3
masthead
30. července 1909.
5
article
lury hude svěřeno předsedovi kabinetu Mau
rovi, nebo zdali bude povolán nový
mužehon mondon
Opatření vlády nentiší lid, naopak po-
dráždí jeho revoltu. Španělská vláda se snažila
svou bezohlednou censurou zamlčeli ciziné
pravý stav věcí. Revoluční hnutí šíří se z di-
voké Katalonien po celé zemi. Situace
vlády i dynasřie je ohrožen a.
Další zprávyz Barcelony líčí poměr
v městě stále černějšími barvami. Na bariká-
dách sc hez ustání bojuje. Vojsko vypaluje
salvy proli revolucionářům.
Když vyjel místodržitel přehlížet
vojsko, bylo po něm střeleno. Kostel sv. Pavla
v Pueblo Nuevo a mnohé řeholnické školy
byly povstalci zapáleny. Policie zatkla 119 osob.
Včeru Bojovalo še dpět na uličich: čnnní
pzsi zprávy jektá nedosleenei o dln
mV přístavě okrešu Riojv vypukla vř se-
obecná stávka a nastaly vážné nepokoje.
V měštečku Alkaz vypálila polieie na výtržniky
ničter telekrsfní spojení. Na místě zůstalo něko-
lik mrtvých a zraněných. V Calcheře
snažil se dav zadržeti přijiždějíef vlak. Výhybky
byly zničeny a vojensky vlak Byl pri
nucen k zastavení. Vojsko vystre-
lilo a bylo opět někodik mrtvých
a mnoho raněmých. Jinde pak bylo roz-
bílo železniční spojení, šby byl zámezeň příjeza
vojenských vlaků. Na všech štrašách zur
požáry-
.Nové boje u Helilly.
Riojv
Barcelona
svatý . Pavel
Pueblo Nuevo
6
article
Strašné zprávy byly dnes telegrafovány
z Melilly. Oznamuje se úřadně, že při bio ji,
svedeněm 27. t. m., bylo zásobo ván
předmíchy strážl španělských z ne-
možněno zničením železniční, ho
s pojen4. Situace okolí Melilly je vážná. Bo-
juje se těměř před zdmi, 10 vyšších,
četní subalterní důstojníci a asi 1000
vojínů bylo smrceno 1500—2000
mužů zraněno. Zákopy jsou plny
mrtvoll
Tyto Jobovy zprávy jsou zvýšeny ješt
zvěstmi o demoralisaci š paně lské
armády. Každodenně v Melille vá-
lečný soud odsuzuje mnoho vo-
jinů, kteří odepřeli poslušno st
k smrti zastřelením. o
Tyrdí se, že celý prapor u Meli lly
odephel bojovati proti Maurů m.
tahl zprět do města a nechal dů-
stojniky samotné na bojišti. Vojáci
nuti důstojníky, aby šli před frontou, čí mž
se vysvětlují četné ztráty důstoj
níků. v15 boesb jlyd iinelsje
O boji 27. t. m. oznamují se z Melilly
další podrobnosti. Za časného rána vytáhi ne-
přítel ve velké síle a zničil na pravém
křídle španělském, mezi první a druhou bitevní
čarou, železnici důlní v délce 200 metrů
Poněvadž musíla býli nejzazší bilevní linie ne-
zbytně zaopatřována vodou, byl vodní transport
doprovázen dvěma silnými kolonami a generál
Pintos dostali rozkaz obsaditi návrší a krýt
transport.
Generál z výhodného postavení uhájil, trans-
port vodní, Když se vodní, tronsport vracel,
obrátil se též generál Pintos k svému dři
vějšímu stanovišti. Při té příležitosti vyrazil ne-
přítel proli španělskému vojsku a rozpoutala se
krvavá bitva, v níž, jak již uvedeno, paldl
genierál Pintos, jakož plukovníci O r ta g
a Talacios a asi 200 vojáků. Na
straně marocké prý bylo nesčetně mrtvýcha
raněných. Z Madridu dochází nezaručená zpráva,
že boj s končil vítězstvím Španělů,
kteří zaujali nové posice.
Maur
Pintos
Španěl
Melilla
Madrid
iinelsj O boj
7
article
Rifšti Kabylové.
Kraj Riřů táhne se na břehu Středozem-
ního moře od polnostrova Tres Forcas až
k úžině gibralfarské v délce 300 kilometrů
v šiři 52 kilometrů. Na pobřeží vyplnajíse
skalnaté, holé hory; dávajicí krajině zámořský
ráz. Kabylově, obývající tyto nehostinné končiny,
lpí na své rodné půdě s vášnivou láskou a od
let napadají španělské kolonisty a vojáky. Nikdo
se nesměl odvážiti do vnítřku země, jež je
* Stý sešit Behraných spisů Tgnála Herrmann
Blahé to vědomi vykunané hezké řady práce — vět
šinou veselé, zdravým, originálním humorem kypíci
literární tvorby — českého našebo spisovatele-humori-
sty. Sešit tento je pokračováním rozkošných bumori
stických líčení ze života pražského »Bodří Pražaně«
jichž druhé vydání vychází právě v IX. díle Sebra
ných spisů Hetrmannových. Ochotně zaznamená
váme tento v literárním světě českém dosti významný
fakt v pevné naději, že posud svěží pěro Herrman
novo řadou poutavých veselých episod ze života na
šeho — la Kondelík — čienářstvo české oblaží.
