ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 afd48790-7673-11dc-ba43-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 40, person 49, org 3, work 2
1 masthead
Ročník XXXXVIl.
2 masthead
V Praze, v neděli 4. srpna 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 213.
4 masthead
vd bbre
5 masthead
sězo čv
6 article
Na ranní n odpol. listy předplásí se; v Praze v aduaisistrani na čtvrt leta . . . . 6 K —h s droji čenáškou na peäate Ba čtnt Lds . . . . 7 K 60h ve mlialkáck: . 2 K 00 h na nliie Pošton: na měsíe. . . na čtvrt lsis . . . . 9 k o0 s dvají aísilkou as n nt áe
Praha
7 title
Dnašní číslo pre Prahu le o 16 slranáck.
8 article Otázka sněmu českého a Němci
Otázka sněmu českého a Němci Více než 44 let tomu, co zahájili jsme proslulými řečmi našeho historiografa Frant. Palackého a Karla Sladkovského na sněmu českém svůj boj proti nespra vedlivému volebnímu řádu Schmerlingovu, odkrývajíce neslýchané křivdy jeho » rolební geometrie« vůči národu našemu, jakož i kruté sociální zpálečnictví jeho, deptající rovné právo občanů před zákonem obmyslnou fikcí t. zv. »zastoupení zájmů v . aby mohlo býti obyvatelstvo země libovolně a tendenčně roztříděno na různé. větším neb menším lilasovacím právem nadané kasty tak, že pravá vůle skutečné jeho většiny naprosto nemohla volbami dojíti výrazu. Přes všechny naše pádné důkazy a přes všechny naše apely na svědomí, počestnost mužnou a spravedli. vost, němečtí poslanci tehdejš pospolu s velkostatkáři zamítli návri Palackého, hájíce výsadního svého nadpráví a toho libovolného schmerlingovského »inte essenvertretungu« s vášní a urputností ob ročníkův, obhajujíeích svých tučných pr bend. — Minulo od vášnivého toho prvního zá- pasu, jak dotčeno, přes 44 let — slušnát zajisté doba celého pokolení: a jaká pohnutá a veliká doba pro všechny těměř národy evropské. Rámec stati žurnálové jedva by stačil na pouhý výčet té ohromné řady vý- značných událostí, dějův, převratův, válek revolucí, reforem a proměn politických, so- ciálních, hospodářských a kulturních, jimi naplněny jsou dějiny této periody od r. 1863 po naše dny- Avšak onen nespravedlivý, zabořilý vo lební řád Schmerlingův trči zde vším svým bezprávím krutým, se všemi svými křivdami neslýchanými pořád ještě jako stará hradní lidomorna na chlumu po rostlém mladým lesem — a dnešní němeč epigoni tehdejších Wolfrumů, Brinzů, Herbstů.
Němec František Palacký Sladkovský Schmerlingův Wolfrum Brinz Herbst
9 article
Höflerů — staví se na stráž a obranu feu dální té barabiny s toůže »starogermánskou vášní a s těmitéž zrezivělými halapartnami. jako tenkrát tatíci němečtí na úsvitu roku 1863 Vzpírají se spravedlivé, demo kratické volební opravě feudální ho toho volebního řádu Schmerlingova dnes po 44 letech těmitéž důvody sobeckými jako tenkrát; byli by prý blázny, aby svolili kdy ku volebnímu řádu pro sněm český, spočí vajícímu na zásadě vše obecného rovného hlasovacího práva všech svéprávných a zachovalých obyvatel země české Neboť tím by se octli na sněmu če- ském v menšině jedné třetiny proti dvěma třetmám českých poslancův — a to jest jim pomyšením hrozným. »Tomu se my Němci nikdy, nikdy nepodrobíme!« volají kra- jinské listy německé z suzavřeného jazyko- vélio území« sborem do Prahy i do Vidně. Český národ, osídlený v této zemi dvoutřetinovou většinou, musil sobě po 46 let dát libit křivdu, že byl na sněmu vlasti své odsouzen k trvalé nebodně menšině 97 poslanců mezi 242, ale němečti milostpáni, jichž národnost nedosahuje v zemi ani 37 procent, nechtěji býti na sněmu če- ském v menšině děj se co děj a proto se chytají kde jakého slaměného důvodu a pletou si z něho záchranná povřísla.
