2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
4. srpna 1907. Císlo 213.
4
article
Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka.
Porodinec.
5
article
V řadě humanních ústavů, ktoré si společ-
nost lidská k umírnění svých běd zřizuje, zaují-
má porodinec čelné místo. Porod jest sice při-
rozený děj, kterým se pokolení lidské udržuje
a rozmnožuje, nicméně tento, ač přirozený
děj, spojen jest s význačnou známkou bole-
stivosti, která sama již často donutí rodičku.
aby vyhledavala rady a pomoci, a takovou najde
nejlépe v ústavě k tomu účelu zřízeném, t.j.
v porodinci. Vedle -toho stávají se zhusta za
těhotenství a porodu takové příhody, kleré vážně
ohrožují zdraví a život matky a dítěte, nebez-
pečí takové dá se nejlépe zameziti v porodinci.
Vedle těchto přímých výhod, které poskytuje
porodinec lidstvu, jsou ještě výhody nepřímé.
Není totiž vždy možno, aby rodička neb
žena těhotná vyhledávala pomoči v porodinei,
na př. pro velkou vzdálenost nebo pro nedostatek
času; když by na př. nebezpečí pro matku neb
plod bylo veliké, že nemožno ztráceti čas dopra-
vou do porodince, nýbrž nutno zakročit ihned
K takovému okamžitému zákroku je nutno, aby
lékař k porodu volaný dobře byl obeznámen
s naukou porodnickou. Znalost tuto nelzesi
osvojiti z knih, nýbrž častým pozorováním po-
rodů pravidelných i nepravidelných.
6
article
Studující i mladý lékař musí jednak za ve
dení učitelova, jednak samostatně vyšetřovati
ošetřovati mnoho těhotných i rodiček, aby po-
zději v praxi věděl si ihned rady ve případech,
které odkladu netrpí. Právě pro tuto okolnost,
že při porodu často jest se ihned rozhodnouti
pro tu neb onu methodu léčebnou, jest lékaři
potřebna velká zkušenost porodnická, kterou
může nabýti jen v porodinci. Podobně se to má
s babičkami porodními, jichž úkol je, aby pečli-
vě ošetřovaly ženy při porodu pravidelném
okamžitě poznaly, jakmile porod stává se nepra-
videlným, aby ihned v pravý čas postaraly se
o pomoc lékařskou. Toma uči se kandidátky
v kursech v porodnici, kde vidí mnoho porodů,
vyšetřují a ošetřují ženy těhotně i rodičky za
vedoní profesorova.
Toma uča
7
article
Když uvážíme, jaké mnohdy neštěstí sti-
hne rodičku a tím často celou rodinu proto, že
nedostalo se jí v čas odborné pomoci, pochopí-
me teprve, jakým dobrodiním pro ženy těhotne
a rodičky jest porodinec.
Do porodince mohou býti přijaty ženy vdané
i svobodné. Ženy svobodné musí se nacházeti
aspoň ve 32. týdnu těhotenství, kdežto ženy
vdané mohou býti již v těhotenství do ústavu
přijaty jen tehdy, vyžaduje-li zdravotní stav je-
jich ošetřování ústavního. V bolestech porodní:h
musí být každá žena, ať svobodná ať vdaná, do
porodince přijata.
Při vstoupení do ústavu jest se vykázati
buď listem domovským nebo knížkou čelední,
nebo jest nutno před propuštěním z porodinee
takový výkaz si zaopatřiti, jinak by žena bez
průkazu odovzdána byla na policii ke zjištění
příslušnosti. Chudé ženy vdané i svobodné jsou
na klinikách porodnických zdarma ošetřovány,
za to jsou povinny dáti se vyšetřiti a ošetřiti
studujícími a kandidátkami, ovšem za vedeni
učitelova. Ženy svobodné nad to jsou povinny
zastávati službu kojných v nalezinci, mohou se
však z této povinnosti vykoupiti taxou 63 K. Za
to pečuje země prvních 6 let o jejich děti. Děti
manželské mohou jen ve zvláštních případech,
kdež by matka kojiti nemohla, na čas přijaty
býti v ošetření nalezinecké.
8
article
Denní poplatek na klinice jest 1 K 5 h, kte
rýžto plat v případě chudoby hradí zemský fond
neb u osob vdaných domovská obec.
Na platební oddělení přijímají se ženy té-
hotné i rodičky ať vdané ať svobodné neb vdovy.
Na I. tř. platí se denně 6 K, na II. 4 K, na IIl.
