Periodikum ALTO Viewer

1

Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 190. ze dne 12. července 1907.

2 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. Athletika a sportovní hry- se Turné Š. K. Slavia. Místo turné do ci- ziny podnikne Slavia výlet po českých a moravských krajích, s nímž spojí tyto zápasy: 14. červencev Pardubicích, 17. července v Uherském Hradišti na Moravě proti tamějšímu »S. K.«, který díky exsla- vistovi JUC. Rumlerovi si velmi dobře vede, 21. čer- vence sehraje Slavia na zpáteční cestě druhý zápas s S. K. Pardubice. ** S. K. Kladno se utká v neděli s S. K Plzní v Kladně. ** Nehoda Frištenského. »Jizeran oznamuje, »že Frištenský při zápase v Nymburce pádem zlomil pravou ruku, takže se stal k dalšímu zápasení úplně neschopným«. Podle poznámky listu, který mluví o Frištenském jako o »dobrém známém mladoboleslavského obecenstva ze zápasů v cirku Němcově«, zdá se, že se jedná o Gustava Frišten- ského. ** Zápasy v Bečvářích měly tento prů- běh a výsledky. Petrák por. Komatského (Poznaň) z 8 min., Petrák por. Šimra (Rakovník) za 4 min., Komatský Šimra za 7 min. P. J. Volenec, řezník z Bečvár, vzdoroval Petrákovi po 5 min., začež ob držel vypsanou čestnou cenu. Petrák pobavil obecen- stvo a získal si jeho uznání různými siláckými ukázkami (jako vyzvednutí dvou mužů jednou rukou, s nimiž přešel sál) a pěknou hrou svalů.

S K Rumler Němcův Bečvář Komatský Petrák Šimr P J Volenec Pardubice uherský Hradiště Morava Plzeň Kladno Nymburk Poznaň Rakovník Bečváry Slavia

3 article

** Z Č. A. A. U. V neděli dne 14. července pořádá S. K. Čechie athletické závody; jelikož se tento klub stal členem Č. A. A. U., vyzývá Uni tímto veškeré své kluby, by hlásily své závodníky k závodům Čechie. * Anglická mistrovství konaná v so- botu, přinesla tyto výsledky: 100 yardů Morton (Londýn) 101/2, 2. Cartmel (Pennsylvania, Amerika) 3. Murray (Dublin). Běženo proti větru. — Vrh bře- mene Kirkwood 44 stopy 2 palce, 2. Nicholson (Skotsko), 3. Leake (Cambridge). — Překážky na 120 yardů Groenings 161/2, 2. Healy. — Skok vysoký Con Leahy (Dublín) 6 stop. — 1 míle Buttersfield 4:222/2. — 220 vardů George 224. Půl míle 1. J. F. Fairbairn Crawford 1: 593/4, 2. K. Hellström o 2 yardy. — 4 míle Duncan 19:513/%. — Čtvrtmíle Montague 523/%, 2. Štanfield, 3. Da- vies, 4. Hellström vyčerpaný půlkou. — Chůze na 2 míle Harrison 14:014/2. — Skok daleký Murray (Dublín) 22 stopy, 2. Cornish (Londýn), 3. Groenings. — Skok o tyči Söderström 3 m. 30 cm. Výborný Svéd skočil tolikéž při meetingu W. A.C ve Vídni. Mistrovství tohoto dobyl mezi jinými též uherský athlet. Jakub Kauszer (i v Praze z meeting v Bubnech známý) skokem 3.30 cm.

S K Morton Murray Nicholson Healy Skok Con Leahy Dublín George 224 Fairbairn Crawford K Hellström Harrison Söderström Kauszer Č . A . A Č . A . A . U Londýn Pennsylvanie Amerika Dublin Skotsko Cambridge Duncan díl Montague Vídeň Praha Bubno Uni Čechie centimetr

