ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 d7319710-6615-11dc-8e89-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 24, place 32, org 5, work 2
1 masthead
Strana?
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
19. července 1901
4 masthead
Císlo 197
5 article
olel se naskytuje k hájení práv národních a k do- máhůní se nápravy jakékoli křivdy. Odpůrcům našim ve Vídni bylo by bývalo — tuším — i vítáno, kdybychom byli odepřeli účastenství. kdyby se byla vina nezdaru akce smiřovac na nás mohla uvaliti a kdyby se bylo mohlo klidně dále vládnouti — proti ná m. Konferenci těchto účastnili se kromě nás zá- stupcové též Moravanů, velkostatkářů, Staro- čechů a agrárntků a dnes každý ví, že o ně- jakém zadání kteréhokoli našeho práva tím, že jsme se konferencí zúčastnili, nemůže býti ani řeči; naopak, že naše dlouhé jednání v nich musilo každého přesvědčitio opravdosti a správnosti našeho stanoviska. My vstoupili do nich sohraženiím, že se chceme toliko informovati a pokud nebude obnoveno naše jazykové právo, že nemůže dojíti na ko- nečné srovnání mezi námi a Němci. Při tom ovšem dlouho se jednalo, stále volili se komi- téty a subkomitéty, v kterých velmi důkladně — možno říci s pravou německou a také českou důkladností — probíraly se sporné otázky po mnoho dnů a když se mne tážete, jaké výsledky mělo toto rokování a zda-li mělo vůbec nějaké, tedy by bylo jednoduché od- pověděti: žádné, tak jak to učinil s patrným uspokojením pan poslanec Prade svého času v Liberci; avšak já odpovídám toliko: ne- v alně.
Moravan Němec Prade Vídeň Liberec
6 article
Nejprve jednáno dlouho a podrobněo otázce užívání jazyků v autonom- ních úřadech, o změně volebního řádu a o národních kurilch. Mělo se za to, že zde spíše dá se nějaká shoda docí- liti, nežli při otázce jazykově v úřadech státních a při otázce minoritních škol. Avšak ani zde nedoellena úplná shoda. Němci žádali, aby ně- mecké obce nebyly povinny přijímati české při- pisy a aby kdo jim chce česky psáli, obráti se nejprve o německý překlad k zemskému vý- boru, kdežto my jsme hájili, že jako každý slušný člověk přijímá dopís v cizím jazykua nerozumí-li mu, dá si ho přeložiti, tak tim více autonomní obecní neb okresní úřad jest povinen přijímati dopisy stran v druhém ja- zyku zemském, a pakliže obsahu nerozumí potřebuje-li překladu, tedy že může opatřiti si jej od zemského výboru, jak se to už nyní děje; avšak že se to má díti bez újmy stran. Ně mečtí poslancové však nepřistoupili na tyto ná vrhy a tak ani v tak jednoduché a samozřejmé záležilosti nedošlo ko shodě.
Němec
7 article
Poněkud příznivější výsledek mělo jednání o opravě volebního řádu na sněm zemský. Poněvadž oprava ta nemůže se uskutečniti proti vůli kterékolí sněmovní strany. jež má čtvrtinu hlasů, dohodli se členové kon- ference, aby změny ty v mezích možnosti se předsevzaly a sneseno se tedy na tom, že kurie velkostatku svěřenského má býti rozdělena na pět volebních sborů, jak je to při volbách do říšské rady a je mi proto ne- srozumitélno, proč poslancové němečtí letos na sněmě zaujali proti návrhu hr. Buquoya tak zamitavé stanovisko. Dále usneseno, že vo- lební okresy měst a vonkovskýc h obeí mají spravedlivě mezi obě národnosti býti rozděleny dle počtu obyvatelstva a daní, že v kurii venkovských obel mají býti zavedeny p římé volby a že má se zříditi i na sněmě vše- obecná volební kurie nebo-li pátá kurie, jako je to na radě říšské. Všechno to už také navrho- vala sněmovní komise adresní r. 1898, která do- ložila, že má národním kuriím dáno býti právo. aby sobě volily své zástupce do zemského vý- boru, do komisí sněmovních a do ústavů. Toto právo příznávaly národním kurifm i fundamentáln články a i punktace, které kromě toho připouštěly. aby každá kurie národní měla právo veta proli snesením sněmovním, jež by se týkala zákono- dárství ve věcech národních a také ve věcech správy zemské, pokud by šlo o ústavy utrakvi stické, jakými jeou České museum, učená spo- lečnost atd.
