nejvice hořekují nad ochablosti obstrukce, byli také na místě a konali svou povinnostl Namítá li se, že poškodíme hospodářské prospěchy své a svých spojenců, tu nelze za- pominati, že v boji o nejvyšší statky národa nelze se olližeti na nějaké hiospodářské ohledy, a že předlohy samy mají pro nás velmi málo prospěšného, a my nejsme ochotni, za druhou kolej na Františkově dráze, za dvě nádraží malou dráhu opustíti boj za nejvyšší, co máme, za práva svého jazyka. A naší spojenci, Slo- vinci, tak dlouho čekali na dráhu, která se jim slibuje, a počkají ještě nějakou dobu. Vzdet dnes dráha ta z jednacího pořadu více ne- zmizí.
Františkův
26 article
Ostatně, nesou-li snémy alpských zemí tak těžce naši obstrukci a vyzývajícli, tak snažně vládu, aby všechno učinila, by předlohu o turské dráze prosadila, pak měly i také vyzvat, aby učinila to jediné, co umožní projednání oné předlohy, aby zavedla opět vnitřní řeč služební v českých okresích alespoň v rozsahu Gautscho- vých nařízení. Bez toho stavét se nebude, po- něvadz § 14. zakazuje zadlužovati stát bez par- lamentního svolení. A v tom je také sila nasí obstrukce; kdo chce míti dráhy, ať působí pr zavedeni české vnitřní řeči úřadní. Jinak to nejde. A naopak, kdybychom i byli vyhráli ob- strukci v branném zákoně, vláda pomohla Vláda ovšem bojí se zavésti vnitrní re služební ze strachu před Němci, nechce zase míti za naši novou obstrukci německou. Ale konečně tak strašné ty hrozby Némců sna přece nejsou. Snad není tak nepravda, že Němei byli velmi rádi, když se z obstrukce dostali. Ale bylo by nesvědomité, vyvolati schválně novou jich obstrukci. To snad není však po- třebí. Němci obstrukci dělali proto, že utvořen byla většina bez nich a proti nim — a na venek pro jazvková nařízení, pokud se týkala vnější služby a dvoljazyčnosti úřadníků. Prot vnitřní řeči ničeho nenamitali. Kdyby tudí vláda bez obecného natizení, prostým rozkazem chefů jednotlivých odborů v Čechách a na
Němec Němei Čechy