ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 d5d57090-8d74-11dc-8739-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 105, place 72, work 12, org 11
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
30. července 1909.
4 masthead
Císlo 208.
5 article
lury hude svěřeno předsedovi kabinetu Mau rovi, nebo zdali bude povolán nový mužehon mondon Opatření vlády nentiší lid, naopak po- dráždí jeho revoltu. Španělská vláda se snažila svou bezohlednou censurou zamlčeli ciziné pravý stav věcí. Revoluční hnutí šíří se z di- voké Katalonien po celé zemi. Situace vlády i dynasřie je ohrožen a. Další zprávyz Barcelony líčí poměr v městě stále černějšími barvami. Na bariká- dách sc hez ustání bojuje. Vojsko vypaluje salvy proli revolucionářům. Když vyjel místodržitel přehlížet vojsko, bylo po něm střeleno. Kostel sv. Pavla v Pueblo Nuevo a mnohé řeholnické školy byly povstalci zapáleny. Policie zatkla 119 osob. Včeru Bojovalo še dpět na uličich: čnnní pzsi zprávy jektá nedosleenei o dln mV přístavě okrešu Riojv vypukla vř se- obecná stávka a nastaly vážné nepokoje. V měštečku Alkaz vypálila polieie na výtržniky ničter telekrsfní spojení. Na místě zůstalo něko- lik mrtvých a zraněných. V Calcheře snažil se dav zadržeti přijiždějíef vlak. Výhybky byly zničeny a vojensky vlak Byl pri nucen k zastavení. Vojsko vystre- lilo a bylo opět někodik mrtvých a mnoho raněmých. Jinde pak bylo roz- bílo železniční spojení, šby byl zámezeň příjeza vojenských vlaků. Na všech štrašách zur požáry- .Nové boje u Helilly.
Riojv Barcelona svatý . Pavel Pueblo Nuevo
6 article
Strašné zprávy byly dnes telegrafovány z Melilly. Oznamuje se úřadně, že při bio ji, svedeněm 27. t. m., bylo zásobo ván předmíchy strážl španělských z ne- možněno zničením železniční, ho s pojen4. Situace okolí Melilly je vážná. Bo- juje se těměř před zdmi, 10 vyšších, četní subalterní důstojníci a asi 1000 vojínů bylo smrceno 1500—2000 mužů zraněno. Zákopy jsou plny mrtvoll Tyto Jobovy zprávy jsou zvýšeny ješt zvěstmi o demoralisaci š paně lské armády. Každodenně v Melille vá- lečný soud odsuzuje mnoho vo- jinů, kteří odepřeli poslušno st k smrti zastřelením. o Tyrdí se, že celý prapor u Meli lly odephel bojovati proti Maurů m. tahl zprět do města a nechal dů- stojniky samotné na bojišti. Vojáci nuti důstojníky, aby šli před frontou, čí mž se vysvětlují četné ztráty důstoj níků. v15 boesb jlyd iinelsje O boji 27. t. m. oznamují se z Melilly další podrobnosti. Za časného rána vytáhi ne- přítel ve velké síle a zničil na pravém křídle španělském, mezi první a druhou bitevní čarou, železnici důlní v délce 200 metrů Poněvadž musíla býli nejzazší bilevní linie ne- zbytně zaopatřována vodou, byl vodní transport doprovázen dvěma silnými kolonami a generál Pintos dostali rozkaz obsaditi návrší a krýt transport. Generál z výhodného postavení uhájil, trans- port vodní, Když se vodní, tronsport vracel, obrátil se též generál Pintos k svému dři vějšímu stanovišti. Při té příležitosti vyrazil ne- přítel proli španělskému vojsku a rozpoutala se krvavá bitva, v níž, jak již uvedeno, paldl genierál Pintos, jakož plukovníci O r ta g a Talacios a asi 200 vojáků. Na straně marocké prý bylo nesčetně mrtvýcha raněných. Z Madridu dochází nezaručená zpráva, že boj s končil vítězstvím Španělů, kteří zaujali nové posice.
Maur Pintos Španěl Melilla Madrid iinelsj O boj
7 article
Rifšti Kabylové. Kraj Riřů táhne se na břehu Středozem- ního moře od polnostrova Tres Forcas až k úžině gibralfarské v délce 300 kilometrů v šiři 52 kilometrů. Na pobřeží vyplnajíse skalnaté, holé hory; dávajicí krajině zámořský ráz. Kabylově, obývající tyto nehostinné končiny, lpí na své rodné půdě s vášnivou láskou a od let napadají španělské kolonisty a vojáky. Nikdo se nesměl odvážiti do vnítřku země, jež je * Stý sešit Behraných spisů Tgnála Herrmann Blahé to vědomi vykunané hezké řady práce — vět šinou veselé, zdravým, originálním humorem kypíci literární tvorby — českého našebo spisovatele-humori- sty. Sešit tento je pokračováním rozkošných bumori stických líčení ze života pražského »Bodří Pražaně« jichž druhé vydání vychází právě v IX. díle Sebra ných spisů Hetrmannových. Ochotně zaznamená váme tento v literárním světě českém dosti významný fakt v pevné naději, že posud svěží pěro Herrman novo řadou poutavých veselých episod ze života na šeho — la Kondelík — čienářstvo české oblaží. Sebrané spisy Ignáta Herrmanna vycházejí nákladem F. Topiče v Praze po 32 hal. v sešitech vkusné úpravy.
