ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 d5dc9c80-8d74-11dc-9269-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 29 celkem · entity: person 58, place 87, work 5, org 4
1 masthead
Strana 4
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
30. července 1903. Císlo 208.
4 article
nímu, společníci uzavřeli totiž s Florentinem for- mální smlouvu, kterou jim postoupil polovlci svého jmění pro případ, že mu k němu dopomohou. Ko- nečně však se podnik rozpadl, když byl pohltil jiz 100.000 peset a dosud nebylo naděje na úspěch. Jen don Silvestre pokračoval ve vymáhání majetku na vlastní risiko, až se tim přivedl skoro na mízinu. Mulat nezapomněl caballerům, co pro něj učl- nili a před smrtí postoupil v závěti svým třem přa- telům, jich rodinám a několika jiným známým ve- skeré nároky na ohromný kapitál, jenž měl vlastně býti jeho majetkem. Disponoval tak velkomyslne miliony, kterých nikdy nespatřil. Konečně zemře Flerentino ve vysokém věku a don Silvestre obětovaí poslední zbytek svého jmění, aby ubohému mnoho- násobnému milionáři vypravil slušný pohřeb. Pe mnohěm. úsilí ustavila se opět zmíněná společnost s ručením obmezeným, když však chtěla své nároky uplatniti procesem, ukázalo se, že padres escolapios mají v rukou ještě jiný testament Manuela Ferman- deza, v němž o Florentinovi není zmínky, nýbrž celé jmění se odkazuje řádu na zbožné nadace. Po- zůstali přátelé a dědicové mulatovi popírali pravos tohcto testamenlu, ale zatím se zjistilo, že prvn testament, uložený u notáře, který jej ověřil, záhadně zmizel a že dále řada dokumentů o osobnosti Floren- tina a dona Fernandeza jeví patrně stopy padělání.
Manuel ferman ko Florentin fórum
5 article
Don Silvestre Rodriguez, jenž z procesu sešedi věl a zchudl, učinil na základě těchlo okolností přeu několika dny na padres escolapios u státního za- stupitelství trestní oznámení. Řádoví bratři ujištuj ovšem svstosvatě, že jsou nevinni, Kapitál, který jim připadl odkazem ctihodného Manuela Fernan deza, činil prý vůbec sotva půl milionu a úroků po užívá se přesně dle vůle zůstavitelovy k dobryn účelům. Florentino nebyl prý synem dona Manuela nýbrž byl jím v dětství vykoupen z otroctví. P smrti svého ochránce dostával prý mulat z pozůsta- losti denně 75 centimů odbytného. Osobnost mulatova je tak záhadná, že se vy- svědlení soudním řízením očekává ve Španělsku velkým napjetím. = Oslava 500letého trvání lipské universily. Z Lipska, 29. července. Ráno přibyl sem králs následníkem a princem Bedřichem Kristianem na slavnosti 500letého trvání zdejší university. — P bohoslužbě odebral se král s družinou na slavnost v novém divadle. Po uvítacím proslovu rektora mag- nifica dra. Bindinga král blahopřál universitě a pro- půjcil jí dva medailony se svým a zakladatele uni- verzity obrazem. Ať prý je rektor ode dneška nost na svém úřadním řetěze. Král vyslovil konečně přá- ní, by universíta byla a zůstala v budoucnosti tím čím byla v minulosti, sídlem vědy, útočištěm ao- chranou svaté křesťanské víry a baštou dobrého smýšlení vůči králi a vlasti, vůči císaři a říši. T dejž bůh!“ Město Lipsko věnovalo k jubileu uni- versity kapitál 100.000 mk, jehož úroků má se po- užíti k bezplatnému stravování říšsko-německých studujkcích = Srážka vlaků. Z Brixenu, 29. července (K. k.) Dnes před 10. hod. dopol. srazily se ve Ster- zingu následkem nesprávného položení výhybky dvn vlaky. 25 osob bylo lehce raněno. Vlaky po- kračovaly v cestě se spozděním 35 minut. Doprava není přeruše na.
Silvestre Rodriguez Fernan Florentina Manuel Bedřich Kristian Binding Španělsko Lipsko Brixen Ster chraný svatá křesťanský vír T dát bůh
6 article
= Zalčení vrahové. Z Mnichova, 29. červen- ce. V Högersdorfu v horních Bavořích byl zatčen truhlář a čeledín, kteří ze žárlivosti v noci přepadl a zavraždili jistého tesaře. Oba zatčení se již při znali. = Nešlěstí na novostavbě. Z Petrohrad 29. července. V záchranných pracích ve sříceném Sa- lemanově domě se stále pokračuje. Tři vozy rozbi- tých lidských údů byly zavezeny na hřbitov. Včer ráno bylo ještě slyšeti zoufalé volání zámečníka, za- sypaného ve sklepní místnosti, je však nemožno. dostati se k němu. Dělníci dostávají 3 ruble za ho- dinu, pracují však s nebezpečím života, poněvadí stojící ještě stěny hrozí se sřítiti. = Cholera na haličských hranicích. Z Var- šavy, 29. července. Ze Střemešic na haličskýcl hranicích oznamují 4 podezřelé případy cholery Jeden z onemocnělých již zemřel. Bakteriologick zkoumání bylo nařízeno.
