ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 d736a020-6615-11dc-8e6e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 31 celkem · entity: person 139, place 64, org 14, work 7
1 masthead
19. července 1901. Číslo 197
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strena 3.
4 article
možnoct četných konfliktů a zabezpečují poko Evropy.« Poláci pod jarmem německým, a Ředitelstvo gýnnasía krotošínského zapo věděb studujfeím Polákům rozmlouvati na ulie polsky. Listy německé surový zákaz schvalují; na žáky Poláky bere prý se takový ohled, jako na Němce, a když Němci mluví na ulici ně mecky, musejí tím spíše Poláci jako ráj Němců. Žurnalistika německá, kromě orgánů haka- tislických, zejmena »Berl. N. Nachr.«, »Berl Tagbl.« a »Köln. Ztg.«, žádají za nejpřísnější potrestání polských matek, které ve Vřesni udé laly »revoluci« proti německým učitelům.: Věe se přísně vyšetřuje. Z počátku nebylo proti pol- ským matkám svědků. Učitelé se styděli pro- půjčiti se státniímu zástupci a sveřepému haka- tismu. Všelijak se vymlouvali, že neviděli dobře co se děje. Konečně se našel jeden, jenž v »Oberschles. Ztgu« vřesenskou »revoluci« líčí tak, jak si toho hakatisté přejí. Polské matky prý hrozily učitelům zabitím a pověšením, a co se dálo před školou, nebyl prý obyčejný shluk, nýbrž pravidelné oblehání. Jeden Polák prý se vyslovil: »Umřít musíme všichni, ale já, než umru, nasadím si kosu a půjdu na Němce,a potom děj se se mnou co děj.« Štváčské listy radí vládě, aby zrušila pr Poláky právo shromažďovací.
Polák Němec Berl N Nachr Berl Tagbl Köln Evropa
5 article
lene se
6 article
srre Sjezd německých katolíků. Letošní 48. sjezd katolíků v říš německé koná se ode dne 25. do 29. srpna v Osnabrücku, nejstarším biskupském sídle sa- ském. »Germania« uveřejňuje pozvání k němu, ve kterém se praví, že v Osnabřůcku uzavřen by jeden z nejpamátnějších mírů a že v duchu míru provedeno bude také jednání sjezdu. Vý- sledek ukáže, zda předpověď tato bude pravdivou.
Osnabrück Osnabřůcko
7 article Volby do generálních rad ve Francii.
Volby do generálních rad ve Francii. Ve Franeii konají se volby do generálních rad již přiští neděli a výdána k nim byla již také četná provolání kandidátů. Ministr zahra- ničních záležitostí Delcassé appelluje na dů- věru voličů ve Viedessosu v departementu de l'Arige a připominá jim, že otevřeli mu politiekou dráhu a že jejich důvěrou dostal se na nynější své místo. Také Méline vydal již své provolání, v kterém praví, že bojuje proti nynější republice, protože jest republikou nenávisti a rozbroje. Zároveň však ujišťuje, že republiku vždy háji a háji ji také nyní tím, že potírá revoluci. Mezi novými kandidáty do generálních ra nalézají se také: nejmladší syn zavražděného presidenta Carnota a syn presidenta L ou- beta, který uchází se o mandát v departe- mentu Drome.
Carnot Francie departement jít l ' Arige Méline L ou
8 article
Stát na Kongu. V úterý zahájena byla, jak známo, v posla necké sněmovně belgické rozprava o osnově zá- kona, kterým upravuje se poměr svobod- ného státu na Konguk Belgii. S n projednávány také návrhy sněmovní komise v příčině jeho správy. Dle těchto návrhů zajišťuje se Belgii zvlášt- ním zákonem vedle prováděcí moci také zákono- dárná moc pro osadu na Kongu, čímž poskytne se vládě možnost, vydávati pro ní zákony po- moci nařízení nebo přenásti část své oprávně- nosti v ohledu tomto na guverněra. Stát na Kongu bude míti vlastní svůj roz počet, od rozpočtu Belgie úplně oddělený, který připojí se vždy k výroční zprávě, aby poskytla se belgickému parlamentu možnost, by mohl se vysloviti o správě kolonie. Také veškeré účto- vání bude pro svobodný stát na Kongu samo- statné. Belgický parlament má však ve příčině jeho rozpočlu jenom tehdy bezprostředně za- kročiti, kdyby bolgické finance trpěti měly vý- daji na tuto osadu, zejmena kdyby se žádalo, aby přispěla ku zjednání rovnováhy v osadním rozpočtu nebo na provedení většlch prací. Vládní předloha o státu na Kongu, jež má jen jediný článek, byla, jak sdělili jsme v od- poledním listě, sněmovnou schválena 71 hlasem proti 31, a sice beze změny.
