3
masthead
19. července 1901
5
article
olel
se naskytuje k hájení práv národních a k do-
máhůní se nápravy jakékoli křivdy. Odpůrcům
našim ve Vídni bylo by bývalo — tuším —
i vítáno, kdybychom byli odepřeli účastenství.
kdyby se byla vina nezdaru akce smiřovac
na nás mohla uvaliti a kdyby se bylo
mohlo klidně dále vládnouti — proti ná m.
Konferenci těchto účastnili se kromě nás zá-
stupcové též Moravanů, velkostatkářů, Staro-
čechů a agrárntků a dnes každý ví, že o ně-
jakém zadání kteréhokoli našeho
práva tím, že jsme se konferencí zúčastnili,
nemůže býti ani řeči; naopak, že naše dlouhé
jednání v nich musilo každého přesvědčitio
opravdosti a správnosti našeho stanoviska. My
vstoupili do nich sohraženiím, že se chceme
toliko informovati a pokud nebude obnoveno
naše jazykové právo, že nemůže dojíti na ko-
nečné srovnání mezi námi a Němci. Při tom
ovšem dlouho se jednalo, stále volili se komi-
téty a subkomitéty, v kterých velmi důkladně
— možno říci s pravou německou a také
českou důkladností — probíraly se sporné
otázky po mnoho dnů a když se mne tážete,
jaké výsledky mělo toto rokování a zda-li mělo
vůbec nějaké, tedy by bylo jednoduché od-
pověděti: žádné, tak jak to učinil s patrným
uspokojením pan poslanec Prade svého času
v Liberci; avšak já odpovídám toliko: ne-
v alně.
Moravan
Němec
Prade
Vídeň
Liberec
6
article
Nejprve jednáno dlouho a podrobněo
otázce užívání jazyků v autonom-
ních úřadech, o změně volebního
řádu a o národních kurilch. Mělo se
za to, že zde spíše dá se nějaká shoda docí-
liti, nežli při otázce jazykově v úřadech státních
a při otázce minoritních škol. Avšak ani zde
nedoellena úplná shoda. Němci žádali, aby ně-
mecké obce nebyly povinny přijímati české při-
pisy a aby kdo jim chce česky psáli, obráti
se nejprve o německý překlad k zemskému vý-
boru, kdežto my jsme hájili, že jako každý
slušný člověk přijímá dopís v cizím jazykua
nerozumí-li mu, dá si ho přeložiti, tak tim
více autonomní obecní neb okresní úřad jest
povinen přijímati dopisy stran v druhém ja-
zyku zemském, a pakliže obsahu nerozumí
potřebuje-li překladu, tedy že může opatřiti si jej
od zemského výboru, jak se to už nyní děje;
avšak že se to má díti bez újmy stran. Ně
mečtí poslancové však nepřistoupili na tyto ná
vrhy a tak ani v tak jednoduché a samozřejmé
záležilosti nedošlo ko shodě.
Němec
7
article
Poněkud příznivější výsledek mělo jednání
o opravě volebního řádu na sněm
zemský. Poněvadž oprava ta nemůže se
uskutečniti proti vůli kterékolí sněmovní strany.
jež má čtvrtinu hlasů, dohodli se členové kon-
ference, aby změny ty v mezích možnosti se
předsevzaly a sneseno se tedy na tom, že
kurie velkostatku svěřenského má
býti rozdělena na pět volebních sborů, jak je to
při volbách do říšské rady a je mi proto ne-
srozumitélno, proč poslancové němečtí letos na
sněmě zaujali proti návrhu hr. Buquoya tak
zamitavé stanovisko. Dále usneseno, že vo-
lební okresy měst a vonkovskýc h
obeí mají spravedlivě mezi obě národnosti býti
rozděleny dle počtu obyvatelstva a daní, že v kurii
venkovských obel mají býti zavedeny p římé
volby a že má se zříditi i na sněmě vše-
obecná volební kurie nebo-li pátá kurie, jako
je to na radě říšské. Všechno to už také navrho-
vala sněmovní komise adresní r. 1898, která do-
ložila, že má národním kuriím dáno býti právo.
aby sobě volily své zástupce do zemského vý-
boru, do komisí sněmovních a do ústavů. Toto
právo příznávaly národním kurifm i fundamentáln
články a i punktace, které kromě toho připouštěly.
aby každá kurie národní měla právo veta proli
snesením sněmovním, jež by se týkala zákono-
dárství ve věcech národních a také ve věcech
správy zemské, pokud by šlo o ústavy utrakvi
stické, jakými jeou České museum, učená spo-
lečnost atd.