Mnichov horní Bavory Petrohrad Vara
7 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Ze Slezska. (Učitolský konvikt) Márne ve Slezsku český učitelský ústav. Nedo statku českých učitelů je odpomoženo. Dříve vyučn- vali na českých školách učitelé, kteří vystudoval německý ústav v Těšíně, nebo v Opavě. Mluvili pou ze nářečím slezským. Spisovné řeči české neznali Národnostně byli „deutsch-freundlich“, Nyní už to- mu jinak. Byl učiněn krok ku předu. Ale nesmíme se oddávat optimismu. Ten ústav ještě není úplně náš, není úplně český. Vyučujes zde dějepisu po německu. Netřeba podotýkati, jaký to ma dosah. Každý inteligent to pochopi Zajímavým zařízením je také c. k. učitelský konvikt, založený loni při tomto ústavě. Tento kon- vikt měl původně čeliti nedostatku studentských byíc v Polské Ostravě. Budova byla vystavěna nákladem státu. Hospodaří však v konviktu „Podporovací spo lek chudých studujících ústavu učitelského v Pol ské Ostravě.“ § 1. domácího pořádku praví: „Účelen konviktu jest poskytovati chudým a hodným chovan cům levné přístřeší a zaopa tření.
Slezsko Těšín Opava Ostrava Pola ský Ostrava
8 article
Je to krásně řečeno. Všimněme si však skuteě- nosti! Konvikt je zařízen po kasárnicku, Jsou tan dvě studovny. Každá má asi 8 m délky a asi 6n šířky. V každé má studovati najednou 30 chovanců Zařízení je docela školské. Pak jsou dvě ložnice v kažlé má spáti 30 chovanců. Konečně jídelna,či tárna a místnosti pro churavé, Mimo to jsou byty pro ředitele, pro 2 praefekty a pro služební per sonál. V těchto místnostech přebývají studenti. Jsou takové, jak jen stát je mohl zaříditi; komisní, po nuré, tristní. Žádný přijemný vzhled. Nic tu není co by oku mohlo lahoditi. Prostý, školský nátěr na stěnách. Kolem dokola skříně s přihrádkami, ozna čenými jmény majilelů. Tam studenti ukládají své knihy, šaty a prádlo. Mimo obraz panovníkův a kří nezři oko žádné výzdoby. Myslil bycli si, že budova by měla býti zaři zena tak asi, jako „Studentská kolej vysokých ško v Praze“. Tam mohou bydlet v klidu dva v jednon pokojíku. Upraví si ho útulně, vyzdobí si jej obrazy Studují kdy chtějí a jak dlouho chtějí, jdou na pro cházku, když potřebují osvěžení. Nemusí tu spol bydliti lidé různých, nesrovnalých povah. Sejdou s takoví, kteří dovedou spolu dobře vycházet. Jak jinak tomu v c. k. konviktě v Polské Ostra- vě! Tuhý kázeňský řád svírá všecky. Všichni na po vel musí z poslelí ven, všichni najednou k umy vadlům, všichni najednou hoty si čistit, šaty vykle pal, najednou do studoven jít a studovat po přede psarou dobu. Jenom po denním vyučování (není-li odpoledne vyučování, tedy od 4. hodiny) až do tří čtvrtí na sedmou je čas volný, určený ku procházce. Je h
Praha Ostra Konvikt
9 article
velmi málo, ježto mimo středy a soboty vyučování trvá do 5. až 6. hodiny odpolední. Pouze v tuto dobu, určenou procházce, je otevřena čítárna. Pouze v tu dobu smí se čísti belletrie. Ovšem, že letos v tu dobu nikdo nečetl, až na 2—3 chovance. Každý sl raději vyjde ven. Kdo zná poměry v c. k. konviktě toho píchne u srdce, když spatří o 4. hodině odpe- ledni vycházeti vězně z konviktu na svobodu. Zdá se, jakoby správa konviktu měla o chovan- cích konviktu toto ponětí: „Je to cháska lenivá, zl- třulá, kterou třeba dresurou přiváděti na pravou cestu.“ Každým způsobem řád v c. k. konviktu při- pominá řád v ústavech kněžských, nebo pro mla- dež mravně spustlou. A na učitelský ústav se přere mají báti hoši, u nichž se předpokládá trochu in- telizence, fiochu mravního charakteru. My chceme ve Slezsku učitele mravně silné vzdělané, národnostně uvědomělé. Takově musí vy- chovávat učitelský ústav ve Slezsku. Dokud však dějepisu učí se tam po německu a užívá se k tomu knih od německo-nacionálního spisovatele, dokue c. k. konvikt „dresíruje“ kandidáty učitelství, dotu nelze se toho nadíti. Který kandidát bude celou do- bu studií bydliti v konviktě, bude potom dlouho nebo vůbec duševně nesamostatný. „Podporovace spelek“ v Polské Ostravě je povolán v první řadě aby se postaral o nápravu a svěřil konvikt nějakén osvědčenému paedagogu.