Sebrané spisy Ignáta Herrmanna vycházejí nákladem
F. Topiče v Praze po 32 hal. v sešitech vkusné
úpravy.
Kabyl
Kabylův
Behraný
Tgnála Herrmann
Hetrmannový
Kondelík
Herrmann
holý hora
Praha
Tre Forcas
8
article
* Vlčkovy „Osvěty“, listů pro rozhled
umění, vědě a politice, vyšlo právě číslo 8., v němž
zase jak z krásné literatury tak z oborů naučných
obsaženy jsou vynikající práce. Číslo zahájeno je
historicko-politickou studií „Oktrojovaná ústava ra-
kouská ze dne 4. března 1849“ z péra dra. Jana Kri-
štůfka. Mimo to přináší toto číslo ukončení zají-
mavé práce dra. Č. Zíbrta „Pobyt P. J. Šalaříkav
Berlíně r. 1841 a ve Vídni r. 1848 i 1851 v novém
světle dopisů choti Julii“ a historického obrazu „Na
Golgotu“ od F. J. Čečetky. Z dalšího obsahu jme-
nujeme: Dramatická tvorba Gabriele d'Annunzio. Na-
psal J. Rowalski. — Při památce V. Vlčkově. Od Ir-
my Gelsslové. — Frant. Faustýn Procházka. Ke sté-
mu výročí jeho úmrtí sepsal Ant. Kotik. — Z ve-
černích cbzorů. Od Gustava R. Opočenského. — Ji-
tro na Arkoně. Od Karly Semerádové. — Nové vý-
zkumy o pyramidách abusirských. Podává dr. Ant.
Polák. — Děla lublaňská. Od Aug. Eug. Mužíka.
Vlčkův
Kri
Šalaříkav
Julie
F J Čečetka
Annunzio
J Rowalski
V Vlčkův
Ir
František
Faustýn Procházka
Antonín
Kotik
Gustav
Opočenský
Semerád
doktor
Polák
Aug
Mužík
Č . Zíbrt
Berlín
Vídeň
Golgota
Arkona
9
article
Slovanské myšlenky. Od A. M. Š. — Z básní Vítěz-
slava Jasanovského. — Rozhledy po umění výtvar
ném. Od Štěpána Radiče. — Nově písemnictví. Spi-
sy naučné. Od J. B. — Obzor divadelní. Činohra.
Od K. Čvančary. — Rozhledy po dějinách nejnověj-
ších. Od Adolfa Srha. — Vlčkova „Osvěta“ vycház
redakcí Fr. Ad. Šubrta dne 25. každého měsíce
šestiarchových sešitech a předplácí se na čtvrilet
i s poštovní zásilkou pouze 3 K 60 h. Redakce a ad-
ministrace je v nakladatelství J. Otty v Praze, Kar-
lovo nám. 34 n., kdež možno si vyžádati číslo na
ukázku.
* Tomáš Rebec: Živnostenské právo zakou-
ské se zvláštním zřetelem na změny, způsobené živ-
nostenskou novellou z r. 1907. Nákladem Hejdya
T učka v Praze.
* Dr. Karel Spisar: Elementární praktikum
rostlinné fysiologie. (Knihovna přírody a školy. Po-
řádá prof. Jan Kranich. Sv. 10.) Nákladem M. Prom-
bergra v Olomouci.
lobo leni
lmo a t ven
stártolni einvv tieot olo
daní aoeor věržue
uorole je.amo acli sei ate
aO 19le
A M Š
Radič
Adolf
Vlčkův
Ada
Šubrt
J Ott
Rebec
doktor
Spisar
profesor
Kranich
Francie
Praha
Olomouc
Kara
10
article
vzdálena jen málo hodin od Evropy, ale je ne-
prozkoumána jako nejpustší krajina polární.
Obyvately jsou Berbeři, kteří si zachovali ze
všech kmenů největší čistotu racy. Jsou vysoe
a silní. Jsou nesmírně žárlivi na svou svobodu
a neodvislost. Nepodrobují se žádné muci
jsou proti každé změně a každému pokroku.
Sultán netěší se u nich nijaké autoritě a mus
býti donuceni k placení daní. Byli vždy obáva-
nými mořskými loupežníky. Aby se Španělsko
chránilo před piráty, zmocnilo se Presida.
Poslední zprávy.