Český muzeum
8 article
Naše strana nečinila námitek proti tomu, aby kurie národní byly volebními sbory, jež by měly právo dle poměrného počtu vysílati zá- stupce do zemského výboru atd. a také chtěla připustiti dodatečné hlasování v kuriích národ- ních i potřebu souhlasu obou kurií, když by šlo o změny některých určitých článků asil šesti zá konů, kterými by se zabezpečovala rovnoprávnose obou národů v zemi, tak zřízení zemského, voleb ního řádu, zákonů o zemské školní radě a radě zemědělské, jakož i o užívání jazyků ve samo- správných a zeměpanských úřadech. V možnost takového kuriátního dodatečného veta spatřoval jsme i my záruku pro vlastní národnost. Ně- mečtí zástupcové v té věci nebyli jednoho ml- nění; avšak trvali na stanovisku v eta a žádal junclim pro předlohu o volebním řádu a o ná- rodních kurifch. Soudím, že v této věci bylo možno vládě bar. Körbra nejspiše ještě vykoná- vati vliv zprostředkující a přispěti k positivnímu vyřízení aspoň těchto důležitých otázek. O otázce užívání jazyků v úřa dech státních a o školách mi- noritních bylo ovšem obšírně také na kon- ferencích jednáno a tu ukázalo se, že sta- noviska obou stran jsou velmi protichudná aže dojista dohodnutí v těchto věcech bude velmi obtížno. Němečtí členové kladli důraz na ně- mecký jazyk dorozumívaci neb státní a žádal národnostní rozhraničení okresů, tak aby v ně- meckých krajinách český jazyk skoro žádného práva neměl, kdežto by v českých krajinách své posavadní výsadné postavení podržoval.
9 article
Zrušení Stremayerova nařizení z r. 1880 po- važovali za komponsační předmět, za který by českému jazyku v nižších instancích v českýeh okresích byli bývali ochotni povoliti některé ůstupky ve vnitřní službě. Ve věcech školských přidrželi se návrhu p. dra. Zátky, žádajíce dva zemské fondy školnía úplné rozdělení správy školní dle národnosti, ano s jedné německé strany žádáno, aby mi- noritní škola vůbec proti vůli obce nesměla se zřizovat, proti čemuž i jiní a to sami němečtí členové namítali, že by to znamenalo zákaz zřizování škol minoritních vůbec. Že nám ovšem na takovéto návrhy nebylo lze přisťoupili a že jsme se vší rozhodností hájili rovně právo obou jazyků v úřadech a soudech při zevnější službé v celé zemi a právo českého jazyka při vnitřní službě v českých krajinách, rozumí se samo sebou; jako se rozumi samo sebou, že jsme známě naše stanovisko ve věcech mino- ritního školství důrazně zastávali. Když mluveni
Stremayerův
10 article
pro a contra nemělo žádného výsledku, zvoleni jsou 22. března 1900 dva subkomitéty které se o věcech těch dále raditi měly a tím konference jsou zakončeny. V posledním okamžiku přiměli jsme pana předsedu ministerstva dra. šl. Körbra k prohlá- šení v konferenci, že vláda zavede če- ský vnitřní úřadní jazyk v Čechách a na Moravě, když to přispějekmíru v zemi; načež dána s naší strany případná odpověď, že zavedení úřadního jazyka českého jest vůbec první podmínkou míru v zemi. My konečně žádali, aby subkomitěty v Praze dále pokračovaly ve svých poradách, jako se děje na Moravě; avšak když Němci z Čech na to ne- přistoupili, vláda od dalšího jednání vůbec upu- stila. Zdali byla přesvědčena o bezvýslednosti tohoto kroku, anebo zdali obávala se rozhodnouti se pro jedno nebo druhé stanovisko, není mně známo. Ale to vím a nejsem nikterak o tom v pochybnosti, že lhostejmné celkem chování vlády k předmělům porad přispělo nemálo k jich bezúspěšnosti a toho sluší zajisté velice litovati v zájmu věci samé. Otázky tak velkého dosahu, o jakých jednáno na konferenčích, nemohou býti vyřízeny bez spolupůsobení vlády, která jsoue vázána platnými zákony, jest povinn hájiti platné právo a doporučovati změny jeho toliko potud, pokuď se zájmy spořádané veřejué správy se to dá srovnati.