Höfler Schmerlingův Němec Praha
10 article
Předně prý nevybývá na tak těžkoua svízelnou práci, jaká bude s volební refor- mou, vůbec času. Neboť v polovině října již musí opět zasedati vídeňský parlament, tak by sněm český, i kdyby byl v polovině tohoto měsíce svolán, neměl než osm neděl lhůty ke zmožení volební opravy. To prý je však absolutně nemožné, aby v té pídi času mohla býti taková stará bolest vyhojena. Nu ovšem, komu nestačila k činu spravedlivému ani doba 44 let, tomu arci připadá lhůta 8 neděl směšně krátkou. Druhá jejich námitka zní, že prý musí každoukoli změnu volebního řádu předcházet rozsáhlé a úplné vyrovnání všech starých sporů a neshod mezi oběma národy, rozumí se podle jejich konceptu: že máme totiž dříve jim vydat ve psí všechny své české menšiny a uznat německé samostatné území v království českém, v němž jazyk náša národ náš nemá žádného domovského práva. Důsledně po tomto rozdělení země máme pak ovšem svolit k rozdělení sněmu če- ského na národní kurie, českou a německou, item k rozdělent agendy výboru zemského a rozpočtu zemského dle národnosti, zejmena co do školství. Pak teprv milostpáni Eppingrové, Ni tschové a Pradové chtěli by se pustit de reformy volebního řádu Schmerlingova. Avšak do jaké? Domníváte se, že by za tu cenu snad svolili k opravě volební na základě poctivého rovného práva občanů chudých jako bohatých, českých jako ně meckých. Bůh uchovej!
Pradová Schmerlingův
11 article
»Zemský sněm« — odpovídá Pradova liberecká »Deutsche Volkszeitung« — »je st a musí zůstati zastupitelstvem zájmovým (zejmena musí v něm být za- stoupen zájem německého průmy slu dokláda »Brüxer Zeitung« otevřeně)a proto prý dle úsudku »směrodatných pol- tiků« bylo by nejlepší, kdyby byl sněm český složen na budoucně ze čtverých volebních sborů a síce: 1. ze sboru největších poplatníků; 2. ze sboru inteli- gentů a větších poplatníků; 3. z veliké spousty malých poplatníků a za 4. ze všech těch. kdož neplatí žádných přímých daní.« To jest doslovně opsaný nárys volebníh řádu Sladionova z r. 1850 pro český sněm. jejž zkrilisoval tak znamenitě náš Kare Havlíček již v prvním čísle svého »Slovanae před 57 lely jako výlupek německé vládní zavilosti a úskočnosti proti národu našemu sestrojený a vymyšlený, abychom my Česo na vlastním sněmu svém byli šikovně ně- meckými velkostatkáři, velkoobchodníkya velkoprůmyslníky udoláni. Nechtěli by nám němečtí liberální Likur- gové vyzradit, mnoholi poslanců vy hražují té své první skupině »nej větších poplatníkův«, jakož i druhé sku- pině »inteligentních voličů a větších poplat- níkův« oproti oněm ostatním dvěma skupinám menšich a nejmenších poplatnikův, a pak té spoustě nepoplatníků přímých daní? Že se »liberalism« německý nestydí. Ve Vídni neměl oproti vůi kruhů rozhodujících odvahy hajiti »zásadu zastoupení zájmův« — ba ani odvahy roztřiďovati voliče n větší a menší poplatníky, a zakládati tedy
Kare Havlíček Vídeň Deutsche Volkszeitung Brüxer Zeitung
12 article
