Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 187. ze dne

9. července 1907.

Různé zprávy. Z exotického dvora.

Cestovatelská vášeň, která nejnověji zachvátila evropské panovníky, působí ponenáhlu nakažlivě i na potentáty jiných dílů světa. Jeho Veličenstvo, král Chululangkorn, vládce siamský, laotský a malajský, koná nyní opět jednou cestu po Evropě, jejíž nejdů- ležitější hlavní města a dvory byl již dříve navštívil Také ve Vídni a v Berlíně hodlá odevzdati svou navštívenku a všude ho přijímají s poctami, příslu- šícími jeho důstojnosti. Král Chululangkorn dovede také na venek vystu- povati úplně s allurami moderního, civilisovaného evropského panovníka, Nosí uniformu evropského střihu, pohybuje se také v černém kabátě a cylindru s elegancí a dal se před několika nedělemi malovati proslulým francouzským malířem Carolus-Durandem ve skutečně královské pose. Při tom panují na jeho dvoře v Bangkongu namnoze ještě prastaré orientálské zvyky. Praví se, že harém králův čítá neméně než 3000 žen. Tyto však nemají hodnost manželek králo- vých, naopak má král jen jedinou legitimní manželku Somapu. Jí jsou v hodnosti nejbližší královské prin- cozny, polosestry královy ze spojení jeho otce s růz- nými ženami. Zvláštní zvyk předpisuje, že královy sestry pokud jsou starší než on, musejí zůstati neprovdány Jsou obklopeny četným dvořanstvem průvodkyň, služebnic, hereček a tanečnic. které jim krátí čas, ale běda jim, kdlyby zapředly nějaký milostný poměr. Jedna ze starších sester králových se před několika lety tímto způsobem provinila. Král, jenž se právě nalézal na svém letním sídle, se o tom dověděl.

Neví se, zda rozhodl dobrovolně, nebo teprve po vnitřním boji a v přesvědčení, že musí zůstati věren posvátným tradcím, ale jisto jest, že poklesek své sestry potrestal právě tak ukrutně a barbarsky, jak to jen mohl učiniti některý z jeho předchůdců na trůně. Odsoudil nešťastnici k „smrti princezen“, jež záleží v tom, že se odsouzená sama vyhladoví. A v noci spálili v nádherné zahradě královského paláce vyzáblou mrtvolu ubohé princezny beze všech ob- řadů na zcela obyčejné hranici. Ale nelze se příliš diviti krutosti asijského pa- novníka, vzpomeneme-li, jak Bedřich Veliký potrestal barona Trencka, jenž se odvážil pozvednouti zrak až k sestře králově. Musil za to pykati po léta ve vězení, ukován v řetězy a budili jej i v noci každou hodinu, aby neměl ani útěchy ve spánku. A Bedřich Veliký byl přece panovníkem národa se zářící kul- turou! Dějiny znají dosti přívadů, že přízeň kní- žecích dcer stala se obyčejnému smrtelníku osudnou. = Stát s vládou žen. Skoro všechna zákonodár- ství spočívají, aby se užilo výrazu moderního žen- ského hnutí, na „právu mužů“, t. j. v rozdělení práv ve státním životě i v úpravě soukromoprávních i ro- dinných poměrů dává se rozhodně přednost muži po případě manželu. Názor, že toto nevýhodnější právní postavení ženy jest následkem jejího nižšího hospodářského a mravního stavu u východních ná- rodů, jest sice běžný, ale dovoluje jisté pochybnosti, pozorujeme-li, že Orient vytvořil také opak muž- ského práva, totiž matriarchát v čisté a typické formě.

V Assamu (v severní části Přední Indie) bydlí v hor- naté krajině národ Khasiů, u něhož panují zvláštní mravy a zvyky. Tento národ zbudoval celou svoji sociální organisaci na ženě a sice především na ženě jako matce. Matka jest u Khasiů nejen hlavou a po- jítkem rodiny, nýbrž ve vnitřm části země, v Syn- tengu, dokonce jedinou vlastnicí veškerého majetku a jen po ní se dědí. Otec není v žádném příbuzenství s dětmi, které náležejí ke klanu matky; co vydělá, připadne jeho vlastnímu mateřskému kmenu a ze- mře-li, bývá ponřpen u svého mateřského příbuzen- stva. V Jovai nežije a nejí v domě své ženy, nýbrž přichází tam jen večer. V uctívání předků přihlíží se jen k první matce kmene a jejímu bratru. Ploché pamětní kameny, kladené na hroby, bývají pojmeno- vány dle ženy, která representuje klan, kdežto vy- soké monolitky, zvedající se za oněmi plochými ka- meny jsou věnovány mužským příbuzným z matčiny strany. Jak jest panující postavení ženy u Khasiů zakořeněno, vysvítá z toho, že duchové, jimž se při- nášejí smírné oběti, jsou obyčejně ženského rodu.