Němec Čechy Morava Praha
11 article
Svým mlčením a nezasahováním do roko vání, leč ve formě předkládání nějakého dosti povážlivého statistického materiálu, podporovala ale vláda domněnku, jakoby ve věcech jazyko- vých nebylo žádných zákonných ustanoven a jakoby státní správa neměla na nich valného interessu. Tím ovšem vláda velice a povážlivé se přiblížila ke stanovisku našich národních od- půrců, pro které článek XIX. státních základních zákonů, kabinetní list z 8. dubna 1848 atd. ne existují; kdežto s našeho stanoviska jde při ře šení otázky jazykové o vydání provád ěscií ch zákonův nebo nařízení, kterými platně jazykové právo nemá býti dotknuto, nýbrž za bezpečeno a podrobně upraveno. Na mistě aby se bylo uznalo, že jsme pro- kázali velkou míru umírněnosti, obeslavše po všem tom, co se stalo, konference a pustivše se na nich dokonce do opětného rokování o osno vách dvou zákonů, na nichž se byl sněm ve zákonné formě usnesl, nechala vláda otázký všechny nerozřešeny. svolán je na krátkou dobu (24. dubna) sněm k zasedání, čímž dána německé levici možnost hlasovati proti pou- hému přikázání komisi návrhu dra. Pacáka stran rovnoprávnosti a návrhu dra. Kramáře stran ná rodní galerie a napotom 8. května 1900 sešlase říšská rada, které vláda předložila o sno vu ja- zykového zákona, jež formou i obsahem musila vzbuditi naši nejrozhodnější opposici.
Pacák
12 article
Osnova ta dávala říšské radě právo upravovat jazykovou otázku jináče v Čechách a jináče na Moravě, kdežto dle jasného znění prosineovky bylo by na říšské radě možno usnésti se toliko na rámcovém zákoně, kterým by zásady pro j ed- notné upravení jazykové otázky ve všech zemích ve smyslu čl. XIX. zákl. zák. se stanovily. hlavně na prospěch národních menšin, tak ab zákonodárství zemské neb výkonná moc napo- tom další předpisy mohly vydati. Pokud se pak obsahu osnovy týkalo, hleděla vláda všemožně vyhověti stanovisku svatodušního programu ně meckého a nebráti ohledu na naše stanovisko Vyvolalo to ovšem v klubu českém velkou ne voli a mělo za následek usnesení velkou větši- nou hlasů, aby se provozovala ustavičná ob- strukce technická, z které se 8. června 1900. jak známo, přešlo k obstrukci mechanické, po které říšská rada se zavřela. Klub poslanecký na říšské radě usnesl se napotom vydati pa mětní spis, v kterém vyslovil všechny ná- mítky proti vládní osnově zákona jazykovéhoa podobně i němečtí poslanci učinili proti osnově té jakési osvědčení, trvajíce při svatodušním programu. Jak opravdově s protestem svýmto myslili, ukázala nejlépe mluva centralistických časopisů, jež nepřestávaly dolehati na vládu. aby jazykovému zákonu zjednala dle § 14. platnost.
Čechy Morava
13 article
Vláda jsouc varována upřímnými přáteli říše, neodhodlala se k tomuto novému nepřátelskému kroku proti národu našemu, nýbrž rozpustila říš- skou radu, v září vypsala nové volby do ní, jež se teprve v lednu letošního roku konaly. Stalo se tak zajisté ve zjevném úmyslu, aby se agitaei stran ponechalo svobodné pole a výsledek voleb ukázal, že se vláda ve svých výpočtech ne- zklamala. Pokud se delegace české týče, dalo se prá- vem očekávati, že se v plném počtu opět do sněmovny vráti. Vždyť radikální strany u nás hnaly delegaci vší mocí do obstrukce a kdyz podnikla ji takořka s nebezpečím života, mohlo se od vlastenectví i kruhů radikálních očeká- vati, že přispějí k tomu, aby voličstvo taktiku delegace schválilo a jako v dobách deklarace jednomyslně pro zásady rovného práva se mani- festovalo. Avšak čeho jsme se místo toho do- čkali! Povstaly stavovské strany, které druhdy horovaly pro nejkrajnější opposici, jež najednou takořka přes noc kladly váhu na třídní zájmy rolníků, učitelů a dělníků, a jež vystupo- valy zcela bezohledně proti delegaci české, vy- týkajíce ve volebních provoláních jí dokonce,ž pro obstrukci zanedbává zájmy stavů. A vo- ličstvo na místě, aby bylo rozhodně odmítlo takovéto nelojalní seslabování posice české, volilo deset poslanců sta vovských. celou šestinu poselstva českého, kteří dokonce chlubivě ještě prohlašovali, že nevstoupí do společného klubu českého na radě říšské, čímž doznali zcela zřejmě, že jim stavov ské zájmy jsou důležitějšími, nežli zájmy ná rodníl
