V Praze, v pátek dne 12. července.

K číslu 190. Čislo v Praze za 2h a na venkově za 4h

Na »Národní Listv« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80 h

NARUDNÍ

Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. am je též redakce a expedice,

Telefonické zprávy „Nár. Listů. Jazyková otázka ve sněmovně. Z Vídně, 12. července. Jazyková otázka v parlamentě, jak poněkud hyperbolicky nazývá se akce poslanců českých za kousek rovnopráv- nosti pro české projevy sněmovní, dospěla vče- rejškem k jakési přestávce. Pokračování násle- dovati bude asi na podzim a to ve zvláštním výboru, zvoleném pro změnu jednacího řádu, kterým přikázán bude návrh dra. Kramáře a soudruhů ve příčině přesného provádění § 51. jednacího řádu, který stanoví, že sněmovní pro- tokol má býti věrným obrazem veškerého jednání, to jest úplným a nikoli kusým obrazem jeho. Abychom pravdu řekli, nečiníme návrhu dra. Kramáře žádné prognose dobré. Nikoliv proto, že Němci budou odporovati do krajnosti každému pokusu do sněmovního protokolu dáti jediné slovo české, ale také proto, že pochybu- jeme, že bude u stran slovanských ochota se vší vzájemností a se vší solidaritou a zejména se vši rozhodností snahy české, které jsou také snahami slovanskými, vydatně podporovati.

»Zt.« dnes volá do zbraně všechny Slo- vany mimočeské, by návrh dra. Kramáře utloukli. Způsob, jakým to činí, jest opětným důkázem, že stejně, jako proti vnitřní češtině, tahé proti češtině ve sněmovním protokole bude internální zrovna zášť ve všech německých kru- zích jak poslaneckých, tak novinářských, zášť. o které si nemůže učiniti představy, kdo toliko čte její projevy a kdo neslyší, jak tato zášt ukazuje se slovem mluveným. Jmenovaný list libuje si, že také v tomto přípudě všechny německé strany, počtem 180 poslanců, byly za jedno a svorny a že tím jest dána možnost odvrátiti každou změnu jednacího řádu, která by se nelíbila Němcům. O věci samé píše tento list, v kterém se tvrdilo snad nikoli neprátem, že jest v jakýchsi tajnosnubných stycích s vládou: »Což pak Němci rakouští samotni mají zájem na tom, aby zachován byl parlantent? Slyšíme sice, že české požadavky. v kterých rozpoznati musí každý rozmyslný

člověk, že sahaji parlamentu na život, zamítají se také ostatními stranami jslovanskými všemi, ale ve veřejnosti zůstaveno zamítání výhradně dosud německé, což jest věcí tím povážlivější. jelikož vzbuzuje se dojem, jakoby jednalo seo národní spor německo-český. Ve skutečnosti jedná se o životní otázku parlamentu, který musí býti chráněn a státi se buď překladárnou nebo tlumočníkem, nebo mezinárodní čítárnou nebo blázincem. Všichni národové rakouští, zvláště však kmeny slovanské, jevili pro volební reformu účasť vášnivou. Patrně, by dospěli vše- obecným právem hlasovacím k opravdové sně- movně lidové. Nyní však by sněmovna lidová šťastně vybojovaná měla býti obětována dětin- ské hře, jazykovému pokusu? Tato myšlenka musí roznítiti hněv všech, tento hněv však musí býti slyšitelný a zračitelný.

