1
masthead
19. července 1901. Číslo 197
4
article
možnoct četných konfliktů a zabezpečují poko
Evropy.«
Poláci pod jarmem německým,
a Ředitelstvo gýnnasía krotošínského zapo
věděb studujfeím Polákům rozmlouvati na ulie
polsky. Listy německé surový zákaz schvalují;
na žáky Poláky bere prý se takový ohled, jako
na Němce, a když Němci mluví na ulici ně
mecky, musejí tím spíše Poláci jako ráj
Němců.
Žurnalistika německá, kromě orgánů haka-
tislických, zejmena »Berl. N. Nachr.«, »Berl
Tagbl.« a »Köln. Ztg.«, žádají za nejpřísnější
potrestání polských matek, které ve Vřesni udé
laly »revoluci« proti německým učitelům.: Věe
se přísně vyšetřuje. Z počátku nebylo proti pol-
ským matkám svědků. Učitelé se styděli pro-
půjčiti se státniímu zástupci a sveřepému haka-
tismu. Všelijak se vymlouvali, že neviděli dobře
co se děje. Konečně se našel jeden, jenž v
»Oberschles. Ztgu« vřesenskou »revoluci« líčí
tak, jak si toho hakatisté přejí. Polské matky
prý hrozily učitelům zabitím a pověšením, a co
se dálo před školou, nebyl prý obyčejný shluk,
nýbrž pravidelné oblehání. Jeden Polák prý se
vyslovil: »Umřít musíme všichni, ale já, než
umru, nasadím si kosu a půjdu na Němce,a
potom děj se se mnou co děj.«
Štváčské listy radí vládě, aby zrušila pr
Poláky právo shromažďovací.
Polák
Němec
Berl
N Nachr
Berl Tagbl
Köln
Evropa
6
article
srre
Sjezd německých katolíků.
Letošní 48. sjezd katolíků v říš
německé koná se ode dne 25. do 29. srpna
v Osnabrücku, nejstarším biskupském sídle sa-
ském. »Germania« uveřejňuje pozvání k němu,
ve kterém se praví, že v Osnabřůcku uzavřen by
jeden z nejpamátnějších mírů a že v duchu
míru provedeno bude také jednání sjezdu. Vý-
sledek ukáže, zda předpověď tato bude pravdivou.
Osnabrück
Osnabřůcko
7
article
Volby do generálních rad ve Francii.
Volby do generálních rad ve Francii.
Ve Franeii konají se volby do generálních
rad již přiští neděli a výdána k nim byla již
také četná provolání kandidátů. Ministr zahra-
ničních záležitostí Delcassé appelluje na dů-
věru voličů ve Viedessosu v departementu
de l'Arige a připominá jim, že otevřeli mu
politiekou dráhu a že jejich důvěrou dostal se
na nynější své místo.
Také Méline vydal již své provolání, v
kterém praví, že bojuje proti nynější republice,
protože jest republikou nenávisti a rozbroje.
Zároveň však ujišťuje, že republiku vždy háji
a háji ji také nyní tím, že potírá revoluci.
Mezi novými kandidáty do generálních ra
nalézají se také: nejmladší syn zavražděného
presidenta Carnota a syn presidenta L ou-
beta, který uchází se o mandát v departe-
mentu Drome.
Carnot
Francie
departement jít l ' Arige
Méline
L ou
8
article
Stát na Kongu.
V úterý zahájena byla, jak známo, v posla
necké sněmovně belgické rozprava o osnově zá-
kona, kterým upravuje se poměr svobod-
ného státu na Konguk Belgii. S n
projednávány také návrhy sněmovní komise v
příčině jeho správy.
Dle těchto návrhů zajišťuje se Belgii zvlášt-
ním zákonem vedle prováděcí moci také zákono-
dárná moc pro osadu na Kongu, čímž poskytne
se vládě možnost, vydávati pro ní zákony po-
moci nařízení nebo přenásti část své oprávně-
nosti v ohledu tomto na guverněra.
Stát na Kongu bude míti vlastní svůj roz
počet, od rozpočtu Belgie úplně oddělený, který
připojí se vždy k výroční zprávě, aby poskytla
se belgickému parlamentu možnost, by mohl se
vysloviti o správě kolonie. Také veškeré účto-
vání bude pro svobodný stát na Kongu samo-
statné. Belgický parlament má však ve příčině
jeho rozpočlu jenom tehdy bezprostředně za-
kročiti, kdyby bolgické finance trpěti měly vý-
daji na tuto osadu, zejmena kdyby se žádalo,
aby přispěla ku zjednání rovnováhy v osadním
rozpočtu nebo na provedení většlch prací.
Vládní předloha o státu na Kongu, jež má
jen jediný článek, byla, jak sdělili jsme v od-
poledním listě, sněmovnou schválena 71 hlasem
proti 31, a sice beze změny.
Kong
Belgie
Kongo
Kongo
9
article
Nepokoje ve Španělích.
O včerejších nepokojich v Sara-
gosse, o nichž zmínili jsme se v ranním čísle.
se sděluje: Když lid zvěděl, že procesí vede
karlistický generál Cavero, jal se provolávati:
»Ať žije svoboda!« Při tom došlo k prvé srážee.