Kabyl Kabylův Behraný Tgnála Herrmann Hetrmannový Kondelík Herrmann holý hora Praha Tre Forcas
8 article
* Vlčkovy „Osvěty“, listů pro rozhled umění, vědě a politice, vyšlo právě číslo 8., v němž zase jak z krásné literatury tak z oborů naučných obsaženy jsou vynikající práce. Číslo zahájeno je historicko-politickou studií „Oktrojovaná ústava ra- kouská ze dne 4. března 1849“ z péra dra. Jana Kri- štůfka. Mimo to přináší toto číslo ukončení zají- mavé práce dra. Č. Zíbrta „Pobyt P. J. Šalaříkav Berlíně r. 1841 a ve Vídni r. 1848 i 1851 v novém světle dopisů choti Julii“ a historického obrazu „Na Golgotu“ od F. J. Čečetky. Z dalšího obsahu jme- nujeme: Dramatická tvorba Gabriele d'Annunzio. Na- psal J. Rowalski. — Při památce V. Vlčkově. Od Ir- my Gelsslové. — Frant. Faustýn Procházka. Ke sté- mu výročí jeho úmrtí sepsal Ant. Kotik. — Z ve- černích cbzorů. Od Gustava R. Opočenského. — Ji- tro na Arkoně. Od Karly Semerádové. — Nové vý- zkumy o pyramidách abusirských. Podává dr. Ant. Polák. — Děla lublaňská. Od Aug. Eug. Mužíka.
Vlčkův Kri Šalaříkav Julie F J Čečetka Annunzio J Rowalski V Vlčkův Ir František Faustýn Procházka Antonín Kotik Gustav Opočenský Semerád doktor Polák Aug Mužík Č . Zíbrt Berlín Vídeň Golgota Arkona
9 article
Slovanské myšlenky. Od A. M. Š. — Z básní Vítěz- slava Jasanovského. — Rozhledy po umění výtvar ném. Od Štěpána Radiče. — Nově písemnictví. Spi- sy naučné. Od J. B. — Obzor divadelní. Činohra. Od K. Čvančary. — Rozhledy po dějinách nejnověj- ších. Od Adolfa Srha. — Vlčkova „Osvěta“ vycház redakcí Fr. Ad. Šubrta dne 25. každého měsíce šestiarchových sešitech a předplácí se na čtvrilet i s poštovní zásilkou pouze 3 K 60 h. Redakce a ad- ministrace je v nakladatelství J. Otty v Praze, Kar- lovo nám. 34 n., kdež možno si vyžádati číslo na ukázku. * Tomáš Rebec: Živnostenské právo zakou- ské se zvláštním zřetelem na změny, způsobené živ- nostenskou novellou z r. 1907. Nákladem Hejdya T učka v Praze. * Dr. Karel Spisar: Elementární praktikum rostlinné fysiologie. (Knihovna přírody a školy. Po- řádá prof. Jan Kranich. Sv. 10.) Nákladem M. Prom- bergra v Olomouci. lobo leni lmo a t ven stártolni einvv tieot olo daní aoeor věržue uorole je.amo acli sei ate aO 19le
A M Š Radič Adolf Vlčkův Ada Šubrt J Ott Rebec doktor Spisar profesor Kranich Francie Praha Olomouc Kara
10 article
vzdálena jen málo hodin od Evropy, ale je ne- prozkoumána jako nejpustší krajina polární. Obyvately jsou Berbeři, kteří si zachovali ze všech kmenů největší čistotu racy. Jsou vysoe a silní. Jsou nesmírně žárlivi na svou svobodu a neodvislost. Nepodrobují se žádné muci jsou proti každé změně a každému pokroku. Sultán netěší se u nich nijaké autoritě a mus býti donuceni k placení daní. Byli vždy obáva- nými mořskými loupežníky. Aby se Španělsko chránilo před piráty, zmocnilo se Presida. Poslední zprávy. Večer došlé zprávy líčí situaci ve Španěl- sku stále hrozivěji. Do Barcelony, ježje zcela odříznuta od ostatního světa, bylo vysláno sle dm plluků. Madridské nádraží je obsazeno a nevydávají se jízdní listkydo Barcelony. Tléž spojeni e Prancří je pře r u š e n Všechny barcslonské žurnály jis o u po- vla členy, Mévto je bez osvětleng. C i v ít l n guverněr barcelfonský se por d kovak borzV menááog sludslnso de O situaéi v Kalalonii ozňamuje dnešn »Matin« z pohraničního města Carběre V Norbonu zvolal železniční úřadník franeouz- sky: »Cestujfeilm do Blarcslony s oznamuje, že spojení od hranic j přerušeno,s ed ožslěnnne. V Port Vendresu je telegrafní služba zne- možněna, V Carběru stoji vlak plný Španělů. kteří se nemohou již vrátit domů. „Z Port Bon, odkud vede tunel přes hra- nice, se oznamuje, že revoluční sed lá e katalonští ve vesnici Perelada z apáliil most a úplně zničili železniční s po- jení. Středisko revolučního hnutí je ve Figuerasu.