volební právo na censu přímých daní — ale zde vůči sněmu českému ji pojednou proti nám na šel, zde se nestydí od- halit své zpátečnické smýšlení do naba, zde v Čechách chce udržet starý zlořád feudál- ních, více méně privilegovaných volebnícl sborů, poněvadž to nejlépe hoví prospěchu a zisku Němectva zdejšího. — Das vezmi spravedlnost, rovnost, pocti- vost a svobodomyslnost všechnu, ale německá nadvláda v Čechách musí obstáti a žiti stůj co stůj. — Poněvadž však panstvo německé dobře ví, že pro tento jejich plán není u nás Čechů posud ani nejmenšího porozumění, jelikož my trváme prostě na témž jasném, spravedlivém stanovisku, z kterého jsme roku 1863 vyšli v boj: na stanovisku po- ctivé spravedlivosti, rovnostia svobody, poněvadž panstvo dobře tuší, že nebudeme tak zpozdilými, abychom si dali vhodit na šíji nové přestrojené jařmo, nýbrž budeme a musíme se ne- ochvějně toho domáhati, aby se nám Čechům, tvořícím 63 procene obyvatelstva tohoto království. dostalo na sněmu českém aspon rozhodné nadpoloviční většiny: proto nechtějí němečtí rylíři na ten čas ještě otázkou volební opravy na sněmu českém hýbat i nalehají na vládu, aby raději sněmu pro letošek už ani nesvolávala tolikéž volby sněmovní tak hned nevypiso- vala, nýbrž hleděla získat času, až — my Čechové ve své horlivosti ochabneme a tak zemdlíme, že si později spiše dáme libit německý ten trik »nového zastoupení zájmo- vého«, o němž spekuluje německá honetnost, aby nás znovu oloupila o náležející nám spravedlivou většinu na sněmu vlasti naší Jen že za těch 44 let národ náš vyspě zkušenostmi a prohlědl všechny ty kumšty německých hráčů »pariamentářů« příliš dobře než aby se dal jimi obehrát o své dobre právo a o svou budoucnost!
Čecho Čechy
13 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 3. srpna. (Přeměna kabi netu.) K lyž byla odročena říšská rada, počaly se v různých listech objevovati zprávy o rekon strukci Beckova kabinetu. Jmenovaly se psoby které prý z ministerstva vystoupí, jmenovaly se osoby i strany, jež mají býli v kabinetě zastou peny, ba v jednos českém listě objevila se celá přístí ministerská listina s p. Práškem jak budoucím českým krajanem. Netřeba podotýkati, že nynější doba úplného politického bezvětří nejméně se hodí na rekon strukce kabinelu. Do podzima asi všichni čeka- telé ministerských portefeuillů budou nucen míti strpení. V té věci pozoruhoden jest hlae některého vůdce strany křesťansko-sociálné. o níž se tvrdí všeobecně, že se domáhá zastou pení v kabinetě. Tento vůdčí člen strany kře- sťansko-sociálné píše v „Iní.“: Sluší uvážiti, že „rozhodující místo“ nerado by vidělo, aby se přetvořování kabinetu zúčastnily strany, kter se změny nejvíce dovolávají, kdežto strany v prvé řadě křesťansko-sociální, na něž se vznášt žádost, aby se v kabinetě daly zastoupiti, zdrá- hají se žádosti té vyhověti, poněvadž nejeví ni- kterak touhu, dáti v sázku svou populárnost, če- muž by se nevyhnuly, poněvadž byl byly nuceny pomáhati k uzákonění uherského vyrovnání.