Večer došlé zprávy líčí situaci ve Španěl-
sku stále hrozivěji. Do Barcelony, ježje
zcela odříznuta od ostatního světa, bylo vysláno
sle dm plluků. Madridské nádraží je obsazeno
a nevydávají se jízdní listkydo Barcelony. Tléž
spojeni e Prancří je pře r u š e n
Všechny barcslonské žurnály jis o u po-
vla členy, Mévto je bez osvětleng. C i v ít l n
guverněr barcelfonský se por d
kovak borzV menááog sludslnso de
O situaéi v Kalalonii ozňamuje dnešn
»Matin« z pohraničního města Carběre
V Norbonu zvolal železniční úřadník franeouz-
sky: »Cestujfeilm do Blarcslony s
oznamuje, že spojení od hranic j
přerušeno,s ed ožslěnnne.
V Port Vendresu je telegrafní služba zne-
možněna, V Carběru stoji vlak plný Španělů.
kteří se nemohou již vrátit domů.
„Z Port Bon, odkud vede tunel přes hra-
nice, se oznamuje, že revoluční sed lá e
katalonští ve vesnici Perelada z apáliil
most a úplně zničili železniční s po-
jení. Středisko revolučního hnutí je ve
Figuerasu.
Berber
Španěl
Blarcslon
Evropa
Španělsko
Barcelona
Kalalonie
11
article
Sedláci jsou rozzuřeni tím, že pluk z je
jich kraje byl u Melilly téžce postižen a prolo
nechtějí pustiti své syny do Marok ka
Cestující z Barcelony přijedší na francouzské
branice, vypravují, že všechno spojent je zni-
čeno, že kavalerie projíždí ulice m
a nemilosrdně seká do chodců.
Censura, neproponští zprávy. Jí zdn
pluk měl se z Valencie odebrati do Barcelony.
Vlak musel zastaviti před Barcelonou, nebot
koleje byly vytrhány dělniky. Vo
jáci vystoupili a obořili se na revolucionáře.
Pověsť o utvoření nového ministerstva z
předsednictví generála Weylera nenalezá
O neuvěřitelném řádění, španěli s ke
censury oznamuje »Daily Telegraph« z Bi-
srrilzu: Ani jediný telegrafní úřad v Madridě
jiných městech nepřijímá zprávy, jež obsa
hují sebe menší narážku na Me
lillu a události ve Španělsku, Z-
silky rovněž se zadržují. Ministr vnitra pohrozi
telegrafní agentuře Fabra, že j
potlačí, bude-li posllati poštou vládě nepři-
znivé zprávy.
Vláda pronásleduje i konservativní listy.
již proto, že přinesly článek se silně tištěným
nápisem »Události v Rifu«. Ředitelové žurnálů
madridských radili se o záméru, vůbec za
staviti vydávání novin, neuveřejňovs
ničeho o válce, nebo se verejně posta-
viti na odpor s obrátiti se ke
králi. Proti ministru vnitra, jemuž řikaji
»Malý Trepav«, panuje velké rozhořčení. Za-
bývá se plánem hromadného vypo vě-
zení všech cizozemských korre-
spondentů. Král Alfons je proti tomu, sle
ministr vnitra prohlásil: »Teď jsem já jediným
madridským korrespondentem!«
víry.
Weyler
Alfons
Maroko
Barcelona
Valencie
Bi
Madrid
Španělsko
Daily Telegraph
Fabr
12
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 29. července. (Prof. Arn. De
nis o poměrech rakousko-uher
ských.) Proslulý historik, Arnošt Denis, uve-
řejnil v „Revue du mois“ svou přednášku o zá-
pasu srbského národa za svobodu. V přednášee
té dotknul se i poměrů v říši rakousko-uherské.
Rakousku — praví prof. Denis — dán dějinam
kásný úkol, býti strážcem Evropy proti Výcho-
du. Ale Rakousko špatně plní svůj vznešený
úkol, když doma Slovany jen utlačuje. Stává se
v tom až tak malicherným, že v úřadní statistice
počet svých Slovanů snižuje. Neštěstím Rakou
ska je domněnka, že má poslání zgermanisovat
neněmecké národy ve svých hranicích. Tate do-
mněnka vedla Rakousko kuv porážkám u Ma-
genty, Solferina i u Sadové. Rakousko může se
úspěšně rozvíjeti jen na půdě federalismu.
Dualism, jenž měl dle úmluvy mezi Beustem
hr. Andrássem zabezpečiti v Rakousku nadvládu
německého živlu a v Uhrách hegemonii Maďarů
oslabil obě poloviny říše, poněvadž se stal hro
bem duševního i hospodářského života. Prof
Denis uznává jednotu jihoslovanských národů.
profesor
Arn
Denis
Slovan
Tate
Dualism
Beust
Maďar
Praha
Rakousko
Evropa
Ma
Uhry
13
article
Ale tato jejich jednota byla rakouskými vládami
uiměle rozbita dle hesla „divide et impera!“ Aby
se Slovanům mohlo upírati rovné právo s Něme
a Maďary, snášejí se na jejich hlavy nejpodlejší
pomluvy, jimiž se ospravedlňují hřichy na Slo
vanech páchané ve Vídni, v Pešti i v Záhřebě
Monstrum v politických dějinách je uherský vo-
lební řád, jenž umožňuje, že 11 milionů oby-
vatelů státu uherského mů v parlamentě 36 po
slanců, ale 8 milionů Maďarů 344. Pisatel roz-
bíná podrobněji pronásledování nemaďarskýeh
poslanců a novinářů, násilné postupování ma-
darské vlády proti samosprávě království chor-
vatského, zneužívání škol a soudů na úkor ne-
maďarských národností. Z vlastní zkušenosti vy-
pravuje, jak kdysi jakýsi Maďar v jižníchUhrách
jehož se srbsky optal na cestu, na něho poštval
psa. Korunou politické moudrosti maďarské vlá-
dy je nynější srbský proces v Záhřebě. Jest prý
to důstojné „finale“ ve státě, v němž četnici
bijí pažbami ručnic staré ženy jen proto, že ne-
rozumějí maďarsky, ve státě, ve kterém „Mag.