Berber Španěl Blarcslon Evropa Španělsko Barcelona Kalalonie
11 article
Sedláci jsou rozzuřeni tím, že pluk z je jich kraje byl u Melilly téžce postižen a prolo nechtějí pustiti své syny do Marok ka Cestující z Barcelony přijedší na francouzské branice, vypravují, že všechno spojent je zni- čeno, že kavalerie projíždí ulice m a nemilosrdně seká do chodců. Censura, neproponští zprávy. Jí zdn pluk měl se z Valencie odebrati do Barcelony. Vlak musel zastaviti před Barcelonou, nebot koleje byly vytrhány dělniky. Vo jáci vystoupili a obořili se na revolucionáře. Pověsť o utvoření nového ministerstva z předsednictví generála Weylera nenalezá O neuvěřitelném řádění, španěli s ke censury oznamuje »Daily Telegraph« z Bi- srrilzu: Ani jediný telegrafní úřad v Madridě jiných městech nepřijímá zprávy, jež obsa hují sebe menší narážku na Me lillu a události ve Španělsku, Z- silky rovněž se zadržují. Ministr vnitra pohrozi telegrafní agentuře Fabra, že j potlačí, bude-li posllati poštou vládě nepři- znivé zprávy. Vláda pronásleduje i konservativní listy. již proto, že přinesly článek se silně tištěným nápisem »Události v Rifu«. Ředitelové žurnálů madridských radili se o záméru, vůbec za staviti vydávání novin, neuveřejňovs ničeho o válce, nebo se verejně posta- viti na odpor s obrátiti se ke králi. Proti ministru vnitra, jemuž řikaji »Malý Trepav«, panuje velké rozhořčení. Za- bývá se plánem hromadného vypo vě- zení všech cizozemských korre- spondentů. Král Alfons je proti tomu, sle ministr vnitra prohlásil: »Teď jsem já jediným madridským korrespondentem!« víry.
Weyler Alfons Maroko Barcelona Valencie Bi Madrid Španělsko Daily Telegraph Fabr
12 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 29. července. (Prof. Arn. De nis o poměrech rakousko-uher ských.) Proslulý historik, Arnošt Denis, uve- řejnil v „Revue du mois“ svou přednášku o zá- pasu srbského národa za svobodu. V přednášee té dotknul se i poměrů v říši rakousko-uherské. Rakousku — praví prof. Denis — dán dějinam kásný úkol, býti strážcem Evropy proti Výcho- du. Ale Rakousko špatně plní svůj vznešený úkol, když doma Slovany jen utlačuje. Stává se v tom až tak malicherným, že v úřadní statistice počet svých Slovanů snižuje. Neštěstím Rakou ska je domněnka, že má poslání zgermanisovat neněmecké národy ve svých hranicích. Tate do- mněnka vedla Rakousko kuv porážkám u Ma- genty, Solferina i u Sadové. Rakousko může se úspěšně rozvíjeti jen na půdě federalismu. Dualism, jenž měl dle úmluvy mezi Beustem hr. Andrássem zabezpečiti v Rakousku nadvládu německého živlu a v Uhrách hegemonii Maďarů oslabil obě poloviny říše, poněvadž se stal hro bem duševního i hospodářského života. Prof Denis uznává jednotu jihoslovanských národů.