Beckův Prášek Praha
14 article
Rozhodnutí o tom, které strany se zúčastní pře- tvoření kabinetu, závisi od toho, jaké bude vy- rovnání, ujednaně mezi oběma vládami. Teprve až tolo bude jasno, bude možno mluvili, vyšle-l strana svého důvěrníka do ministerstva, neb ne. Dřivé než v září nedá se o rekonstrukci ka binetu vůbec mluviti a i potom bude nutno zrale uvážiti, má-li se rekonstrukce provésti před vy řízením uherského vyrovnání, aneb až po Ze Lvava, 1. srpna. (Z tábora staro- ruského.) Sdělili jsme, že tři staroruští v- slanci dr. Korol, Kurilovič a Davidjak, kteří zu stali ve Vídní členy maloruského klubu, na vy zvání lvovského sjezdu důvěrnického odpově děli, že rozhodnutí o olázco, mají-li z malo- ruského klubu vystoupiti a spolu s poslane- drom. (lěbovickým a Markovem ulvořili zvlášlní ruský klub, ponechají svým voličům. Dva z těchto poslanců, dr. Korol a Ku- rilovič, svolali již voličské schůze, ale za- chovali se v nich nostejně. Kdežto posl. Kuri- lovič vyhověl usnesení voličů, dr. Korol odepřel vyhověti i vůli voličstva. Schůze Kurilovičov konala se dne 29. m. m. v Sanoku. Když byl posl. Kurilovič vysvětlil politickou situaci, vo- ličové přijali jednomyslně resoluci, již se posl Kurilovič žádá, aby vystoupil z klubu malo ruského. Kurilovič ohlásil ihned, že se podro buje rozhonutí voličstvo a dohodno se s posl. Glěbovickým a Markovem o další kro- ky. Schůze vyslovila pak uznání svěmu poslanei za ostatní jeho parlamentní činnost a poslancům Mm kovu a Glébovickému diky za obranu jazyka ruského. Těhož dne byla schůze voličů dr. Korol v Žolkvi. Sehůze projevila nejprve soucit s drem.
doktor Korol Kurilovič Davidjak Markov Kurilovičov Glěbovický Žolkev Lvava Vídeň Sanok Kurilovič
15 article
Korolem následkem pohany, která mu učiněna ruskou mládeží na sjezdě lvovském. Dr. Korol vznesl pak na důvěrníky okresu žolkevského dotaz, jak se má zachovati k vyzvání, aby vy- stoupil z maloruského klubu. Rozpředla se delší debatn, v níž mluvili většinou rušti sedláci kteři kladli váhu na to, že dr. Korol je poslanee strany ruské a proto má býti v kluhě ruskám a nikoli „rutenském“. Proto vyzvali dra. Korola, aby z maloraského klubu vystoupil. Dr. Koro odvětil však vyhýbavě; vyžádá prý si napřed minění důvěrníků ostatníeli okresů svého voleb- ního okruhu. Jeslliže i ti budou si přáti, aby vy- stoupil z „rutenského“ klubů, vyhovi, ale zů- stane divokým. Do klubu ruského z žádnou cenu prý nevstoupí a terori- sovati se nedá. Po této schůzi důvěrníci se roze šli s trapným sklamáním, něm. V Praze, 3. srpna. (Povýprasku Něm cůvjižním Tyrolsku.) Německý tísk jes pln rozhorčení nad neúclou tyrolských Vlachů kteří odmítli čest německé návštěvy a vtírajicím se návštěvníkům ukázali ne právě zdvořile dvé- ře. Ale nemlčí také tisk vlašský, který nyni prozrazuje, že výprava prušáckého prof. Meyera nebyla pouhá návštěva turistická, nýbrž čistě agitační cesta prušáckýsh Vše- němeů. Vychází nyní na jevo, že prof. Edgar Meyer v Bolzaně vybízel Němce, aby se zůčast- nili co nejčetněji jeho výpravy, která má obyva- telům vlašského Tyrolska prokázati sílu něme- ckého živlu a připraviti je na připo- jení véto korunní země k Německu ve velmi pravděpodobném připa- dě, že se Rakousko rozpadne. Takový byl tedy zadní účel nevinného všeněmeckého výletu, který Vlachové v čas prohlédli a co nej rázněji si zakázali.
Korol doktor profesor Meyer Němec Vlach Ruska Praha Německo Tyrolsko Bolzano Rakousko
16 article
V drobném krouejlt rnuní čtslo o sobě . na sk odpsleddni . . . . za g Ve flialkách na venkově ranní čislo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4 b Inserálv plati so kotevě tapřet Přodplaeení a inserty přijíná z drsini- strace v Marlanské ulicl č. 3. Tam nacháeejí se t5s vežstee Uskáran a sxprdlce „ Národnich L istá“. Eokopisy se nevraesji.