Kong Belgie Kongo Kongo
9 article
Nepokoje ve Španělích. O včerejších nepokojich v Sara- gosse, o nichž zmínili jsme se v ranním čísle. se sděluje: Když lid zvěděl, že procesí vede karlistický generál Cavero, jal se provolávati: »Ať žije svoboda!« Při tom došlo k prvé srážee. Jubilejní průvod postupoval však dále za ne ustálého pískání a povyku lidu. Hlomozné po- činání obecenstva rozčililo však kněze nesoucjho korouhev tou měrou, že provedl nerozvážný čin, který měl pak smutné následky a byl příčinou velkého krveproliti. Kněz tento uchopil totiž, jak úřadně zjištěno, žerdkorouhve a mrštil jí mezi lid. Rozechvění, které se po tomto činu obecenstva zmocnilo, bylo obrovské. Ka- tolIci vytáhli — dle úřadní zprávy — nože a revolvery a šli s procesím dále. sn ora s Ve srážce, která při tom mezi klerikály a svobodnými zednáři nastals, byla je d n osoba zabita a 45 zraněno a si ce 12 z nich tě ž cie. Jedna čásť lidu vtrhla do redakce klerikál- ního listu »Notieero« a způsobila v ní velkou škodu. Ředitel listu byl při tom z týrán a zraněn. Úřady zakročují v městě tím způ- sobem, že snaží se rozbouřené vášně uklidniti a chránili bezpečnost osob a majetku. Zpráva »Agencie Fabra« oznamuje ze Sara- gossy, že manifestujicílid vytlouka okna několika klášterů kamením a bránu u jednoho zapálil. Veřejné miněni činí za střede- ční nepokoje, při nichž vypálen z revolverů asi 200 ran, zodpověd- nými klerikály. — Procesí ustanovená na dnešek a na zejtřel byla církevními úřady odřeknuta.
Španěl Cavero Fabr Sara Ka rána
10 article
Hrabě L. N. Tolstoj. »Novosti« potvrzují zprávu, že zdraví hr. L. N. Tolstého se v po- slední době značně zhoršilo. Pozoruje se na něm úpadek sil a čas ob čas trápí spisovatele ne dostí přesně vysvětlené žaludeční bolesti, jimiž trpěl v posledních letech. Tyto dny ony bolesti tak se přiostřily, že nabývaly rázu křečí Tolstoj seslábl tak, že sotva udrží číšku s kávou Přes to zajímá se o všechny běžné události. mnoho čte, ano i píše, pokud stačí jeho sta- řecké síly. Duch je stále bodrý vzdor slábost a bolestem. Sotva se mýlíme, že na zdravotní stav jeho měly nepřiznivý vliv také některé události po sledních měsíců, počinaje známým prohlášením sv. synodu, že Tolstého nepokládá již za člena církve pravoslavné. Vyhláška ona vyvolala ně- kolik projevů »svaté sprostnosti«, nepříznivých Tolstému. Nedávno jsme četli, že moskevský spolek střídmosti zbavil ho čestného členství Ale již dříve dostával, také neslušné dopisy o různých soukromých osob, projevujících mu své rozhořčení a svou nenávist. Tak psal mu kdos dle »Světa«: »Nyní jsi anathema, půjdeš po smrti na věčné trápení a zdechneš, jako pes . .. Anathemo, starý čerte, budiž proklat !« Jiní se diví, že nebyl vyhnán ze země, že není zavřen do kláštera na pokání atd. V Moskvě lidě na potkání se od něho odvraceli a projevovali mu své rozhořčení, nač si Tolstoj nejednou sám stě- žoval. Nízkost takového jednání spadá ovšem na ty, od nichž vyšla, ale jest pochopitelno, že nemohla zůstati bez nepřiznivých účinků na zdraví 73letého starce.
L N Tolstoj L N Tolstý Tolstoj Moskva
11 article
Z Petrohradu, 18. července. (C. - B Spolupracovník ruské telegrafní agentury, jenž navšlívil nemocného hr. Lva Tols'tého na jeho statku v Jasné Poljaně, sděluje, že hr Tolstoj přes zákaz lékařů vyjel si na pro- cházku za vlhkého počasí, že již dne 10. t. m. večer pociťoval malarii a če nemoc jeho se až do 15. t. m. stále zhoršovala. Dne tohoto do- stavila se v ní úleva, ale nemocný bez cizí po moci přeče choditi nemohl. Dne 16. t. m. pozo- rováno opětné zhoršení a hr. Tolstému síly ve- lice ubývalo. Tepna čmila až 150 úderů. V nocn byl stav nemocného nanejvýše nebezpečný. ale později dostavil se zdravý spánek, jímž cítil se hr. Tolisito j značně posileným. Dnes ve čtvrtek ráno bylo mu velice hez ky. Mluvil stále o svých literárních pracích. Celá rodina shromážděna jest u lůžka nemocného.
Tolstoj Tolstý Petrohrad Poljana
12 article
Z kroniky utrpení poznaňských Poláků. V berlinské »Germanii« píše jakýsi katolický duchovní, Němec: »Školní inspektor v poznan ském okrese nařízoval onehdy učitelům, že všechny děti, jež mají příjmení německé, maji býti zapsány za Němce. Na námitku učitele, že v jeho skole jsou děti s německým příjme- ním, jež neumějí ani slova německy, odpověděí inspektor: To nic nedělá. Jsou patrně popol- štěny ve svých otcích, dědech nebo pradědech; nyní musejí býti navráceny své otčiné. Kdo se jmenuje Šule nebo Šubert, toho rodiče neb dědové museli býti Němci, a ti, kdo nyní žíjí, musejí se opět státi Němci. Třeba je k tomu donutiti všemi prostředky. A nejen to; je-li otec Polák a matka Němka, nebo jen rozená Šulcova neb Majerova atd., i tu musí býti dítě zapsáno za Němce, neboť matka pochází z rodu původně německého. Na dalši dotaz, kdy se ma tento rozkaz vyplnit, odpověděl inspektor Ihned ! V červnu byl ve Hnězdně na desetidenním cvičení záložník Michai Povala. Přinesl si s se- bou modlitební knížku a v ní obrázek Mstky božské čenstochovské s polským nápisem: Bože chraň Polsku. Našli u něho obrázek a potre stali ho třídenním vězením.