Jubilejní průvod postupoval však dále za ne
ustálého pískání a povyku lidu. Hlomozné po-
činání obecenstva rozčililo však kněze nesoucjho
korouhev tou měrou, že provedl nerozvážný čin,
který měl pak smutné následky a byl příčinou
velkého krveproliti. Kněz tento uchopil totiž, jak
úřadně zjištěno, žerdkorouhve a mrštil
jí mezi lid. Rozechvění, které se po tomto
činu obecenstva zmocnilo, bylo obrovské. Ka-
tolIci vytáhli — dle úřadní zprávy —
nože a revolvery a šli s procesím
dále. sn ora s
Ve srážce, která při tom mezi klerikály
a svobodnými zednáři nastals, byla je d n
osoba zabita a 45 zraněno a si ce 12
z nich tě ž cie.
Jedna čásť lidu vtrhla do redakce klerikál-
ního listu »Notieero« a způsobila v ní
velkou škodu. Ředitel listu byl při tom z týrán
a zraněn. Úřady zakročují v městě tím způ-
sobem, že snaží se rozbouřené vášně uklidniti
a chránili bezpečnost osob a majetku.
Zpráva »Agencie Fabra« oznamuje ze Sara-
gossy, že manifestujicílid vytlouka
okna několika klášterů kamením
a bránu u jednoho zapálil.
Veřejné miněni činí za střede-
ční nepokoje, při nichž vypálen
z revolverů asi 200 ran, zodpověd-
nými klerikály.
— Procesí ustanovená na dnešek a na zejtřel
byla církevními úřady odřeknuta.
Španěl
Cavero
Fabr
Sara
Ka
rána
10
article
Hrabě L. N. Tolstoj. »Novosti« potvrzují
zprávu, že zdraví hr. L. N. Tolstého se v po-
slední době značně zhoršilo. Pozoruje se na
něm úpadek sil a čas ob čas trápí spisovatele
ne dostí přesně vysvětlené žaludeční bolesti,
jimiž trpěl v posledních letech. Tyto dny ony
bolesti tak se přiostřily, že nabývaly rázu křečí
Tolstoj seslábl tak, že sotva udrží číšku s kávou
Přes to zajímá se o všechny běžné události.
mnoho čte, ano i píše, pokud stačí jeho sta-
řecké síly. Duch je stále bodrý vzdor slábost
a bolestem.
Sotva se mýlíme, že na zdravotní stav jeho
měly nepřiznivý vliv také některé události po
sledních měsíců, počinaje známým prohlášením
sv. synodu, že Tolstého nepokládá již za člena
církve pravoslavné. Vyhláška ona vyvolala ně-
kolik projevů »svaté sprostnosti«, nepříznivých
Tolstému. Nedávno jsme četli, že moskevský
spolek střídmosti zbavil ho čestného členství
Ale již dříve dostával, také neslušné dopisy o
různých soukromých osob, projevujících mu své
rozhořčení a svou nenávist. Tak psal mu kdos
dle »Světa«: »Nyní jsi anathema, půjdeš po
smrti na věčné trápení a zdechneš, jako pes . ..
Anathemo, starý čerte, budiž proklat !« Jiní se
diví, že nebyl vyhnán ze země, že není zavřen
do kláštera na pokání atd. V Moskvě lidě na
potkání se od něho odvraceli a projevovali mu
své rozhořčení, nač si Tolstoj nejednou sám stě-
žoval. Nízkost takového jednání spadá ovšem
na ty, od nichž vyšla, ale jest pochopitelno, že
nemohla zůstati bez nepřiznivých účinků na
zdraví 73letého starce.
L N Tolstoj
L N
Tolstý
Tolstoj
Moskva
11
article
Z Petrohradu, 18. července. (C. - B
Spolupracovník ruské telegrafní agentury, jenž
navšlívil nemocného hr. Lva Tols'tého na
jeho statku v Jasné Poljaně, sděluje, že hr
Tolstoj přes zákaz lékařů vyjel si na pro-
cházku za vlhkého počasí, že již dne 10. t. m.
večer pociťoval malarii a če nemoc jeho se až
do 15. t. m. stále zhoršovala. Dne tohoto do-
stavila se v ní úleva, ale nemocný bez cizí po
moci přeče choditi nemohl. Dne 16. t. m. pozo-
rováno opětné zhoršení a hr. Tolstému síly ve-
lice ubývalo. Tepna čmila až 150 úderů. V nocn
byl stav nemocného nanejvýše nebezpečný.
ale později dostavil se zdravý spánek, jímž
cítil se hr. Tolisito j značně posileným. Dnes
ve čtvrtek ráno bylo mu velice hez ky.
Mluvil stále o svých literárních pracích. Celá
rodina shromážděna jest u lůžka nemocného.
Tolstoj
Tolstý
Petrohrad
Poljana
12
article
Z kroniky utrpení poznaňských Poláků.
V berlinské »Germanii« píše jakýsi katolický
duchovní, Němec: »Školní inspektor v poznan
ském okrese nařízoval onehdy učitelům, že
všechny děti, jež mají příjmení německé, maji
býti zapsány za Němce. Na námitku učitele,
že v jeho skole jsou děti s německým příjme-
ním, jež neumějí ani slova německy, odpověděí
inspektor: To nic nedělá. Jsou patrně popol-
štěny ve svých otcích, dědech nebo pradědech;
nyní musejí býti navráceny své otčiné. Kdo se
jmenuje Šule nebo Šubert, toho rodiče neb
dědové museli býti Němci, a ti, kdo nyní žíjí,
musejí se opět státi Němci. Třeba je k tomu
donutiti všemi prostředky. A nejen to; je-li
otec Polák a matka Němka, nebo jen rozená
Šulcova neb Majerova atd., i tu musí býti dítě
zapsáno za Němce, neboť matka pochází z rodu
původně německého. Na dalši dotaz, kdy se ma
tento rozkaz vyplnit, odpověděl inspektor
Ihned !