Český muzeum
8
article
Naše strana nečinila námitek proti tomu,
aby kurie národní byly volebními sbory, jež by
měly právo dle poměrného počtu vysílati zá-
stupce do zemského výboru atd. a také chtěla
připustiti dodatečné hlasování v kuriích národ-
ních i potřebu souhlasu obou kurií, když by šlo
o změny některých určitých článků asil šesti zá
konů, kterými by se zabezpečovala rovnoprávnose
obou národů v zemi, tak zřízení zemského, voleb
ního řádu, zákonů o zemské školní radě a radě
zemědělské, jakož i o užívání jazyků ve samo-
správných a zeměpanských úřadech. V možnost
takového kuriátního dodatečného veta spatřoval
jsme i my záruku pro vlastní národnost. Ně-
mečtí zástupcové v té věci nebyli jednoho ml-
nění; avšak trvali na stanovisku v eta a žádal
junclim pro předlohu o volebním řádu a o ná-
rodních kurifch. Soudím, že v této věci bylo
možno vládě bar. Körbra nejspiše ještě vykoná-
vati vliv zprostředkující a přispěti k positivnímu
vyřízení aspoň těchto důležitých otázek.
O otázce užívání jazyků v úřa
dech státních a o školách mi-
noritních bylo ovšem obšírně také na kon-
ferencích jednáno a tu ukázalo se, že sta-
noviska obou stran jsou velmi protichudná aže
dojista dohodnutí v těchto věcech bude velmi
obtížno. Němečtí členové kladli důraz na ně-
mecký jazyk dorozumívaci neb státní a žádal
národnostní rozhraničení okresů, tak aby v ně-
meckých krajinách český jazyk skoro žádného
práva neměl, kdežto by v českých krajinách
své posavadní výsadné postavení podržoval.
9
article
Zrušení Stremayerova nařizení z r. 1880 po-
važovali za komponsační předmět, za který by
českému jazyku v nižších instancích v českýeh
okresích byli bývali ochotni povoliti některé
ůstupky ve vnitřní službě. Ve věcech
školských přidrželi se návrhu p. dra.
Zátky, žádajíce dva zemské fondy školnía
úplné rozdělení správy školní dle národnosti,
ano s jedné německé strany žádáno, aby mi-
noritní škola vůbec proti vůli obce nesměla se
zřizovat, proti čemuž i jiní a to sami němečtí
členové namítali, že by to znamenalo zákaz
zřizování škol minoritních vůbec. Že nám ovšem
na takovéto návrhy nebylo lze přisťoupili a že
jsme se vší rozhodností hájili rovně právo obou
jazyků v úřadech a soudech při zevnější
službé v celé zemi a právo českého jazyka při
vnitřní službě v českých krajinách, rozumí se
samo sebou; jako se rozumi samo sebou, že
jsme známě naše stanovisko ve věcech mino-
ritního školství důrazně zastávali. Když mluveni
Stremayerův
10
article
pro a contra nemělo žádného výsledku, zvoleni
jsou 22. března 1900 dva subkomitéty
které se o věcech těch dále raditi měly a tím
konference jsou zakončeny.
V posledním okamžiku přiměli jsme pana
předsedu ministerstva dra. šl. Körbra k prohlá-
šení v konferenci, že vláda zavede če-
ský vnitřní úřadní jazyk v Čechách
a na Moravě, když to přispějekmíru
v zemi; načež dána s naší strany případná
odpověď, že zavedení úřadního jazyka českého
jest vůbec první podmínkou míru v zemi. My
konečně žádali, aby subkomitěty v Praze dále
pokračovaly ve svých poradách, jako se děje na
Moravě; avšak když Němci z Čech na to ne-
přistoupili, vláda od dalšího jednání vůbec upu-
stila. Zdali byla přesvědčena o bezvýslednosti
tohoto kroku, anebo zdali obávala se rozhodnouti
se pro jedno nebo druhé stanovisko, není mně
známo. Ale to vím a nejsem nikterak o tom
v pochybnosti, že lhostejmné celkem chování
vlády k předmělům porad přispělo nemálo k jich
bezúspěšnosti a toho sluší zajisté velice litovati
v zájmu věci samé. Otázky tak velkého dosahu,
o jakých jednáno na konferenčích, nemohou
býti vyřízeny bez spolupůsobení vlády, která
jsoue vázána platnými zákony, jest povinn
hájiti platné právo a doporučovati změny jeho
toliko potud, pokuď se zájmy spořádané veřejué
správy se to dá srovnati.