Maďar
Mag
Vídeň
Pešť
Záhřeb
Slovan
14
article
Hirl.“ směl r. 1894 psáti: „Škoda, že nesmíme
lidi nahodávati na kůly; tak by se nejsnáze roz-
řešila rumunská otázka.“ Ale za našich dob jest
už těžko zničiti celý národ. Maďaři se síce
o to pokoušejí, ale zklamou se . Hromadí tím zá-
palné látky jen proti sobě a až jednou vybuch-
nou, zničí je. Maďaři snad by se udrželi, kdyby
se v čas vrátiti na cestu politické zdrželivosti,
rozumu a lidskosti, ač není-li už pozdě.
Z Terstu, 27. července. (Slovinské
školství v Terstě.) V sobotu konala se
zde neobyčejně četně navštívená slovinská ve-
řejná schůze, v níž rokováno o školských po-
třebách terstských Slovinců. Ve schůzi byli
přítomni, jak zjistil předseda Krek, slovinšt
rodičové, kteří už pred 5 lety podpisovali žá
dost, aby se pro jich děti zřídila slovinská škola
Rodičové sestárli, jich děti dávno dospěly muž
ných let, ale slovinské veřejné školy není v Ter-
stě podnes! Počet slovinských školních dětíse
za minulých 5 let zdvacateronásobil, ale panu-
jicí v městě vlašská strana tvrdí dnes, jak
tvrdila před čtvrt stoletím, že Slovincům nent
školy třeba, že jim nenáleží.
Maďar
Krek
Slovinec
Terst
vlašský
15
article
Hlávním řečníkem byl posl. dr. Rybár
jenž podrobně vylíčil dlouholetý boj terstských
Slovinců o školu a ukázal, jak vídeňská vláda
stejně, jako Vlachové, úmyslně zanedbává po-
třeby lidu slovinského. Na slovinskou školu r
kouský stát nemá poněz, ale ministerstvo vněj
ších věcí zakládá za rakouské peníze v lla š s. k
školy v Klbanii, které útěšeně rozkvetáj
na prospěch obchiodů itálského, jenž souistávně
vyllačuje z Albanie obchod rakouský, Jediným
úspěchem slovinských poslanců je to, že vlád
po dlouhém otálení se odhodlala převzíti na
sebe plat pěti učitelů na matičné (cyrillo-met
dějské) slovinské škole v sv.-jakubském před
městi. Škola talo jest však vzdálena od střed
města a může pojmouti sotva desátý díl vš
školní mládéže slovinskě. Kam se maji uchýli
ostatní děti?. Mají na vybranou: buď do měst
ských škol vlašských, nebo do státní školy ně
mecké. Ve vlašské skole ditě neuslyší celý ro
slovinského slova; z vlašských škol vycházej
renegáti, nejhorší nepřátelé svého národa. V ně
mecké stální škole vyučuje se aspoň několik
hodin v týdnu slovinštině a dětem přiznává s
úřadně slovinská národnost. Terstským Slovin-
cům nezbývá tedy jiného, než posílati zatím své
děti do škol německých, ovšem dokud síkč
místo a budou je tam přijímati.
Z Pešti, 27. července. (O snova bosen
ské ústavy.) Uherské ministerstvo obdržel
od bar. Buriána osnovu příští bosenské ústavy
ale peschválilo jí. Osnova poskytuje prý bosen
sko-hercegovskému sněmu taková práva, s nimi
uherská vláda nemůže souhlasiti. V zasvěcenýc
kruzích se tvrdi, že bar. Burián osnovu zasla
uherské a patrně také rakouské vládě jen pr
forma, že jejich námitek nebude dbáti a osno
vu uzákoní prostou oktrojírkou.
doktor
Rybár
Vlach
Burián
Albánie
Slovinsko
Pešť
16
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
edo V Praze, 29. července.
eil eon Darovaný bosenský les.
