ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d72eff00-6615-11dc-bfab-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 36, org 3, person 75, work 4
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 19. července 190.
Praha
3 masthead
Číslo 197.
4 article
* runí a odpol. listy laul (.Nanný Obzor“ ve svonu a „Litsrárni Hlislka v pátek) předelání ves Praze v aáminislraní veh tleta. . . . . 6. K — K drají čonáškou- pt lens 7k oni k. a5e . . . . . 2 K 30h roštou: n: : K na etvrt lela na měsíe htvat lrta
Praha Litsrárni Hlislka
5 article Rozbitý tyrolský vzorek.
Rozbitý tyrolský vzorek. Jako dnes před desíti lety z hlubok oddscnl sobě národ český, že šťastně od sebe odrazil nejvyšší nebezpečí, jež hrozilo právu jeho národnímu jako tisícileté jednotě a svobodě vlasti jeho; že mohutným rozma- chem vyváznul z osidel punktací ví- deňských: rovněž tak oddychuje sobě dnes všechen německý lid tyrolský radostně, že v poslední chvíl odvrátil od vlasti své šťastně nebezpečí, hrozící jí rozpoltěním ve dvě provincie, čímz byl by nezbytně brzy býval zničen i ten zemský sněm tyrolský, rozdělený v samosprávné národní kurie (vlaskou a německou), jako chtěli nám rozkláti náš český sněm v kurii německou a českou. Ovsem že bylo naše mladočeské rozkotání pověstného »machtausgleichu« událostí nepo- měrně větší a dalekosáhlejší na pohled, než nynější rozbití punktací tyrolských, avšak z dnešních vysoce zajímavých odha- lení pohořelého německého punktátora Grabmayra vidíme, že ta letošní tyrolská tahaniceo národní autonomii Trentina mo- hla míti málem i pro nás velmi ne- blahé následky. Kdyby se tam na jihu Rakouska bylo podařilo uhasit čtyřiceti- letý svár a boj mezi Italy a Němci tyrol- skými rozdělením Tyrolska ve dvě národní uzavřené samosprávné oblasti, byli by něme- cko-centralističtí hasiči Grabmayrovi rozjeli se odtamtud u vítězoslávě k nám do Čech, aby zde rozpřáhli parcellační sekyrky své na jednotu vlastí našich, aby zde vládu Kör brovu pobídli k témuž »císařskému řezu« jaký se jim zdařil právě v Tyrolsku. Hlavní pachatel tyrolských těch punktací, německý centralista a liberál, velkostatkář dr. K. z Grabmayrů v hořkém svém pláči nad jejich troskami a rozvalinami dnes přímo svůj německý obmysl vyzrazuje. Při svém famosním dělení Tyrol myslel roztomilý ten liberál německy na — — Čechy a na prospěch
Trentin Italos Němec doktor Rakousko Tyrolsko Čechy
6 article
Němců v Čechách! Chtělli Italům tyrolským dopřát a zřídit jejich vytoužené samostatné Trentino na jihu Rakouska. nečinil tak z nějaké obzvláštní lásky k nim, jáko spíše proto, že doufa! tím pomoci Němcům — v Čechách — vydobýt jim jejich vytoužene německé »Trentino« na severní hranici Rakouska . . .. Poněvadž jsme byli přesvědčeni« — zní díplomaticky opatrný, ale přece srozumi- telný výklad Grabmayrův v dnešním » N. W Tagblattu« — že pro Rakousko není spásy, nepodaří-li se nalézti mezi Němci a Čechy snesitelný modus vivendi, musili jsme se jakožto dobří Rakušané (!) poctivě o to vy- nasnažiti, abychom pro ono neskonale těžší výrovnání česko-německé opatřili zjednáním národního míru v Tyrolsku jakýsi druh vzorku (»Vorbild«.) — Náš ty Karle Havlíčku! Toho jsi se zajisté ve svém exilu brixenském před 50 léty nenadál, že nyní to — Tyrolsko bude mět sloužiti za vzorek pro zjednání smíru mezi námi a Němci našimi ve vlasti naší. Věru, látka pro péro Carlylovo! Jako by bylo i jen z daleka možno přirov- nati zeměpisné poměry našich Čech k oněm Tyrolska, kde horstvo nebe- tyčné vskutku přirozeně rozhraničilo oba ná- rody, kdežto v Čechách opět příroda tak markantně ohraničila nas
Němec Italos douf N W Čecho Rakušan Havlíček Carlylův Čo Čechy Rakousko Trentino Tyrolsko Tyrolsko
7 article
vlasť, že přirozené ty hranice její jednoty a celistvosti nedílné přímo plasticky bijí v oči, tak že sám Bismark přirovnal Čechy kobdivuhodné pevnosti, samou přírodou uprostřed Evropy zdvižené, které nikdy nedopřeji Němci Rusůma Rusové Němcům, kdežto náš historiograf Palácký trefně pověděl: Čechy jsou kotlinou: kotel roz- půlit, znamená jej zničit« Vzdor tomuto neskonalému zeměpisnému rozdílu chtěl však německý ten kobylkář tyrolský rozděliti své Tyroly frivolně jen k tomu konci, aby zjednal zdejším Němcům politické praecedens, — »vzorek« a důkaz možnosti pro jejich trhanské, vlastizhoubné plány. Proto se »dobrý ten Rakušan« sroz- uměl s italskými irredentisty, proto jim činil advokáta, ač znal jejich pravé tužbya choutky protirakouské, proto hleděl pro tu myšlenku »národní autonomie« získati nejen vůdce německých klerikálů Kathreina, alei vládu Körbrovu. A pletichářské dílo dlouho se mu ku podivu dobře dařilo. Klerikál Kathrein počal letos z jar tokat jako slepý a hluchý tetřev a pan dr.
Čecho Němec Rus Rakušan Evropa
8 article
Körber? Jakoby jak živ nebyl psal svého proslulého listu hrab. Malfattovi, počal tolikéž pro národní samosprávu vlaš- ského Tyrolska jihnout, až dne 3. června t.r při rozpočtové debatě v palamentě vídeň- ském již věděl pojednou »velmi dobřeo hojných rozdílech mezi jižním a severním Tyrolskem a o nutnosti rozdílného zacházení s těmito oblastmi ve mnohých oborech«. — To přece znamenalo, že vláda přeje zaona- čenému německo-italskému vyrovnání; však nedosti na tom: užší výbor sněmu tyrolského, zřízený ke konečnému vy- pracování punktací tyrolských, »domluvil se — dle p. Grabmayra — s minister- ským předsedou a vyjednával se státními funkcionáři, jím (Kör- brem) vyslanými o konečné sesta- vení předlohy zákona. »Také byla mezi užším výborem a vládou docílena shoda,« vyzrazuje bezohledný zoufalec Grabmavr sosnově dostalo se předběžné sankce vlády Köbrovy.« Než v tom — ode dne 11. června 1901 na týden před zahájením sněmu — nastal neočekávaný, neslýchaný úplný obrat. žaluje urbi et orbi zklamaný rytíř Grab- mayr: ode dne 11. až do dne 13. června »Tiroler Stimmen« uveřejníly tré fulminantních elánků, znamenaných chiffrou »Dr. M.«, které lid přičítal samému c. k. místodržiteli tyrolskému dru.