Polák Němec Šubert Němka Šulcův Majerův Michai Poval Bož Hnězdno Polsko
13 article Denní zprávy.
Denní zprávy. K dnešnímu číslu připojena jest pravi- delná pateční příloha „Hlídka literární“, — Z česko-polského ovzduší na Té- šinsku. »Ostravský Obzor« přináši další obrázky ze sporů mezi Čechy a Poláky na Těšinsku nejnověji vzniklých anebo zřejmě uměle vyvo- laných způsobem psaní polského tisku o českém živlu ve Slezsku. Po »Glosu Ludu«, kterýž při nesl známý a také námi pokáraný kritický článek, uvedlo se také pověstné »Slow Polskie« jako výslovný nepřítel českého lidu ve Slezsku svým článkem »Skola polská v Mo- ravské Ostravě«, v němž dovozuje, že pro polské dětí jest ponémčení výhodnější než po- češtění, tudiž německá škola lepší než česká. Škola německá ke zněmčení polského ditěte má zapotřebí mnoha let, za to však česká škola, díky pokrevenství jazykovému, dokonává po- češtění v čase neskonale kratším a průběhem dvou let z polského ditěte vytvoří zajedlého Čecha, který dřive nabývá českého chauvinismu než známosti jazyka. Germanismus, aby se tu mohl zukořenit i opanovat trvale, má zapotřebí ještě mnoha let práce, aby natvořili ze živlů slovanských dostatek německé intelligence. Česi na to nepotřebují čekat, neboť natvoři l dosti intelligence v Čechách a ta zaplavuje celý ostravsko-karvínský revír. V této střední intel- ligenci české leží největší síla česká a pro nás největší nebezpečí.« Tedy raději německým ne- intelligentem, než členem české intelligence, tot devise »Slowa Polského«. Při tom všem národní tisk český opakuje polským malkontentům na
Hlídek Polák Luda Slow Skola Čecho Čechy Slezsko Ostrava
14 article
Těšínsku neustále a také v posledním svém čisle piše »Ostravský Obzor«: »My nejsme proti tomu, aby Poláci bránili své, ale protestujeme proti tomu, aby ponižovali a uráželi k vůli tomu nás jako český národ.« Na jiném místě obraci se týž český orgán ostravský proti těm praž- ským listům, kteréž varují slezské Slovany pře tim, aby vedli boj ve dvou frontách a to jedné proti společnému nepříteli a druhé proti — bratrské slovanské národnosti. Je prý vidět, jak málo znalosti slezských poměrů jeví se v tomto napomenutí. Netřeba znát zevrubně poměry tyto, aby se zcela nepokrytě mohl pronésti úsudek. že poměry tyto jsou nejvýše smutné, a že by bylo lépe, kdyby obě národnosti bojovaly v jedné jediné frontě proti Němci a nikoli proti sobě. Kdyby se boje česko-pelské měly na Těšínsku ustáliti nesmirlivě, nikdy nestane se majetkem slovanským. K tomu zapotřebí nikoli pěti, aie tři prstů. Hřeší tudiž, kdo přilévá do toho ohně — »Odkud ty slzy ?« Pod tímto záhla- vím píše se nám: Z českých listů jediný orgán české strany, samozvaně lidové, uznal za dobré u přiležitosti valné hromady Národní jednoty severočeské poškorpiti její činnost, i pokusil se o to článkem v sobotu dne 13. t. m. uveřej- oleje.
Polák Němec Těšínsko
15 article
něným pod záhlavím »Zase rok práce pro men- šiny«. Vedle řečeného česky psaného orgánu ještě řada jiných veřejných listů pustila se do Severočeské jednoty na základě téhož pramene, z něhož čerpá »český« škůdes její, totiž na základě její výroční zprávy. Byly, a jsou to listy německé, kteréž píší o činnosti Národní jednoty severočeské se záští sic a s nepokrytou náruživostí, leč čestně pro velikou její práci a její úspěch, jejž Němci elti na svém těle, čehož doklad lze uvésti nejnověji z »Budw.-Kreisblattu«. List ten píše na úvodním mistě: »Jeden z ná- rodních bojovných spolků Němcům nejnebez- pečnějších, jimiž Češi vládnou, konal v neděli v Praze valnou hromadu: Národní jednota severočeská — severočeský počešťující spolek. Vice než kterémukoli jinému z če- ských bojovných spolkův, kteréž ostalně všechny zařízeny, jsou na ukořistění ci- zího a zvlášť německého majetku, jest této or- ganisaci vtisknut Němcům nepřátelský charsk- ter . ..« Potom následuje na několika sloupcích podrobná kritika činnosti jednoty, kteráž z ně- meckých úst je pro ni vlastně nejčestnějším uznáním. Orgán české strany lidové zamiňuje si tuze výroční zprávu jednoty k ůtokům, kteréž vyznívají obvyklým tonem, jakým mluvívá týž list o včcech českému lidu nejdražších, tak sladce, jako kdyby se před tim napil alizarinu.