Historka o 1150 ha. lesa, jejž bar. Bur
án jako vrchní správce Bosny a Hercegoviny, da-
roval hulánskému poručíku, begu Biščevičí, stá-
vá se stále zajímavější. Jeden z vídeňských listo
obdržel z Bosny o té věci nové podrobné zprávy
Z nich vychází na jevo, že darovaný les pro-
stírá se ve dvou sousedních okresech, petrove-
ckém a krupském. Větší část, 800 ha, lež
v okrese petroveckém, ve kterém Bišče-
vič neměl nikdy nijakého majetku a tedy tak
nijakých poddaných (kmetů). Jeho kmeti ne
mohli tedy míti ani užívacího práva na tuto čás
darovaného lesa a Biščevič se nemůže práva toh
dovolávati. Pouze v okrese krupském, v obci Go-
rinji, bydlí stedm kmetů bega Biščeviče, kteř
spolu s několik sty jiných oby va-
telů tohoto okresu měli právo na požitk
z lesa. Biščevičov! kmeti samí neměli nijakých
výhradných práv na darovaný les. Nároky Bišče-
vičovy na les vůbec nebyly úřadně zkoumány
před darováním lesa. Také později ani jediný
z místních obyvatelů a vyslechnutých pamětní-
ků nesvědčil ve prospěch práva Biščevičova
Obyvatelstvo o darování lesa nemělo ani po-
tuchy, dokud nepřišla komise, jež měla vytýčit
meze darovaného lesa. Ani nejstarší lidé z ce-
lého okresu se nepamatují, že by ona darovan
lesní půda náležela nějakému soukromníku at
před okupací, nebo po ní. Teprve když obyva-
telstvo obcí, rozložených kolem darovaného lesa.
podalo zemské správě bosenské protest proti da-
rování a noviny počaly uveřejňovati zprávyo
štědrosti bar. Buriána, zemská vláda nařídila
vyšetření celé věci a sice teprve v čer v e n-
Biščevičit
Burián
Praha
Bura
Bosna a Hercegovina
Bosna
Biščevičov
ha
17
article
Jak Poláků v Prusku ubývalo.
Jak Poláků v Prusku ubývalo.
Edv. Czynski vydal statistickou studii
„Polska v číslicích“, v niž se porovnává nynější
počet polského obyvatelstva s bývalým. Jeho vý
počty leckde se rozcházejí se statistikou úřadní
ovšem z důvodů, dohře známých i Slovanům ra
kouským. Pisatel svými studiemi zjistil, že pol-
ský živel zaniká v obvodech královeckém a gom
binském v Prusích. V onom bylo r. 1887 ještě
16.46 Poláků, r. 1906 pouze 14.9; v tomto
bylo r. 1867 ještě 21.1% Poláků, r. 1906 pouze
16.7. Poláci ve vých. Prusích jsou evangelici
a rychle se poněmčují. V okrese oleckém bylo
r. 1825 Poláků 79.9%, nyní jich zbylo pouze
37.9%. Ve východním Prusku, v provinciích
slezské, poznaňské, východních a západnícl
Prusích a v Pomořanech je celkem 9,083.431
obyvatelů a z nich 3,214.249 Poláků. V celém
Německu je Poláků 3,510.868. Zajímavý je také
poměr židů k Polákům. Tam, kde Poláci jsou
ve většině a jsou panujícím národem, t. j. v zá-
padní Ilaliči, židé se přihlásili šmahem k obeo-
vacímu jazyku polskému. Ve východní Ha-
líči, kde většinu má lid maloruský, židé se při-
hlásili velikou většínou k obcovacímu jazyku
německému. V Prusku všichni židé, žijící
mezi Poláky, jsou ovšem Němci.
Polák
Prusek
Slovan
Prus
Němec
Polsko
Prusko
slezský
poznaňský
Pomořany
Německo
Polák
18
article
Carova návšlěva u prince Jindřicha.
Při svém přistání u německého břehu před
Hemmelmarkem musili býti všichni členové car-
ské rodiny, vzhledem na nízký stav vody, do-
nešeni námořníky na břeh. Ani čluny s malým
ponorem nemohly až ke břehu přiraziti a o jiná
opatření nebylo postaráno. Počasí bylo ošklivé
po celou návštěvu. Caraká drůžina navštívila
zámek Vilémův Gottorp a prohlédla si jej. Cae
s chotí pořádali včera večer na yachtě své ho-
stinu na počest prince Jindřicha a jeho choti
velkověvodkyně Hessenské, prince dánského Val
demara a Battenbergské princezny Loujsy. Dnes
ráno carští manželé pokračovali z Hemmelmarku
v cestě své do Francie i Anglie.
Carův
Jindřich
Gottorp
Val
Francie
Anglie
19
article
oe
Nesnáze Persie.
Sesazený šach opustí 2. srpna Teheran a
přesídlí za ruského doprovodu na Krim, kde se
ubytuje na statku jednoho ruského generála.
Bývalý šach není prý apanáží mu vykázanou —
12.000 K. — spokojen, ač bude míti i příimy
z obrovského svého jmění soukromého. Ostatně
vede s vládou spor též o korunní klenotya
statky státní, z nichž až dosud výnos měl. Pe
ská vláda doufá sněm do měsíce svolati. Jes
nejvyšší čas, neboť státní pokladny jsou prázdny
a půjčky smějí býti jen se souhlasem sněmu
uzavřeny. Peněz jest zapotřebí zvláště na v
jenské výpravy různých kmenův, kteří jsou
žárlivi na úspěch Bachtjarů. Možná, že budou
banky požádány, aby poskytly zálohy na krát
kou dobu.