Körber Grab Tyrolsko
9 article
Merweldtovi, nuž a v těchto článcích útočilo se co nejprudčeji na celé, téměř již hotové vyrovnání, že prý se tím vražedně sahá na odvěkou jednotu, nedílnost a svo- bodu země tyrolské, že jest to pod- nikání svrchovaně nebezpečné pro budoue- nost nejen Tyrol, ale celého Rakouska, ruší-li se historický svaz a útvar zemský rozdělením veškeré veřejné správy dle oblastí národních, rozdělením sněmu i výboru zemského v samo- statné národní kurie a sekce. Článek ten účinkoval na klerikály německé a vůbec na veškeren německý lid Tyrol jako poplašný sygnál: rázem počal se všude lid městsky i venkovský jitřit a bouřit proti tomu trhání země, všechen konservativní a klerikální tisk prolestoval, avšak co p. Grabmeyra nejvíce a nejbolestněji překvapilo: němečtí radi- kálové v Tyrolsku a v sousední říši ně- mecké se vzbouřili proti těm hotovým již téměř punktacím, až to Vlachy dopálilo a dohnalo k obstrukci, načež vláda rázem přibouchla dvéře sněmu tyrolského a bylo po všem veta. Vyrovnání tyrolské úkladně odpraveno a pohřbenol« zuří pan Grabmayer; obviňuje vládu Körbrovu z dvoj- liké hry: kdežto prý z Vídně ukazovala pří- větivou, příznivou tvár, nechala pry svého místodržitele v Inšpruku intrigovat a brojit úsilovně proti rozdělení země tyrolské Zažili jsme neslýchanou podívanou, že c.k zemská vláda vystoupila bojovně proti c. k. státní vládě, že c. k. místodržitel bojo- val všemi agitačními prostředky proti tomu, co jeho chef, c. k. ministerský předseda byl schválil a s námi, zástupci země, ujednal. — Klassická to obžaloba. Jsme zvědaví, jak se p. Körber proti ní obhájí.
Grabmeyr Vlach Grabmayer Körbrův Körber Tyroly Rakousko Tyrolsko Vídeň
10 article
Řeč posl. prof. dra. J. Čelakovského ve Skutči dne 13. července 1901. Jak jsme sdělili, svolala rada města Skutče schůzi sněmovních voličů na předešlou sobotu večer do sálu tamější Sokolovny, ve které posl. prof. Čelakovský promluvil následující řeč, jež na mnoha místech se souhlasem přítomných byla provázena: Velectění pánové ! Jsem tomu velmi po- vděčen, že mi dána jest příležitost ve středu vašem promluviti po krátkém zasedání sněmu o výsledcích našeho sněmování a o situaci poli- tické, ve které se náš národ právě nalezá, přál bych si upřímně, aby slova moje, plynouci z opravdového vlasteneckého přesvědčení, ne toliko vámi vlídně byla posouzena a přijata nýbrž jakousi pozornost vzbudila i v širších kruzích našeho občanstva, které za krátkou dobu bude nuceno přistoupiti k novým volbám sně movním. Nemluvím při tom nikterak pro domo sua Nikdy jsem nelpěl na mandátu poslaneckém ráčíte se rozpomenouti, když známá schůze lidu 16. dubna 1900 ve Vysokém Mýtě konaná. usnesla se vyzvati poslance české, tedy i mne. abychom mandáty složili, že jsem ihned da poslanecký svůj mandát pp. voličům k disposici.
profesor doktor J Čelakovský Čelakovský Skuteč Vysoký Mýto
11 article
Nesložil jsem pak jej jedině z toho důvodu. že jsem obdržel ze středu voličstva vážné pro- jevy, ze kterých byl jsem oprávněn souditi, že náhledy ve zmíněné schůzi pronesené nejsou míněním převážné většiny zdejšího voličstva, připomínám si s upřímnou vděčností, že ze- jména zdejší obecni zastupitelstvo zvláštním přípisem požádalo mne, bych mandát sněmovní i nadále podržel. Jsa si dobře vědom, že jsem se vždy snažil ve veřejném životě dle skrom- ných sil svých působiti podle svého nejlepšího vědomi a svědomí, nemíním odřeknouti si po- známku, že mne projev důvěry z kruhů ze jmena zdejšího vlasteneckého občanstva srde čně těšil a milerád použivám této příležitosti abych vzdal opětně zaň své nejupřímnějš díky. Nicméně jsem při tom zároveň poviner doložiti, že tytéž důvody, které mne přiměly k tomu, abych nepřijal letos kandidaturydo řišské rady a abych i jiných čestných funk hleděl se zříci, bych opatřil si více klidu a čast pro vědecké práce, vedou mne k prohlášení,ž mám opravdové přání, aby při nastávajících sně- movních volbách nebylo k mé osobě přihlížen a z toho všeho zajisté seznáváte, že tedy cokol zde řeknu, nemá býti řečeno snad s ohleden na nastávající volby sněmovní ve zdejší volebn skupině. Toto předeslav, chci podati ve formě ja kési přátelské rozpravy obraz činnosti sně- movní za poslední léta, zejmena od r. 1898 kdy jsem posledně měl čest promluviti ve vašem středu, a soudím, že touto cestou bude nám možno utvořiti si nestranný, správný úsudek o nynější situaci politické a dospěti k pevnému názoru, zdali cesta, po které většina poslanců českých dnes se ubírá, je správnou čili nic.