Němec Čech Vic Praha Kreisblatta
16 article
Správě vytýká se v dotčeném orgánu, že stě- žuje sina netečnost obyvatelstva většich i bo- hatých českých měst na severu království, na netečnost úrodného Polabí k práci menšinové, i upozorňuje na zarážející fakt, že prý akade- mikové jsou odpuzeni od činnosti v Severočesk jednotě, kdežto v akademickém odboru Posu mavské jednoty jsou akademikové velmi čilými pracovníky. Z toho dovozuje, že Pošumavská jednota od Severočeské liší se jistými sympati- ckými přednostmi, jež blíže neoznačuje. Není na snadě raději srovnání akademiků činných v Pošumavské jednotě s akademiky v Severo- české jednotě — nečinnými a lišícími se od oněch už proto, že jich nečinnosti orgán lidový straní? Další výtky v témž listě vedené prot ústřednímu výboru (zejmena o přednášeči zku- šeném a obětavém) nasvědčují, že se v listě »lidové« strany linuly nějaké loňské upomínky a že příležitosti valné hromady jednoty bylo po- užito k vybroušení zubu, jejž utrpěl páně Ma- sarykův obousečník druhdy v jiné kritice čin- nosti jednoty, snad v předehrách ke sčitání lidu? Že se jedná o zcela strannické a egoi- stické záští proti jednotě, vysvítá i z naivní otázky, připojené k výčtu listů »Národní jed- notou« zdarma zasílaných místním odborům na rozhraní a znějící: »Což jiných listů, jiných politických barev si severočeské menšiny ne- přály?« »Čas« nemůže Severočeská jednota svým odborům zasílati, sie jinak by překročila své stanovy, z nichž nejdůležitější jest — po- vzbuzení národního uvědomění v lidu českém
Posa Ma
17 article
— Organisace všeněmeckého dělnictva na Moravě. Všeněmecký tisk uveřejňuje provo- lání k německému dělnictvu v jižní Moravě z účelem založení »Německo-radikálního bundu dělnického pro jižní Moravu« pod heslem: » Věc německého dělmictva do rukou německých!« V provolání praví se, kdyby židovštví vůd- cové sociální demokraeie měli býti mluvčími ně- meckého dělnictva, špatně že by to stálo s nímu Židé nepracují i nemohou tudiž Němce zastupo vati. Tedy ven se židovskou sociální demokracií z řad německého dělnictva! Nový bund německo- radikálního dělnictva určen jest dle provolání pro celou jižní Moravu s jihlavským jazy kovým ostrovem i vyzývá všeněmecká organisace ně mecké dělnictvo těchto končin, aby se sestupo valo ve všech místech k nejdůležitějšímu účelu k zakládání platebních odborů, zvláště pak obraee se k »německé« Jihlavě a Znojmu. Založením no vého německo-radikálního spolku dělnického na Moravě zřízen nový článek vzrůstající všeněme- eké organisace, v postední době také na Moravě zvlášť čílé. Rozumí se, že cílem jeho nebude ani »němectví, ani svoboda, ani spravedlnost« jak provolání slibuje, poněvadž německému děl niku na Moravě nikdo nebere ani první, ani druhé a třetího se mu mnohem spíše dostane než dělníku českému, ale potírání českého živlu v pracujících třídách v průmyslových městech na Moravě. V provolání se sice proti českému dělnictvu ještě neštve, ale jest známo z nejed- noho případu, že na Moravě jsou němečtí děl- níci v první řadě výbojníky německými, jak osvědčeno historií nejednoho dříve »německéhos města na Moravě, jako příkladně Litovle.
Němec Morava Německo Jihlava Znojmo Litovel
18 article
— Ke stykům česko-francouzským. V časopisech francouzských neustává zvučná ozvěna, kterou vyvolaly nedávné projevy česko- francouzského přátelství v Praze, a jež oživena byla znovu českými pozdravy, zaslanými do Pa- říže u přiležitosti národní slavnosti francouzské dne 14. července. Tak přináší »L' Eclaire v jednom z posledních čísel svých úvodní člá nek podepsaný Louis Daussetem, »Prestige Francie«, v němž dovozuje pisatel z události v Čechách, že ještě patří cizina na Francií jako na velký a mocný národ. A praví li cestující, již vracejí se z Nového Yorku neb z Berlína, »země naše v Americe jako v Německu mnoho pozbyla z antické své slávy, neboť nepřátelé naši neb závistníci sledují naše boje vnitřní, znají politické krise, jež proděláváme a těší se naší újmě a naším chybám«, spatřuje v tom pisatel mnoho utajené závisti, a tím i zbytky obdivu.