profesor Arn Denis Slovan Tate Dualism Beust Maďar Praha Rakousko Evropa Ma Uhry
13 article
Ale tato jejich jednota byla rakouskými vládami uiměle rozbita dle hesla „divide et impera!“ Aby se Slovanům mohlo upírati rovné právo s Něme a Maďary, snášejí se na jejich hlavy nejpodlejší pomluvy, jimiž se ospravedlňují hřichy na Slo vanech páchané ve Vídni, v Pešti i v Záhřebě Monstrum v politických dějinách je uherský vo- lební řád, jenž umožňuje, že 11 milionů oby- vatelů státu uherského mů v parlamentě 36 po slanců, ale 8 milionů Maďarů 344. Pisatel roz- bíná podrobněji pronásledování nemaďarskýeh poslanců a novinářů, násilné postupování ma- darské vlády proti samosprávě království chor- vatského, zneužívání škol a soudů na úkor ne- maďarských národností. Z vlastní zkušenosti vy- pravuje, jak kdysi jakýsi Maďar v jižníchUhrách jehož se srbsky optal na cestu, na něho poštval psa. Korunou politické moudrosti maďarské vlá- dy je nynější srbský proces v Záhřebě. Jest prý to důstojné „finale“ ve státě, v němž četnici bijí pažbami ručnic staré ženy jen proto, že ne- rozumějí maďarsky, ve státě, ve kterém „Mag.
Maďar Mag Vídeň Pešť Záhřeb Slovan
14 article
Hirl.“ směl r. 1894 psáti: „Škoda, že nesmíme lidi nahodávati na kůly; tak by se nejsnáze roz- řešila rumunská otázka.“ Ale za našich dob jest už těžko zničiti celý národ. Maďaři se síce o to pokoušejí, ale zklamou se . Hromadí tím zá- palné látky jen proti sobě a až jednou vybuch- nou, zničí je. Maďaři snad by se udrželi, kdyby se v čas vrátiti na cestu politické zdrželivosti, rozumu a lidskosti, ač není-li už pozdě. Z Terstu, 27. července. (Slovinské školství v Terstě.) V sobotu konala se zde neobyčejně četně navštívená slovinská ve- řejná schůze, v níž rokováno o školských po- třebách terstských Slovinců. Ve schůzi byli přítomni, jak zjistil předseda Krek, slovinšt rodičové, kteří už pred 5 lety podpisovali žá dost, aby se pro jich děti zřídila slovinská škola Rodičové sestárli, jich děti dávno dospěly muž ných let, ale slovinské veřejné školy není v Ter- stě podnes! Počet slovinských školních dětíse za minulých 5 let zdvacateronásobil, ale panu- jicí v městě vlašská strana tvrdí dnes, jak tvrdila před čtvrt stoletím, že Slovincům nent školy třeba, že jim nenáleží.
Maďar Krek Slovinec Terst vlašský
15 article
Hlávním řečníkem byl posl. dr. Rybár jenž podrobně vylíčil dlouholetý boj terstských Slovinců o školu a ukázal, jak vídeňská vláda stejně, jako Vlachové, úmyslně zanedbává po- třeby lidu slovinského. Na slovinskou školu r kouský stát nemá poněz, ale ministerstvo vněj ších věcí zakládá za rakouské peníze v lla š s. k školy v Klbanii, které útěšeně rozkvetáj na prospěch obchiodů itálského, jenž souistávně vyllačuje z Albanie obchod rakouský, Jediným úspěchem slovinských poslanců je to, že vlád po dlouhém otálení se odhodlala převzíti na sebe plat pěti učitelů na matičné (cyrillo-met dějské) slovinské škole v sv.-jakubském před městi. Škola talo jest však vzdálena od střed města a může pojmouti sotva desátý díl vš školní mládéže slovinskě. Kam se maji uchýli ostatní děti?. Mají na vybranou: buď do měst ských škol vlašských, nebo do státní školy ně mecké. Ve vlašské skole ditě neuslyší celý ro slovinského slova; z vlašských škol vycházej renegáti, nejhorší nepřátelé svého národa. V ně mecké stální škole vyučuje se aspoň několik hodin v týdnu slovinštině a dětem přiznává s úřadně slovinská národnost. Terstským Slovin- cům nezbývá tedy jiného, než posílati zatím své děti do škol německých, ovšem dokud síkč místo a budou je tam přijímati. Z Pešti, 27. července. (O snova bosen ské ústavy.) Uherské ministerstvo obdržel od bar. Buriána osnovu příští bosenské ústavy ale peschválilo jí. Osnova poskytuje prý bosen sko-hercegovskému sněmu taková práva, s nimi uherská vláda nemůže souhlasiti. V zasvěcenýc kruzích se tvrdi, že bar. Burián osnovu zasla uherské a patrně také rakouské vládě jen pr forma, že jejich námitek nebude dbáti a osno vu uzákoní prostou oktrojírkou.