V červnu byl ve Hnězdně na desetidenním
cvičení záložník Michai Povala. Přinesl si s se-
bou modlitební knížku a v ní obrázek Mstky
božské čenstochovské s polským nápisem: Bože
chraň Polsku. Našli u něho obrázek a potre
stali ho třídenním vězením.
Polák
Němec
Šubert
Němka
Šulcův
Majerův
Michai Poval
Bož
Hnězdno
Polsko
13
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
K dnešnímu číslu připojena jest pravi-
delná pateční příloha „Hlídka literární“,
— Z česko-polského ovzduší na Té-
šinsku. »Ostravský Obzor« přináši další obrázky
ze sporů mezi Čechy a Poláky na Těšinsku
nejnověji vzniklých anebo zřejmě uměle vyvo-
laných způsobem psaní polského tisku o českém
živlu ve Slezsku. Po »Glosu Ludu«, kterýž při
nesl známý a také námi pokáraný kritický
článek, uvedlo se také pověstné »Slow
Polskie« jako výslovný nepřítel českého lidu ve
Slezsku svým článkem »Skola polská v Mo-
ravské Ostravě«, v němž dovozuje, že pro
polské dětí jest ponémčení výhodnější než po-
češtění, tudiž německá škola lepší než česká.
Škola německá ke zněmčení polského ditěte má
zapotřebí mnoha let, za to však česká škola,
díky pokrevenství jazykovému, dokonává po-
češtění v čase neskonale kratším a průběhem
dvou let z polského ditěte vytvoří zajedlého
Čecha, který dřive nabývá českého chauvinismu
než známosti jazyka. Germanismus, aby se tu
mohl zukořenit i opanovat trvale, má zapotřebí
ještě mnoha let práce, aby natvořili ze živlů
slovanských dostatek německé intelligence. Česi
na to nepotřebují čekat, neboť natvoři l dosti
intelligence v Čechách a ta zaplavuje celý
ostravsko-karvínský revír. V této střední intel-
ligenci české leží největší síla česká a pro nás
největší nebezpečí.« Tedy raději německým ne-
intelligentem, než členem české intelligence, tot
devise »Slowa Polského«. Při tom všem národní
tisk český opakuje polským malkontentům na
Hlídek
Polák
Luda
Slow
Skola
Čecho
Čechy
Slezsko
Ostrava
14
article
Těšínsku neustále a také v posledním svém čisle
piše »Ostravský Obzor«: »My nejsme proti
tomu, aby Poláci bránili své, ale protestujeme
proti tomu, aby ponižovali a uráželi k vůli tomu
nás jako český národ.« Na jiném místě obraci
se týž český orgán ostravský proti těm praž-
ským listům, kteréž varují slezské Slovany pře
tim, aby vedli boj ve dvou frontách a to jedné
proti společnému nepříteli a druhé proti —
bratrské slovanské národnosti. Je prý vidět, jak
málo znalosti slezských poměrů jeví se v tomto
napomenutí. Netřeba znát zevrubně poměry tyto,
aby se zcela nepokrytě mohl pronésti úsudek.
že poměry tyto jsou nejvýše smutné, a že by
bylo lépe, kdyby obě národnosti bojovaly v jedné
jediné frontě proti Němci a nikoli proti sobě.
Kdyby se boje česko-pelské měly na Těšínsku
ustáliti nesmirlivě, nikdy nestane se majetkem
slovanským. K tomu zapotřebí nikoli pěti, aie
tři prstů. Hřeší tudiž, kdo přilévá do toho ohně
— »Odkud ty slzy ?« Pod tímto záhla-
vím píše se nám: Z českých listů jediný orgán
české strany, samozvaně lidové, uznal za dobré
u přiležitosti valné hromady Národní jednoty
severočeské poškorpiti její činnost, i pokusil se
o to článkem v sobotu dne 13. t. m. uveřej-
oleje.
Polák
Němec
Těšínsko
15
article
něným pod záhlavím »Zase rok práce pro men-
šiny«. Vedle řečeného česky psaného orgánu
ještě řada jiných veřejných listů pustila se do
Severočeské jednoty na základě téhož pramene,
z něhož čerpá »český« škůdes její, totiž na
základě její výroční zprávy. Byly, a jsou to
listy německé, kteréž píší o činnosti Národní
jednoty severočeské se záští sic a s nepokrytou
náruživostí, leč čestně pro velikou její práci a její
úspěch, jejž Němci elti na svém těle, čehož
doklad lze uvésti nejnověji z »Budw.-Kreisblattu«.
List ten píše na úvodním mistě: »Jeden z ná-
rodních bojovných spolků Němcům nejnebez-
pečnějších, jimiž Češi vládnou, konal v neděli
v Praze valnou hromadu: Národní jednota
severočeská — severočeský počešťující spolek.
Vice než kterémukoli jinému z če-
ských bojovných spolkův, kteréž
ostalně všechny zařízeny, jsou na ukořistění ci-
zího a zvlášť německého majetku, jest této or-
ganisaci vtisknut Němcům nepřátelský charsk-
ter . ..« Potom následuje na několika sloupcích
podrobná kritika činnosti jednoty, kteráž z ně-
meckých úst je pro ni vlastně nejčestnějším
uznáním. Orgán české strany lidové zamiňuje
si tuze výroční zprávu jednoty k ůtokům, kteréž
vyznívají obvyklým tonem, jakým mluvívá týž
list o včcech českému lidu nejdražších, tak
sladce, jako kdyby se před tim napil alizarinu.