L Eclaire Dausset Prestige Francie Praha Čechy Francie Nový York Berlín Amerika Německo
19 article
»Odeizujemeli se sami svým tradicim«, praví, »cizinci je znaji, a jsou jich pamětlivi. Jsou- náhodou tito cizinci našemi přátely, jako Če- chové, tu nestrojený způsob, jakým nám vyja- dřují své sympatie, dokazuje, že vlasť naše těši se ještě obdivu v jich očích. Ve slovech, jimiž provázely jméno Francie ve svých projevech, obsažen bylnejen obdivy ale i důvěra.« Pan Dausset vyličuje dále, kterak Francie z r. 1848 působila, byt i nepřímým účinkem, na český lid, jenž podjal se svého obrození, a slovy plnými uznalosti a sympatie promlouvá o dalších vyhlid- kách a tužbách českého národa, jimž přeje plného porozumění v lidu francouzském. Pouka- zuje zejmena k řadě pozdravných projevů měst českých, zaslaných ke dni 14. července, a praví k závěrku, že malý počtem národ český takto přispívá k tomu, aby Francie ve vlastních očich svých se povznesla. — V časopise »La Pa- trie« ve článku »České manifestace Francii« pan Emile Massard vrací se k události, ja- kou uprostřed červencové slavnosti letošní byly projevy českého lidu. »Jest to vzácná, dojemná
Dausset Massard Francie Le pa
20 article
myšlenka«, praví, »která dotkne se přímo všech francouzských srdci, vlastenecky smýšlejicích. Z bezděčného, ušlechtilého hnutí u příležitosti naší národní slavnosti Čechové postlají nám srdečně pozdravy, a jakkoli jsme ještě ničeho neučinili, čím bychom si byli zasloužili přátelství tak vřelého, jednají z námi po přátelsku, po bratrsku. Není mnoho národů, jež by takto jed- naly. Vůkol nás nejsme uvyklí, než spatřovat lhostejné neb nepřátely. Poprvé od naší porážky statečný a chrabrý národ, milliony duší sebevě- domých a silných se pozdvihují na pozdrav Francii. — — Vůči projevu tak významnému tak zřejmému, dovedou Francduzově osvědčiti svou vděčnost. Srdce naše bijí stejně vřele, jako srdce bratří naších na březích Vltavy ; dokážeme to, použivše prvé příležitosti, jež se naskytne. abychom Čechům projevili své uznání . . . Slovy v pravdě ohnivými poukazuje k národním bar- vám našim, u příležitosti významného okamžiku francouzské slavnosti národní projevuje statéčný předák národního hnutí v Paříži své vroue přátelství národu našemu. »La Patrie« zá- roveň přináší seznam všech blahopřejných pro- jevů, jež z Čech a Moravy byly do Paříže za slány. — Vzhledem ke slavnosti 14. července přináší »Le Temps« z Prahy zprávu, že v den slavnosti konala se u francouzského generálního konsula p. de Vallois velmi srdečná schůze, jíž zúčastnilo se kromě četných příslušníků fran- couzské kolonie pražské též mnoho jiných hosti, kteři přáli si vyjádřiti francouzskému zástupei v Praze pozornost a sympatie své Francii presidentu jejímu. Přijato akklamací, aby mu byl poslán přiměřený projev.
Čecho Vallois Francie Vltava Paříž Čechy Morava Praha Le Patria
21 article
— První český jídelní lístek v Kar- lových Varech. Mráz přejel po zádech všech šriftlajtrů v Čechách — v Karlových Varech objevil se první český jídelní lístek. Byl polo- žen v prvním českém hotelu karlovarském, ne- dávno zakoupeném a k letošní sezóně uprave- ném, prvním českým sklepníkem před českého hosta, který v Karlových Varech před tím bý- val nucen za své české peníze potlačiti svou češtinu buď zúplna, aneb aspoň na polohlas. nechtěl-li se vystaviti buď přímému útoku anebo záštiplnému výsměchu svého kulturního okolí. Událost tato byla oslavena veškerým německým tiskem s Wolfovou »Ostd. Rundschau« v čele a na jeho povel zasedali k stolkům všichni ně- mečtí štváči v redakcích venkovských plátků o »Abwehr« až po »Eg. Nachriehten« a snad i »Budw. Kreisblatt« s tváří bledou odleskem strašného tiskopisu, z něhož se čeští lázeňši hostě poprvé dozvěděli po česku, co je k obědu. Ve všech listech německých otištěn holubiči stesk nad prvním jídelním listkem, v němž spa- třují cosi jako prvopočátek počátků konce ně- meckých Karlových Varů. Ukazuje prý, s jakou vytrvalostí Čechové lpějí na svých cilech. Do- jista prý ještě dojde v Karlových Varech k české škole! »Kéž bůh živí tohoto německého pro- roka a popřeje mu dočkati se uskutečnění jeho věštby !« voláme docela upřímně. Kumické však jest, že i v nejednom, dříve urpufně německém karlovarském hotelu hned v zápěti prvního če ského jídelního lístku počaly se objevovati ná- sledníci. Hle, jak to jde s kopce — k české škole.
Mráz Wolfův Ostd Čecho Kara Čechy Karlová Vary
22 article
— Osobní. Horní inženýr pan JUC. František Pavlišta vstoupil do služeb ředitelství hornich závodů buštěhradské dráhy a nastoupí ji 1. srpna při horní správě v Rapicích u Kladna. — Promoce. Pan cand. phil. Bedřich Hrozný z Kolína, t. č. knihovník orrentálního institutu na universitě vídeňské, bude dnes o 3. hod. odpol. slavnostním sále c. k. university videňské za doktora filosofie veřejně prohlášen. — Rodinne zprávy. Paní Hermina Jah- nová roz. Stoyova a pan Jaroslav J. Jahn, pro- fessor na české technice v Brně, slavili tyto dny sňatek manželský. — Úmrti. Ve všeobecné nemocnici zemřel po krátké a kruté chorobě ve středu dne 17. t. m.o 1. hod. odp. pan František Holeček, syn po váže- ném rolníku Antonínu Holečkovi ve Zdicích, nadějný posluchač českých vysokých škol technických odboru inženýrství strojnického v I. ročníku, v 21. roce věku svého. Zesnulý studoval reálné školy v Písku a to vesměs s vyznamenáním. Nenadálé ztráty jeho želí matka Magdalena a bratr Ludvík, majitelé hospodář- ství ve Zdicích. Pohřeb koná se dnes o 4. hod. odp. z českého pathologického ústavu v Kateřinské ulici na hřbitov olšanský. Zádušní služby boží konati se budou v poudělí, dne 22. t. m. o půl 8. hod. ranní ve farním chrámu ve Zdicích. — V úterý zemřel p.