14 article
Tenkráte právem se řeklo, že národ český měl příležitost podniknouti zkoušku státníkovu a že při této zkoušce neobstál. A věc taková nemohla ovšem zůstati bez závažných následků pro další postup delegace české, jež od té doby sotva má dostatečný počet hlasů dělání trvalé obstrukce. Musilať se obmeziti na jakousi suchou obstrukci, až konečně do- spěla k pouhému opposičnímu stanovisku, když předseda ministerstva baron Körber uznalza dobré s ní vyjednávati. Z měho hlediska a také některých politi- ckých přátel, kteří jsme v obstrukci viděli ne- gaci ústavních zásad, kteří jsme doporučovali aby se k ní sáhlo toliko v případě nejnutnějším
Körber
15 article
BV 0v po vyčerpání všech ostatních prostředků zvláště kdyby šlo o zamezení útoku neb velkého zla pro náš národ, a kteří jsme předovídali mnohé nevýhody, jež z obstrukce, proti parla- mentu samému vedené, pro národní věc vznik- nouti musí, ovšem stanovisko, které zaujímá dnes delegaco česká, je zadostučiněním, nebo je návratem k správné taktice, která po našem náhledu neměla se opouštěti. Výsledky aspoň ustavičné obstrukce nebyly podle toho, aby se v ní pokračovalo. Po našem náhledu nezbývá poselstvu na šemu nie jiného v říšské radě i na sněmu, nežli provozovati politiku positivné práce politiku, která uživá všech dávných prostředků k dosažení národních a politických požadavků. jakož i jakýchkoli prospěchů pro národ v ohledu kulturním a hospodářském a jež v každém případě musí toho dbáti, aby se zabránilo no- vým ztrátám a škodám pro národ. Z tohoto hlediska ujednání, která se stala mezi delegaeí českou a baronem Körbrem, nepadají tou měrou na váhu, aby se o obratu politiky čel s ke neb dokonce o změně programu strany mohlo mluviti. Kromě galerie umělle c ké, klerá bude zřízena v Praze velkodušným darem Jeho Veličenstva pro obě národnosti, všechny ostatní přípovědi, které se staly, týkají se na- šich kulturních a hospodářských potřeb, jež bez parlamentníbo projednání nedají se uskutečniti.
Körbr Praha BV umělle c
16 article
Nejsou proto dnes pražádnými tajnostmi a ne- znamenají nie jiného, nežli že v době, kdy pro odpor Němců nelze nám oddati se naději, že bychom ve směrn národním a státoprávním dodělali se tak brzo, jak bychom si přáli, značnějšíchl úspěchů aspoň v jiných směrech není vyloučena možnost že přes všecky překážky ve veřejném a hospo dářském vývoji svém chceme a budeme pokra čovati. Posítivní práci poslanců děkujeme za jisté, že přikročí se ke stavbě mnohých lokál- ních dráh, že dojde k regulaci na š ich řek většinou nákladem říšským, poněvadž re- gulace ta uvedena jest ve spojení se stavbou dvou průplavů, jež pro hospodářský náš živo budou míti následky dalekosáhlé. Vořejnými stavbami těmito i jinými zajisté lidu dělnému a třídám výrobním dostane se na léta práce okolnost ta za stísněných nynějších poměrů ho- spodářských nesmí se podceňovati, třeba by proti výnnsnosti a prospěšnosti kanálů mnohé pochybnosti se vyslovovaly. K úspěchům posi- tivně práce náleží zajisté všecky kroky, které se dějou za účelem sanování fina ne zemských, aby země mohla dostáti svým velkým povinnostem; náleží sem dále zákony, kte rými přebytky sirotčích poklade n jsou přikázány zemím ke zřizování polepšoven pro zanedbané děti a kterými pracovní dob horníkův byla upravena, náleží sem změny živnostenského řádu, nová sprave- dlivá ůprava platů učitelských, která ve smyslu jednotného služného letos na sněmě byla provedena, jakož i zavedení pir mých voleb ve venkovských ob c f' c h.
