3
masthead
30. července 1903. Císlo 208.
4
article
nímu, společníci uzavřeli totiž s Florentinem for-
mální smlouvu, kterou jim postoupil polovlci svého
jmění pro případ, že mu k němu dopomohou. Ko-
nečně však se podnik rozpadl, když byl pohltil jiz
100.000 peset a dosud nebylo naděje na úspěch. Jen
don Silvestre pokračoval ve vymáhání majetku na
vlastní risiko, až se tim přivedl skoro na mízinu.
Mulat nezapomněl caballerům, co pro něj učl-
nili a před smrtí postoupil v závěti svým třem přa-
telům, jich rodinám a několika jiným známým ve-
skeré nároky na ohromný kapitál, jenž měl vlastně
býti jeho majetkem. Disponoval tak velkomyslne
miliony, kterých nikdy nespatřil. Konečně zemře
Flerentino ve vysokém věku a don Silvestre obětovaí
poslední zbytek svého jmění, aby ubohému mnoho-
násobnému milionáři vypravil slušný pohřeb. Pe
mnohěm. úsilí ustavila se opět zmíněná společnost
s ručením obmezeným, když však chtěla své nároky
uplatniti procesem, ukázalo se, že padres escolapios
mají v rukou ještě jiný testament Manuela Ferman-
deza, v němž o Florentinovi není zmínky, nýbrž
celé jmění se odkazuje řádu na zbožné nadace. Po-
zůstali přátelé a dědicové mulatovi popírali pravos
tohcto testamenlu, ale zatím se zjistilo, že prvn
testament, uložený u notáře, který jej ověřil, záhadně
zmizel a že dále řada dokumentů o osobnosti Floren-
tina a dona Fernandeza jeví patrně stopy padělání.
Manuel ferman
ko
Florentin fórum
5
article
Don Silvestre Rodriguez, jenž z procesu sešedi
věl a zchudl, učinil na základě těchlo okolností přeu
několika dny na padres escolapios u státního za-
stupitelství trestní oznámení. Řádoví bratři ujištuj
ovšem svstosvatě, že jsou nevinni, Kapitál, který
jim připadl odkazem ctihodného Manuela Fernan
deza, činil prý vůbec sotva půl milionu a úroků po
užívá se přesně dle vůle zůstavitelovy k dobryn
účelům. Florentino nebyl prý synem dona Manuela
nýbrž byl jím v dětství vykoupen z otroctví. P
smrti svého ochránce dostával prý mulat z pozůsta-
losti denně 75 centimů odbytného.
Osobnost mulatova je tak záhadná, že se vy-
svědlení soudním řízením očekává ve Španělsku
velkým napjetím.
= Oslava 500letého trvání lipské universily.
Z Lipska, 29. července. Ráno přibyl sem králs
následníkem a princem Bedřichem Kristianem na
slavnosti 500letého trvání zdejší university. — P
bohoslužbě odebral se král s družinou na slavnost
v novém divadle. Po uvítacím proslovu rektora mag-
nifica dra. Bindinga král blahopřál universitě a pro-
půjcil jí dva medailony se svým a zakladatele uni-
verzity obrazem. Ať prý je rektor ode dneška nost
na svém úřadním řetěze. Král vyslovil konečně přá-
ní, by universíta byla a zůstala v budoucnosti tím
čím byla v minulosti, sídlem vědy, útočištěm ao-
chranou svaté křesťanské víry a baštou dobrého
smýšlení vůči králi a vlasti, vůči císaři a říši. T
dejž bůh!“ Město Lipsko věnovalo k jubileu uni-
versity kapitál 100.000 mk, jehož úroků má se po-
užíti k bezplatnému stravování říšsko-německých
studujkcích
= Srážka vlaků. Z Brixenu, 29. července
(K. k.) Dnes před 10. hod. dopol. srazily se ve Ster-
zingu následkem nesprávného položení výhybky dvn
vlaky. 25 osob bylo lehce raněno. Vlaky po-
kračovaly v cestě se spozděním 35 minut. Doprava
není přeruše na.
Silvestre Rodriguez
Fernan
Florentina
Manuel
Bedřich Kristian
Binding
Španělsko
Lipsko
Brixen
Ster
chraný svatá křesťanský vír
T dát bůh
6
article
= Zalčení vrahové. Z Mnichova, 29. červen-
ce. V Högersdorfu v horních Bavořích byl zatčen
truhlář a čeledín, kteří ze žárlivosti v noci přepadl
a zavraždili jistého tesaře. Oba zatčení se již při
znali.
= Nešlěstí na novostavbě. Z Petrohrad
29. července. V záchranných pracích ve sříceném Sa-
lemanově domě se stále pokračuje. Tři vozy rozbi-
tých lidských údů byly zavezeny na hřbitov. Včer
ráno bylo ještě slyšeti zoufalé volání zámečníka, za-
sypaného ve sklepní místnosti, je však nemožno.
dostati se k němu. Dělníci dostávají 3 ruble za ho-
dinu, pracují však s nebezpečím života, poněvadí
stojící ještě stěny hrozí se sřítiti.