doktor Rybár Vlach Burián Albánie Slovinsko Pešť
16 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. edo V Praze, 29. července. eil eon Darovaný bosenský les. Historka o 1150 ha. lesa, jejž bar. Bur án jako vrchní správce Bosny a Hercegoviny, da- roval hulánskému poručíku, begu Biščevičí, stá- vá se stále zajímavější. Jeden z vídeňských listo obdržel z Bosny o té věci nové podrobné zprávy Z nich vychází na jevo, že darovaný les pro- stírá se ve dvou sousedních okresech, petrove- ckém a krupském. Větší část, 800 ha, lež v okrese petroveckém, ve kterém Bišče- vič neměl nikdy nijakého majetku a tedy tak nijakých poddaných (kmetů). Jeho kmeti ne mohli tedy míti ani užívacího práva na tuto čás darovaného lesa a Biščevič se nemůže práva toh dovolávati. Pouze v okrese krupském, v obci Go- rinji, bydlí stedm kmetů bega Biščeviče, kteř spolu s několik sty jiných oby va- telů tohoto okresu měli právo na požitk z lesa. Biščevičov! kmeti samí neměli nijakých výhradných práv na darovaný les. Nároky Bišče- vičovy na les vůbec nebyly úřadně zkoumány před darováním lesa. Také později ani jediný z místních obyvatelů a vyslechnutých pamětní- ků nesvědčil ve prospěch práva Biščevičova Obyvatelstvo o darování lesa nemělo ani po- tuchy, dokud nepřišla komise, jež měla vytýčit meze darovaného lesa. Ani nejstarší lidé z ce- lého okresu se nepamatují, že by ona darovan lesní půda náležela nějakému soukromníku at před okupací, nebo po ní. Teprve když obyva- telstvo obcí, rozložených kolem darovaného lesa. podalo zemské správě bosenské protest proti da- rování a noviny počaly uveřejňovati zprávyo štědrosti bar. Buriána, zemská vláda nařídila vyšetření celé věci a sice teprve v čer v e n-
Biščevičit Burián Praha Bura Bosna a Hercegovina Bosna Biščevičov ha
17 article Jak Poláků v Prusku ubývalo.
Jak Poláků v Prusku ubývalo. Edv. Czynski vydal statistickou studii „Polska v číslicích“, v niž se porovnává nynější počet polského obyvatelstva s bývalým. Jeho vý počty leckde se rozcházejí se statistikou úřadní ovšem z důvodů, dohře známých i Slovanům ra kouským. Pisatel svými studiemi zjistil, že pol- ský živel zaniká v obvodech královeckém a gom binském v Prusích. V onom bylo r. 1887 ještě 16.46 Poláků, r. 1906 pouze 14.9; v tomto bylo r. 1867 ještě 21.1% Poláků, r. 1906 pouze 16.7. Poláci ve vých. Prusích jsou evangelici a rychle se poněmčují. V okrese oleckém bylo r. 1825 Poláků 79.9%, nyní jich zbylo pouze 37.9%. Ve východním Prusku, v provinciích slezské, poznaňské, východních a západnícl Prusích a v Pomořanech je celkem 9,083.431 obyvatelů a z nich 3,214.249 Poláků. V celém Německu je Poláků 3,510.868. Zajímavý je také poměr židů k Polákům. Tam, kde Poláci jsou ve většině a jsou panujícím národem, t. j. v zá- padní Ilaliči, židé se přihlásili šmahem k obeo- vacímu jazyku polskému. Ve východní Ha- líči, kde většinu má lid maloruský, židé se při- hlásili velikou většínou k obcovacímu jazyku německému. V Prusku všichni židé, žijící mezi Poláky, jsou ovšem Němci.
Polák Prusek Slovan Prus Němec Polsko Prusko slezský poznaňský Pomořany Německo Polák
18 article
Carova návšlěva u prince Jindřicha. Při svém přistání u německého břehu před Hemmelmarkem musili býti všichni členové car- ské rodiny, vzhledem na nízký stav vody, do- nešeni námořníky na břeh. Ani čluny s malým ponorem nemohly až ke břehu přiraziti a o jiná opatření nebylo postaráno. Počasí bylo ošklivé po celou návštěvu. Caraká drůžina navštívila zámek Vilémův Gottorp a prohlédla si jej. Cae s chotí pořádali včera večer na yachtě své ho- stinu na počest prince Jindřicha a jeho choti velkověvodkyně Hessenské, prince dánského Val demara a Battenbergské princezny Loujsy. Dnes ráno carští manželé pokračovali z Hemmelmarku v cestě své do Francie i Anglie.