4 article

** Jes Pedersen se přihlásil k zápasům v vídeňských Benátkách. ** 100 m. z a 10 běžel dosud neznámý athlet Neuman v neděli v Drážďanech. Čas ten nevzbu- zuje důvěru, poněvadž Neuman dosud nijak na s neupozornil. ** Lawn-tennis. Nový mistr Anglie Norman E. Brookes se narodil r. 1877 v Melbourne a jest 30 roků stár, tudíž ve věku, kdy naši hráči už dávno odstupují s turnajové půdy. Hraje osm roků a doby v Australii mnoha úspěchů. Má zvláště znamenitý. podivuhodně přesný service. O jeho umění svědč nejlépe to, že porazil Wildinga. Brookes vyhrál v mistrovství 7 matchů, vyhrál 21 sad proti 4, 137 her proti 66. Mistrovství Anglie v panské dvouhře se koná od r. 1877, v jeho držení se vystřídali: r. 1877 S. W. Gore, 1878 P. F. Hadow, 1879 J. T. Hartley, 1880 J. T. Hartley, 1881 W. Renshaw, 1882 W. Renshaw, 1883 W. Renshaw, 1884 W. Renshaw, 1885 W. Renshaw, 1886 W. Renshaw, 1887 H. F. Lawford, 1888 E. Renshaw, 1889 W. Rensbaw, 1890 W. J. Hamilton, 1891 W. Baddeley, 1892 W. Badde- ley, 1893 J. Pim, 1894 J. Pim, 1895 W. Baddeley, 1896 H. S. Mahony, 1897 R. F. Doherty, 1898 R. P. Doherty, 1899 R. F. Doherty, 1900 R. F. Doherty. 1901 A. W. Gore, 1902 H. L. Doherty, 1903 H. L. Doherty, 1904 H. L. Doherty, 1905 H. L. Doherty, 1906 H. L. Doherty, 1907 Norman E. Brookes.

Jes Pedersen Neuman Norman E Brookes Wilding Brookes W Gore P F Hadow Hartley W Renshaw F Lawford E Renshaw W Rensbaw W J Hamilton W Baddeley W Badde J Pi S Mahon R F Doherty Doherty A W Gore L Doherty Norman E Brookes Benátky Drážďany Anglie Melbourne Austrálie Lawntenis

5 article Z cyklistského ruchu.

Z cyklistského ruchu. * Sjezd českorlovanského cyklist- stva v Národním domě vinohradském. Česká Ústřední jednota velocipedistů svolala na 27. června do divadelního sálu národního domu vino- hradského sjezd českosiovanského cykliststva. Pro- storný sál naplněn byl do posledního místečka; mez úborem cyklistským vynikaly hojně i sokolské košile. Sjezd zahájil p. Fr. Liska, omluviv předsedu p. dvor. radu Hanella, uvítal pritomné cyklisty nejen z krá- lovství a markrabství, nýbrž i z Dol. Rakous. Do čest- neho předsednictva zvoleni pánové: E. Erbebach, Flumm a Filip. Ke druhému bodu programu „O če- ském cykliststvu a Sokolstvu“ promluvil velice pěkným způsobem p. Fr. Liska. Řečník ve svém obsazném referátu kladl důraz na organisaci cykliststva po vzoru Sokolstva nejen co do formy, nýbrž i ducha a skutků, aby české cykliststvo se stalo vedle pěšího vojska národního, národní jízdou. Před- náška vzbudila hluboký dojem a byla odměněna dlouhotrvajícím potleskem. Třetí referát „O dosavadní činnosti Č. Ú. J. V. a jejích odborech“ přednesl pan Janoušek. I jeho vývody byly sledovány se živým zájmema doznaly zasloužené pochvaly. Po doslovech delegáta vídeňského klubu cyklistů „V před“, p. Filipa a v.

Lisek E Erbebach Flumm Janoušek Filip Francie Dolo Rakousy národní dům

6 article

Flumna přijata jednohlasně resoluce tohoto obsahu: První všeobecný sjezd českoslovanského cykliststva v Praze dne 27. června 1907 pořádaný, vítá s povdě- kem činnost, již Česká Ústřední jednota velocipedistů zahájila pro ozdravění poměrů českoslovanskéh“ cykliststva, jeho povznesení a uplatnění v organisaci naší národní. Vítá proto s radostí, že jednou z před- ních cest k tomuto cíli je následování organisace sokclské a v prvé řadě výchova a přimknutí cyklist- stva českého k ideám českého Sokolstva. Cykliststvo české spolu projevuje naději, že se podari najíti cesty, jimiž by Sokolstvo a cykliststvo české kráčelo ruku v ruce za společným cílem výchovným i národním. Druhý bod zdůrazňuje nutnost, aby všichni cy- klisté byli sorganisováni v klubech a tyto bez roz- dílu do jednoho v Č. Ú. J. V., již uznává sjezd za jedine středisko cykliststva. Třetí bod vymezuje cesty k tomuto cíli vedoucí. Vidí je: 1. v revisi dosavadní organisace, úpravě pří- spěvků a zjednání úrazového pojišťování; 2. v pořá- dání krajinských schůzí a sjezdů, zřízení místních nebo okrskových orzanisačních výborů, pořádání