12 article
Netřeba široce vám, velectění pánové, připo- mínati, jaký byl průběh událostí r. 1898 1899. Tehdy měli jsme ještě naději, že naše veřejně poměry pozvolným sice, avšak přece znatelným stále krokem se polepší. Sněm tehdy český za příležitosti císařského jubilea usneslse podati J. V. adresu, v které velmi rozhodnými slovy označil své státoprávní stano- visko a vyslovil přání všeho českého lidu. aby došlo ke korunovaci J. V. korunou svato- václavskou. Výbor, který pracoval na adresea v kterém byli zastoupeni toliko velkostatkáři a lidoví poslanci čeští, poněvadž němečti poslane se vzdalovali sněmu, přijal zároveň zásady, podle kterých si přeje, aby byl změněn volební řád sněmovní a vyslovil očekávání, že o zásadách těchto stane se dohodnutí se zástupci německého lidu. Tohdy platilo ještě Gautschovo nařízení z dne 24. února 1898, kterým zrušena jsou sice předcházející dvě nařízení Badenova z dubna 1897; avšak kterým celkem zákonná zá- sada rovnoprávnosti při úřa dech a soudech zeměpanský ch v celých Čechách zůstávala nedotknuta. V dubnu 1899 příjal sněm osnovu zá- kona o užívání obou jazyků př úřadech samosprávných, podle ktere každý úřad samosprávný má úřadovati ve svěm jazyku a také vyřizovati v tomže jazyku po- dání, jež v druhém jazyku zemském by ho došla.
koruna Gautschův Badenův Čechy
13 article
Při tom usnesl se sněm resolucí vyzvat vládu, aby při budoucím sčitání lidu byla zji štěna národnost. Týž sněm 9. kvělna 1899 přijal navrženou mnou osnov u zá kona o minoritních skolách, klerou křiklavé zlořády při zřizování a vydržování škol národních menšin měly se napraviti a při jichž vyřizování bylo uloženo zemskémů výboru, aby jednal s vládou o znění dalšího neméně potřebného zákona, kterým by dozor ke školám národním tak byl upraven, aby i v první a druhé instanci byly školní rady tl složeny, aby české k českým a německé k ně- meckým školám v celé zemi přihližely. Bylo tehdy při vesle ministerstvo Thunovo, od něhož jsme očekávali, že v těchto všech zcela oprávněných snahách bude nás podporovati že také podnikne rozhodné kroky k san- vání finaneí zemských, jakož i ž dopomůže národnosti naší i na Moravě ve Slezsku ku právu, zejmena ve věcech školských. Ministerstvo to narazilo ale na zu- řivou, neslýchanou obstrukci německé levice sociálních demokratů, tak jako předešlá dvě ministerstva, a nebylo s to prověsti mnohé z toho, co od něho bylo očekáváno. Převzetí opav- ského gymnasia matičného a jiných některých ústavů vyučovacích do správy státní bylo takořk to jediné, co kabinet tento v náš prospěch pro- vedl. Němci nechtějíce trpěti provádění rovného práva, vypracovali si známý s vatodušní pr gram ze 20. května 1899 a nasadili všechny páky, zejmena na ulicích vídeňských, aby vládu hr. Thuna porazili a tak došlo, jak znám 2. října 1899 k nastolení ministerstva Clarova které už 14. října t. r. Gautschovo jazykove nařízení o užívání zemských jazyků při úřadech zrušilo a tajnými výnosy německý úřadní jazyk i v českých krajinách zavedlo.