f ' c h
17 article
Potěšitelno jest, že všechny tyto cenné úspěchy byly provedeny za shody poslanců če- ských a německých a není pochybnosti, že touto cestou mnohé velké věci daly by se v zemi i ríši provésti. Ovšem předůležité otázky, jež nám nejvíce na srdei leží, zůstávají nerozře- šeny a byl by to osudný klam, kdyby se někdo domníval, že nám možno na ně zapomenouti aneb na delší dobu je odstaviti. Tomu t ak není a nebude. Napořáde musí býti eílem politiky české, domoci se aspoň rozšířen právomoci sněmů a úradů zem- ských, pokud nelze dosíci vyrovnání státo- právního s národem českým, upriviti samo- statně finance zemské, dosáhnouti spra- vedlivého upravení otázky jazy kové úřadech zeměpanských a samosprávných, změ- niti dle potřeby volební řád sněmovni. zabezpečiti trvání minoritních škol, vy- moci zřízení moravské universi'ty a převzetí mnoha středních ústavů do správy státní ald., jakož i sledovati všechny kroky, jež mohou vésti k emancipaci a hospodářskému po- vznesení našich výrobních a pracovních tříd. Ve všech těch směrech čeká poselstvo českě ve Vídni i na sněmích budoucně veliká práce a bylo by ovšem štěstím pro zemi, kdyby s podařilo dociliti toho, aby zástupeové obou ná- rodů dohodli se o společném postupu ve sledo- vání aspoň části těchto úkolů. Bohužel na ně- mecké straně rozhoduje dnes výbojný směn všeněmecký, jenž chce poněměiti celé Čechya přivtěliti je k Německu a jenž státní němčinu vymáhá jako hlavní k tomu vedoucí prostředek.
Vídeň Německo
18 article
Posud i mírnější Němci podléhají terrorismu Schö- nereroveů a sněmovní volby ukážou, která strana má ve voličstvu německém většinu. Když pak vidíme, kterak na všech stranách strojí se úklady přímo proti životu našeho národa, kterak nebezpečí pangermanismu stále roste a při tom kterak mezi námi zmáhá se hnut třídní, spojené se šířením zásad sobe- ckého kosmopolitismu, tu máme při- činu míti vážné obavy o budoucnost našeho národa. V takovýchto dobách štváti třídy spole- čenské proti sobě, organisovati strany stavovské a snižovati ve veřejných shromážděních intelli- genci národa, jež přece všude má vůdčí po- stavení, je po mém přesvědčení konání n a- prosto nevlasteneciké. Tažme se na př. jaké jsou důvody po tvoření se stra ny a grární a její zuřivou agitaci? Nikdo nepopírá, že stavu rolnickému nastaly těžké časy a že je vlasteneckou povinnosti přispěti mu, kdekoli to jenom možno; tak jako je povinností podporovati akci maloživnostenskou a každou jinou k udržení se středních tříd směřující. Navrhuje-li se v tom směru: zřizování odborných škol, podporován hospodářských družstev, opatření levného úvěru, zřízení zemské pojišťovny, podporování vodníel staveb, povznášení chovu koní a dobytka, zru- šení erárních mýt atd. atd., nikomu zajisté ani nenapadne, aby činil proti toniu nějakých ná- mitek. Navrhuje-li se ale vykoupení selských dluhů státem, zavedení normální ceny chle- bovin, střelba do oblak k zabránění krupobití a působení deště a vymýšlejí-li se jiné ro- mantické projekty, tedy ovšem jsou proti tomu mnohé námitky; avšak takovéto požadavky ne- jsou přece podle toho, aby odůvodňovaly t vo ření se zvláštní agrární strany A jedná-li se konečně o obmezení svo bodné dělitelnosti pozemků, o zavedení po
Němec
19 article
vinných neb fakultativních společenstev ho spodářských, o otázce průplavů atd. atd. tedy v těch věcech i mezi rolnik v zemích českých jsou různé náhledy, jež sou visejí více méně s politickými jich názory, tedy tato různost názorů je zjevnou překážkou utvo- ření jednotné agrární strany. A po dobně má se to i s tvořením i jiných stavov- ských stran. Nikdo nečiní námitek, aby mezích stran národně - peliti- ckých při platném dnes systému zájmovém vystupovali příslušníci toho kterého stavu a or ganisovali, radili se o svých zájmech a hleděl je k platnosti přivěsti; tak činí rolničtí i živ- nostenšti poslanci v klubu našem a ti zajisté se přesvědčili, že co je rozumné a proveditelné. mohou dosáhnouti i bez stavovských stran a c je nerozumné a neproveditelné, to že ani sta- vovskté strany neprovedou. Není skutečno pro třídní hnutí u nás jiného výkladu, nežli