17 article
Z Lublaně, 2. srpna. (Bled majetkem zemským.) Čarokrásné bledské jezero s hra- dem, strmícím na příkré skále nad jezerem, jest dosud majetkem jednoho vídeňského ban- kéře. Poněvadž tento majetek je nyní na pro- dej, zemský výbor kraňský se rozhodl, že jej koupí za 1,200.000 K. Zvláštní komise zem- ského výboru meškala tyto dni na Bledé a pro- hlédla si všechny stavby. Soudí se, že pozemky, náležející ke hradu, by se daly rozparcelovati a rozprodati, kdežto sám hrad a jezero zůstaly by v držení země. Hospodářských budov dalo by se užiti pro hospodářskou školu, které horní Kraňsko nezbytně potřebuje. Rozhoduutí při- padne ovšem zemskému sněmu, ktorý se má sejíti v září.
Lublaň Bled Kraňsko
18 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 3. srpna.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 3. srpna. Germanisalor kardinál Kopp. Vratislavský arcibiskup, kardiná! K o pp k jehož diecési náleží rakouské Téšinsko,a jenž zvláště v českých obcích těšínských pro slul jako troufalý germanisator, nezspírá své po- němčovacl choutky ani mezi Poláky pruskými, pokud jsou podřizení jeho vrchnímu pastýt- skému vedení. K diecesi vralislavské náleží totiž také Berlín a kardinál Kopp, jenž svě eírkovní hodnosti zneužívá ve prospěch vladních snah germanisačních, působi svým vlivem i ns berlínské katolické fary. Ačkoli v Barlině žije na 40 000 katuliekých Poláků, kardinál Kopp znemožňuje jim vykonávati povinné abřady v jazyku polském, odstraňuje z chrámů polská kázání a modlitby, nahražuje je všude němč.- nou. Byly případy, jak sděluje »Kur. Was z aw «, že berlinští Polácí bojkotovali ehrámy, v j chž čele stojí germanisační duchovenstvo a ehrámy pak bývaly prázdné. Ale kardinál Kopp stojí na svém a zdráhá se povoliti spravedlivým poža- davkům polských katolíků. Ti chopili se tedy nyní krajního prostředku. Odhodlali se, že si založí v Berlině svou zvláštní, polskou katoli- ekou obec. V nejbližšich dnech odjede le Ři ma jich deputace, která požádi papaže, a y zájmu víry a církve« dovolil jim zříditi satoo tatnou obec, a poněvadž vědí, že pruská vláda nedo- voli, aby se v polském chrámě příšii katolické obce kázalo neb zpivalo polsky, budou sou- časně žádati, aby směli přestoupiti k sjednocené eírkvi arménské, jejíž obřadným jazykem jest arměnština.
Kopp Polák Praha Berlín Barlina
19 article
Konec ruského »mirus. Úkazem ze dne 18. října m. r. přislušní ruských selských obci (»mirů«) bylr srovnáni v právech s ostatním obyvatelstvem ruským. Zůstalo však nejasno, jaký nastane poměr mezi selskou obcí a témi jejími členy, kleří vystoupí z pospolité obce. Poměr ten zj šťuje nařízení, vydané nyní ministerstvy vnitra a finanel. Tolo natízení potvrzuje, že selské hroma dy pozbývají od nynějška práva povolovali nebo odmítali žádosti svých členů za propuštění z obecního svazku. Dřive člen selské obce, chtěl-li se věnovati zaměstnání, jež se ne shioduje s živobytím na vsi, na př. úřadnické neb ducko- venské službě, byl povinen vyžádati si k tomu svolení své obce. Povinnost ta nyní přestala a každý mužik má právo věnovati se studiím, býti úřadníkem, dnehovním neb mnichem, aniž by mu »mir« mohl v tom překážeti Č enové selské obce, kteři se věnuji nějakému vyšslmu zaměstnání srělskému, aneb se slanou svělskými
Tolo
20 article
an nov