Demoni nemoci a smrti, které nejvíce uctívají, jsou ženy. Dvě ochranná božstva domácnosti představují rovněž ženy, vedle nich uctívá se však také praotec klanu. Při všech obětech mají kněžky význačnou úlohu, kdežto muži jsou zúčastněni jen v podřízených výkonech. Kněžka byla původně, kdy matriarchát měl ještě větší platnost než dnes, vykonavatelkou všech náboženských obřadů. V jednom z malých khasijských států, Khyrimu, jest velekněžka posud politickou a náboženskou vládkyní v jedné osobě. Také v řeči se tato nadvláda ženy projevila. Řeč Khasiů má na rozdíl od příbuzných řečí gramatický rod a rozeznává mužská a ženská slova, počet žen- ských slov jest však nepoměrně větší a převaha žen- ského rodu jeví se i v jiných zvláštnostech řeči.

Sportovní věstník. Athletika a sportovní hry- ** Mezinárodní mistrovství Č. A. A. U. třeba uvítati v programu athletické sezony s pl- ným uspokojením; jsouť vhodným krokem k stabili- sování athletického programu našeho, jemuž se tímto podnikem dostává přirozeného středu, kol něhož pak bude lze klubům našim seskupiti jejich podniky. Doufáme, že Č. A. A. U. nebude více vyrušenaz klidného, práci věnovaného života, v němž vedle jiných užitečných úkolů bude moci každoročně vy- psati svůj mistrovský meeting, který několikeré opa- kování učiní klasickou, obecenstvem i borci očeká- vanou událostí, jako jí jsou mistrovství uherská. Úž v těžkém začátku dovedlo pořadatelstvo zachytiti pevnou rukou všechny složky resultující v úspěch vnější i sportovní. Návštěva byla četná, poskytnutý sport výborný. Téměř všechna čísla sbromáždila u startu četná pole, z nichž vždy ještě dost zbylo pro zajímavý, ba namnoze rozčilující finish, jaký jsme zejména viděli v rozběhu na 200 m. mezi Hamá- čkem a Dunkerem a ve finale téhož závodu mezi Hamáčkem a Cornishem. Význam závodů a pocty v nich dobytelné zvýšil citlivost některých závodníků, která vedla k pro- testům pro domnělé křivdy. Neboť jen domněle ne- správný byl start v rozběhu na 100 m., v němž Hamáček přestal běžet. Správno tudíž bylo, že si

věc v čas rozmyslil a nepodal ani protestu. Stejně jen subjektivní byl podklad protestu Cornishova mistrovství 200 m. pro křižování proti Hamáčkovi podaný. Soudcové správně učinili, zamítnuvše jej. V 400 m. Neubert ohlásil protest proti Cornishovi pro překážení; od řádného jeho podání sice upustil, avšak nezdržel se poznámky, která závodníku tak loyálnímu, jakým se dosud Neubert osvědčoval, ni- kterak nesluší a přímo překvapuje. Naznačili jsme výše, že výborná soutěž způsobila tuhé, zajímavé boje. Vzhledem k této okolnosti jest bilance mistrov- ského meetingu pro Čechy dosti dobrá; zvítězilit v 100 m., disku, 200 m. a vrhu koulí. Maďaři opa- novali pole v obou skocích, vrhu oštěpem a běhu na 800 m. Němci z říše udrželi s oběma těmito národy stejný krok, dobyvše čtyř mistrovství ovšem s po- mocí »Bura« Dunkera, jenž jediný z celé legie zá- vodníků včera nastoupivších docílil dvojího vítězství (na 110 m. s překážkami a 400 m.). Vídeň represen- tována jediným Saxem, jenž splnil naděje v mistrov- ství na 1500 m. To podle národů.

Kluby se rozdělily o závodní kořist takto : Slavia 3, M. A. C. (Pešť) 2, Dresdn. S. C. 2, Sparta 1, W. A. C. (Vídeň) 1, Ujpesti T. C. (Pešť) 1, S. K Komet (Berlín) 1, Budapesti Egyetemi A. C. (Pešť) 1, Charlottenburg S. C. 1902 (Berlín) 1. Přes výbornou soutěž se valná část rekordů neoctla ani v nebezpečí; jednak jsou trvající nejlepší české výkony opravdu dobré a z těch, které se nepřekonávají každodenně, jednak je chránil vydatně vítr. Dunkerovi se podařilo vyrovnati rekord Karlínského na 110 m s překážkami; slohem ovšem daleko zůstal za elegancía gracií, jimiž Karlínský slynul. Ve vrhu oštěpem Sou- ček skončil sice za Mudinem, avšak vrhem 49 m 40 cm překonal svůj vlastní rekord (49 m 20 cm). Sen- sací závodů bylo vítězství mladého Eisenbergra v 100 m, který v prvém čísle závodů utrhl prvý lí- stek z vavřínu pro Čechy a Slavii. Bohužel konec byl horší začátku, neboť Nejedlý nedovedl po způ- sobu maďarských athletů Szigetiho a Holicse provésti sportovní personální unii a k mistrovskému věnci koruny svatoštěpánské připojiti mistrovský vě- nec koruny svatováclavské. Pro koho větší škoda než pro něho? Francouzští athleti Ragueneau a Belin du Cotteau nepřijeli, což pořadatelstvo oznámilo na tabuli u vchodu. Ostatně nemůžeme než »Montrou- geany« omluviti, zvěděvše, že pořadatelstvo v obavě o finanční úspěch závodů jim nabídlo nepřijatelně nepatrnou úhradu na cestovné. Podnikavost bohdá u příštch meetingů nahradí počáteční úzkostlivost.