= Cholera na haličských hranicích. Z Var-
šavy, 29. července. Ze Střemešic na haličskýcl
hranicích oznamují 4 podezřelé případy cholery
Jeden z onemocnělých již zemřel. Bakteriologick
zkoumání bylo nařízeno.
Mnichov
horní Bavory
Petrohrad
Vara
7
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Ze Slezska.
(Učitolský konvikt)
Márne ve Slezsku český učitelský ústav. Nedo
statku českých učitelů je odpomoženo. Dříve vyučn-
vali na českých školách učitelé, kteří vystudoval
německý ústav v Těšíně, nebo v Opavě. Mluvili pou
ze nářečím slezským. Spisovné řeči české neznali
Národnostně byli „deutsch-freundlich“, Nyní už to-
mu jinak. Byl učiněn krok ku předu.
Ale nesmíme se oddávat optimismu. Ten ústav
ještě není úplně náš, není úplně český. Vyučujes
zde dějepisu po německu. Netřeba podotýkati, jaký
to ma dosah. Každý inteligent to pochopi
Zajímavým zařízením je také c. k. učitelský
konvikt, založený loni při tomto ústavě. Tento kon-
vikt měl původně čeliti nedostatku studentských byíc
v Polské Ostravě. Budova byla vystavěna nákladem
státu. Hospodaří však v konviktu „Podporovací spo
lek chudých studujících ústavu učitelského v Pol
ské Ostravě.“ § 1. domácího pořádku praví: „Účelen
konviktu jest poskytovati chudým a hodným chovan
cům levné přístřeší a zaopa tření.
Slezsko
Těšín
Opava
Ostrava
Pola ský Ostrava
8
article
Je to krásně řečeno. Všimněme si však skuteě-
nosti! Konvikt je zařízen po kasárnicku, Jsou tan
dvě studovny. Každá má asi 8 m délky a asi 6n
šířky. V každé má studovati najednou 30 chovanců
Zařízení je docela školské. Pak jsou dvě ložnice
v kažlé má spáti 30 chovanců. Konečně jídelna,či
tárna a místnosti pro churavé, Mimo to jsou byty
pro ředitele, pro 2 praefekty a pro služební per
sonál.
V těchto místnostech přebývají studenti. Jsou
takové, jak jen stát je mohl zaříditi; komisní, po
nuré, tristní. Žádný přijemný vzhled. Nic tu není
co by oku mohlo lahoditi. Prostý, školský nátěr na
stěnách. Kolem dokola skříně s přihrádkami, ozna
čenými jmény majilelů. Tam studenti ukládají své
knihy, šaty a prádlo. Mimo obraz panovníkův a kří
nezři oko žádné výzdoby.
Myslil bycli si, že budova by měla býti zaři
zena tak asi, jako „Studentská kolej vysokých ško
v Praze“. Tam mohou bydlet v klidu dva v jednon
pokojíku. Upraví si ho útulně, vyzdobí si jej obrazy
Studují kdy chtějí a jak dlouho chtějí, jdou na pro
cházku, když potřebují osvěžení. Nemusí tu spol
bydliti lidé různých, nesrovnalých povah. Sejdou s
takoví, kteří dovedou spolu dobře vycházet.
Jak jinak tomu v c. k. konviktě v Polské Ostra-
vě! Tuhý kázeňský řád svírá všecky. Všichni na po
vel musí z poslelí ven, všichni najednou k umy
vadlům, všichni najednou hoty si čistit, šaty vykle
pal, najednou do studoven jít a studovat po přede
psarou dobu.
Jenom po denním vyučování (není-li odpoledne
vyučování, tedy od 4. hodiny) až do tří čtvrtí na
sedmou je čas volný, určený ku procházce. Je h
Praha
Ostra
Konvikt
9
article
velmi málo, ježto mimo středy a soboty vyučování
trvá do 5. až 6. hodiny odpolední. Pouze v tuto
dobu, určenou procházce, je otevřena čítárna. Pouze
v tu dobu smí se čísti belletrie. Ovšem, že letos v tu
dobu nikdo nečetl, až na 2—3 chovance. Každý sl
raději vyjde ven. Kdo zná poměry v c. k. konviktě
toho píchne u srdce, když spatří o 4. hodině odpe-
ledni vycházeti vězně z konviktu na svobodu.
Zdá se, jakoby správa konviktu měla o chovan-
cích konviktu toto ponětí: „Je to cháska lenivá, zl-
třulá, kterou třeba dresurou přiváděti na pravou
cestu.“ Každým způsobem řád v c. k. konviktu při-
pominá řád v ústavech kněžských, nebo pro mla-
dež mravně spustlou. A na učitelský ústav se přere
mají báti hoši, u nichž se předpokládá trochu in-
telizence, fiochu mravního charakteru.