2 K. Mimo to jest nutno zaplatiti poplatek za
dítě a sice na I. a II. třídě 400 K, na III. třídé
240 K.
Vezme-li si však žena při propuštění z poro-
dince dítě své s sebou, vrátí se jí poplatek za
dítě, nevrací se pak tento plat za dítě tehdy
když bylo dítě již přijato v ošetření nalezinecké
I na platebním oddělení jest se vykázati ženám,
hledajícím tu útulku, listem domovským, avšal
jména matky nikdy se neprozradí, leda v ton
případě, když by matka po 6 letech k ditěti se
nehlásila, pak se toto dítě dá domovské obe
matčině. Vyjma osob, zaměstnaných na plateb-
ním oddělení a výjimečně c. k. úřadů, nemá ni-
ko přístupu k ženám na platebním oddělení s
nacházejícím, tedy ani ne studující, a proto také
ženy na platebním oddělení neslouží jako učebný
material. Jméno jejich se nikdy nikomu neprj
zradi, vyjma c. k. úřadům ve případech nutných
a pak když by matka po 6 letech se o dítě ne-
přihlásila; pak odevzdáním dítěte domovské ob
matčině prozradí se ovšem i její jméno. V tom
spočívá celá ta tajnost bývalého tajného od
dělení.
Návštěvy ošetřovanek dovoleny jsou léka-
řem službu konajícím pouze nejbližším dospě-
lým příbuzným, ovšem dovoluje-li toho zdra-
votní stav ošetřovanky. Ženy, čekající na
slehnutí v porodinci, zaměstnávají se, jsou-li
úplně zdravé, čistěním místností a nářadí, šilím
nového a správkou starého prádla a šatstva.
9
article
Vlastní šat a prádlo po přijetí se uloží, po
čas pobytu v ústavě nosí se ústavní prádlo i šat.
prádlo je práno v domácí strojní prádelně a ab
solutně čisto.
Strava vydává se ráno, v poledne a večer
Vedle toho nedělkám kojícím podávají se polév-
ky neb mléko dopoledne a odpoledne.
Jakmile dostaví se bolesti porodní, uvedena
jest žena na síň porodní, vykoupá se v teplé
lázni, dostane čísté prádlo a uloží se do železné,
čisté vystlané postele. Při porodu je svěřenu
pěči službu konajícímu lékaři, porodní babičce
a mladému lékaři neb kandidátce babictví.
Tito ještě 3 hodiny po porodu nad ní bdějí,
načež i s dítětem přenesena jest do pokoje ne-
dělek, kdež při normálním průběhu šestineděli
zůstává 9 až 10 dní, potom se propustí buď do
nalezince, nebo zaplati-li taxu 63 K, aneb je-li
vdána, neb zemřelo-li dítě, propustí se domů.
Vidno z toho, že takového ošetření, jakého
se dostává ženám v porodinci, nemůže se dostati
žádné ženě v sebe bohatší domácnosti.
Jednak zřídka, jen u bohatých, dovolují
toho prostředky, aby u ženy po porodu aneb
dokonce i po celou dobu porodu byl lékař, ba-
bička a ještě obsluha. Ale co zvláště padá na
váhu, jest, že v žádné domácnosti nelze udržeti
takovou čístotu, jako v porodinci. Tam jest n-
Bytek železný, tabule stolní skleněné, podlaha
terazzová, a to vše se denně myje a čistí, nikde
ani stopa prachu; nástroje jsou tu všechny po
ruce a absolutně čisty, ježto se přímo před po-
rodem vyváří, v každém případě dobrá assisten
ce ihned po ruce, to vše jsou výhody, kterýcl
v soukromém bytě často postrádati musíme.
10
article
Známo, že chorobu plodící organismy jsou
všude, na podlaze, na nábytku, šatstvu, prádle.
ovšem také na těle. Proto si myjeme ruce vyva-
řeným kartáčem v mýdlu, v horké vodě, a pol
ještě v některém desinfekčním roztoku, po pří
padě v alkoholu dříve, než na rodičku sáhneme.
proto i žena před porodem má se mýt a desin
fikovat, proto má být prádlo čisté, parou steri
lisované, a vůbec vše, co s rodičkou ve styk při
jde, tedy také postel, živůtky, přikrývky at
mají být naprosto čisté. Ale v domácnosti nelze
zabrániti, aby se při chůzi nezvedal prach, tam
nelze mít prádla sterilisovaného, dostatek při
padných mís a nádob na vyvařené nástroje; na
stane-li pojednou potřeba asistence, nutno tuto
teprve sháněti, zkrátka v domácnosti nuceni
jsme vše to, co v porodinci je připraveno k na
šim službám, teprve improvisovati, a improvisaee
je každá více méně nedokonalá, a nedokonalos
jakákoliv při porodu opět může mít vážné ná-
sledky pro matku a dítě.
11
article
Nepravím, že jest nebezpečno rodit doma
ale tvrdím, že jest bezpečnější rodit v porodinei
zvlášť kde lze očekávat těžší porod.