Praha Č . Ú

7 article

přednášek, zavedení praktických kursů cvičitelských a konání každoročních repraesentačních výletů. 3. Zá- jem pro turistiku hodlá zvýšiti soutěžením pro členy Č. Ú. J. V., domáháním se úpravy silnic, vybudováním staničního zřízení a navázáním styků se zahraničními svazy. 4. Pokud se závodnictví týče, třeba odstraniti bezvýznamné, špatně organisované podniky a nahra- diti je řádnými závody. Navrhuje revisi závodního řádu. 5 Zvlástní pozornost budiž věnována rejům, společným cvičením pořadovým, bicyklepolu a jiným hrám cyklistským. 6. Kluby buďtež všude pamětlivy svého poslání národního, zejména v uzavřeném území (systém chráněných a ochranných klubů). 7. Jako vnější výraz organisace buď zaveden vhodný stejnokroj, signály a povely 8. Budiž pracováno k no- vému vydávání odborného listu organisačního. 9. Za tím účelem buď podporván náležitě tiskový a organi- sační fond Klimešův Vybídkou, aby přítomní ihned zahájili sbírky pr Klimešův fond, ukončil p. předsedající tento vý- znamný sjezd.

Zvlástní Klimešův Č . Ú Klimešův fond

8 article

Automobilism. ** Náhradou za Herkomerovu sou- těž založil princ Jindřich Pruský tříletou putovní cenu Německému automobilnímu klubu, vypracovav sám proposice soutěže a vybradiv si právo zvoliti pracovní výbor. Soutěž má vésti z Berlína severním Německem do Frankfurtu, a budou v ni zahrnuty závody v rychlosti a do vrchu. * Pekin — Paříž. Barzini oznamuje, že kníže Borghese dorazil do Ačinska v gubernii jeni- sejské, uraziv od startu v Pekině 3540 km. * Soutěž spolehlivosti na 2000 mil chystají na příšti rok v Anglii. Jízda má počíti kon- cem června a zahrnovati závod do vrchu, spotře bní soutěž a závod rychlostní v autodromu brookland- ském. Možná, že bude spojena se soutěží o cenu, kterou sir Hubert Herkomer založil a věnoval Krá- lovskému klubu anglickému. **Oprava silni c. Od 10.července do 10.srpna silnice Beroun—Haselbašská od km 73.0 až ke km. 75.0 z Rokycan až k Jelínkově Boudě u Ejpovic. Odbočuje se v Rokycanech hned za Plzeňskou bra- nou na pravo na okresní silnici k Litohlavům přes Klabavu na říšské silnici Rokycany—Plzeň. — V Lokti se opravuje od 15.—20. července řetězový most na silnici karlovarské. ** Z Tomska, 11. července. (K. k.) Přibyli sem princ Borgheze a Bardsini, již zúčast- nili se jízdy automobilem z Pekinu do Pa- říž e. ** Z Marjinska (gub. tomská), 11. července. Princ Borgheze přijel sem včera o 4. hod. odpol. na automobilu s dvěma průvodčími z Pekinu a dnes jel ve 4 hod. ráno dále.

Herkomerův Jindřich pruský Borghese Herkomer Jelínkův Borghez Bardsini Berlín Německo Frankfurt Peking Paříž Anglie Beroun Rokycany Ejpovice Klabava Plzeň Tomsk německý automobilní klub km

9 article

Alpism. ** Nový hotelový podnik v slovin- ských Alpách. Na nové bochyňské dráze v Bo- chyňské Bystřici byl otevřen dne 1. července hote- lový podnik slovinského hotelového sdružení »Tri- glav«. Sdružení to, které zamýšlí stavbu hotelů n Gorenjsku, jest založeno jako spolek s obmezeným ručením, s vklady 500, 1000, 5000 a 10.000 K. Čin- nost svou zahájilo zakoupením velkých tří objektů železničních domů, zbudovaných za času stavby bo chyňské dráhy, jsou to tehdejší tunelský hotel a dv