My chceme ve Slezsku učitele mravně silné
vzdělané, národnostně uvědomělé. Takově musí vy-
chovávat učitelský ústav ve Slezsku. Dokud však
dějepisu učí se tam po německu a užívá se k tomu
knih od německo-nacionálního spisovatele, dokue
c. k. konvikt „dresíruje“ kandidáty učitelství, dotu
nelze se toho nadíti. Který kandidát bude celou do-
bu studií bydliti v konviktě, bude potom dlouho
nebo vůbec duševně nesamostatný. „Podporovace
spelek“ v Polské Ostravě je povolán v první řadě
aby se postaral o nápravu a svěřil konvikt nějakén
osvědčenému paedagogu.
Slezsko
Ostrava
10
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Proces pro »velezrádu«,
Ze Záhřeba, 29. července. (K. k. ub.)
O dnešním líčení pokračovalo se v kon
ťrontaci obžalovaných Adama a Valeriana
Pribičevičů se svědkem Nashičem. Jednalo se
zvláště o tvrzení obžalovaného Adama Pribiče
viče, že Nastič požádal Valeriana a Milana Pri
bičeviče o jejich protekci v Bělehradě, jakož
1 o dopis, zaslaný Adamem Pribičevičem N
stiči, v němž projevil Nastiči úmysl odcestovat
do Ameriky.
Debata o této věci trvala dosti dlouho, ale
obžalovaným nepodařilo se dokázati jejich vý-
klad o dopisu.
Po skončení konfronface oznámil president.
že zejtřejší a pozejiřejší den je vyhražen pro
návrhy se strany obhějcův a nastala poledn-
přestávka.
Pribičevič
Nashič
Pribič
Nastič
Valerián
Pri
Záhřeb
Bělehrad
Amerika
11
article
Utekl z budovy trestního soudu.
»Zelený Anton«, t. j. ambulance bezpečnostního
oddělení dopravila dne 23. července do budovy trest-
ního soudu, pod jejiž střechou natezá se nyní pře
stupkový soud, několik přestupkarů.
Mezi sepisováním jmén zatčených v přijímaei
kanceláři jeden z nich, obuvnický pomocník Josei
Nepraš, otevřel okno a utek! do Lazarské ulice.
Když došla řada na Nepraše — nebyl přítomen
nikdo neprozradil, co Nepraš provedl.
Nepraš byi pro zločin kradeže vícekráte trestán
a pobyt v Praze byl mu navždy zakázán. Jen ne
papíře, neboť ve skutečnosti Nepraš byl stále v Praze.
Úlěk se mu sice zdařil, ale za 3 dny byl Ne-
praš opět zatčen a tentokráte dostal těžků pouta.
která mu budou sňata teprve po přestálém trestu.
Po opětním zatčení byla u Nepraše nalezena úplně
nová pěnová špička. Tvrdil o ní, že je dávno jeho
majetkem, ale znalec prohlásil, že byla odcízena
nejspše z výkladní skříně, poněvadž byla na jedně
straně od slunce ožehnutá a nezakouřená. Poněvadt
se nedalo zjistit, že špičku odcizil, byl Nepraš pro
krádež osvobozen, ale pro nedovolený návrat du
Praby dostal trest vězení v trvání jednoh
mesíce, čtymi posty zostřeného. Posty dostane
ve dny, kdy jsou k obědu sneditky, aby byl tím
více potrestán, že dozorcům takovou nepřijemuost
způsobil.
Anton
Josei Nepraš
Nepraš
lazarský ulice
Praha
12
article
Oprávnění konsula k soudnímu za-
stupování císaře v cizezemsku.
Řídký případ, že rakouskouherský konsul z vlast-
aího popudu převezme soudní zastupování císate
v cizozemsku, stal se v minulých dnech ve Fila-
dellii. Tam uchází se totiž jistá americká poji-
šťovací společpost o klientelu mezi vystéhovalci
4 Rakouska a Uberska. Zastupcové její prohlašují
při získávání pojištěnců, že společnost jejich jest
pod protektorálem císaře Františka Josefa. Proto prý
má společnost povolení použivati na svých pečelich
podobizny císařovny.
Vo skutečnosti tomu tak nebylo. A jelikož spo-
ečnost užívala nápadně a okázale pečetí a různých
naiepků s obrazem rakouského clsaře, podal rakou-
ský konsul ve Filadelfi spolkovému soudu žalobu
jménem rakouského císaře, v níž učiněn
návrh na zákaz užívání razitek a pečetí s jeho
obrazem.
Společnost namítla, že konsuí není oprávněn za
stupovati císaře, zejména když od něbo nemá pln
moci.
Soud však rozhodl, že společnosti se zaka zuje
užívání obrazu efsařova, jelikož zřejmě jde o poa
vodné klamání rakouskouherských vy
stěhovalců. Cestou diplomalickou bylo rozhod
nutí oznámeno kabinetní kancelaři.
František Josef
Rakousko
13
article
Lazar Wachs z mrtvých vstalý,
Mezi notorickými povaleči a žebráky vídeňský-
mi má zcela zvláštní místo Lazar Wachs, jehož
„z mrtvých vstání“ vzbudilo před časem ve Vídni
nemalou veselost. Je dosud v živé paměti, jak před
nedávnem přišla s pláčem žena Wachsova ku před-
sedkyni jistého dobročinného spelku a sdělujícji
že muž její zemřel, prosila o příspěvek na pohřeb.