Carův Jindřich Gottorp Val Francie Anglie
19 article
oe Nesnáze Persie. Sesazený šach opustí 2. srpna Teheran a přesídlí za ruského doprovodu na Krim, kde se ubytuje na statku jednoho ruského generála. Bývalý šach není prý apanáží mu vykázanou — 12.000 K. — spokojen, ač bude míti i příimy z obrovského svého jmění soukromého. Ostatně vede s vládou spor též o korunní klenotya statky státní, z nichž až dosud výnos měl. Pe ská vláda doufá sněm do měsíce svolati. Jes nejvyšší čas, neboť státní pokladny jsou prázdny a půjčky smějí býti jen se souhlasem sněmu uzavřeny. Peněz jest zapotřebí zvláště na v jenské výpravy různých kmenův, kteří jsou žárlivi na úspěch Bachtjarů. Možná, že budou banky požádány, aby poskytly zálohy na krát kou dobu. Situace v Ardelilu, kde se stoupenci býv a nynějšího šacha zuřívě potírají, jest v e ! m vážná. Stoupenci bývalého šacha vykonávaj tu veliký terror a úřady nynější jsou bez mocny. I v Tavrizu zavládla opě úplná anarchie. V Kereši došlo na krvav srážky, když byla zachycena“ tajná korespon dence šáchova s jeho stoupenei. Tvrdili jsme dřive již, že talo ústavní strana perská, kteráž nyní po vítězství svém dosarzuje všude vojenské soudy, hromadné rozsudky smr vynášeti dává, ale svolání parlamentu stále o kládá, postupuje v dorozumění s Německem. A skutečně nová vláda perská chce nynl ji ruské instruktory ve vojště nahraditi n ěm ckými. Ruský prozat zástupce Sablin i nový ruský vyslanec Poklevskij, jenž záhy do Teberanu přibude, dostali však rozkaz, chrániti důrazn práva ruských poddaných, také co do konce železničních i co do obchodu, jehož váznutím Rusové značné trpi
Sablin Poklevskij Rus Persie Ardelil Německo Teheran
20 article Bestiální vražda děck
Bestiální vražda děck la Lankratl. lě jo Veškeré obyvatelstvo Pankřáce za Vyšehradem bylo včera odpoledne nesmírně vzrušeno bestiální zločinem, jemuž za oběť padlo palnáct městců star nemanželské dítko nádennice Marie Perndto v Ubohé nemluvně vlastním otcem byl nškrceno. O případu tom, úžas vzbuzujícím, dovídámes tyto podrobnosti: V domě č. 441 na Pankráci bydlel ve společné domácnosti 23lelý truhlářský pomocní Ladislav Paller s Marií Perndtovou, která mu v květnu minulého roku povila hošíka, jemuž na křtu dáno jméno Ladislav. Dítě narodilo se z velmi nepříjemných domácích poměrů, nezažilo žád néno vlídného ošetření, nebot rodičové považoval dítě za velmi nemilou přítěž. Patrně po dlouhých úvahách, jak by se nemluv- něte zbavil, přikročil Paller včera ku provedení be- stišlního zločinu. Po druhé hodině odpolední odnesl hošíka n procházku a o třetí hodině byl hošík před dvetmn- bytu nalezen mrtvý. Paller dítě uškrlil, mrtvolu ke dveřím položí a na ní lístok a límto obsahem: „Dílěti na onom světě lépe se povedel Mezitím, co se všech stran sbíhali se lidé, aby spatřili mrtvolu nešťastného dítka, vrah prcha z Pankráce. Ve chvíli rozeslány oběžníky na veškerá poli- cejní komisařství s popisem vraha za účelem jeho vyhledání, ale již o čtvrté hodině odpolední došla ze zižkovské čotnické stanice zpráva, 2e se tam Pal- ler přiblásil a udal, že na Pankráci uškrtil dítko, Jakmile z Pankráce došlo potvrzení o tomto udá ní, byl Paller zatčen a v poutech dopraven na poli- cejní komisařství v Nuslích, odkudž byl večer odve- den k trestnímu souduz da vazby. Také Perndtová byla zaičena, poněvadž jev podezření, že se vražda stala s jejím souhlasem. Uškrcené dítko bylo velmi silné, vyvinuté, dobfe živené Na hrdle jsou oděrky po nehtech, které ne- božátku vlastní otec zaryl a a e
Perndto Paller Perndtová Ladislav Pankrác Nusle V dům
21 article Mezinárodní závody v Lucemburku
Mezinárodní závody v Lucemburku Bylo již sděleno, že mezinárodní závo v Lucemburku koná se dne 1. srpna tady v neděli, od časných hodin ranních Je postaráno o to, aby výsledek závodu, k ně- muž s napjetím hledi nejen sokolské naše kruhy ale i celá česká veřejnost, šťastná dosavadním úspěchy našich borců, znám byl již v neděl večer nebo v noci v Praze i tehdy, kdyby sna jinak závod dopadl, než je vytouženým našín sníí přáním. v élaž ne Čeští závodníci a jejieh výcvlk. Ve zprávách o odjezdu závodníků českých bylo již sděleno, že v eelku je to se d mi- členné družstvo, které jest výkvětem českéh boreetva a vede je sám náčetník České obee sokolské dr. Jindřich Vaníček. Jsou to bratří: Erben Frant, společn cvičitel Č. O. S., bývalý náčelni« Sokola v Plzni Czada Josef, ze Sokola pražského, I. pře bornik Č. O S. při posledních závodech Č. o S., Karel Starý, náčelník Sokola z Poděbrad II. přeborník Č. O. S. z posledních závodů MUC. Frant. Mráček člen cvičitelského sboru Sokola pražského, M a chovský Fr. cvičitel Sokola v Ml. Boleslaví, Dudek Rud. náčelník Sokola na Král. Vyšehradě a Šte ner Ferd., učitel tělocviku v Poltavě na Rusi Křest mezinárodního závodu mají za sebou bratři Erben, Czada, Slarý; bratří Šteine Dudek, Mráček jdou do něho poprvé.