že zde hrají osobní zájmy jednotliveů a c iz vlivy velikou úlohu a čím více poroste třídn hnutí, tím víco sezná se potřeba jednotné poli- tické organisace národní, která zájmy stavovské dovede vyrovnávati a celý národ vésti k společ ným eílům, aby nenastal v naší společnosti bo všech proti všem, jenž by odstrani vůbec otázku českou. Máme proto příčinu připomínati si slova. která r. 1895 prof. Leroy- Beraulieu pro- nesl k studentstvu francouzskému: »V zbu zování třídních zápasů, toť pěřime ohrožování národní jednoty, to jsou počátky rozkladu a záhuby V souvěkém zápolení národů zu- stane vítězem onen národ, kterýž co nejméně bude zasažen tako- výmto vnitřním bojem.«
profesor Leroy Beraulieu
20 article
Platí-li tato slova o národé francouzském, tedy ve zvýšené míře mají platnost pro nás národ, jehož existence je ze všech stran ohro žena. Zde soustřeďování národních silje přostým příkazem sebezachování. V ny- nější pak době nelze soustředění toto jiným způsobem v našem národě provésti, nežli tak, aby strany, které stojí na státoprávním a ná- rodním programu českém, se hleděly dohodnouti o společném postupu politickém, aby ve Vídni uznávaly nezbytnon potřiebu trván jednotného klubu na radě říšské a aby také co se sněmu českého a nastávají- cích voleb do něho týče, hleděly po způsobu moravském uzavříti pevný komprom is, který by učinil možnou obranu a provádění národního programu proti všem domácím sna- hám odstředivým i proti odpůrcům našim ná rodním a politickým. Na sjezdech důvěrníků strany svobodomyslné nejednou v tomto směru byla pronesenu přání a učiněna snesení; za tím účelem pořádány byly tábory loňského roku a organisována byla ná- rodní rada a nebude zajisté nikomu s podivením. když řeknu, že právě nyní i vedou se zcela vážné rozpravy o umožnění společného takovéhoto po- stupu v budoucnosti mezi zástupci strany naš a strany staročeské a také radikální. Rozpravy ty, budou-li míti positivního výsledku, jak sobě srdečně přeju, zajisté přispějou k obmezení tříd- ního hnutí u nás a k podřízení jeho zájmům vše- národním, jakož i k tomu, aby věci naše polilické vedli zkušení, politicky vzdělaní mužové vla- stenečtí.
Vídeň
21 article
Náš národ při nedávných slavnostech, jež konaly se za příležitosti návštěvy Jeho Veličen- stva v Praze a také za slavností sokolských. okázal obdivuhodný smysl pro disciplinu, jež vzbudila pozornost i v širších kruzleh evropské veřejnosti. Nuže, tento národ zajisté je toho hoden, aby přední jeho politické hlavy se dohodly o formuli, kterou by se umožnilo. by mohl jako tuto při slavnostních příležitostech, tak i v jiných směrech prokázati svou vy- spělost politickou, svou disciplinu. Aby tak se stalo, tomu volám srdečné »Na zdar !e Shromáždění provázelo vývody řečník hlučným voláním »Na zdar!«
Praha
22 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 18. července. (Uhři a auto nomní celní tarif.) »Pester Lloyd« po- fvrzuje zprávu, že návštěva dra. Körbra u Kolom Szella v Rátotu neznamená počátek vyjednávání o autonomní celní tarif, už proto prý ne, že většína uherských ministrů jako Darányi (orba) Lukacs (finance) a Hegedůs (obchod) odjeli již. neb právě odjíždějí na dovolenou a bez nich se vyjednávání vésti nedá. Při té příležitosti »P. L.« popírá možnost, že by mezi Rakouskem a Uherskem mohlo býti na základě příštího celního tarifu uzavřeno nové hospodářské vy- rovnání. Mluvčí uherské vlády trvá na tom, že vyrovnání jest už uzavřeno s platnostído r. 1907; uherský parlament toto vyrovnání schválil a v Rakousku uzákoněno zatímně po- moci 8 14. Rakouský parlament má ovšem o tomto vyrovnání teprve rokovati a za tím učelem zvolen také 48členný výbor. Jak se vláda dra. Körbra s otázkou tou spraví v ra- kouském parlamentě, o tom »P. L.« prý nechee uvažovati, ale jedno chce při této příležitosti připomenouti: v Rakousku prý se hrozně myl ti, kdo se domnívají, že by se na Uhrách daly vymoci příznivější podmínky, než obsahuje ujednání, smluvené mezi oběma vládami. Počet nepřátel vyrovnání roste v Uhrách den za dnem, díky prý některým proudům v Rakousku proto nelze se ničeho nadíti do nového vyjednávánl.