Předsedkyně dle stanov šla se podívat do domu
smutku a skutečně: Lazar Wachs ležel na loži mrtev
a pět sirotků plakalo kolem něho. Dojata tklivým
obrazem, položila předsedkyně na stůl padesátikoru-
novou bankovku a rychle odešla, aby ušla díkům
Ver ku však zpozorovala, že v chudém příbytku
Wachsově zapomněla deštník a proto se vrátila. Ne-
lze vylíčiti její překvapení, když mrtvého Lazara
Wachsa viděla seděti v kruhu rodiny, pokuřujícího
spokojeně dýmku.
Vytkla mu ovšem podvod a žádala obnos n
pohřeb zpět, ale Lazar Wachs pravil: „Nu, paničko.
četla jste přece, že z mrtvých vstala dcera Jairova
proč by z mrtvých nevstal Lazar Wacha?
Historka nezůstala ovšem utajena, prošla s ve-
selým vylíčením všemi listy vídeňskými, ale pro La-
zara Wachsa měla ten nepříjemný následek, že do-
bročinní lidé, kteří před tím ho podporovali, začli ho
odbývat s poukazem na jeho švindl „z mrtvých
vstání.
Lazar Wachs to těžce nesl a když konečně před
několika dny opět s poznámkou, že je podpory ne-
hodný podvodník, vyprovozen byl bez obdarování
z vily stavebního rady Redlicha — ztropil velikou
výtržnost, takže byl strážníkem odveden.
Při líčení u přestupkového soudu, kam předvo-
lán byl pro potulku, popíral, že by žebral a vykáza
se listinou podomního obchodníka. Proto byl zice
sproštěn, ale akta o jeho činnosti postoupena polici
s návrhem, aby pro nepořádný život byl z Vídne
vypovězen.
Wachs
Wachsa
Jairův
Wach
Redlich
Vídeň
Vera
14
article
Čarodějnice v roce 1909.
Okresní soud v Benešově nad Ploučnicí (hejtm
děčinské) zabývá se neuvěřitelným procesem —
o čarodějnici. Podkladem k němu je případ, svědčící
že v některých vrstvách »kulturně výše stojícího ná-
roda« nejpitomější pověra má ještě široké pol
působnosti.
Majitelka usedlosti v nedaleké obci u zmíněného
Benesova spozorovala na podzím roku 1908, že ne
známým pachatelem polámány jí byly ovorné stromy
na zahradě. Provedla tudíž nějaké čáry kolem za-
hrady a rozkřikla, že kdo bez jejího vědomí do za-
hrady vstoupí, zlomi nohu.
Sousedka, jež přijela odněkud z delšího pobytu
a o čarodějně síle zahrady neměla tušení, vešl
jednoho dne skutečně do její zabrady a sklouznuvši.
zle mila nobu.
Ihned se to rozkřiklo obel a »čarodějnice« stal
se obávanou osobou. Z prvu měla z toho žert
později však, když některé ženy se jí počaly vy-
hýbati, křižovaly se při potkání s ní a též hmotně
byla poškozována tím, že nikdo od ní nechtěl
kupovati vejce, mléko a máslo, podala na celou
řadu osob. jež jí vytýkaly čarodějnictví, žalobu pro
urážku na cti.
Nynt bode o čarodějnickém procesu v r. 1909
jednáno před soudem.
V nynější době zvýšené zloby proti če-
skému školství dolnorakouskému pamatujte také
zvýšenou měrou na jeho podporu. Vzpomeňme
při každé příležitosti spolku »Komenský«,
který pečuje o vzdělání českých vídeňských dítek
v jazyku mateřském.
Benesův
Komenský
okresní soud v Benešov nad Ploučnice
15
article
Zadostučiněni lordu Ch. Beresfordovi
Zadostučiněni lordu Ch. Beresfordovi
Admirál lord Ch. Beresford má zvláštn
osud. Když v roku 1888 poukázal na nedostat-
ky a potřeby anglického loďstva, dostalo se mu
v parlamentu výsměchu a v novinách byl tupen.
A tři měsíce po tomto vystoupení dostalo se
mladému tehda kapitanu Beresfordovi veřejného
zadostučinění a uznání, neboť vláda přijala ne-
jen veškeré jeho návrhy, nýbrž i doplnila je ve
velké míře, tak že vydala dvakrát tolik poněz,
než Beresford žádal pro námeřnietvo. Vyžadoval
to nesmírný vývoj ve strojnictví, stavbě lodí,
v torpedním oboru a v dělostřelectví, neboť ná-
sledkem toho zastaraly mnohé lodi a musíly být
vřaděny do druhé třídy bitevních lodi.
Tentokráte neuplynuly ani tři měsíce a ler
Beresford slaví nové vítězství nad svými odpůrei
a nad vládou! Patnáct nejvyšších an-
glických admirálů souhlasí veřej-
ně s jeho názory a vyzývají vládu, by roz-
množila loďstvo a sesílila námořnictvo. Tato
pak prohlásila, že bude stavěti osm Dread-
noughtů na místo čtyř projektovaných a že vy
staví i příslušný počet lodí jiných druhů a typů,
bez kterých se bitevnímu loďstvu nelze obejíti.