Thunův Němec Thun Clarův Gautschův Morava Slezsko
14 article
Netřeba vám líčiti neblahé následky, jež měl tento bezohledný krok vládní. Cíuime je podnes všichni a pociti je dlouho a dlouho říše V arobném prodejir ranní číslo o sobě . . . z odpoledni . . . . . . . va 2 Ve úlialkéch na venkovš raení číslo. . . . . . . . 101 odpolední . . . . . . . . 3b Inserat platí se hetově nnpřae Předplacení a Inrerty přijímá zdminl- strape v Marianské ulici č. a. Tam nachšaají se též redakee Uakirna a szpodice „ Národnish Listá“. Eukopisy se nevracsji.
Národnish
15 article
v jejíchžto dějinách jména Clary a Kindinger zajisté nebudou jasnými písmeny zaznamenána. Neboť je-li pravdou, jak se praví, že hr. Badeni, jednaje zajisté v nejlepším úmyslu a chtěje nám dopomoci k rovnému právu, dopustil se osudné chyby tím, že neučinil opravdového předběžného pokusu o dohodnutí se Čechů s Němci v otázce jazykové, tedy tím větší a neomluvitelnější chyby dopustil se hrabě Clary, neučiniv před zrušením Gautschových nařízení nejmenší pokus o do- hodnutí se Němců s Čechy. Při tom hr. Baden i Gautsch chtěli provésti § 19. státních zá- kladních zákonů, hrabě Clary ale přispěl k po- rušení tohoto základního článku. Hrabě Badeni snad pochybil, že bez řádného slyšení stran upravil otázku jazykovou a mohl se omluviti tím, že neznal toho následky. Hrabě Clary ale je znal, musil znáti a přece nerozpakoval se jednati tak, jak jednal. Následky tohose dostavily. Národ český jednal tak, aby nemohl druhý hrabě Beust o něm v pamětech napsati, že si dal český lev mlčky vyrvati kořist, kterou měl ve svých spárech. A o jakou kořist to šlo? Za hraběte Hohenwarta o státní prá vo české; za Badena a Gautsche o zcela jasné rovné právo Čechů s Němiei! Myslím, že i mezi soudnými Némci jest dnes už dosti těch, kteří nahlížejí, že pro radikální proudy v kruzích německých nebude tak snadno jazy- kové spory klidně a dohodou rozřešiti a kteř proto litují toho, že tak přenáhleně, bezohledně a nestátnicky za hraběte Clara se jednalo.
Claro Baden Čecho Němec Gautschův Gautsch Beust Hohenwart Němiei Čechy
16 article
Co následovalo, je každému známo. Dne není to více žádným tajemstvím, že hr. Clary, nevěda kudy kam, nabízel koncem listopadu 1899 poslancům českým část úřadní češtiny v českých okresích; avšak že většina poslanců českých — jak se aspoň z věrohodné strany tvrdí — beroue ohled na pobouřené veřejné mínění v Čechách, rozhodla se pro pokračování v nejrozhodnější opposici, ano v technické ob- strukci proti vládě, jsouc k tomu také mno- hými členy pravice nabádána. Následkem toho hrabě Clary 21. prosince 1899 byl nucen de- missionovati, a když koncem toho roku sešel se sněm český, tu němečtí poslanci dostavili se opět naň a podali návrhy na rozdělení zeměa na zřízení sněmovních kurií; kdežto my, češtl poslancové, přišli jsme s návrhy na zrušení vý- nosů Clarových a na provedení úplné rovno- právnosti.