Slezsko Ostrava
10 article Ze soudní síně.
Ze soudní síně. Proces pro »velezrádu«, Ze Záhřeba, 29. července. (K. k. ub.) O dnešním líčení pokračovalo se v kon ťrontaci obžalovaných Adama a Valeriana Pribičevičů se svědkem Nashičem. Jednalo se zvláště o tvrzení obžalovaného Adama Pribiče viče, že Nastič požádal Valeriana a Milana Pri bičeviče o jejich protekci v Bělehradě, jakož 1 o dopis, zaslaný Adamem Pribičevičem N stiči, v němž projevil Nastiči úmysl odcestovat do Ameriky. Debata o této věci trvala dosti dlouho, ale obžalovaným nepodařilo se dokázati jejich vý- klad o dopisu. Po skončení konfronface oznámil president. že zejtřejší a pozejiřejší den je vyhražen pro návrhy se strany obhějcův a nastala poledn- přestávka.
Pribičevič Nashič Pribič Nastič Valerián Pri Záhřeb Bělehrad Amerika
11 article
Utekl z budovy trestního soudu. »Zelený Anton«, t. j. ambulance bezpečnostního oddělení dopravila dne 23. července do budovy trest- ního soudu, pod jejiž střechou natezá se nyní pře stupkový soud, několik přestupkarů. Mezi sepisováním jmén zatčených v přijímaei kanceláři jeden z nich, obuvnický pomocník Josei Nepraš, otevřel okno a utek! do Lazarské ulice. Když došla řada na Nepraše — nebyl přítomen nikdo neprozradil, co Nepraš provedl. Nepraš byi pro zločin kradeže vícekráte trestán a pobyt v Praze byl mu navždy zakázán. Jen ne papíře, neboť ve skutečnosti Nepraš byl stále v Praze. Úlěk se mu sice zdařil, ale za 3 dny byl Ne- praš opět zatčen a tentokráte dostal těžků pouta. která mu budou sňata teprve po přestálém trestu. Po opětním zatčení byla u Nepraše nalezena úplně nová pěnová špička. Tvrdil o ní, že je dávno jeho majetkem, ale znalec prohlásil, že byla odcízena nejspše z výkladní skříně, poněvadž byla na jedně straně od slunce ožehnutá a nezakouřená. Poněvadt se nedalo zjistit, že špičku odcizil, byl Nepraš pro krádež osvobozen, ale pro nedovolený návrat du Praby dostal trest vězení v trvání jednoh mesíce, čtymi posty zostřeného. Posty dostane ve dny, kdy jsou k obědu sneditky, aby byl tím více potrestán, že dozorcům takovou nepřijemuost způsobil.
Anton Josei Nepraš Nepraš lazarský ulice Praha
12 article
Oprávnění konsula k soudnímu za- stupování císaře v cizezemsku. Řídký případ, že rakouskouherský konsul z vlast- aího popudu převezme soudní zastupování císate v cizozemsku, stal se v minulých dnech ve Fila- dellii. Tam uchází se totiž jistá americká poji- šťovací společpost o klientelu mezi vystéhovalci 4 Rakouska a Uberska. Zastupcové její prohlašují při získávání pojištěnců, že společnost jejich jest pod protektorálem císaře Františka Josefa. Proto prý má společnost povolení použivati na svých pečelich podobizny císařovny. Vo skutečnosti tomu tak nebylo. A jelikož spo- ečnost užívala nápadně a okázale pečetí a různých naiepků s obrazem rakouského clsaře, podal rakou- ský konsul ve Filadelfi spolkovému soudu žalobu jménem rakouského císaře, v níž učiněn návrh na zákaz užívání razitek a pečetí s jeho obrazem. Společnost namítla, že konsuí není oprávněn za stupovati císaře, zejména když od něbo nemá pln moci. Soud však rozhodl, že společnosti se zaka zuje užívání obrazu efsařova, jelikož zřejmě jde o poa vodné klamání rakouskouherských vy stěhovalců. Cestou diplomalickou bylo rozhod nutí oznámeno kabinetní kancelaři.