Němec
Čechy
Morava
Praha
11
article
Svým mlčením a nezasahováním do roko
vání, leč ve formě předkládání nějakého dosti
povážlivého statistického materiálu, podporovala
ale vláda domněnku, jakoby ve věcech jazyko-
vých nebylo žádných zákonných ustanoven
a jakoby státní správa neměla na nich valného
interessu. Tím ovšem vláda velice a povážlivé
se přiblížila ke stanovisku našich národních od-
půrců, pro které článek XIX. státních základních
zákonů, kabinetní list z 8. dubna 1848 atd. ne
existují; kdežto s našeho stanoviska jde při ře
šení otázky jazykové o vydání provád ěscií ch
zákonův nebo nařízení, kterými platně
jazykové právo nemá býti dotknuto, nýbrž za
bezpečeno a podrobně upraveno.
Na mistě aby se bylo uznalo, že jsme pro-
kázali velkou míru umírněnosti, obeslavše po
všem tom, co se stalo, konference a pustivše
se na nich dokonce do opětného rokování o osno
vách dvou zákonů, na nichž se byl sněm ve
zákonné formě usnesl, nechala vláda otázký
všechny nerozřešeny. svolán je na krátkou
dobu (24. dubna) sněm k zasedání, čímž dána
německé levici možnost hlasovati proti pou-
hému přikázání komisi návrhu dra. Pacáka stran
rovnoprávnosti a návrhu dra. Kramáře stran ná
rodní galerie a napotom 8. května 1900 sešlase
říšská rada, které vláda předložila o sno vu ja-
zykového zákona, jež formou i obsahem
musila vzbuditi naši nejrozhodnější opposici.
Pacák
12
article
Osnova ta dávala říšské radě právo upravovat
jazykovou otázku jináče v Čechách a jináče na
Moravě, kdežto dle jasného znění prosineovky bylo
by na říšské radě možno usnésti se toliko na
rámcovém zákoně, kterým by zásady pro j ed-
notné upravení jazykové otázky ve všech
zemích ve smyslu čl. XIX. zákl. zák. se stanovily.
hlavně na prospěch národních menšin, tak ab
zákonodárství zemské neb výkonná moc napo-
tom další předpisy mohly vydati. Pokud se pak
obsahu osnovy týkalo, hleděla vláda všemožně
vyhověti stanovisku svatodušního programu ně
meckého a nebráti ohledu na naše stanovisko
Vyvolalo to ovšem v klubu českém velkou ne
voli a mělo za následek usnesení velkou větši-
nou hlasů, aby se provozovala ustavičná ob-
strukce technická, z které se 8. června 1900.
jak známo, přešlo k obstrukci mechanické, po
které říšská rada se zavřela. Klub poslanecký
na říšské radě usnesl se napotom vydati pa
mětní spis, v kterém vyslovil všechny ná-
mítky proti vládní osnově zákona jazykovéhoa
podobně i němečtí poslanci učinili proti osnově
té jakési osvědčení, trvajíce při svatodušním
programu. Jak opravdově s protestem svýmto
myslili, ukázala nejlépe mluva centralistických
časopisů, jež nepřestávaly dolehati na vládu.
aby jazykovému zákonu zjednala dle § 14.
platnost.
Čechy
Morava
13
article
Vláda jsouc varována upřímnými přáteli říše,
neodhodlala se k tomuto novému nepřátelskému
kroku proti národu našemu, nýbrž rozpustila říš-
skou radu, v září vypsala nové volby do ní, jež
se teprve v lednu letošního roku konaly. Stalo
se tak zajisté ve zjevném úmyslu, aby se agitaei
stran ponechalo svobodné pole a výsledek voleb
ukázal, že se vláda ve svých výpočtech ne-
zklamala.
Pokud se delegace české týče, dalo se prá-
vem očekávati, že se v plném počtu opět do
sněmovny vráti. Vždyť radikální strany u nás
hnaly delegaci vší mocí do obstrukce a kdyz
podnikla ji takořka s nebezpečím života, mohlo
se od vlastenectví i kruhů radikálních očeká-
vati, že přispějí k tomu, aby voličstvo taktiku
delegace schválilo a jako v dobách deklarace
jednomyslně pro zásady rovného práva se mani-
festovalo. Avšak čeho jsme se místo toho do-
čkali! Povstaly stavovské strany, které
druhdy horovaly pro nejkrajnější opposici, jež
najednou takořka přes noc kladly váhu na třídní
zájmy rolníků, učitelů a dělníků, a jež vystupo-
valy zcela bezohledně proti delegaci české, vy-
týkajíce ve volebních provoláních jí dokonce,ž
pro obstrukci zanedbává zájmy stavů. A vo-
ličstvo na místě, aby bylo rozhodně odmítlo
takovéto nelojalní seslabování posice české,
volilo deset poslanců sta vovských.