JUC Pavlišta Hrozná Stoyův J Jahn Holeček Magdaléna Ludvík Rapice u Kladno Kolín Brno Zdice Písek kateřinský ulice Olšanský institut na univerzita Hermina Jah
23 article
Augustýn Bařlipán, mistr obuvnický v Praze. Pubřeb dle obřadu starokatolického koná se dnes o 4. hod. odp. z českého pathologického ústavu na nový hřbitov král. hlav. města Prahy v Olšanech. — Pohřeb pl. Anny Novákové, choti advo- káta a obecního staršího p. dra. J. S. Nováka, konaí se včera odpoledne za přehojného účastenství obe- censtva a příbuzenských kruhů. V domě smutku byl salon potažen smuteční látkou a uprostřed bobaté zeleně palem a rostlin na katafalku spočivala rake s tělesnými ostatky zesnulé paní. Před katafalkem položeno množství věnců s drahocennými květi nami které darovali zejmena: Olga (Předrahé matince).
Bařlipán Novák Olga Praha Olšany
24 article
Vlaďa, dále věnec s věnováním (Drahé ženě — tro- fej míru), Božena a Miloš (Drahé sestře), Soběslav- ští (Naší Anince), rodiny Sudlicova ze Smečna, dra- Erbena, Sdružení obecních starších Narodní strany svobodomyslné, správní výbor Umělecké besedy, sla- roměstský občanský klub, úřadníci kanceláře dra. Nováka, rodiny dra. Pluce, Kurzova, Lhotkova, Ju- stova, Novákova ze Slaného, Fürstova a j. v. V starodávné předsíní shromáždili se přečetní smuteční hosté, aby zesnulé vzdali česť na poslední její cestě, Byli přitomní zejmena: náměstek starosty p. dr. Frie městští radové pp. dr. Podlipný, Švagrovský, Voni Brož, Kasalický, Jirousek, obecní starší pp. Fatka. Rychlík, Košťal, prof. Slavík. Bulíř, Víček a j., depu tace staroměstského občanského klubu pp. Zikan dr. Mazánek, deputace Umělecké besedy pp. Schnirch a Herites, čestní mag radové, rada z. s. p. Kasafický tajemník Šiudelka, arch.Zeyer, stav Hněvkovský, red. Kalaš, arch. Sochor a j. v. Pohřební obřady vyko- nal farář P. Vondruška, načež byla rakev snesena do šestispřežního pohřebního vozu, podél něhož tvo- řili pohyblivý špalir zřízenci pohřebního ústavu Fuchsova. Zesnula paní byla pochována na olšan- ském hřbitově. — Husovy slavnosti. Ze Sokola praž- ského. Jednota oslavila památku M. Jana Husa důstojným způsobem v budově tělocvičné, kde sta- rosta před shromážděným členstvem vřelými slovy vzpomenul přeslavné památky národního světce. nabádaje k sludiu velkých dějin národa našehoa dovozuje nutnost vzpomínati paměti M. Jana Husa k posile k dalšímu zápasu za práva domoviny.
Božena Miloš Aninka Sudlicův Erben Novák Pluce Kurzův Lhotkův Novákův Fürstův Frie doktor Podlipná Brož Jirousek Fatka Rychlík Košťal profesor Slavík Bulíř Mazánek Schnirch Herites Hněvkovský Kalaš Sochor P Vondruška Fuchsův Husův M Hus Soběslav Smečno Slaný sdružený obecní starý Narodní roměstský občanský klub staroměstský občanský klub Šiudelka pohřební ústav Sokol pražitský
25 article
— Do Husince zavítalo již četně letních hostí a značný počet jich jest ještě přihlášen. Ponejvíce z Prahy. Všem se daří výtečně a statečně se prohá- nějí po krásných lesích obecních, kolkolem v nepa- trné vzdálenosti se rozprostírajících, v nichž péč obce zřízeny v hojném počtu pohodlné lavičky. Kou- pání v nových rozsáhlých koupelnách je velmi pří- jemné. Strava výtečná. Ceny levné. Mistní odbo N. J. P. tamže může zadati již jenom několik byto o 1—2 zařízených pokojích. — Spolek ke zřizování a vydržování léčeben pro nemoci plicni v království českém, markrabství moravském a vévodství slezském konal včera o 6. hodině večer na staroměstské radnici svou výroční valnou hromadu, kterou zahájil předseda spolku p. dr. J. Podlipný krátkou řečí o účelu spolku. Rečník stěžuje si na malou účast veřejnosti k eminentně humannímu poslání společnosti pro zři- zování léčeben pro prsní nemoci. Kde jedná se o tichou práci, tam vždy kyne pracovníkům cesta trnitá. Ze zakladatelů schází spolku pracovitý dr.