Uher P L Praha Rakousko Uhersko Uhry Pester Lloyd Hegedůs
23 article
Projev »P. L.« jest dosti rozhodný; ale čítali jsme již v tomto listě jiné, podobně roz- hodné projevy a přece se pak ukázalo, že i v Uhrách umějí slevovati, když jsou k tomu přinucenil V Praze, 18. července. (Trentinskt samospráva.) Vlaští poslanci z jižního Tyrolska vydali provolání, v němž ospravedlňuji své chování na sněmu. Prohlašují, že jim nie jiného nezbylo, než obstrukcí zmařiti veškero jednání sněmovní. Návrh autonomní měl byti dán, dle ujednání, na jednací pořad dne 10 července. Ale krátce před tím vystoupili ně- mečtí poslanci s požadavkem, aby se dřive. než se přikročí k předloze autonomní, pro jednaly předlohy o různých vodních a silničných stavbách. Vlachové by byli svolili i k tomuto požadavku, kdyby byli nabyli přesvědčení, žes ve sněmu najde kvalifikovaná většína pro návrh autonomní. Toho přesvědčeni nenabyli. Ale chtěli se ještě zdržeti obstrukce, aby sněm mohl vyříditi předlohu, jak naložiti s přebytkem 300.000 K, z nichž po návrhu vlaských po- slanců mělo se věnovati 120.000 K na zatímné zlepšení učitelských platů. Němci však na tento vlaský návrh ani neodpověděli, naopak chtěli na rychlo zmocniti zemský výbor, aby učiníl půjčku do výše, nezbytné na uhrazení výloh, spojených s vodními a silničnými stavbami s dalším vedením zemské správy. Kdyby se bylo Němcům toto podařilo, byla by tím Vlachům vyražena z rukou poslední zbraň, neboť pak by už neměli proti čemu obstruovati. Byli nuceni tedy chopiti se obstrukce ihned, a ta měla za následek, že sněm byl rozpuštěn a rozřešení otázky autonomní opět odročeno. Provolání končí ubezpečením, že vlaští poslanci konali svou povinnost a vyzváním všech po- litických stran, aby se sjednotily na jednom programu: dobytí autonomie.
P L Vlach Němec Uhry Praha Tyrolsko
24 article
»Vaterland« otiskuje současně dva listy z Tyrolska, z nichž jeden hájí vláské po- žadavky, tvrdě, že Vlachové jihotyrolšti jsou dobří rakoušti patriotové, stojí o říši i pa- novníka, ale přejí si samosprávy. Druhý list za- bývá se otázkou, jsouli vlaská přání o práv- něna a dochází k záporné odpovědi. Po- žadavek rozdělení Tyrolska nepokládá za opráv- něný ani se stanoviska státních zájmů, anise stanoviska státní bezpečnosti. Požadavek auto- nomie vyšel, jak jest zcela jistě známo, se strany státu nepřátelské a jest dosud hlavním účelem strany, jéjíž všechny snahy směřuji k odloučení od rakouského státního svazku. Na věci nic nemění, že se k požadavku tomu při- pojily též některé politicky bezúlionné ela- menty. Ale také se stanoviska ústav- ního jesť vlaský požadavek neoprávněn. Jsou sice v Rakousku všechny národnosti dle ústavy rovnoprávny, ale ani ve státní, ani v zemských ústavách nikde není řeči o odlučování dle ná- rodností. Nyní se má zaváděti nová zásada, ji ústava nezná a která se přímo příčí povaze Rakouska. Pisatel trvá tedy na tom, že se roz- dělení Tyrolska dle národností připustiti ne- může.