celou šestinu poselstva českého, kteří dokonce
chlubivě ještě prohlašovali, že nevstoupí do
společného klubu českého na radě říšské, čímž
doznali zcela zřejmě, že jim stavov ské
zájmy jsou důležitějšími, nežli zájmy ná
rodníl
14
article
Tenkráte právem se řeklo, že národ český
měl příležitost podniknouti zkoušku státníkovu
a že při této zkoušce neobstál. A věc
taková nemohla ovšem zůstati bez závažných
následků pro další postup delegace české, jež
od té doby sotva má dostatečný počet hlasů
dělání trvalé obstrukce. Musilať se obmeziti
na jakousi suchou obstrukci, až konečně do-
spěla k pouhému opposičnímu stanovisku, když
předseda ministerstva baron Körber uznalza
dobré s ní vyjednávati.
Z měho hlediska a také některých politi-
ckých přátel, kteří jsme v obstrukci viděli ne-
gaci ústavních zásad, kteří jsme doporučovali
aby se k ní sáhlo toliko v případě nejnutnějším
Körber
15
article
BV 0v
po vyčerpání všech ostatních prostředků
zvláště kdyby šlo o zamezení útoku neb velkého
zla pro náš národ, a kteří jsme předovídali
mnohé nevýhody, jež z obstrukce, proti parla-
mentu samému vedené, pro národní věc vznik-
nouti musí, ovšem stanovisko, které zaujímá
dnes delegaco česká, je zadostučiněním, nebo
je návratem k správné taktice, která po
našem náhledu neměla se opouštěti. Výsledky
aspoň ustavičné obstrukce nebyly podle
toho, aby se v ní pokračovalo.
Po našem náhledu nezbývá poselstvu na
šemu nie jiného v říšské radě i na sněmu,
nežli provozovati politiku positivné práce
politiku, která uživá všech dávných prostředků
k dosažení národních a politických požadavků.
jakož i jakýchkoli prospěchů pro národ v ohledu
kulturním a hospodářském a jež v každém
případě musí toho dbáti, aby se zabránilo no-
vým ztrátám a škodám pro národ. Z tohoto
hlediska ujednání, která se stala mezi delegaeí
českou a baronem Körbrem, nepadají tou měrou
na váhu, aby se o obratu politiky čel s ke
neb dokonce o změně programu strany
mohlo mluviti. Kromě galerie umělle c ké,
klerá bude zřízena v Praze velkodušným darem
Jeho Veličenstva pro obě národnosti, všechny
ostatní přípovědi, které se staly, týkají se na-
šich kulturních a hospodářských potřeb, jež bez
parlamentníbo projednání nedají se uskutečniti.
Körbr
Praha
BV
umělle c
16
article
Nejsou proto dnes pražádnými tajnostmi a ne-
znamenají nie jiného, nežli že v době, kdy pro
odpor Němců nelze nám oddati se naději, že bychom
ve směrn národním a státoprávním dodělali se
tak brzo, jak bychom si přáli, značnějšíchl úspěchů
aspoň v jiných směrech není vyloučena možnost
že přes všecky překážky ve veřejném a hospo
dářském vývoji svém chceme a budeme pokra
čovati. Posítivní práci poslanců děkujeme za
jisté, že přikročí se ke stavbě mnohých lokál-
ních dráh, že dojde k regulaci na š ich
řek většinou nákladem říšským, poněvadž re-
gulace ta uvedena jest ve spojení se stavbou
dvou průplavů, jež pro hospodářský náš živo
budou míti následky dalekosáhlé. Vořejnými
stavbami těmito i jinými zajisté lidu dělnému
a třídám výrobním dostane se na léta práce
okolnost ta za stísněných nynějších poměrů ho-
spodářských nesmí se podceňovati, třeba by
proti výnnsnosti a prospěšnosti kanálů mnohé
pochybnosti se vyslovovaly. K úspěchům posi-
tivně práce náleží zajisté všecky kroky, které
se dějou za účelem sanování fina ne
zemských, aby země mohla dostáti svým
velkým povinnostem; náleží sem dále zákony, kte
rými přebytky sirotčích poklade n jsou
přikázány zemím ke zřizování polepšoven pro
zanedbané děti a kterými pracovní dob
horníkův byla upravena, náleží sem změny
živnostenského řádu, nová sprave-
dlivá ůprava platů učitelských, která
ve smyslu jednotného služného letos na sněmě
byla provedena, jakož i zavedení pir
mých voleb ve venkovských ob
c f' c h.