doktor J Podlipná Praha Kou
26 article
Preininger. Krutá smrt skosila prvního jednatela spolkového v hrob. Z jeho soudruhů zbyli jen pp. dři. Honl a Vlasák. Vedle jednatelů Preiningra a Veselého má hlavní zásluhu o sebrání větší suay peněz p. pokladník, velkoobchodník Rott. Valná hromada vyslovuje povstáním souštrast nad úmrtím dra. Preiningra. Pan doc. dr. Veselý přednesl zprávu jednatelskou, ve které se praví: Právě tomu budou dvě léta, kdy po příkladě jiných kulturních zemí byl také u nás dán podnět k založení potřeb- ného a vysoce humanního spolku ke zřizování a vy- držování léčeben pro nemoci plicní. Dne 19. čer- vence 1899 konala se ve staroměstské radnici maní- testační schůze četně navštívená a delegály všech vrstev národa obeslaná. Spolek sám úřadním schvá- lením stanov byl dne 14. zaří 1899 potvrzen a dne 16. listopadu konala se ustavující valná hromada spolku. Činnost spolku v prvním správním roce ohra- ničila se především na získání členstva a peněžitých
Preininger Honl Vlasák Preiningr Veselý Rott docent doktor Veselá
27 article
příspěvků a darů. Rozesláno bylo množství přípisů všem čelnějším obcím a zastupitelstvím okresním, peněžním ústavům, soukromníkům atd. Výsledek této činnosti nesplnil sice očekávání naše, ale není také pro začátek nikterak kormutlivý. Koncem prvního správního roku čítal spolek 185 členů a to jmeno- vite 4 zakládající, 36 řádných, 92 činných a 53 při- spívajících. Na penězích sešlo se v příspěvcícha darech 13.347 K 40 h. Největší počet čienstva — s potěšením dlužno to uznati — tvoří vysoké ducho- venstvo české a okresní a obecní výbory měst ča- ských. Nejméně členstva jest z řad zámožněj- šího občanstva. Ze šlechty pouze jedinký stal se členem spolku tak humanního. Má-li spolek náš v brzku přikročiti k uskutečnění svěho cíle postavením a udržováním první léčebny, bude nutno především rozmnožiti počet členstva jeho do tisíců a peněžní prostředky do statisíců korun. Toho lze ovšem jen téhdy dosíci, budou-li ušlechtilé snahy spolku známy a pochopeny také tam, kde pro vše dobré ochotně jest štědrá a dobročinná ruka také otevřena. Bude tedy propagace myšlenky zřizo- vání léčeben pro nemocí plicní v nejširších kruzich občanstva i pro další ještě léta tou nejdůležitější činností spolkovou. Jest žádoucí, aby všechny šle- chetné duše národa našeho vstoupily do řad člen- stva spolku a učinili si brzké postavení léčebny svým životním cílem a boj proti tuberkulose svým životním úkolem. Boj tento není neúspěšný. Vý- sledky docilené v sanatoriích musíme uznati za pře- kvapující. Již dnes jest patrno, že poučování nejšir- ších kruhů nese dobré ovoce. Tuberkulosy byť ma- lounko ale přece jen znatelně ubývá. Což teprvé až zdravotní zásady boje proti tuberkulose přijduu v po- znání a majetek celého národa! — Z datsi, jinak skrovné činnosti spolkové ve zprávě své vylknouti
obecní výbor
28 article
musím, že výbor spolkový konal sedm schůzí, na kterých se radil o prostředcích propagandy účeln spolkových. Schůze konaly se v místnostech staro- měsiské radnice, které byly s ochotou sl. městskou radou král. hlavního města Praby k tomu účelu pro- půjčeny, začež budiž vzdán povinný dík. Potřebné tiskopisy spolku a to v nemalém množství ocholně a nezištně poskytly spolku tiskárny dra. Edv. Grégra a Wiesnerova, začež jim buď z tohoto místa vzdan nejupřímnější dík. Tolikéž s díky připomenouti dlužno účinné pomoci české žurnalistiky, jež sloupce časopisu i lpera svá propůjčila k šíření myštenky spolkové. — V samém počátku své činností utrpěl mladý spolek náš těžkou ztrálu úmrtím svého za- kladatele a prvního jednatele, neunavného a nadše- ného pracovníka přítele dra. Vladimíra Preiningera. Prosím slavné shromáždění, aby památku jeho uctilo povslaním ze svých míst. Má zprava jest u konce. — Zpráva jednohlasně schvalena a vzdavají se díky za účinnou práci p. doc. dru. Veselěmu i po- kladníku p. Rottovi. — Zprávu pokladní přednáší p. Rott. Přijato 13.347 K 40 h, vydáno 151 K 70 h, zbývá 13 195 K 70 h. Revisorskou zprávu podal p. cís. rada K. Kavka, ředitel záložny vinohradské a na jeho návrh uděleno jednohlasně výboru abso- lbtorium. Na to násíédují volby výboru. Zvoleni: předseda: p. prof. dr. E. Maixner; I. místo- předseda: monsignore Jan Doubrava; II. místo- předseda: p. dr. Jan Podlipný; do výboru: pan doc. dr. Veselý, p. dr. Vla sák, pl. Klen- ková z Vlastimilů, p. Ladisia v Rott, pí. Kurzová, pp. dr. Štych, dr. Zelenka, dr. Klika, Bodský, lékárník Štěpánek, E- gelman; přebližitelé účtů: pp. K. Kav kaa Ant. Brtník. Po té děkuje p. dr. Podlipny zástupcům města Prahy p. dru. Stychovi, města Král. Vinohradů p. lékárníku Ště půnkovia městu Karlinu p. Engelmannoví. Panu dru.