Němec
Čech
Vic
Praha
Kreisblatta
16
article
Správě vytýká se v dotčeném orgánu, že stě-
žuje sina netečnost obyvatelstva většich i bo-
hatých českých měst na severu království, na
netečnost úrodného Polabí k práci menšinové,
i upozorňuje na zarážející fakt, že prý akade-
mikové jsou odpuzeni od činnosti v Severočesk
jednotě, kdežto v akademickém odboru Posu
mavské jednoty jsou akademikové velmi čilými
pracovníky. Z toho dovozuje, že Pošumavská
jednota od Severočeské liší se jistými sympati-
ckými přednostmi, jež blíže neoznačuje. Není
na snadě raději srovnání akademiků činných
v Pošumavské jednotě s akademiky v Severo-
české jednotě — nečinnými a lišícími se od
oněch už proto, že jich nečinnosti orgán lidový
straní? Další výtky v témž listě vedené prot
ústřednímu výboru (zejmena o přednášeči zku-
šeném a obětavém) nasvědčují, že se v listě
»lidové« strany linuly nějaké loňské upomínky
a že příležitosti valné hromady jednoty bylo po-
užito k vybroušení zubu, jejž utrpěl páně Ma-
sarykův obousečník druhdy v jiné kritice čin-
nosti jednoty, snad v předehrách ke sčitání
lidu? Že se jedná o zcela strannické a egoi-
stické záští proti jednotě, vysvítá i z naivní
otázky, připojené k výčtu listů »Národní jed-
notou« zdarma zasílaných místním odborům na
rozhraní a znějící: »Což jiných listů, jiných
politických barev si severočeské menšiny ne-
přály?« »Čas« nemůže Severočeská jednota
svým odborům zasílati, sie jinak by překročila
své stanovy, z nichž nejdůležitější jest — po-
vzbuzení národního uvědomění v lidu českém
Posa
Ma
17
article
— Organisace všeněmeckého dělnictva
na Moravě. Všeněmecký tisk uveřejňuje provo-
lání k německému dělnictvu v jižní Moravě z
účelem založení »Německo-radikálního bundu
dělnického pro jižní Moravu« pod heslem: » Věc
německého dělmictva do rukou německých!«
V provolání praví se, kdyby židovštví vůd-
cové sociální demokraeie měli býti mluvčími ně-
meckého dělnictva, špatně že by to stálo s nímu
Židé nepracují i nemohou tudiž Němce zastupo
vati. Tedy ven se židovskou sociální demokracií
z řad německého dělnictva! Nový bund německo-
radikálního dělnictva určen jest dle provolání
pro celou jižní Moravu s jihlavským jazy kovým
ostrovem i vyzývá všeněmecká organisace ně
mecké dělnictvo těchto končin, aby se sestupo
valo ve všech místech k nejdůležitějšímu účelu
k zakládání platebních odborů, zvláště pak obraee
se k »německé« Jihlavě a Znojmu. Založením no
vého německo-radikálního spolku dělnického na
Moravě zřízen nový článek vzrůstající všeněme-
eké organisace, v postední době také na Moravě
zvlášť čílé. Rozumí se, že cílem jeho nebude
ani »němectví, ani svoboda, ani spravedlnost«
jak provolání slibuje, poněvadž německému děl
niku na Moravě nikdo nebere ani první, ani
druhé a třetího se mu mnohem spíše dostane
než dělníku českému, ale potírání českého živlu
v pracujících třídách v průmyslových městech
na Moravě. V provolání se sice proti českému
dělnictvu ještě neštve, ale jest známo z nejed-
noho případu, že na Moravě jsou němečtí děl-
níci v první řadě výbojníky německými, jak
osvědčeno historií nejednoho dříve »německéhos
města na Moravě, jako příkladně Litovle.
Němec
Morava
Německo
Jihlava
Znojmo
Litovel
18
article
— Ke stykům česko-francouzským.
V časopisech francouzských neustává zvučná
ozvěna, kterou vyvolaly nedávné projevy česko-
francouzského přátelství v Praze, a jež oživena
byla znovu českými pozdravy, zaslanými do Pa-
říže u přiležitosti národní slavnosti francouzské
dne 14. července. Tak přináší »L' Eclaire
v jednom z posledních čísel svých úvodní člá
nek podepsaný Louis Daussetem, »Prestige
Francie«, v němž dovozuje pisatel z události
v Čechách, že ještě patří cizina na Francií jako
na velký a mocný národ. A praví li cestující,
již vracejí se z Nového Yorku neb z Berlína,
»země naše v Americe jako v Německu mnoho
pozbyla z antické své slávy, neboť nepřátelé naši
neb závistníci sledují naše boje vnitřní, znají
politické krise, jež proděláváme a těší se naší
újmě a naším chybám«, spatřuje v tom pisatel
mnoho utajené závisti, a tím i zbytky obdivu.
L Eclaire
Dausset
Prestige Francie
Praha
Čechy
Francie
Nový York
Berlín
Amerika
Německo
19
article
»Odeizujemeli se sami svým tradicim«, praví,
»cizinci je znaji, a jsou jich pamětlivi. Jsou-
náhodou tito cizinci našemi přátely, jako Če-
chové, tu nestrojený způsob, jakým nám vyja-
dřují své sympatie, dokazuje, že vlasť naše těši
se ještě obdivu v jich očích. Ve slovech, jimiž
provázely jméno Francie ve svých projevech,
obsažen bylnejen obdivy ale i důvěra.« Pan
Dausset vyličuje dále, kterak Francie z r. 1848
působila, byt i nepřímým účinkem, na český lid,
jenž podjal se svého obrození, a slovy plnými
uznalosti a sympatie promlouvá o dalších vyhlid-
kách a tužbách českého národa, jimž přeje
plného porozumění v lidu francouzském. Pouka-
zuje zejmena k řadě pozdravných projevů měst
českých, zaslaných ke dni 14. července, a praví
k závěrku, že malý počtem národ český takto
přispívá k tomu, aby Francie ve vlastních očich
svých se povznesla. — V časopise »La Pa-
trie« ve článku »České manifestace Francii«
pan Emile Massard vrací se k události, ja-
kou uprostřed červencové slavnosti letošní byly
projevy českého lidu. »Jest to vzácná, dojemná
Dausset
Massard
Francie
Le pa
20
article
myšlenka«, praví, »která dotkne se přímo všech
francouzských srdci, vlastenecky smýšlejicích.