Claro Clarův Čechy
17 article
V takovém stadiu octla se otázka česká na počátku předešlého roku. Bylo každému soudnému politikovi jasno, že tento stav nemůže býti trvalý a že musí býti podniknuty kroky k ně jakému urovnání napjatých poměrů národnost ních. Přišlo 18. ledna 1900 nové ministerstvo Körbrovo, které prohlašovalo, že chce provozo- vati »upřímnou a poctivou politi ku dorozumění« a že míní chybu, jež se stala za jeho předchůdců, napraviti svoláním česko-německých konferencí o otázce české. Zapomnělo při tom ovšem, že poměry se pro každou takovouto akci ne- smírně zhoršily, když nám odňato bylo vše a když Němci byli posazení na koně a uveden v držení výsad jazykových, jichž nabyli a jichž dobrovolně vzdáti se nejsou ovšem ochotni. Bylo tehdy na naší straně mínění veliee rozdvojeno, zdali za takových poměrů máme bráti účastenství v konferencích, jež se v únoru ve Vídni měly konati. Mnozi ukazovali k bez- úspěšnosti tohoto kroku a líčili jej jako ne- omluvitelnou poddajnost s naší strany. Avšak většina poslanců českých i moravských roz hodla se obeslati konference v uvážení, že nám se stala křivda, která musí býti napravena, a že není příčiny nepoužiti každé přiležitosti, která
Němec Mnozi Vídeň
18 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Stížný list Čechů do Kostnice. Píše P. P. N.. .. sis. Zajímavou publikaci přichystala ctitelům jasné paměti Husovy »Společnost přátel staro žitností českých v Praze« vydáním věrné repro- dukce stížného listu Čechů ke shromážděnému v Kostnici sněmu církevnímu. 6. dne měsíce července v plamenech a dýmu hranice žalmy pěje, daleko od vlasti mi lované, obklopen davem jásajících nepřátel z nichž nejhoršími byli vlastní jeho někleří kra jané, po velikém utrpení, pevný jak skála v pře- svědčení svém, odsouzenec čistý, souzený soudci z nichž některým hanebnosti hrozné byly vy čítány, zrazený věrolomným králem, marně ob hajovaný přáteli svými ze šlechty české, v Kost nici přítomnými: duši šlechetnou vypustil Misti Jan Hus. Koncilium domnívalo se, že s Husem do koná v Čechách i hnutí proti tehdejším pomě- rům v církvi. Viděti to zřejmě z jednání sněmu hned po vykonsné exekuci. V tom ovšem velice se zklamalo. Neběželoť tehdy vlastně ani tak o články víry, jako spíše o boj proti hrozné mravní zkáze, panujíel v hlavě i údech církve shromáždění otcové neměli tušení o hlubokém rozčilení všeho lidu českého, viděvše v českých přívrženčích Husových jen lidi svedené. Dříve, než došly do Prahy úřadní zprávy. dověděl se král Václav a lid český o odsouzenl mistrově cestou soukromou. Hněvem velikým vzplanul král i šlechta Husovi příznivá a ještě více rozhněval se lid. Největší bylo rozhořčení proti těm z Čechů, kdož v Kostnici na Husa žalovali; jakož by vedle jiných a Jana, biskupa litomyšiského, Štěpán Páleč a »velmi prolhaný«, dle slov Tomkových (D. Pr., III., 560), Michal de Causis, jenž »proto se do Čech nikdy nesměl vrátiti«. (Staří let. češti, p. 21.) Zatím co lid bouřil v Praze i na venkově proti známým odpůrcům Husovým, chystala šlechta vážný, mohutný vrojev. Položili si totiž
Čecho P N Husův Hus Václav Jan Páleč Tomkův Causis Praha Kosta Čechy
19 article