František Josef Rakousko
13 article
Lazar Wachs z mrtvých vstalý, Mezi notorickými povaleči a žebráky vídeňský- mi má zcela zvláštní místo Lazar Wachs, jehož „z mrtvých vstání“ vzbudilo před časem ve Vídni nemalou veselost. Je dosud v živé paměti, jak před nedávnem přišla s pláčem žena Wachsova ku před- sedkyni jistého dobročinného spelku a sdělujícji že muž její zemřel, prosila o příspěvek na pohřeb. Předsedkyně dle stanov šla se podívat do domu smutku a skutečně: Lazar Wachs ležel na loži mrtev a pět sirotků plakalo kolem něho. Dojata tklivým obrazem, položila předsedkyně na stůl padesátikoru- novou bankovku a rychle odešla, aby ušla díkům Ver ku však zpozorovala, že v chudém příbytku Wachsově zapomněla deštník a proto se vrátila. Ne- lze vylíčiti její překvapení, když mrtvého Lazara Wachsa viděla seděti v kruhu rodiny, pokuřujícího spokojeně dýmku. Vytkla mu ovšem podvod a žádala obnos n pohřeb zpět, ale Lazar Wachs pravil: „Nu, paničko. četla jste přece, že z mrtvých vstala dcera Jairova proč by z mrtvých nevstal Lazar Wacha? Historka nezůstala ovšem utajena, prošla s ve- selým vylíčením všemi listy vídeňskými, ale pro La- zara Wachsa měla ten nepříjemný následek, že do- bročinní lidé, kteří před tím ho podporovali, začli ho odbývat s poukazem na jeho švindl „z mrtvých vstání. Lazar Wachs to těžce nesl a když konečně před několika dny opět s poznámkou, že je podpory ne- hodný podvodník, vyprovozen byl bez obdarování z vily stavebního rady Redlicha — ztropil velikou výtržnost, takže byl strážníkem odveden. Při líčení u přestupkového soudu, kam předvo- lán byl pro potulku, popíral, že by žebral a vykáza se listinou podomního obchodníka. Proto byl zice sproštěn, ale akta o jeho činnosti postoupena polici s návrhem, aby pro nepořádný život byl z Vídne vypovězen.
Wachs Wachsa Jairův Wach Redlich Vídeň Vera
14 article
Čarodějnice v roce 1909. Okresní soud v Benešově nad Ploučnicí (hejtm děčinské) zabývá se neuvěřitelným procesem — o čarodějnici. Podkladem k němu je případ, svědčící že v některých vrstvách »kulturně výše stojícího ná- roda« nejpitomější pověra má ještě široké pol působnosti. Majitelka usedlosti v nedaleké obci u zmíněného Benesova spozorovala na podzím roku 1908, že ne známým pachatelem polámány jí byly ovorné stromy na zahradě. Provedla tudíž nějaké čáry kolem za- hrady a rozkřikla, že kdo bez jejího vědomí do za- hrady vstoupí, zlomi nohu. Sousedka, jež přijela odněkud z delšího pobytu a o čarodějně síle zahrady neměla tušení, vešl jednoho dne skutečně do její zabrady a sklouznuvši. zle mila nobu. Ihned se to rozkřiklo obel a »čarodějnice« stal se obávanou osobou. Z prvu měla z toho žert později však, když některé ženy se jí počaly vy- hýbati, křižovaly se při potkání s ní a též hmotně byla poškozována tím, že nikdo od ní nechtěl kupovati vejce, mléko a máslo, podala na celou řadu osob. jež jí vytýkaly čarodějnictví, žalobu pro urážku na cti. Nynt bode o čarodějnickém procesu v r. 1909 jednáno před soudem. V nynější době zvýšené zloby proti če- skému školství dolnorakouskému pamatujte také zvýšenou měrou na jeho podporu. Vzpomeňme při každé příležitosti spolku »Komenský«, který pečuje o vzdělání českých vídeňských dítek v jazyku mateřském.
Benesův Komenský okresní soud v Benešov nad Ploučnice
15 article Zadostučiněni lordu Ch. Beresfordovi
Zadostučiněni lordu Ch. Beresfordovi Admirál lord Ch. Beresford má zvláštn osud. Když v roku 1888 poukázal na nedostat- ky a potřeby anglického loďstva, dostalo se mu v parlamentu výsměchu a v novinách byl tupen. A tři měsíce po tomto vystoupení dostalo se mladému tehda kapitanu Beresfordovi veřejného zadostučinění a uznání, neboť vláda přijala ne- jen veškeré jeho návrhy, nýbrž i doplnila je ve velké míře, tak že vydala dvakrát tolik poněz, než Beresford žádal pro námeřnietvo. Vyžadoval to nesmírný vývoj ve strojnictví, stavbě lodí, v torpedním oboru a v dělostřelectví, neboť ná- sledkem toho zastaraly mnohé lodi a musíly být vřaděny do druhé třídy bitevních lodi. Tentokráte neuplynuly ani tři měsíce a ler Beresford slaví nové vítězství nad svými odpůrei a nad vládou! Patnáct nejvyšších an- glických admirálů souhlasí veřej- ně s jeho názory a vyzývají vládu, by roz- množila loďstvo a sesílila námořnictvo. Tato pak prohlásila, že bude stavěti osm Dread- noughtů na místo čtyř projektovaných a že vy staví i příslušný počet lodí jiných druhů a typů, bez kterých se bitevnímu loďstvu nelze obejíti.