Ch
Beresford
16
article
Rozumi se samo sebou, že zveličí i počet důstoj
níků a mužstva. Že se ministerstvo hned neroz-
hodlo pro deset dreadnoughtů, které žádá admi-
rál Beresford, nemá okamžitě velkého významu.
neboť není pochybnosti, že příští rok jistě do-
plní počet, nepřestoupí-li ho značně. Tomu
svědčí lodní přehlídka na Temži, která má z
účel dělati reklamu pro námořnictvo a pro obra-
nu Anglie na moři. Nebudou to jen 1500 mi-
lionů korun, jež žádá lord Beresford dnes, a le
mnohem vicenež 2000 milionů. Sťast-
ní poplatníci, kteří je mohou zaplatiti! A oni
je rádi zaplatí, když vidi, že bezohledný nepří-
tel chce zničiti jejich vlast a podkopati jejich
blahobyt. A jiného účelu nemá šílené zbrojení
Německa na moři. To potvrdil veřejně i Si
Grey, který jinak není přítelem zbrojení n
moři a rád by je byl obmezil.
Beresford
Grey
Temže
Anglie
Německo
17
article
Než kam se za takových okolností žene Ně
mecko ve své zběsilé lakotě po světovládě a po
zotročení jiných národů? Nové daně, které uva-
lila jeho vláda zvláště na chudší třídy, nedo-
stačí na šílené zbrojení na moři, kterým by do-
sahlo přesily nad lodstvem anglickým, nebot
chladnokrevný Albion bdí ostře nad svým fa-
lešným soupeřem a sleduje veškeré jeho přípra-
vy k úskočnému útoku. Tento ve své zaslepe-
nosti a chorobné megalomanii musí pokračovati
ve zbrojení, by se nestal před celým světem
směšným. A proto nemůže nikoho překvapiti,
když německá vláda změní svůj lodní plán, jak
jmenuje vždy rozmnožení loďstva a nové vydání
pro námořnictvo. Okamžitě s tím roztomilým
překvapením nemůše vzrukovati, jelikož pro ne
neudělala dostalečné reklamy a ur ého na-
dšení.
Toto musí vyvolati anglickým zbrojením.
ale tak chytře, by omámení poplatníci nena-
hlédli lehkomyslnou marnost takého vydání a by
zapomněli, že Anglie za každou novou něme-
ekou bitevní loď vystaví hned dvě nebo třia
že, až přejde Angličany trpělivost, udělají tomu
zběsilému sbrojení a ohrožování anglické světo-
vlády náhlý konec a potopí německé plující mi
liardy v Baltickém moři. Již nyní ozý vaj
se v Anglii vážné hlasy, jež to t
žádaj! a jež dříve nebo později
vyvolají takou bouři v celém an-
glickém světě, že anglická vláda
bude nucena udělati té ničemi né
komedii tragický konec. To se dá vy-
počítati s matematickou určitostí, nepřijde- li sám
německý národ dříve ku poznání, že jej jeho
vláda žene do propasti. Toto, bohužel, nelze
nyní očekávati, neboť německý národ při své
velké kultuře jest malomocnou loutkou v rukou
jednollivce a několika vyvolených a nemá smyslu
pro pravou svobodu, ačkoliv jeho velei učene
ji hlásajl.
Angličan
Anglie
18
article
Naproti tomu jest anglický národ suverenní
a jakmile nahlédne, že jest lépe skoliti ošemet-
ného nepřítele než se vykrváceti fantastickým
zbrojením, nebude se rozpakovati učiniti toho.
K tomu přinuti vládu sami největší nepřátelé
války, dělnické třídy, neboť nahlížejí již nyní
že by jinak nebylo možno provésti sociální re
formy a že jim hrozi nebezpečí padnouti v ger
mánské otroctví. Tolik zdravého rozumu a vla-
stenectví má i anglický socialista, by nahlédl,
že nejsvobodomyslnější vláda není s to provést
soeiální reformy, dokud jest nucena vydávat
miliardy pro ochranu státu, a že je třeba uěi
niti tomu přítrž. Jakmile pronikne přesvědčen
toto do všech vrstev anglického národa, nalezne
se Alexandr, který přetne gordický uzel a osvo-
bodí člověčenstvo od uslavičného obrožován
míru a zotročení. Ten bude i spasitelem Němců.