páni čeští i moravští sjezd společný v Praze, k nepravým, falešným, nezbedným na němž, majíce z Čech v čele svém pana žalobám, osočení a nabádání je h mistra a království našeho i mar- Čeňka z Wartenberka, z Moravy pak hejtmana zemského pana Lacka z Kravař, pěkně pověděli krabství moravského úhlavných otcům církevním svoje minění dopisem spo- nepřátel a zrádcl, jej jakožto lečným. kacíře neústupného odsoudil Aby všichni, kdo sněmování se zúčastnili, jste, odsouzeného ukrutnou a naj- pečeti své k listu přivěsiti mohli, sepsán jes mrzutější smrti usmrtivše, na na v osmi exemplářích. Neméně než 452 pání pro šeho království a markrabstv. mluvili tu, odvolávajíce se na dřívější své listy moravského a nás všech věčnou zlou pověst a zmazání. — jimiž Husa a království české z nařku kacířstv Již pak i nyní vašemu otcovství o mistu hájili (na něž však koncilium nevzalo zřetele které »jak se praví k jejich (pánů a zemanů) Janu Husovi listy naše zjevně jsme poslali. svobodně srdcem i ústy vyznáva- necti a opovržení vydali k spálení ohněm«) jíce i osvěděujice, že on mistr Ja k »nejvelebnějším v Kristu otcům a pánům, pánům kardinálům, patriarchům, primasům, arci Hus byl ovšem člověk dobrý, spra- vedlivý a křesťanský, od mnohý ch biskupům a biskupům, poslům, doktorům let v našem království živote m, mistrům a k celému sněmu« asi v tato slova ctnostmi a pověstí chvalebně za- »My rytíři, vládyky, panoši a jiní erbovníei nejkřesťanštějšího království českého dokol chovalý a shledaný; zákon také boží nového a staného zákon svými jmény i pečetmi vypsaní, (vzkazujeme) podle výkladův svatých doktor žádost všeho dobrého a zachovávání přikázání věrně kázal, nás i naše poddan
Čeněk Lacek Hus Praha Čechy Wartenberk Morava
20 article
pána Ježíše Krista. Poněvadž právem přirozeným učil a velmi mnoho písem zůstavil, i božským každému jest přikázáno, jinému to všeliké bludy i kacířstva převelm činiti, což sobě chce býti, a jest zapověděno stále hyzdil a nás a všecky Kristovy jinému činiti, cožby sobě nechtěl učiněnu býti a věrné, abychom je v mrzkosti měli, (nebo pán Kristus pověděl: »všecko, cožkoli ustavičně a věrně napomínal; ku chcete, aby vám činili lidé, vy totéž čiňte jim, pokoji také a lásce podle své mož- v tom zajisté záleží zákon i proroci«; a Pave sv. dí: »plnost zákona jest milování, a všeliký nosti, slovem, skutkem i písmem s pilností vedl; tak že nikdy jsme zákon v jedné řeči se zavírá, totiž, milovati neslyšeli, ani rozuměti mohli, při budeš bližního jako sebe samého«); protož my loživše k tomu velkou pilnost, by k zákonu božskému a milování bližního jakž předepsaný mistr Jan Hus k ter můžeme s boží pomocí prohlédajíce, k našem blud neb kacířství na svých kázá- nejmilejšímu bližnímu dobré pa- nich učil, kázal nebo kterým bě- měti, poctivému mistru Janov hem jistil, nebo nás a naše poddan Husovi, svatého písma bakalář buď slovem neb skutkem kterým dokonalému a kazateli křesťan- pohoršil; nébrž milostivě a tiš skému čtení svatého (se přisvěd- v Kristu jsa živ, všecky k zacho- čujeme); jehož před tím ve sboru vání zákona božího a svatý ch Konstanském, nevíme kterým du- otcův ustanovení pro vzdělán chem jsouce vedeni, an se nese- svaté matky církve a pro spasení znal, ani hodně, jakžby slušelo, bližních, pokud jen mohl, slovem přemožen, žádní také proti němu i skutkem se vší pilností napo- nejsou dovedeni ani okázáni blu- dové ani kacířstva, ale toliko mínal.