doktor Vaníček Josef Stará František Mráček Dudek Král Rus Erben Czada Slarý Štein Lucemburk Praha Č . O . S Č . O S Francie Boleslav Vyšehrad Poltava Sokol v Plzeň Sokol pražský Sokol z Poděbrady II Sokol Erben František
22 article
Čtenářům naším jistě tkví ještě v pamět slavné vítězství, kterého naše družstvo sokolské na ráz dobylo v mezinárodním závodě r. 1907. Až do té doby měli přebornictví po tři- kráte Francouzi. Vstupem našich byli zatlačení na míst druhé. Vitězství našich borců spočívalo v tom že nejen na nářadí se vyrovnal všem cizím družstvům i Francou- zům, ale v tělocviku prostém (skoku, běhu, vzpírání břemen) je daleko překo- nali. Naši borci sokolsti vynikají tedy vše- strannostl. Tentokráte závoditi budou za daleko ne- příznivějších podminek. Přibyl jim v italském družstvu rovnocenný, ne-li nebezpe- čnější soupeř než Francouzi. Francie vysílá prvých 8 borců, které vůbe Unie Gymnastů má. Jsou vybráni z 219 závod- níků, kteří závodili o postedním sjezdu Unie 30. května t r. v Angersu. Závodili ve cvicích mezinárodních.
Francouz Přibyl Francie Angers
23 article
Přísný závodní řád. Nejkrutéji dopadne však na naše závodníky jiný závodnl řád než byl r. 1907. Jest totia bslcrv příz'nivější borcům nářadovým a mé ně příznivý pro tělocvik prostý. Roku 1907 bylo možno dociliti na každém nářadí 20 bodů a v běhu, skoku i břemenech také po 20 bodech. Letošní závo dn řád ponechává po 20 bodech na nářadí, za to pro běh a šplh, ač žádají se tak obtižné vý- kony, jako běžeti 100 metrů za 11 vteřin a 10 m. vyšplhati bez přírazu, 2krát po 5 m. bez zastávky, jen 15 bodů. Za to zase snadný skok 130 cm. od země čítá také 15 bodů. Našim tedy pranic nebude platna převah v prostém těloeviku. I když dosáhnou nejvyš- ších výkonů na běhu a šplhu, ztrácí družstvo 60 bodů proti r. 1907. A na skoku není jim nic platno, že skáčí všichni 150 emí, když jen 130 em. pofřebují. Jdou tody do závodu mno- hem nebezpečnějšího než r. 1907. Ukol závodu. Závodí se jedním evikem povinným a jedním volným na hrazdě, bradlech a kruzích, v běhu na 100 m. v šplhu na 10 m., skoku do výše 130 cm a v pětí oddílech cvičení prostných. Závoditi bude drůžstvo: francouzské, bel- gieké, lucemburské, italské, slovinské a české. Madaři tentokráte nezávodí. Dle zpráv ze Slo- vínska bude i slovinské družstvo výborné. Závod se koná před soudcovským sborem, sestávajícím po dvou za každý sdružený svaz.