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 3. srpna 1907. (Palác a chýše.) Ve Vídni — nen tomu tak dlouho — odhalovali za velikého shonu lidstva, za účastenství uniforem a fraků, uprostřed hlučného parku nádherný, veliký pomník Alžběty Barorské, císařovny rakouské. královny uherské, jak se ráda podpisovala. Není to pomník jadiný — v Uhrách tyčí se rovněž tak mohutný a velkolepý; nemohou tam zapo- menouti, jak byla tato panovnice nakloněna Maďarům. Na stolku králově v Budině je zlatá ruka — věrný odlitek ruky císafovny jejž dala kdysi munželu svému vázaného - nesoueí tři praleny, smaragdový, rubinový a démantový — zelená, bila a červená trikolora uherská (prsteny ty jsou zároveň knofiky elektrických zvonků k pobočníku, komorníku a sekreláři); v době nyaějšího sporu s Chorvaty vzpomínají Maďati tím toužebněji, jak před lety, když v Záhřebě nadšené sludentstvo spáhlo prapor maďarský. starý Tisza marně nalehal na panovníka o za- kročení. Mocnář nesvolil; a tu v opeře elsa- řovna, vidouc panovníka znehmuřeného, po svém hofmistru baronu Nopesovi dala se zeplati Tiszy, proč js císař tak zasmušilý; a zvěděvši, proč došlo k neshodě, ujala se sama věci Maďaro sk, že druhý den vyšel rozkaz panovníka k ve- liteli armádního sboru záhřubského, aby za asi- stence vojenské s vojenskými poetami byl znovu vztyčen prapor uherský na témže místě, odkud den před tím jej studenti strhli . . . Není divu. že Maďaři vznešenou trpitelku na trůně zvěčníli nádherným pomnikem.
Alžběta Barorský Maďar Chorvat Maďat Nopes Praha Vídeň Uhry Záhřeb Tisza
22 article
Ale oba ty nádherné pomníky, uprostřed milionových měst, v ruchu a šumu denního ži- vota, nikterak nesoublasí s životem a názory sličné a nešťastné panovnice. Vyhýbala se lidem a pohrdala jimi; v pamětní knize Berkulových lázní v Uhrách dala tomuto svému názoru ote- vřený výraz — a celé měsíce trávívala v odlou- čení buď na výšinách Alp, nebo na své vachté středámořské, nebo na krásném zámku Achillei- onu na Korfu, nyní majetku německého císaře Zahtoubávala se tu do sarkastických veršů Hei- nea, samotáře podobného, který v Pařiži ve své žiněnkové hrobce očekával kdysi fak klidně smrt a měl pouze starosl, aby zemřel s tlm koketním úsměvem na rtech, s jakým robil své invektivy proti německým šosákům a německému Bundu. Ale ani na tomto útěku před světem jeho slávou i starosti neunikla přece světu v krásné Ženevě ruka vrahova protkla srdce, které dávno již uzavřelo svoje účty se světem ...
Korf Uhry Alpy Ženeva Berkulový lázeň
23 article
Jsou arci lidé, kteři vší silou své inteli gence, s nasazením veškerého svého jmění de- rou se a drápou k oněm vrcholům moci a slávy jež ozařuje přízeň dvorská. Kteří stonají po lesklém kovu řádu, vzdychají po drobném pl smenku titulu, ženou se za malovanou hříčkou erbu, a zlatem vyvažují dekret nějaké exotické republiky, jímž jako čestní konsulové nabývají práva ke klobouku s chocholem, kvělovanému fraku a zlatem pošilým spodkům. Těm je prostě nepochopitelno, jak mocnáři, členové panovni- ekých domů a vysocí aristokrati mohou si zne- chucovati ony zlatě uniformy, ceremoniální pocly. zámky královské, nádherné ekypáže — a proč utikají z nich do hotelu velkoměst anebo do chýší horských V nynější době vládnoucího demokralismu snad ještě jen německý elsař a římský papež bydli opravdu v palácích a obklopují se leskem velikého dvora. Všichni ostatní mocnáři a kni žata ulikají ze svých paláců, svlékají své uniformy jak nejdřive mohou — a s největší radosti jsou prostými občany aspoň na ten čas, dokud je zas nedonutí ministri nebo parlamenty, aby hrál první úlohu na tom velikém jevišti veřejného svělnol ob První počátky k této demokratisaci moc- ných dal koncem minulého věku Bismark. Na místo zářícího dvora Napoleonova on uvedl re- publiku, v Némecku třem prelenciosním monar- chům postavil trůny před dvéře a ostatalm kni- žatům a knlžátkům všlipil důkladný respekt před vůlí národa. Sám pohrdal všemi vnějším cetkami a je známo, jak rád utíkal veškeré slávé a okázslosti do lesů ravzinských nebo do samoty ve Fřiedrichsruhe. Navštívil ho kdysi zvědavý novinář a ptal se ho po řádech. Že- lezný kaneléř sáhl pod postel — tam, kde stává obyčejně jiná nádoba — a odtamtud vylovil
Napoleonův
24 article