Laik obyčejně myslí, že celé učení o nutné
čistotě porodnické zvrátí tím, když poukáže na
porody, které odbudou se na ulici, ve stájích
bídných chatrčích, kde zůstanou žena i dítě
zdrávy. Ano, tomu skutečně tak jest. Jsou zná-
my případy rozsáhlých zranění, kde rány nebyly
zrovna čisté, r nastalo uzdravení. Naproti tomu
známo, že malé poranění někdy má v zápětí sm
otravou krve. Přijde na to, jaký druh plísní da
rány vnikne. A poněvadž plísní viděti nelze, mu
síme si vždy a zejména při porodu tak počinati
aby infekce pokud možno byla vyloučena, a t
se dá docílit jen absolutní čistotou. Ostatně ne
smíme zapomenout, že velmi mnoho žen násled
kem nedostatečné čistoty, zaviněné buď poměry
nebo nedbalostí při porodu a po porodu, hyne
a na ty se obyčejně nepoukazuje.
12
article
Přihlédněme k vývoji dnešního kr. zem. poro
dince a uvidíme hned, zda jest odůvodněn ná-
klad, který země na tento ústav vydává.
Roku 1762 nařídila císařovna Marie Terezie
zřízení útulny pro těhotné. Tomuto účelu odká
zala Augusla hraběnka Kinských ze Vchynie
Tetova r. 1763 50.000 zl., načež zakoupen
bylo několik domů v nynější Soukenické ulici
kdež pak r. 1765 nalezenci a r. 1766 těhotné
přijímány byly. R. 1777 umístěn byl tento ústa
v domě Šporkově, kdež mohlo 120 nalezenců
20 těhotných nalézti útulku.
Ústav tento brzy nedostačil. Proto otevřen
17. srpna 1789 nový porodinec a nalezinec v bu-
dově, darovené císařem Josefem II., která posta
vena byla Karlem IV. r. 1363 jako budova na
dační pro kněze kostela sv. Apolináře. Ale ani tat-
budova brzy nestačila, i bylo nutno přikupovali
domy okolní a tak ústav rozšiřovati. Ústav ten by
podřízen ředitelství všeobecné nemocnice; v něm
byly umístěny tehdy jen dvě kliniky a sice pro
studující lékařsví a jedna pro kandidátky ba-
bictví. Roku 1861 přešel porodinec do správy
zemské.
Marie
Terezia
Auguslo
Kinská
Šporkův
Josef II
Karel Iva
Apolinář
Vchynie Tetov
všeobecný nemocnice
13
article
Stálý nedostatek místa přiměl konečně
sněm ku povoleni stavby nové, výhradně pro po-
rodinec zřízené. R. 1867 počata a r. 1875 do-
končena stavba nynějšího porodince, zároven
v nové budově zřízeny byly tři kliniky a sice
klinika pro české studenty, klinika pro německ
a pro babičky utrakvistická klinika
Slavba vyžadovala nákladu 954.507 zl
35 kr., provedena jest na staveništi 6080 čtver.
sáhů velkém, zastaveno jest však jen 1874 čtve
rečních sáhů, 1 stopa, 3 palce, ostatní prostor
jest volný, jsou to zahrady a dvory.
Celá budova sestává z 11 traktů, trakt
správní o dvou patrech s kaplí uprostřed na stra-
ně severní, kolmo naň po každé straně jdou dve
trakty porodních a učebních síní, na tytc kolmo
jdou po každé straně tři křídla, na jih jest nízký
trakt kuchyňský, o něco dále jest strojovna a
prádelna. Celkem účelu porodnickému slouži
62 místností se 343 postelemi.
14
article
Původně zamýšleno bylo umístiti v této budově
pouze dvě kliniky, lékařskou t. j. pro kandidáty l-
kalství a babickou. Ale roku 1875 zřízena ještě
klinika pro kandidáty lékařstvi německé národnosti,
tak že jsou nyní v budově té umístěny kliniky tři;
to není nikterak na prosvěch úslavu, jelikož je státe
přeplněn nebo aspoň naplněn, nelze dokonale tříditi
perody z venkova přicházející od domácích, resp-
jeden a týž personál porody venkovské často již in-
fikovaně i porody domácí t. j. žen v ústavě delšt
dobu již dlícich obstarávati musí, čímž se infekce
snadno přenášeti může. Bylo by dobře, kdyby jedna
klinika z budovy ubyla. Jelikož Němci stále vedou
boj proti dosavadní škole babické, utrakvistické, chlě-
jice miti samostatnou školu německou pro německé
kandidátky babictví, mohlo by se jim vyhověti tak
že by se zřídila budova nová pro obě školy babické
t. j. českou a německou, které by byly úplně samo-
statné. Pak by bylo možno, aby kurs pro babičky
trval 10 měsíců, místo dosavadních 4 měsíců, kandi-
dátky odcházely by do praxe mnohem zkušenějšía
prakticky lépe vyevičené. Ovšem by rozdilení tě-
hotných a rodiček nesmělo se díli podle dosavadního
způsobu. Nyní totiž trvá příjem na každou kliniku
od 8 hodin večer do 8 hodin ráno, následující dobu
12 hodin přijímá klinika druhá a pak 12 hodin při-
jímá klinika třet., tak že vždy po 12 hodinách příjmu
je další přijímání žen těhotných a rodiček na dobu
24 hodin zastaveno pro jednu kliniku. Tím jest ovšem
počet ošelřovanek příbližně stejný na každé klinice,
ale kandidáli a kandidátky české národnosti jsou
oproti německým ve značné nevýhodě, ježto jest
počet žáků i žákyň českých 2- až Skrát tak veliký
jako německých, tedy kandidátka česká na př. vede
Skrát měně porodů než kandidátka německá.