St centimetr
24 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — O německých podminkách smíru v Če- ohách uvažoval 28 t. m. svobodomyslný orgán jihočeský. Za základ úvahy své vzal německý program, loní 24. října německými poslane v Praze přijatý a usnesený, a pak jej posuzoje měřitkem dohodovacim. V oboru otázky jazy- kové zamítaji »Jihočeské Lisly« požadávek reci- prokční rovnoprávnosti smyslu německéhoa žádají úplnou a naprostou rovnoprávnost celko- vou. Pro reformu samosprávy žádá český list českobudějovický ochranu národních menšina zákonný základ pro jich volný vývoj; pro obor menšinového školství trvá na zákonné ochraně skol menšinových a na zákonném opatření proti znásilňování českých školních dětí v uzavíraném území. Je na snadě, že v těchto oborech úvaha je bezvadná, neboť české stanovisko je tak pro- pracováno, tak všeobecně známo a tak zakoře- něno, že v národním táboře českém není tu třeba obavy o vadný krok. Další úvaha jiho- českého orgánu svobodomyslného však nabádá ke zvýšené opatrnosti při každém slově. »Jiho- české Listy« napsaly totiž o německém poža- davku kuriátního veta v otázkách národních : saby němeští naši krajané víděti u nás dobrou vůli, i pro to bychom se dali získati, ale zase jen s tou podmínkou, že bude nejprve spravedlivě rovnoprávně upraven celý komplex otázek tohoto bodu se týkající. Při národní povaze Němců nutno býli opatrným, neboť by se moblo státi, že by do ná- rodních svých zájmů mohli strhnouti i takové, které by tam nijak nepatřily,
Němec Praha jihočeský Lislo
25 article
Ano, nutno býti opatrným, a proto pozor, sto- krát pozor na každé slovo! Českobudějovický svobodomyslný orgán vyřkl tu větu, na kterou se ještě žádný český pohtik neodvážil, pronesl větu nedozírného dosahu, větu nad míru nebez- pečnou a s dosavadním vývojem české po litiky nesouvislou. Tuto větu nelze nám přijmouti, na- opak, je nutno hned při první přiležitosti protí ní se ohraditi. Česká politika dosud veto takové zamítá, a to vším právem, a na tomto stanovi- sku dlužno bezpodmínečně setrvati. Dobrá vůle česká pro zdárnou úpravu národního sporu česko-německého není lím nijak dotčena; zrovna dobrá vůle nepotřebuje žádného kuriátního veta, pod jehož vliv by bylo možno postaviti jedi státoprávní samostatnost našich vlastí. — Jiho- český list konečně se vyslovil též o německém požadavku zákonného stanovení německéko za- stoupení ve správě země; učinil tak těmito slovy: »souhlasíme úplně, ovšem s malou reservou. totiž, když tato životní otázka bude dle německéh receptu rozřešena i ve státních a centrálních úřa- dech v tom smyslu, jako Němci to žadají o nás.« Nikoli! Tak se věc nemá! Uznané stanovisko národní politiky české je i v tomto sporném oboru česko-německého poměru docela jiné. Na- prosto není tak jednoduché, jak je vyjádřily »Jihočeské Listy«. To vše bylo třeba ve vši dobrotě povědět již dnes. Neniť vyloučeno, že by projev česko-budějovického listu mohl býti leckde vykládán jako projev některé národně- politické skupiny české, zůčastněně ve sborech zákonodárných, že by způsobil zbytečné nepří- jemnosti skupině té, a že by zároveň v táhore německém nebo vládním mohl vzbuditi zdání so naprosto klamné. Prineipiis obsta
Němec
26 article
— „Husy na Kapilolu“ slyšel štěbelat člán- kář děčínské „Tetschen-Bodenbacher Ztg.“, čla úvahy „Prag. Teblttu.“ o dorozumívacích otáz- kách česko-německých. A ve svém kritickém rozboru je zamitl už tímto mnohoslibným za- lehe čátkem: „Kdo pochyboval, že německý lid ještě nyní je s to, by vytvořil velké politiky, poučil se o lep- ším z řady článků které vyšly v „Prager Tag- blattu“. Tam přimlouvá se jakési dalekozraké du- ševní dítě, které podle celého ténu svých vývodů asi stojí v poměru stejně blízkém k p. bar. Bie- nerthovi jako ke mnohým německým poslancům — řekněme snad určitěji: ke skupině poslanců, z jichž středu vzat byl německý ministr krajan — že Němci mají upustiti od své obstrukce v českém sněmu. Opět se tedy našel Němec, který chce Če- chům a vládě pomoci z nepříjemné situace.“
Němec Praga Bodenbacher Ztg
27 article
A pan redaktor děčínského „všeobecného oznamovatele“ je neúprosný. Poukaz „Pr. Tag- blattu“ na možnost ústavního jednání o kraj- ském zřízení zamitl, protože prý je to fata mor- gana a možnosti přirážek obecních a okresnich na daň z příjmu se nevyhýbá; aspoň prý by si je Němci platili pro sebe a ne „při dělném sně- mu“ „pro českého molocha“: Sněmu prý potře- bují Češi a ne Němci, proto prý první krok ke sblížení musejí učiniti Češi, ale tomu prý slo- hová cvičení „Prag. Tgblttu.“i neposlouží. Krátce a dobře: děčínský monitér je pro další boj. Což s naprostým klidem zaznamenáváme jen proto, že je vhodno sledovati vlny německého smýšleni v naší zemi. Z české techniky. Dne 29. července podrobili se drohé státní zkoužce z odboru strojního inženýrství tito pánové: inž. Ludoslav Kledrzy ňski z Pro- trkova (Ruské Polsko) uznán velmi způsobilým; inž. Jaroslav Šalránek z Cbarkova (Rusko) uznán velmi způsobilým; inž. Robert Vachutka z Lu- kavice na Moravě uznán způsobilým; inž. Miloslav Hnilička z Kamenice u Strančic uznán velmi
Němec Čech Šalránek Vachutka Hnilička Polsko Rusko Lu Morava Strančice Praga Cbarkův