Situace v Ardelilu, kde se stoupenci býv
a nynějšího šacha zuřívě potírají, jest v e ! m
vážná. Stoupenci bývalého šacha vykonávaj
tu veliký terror a úřady nynější jsou bez
mocny. I v Tavrizu zavládla opě
úplná anarchie. V Kereši došlo na krvav
srážky, když byla zachycena“ tajná korespon
dence šáchova s jeho stoupenei.
Tvrdili jsme dřive již, že talo ústavní strana
perská, kteráž nyní po vítězství svém dosarzuje
všude vojenské soudy, hromadné rozsudky smr
vynášeti dává, ale svolání parlamentu stále o
kládá, postupuje v dorozumění s Německem.
A skutečně nová vláda perská chce nynl ji
ruské instruktory ve vojště nahraditi n ěm
ckými.
Ruský prozat zástupce Sablin i nový ruský
vyslanec Poklevskij, jenž záhy do Teberanu
přibude, dostali však rozkaz, chrániti důrazn
práva ruských poddaných, také co do konce
železničních i co do obchodu, jehož váznutím
Rusové značné trpi
Sablin
Poklevskij
Rus
Persie
Ardelil
Německo
Teheran
20
article
Bestiální vražda děck
Bestiální vražda děck
la Lankratl.
lě jo
Veškeré obyvatelstvo Pankřáce za Vyšehradem
bylo včera odpoledne nesmírně vzrušeno bestiální
zločinem, jemuž za oběť padlo palnáct městců star
nemanželské dítko nádennice Marie Perndto v
Ubohé nemluvně vlastním otcem byl
nškrceno.
O případu tom, úžas vzbuzujícím, dovídámes
tyto podrobnosti: V domě č. 441 na Pankráci bydlel
ve společné domácnosti 23lelý truhlářský pomocní
Ladislav Paller s Marií Perndtovou, která
mu v květnu minulého roku povila hošíka, jemuž
na křtu dáno jméno Ladislav. Dítě narodilo se z
velmi nepříjemných domácích poměrů, nezažilo žád
néno vlídného ošetření, nebot rodičové považoval
dítě za velmi nemilou přítěž.
Patrně po dlouhých úvahách, jak by se nemluv-
něte zbavil, přikročil Paller včera ku provedení be-
stišlního zločinu.
Po druhé hodině odpolední odnesl hošíka n
procházku a o třetí hodině byl hošík před dvetmn-
bytu nalezen mrtvý.
Paller dítě uškrlil, mrtvolu ke dveřím položí
a na ní lístok a límto obsahem: „Dílěti na onom
světě lépe se povedel
Mezitím, co se všech stran sbíhali se lidé, aby
spatřili mrtvolu nešťastného dítka, vrah prcha
z Pankráce.
Ve chvíli rozeslány oběžníky na veškerá poli-
cejní komisařství s popisem vraha za účelem jeho
vyhledání, ale již o čtvrté hodině odpolední došla
ze zižkovské čotnické stanice zpráva, 2e se tam Pal-
ler přiblásil a udal, že na Pankráci uškrtil dítko,
Jakmile z Pankráce došlo potvrzení o tomto udá
ní, byl Paller zatčen a v poutech dopraven na poli-
cejní komisařství v Nuslích, odkudž byl večer odve-
den k trestnímu souduz da vazby.
Také Perndtová byla zaičena, poněvadž jev
podezření, že se vražda stala s jejím souhlasem.
Uškrcené dítko bylo velmi silné, vyvinuté, dobfe
živené Na hrdle jsou oděrky po nehtech, které ne-
božátku vlastní otec zaryl a a e
Perndto
Paller
Perndtová
Ladislav
Pankrác
Nusle
V dům
21
article
Mezinárodní závody v Lucemburku
Mezinárodní závody v Lucemburku
Bylo již sděleno, že mezinárodní závo
v Lucemburku koná se dne 1. srpna
tady v neděli, od časných hodin ranních
Je postaráno o to, aby výsledek závodu, k ně-
muž s napjetím hledi nejen sokolské naše kruhy
ale i celá česká veřejnost, šťastná dosavadním
úspěchy našich borců, znám byl již v neděl
večer nebo v noci v Praze i tehdy, kdyby sna
jinak závod dopadl, než je vytouženým našín
sníí
přáním. v élaž ne
Čeští závodníci a jejieh výcvlk.
Ve zprávách o odjezdu závodníků českých
bylo již sděleno, že v eelku je to se d mi-
členné družstvo, které jest výkvětem českéh
boreetva a vede je sám náčetník České obee
sokolské dr. Jindřich Vaníček.