f ' c h
17
article
Potěšitelno jest, že všechny tyto cenné
úspěchy byly provedeny za shody poslanců če-
ských a německých a není pochybnosti, že
touto cestou mnohé velké věci daly by se v zemi
i ríši provésti. Ovšem předůležité otázky, jež
nám nejvíce na srdei leží, zůstávají nerozře-
šeny a byl by to osudný klam, kdyby se někdo
domníval, že nám možno na ně zapomenouti
aneb na delší dobu je odstaviti. Tomu t ak
není a nebude. Napořáde musí býti eílem
politiky české, domoci se aspoň rozšířen
právomoci sněmů a úradů zem-
ských, pokud nelze dosíci vyrovnání státo-
právního s národem českým, upriviti samo-
statně finance zemské, dosáhnouti spra-
vedlivého upravení otázky jazy kové
úřadech zeměpanských a samosprávných, změ-
niti dle potřeby volební řád sněmovni.
zabezpečiti trvání minoritních škol, vy-
moci zřízení moravské universi'ty a
převzetí mnoha středních ústavů do správy
státní ald., jakož i sledovati všechny kroky, jež
mohou vésti k emancipaci a hospodářskému po-
vznesení našich výrobních a pracovních tříd.
Ve všech těch směrech čeká poselstvo českě
ve Vídni i na sněmích budoucně veliká práce
a bylo by ovšem štěstím pro zemi, kdyby s
podařilo dociliti toho, aby zástupeové obou ná-
rodů dohodli se o společném postupu ve sledo-
vání aspoň části těchto úkolů. Bohužel na ně-
mecké straně rozhoduje dnes výbojný směn
všeněmecký, jenž chce poněměiti celé Čechya
přivtěliti je k Německu a jenž státní němčinu
vymáhá jako hlavní k tomu vedoucí prostředek.
Vídeň
Německo
18
article
Posud i mírnější Němci podléhají terrorismu Schö-
nereroveů a sněmovní volby ukážou, která strana
má ve voličstvu německém většinu. Když pak
vidíme, kterak na všech stranách strojí se
úklady přímo proti životu našeho národa, kterak
nebezpečí pangermanismu stále roste a
při tom kterak mezi námi zmáhá se hnut
třídní, spojené se šířením zásad sobe-
ckého kosmopolitismu, tu máme při-
činu míti vážné obavy o budoucnost našeho
národa. V takovýchto dobách štváti třídy spole-
čenské proti sobě, organisovati strany stavovské
a snižovati ve veřejných shromážděních intelli-
genci národa, jež přece všude má vůdčí po-
stavení, je po mém přesvědčení konání n a-
prosto nevlasteneciké. Tažme se na př.
jaké jsou důvody po tvoření se stra ny
a grární a její zuřivou agitaci?
Nikdo nepopírá, že stavu rolnickému
nastaly těžké časy a že je vlasteneckou
povinnosti přispěti mu, kdekoli to jenom
možno; tak jako je povinností podporovati akci
maloživnostenskou a každou jinou k udržení se
středních tříd směřující. Navrhuje-li se v tom
směru: zřizování odborných škol, podporován
hospodářských družstev, opatření levného úvěru,
zřízení zemské pojišťovny, podporování vodníel
staveb, povznášení chovu koní a dobytka, zru-
šení erárních mýt atd. atd., nikomu zajisté ani
nenapadne, aby činil proti toniu nějakých ná-
mitek. Navrhuje-li se ale vykoupení selských
dluhů státem, zavedení normální ceny chle-
bovin, střelba do oblak k zabránění krupobití
a působení deště a vymýšlejí-li se jiné ro-
mantické projekty, tedy ovšem jsou proti tomu
mnohé námitky; avšak takovéto požadavky ne-
jsou přece podle toho, aby odůvodňovaly t vo
ření se zvláštní agrární strany
A jedná-li se konečně o obmezení svo
bodné dělitelnosti pozemků, o zavedení po
Němec
19
article
vinných neb fakultativních společenstev ho
spodářských, o otázce průplavů atd. atd.
tedy v těch věcech i mezi rolnik
v zemích českých jsou různé náhledy, jež sou
visejí více méně s politickými jich názory, tedy
tato různost názorů je zjevnou překážkou utvo-
ření jednotné agrární strany. A po
dobně má se to i s tvořením i jiných stavov-
ských stran. Nikdo nečiní námitek, aby
mezích stran národně - peliti-
ckých při platném dnes systému zájmovém
vystupovali příslušníci toho kterého stavu a or
ganisovali, radili se o svých zájmech a hleděl
je k platnosti přivěsti; tak činí rolničtí i živ-
nostenšti poslanci v klubu našem a ti zajisté
se přesvědčili, že co je rozumné a proveditelné.
mohou dosáhnouti i bez stavovských stran a c
je nerozumné a neproveditelné, to že ani sta-
vovskté strany neprovedou. Není skutečno
pro třídní hnutí u nás jiného výkladu, nežli že
zde hrají osobní zájmy jednotliveů a c iz
vlivy velikou úlohu a čím více poroste třídn
hnutí, tím víco sezná se potřeba jednotné poli-
tické organisace národní, která zájmy stavovské
dovede vyrovnávati a celý národ vésti k společ
ným eílům, aby nenastal v naší společnosti bo
všech proti všem, jenž by odstrani
vůbec otázku českou.