Němec
15
article
Také lidštější bylo by, kdyby žena rodiei
v utrpení a bolestech aspoň slyšela svůj mateř-
ský jazyk a ne cizí, kdyby řádně s lékařema
ošetřovatelkou dorozuměti se mohla, a necítila
se v těto pro ni těžké chvíli jako chudý prodaný
otrok. Mohly by se tedy děliti těhotné a rodičky
národnosti české mezi českou kliniku lékařskou
a českou kliniku babickou, ženy pak německé
národnosti přicházely by na německou kliniku
lékařskou a babickou. Mnohým chauvinům bylo
by vyhověno, neboť by pak měli jaksi své území
čisté, neznešvařované jazykem druhé národ
nosti.
Kdyby — jak řečeno — trval kurs pro kan-
didátky babictví 10 měsíců, byl by takový kura
ovšem dražší, babiček bylo by méně, ale byly
by vyškolenější.
Ovšem musily by se jim zajistit oxistenčn
podmínky. Za 4 měsíce se kandidátka mnoho
naučít nemůže, resp. jsou mnohé, které mnoho
se naučí, ale vědomostí na rychlo získané dlouho
se v paměti nepodrží. Ovšem proti dřívějším ba
bičkám nezkoušeným jsou nynější, až na dost
četné výjimky, přece lepší.
Bylo potřeba podati taklo krátký náčrtel
rozvoje porodince, aby jednak odůvdněna byl
nutnost jeho, jednak odůvodněn i náklad, který
země ročně na porodinec nese. Příbližně možno
počítati ročně na všech třech klinikách as
3000 porodů, denní náklad na jednu ošetřovan-
ku činí příbližně 3 K.
Blahodárnost porodince jeví se ve výsled-
Kdežto ve starém porodinci od r. 1865 de
r. 1874 zmíralo horečkou omladnie 6.66 %, tu
v novém porodinci činí toto úmrtí asi 0.467.
a tu ještě nesmíme přehlédnouti, že do poro-
dince přicházejí rodičky z venku již infikované.
16
article
Jsou leta, že ani jedno úmrti nelze příčísti na
účet ústavu, a výsledek byl by ještě lepší, kdyby
porodinec měl svůj infekční pavilon. Doufejme
že této potřebě také brzy bude vyhověno.
Zajímavý jest v porodinci poměr státu k ze-
mi. Kliniky jsou totiž státní učiliště pro výchov
porodnickou kandidátů lékařství a kandidátel
babictví. Přirozeně má stát hradit výlohy, které
země s klinikami má, ale to stát nečiní, nýbrž
přisp'vá jen poměrně malým obnosem na kli-
niky, následkem toho země mnoho sama doplá-
ceti musí.
Nyní ještě všimněmež si, jaké přízni obe
censtva těší se tento, s velkým nákladem vy-
držovaný ústav. Jest s podivením, že tak málo
rodících žen vyhledává pomoc v ústavě. Většin
žen vdaných, které v porodinci rodily, dostala
se tam jen, že jiná pomoc nebyla, že zavolaný
lékař, nemoha sám porod ukončiti, je do poro-
dince poslal. Porod, který se na klinice mnohdy
lehce odbude, jest pro nepříznivé poměry v do-
mácnosti jako pro nedostatek místa, světla, či-
stoty, asistence mnohem těžší, ano i nebez-
počný, a přece ženy a celá rodina naléhá na lé-
kaře, aby přes tyto nepříznivé poměry ukončil
porod doma, a raději se vydávají ženy v nebez-
pečí, než by do porodince šly.
Rozumí se, že mám na mysli porody ta-
kové, které dopravení ženy do porodince dovo-
lují. Některé ženy pokládají za sebe nedůstojno
aby porodily v ústavě, kde rodí každá oby
čejná osoba. Jiné ze strachu, co se s nimi
v porodinci bude dít, zříkají se dobrodiní tohoto
ústavu.