Jsou to bratří: Erben Frant, společn
cvičitel Č. O. S., bývalý náčelni« Sokola v Plzni
Czada Josef, ze Sokola pražského, I. pře
bornik Č. O S. při posledních závodech Č. o
S., Karel Starý, náčelník Sokola z Poděbrad
II. přeborník Č. O. S. z posledních závodů
MUC. Frant. Mráček člen cvičitelského
sboru Sokola pražského, M a chovský Fr.
cvičitel Sokola v Ml. Boleslaví, Dudek Rud.
náčelník Sokola na Král. Vyšehradě a Šte
ner Ferd., učitel tělocviku v Poltavě na Rusi
Křest mezinárodního závodu mají za sebou
bratři Erben, Czada, Slarý; bratří Šteine
Dudek, Mráček jdou do něho poprvé.
doktor
Vaníček
Josef
Stará
František
Mráček
Dudek
Král
Rus
Erben
Czada
Slarý
Štein
Lucemburk
Praha
Č . O . S
Č . O S
Francie
Boleslav
Vyšehrad
Poltava
Sokol v Plzeň
Sokol pražský
Sokol z Poděbrady II
Sokol
Erben František
22
article
Čtenářům naším jistě tkví ještě v pamět
slavné vítězství, kterého naše družstvo sokolské
na ráz dobylo v mezinárodním závodě r. 1907.
Až do té doby měli přebornictví po tři-
kráte Francouzi.
Vstupem našich byli zatlačení na míst
druhé. Vitězství našich borců spočívalo v tom
že nejen na nářadí se vyrovnal
všem cizím družstvům i Francou-
zům, ale v tělocviku prostém (skoku,
běhu, vzpírání břemen) je daleko překo-
nali. Naši borci sokolsti vynikají tedy vše-
strannostl.
Tentokráte závoditi budou za daleko ne-
příznivějších podminek. Přibyl jim
v italském družstvu rovnocenný, ne-li nebezpe-
čnější soupeř než Francouzi.
Francie vysílá prvých 8 borců, které vůbe
Unie Gymnastů má. Jsou vybráni z 219 závod-
níků, kteří závodili o postedním sjezdu Unie
30. května t r. v Angersu. Závodili ve cvicích
mezinárodních.
Francouz
Přibyl
Francie
Angers
23
article
Přísný závodní řád.
Nejkrutéji dopadne však na naše závodníky
jiný závodnl řád než byl r. 1907. Jest totia
bslcrv
příz'nivější borcům nářadovým a mé
ně příznivý pro tělocvik prostý.
Roku 1907 bylo možno dociliti na každém
nářadí 20 bodů a v běhu, skoku i břemenech
také po 20 bodech. Letošní závo dn
řád ponechává po 20 bodech na nářadí, za to
pro běh a šplh, ač žádají se tak obtižné vý-
kony, jako běžeti 100 metrů za 11 vteřin a
10 m. vyšplhati bez přírazu, 2krát po 5 m. bez
zastávky, jen 15 bodů.
Za to zase snadný skok 130 cm. od země
čítá také 15 bodů.
Našim tedy pranic nebude platna převah
v prostém těloeviku. I když dosáhnou nejvyš-
ších výkonů na běhu a šplhu, ztrácí družstvo
60 bodů proti r. 1907. A na skoku není jim
nic platno, že skáčí všichni 150 emí, když jen
130 em. pofřebují. Jdou tody do závodu mno-
hem nebezpečnějšího než r. 1907.
Ukol závodu.
Závodí se jedním evikem povinným a jedním
volným na hrazdě, bradlech a kruzích, v běhu
na 100 m. v šplhu na 10 m., skoku do výše
130 cm a v pětí oddílech cvičení prostných.
Závoditi bude drůžstvo: francouzské, bel-
gieké, lucemburské, italské, slovinské a české.
Madaři tentokráte nezávodí. Dle zpráv ze Slo-
vínska bude i slovinské družstvo výborné.
Závod se koná před soudcovským sborem,
sestávajícím po dvou za každý sdružený svaz.