Máme proto příčinu připomínati si slova.
která r. 1895 prof. Leroy- Beraulieu pro-
nesl k studentstvu francouzskému: »V zbu
zování třídních zápasů, toť pěřime
ohrožování národní jednoty, to
jsou počátky rozkladu a záhuby
V souvěkém zápolení národů zu-
stane vítězem onen národ, kterýž
co nejméně bude zasažen tako-
výmto vnitřním bojem.«
profesor
Leroy
Beraulieu
20
article
Platí-li tato slova o národé francouzském,
tedy ve zvýšené míře mají platnost pro nás
národ, jehož existence je ze všech stran ohro
žena. Zde soustřeďování národních silje
přostým příkazem sebezachování. V ny-
nější pak době nelze soustředění toto jiným
způsobem v našem národě provésti, nežli tak,
aby strany, které stojí na státoprávním a ná-
rodním programu českém, se hleděly dohodnouti
o společném postupu politickém, aby ve Vídni
uznávaly nezbytnon potřiebu trván
jednotného klubu na radě říšské
a aby také co se sněmu českého a nastávají-
cích voleb do něho týče, hleděly po způsobu
moravském uzavříti pevný komprom is,
který by učinil možnou obranu a provádění
národního programu proti všem domácím sna-
hám odstředivým i proti odpůrcům našim ná
rodním a politickým.
Na sjezdech důvěrníků strany svobodomyslné
nejednou v tomto směru byla pronesenu přání
a učiněna snesení; za tím účelem pořádány byly
tábory loňského roku a organisována byla ná-
rodní rada a nebude zajisté nikomu s podivením.
když řeknu, že právě nyní i vedou se zcela vážné
rozpravy o umožnění společného takovéhoto po-
stupu v budoucnosti mezi zástupci strany naš
a strany staročeské a také radikální. Rozpravy
ty, budou-li míti positivního výsledku, jak sobě
srdečně přeju, zajisté přispějou k obmezení tříd-
ního hnutí u nás a k podřízení jeho zájmům vše-
národním, jakož i k tomu, aby věci naše polilické
vedli zkušení, politicky vzdělaní mužové vla-
stenečtí.
Vídeň
21
article
Náš národ při nedávných slavnostech, jež
konaly se za příležitosti návštěvy Jeho Veličen-
stva v Praze a také za slavností sokolských.
okázal obdivuhodný smysl pro disciplinu,
jež vzbudila pozornost i v širších kruzleh
evropské veřejnosti. Nuže, tento národ zajisté
je toho hoden, aby přední jeho politické hlavy
se dohodly o formuli, kterou by se umožnilo.
by mohl jako tuto při slavnostních příležitostech,
tak i v jiných směrech prokázati svou vy-
spělost politickou, svou disciplinu. Aby
tak se stalo, tomu volám srdečné »Na zdar !e
Shromáždění provázelo vývody řečník
hlučným voláním »Na zdar!«
Praha
22
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 18. července. (Uhři a auto
nomní celní tarif.) »Pester Lloyd« po-
fvrzuje zprávu, že návštěva dra. Körbra u Kolom
Szella v Rátotu neznamená počátek vyjednávání
o autonomní celní tarif, už proto prý ne, že
většína uherských ministrů jako Darányi (orba)
Lukacs (finance) a Hegedůs (obchod) odjeli již.
neb právě odjíždějí na dovolenou a bez nich
se vyjednávání vésti nedá. Při té příležitosti
»P. L.« popírá možnost, že by mezi Rakouskem
a Uherskem mohlo býti na základě příštího
celního tarifu uzavřeno nové hospodářské vy-
rovnání. Mluvčí uherské vlády trvá na tom, že
vyrovnání jest už uzavřeno s platnostído
r. 1907; uherský parlament toto vyrovnání
schválil a v Rakousku uzákoněno zatímně po-
moci 8 14. Rakouský parlament má ovšem
o tomto vyrovnání teprve rokovati a za tím
učelem zvolen také 48členný výbor. Jak se
vláda dra. Körbra s otázkou tou spraví v ra-
kouském parlamentě, o tom »P. L.« prý nechee
uvažovati, ale jedno chce při této příležitosti
připomenouti: v Rakousku prý se hrozně myl
ti, kdo se domnívají, že by se na Uhrách daly
vymoci příznivější podmínky, než obsahuje
ujednání, smluvené mezi oběma vládami. Počet
nepřátel vyrovnání roste v Uhrách den za dnem,
díky prý některým proudům v Rakousku
proto nelze se ničeho nadíti do
nového vyjednávánl.