Vlach Tyrolsko Rakousko státní bezpečnost
25 article
Z Pešti, 17. července. (Přípra v k volbám.) Časopisy uherské otevrely již zvláštní sloupce pro volební ruch. Z četných komitátů přicházejí zprávy o volebních sehů- zích, o jmenování kandidátů, ale podivnou ná- hodou pospíšili si se svými volebními schůzemi nejvíce takovi kandidáti, kteří mají poměrně málo naděje na úspěch. Naopak z komitátů, kde se očekává nejhouževnatější volební zápas, není dosud nijakých zpráv o volebním ruchu. O pravém volebním ruchu nelze tedy zatím ještě mluviti. Přes to však dá se již nyní před- vídati, že v četných okresích vystoupí proli sobě celá řada kandidátů. Nejen takových, kteří jsou příslušníky různých klubů, nýbrž i soků z téhož klubu. Tak jest na př. zcela přirozeno, že tam, kde o minulých volbách stáli proti sobě kandidáti Hiberální a národní, vystoupí letos kandidáti obou těchto barev, ačkoli po nastoupení vlády Szellovy strana národní (Appo- nyova) se slila se starou stranou liberální. Kru- tější budou zápasy mezi přívrženci obou frakcí strany neodvislosti — Košutovci a Ugronovci.
Appa Pešť Szellův strana národní
26 article
Orgány obou těchto frakcí vyšly už do boje proti sobě a střilejí do sebe nejhrubšími stře- lami. Také v klerikální, lidové straně jeví se rozkol, který může míti také vliv na průběh voleb. Kol. Szell, jak známo, přeje si míti letos volby čisté, t. j. volby bez úplatků. Byl by však na omylu, kdo by se domníval, že letošní volby nebudou kandidáty státi peníze. Přes to, že přijaty nové zákony o inkompatibilitě a ku- riátním soudnictví ve věcech volebních, zákon přece i nyní dovoluje, aby kandidát zaplatil ze svého různé výdaje na prapory a odznaky vo- ličů, na jich dovoz do volebního mísla, jieh stravování po čas voleb atd., což i v nejmen- ších volebních okresích bude státi několík tisíe zlatých. Tyto volební výlohy přimějí asi mnoké osoby, jež nyní kandidaturu přijímají, aby se před volbami kandidatury vzdaly, čímž se před- běžný značný počet kandidátů značně ztenčí. Značné výlohy, spojené s volbou, byly příčinou, že sociální demokraté dosud o mandát do uher- ského sněmu se neucházeli. Letos vybízí však jeden z vůdců uherských socialistů, Max Gross- mann, ke sbírkám na volební výdaje a tak je možno, že se letos shledáme s novinkou, totiž také s kandidaturami socialistiskými.
Gross
27 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 18. července. Proč byla možna protiruská politika balkánských států? Návštěva ruského velko- knížete v Bulharsku a v Rumunsku zavdala ovšem podnět k četným úvahám v časopisech celé Evropy. »Nov. Vr.« registruje některé pro- jevy eizích listů, jako na příklad »Neue Fr. Presse«, jejímž krokodilím slzám nad bulhar- ským nevděkem k Rakousku pranie se nediví, a zastavuje se posléze u »Journ. des Déb.«, jenž nechápe, jak slovanské balkánské stály mohly kdy provozovati politiku protiruskou. »Jest to vskutku podivno — doznává »Nov. Vr.« — ale my máme za to, že kdyby nové utvořené balkánské státy byly náležitě chráněny od intrik, jež se tam prováděly od se vle ro- západu, nikdy by tam nebylo stran proti- ruských. Ony strany byly výtvorem propagandy úplně cizí těm národům, mezi nimiž se vedla a tím se také vysvétlují její neúspěchy. My jsme s onou propagandou nezápasili, ponechávajíce ji vlastnímu osudu. Když protiruský směr zvítézil v Bulharsku i v Srbsku, učinili jsme pouze tolik, že jsme se zřekli užších styků s oněmi státy. Jakmile však bulharská a srbská vlád vstoupily opětné na dráhu politiky národní, ihned jsme se ozvali na volání k nám obrácené. Slovanstvo a Slované vždy nám byli drazl. Býti jejich záštitou jest naše historické poslá ní, jehož jsme se nikdy nezříkali a zříci nemůžeme. Obnovení srdečných, přátelských styků Ruska se slovanskými státy přejeme si z hloubi duše a radujeme se mu. Ne z úmyslů zištných, z jakých nás viní na př. »N. Fr. Pr.« nýbrž ve jmenu jiných, na středním Dunaji nepocho- pitelných, vznešených citů. Přátelské styky mezi balkánskými státy a jich osvoboditelkou těší nás také se stanoviska míru, poněvadiž odstraáuji
Neue Slovan Praha Bulharsko Rumunsko Evropa Francie . Presse Rakousko Srbsko Rusko Francie Dunaj