škatuli zaprášenou, v níž naházeny byly všechny ty lesklé kříže a bvězdy. A ve Versaillích svým důvěrníkům vyprávěl veselé anekdoty a nechá- val venku čekat korunované hlavy — velkové vody a dědice trůnu. Memoiry badenského velko- vévody, knížete Hohenloha, zápisky Friedrichs Ili. jsou plny toholo »hrubství« Bismarkova — by jako kdysi Melanchthona nazývali praeceptor Ger manine opravdu cepovatelem různých monarchů. Druhý krok při této výchově monarehů učinil sport. A to jednak alpinismus, jednak automobilismus. Králové italský a španělský jsou. jak známo, náruživí automobilisté. V takovém zaprášeném, počerněném a skoro docela zastře ném aulomobilistovi stěži kdo pozná vládce mi lionů — a mocnář z boží milosti pozná z vlastn zkušenosti nedbalou správu okresů a měst, ši- kany úřadů, milostpánství policistů, nadutost obecních vrchností — a mnohem lépe nežl kdysi Harun al Rašid vnikne panovník v za kuklení automobilisty do zarozavělých koleček státního stroje nežli dlouhými audisncemi v trůn- ních siních. Etiketa a škrobenost při sporlu spadne sama sebou; a jakmile mocnář vložil jednu ruku na řidílka automobilu, sotva už se vznese do nadoblačných sfér, v jakých trůní- vali vládeové XVIII. stoleli. Královna vdova italská, když kdysi na vrcholu slpském setkala se v horské chýši s několika turisty na noe.
Friedrichs Melanchthon Gera
25 article
kteří arci dvorně chtěli Jejimu Veličenstvu chýší přepustíti, zůstala s celou družinou při čaji celou noc a časně z rána s otatními prohlí- žela vesele východ slunce — za doby Ludvik byly by se nad tím zježily všechny paruky dvo- řanské. Když král angiický, nejmocnější muž světa, navštivil našeho panovníka ve Vídni, byl v slavaostním vjezdu uveden také do opery zůstal jako zdvořilý muž přes první jednáni — a pak se zdvořile poručil hostiteli, vzal klobouk a sel pěšky do klubu k starým známým nu partii whislu. Lokajové a duše lokajské are dřevěníli. A králi norskému se takový výle! an nepodařil; když byl nedávno v Pariží hostem republiky, chlěl si večer — inkognito, rozum se — prohlédnouti Pařiž sám; ale stráž, ne- znajíc ho, nepustila ho z paláce. A ubohý krá musil vzlti za vděk společností přidělených se- krelářů a generálů Poslední krok této moderní výchovy po tentátů učinili praktičtí Američané. Tito nešťast- níci nemají ani řádů, ani šlechty, ani monar ehů; objednávají si tedy vše za hotové z Evropy Vyvážejí sem mliony a Evropa jim dává depo sedované rodiny panovnické, dodává sku tečně vévody, knížata, hrabata . . . ze starýeh rodů, se deanácti předky s oteovy i s matě ny strany. Celá borsa byla v posledním dvacli- letí na svropské koruny a korunky — musím dáti pravdě svědeetví, že velmi klesly v ceně
Lokaj Američan Vídeň Evropa
26 article
A tak nyní vidíme, jak arclvěvodové a ve- liká knížata opouštějt mramorové stně a fran couzské parky, jak se uchylují do chatrčí alp- ských a do hostinských pokojů. Případy rakou- ské a toskánské jsou nám dosti známy; k nej- horlivějším takovým uprehlíkům náleží veliká knížata ruská. Přes tu ckvíli se potkáte s nimi na promenade des Anglais v Nizze, na Avenue de l'Opera v Pařiži, na jezdeckých pěšináel v Bois de Baulogne, na digne neho estacada v Ostende. Libl se jim patrně; nebývají sami. obyčejně mivají společnost ženskou, někdy to bývají velkokněžny nebo dámy velkého světs, často jenom z polosvěta. Neradi vídají za sebou se plizii sgenty policejní — vláda republiky má totiz o ně strach, aby nějská puma nezkrátila život těmto spojencům Francie. Jsou rádi na světě — ale velice neradi vracejí se do Petrohiradu, k dvoru, do těch strasných mramorových siní zimního paláce nebo do nizkých sálů sousední eremitáže. Ministr carského dvora musí prý ča- sto vyhrožovati zastavením spsnáže, aby je aspoř na Vánoce, na novoroční gratulace a svěceni vody dostal domů. Tak jsou spokojeni se svým živolem občanským.