Uher
P L
Praha
Rakousko
Uhersko
Uhry
Pester Lloyd
Hegedůs
23
article
Projev »P. L.« jest dosti rozhodný; ale
čítali jsme již v tomto listě jiné, podobně roz-
hodné projevy a přece se pak ukázalo, že
i v Uhrách umějí slevovati, když jsou k tomu
přinucenil
V Praze, 18. července. (Trentinskt
samospráva.) Vlaští poslanci z jižního
Tyrolska vydali provolání, v němž ospravedlňuji
své chování na sněmu. Prohlašují, že jim nie
jiného nezbylo, než obstrukcí zmařiti veškero
jednání sněmovní. Návrh autonomní měl byti
dán, dle ujednání, na jednací pořad dne 10
července. Ale krátce před tím vystoupili ně-
mečtí poslanci s požadavkem, aby se dřive.
než se přikročí k předloze autonomní, pro
jednaly předlohy o různých vodních a silničných
stavbách. Vlachové by byli svolili i k tomuto
požadavku, kdyby byli nabyli přesvědčení, žes
ve sněmu najde kvalifikovaná většína pro návrh
autonomní. Toho přesvědčeni nenabyli. Ale
chtěli se ještě zdržeti obstrukce, aby sněm
mohl vyříditi předlohu, jak naložiti s přebytkem
300.000 K, z nichž po návrhu vlaských po-
slanců mělo se věnovati 120.000 K na zatímné
zlepšení učitelských platů. Němci však na tento
vlaský návrh ani neodpověděli, naopak chtěli
na rychlo zmocniti zemský výbor, aby učiníl
půjčku do výše, nezbytné na uhrazení výloh,
spojených s vodními a silničnými stavbami
s dalším vedením zemské správy. Kdyby se
bylo Němcům toto podařilo, byla by tím
Vlachům vyražena z rukou poslední zbraň,
neboť pak by už neměli proti čemu obstruovati.
Byli nuceni tedy chopiti se obstrukce ihned,
a ta měla za následek, že sněm byl rozpuštěn
a rozřešení otázky autonomní opět odročeno.
Provolání končí ubezpečením, že vlaští poslanci
konali svou povinnost a vyzváním všech po-
litických stran, aby se sjednotily na jednom
programu: dobytí autonomie.
P L
Vlach
Němec
Uhry
Praha
Tyrolsko
24
article
»Vaterland« otiskuje současně dva listy
z Tyrolska, z nichž jeden hájí vláské po-
žadavky, tvrdě, že Vlachové jihotyrolšti jsou
dobří rakoušti patriotové, stojí o říši i pa-
novníka, ale přejí si samosprávy. Druhý list za-
bývá se otázkou, jsouli vlaská přání o práv-
něna a dochází k záporné odpovědi. Po-
žadavek rozdělení Tyrolska nepokládá za opráv-
něný ani se stanoviska státních zájmů, anise
stanoviska státní bezpečnosti. Požadavek auto-
nomie vyšel, jak jest zcela jistě známo, se
strany státu nepřátelské a jest dosud hlavním
účelem strany, jéjíž všechny snahy směřuji
k odloučení od rakouského státního svazku. Na
věci nic nemění, že se k požadavku tomu při-
pojily též některé politicky bezúlionné ela-
menty. Ale také se stanoviska ústav-
ního jesť vlaský požadavek neoprávněn. Jsou
sice v Rakousku všechny národnosti dle ústavy
rovnoprávny, ale ani ve státní, ani v zemských
ústavách nikde není řeči o odlučování dle ná-
rodností. Nyní se má zaváděti nová zásada, ji
ústava nezná a která se přímo příčí povaze
Rakouska. Pisatel trvá tedy na tom, že se roz-
dělení Tyrolska dle národností připustiti ne-
může.
Vlach
Tyrolsko
Rakousko
státní bezpečnost
25
article
Z Pešti, 17. července. (Přípra v
k volbám.) Časopisy uherské otevrely již
zvláštní sloupce pro volební ruch. Z četných
komitátů přicházejí zprávy o volebních sehů-
zích, o jmenování kandidátů, ale podivnou ná-
hodou pospíšili si se svými volebními schůzemi
nejvíce takovi kandidáti, kteří mají poměrně
málo naděje na úspěch. Naopak z komitátů,
kde se očekává nejhouževnatější volební zápas,
není dosud nijakých zpráv o volebním ruchu.