Z bezděčného, ušlechtilého hnutí u příležitosti
naší národní slavnosti Čechové postlají nám
srdečně pozdravy, a jakkoli jsme ještě ničeho
neučinili, čím bychom si byli zasloužili přátelství
tak vřelého, jednají z námi po přátelsku, po
bratrsku. Není mnoho národů, jež by takto jed-
naly. Vůkol nás nejsme uvyklí, než spatřovat
lhostejné neb nepřátely. Poprvé od naší porážky
statečný a chrabrý národ, milliony duší sebevě-
domých a silných se pozdvihují na pozdrav
Francii. — — Vůči projevu tak významnému
tak zřejmému, dovedou Francduzově osvědčiti
svou vděčnost. Srdce naše bijí stejně vřele, jako
srdce bratří naších na březích Vltavy ; dokážeme
to, použivše prvé příležitosti, jež se naskytne.
abychom Čechům projevili své uznání . . . Slovy
v pravdě ohnivými poukazuje k národním bar-
vám našim, u příležitosti významného okamžiku
francouzské slavnosti národní projevuje statéčný
předák národního hnutí v Paříži své vroue
přátelství národu našemu. »La Patrie« zá-
roveň přináší seznam všech blahopřejných pro-
jevů, jež z Čech a Moravy byly do Paříže za
slány. — Vzhledem ke slavnosti 14. července
přináší »Le Temps« z Prahy zprávu, že v den
slavnosti konala se u francouzského generálního
konsula p. de Vallois velmi srdečná schůze,
jíž zúčastnilo se kromě četných příslušníků fran-
couzské kolonie pražské též mnoho jiných hosti,
kteři přáli si vyjádřiti francouzskému zástupei
v Praze pozornost a sympatie své Francii
presidentu jejímu. Přijato akklamací, aby mu byl
poslán přiměřený projev.
Čecho
Vallois
Francie
Vltava
Paříž
Čechy
Morava
Praha
Le Patria
21
article
— První český jídelní lístek v Kar-
lových Varech. Mráz přejel po zádech všech
šriftlajtrů v Čechách — v Karlových Varech
objevil se první český jídelní lístek. Byl polo-
žen v prvním českém hotelu karlovarském, ne-
dávno zakoupeném a k letošní sezóně uprave-
ném, prvním českým sklepníkem před českého
hosta, který v Karlových Varech před tím bý-
val nucen za své české peníze potlačiti svou
češtinu buď zúplna, aneb aspoň na polohlas.
nechtěl-li se vystaviti buď přímému útoku anebo
záštiplnému výsměchu svého kulturního okolí.
Událost tato byla oslavena veškerým německým
tiskem s Wolfovou »Ostd. Rundschau« v čele
a na jeho povel zasedali k stolkům všichni ně-
mečtí štváči v redakcích venkovských plátků o
»Abwehr« až po »Eg. Nachriehten« a snad
i »Budw. Kreisblatt« s tváří bledou odleskem
strašného tiskopisu, z něhož se čeští lázeňši
hostě poprvé dozvěděli po česku, co je k obědu.
Ve všech listech německých otištěn holubiči
stesk nad prvním jídelním listkem, v němž spa-
třují cosi jako prvopočátek počátků konce ně-
meckých Karlových Varů. Ukazuje prý, s jakou
vytrvalostí Čechové lpějí na svých cilech. Do-
jista prý ještě dojde v Karlových Varech k české
škole! »Kéž bůh živí tohoto německého pro-
roka a popřeje mu dočkati se uskutečnění jeho
věštby !« voláme docela upřímně. Kumické však
jest, že i v nejednom, dříve urpufně německém
karlovarském hotelu hned v zápěti prvního če
ského jídelního lístku počaly se objevovati ná-
sledníci. Hle, jak to jde s kopce — k české
škole.
Mráz
Wolfův
Ostd
Čecho
Kara
Čechy
Karlová Vary
22
article
— Osobní. Horní inženýr pan JUC. František
Pavlišta vstoupil do služeb ředitelství hornich
závodů buštěhradské dráhy a nastoupí ji 1. srpna
při horní správě v Rapicích u Kladna.
— Promoce. Pan cand. phil. Bedřich Hrozný
z Kolína, t. č. knihovník orrentálního institutu na
universitě vídeňské, bude dnes o 3. hod. odpol.
slavnostním sále c. k. university videňské za doktora
filosofie veřejně prohlášen.
— Rodinne zprávy. Paní Hermina Jah-
nová roz. Stoyova a pan Jaroslav J. Jahn, pro-
fessor na české technice v Brně, slavili tyto dny
sňatek manželský.