Ch Beresford
16 article
Rozumi se samo sebou, že zveličí i počet důstoj níků a mužstva. Že se ministerstvo hned neroz- hodlo pro deset dreadnoughtů, které žádá admi- rál Beresford, nemá okamžitě velkého významu. neboť není pochybnosti, že příští rok jistě do- plní počet, nepřestoupí-li ho značně. Tomu svědčí lodní přehlídka na Temži, která má z účel dělati reklamu pro námořnictvo a pro obra- nu Anglie na moři. Nebudou to jen 1500 mi- lionů korun, jež žádá lord Beresford dnes, a le mnohem vicenež 2000 milionů. Sťast- ní poplatníci, kteří je mohou zaplatiti! A oni je rádi zaplatí, když vidi, že bezohledný nepří- tel chce zničiti jejich vlast a podkopati jejich blahobyt. A jiného účelu nemá šílené zbrojení Německa na moři. To potvrdil veřejně i Si Grey, který jinak není přítelem zbrojení n moři a rád by je byl obmezil.
Beresford Grey Temže Anglie Německo
17 article
Než kam se za takových okolností žene Ně mecko ve své zběsilé lakotě po světovládě a po zotročení jiných národů? Nové daně, které uva- lila jeho vláda zvláště na chudší třídy, nedo- stačí na šílené zbrojení na moři, kterým by do- sahlo přesily nad lodstvem anglickým, nebot chladnokrevný Albion bdí ostře nad svým fa- lešným soupeřem a sleduje veškeré jeho přípra- vy k úskočnému útoku. Tento ve své zaslepe- nosti a chorobné megalomanii musí pokračovati ve zbrojení, by se nestal před celým světem směšným. A proto nemůže nikoho překvapiti, když německá vláda změní svůj lodní plán, jak jmenuje vždy rozmnožení loďstva a nové vydání pro námořnictvo. Okamžitě s tím roztomilým překvapením nemůše vzrukovati, jelikož pro ne neudělala dostalečné reklamy a ur ého na- dšení. Toto musí vyvolati anglickým zbrojením. ale tak chytře, by omámení poplatníci nena- hlédli lehkomyslnou marnost takého vydání a by zapomněli, že Anglie za každou novou něme- ekou bitevní loď vystaví hned dvě nebo třia že, až přejde Angličany trpělivost, udělají tomu zběsilému sbrojení a ohrožování anglické světo- vlády náhlý konec a potopí německé plující mi liardy v Baltickém moři. Již nyní ozý vaj se v Anglii vážné hlasy, jež to t žádaj! a jež dříve nebo později vyvolají takou bouři v celém an- glickém světě, že anglická vláda bude nucena udělati té ničemi né komedii tragický konec. To se dá vy- počítati s matematickou určitostí, nepřijde- li sám německý národ dříve ku poznání, že jej jeho vláda žene do propasti. Toto, bohužel, nelze nyní očekávati, neboť německý národ při své velké kultuře jest malomocnou loutkou v rukou jednollivce a několika vyvolených a nemá smyslu pro pravou svobodu, ačkoliv jeho velei učene ji hlásajl.
Angličan Anglie
18 article
Naproti tomu jest anglický národ suverenní a jakmile nahlédne, že jest lépe skoliti ošemet- ného nepřítele než se vykrváceti fantastickým zbrojením, nebude se rozpakovati učiniti toho. K tomu přinuti vládu sami největší nepřátelé války, dělnické třídy, neboť nahlížejí již nyní že by jinak nebylo možno provésti sociální re formy a že jim hrozi nebezpečí padnouti v ger mánské otroctví. Tolik zdravého rozumu a vla- stenectví má i anglický socialista, by nahlédl, že nejsvobodomyslnější vláda není s to provést soeiální reformy, dokud jest nucena vydávat miliardy pro ochranu státu, a že je třeba uěi niti tomu přítrž. Jakmile pronikne přesvědčen toto do všech vrstev anglického národa, nalezne se Alexandr, který přetne gordický uzel a osvo- bodí člověčenstvo od uslavičného obrožován míru a zotročení. Ten bude i spasitelem Němců. Při jiné příležitosti zmínil jsem se krátce. jak s těmito poměry souvisí zbrojení Rakousko- Uherska na moři a jaké překvapení nás očekává v příztích delegacích. Jelikož však záležitost t vyžadaje obštrného pojednání, které by mno hému čtenáři připravilo nepříjemné překvapení, nechci ji tentokráte objasniti. Přiznávám, že třeba naše válečné námořnictvo sesilniti, ale zároveň jest nevyhnutelně nutno pozvednouti obchodní námořnictvo a říční plavbu. Bez těchto ztrácí válečné loďstvo na významu. Tu třeba radikální změny celé námořní správy a celého našeho systemu subvencí, které ročně pohlt mnoho mílionů, aniž by poskytovaly žádoucíeh výhod a prospěchu našemu průmyslu a vývozu
Alexandr Němec RakouskoUhersko
19 title
Fémi.