17
article
Jest otázka, zda by nebylo lépe, kdyby tam
kde se dá předpokládat porod obtížný, pravdě-
podobně operativní, a jest dosti času k dopravě
ženy do porodince, lékař nepouštěl se do žád-
ného výkonu operativního a prostě nařídil přene
sení do porodince,
Při oporaci porodnické jest jistě možnos
infekce alespoň tak velká, jako při jakékoliv chi-
rurgické operaci, zodpovědnost porodníkova jest
zajisté také velká, vždyť jedná se z pravidla
o dva životy, a přece s každou chorobou chirur-
gickou beze všeho reptání jde se na kliniku nebo
do sanatoria, a jen na porodnikovi se žádá, aby
těžké a nebezpečné operace prováděl doma na
lůžku, na stole a židlich, při nedostatku asisten
ce a jiných potřeb. Jest žádoueno, by obecen
stvo učilo se dívati se na operace porodnické
právě s takovou vážností, jako na výkony chirur-
gické; když lékař uzná, že jest výhodno pro
ženu, aby porodila v porodinci, má se tato tomu
podrobiti v důvěře, že dobře jest jí radéno,a
nemá vidět v takovém lékaři člověka pohedl-
ného, který se chce jí zbavit a proto posílá jí
do ústavu, kde se na ni kandidáti budou učit.
Tyto zvrácené názery dosud u lidu slýcháme.
Kdyby správné nazírání na porodnické vý-
kony u lidu zavládly, pocítilo by se brzy, že
jeden porodinec pro celou zemi nestačí, že jes
třeba menších porodinců v okresích právě tak,
jako okresních nemocnic, jichž blahodárnost
Dr. Ant. Chvojka.
jistě nikdo nepopírá.
doktor
Antonín
Chvojka
19
article
Vědecké rozhledy.
Vědecké rozhledy.
Zjevy zdánlivého života tekutých
a kapalných krystalů.
Podává dr. Alexandr Batěk z Plzně.
Krystaly, toť květy nerostné. Jejich krásné
tvary připomínají nám, že celá příroda jest ovlá-
dána zákonem rythmu, kter, pozorujeme stejně
ve vločce sněhové, jako ve květu sasanky
v prostém popěvku našeho lidu venkovského.
Kdo několikráte krystaly v ruce měl a jim ně-
kolik minut pozorování věnoval, učinil si o nich
představu jako o tělesech tuhých, rovnými plo-
chami ohraničených, a přirovnal by je spíše
k mrtvým kostrám živých tvorů, než k bytostem
živým. Kdo však kdy měl příležitost viděti, jak
krystaly takové rostou, jak žijí na útraty roz-
toku matečného, a jak spolu zápasí o místo, ten
jinak se dívá na „neživá“ tato individua. Ve
tvoření krystalů leží zvláštní kouzlo a vyučováni
vědám přírodním mělo by počínati tím, že by
mladí adepti věd těchto krásné tvary krystalické
se učili samostatně vyvijeti.
doktor
Batěk
Plzeň
20
article
Učencům ovšem, kteří celý život svůj vě-
novali pozorování přírody, a kteří vyzbrojeni
jsou okem cvičeným a úsudkem bystrým, obje-
vují se při zkoumání celé světy zázračné, nám
ostatním rouškou neznáma zastřené. Zvláště
drobnohledem pozorovány nabývají zjevy tyt
tvářnosti zcela nové. C. Stryčkovski zkou-
mal pod drobnohledem drobounké kapičky rtutl
průměru menšího než jedna desetina milimetru,
k nimž přidal stopu iodu, a viděl, jak se s iodem
tím slučovaly, tvoříce hadovité výrůstky jako při
klíčícím obilí. Francouzský učenec Leduc ne-
chal z různých kapalin růsti útvary, listům rost-
lin vodních podobné. Pisatel těchto řádek kona
pokusy s mnoha solemi, které navzájem na se
působí, tvoříce ssedliny ve vodě nerozpustné
a obdržel za určitých okolností krásné obrazce
jemně žilkované, podobné křídlům motýlím
Z toho všeho jest patrno, že i ve hmotě zdánlivě
mrtvé nalézti můžeme bohatost tvarů, jako kde-
koli jinde v přírodě organické. Avšak analogie
tyto jdou ještě dále. Poznalo se, že krystaly
které byly zkomoleny, poraněny, svého tvaru ná
silím zbaveny, dovedou toto poranění zahojit,
jsou-li ponořeny do roztoku, z něhož mohou
Leduc
21
article
bráti látky k stavbě scházejících částí potřebné
a že v takovém roztoku i pouhým přesunutím
částeček těla svého menší poranění si zahojí.
Celá řada jiných událostí ze života krystalů byla
zkoumána na př. tvary, které povstávají při roz-
pouštění krystalů, tvary odbourávací, naprosto
rozdílné od tvarů, které vznikají při jich vzrůstu
a mnoho jiných podobných zajímavosti.