Krist Kristův Kristus Hus Janov svatý písmo zákon boží a svatá ch Konstanský svatá matka církev
21 article
Ještě pak na tom nebylo dosti, co jes k hanbě našeho království a markrabství uči něno: ale nad to poctivého mistra Jeronýma z Prahy, muže veliké výmluvnosti a řeči pří jemné, mistra sedmera umění a milovníka mou- drosti ovšem osviceného, neviděvše ho neslyševše ani přemohše, ale k sa- mému jeho i nás zrádci nepravém osočení, beze vší milosti jali jste, do vězení vsadili i ztrápili, a již snad jako i mistra Jana Husa pře ukrutnou smrtí zamordovali jste.« Těžce pak naříkají v dalším na oslouzen království českého jako by v něm bludařstv nějaké se rozmáhalo a ohražují se proti tomu rozhodným tvrzením, že kdož to pravil nel praví, v hrdlo lže jakožto zlosyn a královstv českého závistivec, nepřítel a zrádce nejhorš sám jsa kaciř, nejškodlivější a vší zlostí a ne pravostí naplněný, nébrž i syn dáblův, jenž lhář jest a otec lži. Ale však takové křivdy pánu bohu, na něhož sluší pomsta a kterýžto hojně odplacuje těm, kdož pychají, nyní porou- číme a u budoucího papeže, kterého pán boh
Jeroným Hus dáblův Praha
22 article
své církvi předloži, jediného a nepochybného pastýře, více a šíře to položíme; jemužtor božské vůle, jakožto věrní synové, což jest sluš- ného a poctivého i rozumu i zákonu božskému příhodného, poctivost i poslušenství povinné uči níce, prositi budeme i žádali na ty předepsané všecky věci i na každé zvlášté podle zákona pána našeho Ježiše Krista a svatých otcův usta- novení, aby nám království i markrabství opatři o napravení potřebném; tak ovšem, a b což jest předepsáno, nebylo n překážku: že my kazatelův záko na pána našeho Jesu Krista, nábož ných, pokorných a stálých, až do krve vylíti ehceme brániti a obha jovati, opovrhouce všelikou bá zeň i nálezky lidské na odpo u činěné. *) Pozn. To ovšem tehdy ještě (list psán2 září 1415) nebylo pravda, ale ovšem později sku- [ tečně se stalo. Odpovědí na list, jenž 20. února 1416 čten byl u veřejném sezení koncilia, byl půhon na všech 452 pánů před soud kostnický. Však tyto příběhy již jinam patří.
Ježiš Krist Jes Krist
23 article
Ze všech osmi exemplářů listu stížného zachoval se na dnešní den jediný, a ten jest v majetku university v Edinburku. Jakým způso- bem se tam dostal, není známo. Celkem dost sešlý list (písmo na některých místech takořk úplně jest otřelé *) dal ve skutečné velikosti fotografovati Aug. šl. z Doerru a věnoval desku Společnosti přátel starožitnosti v Praze. S desky této pořízen byl fotografick exemplář ve sbírkách musejních dosud jediný v Praze a skvostná světlotisková reprodukc Společnosti. List sám jest 55 cm. dlouhý a 40 cm široký. Na přehnutých okrajích strany pravé levé i spodni na proužcích pergamenových vi 100 pečetí namnoze velice vzácných. Při kaž- dém proužku jest jmeno toho, jemuž peče patří. Nejvýše podepsán Mikuláš starší z Ledče. za ním Mikuláš mladší z Ledče, pak Zikmun z Milešovic, Václav z Ostrova atd. až do po- sledního, Racka totiž z Vrdova. Celková délka světlotiskové reprodukce provedená na pěkném 110 cm. dlouhém a skoro 80 cm. širokém papíře, jest 85 cm., šífka 55 cm. Přidané na zvláštním archu vysvětlení ob- sahuje latinský a český text (starý překlad). uprostřed, nahoře několik úvodních řádků a po stranách kol obou textů v původním pravopisu i transkribovaná jmena stěžovatelů. Staré pře- pisy jsou však zachovány. *) Společnost přátel starožitností českých v Praze dopsala, chtějíc získati otisky pečelí, universitě edin- burské, ale dodnes nedostala odpovědi. Kdož ví. zdaž s lepším výsledkem nepotkalo by se jednanío to a možná snad i o získání listu, jenž přece jen pro Edinburk má význam leda raritní, kdyby véci ujal se sněm český.
Mikuláš starý Mikuláš mladý Zikmun Václav Racka Edinburk Praha Ledeč Milešovice centimetr