20 article
Na celém Labi nemáme ani jediné dobré parní hrkačky a kdyby nebylo německé paro- plavby, nevědělo by snad ubohé Labe, že jsou parníky na světě. Čekáme snad, až ho vláda upraví a splavní? To můžeme čekati ješte sto let a potom snad ze zoufalství vyschne Maďaři, malý národ, téměř bez průmyslu, schop- ného vývozu, utvořili si již před mnoha lety když se osvobodili od rakouské byrokracie vlastní paroplavební společnost na Dunaji a my finančně mocný národ s velkým průmyslem, ne máme na krásném Labi ani slušnou parolod Kspitán Kopecký.
Maďar Kspitán Kopecká Dunaj Labe
21 article Teletonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Teletonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Proti českým školám ve Vídni. Z Vídně, 29. července. Zejtra koná se ve XII. okrese I. protestní schůze německá proti zřízení české školy ve XII. okreso. Na schůzí bude mluveno také o nutnosti sankce zákona Axmannova. Vídeňská místní skupina německé Národní rady útočí ve zvláštním provolání proti zřízení školy ve XII. okresu. Zdá se však, že útok tento nemá za účel ani tak obranu víden- ského němectví, jako ziskání nových členů, kteři by naplnili prázdné pokladny této skupiny. Po obrněném protestu vyzývá přímo srdcelomnt všecky německy citící muže, aby se přihlašo- vali za členy německého (?1) spolku. Podepsáno jest několik německo-nacionálních buršáků. Německá provokace. Z Vídně, 29. července. Německá Národn rada měla včera schůzi, na níž se usnesla vy dati zvláštní provolání k Němcům vídeňským. kterým se vyzývují všichni, aby se hojně zu- častnili německé slavnosti obžinek, která se koná 1, srpna ve Švechatu, aby se zmařila tak česká slavnost, kterou považují za provokaci, ačkoliv česká slavnost byla povolena první, teprve jako demonstrace povolilo, jak známo hejtmanství i německou. ávone Reciprocita záhřebské universily. Z Lublaně, 29. července. „Slovenec“ ozna muje na úvodním místě o záhřebské vysoko- školské otázce: Slovinci musí nasaditi vše, aby byla uznána reciprocita záhřebské university s rakouskými a také provedena. Úkolem slovin- ských poslanců bude věnovati télo otázce svou pozornost.
Axmannův Němec Vídeň Lublaň
23 article
Z Lublaně, 29. července. Jak se zdejšími listy oznamuje, neodpovídá pravdě zpráva ja- koby mezi dosavadním svazem poslanců Jihoslo- vanského klubu a Slovinského klubu byly die rence, jež by vedly k rozpadnutí se společného národnostního svazu. Naopak na podzim bude učiněno vše, aby oba kluby se spojily. K obstrukci Slovinců, Z Terstu, 29. července. Orgán terstskýel Slovinců „Edinost“ přešel zeela do tábora ob strukčníků. Píše: Otázka, zdali dr. Susteršič neb jiný poslanee počal s obstrukcí, nemá pra žádného významu. My chceme absolutně národ nostní rovnoprávnost a volný vývoj. Poměry vnutily nám zbraň do ruky. Vládu musí před námi tak dlouho kapitulovati, dokud se nezměn vládní systém. Carův dar Černě Hoře. Z Kotoru, 29. července. 22. t. m. přistále v Baru dopravní loď, která přivezla dar carůn Černé Hoře, pozůstávající (jak jsme již ozná mili. R.) z velkého počtu děl a příslušného stře- liva. Veliké množství lidu se shromáždilo na břehu a projevovalo zřejmě nad darem tím své uspokojení. Přišerná statistika z Ruska. Z Petrohradu, 29. července. Dle spolehli vých zpráv čini počet k smrti odsouzených od 14. června do 14. července 171, z nichž 25 bylo popraveno. Od počátku roku bylo doposud vyneseno 721 rozsudků smrli, z nichž 310 bylo vykonáno. Hr. Konstantin Polocki. Ze Lvova, 29. července. V Požárech na Litvě zemřel majorátní pán hr. Konstantin Po tocki. Obrovské jmění připadne nejstaršímu hr Františku Potockému, který je zasnouben s prin ceznou Markétou Radziwillovou. Ruská intervenoc v Persii. Z Petrohradu, 29. července. Rusko vysíla III. vojenský oddil do Persie proti Šachsevanům kteří přepadli ruskou vesnici a zabili 5 osob Nová perská vláda není s to zaručiti pořádek Ruské vojsko má očistiti cestu od lupičů a za- bezpečiti obchodní silnice.