Proto dlužno vítati, že věc vytažena byla z temna důvěrného jednání a návrhem Kra- mářovým dostane se do výboru pro jednaci řád. Tam jest správné forum. Tam nebude směti nikdo mlčeti, tam se nebudou moci slo- vanské strany se svým odporem schovávati z Němce. Čechové musí vyslechnouti zatracovací ortel svých slovanských bratrů jasně a srozumi- telně. Pro český nárok třeba jen veřejného soudu parlamentního — bude zamítnut důkladně a jednomyslné a pak budeme míti pokoj od to- hoto revolveru jednou pro vždy.« Požadavek český, by český poslanec, ne- umějící německy, mohl ve sněmovně vídeňské mluviti svým jazykem mateřským a to, co mluví. zaneslo se do protokolu stejně jako to, co mluví ve sněmovně drmolenou němčinou nějaký alpský sedlák, jest tedy revolverem! Takové jsou ná- zory ve vídeňských kruzích, a není proto s po- divem, když, jakmile ozve se nějaký sebe skrov- nější požadavek český, vyvstane proti němu od- por, který se snáší s uvedeným názorem, odpor. jehož jedinou taktikou jest český požadavek guillotinovati.

Ve věcech politických jsou rekriminace hi- storické věcí trpkou, ale marnou. Proto nechce- me odhoditi otázku, zdali by se nebylo doporu- čovalo tak zvanou jazykovou otázku v parla- mentě, jak nazývají rovnoprávnost v protokole, řešiti při volebním řádu. Právě proto, že vše- obecným a rovným právem hlasovacím zjednána byla možnost, aby do vídeňského parlamentu do- stali se lidé jazyka německého neznajíci, mohlo a mělo stát se v čas, to jest současně a hned náležité opatření, aby jazyk, kterým mluviti bude český dělník, český tovaryš, český rolník, byl ve sněmovně rovného práva hlasovacího rov- ným jazyku německému. Mohl-li pan dr. Pergelt žádati, aby při volební reformě zajistily se Němcům z království českého čtyři mandáty do delegací, mohlo býti také se slovan- ské strany, netoliko české, ale také polské a ru- ské žádáno, naléháno a vymáháno, by polský li- dovec, by ruský sedlák z Bukoviny, by český dělník z království českého mohl ve sněmovně rovného práva hlasovacího mluviti svojí ma- teřštinou, maje záruky, že bude s ní nalo- ženo právě tak, jako s mateřštinou tyrolského pana Kienzla.

Telegrafické zprávy. Z úřodního věstníku. Z Vídně, 12. července. (K. k.) „Wr. Ztg.“ ozna- muje: Císař udělil rozhodnutím z 9. července t. r biskupu litoměřickému, tajnému radovi dru. Eman. Schöblovi, velkokříž řádu Františka Josefa a roz- hodnutím z 6. července t. r. radům pražského zem vích. soudu Josefu Hofmannovi a Zdeňku Jakschovi ryt. z Wartenhorstu s prorinutím po- platků titul a charakter dvorních radů.

Haaoská konference.

Z Haaga, 11. července. (K. k.) V dnešní schůzi první užší komise třetí komise mírové konference, která za předsednictví Hagerupova (Norsko) ro- kovala o otázce mořských min, vyhradilo si Holandsko své stanovisko ke změňovacímu návrhu, jaký podalo Španělsko k návrhu anglickému. Tento návrh změňovací směřuje k tomu, aby blekáda byla účinnou, aby válčící strana mohla ve svých, anebo v nepřátelských vodách používati podmořských min kontaktních. Holandsko míní, že změňovací návrh příliš omezuje válčící strany. Kapitán Behred (Ru- sko) konstatoval, že nebyl dosud nalezen prostředel, jak by bylo lze miny učiniti neškodnými. Byl již učiněn velký krok tím, že se tato otázka dala na program, ale její rozřešení jest velmi nesnadným,

FEUILLETON.

O hlemýždích. U příležitosti vinařské krise v jizní Francii za bjvá se Cunisset-Carnot v „Tempsu“ hlemýžďem jako „vedlejším produktem vinice“, jenž rovněž pro- dělává krisi a zaslouží aspoň pozornosti obecenstva, ne-li vlády. Hlemýžď jest dnes důležitým předmětem obchodu v potravinářství, ale kdežto se dříve poklá- dali za jedlé pouze praví hlemýždi viniční, sáhlo se brzy k lesním a jirým hlemýžďům, nyní pak jeví se vůbec nedostatek těchto měkkýšů, jemuž se právě tak jako při víně odpomáhá paděláním.