Všechny krystaly, o nichž jsme tuto mluvili.
vyznačují se svou tuhostí. Že by mohly existo-
vati také krystaly tekoucí, nadané pružností
ohebností, kterou se vyznačuje tělo rostlinné
nebo zvířeci, zdá se na první pohled věcí ne-
možnou. Poněvadž však prof. O. Lebma n
z Karlsruhe útvary takové objevil, třeba za to
míti, že tuhost není nutná vlastnost krystalů.
On ukázal, že existují látky kapalné, mající ve
smyslu optickém všechny vlastnosti obyčejných
krystalů. První takovou sloučeninou byla modi-
fikace iododu stříbrnatého stálá nad 146°. Po-
dobnou zkušenost učinil i Reinitzer r. 1888
s látkou, které říkáme cholestrylbenzoat a jíž
dáváme vzorec chemický CaHa.C-H.O2. Látka
tato, skládající se z krásných, bezbarvých lístků,
taje při 145.5° v kapalinu kalnou, hustoty oleje
olivového, a vyjasňuje se teprve při 178.5°. Tato
okolnost zavdala podnět ke zkoumání látky té
a všech jiných, které podobně se chovají, a tu
se poznalo, že látky ty mají všechny vlastnosti
krystalů, ač jsou úplně tekuté. Do dneška nauka
ta jest vypracována již velmi podrobně a více
než 21 látek podobných vlastností jest známo.
Lebma
Caha
Karlsruhe
22
article
Učenci rozeznávají celkem dva druhy takových
kapalin. Krystaly, které tekou, ale samy sobě
ponechány zachovávají podobu krystalickou a
které bychom mohli pojmenovati tekuté krystaly,
a krystaly, které se více blíží kapalinám, vytvo-
řujíce nejraději útvary kapkovité, chovající se
ve smyslu optickém jako krystaly obyčejné, které
budeme nazývati krystaly kapalnými. Mezi tě-
mito dvěma extremy jest pak velké množství
přechodů.
23
article
Takový krystal tekutý jest nadán podivu-
hodnými vlastnostmi. Díváme-li se drobnohle-
dem na př. na krystaly olejanu ammonatého, vi-
díme jehličkovité jehlance se zakulacenými hra-
nami. Dotknouli se dva takové krystaly jeden
druhého, slejí se v kryštal jediný, větší. Změ-
níme-li podobu jejich, snaží se samy podoby pů-
vodní opět nabýti. Tento úkaz zvláště lze po-
zorovati na látce obšťastněně nehorázným jmé-
nem ethylester kyseliny para-
azooxybromskořicové. Pozorujeme-li
přípravek, skládající se z mnoha krystalů této
látky v průvanu u okna, kde následkem kolísání
teploty jednotlivé krystaly se tvoří, jiné se roz-
pouštějí a dotýkajíce se navzájem, bleskurychle
jeden druhý pohlcují, máme před sebou podivu-
hodné divadlo boje na život a na smrt těchto
neživých tvorů, při němž individua slabší od
silnějších jsou sežírána. Důvod tohoto stékání
krystalů leží ovšem právě tak, jako na př. u ka-
pek vodních a rtuťových v povrchovém napjetí.“)
Příkladem nahoře zmíněných kapalných
krystalů jest paraazooxyfenetol, objs-
vený Gattermannem. Ten skládá se z ku-
latých kapek, v jichž nitru spatřujeme, hledíce
určntým směrem, temné jádro. Zvláštní však jest,
že jádro to nelze uchopiti pincetou, ba že když
díváme se směrem o 90° obráceným, jádra vů-
bec novidíme. Dotknou-li se dvě takové kapky,
splynou nejen samy v jednu, nýbrž po chvlli
splynou i jejich jádra. Tyto úkazy lze ještě lépe
pozorovati ve světle polarisovaném a v poli ma-
gnetickém.
hodný divadlo boj
24
article
Velmi jest zajímavo, že tekuté i kapalné
krystaly dovedou v sebe pojímati cizí tělesa,a
jest možno způsobem takovým je barviti; na př.
alkoholickým roztokem červeni Magdala.
Ochlazujeme-li kapky ty shora, ohřívajíceje
zdola, počnou se všechny otáčeti ve směru proti
ručičce hodinové a to tím rychleji, čím větší
jest rozdíl obou teplot.
Nejzajímavější jsou poslední pokusy Leh-
manno vy. Co nám tuto popisuje, zni jako po-
hádka. Podařilo se mu vytvořiti krystaly, které
jako poupata jeden z druhého rostou a do-
sáhnuvše jisté velikosti, samy odpadávají, vy-
tvořil mezi krystaly tyčinky, které krystaly od
sebe odstrkávajíce, rostou do délky, červovitě
se vinou, do předu a nazad lezou, rostou a také
se dělí právě tak, jako živé buňky.