Jihoslo doktor Susteršič Carův Polocký Konstantin Potocki Radziwillová Lublaň Terst Kotor Černá hoře Rusko Petrohrad Hradec Lvov Litva Persie
24 article Spanělsko a jeho boje v Marokku
Spanělsko a jeho boje v Marokku Vzbauření v Barceloně. Z Cerberu, 29. července. (K. k.) Dle sdě- lení, došlého v dopise z Barcelony, bylo tan vypáleno pět klášterů a několik domů. Dělostřelectvo pokračuje ve střelbě na barikády vzbouřenců. Počet usmrcenýeh je značný. Pouze u barikády v Calle del Pinto bylo napočitáno 30 mrtvých. Vlaky, vypravené z Portbou do Barcelony musily v Llanse za staviti, protože bylo několik mostů dyna mitem sbořeno. Pryč s válkoul Z Cerberu, 29 července. (K. k.) Dle zpráv- z Madridu uspořádal dav lidi ve spolku s vo jáky hlučný projev před královským palácem při čemž bylo voláno »Pryč s válkou!« Střelecký boj s havkou u Alhucemasu. Z Madridu, 29. července. (K. k.) Úřadně sděluji z Alhucemasu ze včerejška: Z pevnost byla zahájena střelba na harku o 6000 mužů která střeibu opětovala. Kritická situace v Melille. Z Bayonan, 29. července. (K. k.) Z Ma dridu sdělují: Zprávy došlé sem z Melilly pro- hlašují tamější situnci za kritickou. Generál Ma- rina, jehož vojsko jest vysileno a demoralisováno žádá prý za posilu 75.000 mu ža. Vojenský kabinet Weyleráv. Z Londýna, 29. července. Dle zpráv, ktere sem došly z Madridu, dojde ke změn ministerstvu, avšak dementuje se, že by ge- nerál Weyler, který pollačil kruté povstání na Kubě, měi býti postaven v čelo výlučně vojen ského kabinetu.
Weyler Maroko Barcelona Cerber Portba Llansa 29 červenec Madrid Melilla Bayonany Ma Londýn Kuba Calle del Pinta
25 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. Szlerenyi před svými voliči. Z Brašova, 29. července. (K. k.) Státni tajemník Szterenyi podával dnes vo- ličům zprávy o své činnosti. O voleb ni opravě soudí, že nýni není ještě vhodná chví- le k zavedení rovného, přímého a tajného voleb- ního práva. Třeba vzíti náležitý zřetel na zájem národní. Pokud jde o pojištění dělníků, vláda hodlá opraviti nynější vady předlohy. Po- jištění musí býti rozšířeno také na obchodnía živnestenské zřízence i na maloživnostníky. Dal odůvodňoval zvýšení železničních ta- rifů a vyrovnání prohlásil za uspokojivé. Vy- moženost inartikulování samostatného uher- ského tarifu celního bude oceněna teprv r.1915, až bude zahájeno vyjednávání o nových obchodních smlouvách. Vedoucí zásadou obehodní politiky je pěstovati bedlivě dobré vztahy se sousedními státy. Doufá, že dojde také k uzavření obchod- ních smluv se Srbskem, Bulharskema Černou Horou. V otázce bankovní je přívržencem myšlenky samostatné banky, avšak nepokládá bankovní otázku za tak důležitou, aby země vystavena byla pro ni tak velkým otře- sům a dokonce byl dáván v sázku také ústavní režin. V závěrku projevil naději, že se podaří také zde nalézti uspokojivé rozluštění, jež uvede v souhlas stanovisko koruny a národní zájmy.
Szterenyi Brašov Srbsko Bulharskema Černá Hora
26 article
Rakousko-uherský místokonsul přepaden. Ze Soluna. 29. července. (K. k.) Ku pře- padnutí rakousko-uherského místokonsula Oska- ra Prochasky sdělují tyto podrobnosti. Místo- konsul podnikl s jistým rakouským geologem vý- let z Prizrenu na horu Gzalici. V družině jeho bylo několik četníků a velitel lumského četnictva Redjet aga. Na zpáleční cestě zastavili se u mostu topojanského a odpočívali. Když chy- stali se na další cestu, padlo z lesa několik vý- střelů, které četníci opětovali. Za nastalé tmy přestalo se střileti. Nikdo nebyl raněn. Okresní přednosta vyslal hned na místo komisi, aby za- hájila šetření. Četníci chovali se velice dobře. Jednání okresních i obecních úřadníků bylo zcela korektní.