doktor Grégr Wiesnerův Preininger Rott K Kavka profesor E Maixner Jan Doubrava Podlipná docent Veselá Vl Ladisius Kurzová Štych Zelenka Klik Štěpánek E gelman Brtník Podlipný Král Karlin Engelmannový Zvolen Praha městský rada král
29 article
Podlipnému za řízení spolku přednesl dik pan Engelmann. Schůze byla ukončena vřelým přa- ním odstupujícího předsedy novému výboru, na který čeká hojně práce a blahopřáním celému spolku, jenž zasluhuje pro své lidumilné cíle podpory jednoho každého. — Z odvolací komise pro osobní daň z přijmu. Ministr financí jmenoval výnosem ze dne 20. června 1901 č. 38852 c. k. finančního tajemníka p. Václava Červenku místo zemřelého c. k. finan- čního rady Ondřeje Matysa zástupcem člena odvolací komise pro osobní daň z příjmu v Praze.
Podlipný Engelmann Červenka Matysa Praha nový výbor
30 article
— Divči školy Vesníny. Zaznamenáváme novou potěšitelnou zprávu pro vychování a vzdělaní divčí, právě tak potěšitělnou, jako nedávnou zvěsto zřízení divčího Iycea při Vesně. Týká se školy průmyslové, která je přece jen nejdůle- žitějším ústavem pro dívky naše, připravujíc je pro život praktický, nejženštější. Dosavadní uspořádání její zůstane Bude skola dvouletá na všechny práce ženské (šití prádla, šatů, vaření, uklid atd.), budou školy roční (jedna na prádlo a šaly, druhá na šaty a vaření), ale budou připojeny ještě kursy čtvrtletní pro dívky v některých pracích zběhlé, kterým pro poměry majetkové není možno celý rok strávit v Brně Prvý bude do vánoc (zápis 16. 17. září), druhý do dubna (záps v prosinci), poslední do konce školního roko (zápis v březnu). Nejvýhod- nějším při nichje, že poskytojí úplnou volnost ve výběru vzdělání. Tak dopoledne budou vždy kursy na šití prádla, na šití šatů, nažívaření, odpoledne zase na střthy prádla, na střihy šatů, na žehlení a j. Je tedy možno učiti se buď v jednom nebo i ve dvou kursech. (Školného je za vaření 20 K měsíčně, za slřihy šatů 10 K, za ostatní 6 K). I v ostatní škole jde k pěkným cílům snaha, by se stala Vesna a s ni divčl výchova přístupnou nejšir- ším vrstvám lidovým. Při vyšší dlvčt škole byly praktické odbory odpolední (řeči, šití, obchod, umělecký průmysl, hudba). Ty byly usamostat- něny a jsou nyní přístupny i chovánkám průmy- slové školy, ba i zcela mimořádným posluchačkám.
Brno Vánoce
31 article
Rovněž celoroční obchodní škola bude letos opět zřízena, a tak není skoro oboru života ženského, pro nějž by Vesna nebylu přípravou. Však také se stale více vemlouvá každému. Letos měla 631 cho- vanek, z nichž bylo 253 loňských, tedy stálých. Brno s okolím dalo 303 žačky, z ostatních krajů nejvíce Vyškovsko (23). Boskovsko (21), Tiánovsko (16). Hustopečsků (15). Z Čech bylo 95, z jiných zemi 38 chovanek. Mnoho vzácných hostů domácích i z da- leké ciziny vyslovilo uspokojení svoje se zařízením školy, všecky časopisy moravské ochotně oveřejňo- valy zprávy Vesniny (začež buď jim upřímný dík). Zapis do škol bude 16. a 17. září. do po- kračovacích kursů také v prosincí a v březnu. Školni plat měsíčně je na lyceu 8 K. v I. ročníku dvouleté školy průmyslové 6 K. v II. roč. 10 K, v roční prům. škole na prádlo a šaty 8 K, na šaty a vaření 10 K, v kursu obchodním 10 K. v od- boru jazykovém, šicím, umělecko-průmyslovém a ob- chodním (odpoledním) po 2 K (žačky mimořádné po 6 K), v odboru hudebním 12 K jednotlivě, 6 K ve. skupině po 2 chovankách. — Výstava návrhů na pomník Frant. Palackéno v Praze otevřena dneškem počinaje po dobu osmi dnů v místnostech býv. techno- logického musea v ulici Králodvorské u Prašné brany (spolu s výstavou konkurenčních plánů na úpravu Starého města). Jsou to návrhy, podané v užším konkursu mezi pp. Stan. Suchardou spolu s archi- tektem Al. Dryákem a Lad. Šalounem spolu s archi- tektem Dlabačem. Výrokem poroty byl jednohlasně a s velkým uznáním za nejlepší uznán, jakož i k pro- vedení doporučen návrh p. Stan. S uchard v, n
Vesnin František Sucharda Al Dryák Šaloun Brno Vyškovsko Čechy Praha Boskovský Tiánovský