Při jiné příležitosti zmínil jsem se krátce.
jak s těmito poměry souvisí zbrojení Rakousko-
Uherska na moři a jaké překvapení nás očekává
v příztích delegacích. Jelikož však záležitost t
vyžadaje obštrného pojednání, které by mno
hému čtenáři připravilo nepříjemné překvapení,
nechci ji tentokráte objasniti. Přiznávám, že
třeba naše válečné námořnictvo sesilniti, ale
zároveň jest nevyhnutelně nutno pozvednouti
obchodní námořnictvo a říční plavbu. Bez těchto
ztrácí válečné loďstvo na významu. Tu třeba
radikální změny celé námořní správy a celého
našeho systemu subvencí, které ročně pohlt
mnoho mílionů, aniž by poskytovaly žádoucíeh
výhod a prospěchu našemu průmyslu a vývozu
Alexandr
Němec
RakouskoUhersko
20
article
Na celém Labi nemáme ani jediné dobré
parní hrkačky a kdyby nebylo německé paro-
plavby, nevědělo by snad ubohé Labe, že jsou
parníky na světě. Čekáme snad, až ho vláda
upraví a splavní? To můžeme čekati ješte
sto let a potom snad ze zoufalství vyschne
Maďaři, malý národ, téměř bez průmyslu, schop-
ného vývozu, utvořili si již před mnoha lety
když se osvobodili od rakouské byrokracie
vlastní paroplavební společnost na Dunaji a my
finančně mocný národ s velkým průmyslem, ne
máme na krásném Labi ani slušnou parolod
Kspitán Kopecký.
Maďar
Kspitán Kopecká
Dunaj
Labe
21
article
Teletonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Teletonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Proti českým školám ve Vídni.
Z Vídně, 29. července. Zejtra koná se ve
XII. okrese I. protestní schůze německá proti
zřízení české školy ve XII. okreso. Na schůzí
bude mluveno také o nutnosti sankce zákona
Axmannova. Vídeňská místní skupina německé
Národní rady útočí ve zvláštním provolání proti
zřízení školy ve XII. okresu. Zdá se však, že
útok tento nemá za účel ani tak obranu víden-
ského němectví, jako ziskání nových členů, kteři
by naplnili prázdné pokladny této skupiny. Po
obrněném protestu vyzývá přímo srdcelomnt
všecky německy citící muže, aby se přihlašo-
vali za členy německého (?1) spolku. Podepsáno
jest několik německo-nacionálních buršáků.
Německá provokace.
Z Vídně, 29. července. Německá Národn
rada měla včera schůzi, na níž se usnesla vy
dati zvláštní provolání k Němcům vídeňským.
kterým se vyzývují všichni, aby se hojně zu-
častnili německé slavnosti obžinek, která se
koná 1, srpna ve Švechatu, aby se zmařila tak
česká slavnost, kterou považují za provokaci,
ačkoliv česká slavnost byla povolena první,
teprve jako demonstrace povolilo, jak známo
hejtmanství i německou.
ávone
Reciprocita záhřebské universily.
Z Lublaně, 29. července. „Slovenec“ ozna
muje na úvodním místě o záhřebské vysoko-
školské otázce: Slovinci musí nasaditi vše, aby
byla uznána reciprocita záhřebské university
s rakouskými a také provedena. Úkolem slovin-
ských poslanců bude věnovati télo otázce svou
pozornost.
Axmannův
Němec
Vídeň
Lublaň
23
article
Z Lublaně, 29. července. Jak se zdejšími
listy oznamuje, neodpovídá pravdě zpráva ja-
koby mezi dosavadním svazem poslanců Jihoslo-
vanského klubu a Slovinského klubu byly die
rence, jež by vedly k rozpadnutí se společného
národnostního svazu. Naopak na podzim bude
učiněno vše, aby oba kluby se spojily.
K obstrukci Slovinců,
Z Terstu, 29. července. Orgán terstskýel
Slovinců „Edinost“ přešel zeela do tábora ob
strukčníků. Píše: Otázka, zdali dr. Susteršič
neb jiný poslanee počal s obstrukcí, nemá pra
žádného významu. My chceme absolutně národ
nostní rovnoprávnost a volný vývoj. Poměry
vnutily nám zbraň do ruky. Vládu musí před
námi tak dlouho kapitulovati, dokud se nezměn
vládní systém.
Carův dar Černě Hoře.
Z Kotoru, 29. července. 22. t. m. přistále
v Baru dopravní loď, která přivezla dar carůn
Černé Hoře, pozůstávající (jak jsme již ozná
mili. R.) z velkého počtu děl a příslušného stře-
liva. Veliké množství lidu se shromáždilo na
břehu a projevovalo zřejmě nad darem tím své
uspokojení.
Přišerná statistika z Ruska.
Z Petrohradu, 29. července. Dle spolehli
vých zpráv čini počet k smrti odsouzených od
14. června do 14. července 171, z nichž 25
bylo popraveno. Od počátku roku bylo doposud
vyneseno 721 rozsudků smrli, z nichž 310 bylo
vykonáno.
Hr. Konstantin Polocki.
Ze Lvova, 29. července. V Požárech na
Litvě zemřel majorátní pán hr. Konstantin Po
tocki. Obrovské jmění připadne nejstaršímu hr
Františku Potockému, který je zasnouben s prin
ceznou Markétou Radziwillovou.
Ruská intervenoc v Persii.
Z Petrohradu, 29. července. Rusko vysíla
III. vojenský oddil do Persie proti Šachsevanům
kteří přepadli ruskou vesnici a zabili 5 osob
Nová perská vláda není s to zaručiti pořádek
Ruské vojsko má očistiti cestu od lupičů a za-
bezpečiti obchodní silnice.