Baulogne Nizza Pařiž Bois Ostende Francie Petrohirad
27 article
Vévodové italští zabývají se rádi vědeckým výzkumy; jsou smělí cestovatelé na jih i na se- ver, pohrdající nebezpečenstvím, nasazující život za prozkoumání písečné poustě nebo ledové pu stiny. Mají vzor v králi, který při zemětřesenfel a výbušich sopek býval první na mistě — a v své přibuzné, královně portugalské, která s obli- bou věnuje se lékařství. Princové pruští holduj náruživě aulomobilu; bratr clsarův, prine Jindřich, dělal při nedávných závodech kontrolora — v koloučích prachu a zápachu benzinu vedl svůj automobil jako klerýkoli počitatol. Mlají vzor v hlavě svého rodu; Vilém II. sám se nazval »cestovním císařem«; pěstuje turistiku jako automobilismus a plachetnietví. V zimě v Ber llné skoro pokaždé o polednách, když v Lust- garten střídají se stráže, rozlelí se najednou že- lezná vrata hradu a z nich řilí se blaskem čer- vený automobil eisařský, tak jako zase v lete účastní se pravidelné v Kielu závodů cisařská regaly.
Vévodová Jindřich Mlat Vilém Lust Kiel
28 article
Zdálo by se, že tento živol v holelích a chýších neměže býti přec tak poho diný a zvyklý, jako doma na zámeích a hradech. Ale má mnnoho výhod: místo omrzelých a fadních tváři huejna známých lokajů a komorných má najednou ar- stokratický cestujíci osoby nově, obratně a č lé; místo spously lidi, buď se devolně usmívajících anebo ponlzeně žebrajicích, má kolem sebe lidi sobě rovné, je občan mezi občany. Může vstát kdy chce, jiti kam chce, mluviti s kým chce — má kousek svobody svohodného občana. Ubohéko korunního prince pruského vlekly všechoy kon- servalivní časopisy německé svými sloupei, pro- lože se byl drakrát podívat na »Veselnu vdovu« — takoveho tartaffství je na cestách prost. A ostatně — víme to všichni z vhaistní zku- šenosti. Snad mladý praktikant ještě s radost obléká uniformu, připíná si majestátně šarli zasedá s vědomím své důstojnosti za úřadní stolek — ale člověk rada nebo revident vyleze, jak jen může, ze svě úřední kůže, zaleze někam na hory mezi neznámé občany, dívá se spokojené na volně plynoucí splávek po řece a posílá všechnu důstojnost a slávu světskou ke všem rohatým. Má doma salon, koupelau, ložnici, pracovnu, jídelnu... a tu žije v malé dire s posteli a umyvadlem, jelním oknem a jednou židli: žije tu spokojen a velice nerad se vraeí zase do svých salonů a do svého bureau. Tu cíti každý měšťák, jakým je přec jen otrokem, jakým řetězem je přivázán k svému úřadu nebo k svému podniku, jak sebe krásnější límec je přec jenom obojek, na němž je řetěz povinnosti — a dovede dobře pochopiti, jak těžký bývá takový obojek i nejmocnějším tohoto světa, jak rádi hledí jej střásti zrovna tak jako on. Je doba dovolené: nuže — z obojku vent K. M. B