— Úmrti. Ve všeobecné nemocnici zemřel po
krátké a kruté chorobě ve středu dne 17. t. m.o
1. hod. odp. pan František Holeček, syn po váže-
ném rolníku Antonínu Holečkovi ve Zdicích, nadějný
posluchač českých vysokých škol technických odboru
inženýrství strojnického v I. ročníku, v 21. roce věku
svého. Zesnulý studoval reálné školy v Písku a to
vesměs s vyznamenáním. Nenadálé ztráty jeho želí
matka Magdalena a bratr Ludvík, majitelé hospodář-
ství ve Zdicích. Pohřeb koná se dnes o 4. hod. odp.
z českého pathologického ústavu v Kateřinské ulici
na hřbitov olšanský. Zádušní služby boží konati se
budou v poudělí, dne 22. t. m. o půl 8. hod. ranní
ve farním chrámu ve Zdicích. — V úterý zemřel p.
JUC
Pavlišta
Hrozná
Stoyův
J Jahn
Holeček
Magdaléna
Ludvík
Rapice u Kladno
Kolín
Brno
Zdice
Písek
kateřinský ulice
Olšanský
institut na univerzita
Hermina Jah
23
article
Augustýn Bařlipán, mistr obuvnický v Praze.
Pubřeb dle obřadu starokatolického koná se dnes o
4. hod. odp. z českého pathologického ústavu na
nový hřbitov král. hlav. města Prahy v Olšanech.
— Pohřeb pl. Anny Novákové, choti advo-
káta a obecního staršího p. dra. J. S. Nováka, konaí
se včera odpoledne za přehojného účastenství obe-
censtva a příbuzenských kruhů. V domě smutku byl
salon potažen smuteční látkou a uprostřed bobaté
zeleně palem a rostlin na katafalku spočivala rake
s tělesnými ostatky zesnulé paní. Před katafalkem
položeno množství věnců s drahocennými květi nami
které darovali zejmena: Olga (Předrahé matince).
Bařlipán
Novák
Olga
Praha
Olšany
24
article
Vlaďa, dále věnec s věnováním (Drahé ženě — tro-
fej míru), Božena a Miloš (Drahé sestře), Soběslav-
ští (Naší Anince), rodiny Sudlicova ze Smečna, dra-
Erbena, Sdružení obecních starších Narodní strany
svobodomyslné, správní výbor Umělecké besedy, sla-
roměstský občanský klub, úřadníci kanceláře dra.
Nováka, rodiny dra. Pluce, Kurzova, Lhotkova, Ju-
stova, Novákova ze Slaného, Fürstova a j. v. V
starodávné předsíní shromáždili se přečetní smuteční
hosté, aby zesnulé vzdali česť na poslední její cestě,
Byli přitomní zejmena: náměstek starosty p. dr. Frie
městští radové pp. dr. Podlipný, Švagrovský, Voni
Brož, Kasalický, Jirousek, obecní starší pp. Fatka.
Rychlík, Košťal, prof. Slavík. Bulíř, Víček a j., depu
tace staroměstského občanského klubu pp. Zikan
dr. Mazánek, deputace Umělecké besedy pp. Schnirch
a Herites, čestní mag radové, rada z. s. p. Kasafický
tajemník Šiudelka, arch.Zeyer, stav Hněvkovský, red.
Kalaš, arch. Sochor a j. v. Pohřební obřady vyko-
nal farář P. Vondruška, načež byla rakev snesena
do šestispřežního pohřebního vozu, podél něhož tvo-
řili pohyblivý špalir zřízenci pohřebního ústavu
Fuchsova. Zesnula paní byla pochována na olšan-
ském hřbitově.
— Husovy slavnosti. Ze Sokola praž-
ského. Jednota oslavila památku M. Jana Husa
důstojným způsobem v budově tělocvičné, kde sta-
rosta před shromážděným členstvem vřelými slovy
vzpomenul přeslavné památky národního světce.
nabádaje k sludiu velkých dějin národa našehoa
dovozuje nutnost vzpomínati paměti M. Jana Husa
k posile k dalšímu zápasu za práva domoviny.
Božena
Miloš
Aninka
Sudlicův
Erben
Novák
Pluce
Kurzův
Lhotkův
Novákův
Fürstův
Frie
doktor
Podlipná
Brož
Jirousek
Fatka
Rychlík
Košťal
profesor
Slavík
Bulíř
Mazánek
Schnirch
Herites
Hněvkovský
Kalaš
Sochor
P Vondruška
Fuchsův
Husův
M Hus
Soběslav
Smečno
Slaný
sdružený obecní starý Narodní
roměstský občanský klub
staroměstský občanský klub
Šiudelka
pohřební ústav
Sokol pražitský
25
article
— Do Husince zavítalo již četně letních hostí
a značný počet jich jest ještě přihlášen. Ponejvíce
z Prahy. Všem se daří výtečně a statečně se prohá-
nějí po krásných lesích obecních, kolkolem v nepa-
trné vzdálenosti se rozprostírajících, v nichž péč
obce zřízeny v hojném počtu pohodlné lavičky. Kou-
pání v nových rozsáhlých koupelnách je velmi pří-
jemné. Strava výtečná. Ceny levné. Mistní odbo
N. J. P. tamže může zadati již jenom několik byto
o 1—2 zařízených pokojích.