St
centimetr
24
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— O německých podminkách smíru v Če-
ohách uvažoval 28 t. m. svobodomyslný orgán
jihočeský. Za základ úvahy své vzal německý
program, loní 24. října německými poslane
v Praze přijatý a usnesený, a pak jej posuzoje
měřitkem dohodovacim. V oboru otázky jazy-
kové zamítaji »Jihočeské Lisly« požadávek reci-
prokční rovnoprávnosti smyslu německéhoa
žádají úplnou a naprostou rovnoprávnost celko-
vou. Pro reformu samosprávy žádá český list
českobudějovický ochranu národních menšina
zákonný základ pro jich volný vývoj; pro obor
menšinového školství trvá na zákonné ochraně
skol menšinových a na zákonném opatření proti
znásilňování českých školních dětí v uzavíraném
území. Je na snadě, že v těchto oborech úvaha
je bezvadná, neboť české stanovisko je tak pro-
pracováno, tak všeobecně známo a tak zakoře-
něno, že v národním táboře českém není tu
třeba obavy o vadný krok. Další úvaha jiho-
českého orgánu svobodomyslného však nabádá
ke zvýšené opatrnosti při každém slově. »Jiho-
české Listy« napsaly totiž o německém poža-
davku kuriátního veta v otázkách národních :
saby němeští naši krajané víděti u nás dobrou
vůli, i pro to bychom se dali získati, ale zase jen
s tou podmínkou, že bude nejprve spravedlivě
rovnoprávně upraven celý komplex otázek tohoto
bodu se týkající. Při národní povaze Němců nutno
býli opatrným, neboť by se moblo státi, že by do ná-
rodních svých zájmů mohli strhnouti i takové,
které by tam nijak nepatřily,
Němec
Praha
jihočeský Lislo
25
article
Ano, nutno býti opatrným, a proto pozor, sto-
krát pozor na každé slovo! Českobudějovický
svobodomyslný orgán vyřkl tu větu, na kterou
se ještě žádný český pohtik neodvážil, pronesl
větu nedozírného dosahu, větu nad míru nebez-
pečnou a s dosavadním vývojem české po litiky
nesouvislou. Tuto větu nelze nám přijmouti, na-
opak, je nutno hned při první přiležitosti protí
ní se ohraditi. Česká politika dosud veto takové
zamítá, a to vším právem, a na tomto stanovi-
sku dlužno bezpodmínečně setrvati. Dobrá vůle
česká pro zdárnou úpravu národního sporu
česko-německého není lím nijak dotčena; zrovna
dobrá vůle nepotřebuje žádného kuriátního veta,
pod jehož vliv by bylo možno postaviti jedi
státoprávní samostatnost našich vlastí. — Jiho-
český list konečně se vyslovil též o německém
požadavku zákonného stanovení německéko za-
stoupení ve správě země; učinil tak těmito
slovy:
»souhlasíme úplně, ovšem s malou reservou.
totiž, když tato životní otázka bude dle německéh
receptu rozřešena i ve státních a centrálních úřa-
dech v tom smyslu, jako Němci to žadají o
nás.«
Nikoli! Tak se věc nemá! Uznané stanovisko
národní politiky české je i v tomto sporném
oboru česko-německého poměru docela jiné. Na-
prosto není tak jednoduché, jak je vyjádřily
»Jihočeské Listy«. To vše bylo třeba ve vši
dobrotě povědět již dnes. Neniť vyloučeno, že
by projev česko-budějovického listu mohl býti
leckde vykládán jako projev některé národně-
politické skupiny české, zůčastněně ve sborech
zákonodárných, že by způsobil zbytečné nepří-
jemnosti skupině té, a že by zároveň v táhore
německém nebo vládním mohl vzbuditi zdání
so
naprosto klamné. Prineipiis obsta
Němec
26
article
— „Husy na Kapilolu“ slyšel štěbelat člán-
kář děčínské „Tetschen-Bodenbacher Ztg.“, čla
úvahy „Prag. Teblttu.“ o dorozumívacích otáz-
kách česko-německých. A ve svém kritickém
rozboru je zamitl už tímto mnohoslibným za-
lehe
čátkem:
„Kdo pochyboval, že německý lid ještě nyní
je s to, by vytvořil velké politiky, poučil se o lep-
ším z řady článků které vyšly v „Prager Tag-
blattu“. Tam přimlouvá se jakési dalekozraké du-
ševní dítě, které podle celého ténu svých vývodů
asi stojí v poměru stejně blízkém k p. bar. Bie-
nerthovi jako ke mnohým německým poslancům
— řekněme snad určitěji: ke skupině poslanců,
z jichž středu vzat byl německý ministr krajan —
že Němci mají upustiti od své obstrukce v českém
sněmu. Opět se tedy našel Němec, který chce Če-
chům a vládě pomoci z nepříjemné situace.“
Němec
Praga
Bodenbacher Ztg
27
article
A pan redaktor děčínského „všeobecného
oznamovatele“ je neúprosný. Poukaz „Pr. Tag-
blattu“ na možnost ústavního jednání o kraj-
ském zřízení zamitl, protože prý je to fata mor-
gana a možnosti přirážek obecních a okresnich
na daň z příjmu se nevyhýbá; aspoň prý by si
je Němci platili pro sebe a ne „při dělném sně-
mu“ „pro českého molocha“: Sněmu prý potře-
bují Češi a ne Němci, proto prý první krok ke
sblížení musejí učiniti Češi, ale tomu prý slo-
hová cvičení „Prag. Tgblttu.“i neposlouží. Krátce
a dobře: děčínský monitér je pro další boj. Což
s naprostým klidem zaznamenáváme jen proto,
že je vhodno sledovati vlny německého smýšleni
v naší zemi.
Z české techniky. Dne 29. července podrobili
se drohé státní zkoužce z odboru strojního inženýrství
tito pánové: inž. Ludoslav Kledrzy ňski z Pro-
trkova (Ruské Polsko) uznán velmi způsobilým; inž.
Jaroslav Šalránek z Cbarkova (Rusko) uznán
velmi způsobilým; inž. Robert Vachutka z Lu-
kavice na Moravě uznán způsobilým; inž. Miloslav
Hnilička z Kamenice u Strančic uznán velmi
Němec
Čech
Šalránek
Vachutka
Hnilička
Polsko
Rusko
Lu
Morava
Strančice
Praga
Cbarkův