** S. K. Čechie v Karlíně pořádá dne 14. t. m. na svém břišti, upraveném v závodní dráhu, velký athletický meeting o přebornictví klubu. Na pořadu jsou též mnohá čísla přístupná nečlenům, Běh na 60 m., 220 y.. 400 m. a 3 angl. míle. Star- tovati budou mezi jinými: mistr Uher Nejedlý, mistr Čech Erienberger, Příbramský, Heger J., dr. Kotting, vesměs členové S. K. Slavie, dále Cornish, Bišický, Laurenc, Tichý a Váňa, členové A. C. Sparty. Barvy Čechie mezi těmito výbornými závodníky obhajovati budou nadějný Snopek, Láně, Jára a Ferenz. Dle těchto přihlášek slibuje meeting velmi dobrý spor- tovní požitek. Podnikavému klubu S. K. Čechii, kterýžto v poslední době stal se též členem Č. A. A. U., přejeme plného úspěchu při vstupu do athletiky, jsouce potěšeni, že rozmnožena nečetná řada jei pěstitelů u nás.

siljeviče, která, ač nepostrádala obvyklé své dobromýslno- sti, přece zdála se jaksi přespříliš nevrlou a zasmušilou. Sergěj Vasiljevič poceloval mlčky ženu na čelo, po- líbil Mery, poklonil se vychovatelce a založiv ruce do zadu, počal přecházeti po komnatě. »Co je ti, můj drahý?« opakovala Bělicyna. »Ale to už je něco hrozného! to není k vydržení! to je . . . to je už, ani nevím, co dělat, ani se mi do ničeho nechce!« pronesl Sergěj Vasiljevič, jakoby hovořil sám k sobě a značně zrychlil kroky. »Ale co má být?« tázala se žena, znepokojena, pozorujíc pohyby mužovy. »Nelekej se, má drahá, nepřihodilo se nic zvlášt- ního . . . to já jen tak, něco mne mrzí . . . Považ si,e vyprávěl Sergěj Vasiljevič: »považ si, zase ten mužík zase on! . . . to musí přec už každého dopálit! . . .e dodal Sergěj Vasiljevič, vrhaje se na divan a zlostně pode- píraje rukou hlavu. »Co se ale stalo?« poznovu tázala se Alexandra Konstantinovna. »Oh, je suis horriblement ennuvé, ennuvé et décou- ragé, *) zároveň!« zvolal statkář, potřásaje hlavou: »to je už vskutku něco hrozného: opět on! opět ten mužík!« »0 kom to mluvíš? Nevím opravdu, který mužík?« »Ale pořád týž! Jen on! Což se nepamatuješ? Zdá se, že tomu není tak dávno . . . Zkrátka, pamatuješ se před půl druhým týdnem, když jsme byli na procházec v mém zamilovaném háječku . . .« »I ovšem že.«

Jsem děsně mrzut a sklíčen

křehké větve akacií, rostou cích za oknem, bily do rámů a mokré listy lepily se na vlhká skla. »Oh! c'est une horreur!«*) pronesla Francouzka takovým výrazem, jakoby se byl za oknem objevil ne- nadále nějaký přízrak. »Ba věru: une horreur!« opakovala Alexandra Kon- stantinovna. »Má ubohá Márinko, nemůžeš se ani pro- běhnout, to je už čtvrtý den, co trvá tento ošklivý déšť.e »Les beaux jours viendront, madame Bélisky, elle ratrappera le temps perdu ! . . .« »Ano, nám se to pěkně povídá, ale jak je tomu ubohému dítěti! Schválně jsem ji sem přivezla, aby užila volnosti a svěžího vzduchu. V jejím věku jsou to hlavní podmínky . . . Abych nezapomněla, povězte mně, co bu- dete dnes dělat ?« »Čteme Sandforta a Mertona, maman,« vesele odvě- tilo děvčátko. »C'est de Berquin, madame, l'ami des enfants l«*se) »Máte ještě čas, poseďte u mne chvíli. Při takovém počasí . . . je mně hrozně nudno!« pronesla Alexandra Kon stantinovna, kladouc se na opěradlo křesla a pohlíže- jíc na hlavu Mery: »Kdybych byla věděla, že z desíti dnů, ztrávených zde, bude se muset pět dní sedět usta- vičně v komnatě, byla bych si aspoň vzala s sebou více knih . . . je n'ai que ca !«) dodala, ukazujíc na dva tenké romány, jeden od Gondrecourta, druhý Xavier de *) Totě hrůza! *) Krásní dnové jarní nastanou, paní Bělicyno, vynahradí ztracený čas. ***) To je od Berquina, milostivá paní, přítele dítek. ) Mám jen tohle. „Přestěhovalci.“