Bochyňský Bystřice sdružený » Triglav

10 article

se nudil; nemám zde na to ani kdy ! Je-li něeo, čím jsem nespokojen, co mne znepokojuje, je jenom to, že jsem tě. dovezl do té pouště. Vím, že ty se nudíš — to je jisto; nemohu však pochopiti . ..« »Co nemůžeš pochopiti?« přerušila jej žena, patrně vzrušena a zardívajíc se. »Nemohu pochopiti, proč se mně o tom zmiňuješ.« »Ale, ty's blázínek!« zvolala Alexandra Konstanti- novna se smíchem, přemáhajíc se. »A víš-li pak, že jsem venkovem přímo okouzlena? Nelze přece, musíš sám uznati, nemohu být stále veselou; cítím se však úplně šťastnou a těší mne to. Mám-li nějakou starost, je pouze ta jediná: zdá se mně pořád, že ty se zde nudíš,« do- dala, mezitím co vychovatelka odbíhala hned k oknu, hned zase do zahrady a tváříc se, jakoby prohlížela ka- rafiáty, smála se, zakrývajíc si ústa šátkem. Podobné výstupy opakovaly se mezi manžely téměř každého dne. Sergěj Vasiljevič všemožně hleděl přesvěd- čiti ženu, že se nudí. Alexandra Konstantinovna tvrdila opět muži, že venkovský život mu nesvědčí; a bůh ví, kdy zjevila by se pravda; byli by se snad tajně pořád děsně nudili každý sám pro sebe až snad do podzimku, kdyby jistá okolnost nebyla přerušila tuto hloupou ko- medii, již hráli muž se ženou. Kdysi z rána (bylo to v v posledních dnech července) přišla jakási žena s nemoc- ným dítětem. Oznámeno to Alexandře Konstantinovně.

Konstanti Vasiljevič Alexandr Konstantinovna Alexandra Konstantinovna

11 article

Bělicyna s přirozenou svojí dobrotou, na niž ne- měla nevděčnost venkovanů pražádného vlivu, spěchala do předsíně a starostlivě vyptala se na chorobu dítěte. Dítě už pátý den ničeho neji, nepije, naříká si na bolest v očích, zmítá sebou a křiči až hrůza. Alexandra Kon- tím; poslední zima donutila přímo Sergěje Vasiljeviče na- vštiviti Mariinské a ztráviti tam léto . . . Obíraje se tě- mito úvahami rozhodl, selhati o obsahu dopisu v pří- padě, otáže-li se naň Alexandra Konstantinovna. Zcela při- rozeno, tyto dopisy a myšlenky jimi vzniklé, působily pouze k tomu, že zvětšily ještě těžkomyslnost mariinského statkáře. »Monsieur a quelque chose . . .« *) podotkla v týž večer Francouzka.

Alexandr Kon Vasiljevič Alexandr Konstantinovna Francouzek

12 article

»Il est trěs préocupé,«**) namítla Alexandra Kon- stantinovna, ale hned si pomyslila: »Bože můj, co jen počíti, aby se rozveselil? Ubohý můj Serge se nudí, zmírá nudou! Od té chvíle neobjevila se před ním jinak nežli s veselou, usmívající se tváři a všemožně hleděla jej obveseliti. Sebezapření Alexandry Konstantinovny ne- ušlo pozornosti Sergěje Vasiljeviče; nuda učinila jej bez- děky pozorným; ocenil snahu ženinu, avšak toto vědomí, místo aby jej potěšilo, způsobilo v jeho duši trapný do- jem a ještě více podněcovalo jeho těžkomyslnost. V jeho mysli mihaly se stále některé poklesky a náruživosti ve hře v kartách, jež ho přinutily připoutati ženu k nudné vesnici, než aby s ní jel za hranice. Mariinské stávalo se den ke dni nesnesitelnějším pro Sergěje Vasiljeviče a zá- roveň s tím jevil se mu i život statkářů v nejnepříznivěj- ším světle; nevycházel téměř z kabinetu svého praděda, ačkoli počasí dávno se již vyjasnilo a nastaly jasné, krásné dny. Projížďky na loďce, chytání ryb, procházky v háji, čay v lese — zkrátka všecky zábavy, které vymyslila *) Pánovi něco je. **) Je příliš zaměstnán. P°řestěhovalci., — 269 —

Alexandr Kon Serge Alexandr Konstantinovna Vasiljevič