— Spolek ke zřizování a vydržování
léčeben pro nemoci plicni v království českém,
markrabství moravském a vévodství slezském konal
včera o 6. hodině večer na staroměstské radnici svou
výroční valnou hromadu, kterou zahájil předseda
spolku p. dr. J. Podlipný krátkou řečí o účelu
spolku. Rečník stěžuje si na malou účast veřejnosti
k eminentně humannímu poslání společnosti pro zři-
zování léčeben pro prsní nemoci. Kde jedná se
o tichou práci, tam vždy kyne pracovníkům cesta
trnitá. Ze zakladatelů schází spolku pracovitý dr.
doktor
J Podlipná
Praha
Kou
26
article
Preininger. Krutá smrt skosila prvního jednatela
spolkového v hrob. Z jeho soudruhů zbyli jen pp.
dři. Honl a Vlasák. Vedle jednatelů Preiningra
a Veselého má hlavní zásluhu o sebrání větší suay
peněz p. pokladník, velkoobchodník Rott. Valná
hromada vyslovuje povstáním souštrast nad úmrtím
dra. Preiningra. Pan doc. dr. Veselý přednesl
zprávu jednatelskou, ve které se praví: Právě tomu
budou dvě léta, kdy po příkladě jiných kulturních
zemí byl také u nás dán podnět k založení potřeb-
ného a vysoce humanního spolku ke zřizování a vy-
držování léčeben pro nemoci plicní. Dne 19. čer-
vence 1899 konala se ve staroměstské radnici maní-
testační schůze četně navštívená a delegály všech
vrstev národa obeslaná. Spolek sám úřadním schvá-
lením stanov byl dne 14. zaří 1899 potvrzen a dne
16. listopadu konala se ustavující valná hromada
spolku. Činnost spolku v prvním správním roce ohra-
ničila se především na získání členstva a peněžitých
Preininger
Honl
Vlasák
Preiningr
Veselý
Rott
docent
doktor
Veselá
27
article
příspěvků a darů. Rozesláno bylo množství přípisů
všem čelnějším obcím a zastupitelstvím okresním,
peněžním ústavům, soukromníkům atd. Výsledek této
činnosti nesplnil sice očekávání naše, ale není také
pro začátek nikterak kormutlivý. Koncem prvního
správního roku čítal spolek 185 členů a to jmeno-
vite 4 zakládající, 36 řádných, 92 činných a 53 při-
spívajících. Na penězích sešlo se v příspěvcícha
darech 13.347 K 40 h. Největší počet čienstva —
s potěšením dlužno to uznati — tvoří vysoké ducho-
venstvo české a okresní a obecní výbory měst ča-
ských. Nejméně členstva jest z řad zámožněj-
šího občanstva. Ze šlechty pouze jedinký stal
se členem spolku tak humanního. Má-li spolek
náš v brzku přikročiti k uskutečnění svěho cíle
postavením a udržováním první léčebny, bude
nutno především rozmnožiti počet členstva jeho
do tisíců a peněžní prostředky do statisíců korun.
Toho lze ovšem jen téhdy dosíci, budou-li ušlechtilé
snahy spolku známy a pochopeny také tam, kde pro
vše dobré ochotně jest štědrá a dobročinná ruka
také otevřena. Bude tedy propagace myšlenky zřizo-
vání léčeben pro nemocí plicní v nejširších kruzich
občanstva i pro další ještě léta tou nejdůležitější
činností spolkovou. Jest žádoucí, aby všechny šle-
chetné duše národa našeho vstoupily do řad člen-
stva spolku a učinili si brzké postavení léčebny
svým životním cílem a boj proti tuberkulose svým
životním úkolem. Boj tento není neúspěšný. Vý-
sledky docilené v sanatoriích musíme uznati za pře-
kvapující. Již dnes jest patrno, že poučování nejšir-
ších kruhů nese dobré ovoce. Tuberkulosy byť ma-
lounko ale přece jen znatelně ubývá. Což teprvé až
zdravotní zásady boje proti tuberkulose přijduu v po-
znání a majetek celého národa! — Z datsi, jinak
skrovné činnosti spolkové ve zprávě své vylknouti
obecní výbor
28
article
musím, že výbor spolkový konal sedm schůzí, na
kterých se radil o prostředcích propagandy účeln
spolkových. Schůze konaly se v místnostech staro-
měsiské radnice, které byly s ochotou sl. městskou
radou král. hlavního města Praby k tomu účelu pro-
půjčeny, začež budiž vzdán povinný dík. Potřebné
tiskopisy spolku a to v nemalém množství ocholně
a nezištně poskytly spolku tiskárny dra. Edv. Grégra
a Wiesnerova, začež jim buď z tohoto místa vzdan
nejupřímnější dík. Tolikéž s díky připomenouti
dlužno účinné pomoci české žurnalistiky, jež sloupce
časopisu i lpera svá propůjčila k šíření myštenky
spolkové. — V samém počátku své činností utrpěl
mladý spolek náš těžkou ztrálu úmrtím svého za-
kladatele a prvního jednatele, neunavného a nadše-
ného pracovníka přítele dra. Vladimíra Preiningera.
Prosím slavné shromáždění, aby památku jeho uctilo
povslaním ze svých míst. Má zprava jest u konce.
— Zpráva jednohlasně schvalena a vzdavají se díky
za účinnou práci p. doc. dru. Veselěmu i po-
kladníku p. Rottovi. — Zprávu pokladní přednáší
p. Rott. Přijato 13.347 K 40 h, vydáno 151 K 70
h, zbývá 13 195 K 70 h. Revisorskou zprávu podal
p. cís. rada K. Kavka, ředitel záložny vinohradské
a na jeho návrh uděleno jednohlasně výboru abso-
lbtorium. Na to násíédují volby výboru. Zvoleni:
předseda: p. prof. dr. E. Maixner; I. místo-
předseda: monsignore Jan Doubrava; II. místo-
předseda: p. dr. Jan Podlipný; do výboru: pan
doc. dr. Veselý, p. dr. Vla sák, pl. Klen-
ková z Vlastimilů, p. Ladisia v Rott, pí.
Kurzová, pp. dr. Štych, dr. Zelenka, dr.