Oska aga Soluna Prizren
27 article
Ze Srbska. Z Bělehradu, 29. července. (K. k.) Ministr dr. Milovanovič odjel odpoledne na léčení do Marianských Lázní. Amnestie sběhům. Z Paříže, 29. července. (K. k.) Sběhům z cizinecké legie, kteří nedávno vojenským sou- dem v Casublance byli odsouzeni, president Falliéres dal milost. Syndikáty poštovních zřízenců rozpuštěny. Z Pařiže, 29. července. (K. k.) Policejní soud rozpustil syndikáty poštovních a telegraf- ních zřízenců, které byly zřízeny za poslední stávky. Krělská otázka. Z Cařihradu, 29. července. (K. k.) Ve sně- movně došlo dnes k vlasteneckému projevu pro Krétu. Schůze zahájena byla předčítáním množství telegramů ze všech částí Turecka. V nich oznamuje se, že budou pořádány schůze, a prohlašuje se, že všichni Otomané jsou od- hodlani obětovati také život k obraně práv na Krétu. Někteří turcčtí, albánští a arabští poslanei promluvili za hlučného souhlasu nadšené řeči, v nichž vytýkali vládě nečinnost a nabádaliji k energickému postupu a prohlásili, že všichni jsou přichystáni do boje, aby řecká vlajka na Krétě byla roztrhána a pokořena vláda, která tuto vlajku tam vztýčila. Debaty zúčastnili se také jeďen arménský a jeden bulharský poslanec, jakož i Řek Artas. Tento prohlásil, že třeba upozorniti vládu, aby tato otázka byla řešena způsobem přiměřeným zájmům Otomanů. Předseda prohlásil, že sdělí kabinetu smý- slení sněmovny. Pokud on ví, snaží se vláda chrániti zájmy vlasti, proto třeba ponechati ji volnou ruku. Z Cařihradu, 29. července. (K. k.) Dl úřadních zpráv není ještě konstatováno, byla-li na Krétě vztýčena řeeká vlajka. Porta ulo- žila svým velevyslancům, sděliti kabinetům ochranných mocností, kdyby na Krětě byla snad vztýčena řecká vlajka, že Tureeko energicky za- kročí a vlajku samo sejme.
Milovanovič Falliéres Řek Artas Port Srbsko Bělehrad Paříž Pařiže Cařihrad Kréta Turecko
28 article
Carská návšlěva v Němesku. Z Kiclu, 29. července. (K. k.) Yachta „Standart“ s carskou rodinou přibyla sem v 9 hod. dop. z Eckernförde a pokračovala po krátké zastávce v další plavbě průplavem císař Viléma do Brunsbüttlu. Býv. sultán stěžuje sl. Z Cařihradu, 29. července. (K. k.) Jak se proslýchá, stěžoval si bývalý sullán Abdul Ha- mid u Porty, že dozor na něj byl v poslední době přiostřen. Telegrafické zprávy hospodářské. Druhá kolej Severozápadní dráhy Z Vídně, 29. července. (K. k) Jak známo. je II. kolej hlavní trati Severozápadní dráhy mimo nehotový most přes Lahe u Kolína po- stavena jíž v dílčích tralích Vídeň Štokerava, Čáslav-Mělník, Střekov-Děčín. Nyní přikročeno bude k položení II. koleje v délce 35 km na trati MělnikL toměřice. Starební práce části télo trati již byly zadány mezi Mělnikem a Liběchovem, Liběchovem a Štětím, Štělím a Hoštkou a budou ihned zahájeny. Londýnská bursa. Z Londýna, 29. července. Konsoly 8313/26, Ruple 62.50, japonská renta 89.75, španělská renla 93 75, uberská zlatá 95 —, Kanada Pacifie 1907/2, diskonto 13/%, lombardy 4/, italská renta 1031/4, střlbro 237 směnky na Videň 24.21, Rio Tinto 747/%, Randské báňské hodnoty 10 —. Smýšlení mdlé. Z Hamburku, 29. července. (Večerní bursa.) Kre- ditky 202 20. Smýšlení klidné. Pařížská bursa. Z Patiša, 29. července (Počáteční bursa.) Bproe. renta 97.60. Smýšlení uhájené.
Vilém Štokerava Mělnik Kicl Eckernförde Cařihrad Vídeň Lahe Kolín Čáslav Mělník Střekov Děčín MělnikL Liběchov Štětí Štělí Hoštka Londýn Kanada Rio Tinto Hamburk Patišo km
29 article Denní oznamovatel,
Denní oznamovatel, na pátek 30. července. Den od znčátku roku 211., do konce roku 155. Východ slunce o 4. hod 27 min. tano, západ slunce o 7. hod. 45 m ječer. — Vý chod měsíce o 6. hod. 28 min. odp., vaj ad měsíe o 1. hod. 09 min. v noci. Katoliků svátky: Abdona a Sen. a. Evangeliků: Zruš. konkor. Pravoslavných (17. čevvence): Mariny
Abdon Sen Marino