Jihoslo
doktor
Susteršič
Carův
Polocký
Konstantin
Potocki
Radziwillová
Lublaň
Terst
Kotor
Černá hoře
Rusko
Petrohrad
Hradec
Lvov
Litva
Persie
24
article
Spanělsko a jeho boje v Marokku
Spanělsko a jeho boje v Marokku
Vzbauření v Barceloně.
Z Cerberu, 29. července. (K. k.) Dle sdě-
lení, došlého v dopise z Barcelony, bylo tan
vypáleno pět klášterů a několik
domů. Dělostřelectvo pokračuje ve střelbě
na barikády vzbouřenců. Počet usmrcenýeh
je značný. Pouze u barikády v Calle del Pinto
bylo napočitáno 30 mrtvých. Vlaky, vypravené
z Portbou do Barcelony musily v Llanse za
staviti, protože bylo několik mostů dyna
mitem sbořeno.
Pryč s válkoul
Z Cerberu, 29 července. (K. k.) Dle zpráv-
z Madridu uspořádal dav lidi ve spolku s vo
jáky hlučný projev před královským palácem
při čemž bylo voláno »Pryč s válkou!«
Střelecký boj s havkou u Alhucemasu.
Z Madridu, 29. července. (K. k.) Úřadně
sděluji z Alhucemasu ze včerejška: Z pevnost
byla zahájena střelba na harku o 6000 mužů
která střeibu opětovala.
Kritická situace v Melille.
Z Bayonan, 29. července. (K. k.) Z Ma
dridu sdělují: Zprávy došlé sem z Melilly pro-
hlašují tamější situnci za kritickou. Generál Ma-
rina, jehož vojsko jest vysileno a demoralisováno
žádá prý za posilu 75.000 mu ža.
Vojenský kabinet Weyleráv.
Z Londýna, 29. července. Dle zpráv, ktere
sem došly z Madridu, dojde ke změn
ministerstvu, avšak dementuje se, že by ge-
nerál Weyler, který pollačil kruté povstání na
Kubě, měi býti postaven v čelo výlučně vojen
ského kabinetu.
Weyler
Maroko
Barcelona
Cerber
Portba
Llansa
29 červenec
Madrid
Melilla
Bayonany
Ma
Londýn
Kuba
Calle del Pinta
25
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Szlerenyi před svými voliči.
Z Brašova, 29. července. (K. k.) Státni
tajemník Szterenyi podával dnes vo-
ličům zprávy o své činnosti. O voleb ni
opravě soudí, že nýni není ještě vhodná chví-
le k zavedení rovného, přímého a tajného voleb-
ního práva. Třeba vzíti náležitý zřetel na zájem
národní. Pokud jde o pojištění dělníků,
vláda hodlá opraviti nynější vady předlohy. Po-
jištění musí býti rozšířeno také na obchodnía
živnestenské zřízence i na maloživnostníky. Dal
odůvodňoval zvýšení železničních ta-
rifů a vyrovnání prohlásil za uspokojivé. Vy-
moženost inartikulování samostatného uher-
ského tarifu celního bude oceněna teprv
r.1915, až bude zahájeno vyjednávání o nových
obchodních smlouvách.
Vedoucí zásadou obehodní politiky
je pěstovati bedlivě dobré vztahy se sousedními
státy. Doufá, že dojde také k uzavření obchod-
ních smluv se Srbskem, Bulharskema
Černou Horou. V otázce bankovní je
přívržencem myšlenky samostatné banky, avšak
nepokládá bankovní otázku za tak důležitou,
aby země vystavena byla pro ni tak velkým otře-
sům a dokonce byl dáván v sázku také ústavní
režin. V závěrku projevil naději, že se podaří
také zde nalézti uspokojivé rozluštění, jež uvede
v souhlas stanovisko koruny a národní zájmy.
Szterenyi
Brašov
Srbsko
Bulharskema Černá Hora
26
article
Rakousko-uherský místokonsul přepaden.
Ze Soluna. 29. července. (K. k.) Ku pře-
padnutí rakousko-uherského místokonsula Oska-
ra Prochasky sdělují tyto podrobnosti. Místo-
konsul podnikl s jistým rakouským geologem vý-
let z Prizrenu na horu Gzalici. V družině jeho
bylo několik četníků a velitel lumského četnictva
Redjet aga. Na zpáleční cestě zastavili se
u mostu topojanského a odpočívali. Když chy-
stali se na další cestu, padlo z lesa několik vý-
střelů, které četníci opětovali. Za nastalé tmy
přestalo se střileti. Nikdo nebyl raněn. Okresní
přednosta vyslal hned na místo komisi, aby za-
hájila šetření. Četníci chovali se velice dobře.
Jednání okresních i obecních úřadníků bylo
zcela korektní.
Oska
aga
Soluna
Prizren
27
article
Ze Srbska.
Z Bělehradu, 29. července. (K. k.) Ministr
dr. Milovanovič odjel odpoledne na léčení
do Marianských Lázní.