Tyto zázraky, jako by potvrditi měly mínění
Haeckelovo, který krystaly nepokládá za
hmoty mrtvé, nýbrž za jakýsi druh tvorů živých
na nejnižším stupni vývoje. Tak stále více se
blížíme době, kdy chápati budeme zjevy přírodní
a vzájemné jich vztahy se stanoviska jednol-
ného, a kdy se překlene i ona nepochopitelná
propast mezi přírodou živou a hmotou zdánlivě
mrtvou, neživou.
Haeckelův
Magdala
25
article
X Na francouzských universilách bylo dle právě
vydané statistiky tamního ministerstva vyučování
v minulém semestru zapsáno 38.197 posluchačů,
z nich 35.638 mužů (33.399 Francouzů, 2239 cizincůl
a 2559 žen (1364 Francouzek a 1195 cizinek). Z to-
hoto úhrnného počlu právní vědy sludovalo 15.551
(124 žen), medicinu 8297 (796 žen), farmacii 2290
(66 žen), literaturu 5710 (1105 žen), přírodní vědy
filosofii, historii atd. 6349 (468 žen). Pařížská un-
versita sama o sobě měla 15.789 posluchačů. Za n
následují Lyon v 2783, Toulouse (2675). Bordleau
(2496), Nancy (1841), Montpellier (1752), Lille (1560).
Rennes (1498), Aix-Marseille (1269), Dijen (966), Poi-
liers (962), Grenoble (896), Caen (814), Besängon
(325) a Clermont (281).
Francouz
uno
Lyon
Toulouse
Montpellier
Lille
Rennes
Grenobl
Caen
Clermont
AixMarseille
Poi
Francouzek
Bordleau
Nancy
Dijen
Besängon
26
article
X Náhrada za radium? O důležitém objevu roz-
šířly se minulý týden zprávy z Paříže. Dle nich
jistý mladý studující mediciny jménem André Lau-
rien z Rochefortu nalezl látku, která obsahuje zcela
totožně vlastnosli s radiem. A. Laurien, jenž je teprv
21 roků stár, nazval tuto látku „molybdott“, a vý-
roba gramu stojí prozatím asi 20 franků. Jaký daleko-
sáhlý význam by měl tento objev, kdyby se zpráva
tato ukázala pravdivou, možno posouditi již z toho.
že náhrada molybdottu za radium není v nižádném
poměru s jejich cenou, neboť jeden gram radia stoj
doposuď asi 240 tisíc franků. V nejbližších dnech
bude se novým výzkumem zabývati prý také Akade-
mie věd. Nutno ovšem vyčkati potvrzení zprávy a
bližších údajů.
X O zrakových přeludech a klamech vydal ne-
dávno velmi zajímavou a objemnou studii P. Bader.
opíraje se o značnou řadu pramenů a vědeckých prac
již dříve věnovaných tomuto předmětu lékaři a psy-
chology. Ve své studii dokazuje autor věc celkem
zcela jasnou a logickou, že příčina zrakového klamu
neleží a nemůže ani leželi ve vadě orgánu samého.
nýbrž v chybné představitosti, ve falešném odhadu.
jakž se sděluje určitému mozkovému centru. Zcela
logicky každý tak zv. klam jakéhokoli smyslu lid-
*) Kdo by se zajímal o prostonárodní výklad
zjovů sem spadajících, nechť si objedná u Admi-
nistrace ilustrovaných přednášek
Plzni brožurku „ O zjevech kapillárních“
která byla před prázdninami vydána za 48 hal.
Lau
A Laurien
P Bader
Paříž
Rochefort
Adm
Plzeň
27
article
Obnos lze zaslati v poštovních známkách.
Obnos lze zaslati v poštovních známkách.
ského jest v podstatě vlastně klamem subjek
tivního úsudku. A naše smysly nepodávají
úsudku — nemohou tedy samy o sobě klam způse
bovati. Tak zvané klamání smyslů spočívá ve faleš-
ném promítání vjemů či dojmů a autor vykládá je
jako lékařský odborník ve své zajímavé studii psy
chologicky i fysiologicky velmi podrobně a s pře
svědčující jasností.
Číslo 196.
33
article
Partie čís. 271.
Hrána v mistrovském turnaji v Ostende 20. června 1907.
Damským pěšcem proti královu.