Dříve stálo sto hlemýžďů sedm nebo osm sous, ba v Burgundsku se ženám a dětem ještě platilo, aby vinice od hlemýžďů vyčistily a hlemýždě ničily, po- něvadž jich bylo příliš mnoho. Na to připadlo ně- kolik burgundských restauratérů na myšlenku, zasí- lati hlemýžě své vlasti do Paříže jako lahůdku byla po nich taková poptávka, že sto brzy stouplo na dva franky a konečně se vůbec jen stěží sehnali Na to konány pokusy, pěstiti hlemýždě pro trh. Jak- mile se probudí ze svého zimního spánku, seberou se a dají se do ohraženého prostoru, kde jsou od- souzeni skoro k nehybnosti. Také se činí ta chyba, že se vyživují co nejlaciněji a hází se jim vše, co jen mohou žráti, ačkoli na svobodě jsou praví labužníci a pochutnávají si na nejjemnějších lístcích salátu něžných výhoncích révy, mladém zeleném hrášku a podobných věcech. Následkem toho jest, že se jen málo rozmnožují a pozbývají také na jemnostia Všechiny pokusy, zavésti ochranu hlemýžďů, ne- měly posud výsledku. Generální rada v Cote-d'Or. jež se chtěla vážně ujmouti burgundských viničných hlemýždů, vyslovila smělé přání, aby hlemýžď by prohlášen za „zvěř“ a takto požíval ochrany zákona utržila však jen posměch a hlemýždi musili býti do- váženi z ciziny. Nyní však počíná i tento pramen vysýchati a proto přikročeno k umělé výrobě hle- nýžďů. Ani skořápka nebývá vždy pravá a co je v ní, »ývá směsí z telecího hltanu a plic, jež jsou měkké šedavé barvy jako hlemýždí tělo, jehož závity se wlástním přístrojem napodobují. chuti.

Jako znalec a milovník dobrých hlemýžďů uvádí Cunisset-Carnot také různý způsob jich úpravy. Vi- nař je jí pečené na žbavém uhlí s pepřem a solí, při čemž nejlépe zachovají svou kořennou chuť. Ale předkládají je také nevařené s čerstvým máslem, smažené v oleji, nebo vařené jako ryby v omáčce a jedí je studené s mayonnaisou. Konečně chrání pisatel i čest hlemýžďů a brání je proti výtce těžko- pádnosti a hlouposti. Když se před několika lety procházel za červnového jitra po své zahradě, viděl. jak se hlemýždí se všech stran slézali a vylezli na prkenný plot až k vrcholu, kdež se přilepili. Za ně- kolik hodin objevila se příčina tohoto počínání; náhle nastala prudká bouře, liják způsobil záplavu zahrady a hlemýždi, kteří patrně bouři předvídali, uchýlili se zavčas v bezpečí. Jakmile nebezpečí pominulo, opu- stili plot a hledali po přestálých hrůzách zotavení na salátu, jenž byl po dešti svěží a šťavnatý.

= Kanály na Martu. Z Paříže, 9. července. Pro- slulý americký astronom Bowell oznamuje, že nyní. kdy planeta Mars nalézá se nejbliže zemi, mají po- zerování na hvězdárně flagstaffské v Arizoně zname- nité výsledky. Zvláště tání sněhu na pohořích Martu a odtok vody do kanálů lze pozorvati tak přesně, že na příště nelze pochybovati o existenci těchto kanálu. = Kdo vynalezl telefon? Otázku tuto zodpovídá »Tribuna Iilustrata«. Všeobecně se považují za vyná- lezce telefonu Američané Graham Bell a Elisa Grav- ova, kteří dne 14. února 1876 a sice každý pro sebe zažadali o patent pro telefon téhož systému, jimi vy- nalezený. Oba dospěli k vynálezu různými cestam a prostředky. Než padá na ně podezření, že docílili tohoto úspěchu na základě popisu Karla Bourseula. telegrafního úřadníka francouzského. Tento již 26. srpna 1854 uveřejnil v »Illustration« popis jím vy- nalezeného telefonu, vysvětlil podrobně a vědecky jeho zařízení a ukázal jeho upotřebení v praxi. Faktum toto zjistil i ministr obchodu Jules Roche.