Amnestie sběhům.
Z Paříže, 29. července. (K. k.) Sběhům
z cizinecké legie, kteří nedávno vojenským sou-
dem v Casublance byli odsouzeni, president
Falliéres dal milost.
Syndikáty poštovních zřízenců rozpuštěny.
Z Pařiže, 29. července. (K. k.) Policejní
soud rozpustil syndikáty poštovních a telegraf-
ních zřízenců, které byly zřízeny za poslední
stávky.
Krělská otázka.
Z Cařihradu, 29. července. (K. k.) Ve sně-
movně došlo dnes k vlasteneckému projevu
pro Krétu. Schůze zahájena byla předčítáním
množství telegramů ze všech částí Turecka.
V nich oznamuje se, že budou pořádány schůze,
a prohlašuje se, že všichni Otomané jsou od-
hodlani obětovati také život k obraně práv na
Krétu.
Někteří turcčtí, albánští a arabští poslanei
promluvili za hlučného souhlasu nadšené řeči,
v nichž vytýkali vládě nečinnost a nabádaliji
k energickému postupu a prohlásili, že všichni
jsou přichystáni do boje, aby řecká vlajka na
Krétě byla roztrhána a pokořena vláda, která
tuto vlajku tam vztýčila.
Debaty zúčastnili se také jeďen arménský
a jeden bulharský poslanec, jakož i Řek Artas.
Tento prohlásil, že třeba upozorniti vládu, aby
tato otázka byla řešena způsobem přiměřeným
zájmům Otomanů.
Předseda prohlásil, že sdělí kabinetu smý-
slení sněmovny. Pokud on ví, snaží se vláda
chrániti zájmy vlasti, proto třeba ponechati ji
volnou ruku.
Z Cařihradu, 29. července. (K. k.) Dl
úřadních zpráv není ještě konstatováno, byla-li
na Krétě vztýčena řeeká vlajka. Porta ulo-
žila svým velevyslancům, sděliti kabinetům
ochranných mocností, kdyby na Krětě byla snad
vztýčena řecká vlajka, že Tureeko energicky za-
kročí a vlajku samo sejme.
Milovanovič
Falliéres
Řek
Artas
Port
Srbsko
Bělehrad
Paříž
Pařiže
Cařihrad
Kréta
Turecko
28
article
Carská návšlěva v Němesku.
Z Kiclu, 29. července. (K. k.) Yachta
„Standart“ s carskou rodinou přibyla sem
v 9 hod. dop. z Eckernförde a pokračovala po
krátké zastávce v další plavbě průplavem císař
Viléma do Brunsbüttlu.
Býv. sultán stěžuje sl.
Z Cařihradu, 29. července. (K. k.) Jak se
proslýchá, stěžoval si bývalý sullán Abdul Ha-
mid u Porty, že dozor na něj byl v poslední
době přiostřen.
Telegrafické zprávy hospodářské.
Druhá kolej Severozápadní dráhy
Z Vídně, 29. července. (K. k) Jak známo.
je II. kolej hlavní trati Severozápadní dráhy
mimo nehotový most přes Lahe u Kolína po-
stavena jíž v dílčích tralích Vídeň Štokerava,
Čáslav-Mělník, Střekov-Děčín. Nyní přikročeno
bude k položení II. koleje v délce 35 km na
trati MělnikL toměřice. Starební práce
části télo trati již byly zadány mezi Mělnikem
a Liběchovem, Liběchovem a Štětím, Štělím a
Hoštkou a budou ihned zahájeny.
Londýnská bursa.
Z Londýna, 29. července. Konsoly 8313/26, Ruple
62.50, japonská renta 89.75, španělská renla 93 75,
uberská zlatá 95 —, Kanada Pacifie 1907/2, diskonto
13/%, lombardy 4/, italská renta 1031/4, střlbro 237
směnky na Videň 24.21, Rio Tinto 747/%, Randské
báňské hodnoty 10 —. Smýšlení mdlé.
Z Hamburku, 29. července. (Večerní bursa.) Kre-
ditky 202 20. Smýšlení klidné.
Pařížská bursa.
Z Patiša, 29. července (Počáteční bursa.) Bproe.
renta 97.60. Smýšlení uhájené.
Vilém
Štokerava
Mělnik
Kicl
Eckernförde
Cařihrad
Vídeň
Lahe
Kolín
Čáslav
Mělník
Střekov
Děčín
MělnikL
Liběchov
Štětí
Štělí
Hoštka
Londýn
Kanada
Rio Tinto
Hamburk
Patišo
km
29
article
Denní oznamovatel,
Denní oznamovatel,
na pátek 30. července. Den od znčátku roku 211., do
konce roku 155. Východ slunce o 4. hod 27 min.
tano, západ slunce o 7. hod. 45 m ječer. — Vý
chod měsíce o 6. hod. 28 min. odp., vaj ad měsíe
o 1. hod. 09 min. v noci.
Katoliků svátky: Abdona a Sen. a.
Evangeliků: Zruš. konkor.
Pravoslavných (17. čevvence): Mariny
Abdon
Sen
Marino