Cerný: J. Miesea
Bílý: dr. J. Perlis.
d7—d5
12. Jgt—e2 Jdaxke2
1. 62—e4
2. e1x«d5
Ddsxd5
0-0-0
13. De5x«e2
Sí8 de
14. 0 0-0
3. Jb1—c3
Dd5 —a5
Vh8—es
4. d2—d4
Jg8—fe
15. Sd3—c4
Ve8xceu
16. Sc4xe6-
5. Sť1—d3
Jb8—c6
Db6 — (el
6. Sci— da
e7—e5
17. De2—c4-
Dí2— ch
7. Je3—b5
Da5—bo
18. De4—fi
a7—a6
Sd6——e5
8. Ddl—e2
19. g2—g3
Ve6 — bel
Sc8—gll
9. Jb5—c
20. Dí1—g2
De5—e3-
10. f2— f3
Jcsxk dá
21. Sd2—e1.
11. De2xKe5-
Sg4—es
22. Se1—d2
Se5xKcsi
J Mieseus
doktor
Jb
Ostende
d 7
e 7
ch 7
Jdaxke 2 1
Sí
d 4 Jg 8
e 2 19
Sd 2
36
article
24. Kc1—bí
Partie č. 272.
Hrána v témž turnaji dne 27. června 1907.
Anglická hra
Černý: Rotlevy
13, 0—0 Vesxde
14. Jd3—f4 Jb8——ce
15. Jb1—d2 Jc6——e5
16. Dg4—h5 Je5—g6
c7—c6
17. Jf4—d5
18. Jd5xf6-+- Vdexc fe
19. Jd2—e4 Ví6—e6
20. Je4—g5 VeG—e5
21. Dh5h7-+. Kg8—f
22. h2—h4 d7—d
23. h4—h5 Jg6- e7
24. h5—hél a č. še vzd l.
Černá
Rotlev
Vesxde
Jd
Vega
c 6 17
e 7
39
article
Partie č. 273.
Hrána v mistrovském turnaji v Ostende 1907.
Otevření pěšcem dámy.
Černý
Němcoviě
Bílý: Shoosmith
Dd8—c?
16. Df3—d3
1. d2—d4 Jg8—f
Va8—ds
d7—d6
17. Kg1—hl
2. c2—c4
b5—b4
Jb8—d7
18. Scz—bl
3. Jbí—es
19. Jc3—dl
Sd7—c8
e7—e5
4. Jgl—f
Jf6—d7
Sí8—e7
20. Dds—f
5. e2—e4
Jf7—ch
0—o
21. Jd4—f5
6. Sfí—da.
Jc5—e6
22. g2—g4
e5xd4
7. 0—0
23. Dí3—g3
Sc8—b7
Ví8—e8
8. JísxKdá
24. h3—h4
de-- d5
Jd7— e5
9. b2—ts
c6—c5
25. e4—e5
Sa7—a6
10. Sd3—c2
26. c4xxd5
Vdso«d5
Sc8—d7
11. Se1—b2
Vd5—a2
27. KhI—gt
Se7—f
12. h2—ha
28. Jí5— e
De7—c6l
Je5—ge
13. f2—f47
c7—
a bilý se vzdal.
14. Dd1—f
b7—b5
15. Va1—eí
Sd
Jf
Jc
jít 7
Ostende
Virginie
d 7
4 jít- d 5 Jd 7
d 4 Jg 8
c 5 25
c 2
41
article
Brno. Ceny v turnajích II. sjezdu Ú. J. Č. Š.
yly podstatně zvýšeny a sice: v turnaji o mistrovství
I. 150 K, II. 120 K. III. 100 K, IV. 80 K, V. 60 K a
VI. 40 K; v turnaji hlavním: I. 75 K, II. 60 K, III.
50 K, IV. 40 K, V. 30 K a VI. 20 K; v turnaji
vedlejším: I. 40 K, II. 30 K, III. 25 K, IV. 20 K a
V. 15 K. Turnaje skupinové beze změny. Přihlášky
k turnajům zároveň s vklady nejdéle do 10. srpna
1907 přijímá St. Trčala, Brno, Vávrova 47. Na přihlá-
šky později aneb bez vkladu došlé nevezme s
zřetele.
Paříž. V „Café de la Regence“ sehrán byl
turnaj o 8 účastnících, jehož súčastnili se Marshalla
Tartacower. Pozoruhodno jest, že o I. a II. cenu zápa-
sil, s Marshallem mladý amateur M. Antoniady
z Řecka, který oba mistry porazil, III. cena Tartaco-
wer 5 a IV. M. de Villeneuve 4. Match na 3 partie
skončil ve prospěch Marshalla, který první partii vy-
hrál, druhou a třetí pak remisoval.
Brno. V letním turnaji „Kroužku mladých ša-
chistů“ obdrželi ceny: I. a II. Dedrle a Rečka. 8 výh
z 9, III. Vindar 6, IV., V. a VI. Bureš, Nettvala
Záviška 5 1/2
Marshall Tartacower
Marshall
M Antoniady
M Villeneuv
Dedrle
Reček
Bureš
Nettval Záviška
Brno
St . Trčala
Vávrův
Paříž
Řecko
Vindar
K , II . 60 K
café jít le Regence