Jako předseda telegrafického kongresu ví r. 1890 předložil tomuto všecky doklady a důkazy vynálezu Bourseulova, který toho času bydlel v provincii jako telegrafní inspektor ve výslužbě. Povolav ho pak do Paříže, udělil mu v přitomnosti členů kongresu slav- nostně řád čestné legie a vyznamenal ho i jiným způsobem. Bourseule sám z počátku myslil, že možno telefonu upotřebiti toliko na malou vzdálenost. Na základě jeho byl potom zhotoven mikrofon a také diktograf, který před krátkým časem vynalezi Ame- ričan K. M. Tuner. Snad nebude dlouho trvati, že bude vynalezen i telefon bez drátu, jenž by způsobil značný převrat v celém společenském životě. = Komáři a barvy. Nejen u lidí, ale i u zvířat jeví se často záliba pro jisté barvy. Příčiny zjevu toho nebyly dosud vědecky vyšetřeny, ač by z mno- hých důvodů toho zasluhovaly, neboť by nám mohly vysvětliti různé zjevy v přírodě. Zajímavé pokusy. v té věci s komáry a moskyty konal profesor G. E. Mattei, o nichž uveřejnil zprávu v »Rivista Agricola«.

Jak již dříve někteří učenci dokázali, přenašejí ko- máři, žijící v bažinách, zimnici, nebo dle některých ji přímo způsobují. Při svých pokusech pozoroval prof. Mattei, že komáři se zálibou nejdříve sednou si na černé šaty nebo černě zbarvené části těla lid- ského, aniž by ho bodli, kdežto, je-li člověk oblečen v bílé šaty, sednou si hned na obnažené části těla a bodnou. Zjevem tímto vysvětluje, proč Indiáni v Americe a jmenovitě v Mexickém zálivu a v Bra- silii, kde jest nesmírně mnoho moskytů, neonemocní hroznou žlutou zimnicí, která jest smrtonosnější než cholera, kdežto Evropané a i Mongolové bývají ne- mocí tou decimováni. Nezřídka v některých kraji- nách se stává, že i devadesát procent cizinců ne- moci té padne za oběť. Následkem toho musila Pa- namská společnost zastaviti práce na průplavua čínská vláda varuje Číňany hledati práci na panam- ském isthmu, ač společnost jim nabízí velké platya výhody, jakých jinde nenaleznou, tak že nemožno ani předvídati, kdy bude, nebo bude li vůbec prů- plav dohotoven. Jest to velmi choulostivá otázka pro Spojené státy Severní Ameriky, jež počínají na- hlížeti, že jim v Tichém oceanu hrozí velké nebez- pečí od Japonců, neboť nemají tak velké lodstvo, by chránili své zájmy na obou stranách Ameriky. Ta- kým způsobem nalezli Japonci mocného spojence v komárech, kteří mohou rozhodnouti o nadvládé obou států v Tichém oceanu. Zjistí-li se úplně, že komáři jsou hlavní příčinou žluté zimnice, budou Američané nucení vypověděti nejdříve jim válku, by dostavěli panamský průplav a mohli v krátkém čase soustřediti loďstvo v Tichém oceanu. Nepodaří-li se jim to, mohou se v dohledné době rozloučiti s Fíli- pinskými a Havajskými ostrovy.