O pravém volebním ruchu nelze tedy zatím
ještě mluviti. Přes to však dá se již nyní před-
vídati, že v četných okresích vystoupí proli
sobě celá řada kandidátů. Nejen takových, kteří
jsou příslušníky různých klubů, nýbrž i soků
z téhož klubu. Tak jest na př. zcela přirozeno,
že tam, kde o minulých volbách stáli proti
sobě kandidáti Hiberální a národní, vystoupí
letos kandidáti obou těchto barev, ačkoli po
nastoupení vlády Szellovy strana národní (Appo-
nyova) se slila se starou stranou liberální. Kru-
tější budou zápasy mezi přívrženci obou frakcí
strany neodvislosti — Košutovci a Ugronovci.
Appa
Pešť
Szellův strana národní
26
article
Orgány obou těchto frakcí vyšly už do boje
proti sobě a střilejí do sebe nejhrubšími stře-
lami. Také v klerikální, lidové straně jeví se
rozkol, který může míti také vliv na průběh
voleb.
Kol. Szell, jak známo, přeje si míti letos
volby čisté, t. j. volby bez úplatků. Byl by
však na omylu, kdo by se domníval, že letošní
volby nebudou kandidáty státi peníze. Přes to,
že přijaty nové zákony o inkompatibilitě a ku-
riátním soudnictví ve věcech volebních, zákon
přece i nyní dovoluje, aby kandidát zaplatil ze
svého různé výdaje na prapory a odznaky vo-
ličů, na jich dovoz do volebního mísla, jieh
stravování po čas voleb atd., což i v nejmen-
ších volebních okresích bude státi několík tisíe
zlatých. Tyto volební výlohy přimějí asi mnoké
osoby, jež nyní kandidaturu přijímají, aby se
před volbami kandidatury vzdaly, čímž se před-
běžný značný počet kandidátů značně ztenčí.
Značné výlohy, spojené s volbou, byly příčinou,
že sociální demokraté dosud o mandát do uher-
ského sněmu se neucházeli. Letos vybízí však
jeden z vůdců uherských socialistů, Max Gross-
mann, ke sbírkám na volební výdaje a tak je
možno, že se letos shledáme s novinkou, totiž
také s kandidaturami socialistiskými.
Gross
27
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 18. července.
Proč byla možna protiruská politika
balkánských států? Návštěva ruského velko-
knížete v Bulharsku a v Rumunsku zavdala
ovšem podnět k četným úvahám v časopisech
celé Evropy. »Nov. Vr.« registruje některé pro-
jevy eizích listů, jako na příklad »Neue Fr.
Presse«, jejímž krokodilím slzám nad bulhar-
ským nevděkem k Rakousku pranie se nediví,
a zastavuje se posléze u »Journ. des Déb.«,
jenž nechápe, jak slovanské balkánské stály
mohly kdy provozovati politiku protiruskou.
»Jest to vskutku podivno — doznává »Nov.
Vr.« — ale my máme za to, že kdyby nové
utvořené balkánské státy byly náležitě chráněny
od intrik, jež se tam prováděly od se vle ro-
západu, nikdy by tam nebylo stran proti-
ruských. Ony strany byly výtvorem propagandy
úplně cizí těm národům, mezi nimiž se vedla
a tím se také vysvétlují její neúspěchy. My jsme
s onou propagandou nezápasili, ponechávajíce ji
vlastnímu osudu. Když protiruský směr zvítézil
v Bulharsku i v Srbsku, učinili jsme pouze
tolik, že jsme se zřekli užších styků s oněmi
státy. Jakmile však bulharská a srbská vlád
vstoupily opětné na dráhu politiky národní,
ihned jsme se ozvali na volání k nám obrácené.
Slovanstvo a Slované vždy nám
byli drazl. Býti jejich záštitou
jest naše historické poslá ní,
jehož jsme se nikdy nezříkali a zříci nemůžeme.
Obnovení srdečných, přátelských styků Ruska
se slovanskými státy přejeme si z hloubi duše
a radujeme se mu. Ne z úmyslů zištných,
z jakých nás viní na př. »N. Fr. Pr.« nýbrž
ve jmenu jiných, na středním Dunaji nepocho-
pitelných, vznešených citů. Přátelské styky mezi
balkánskými státy a jich osvoboditelkou těší nás
také se stanoviska míru, poněvadiž odstraáuji
Neue
Slovan
Praha
Bulharsko
Rumunsko
Evropa
Francie . Presse
Rakousko
Srbsko
Rusko
Francie
Dunaj