Klika, Bodský, lékárník Štěpánek, E-
gelman; přebližitelé účtů: pp. K. Kav kaa
Ant. Brtník. Po té děkuje p. dr. Podlipny
zástupcům města Prahy p. dru. Stychovi, města
Král. Vinohradů p. lékárníku Ště půnkovia
městu Karlinu p. Engelmannoví. Panu dru.
doktor
Grégr
Wiesnerův
Preininger
Rott
K Kavka
profesor
E Maixner
Jan
Doubrava
Podlipná
docent
Veselá
Vl
Ladisius
Kurzová
Štych
Zelenka
Klik
Štěpánek
E gelman
Brtník
Podlipný
Král
Karlin
Engelmannový
Zvolen
Praha
městský rada král
29
article
Podlipnému za řízení spolku přednesl dik pan
Engelmann. Schůze byla ukončena vřelým přa-
ním odstupujícího předsedy novému výboru, na který
čeká hojně práce a blahopřáním celému spolku, jenž
zasluhuje pro své lidumilné cíle podpory jednoho
každého.
— Z odvolací komise pro osobní daň
z přijmu. Ministr financí jmenoval výnosem ze dne
20. června 1901 č. 38852 c. k. finančního tajemníka
p. Václava Červenku místo zemřelého c. k. finan-
čního rady Ondřeje Matysa zástupcem člena odvolací
komise pro osobní daň z příjmu v Praze.
Podlipný
Engelmann
Červenka
Matysa
Praha
nový výbor
30
article
— Divči školy Vesníny. Zaznamenáváme
novou potěšitelnou zprávu pro vychování a vzdělaní
divčí, právě tak potěšitělnou, jako nedávnou zvěsto
zřízení divčího Iycea při Vesně. Týká se
školy průmyslové, která je přece jen nejdůle-
žitějším ústavem pro dívky naše, připravujíc je pro
život praktický, nejženštější. Dosavadní uspořádání
její zůstane Bude skola dvouletá na všechny práce
ženské (šití prádla, šatů, vaření, uklid atd.), budou
školy roční (jedna na prádlo a šaly, druhá na šaty
a vaření), ale budou připojeny ještě kursy
čtvrtletní pro dívky v některých pracích zběhlé,
kterým pro poměry majetkové není možno celý rok
strávit v Brně Prvý bude do vánoc (zápis 16.
17. září), druhý do dubna (záps v prosinci), poslední
do konce školního roko (zápis v březnu). Nejvýhod-
nějším při nichje, že poskytojí úplnou volnost
ve výběru vzdělání. Tak dopoledne budou
vždy kursy na šití prádla, na šití šatů, nažívaření,
odpoledne zase na střthy prádla, na střihy šatů, na
žehlení a j. Je tedy možno učiti se buď v jednom
nebo i ve dvou kursech. (Školného je za vaření
20 K měsíčně, za slřihy šatů 10 K, za ostatní 6 K).
I v ostatní škole jde k pěkným cílům snaha, by se
stala Vesna a s ni divčl výchova přístupnou nejšir-
ším vrstvám lidovým. Při vyšší dlvčt škole byly
praktické odbory odpolední (řeči, šití, obchod,
umělecký průmysl, hudba). Ty byly usamostat-
něny a jsou nyní přístupny i chovánkám průmy-
slové školy, ba i zcela mimořádným posluchačkám.
Brno
Vánoce
31
article
Rovněž celoroční obchodní škola bude letos opět
zřízena, a tak není skoro oboru života ženského,
pro nějž by Vesna nebylu přípravou. Však také se
stale více vemlouvá každému. Letos měla 631 cho-
vanek, z nichž bylo 253 loňských, tedy stálých.
Brno s okolím dalo 303 žačky, z ostatních krajů
nejvíce Vyškovsko (23). Boskovsko (21), Tiánovsko (16).
Hustopečsků (15). Z Čech bylo 95, z jiných zemi 38
chovanek. Mnoho vzácných hostů domácích i z da-
leké ciziny vyslovilo uspokojení svoje se zařízením
školy, všecky časopisy moravské ochotně oveřejňo-
valy zprávy Vesniny (začež buď jim upřímný dík).
Zapis do škol bude 16. a 17. září. do po-
kračovacích kursů také v prosincí a v
březnu. Školni plat měsíčně je na lyceu 8 K. v
I. ročníku dvouleté školy průmyslové 6 K. v II. roč.
10 K, v roční prům. škole na prádlo a šaty 8 K, na
šaty a vaření 10 K, v kursu obchodním 10 K. v od-
boru jazykovém, šicím, umělecko-průmyslovém a ob-
chodním (odpoledním) po 2 K (žačky mimořádné po
6 K), v odboru hudebním 12 K jednotlivě, 6 K ve.
skupině po 2 chovankách.
— Výstava návrhů na pomník Frant.
Palackéno v Praze otevřena dneškem počinaje
po dobu osmi dnů v místnostech býv. techno-
logického musea v ulici Králodvorské u Prašné brany
(spolu s výstavou konkurenčních plánů na úpravu
Starého města). Jsou to návrhy, podané v užším
konkursu mezi pp. Stan. Suchardou spolu s archi-
tektem Al. Dryákem a Lad. Šalounem spolu s archi-
tektem Dlabačem. Výrokem poroty byl jednohlasně
a s velkým uznáním za nejlepší uznán, jakož i k pro-
vedení doporučen návrh p. Stan. S uchard v, n
Vesnin
František
Sucharda
Al
Dryák
Šaloun
Brno
Vyškovsko
Čechy
Praha
Boskovský
Tiánovský