1
masthead
25. prosince 1908. Číslo 355.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
Anglický rozpočet.
Anglický rozpočet.
Z Londýna, 20. prosince.
(Pův. dopis „Nár. Listů“.)
Veškerý zájem politického zápasu v letošna
zímě jest soustředěn na rozpočet a na to, jak
se po případě zachová sněmovna lordů. Deficit.
který musí Lloyd George uhraditi, dosáhne, jak
se ujišťuje, dvanáct až třináct milionů liber
šterl. Mluvilo se až o dvaceti millionech liber,
ale tento obnos zdá se poněkud přehnaným. Děl-
nické pense a výlohy na rekonstrukci lodí jsou
z velké části příčinou tohoto žalostného stavu
a rozpočtové krise.
Vláda sáhne pro dvanáct milionů do kapsy
poplatníků. Jest předem jisto, že liberální mini-
sterstvo bude šetřiti nižších a středních tříd a
přitiskne více aristokracii velkostatkářskou i fi-
nanční. Ale daň, která bude uvalena na pozem-
kové vlastnictví, nemůže vynésti více než půl
druhého milionu liber šterl., provede-li se slibo-
vaný nový odhad pozemkového vlastnictví ve
Spojeném království. Nesmí se však zapomínati.
že tento podník jest zdlouhavý, nesnadný, ná-
kladný a zavdá podnět k nesčetným procesům
proti státní pokladně. S druhé strany všichn
majitelé velkých pozemků, žijící ve městech,
pronajímají svůj majetek a nájemníci musejí
kromě nájemného platiti také veškeré ostatn
dávky dle smlouvy, uzavřené na několik let.
takže celá tíže nových daní, jež hodlají liberá-
lové zavésti, by stihla nejprve nájemce a ni-
koli velkostatkářské milionáře, což by bylo hru-
bou chybou vzhledem ku příštím volbám.
Lloyd George
Londýn
spojený království
5
article
Pomýšlí se také na zvýšení daně z příjmu
u všech značných příjmů z rent a t. d. Nad
125.000 franků renty platilo by se 1 šilink
tři pence z libry šterlinků přijmu a nad určitý
obnos činila by daň dva šilinky z libry (2 franky
50 centimů z 25 franků). Toto zvýšení výneslo
by zase jen půl druhého milionu liber.
Navrhuje se také, což by nebylo valně po-
pulární, uvaliti daň tří pencí z libry na každý
příjem kromě z úřadu od poměrně dosti pro-
střední základny, asi dvou nebo tří set liber
roční renty. Takto by se obdrželo šest nebo
sedm milionů liber šterlinků. Kancléř pokladu
mohl by snad tímto způsobem sehnati pět mi-
lonů liber šterlinků z daně z příjmu, tři miliony
z nových dani na povolení ku prodeji lihovin
asi jeden milion ze zvýšení daně pozemkové.
Kdyby se snížil asi o šest milionů obnos.
věnovaný každoročně na umoření běžného ná-
rodního dluhu, měl by kaneléř pokladu pohro-
madě onen tucet milionů, jichž má zapotřebí.
aby mohl uhraditi výlohy sociálních opatřeni
jako jsou dělnické pense a aby mohl bez obav
očekávati další eventuality.
6
article
Co učiní vzhledem k tomuto rozpočtu lor
Bové? Se stanoviska ústavního je stav následu
1. Lordové nemohou se ujati zákonodárné
iniciativy v záležitostech finančníeb, totiž ne-
mají práva předložiti návrh zákona, směřujíelho
k daním a poplatkům nebo jiným dávkám
2. Lordové nemohou měniti návrh finan-
čního zákona nejen pokud se týče mecbanismu
vybírání obnosů, povolených sněmovnou poslan-
ců, repartice jejich atd., nýbrž i pokud se týče
použití těchto daní.
3. Lordové mohou zamítnouti celý návrh
zákona, obsahující finanční opatření, nebo i za-
mítnouti prostě souhrn finančních opatření, ob-
sažený v návrhu zákona, jehož ostatní část jest
podrobena právu změny se strany horní sně-
movny, k tomu však jest nutno, aby souhrn
finančních opatření řečeného návrhu tvořil ce-
fek, oddělený od ostatní části návrhu.
Roku 1860 předložila sněmovna poslanců
Eorní sněmovně návrh zákona na zrušení po-
platků z papírů, jenž byl lordy zamátnut. Rok
na to shrnula vláda v jedinou předlohu všechna
žinanční opatření, která hodlala navrhnouti a
vsunula do nich také zrušení poplatků z papírů.
Lordové, nemohouce změniti tento detasl před-
lohy, neodvážili se zamitnouti ji v celku a dolní
eněmovna slavila vítězství.
Od té doby skoro již po padesát let odhla-
sovali pairové vždy bez debaty finanční před-
lohy. Budou tedy nuceni přijati příští rozpočet
nebo zamitnouti jej v celku. Jisto však jest, že
horní sněmovna se nikdy nevzdala svého ústav-
jící:
Bové
Lordová
Eorní sněmovna
horní sněmovna
7
article
ního práva, zamítnouti rozpočet, jenž by se
příliš zřejmě jevil jako zbraň některé strany.
Nastává tu vážné nebezpečí, že sněmovna lordů
skutečně zamitne celý liberální rozpočet, jenž
se jí zdá býti příliš socialistickým a kdyby pak
ve všeobecných volbách, k nimž by po zamítnutí
rozpočtu musilo hned dojíti, byla liberální stra-
na poražena, nezničilo by se veto horní sně-
movny, nýbrž jediné privilegium, které ještě
zbývá sněmovně poslanecké.
V nynější situaci, plné nebezpečí pro vše
chny strany, pociťuje se nutnost, připojiti k an-
slickým zákonům brzy prospěšné a rozumné
opatření, jakým jest referendum, které dovoluje
v životních otázkách otázati se národa mimo
všechny politické strany. Které jiné národní
hlasování mohlo by na příklad uspokojivěji roz-
řešiti otázku volebního práva žen, kterou suffra-
geliky tak příkrým způsobem uvádějí na pořad?
A lze rovněž jinak úspěšněji rozřešiti velký pro-
blém alkoholismu? Vysloví-li se většina angli-
ckého národa proti krčmám a alkoholu, budou
všechny strany nuceny se podrobiti a provésti
J. Coudurier.
vůli národa.
J Coudurier
8
article
K zahájení tureckého parlamentu.
K zahájení tureckého parlamentu.
Ee Boluna, 17. prosince.
(Pův. dopis „Nár. Listů“)
Turecké listy oznámily s velkým zadostučině
ním, že turecký parlament obdržel blahopřání ode
všech parlamentů evropských i od dumy. Vyslovily
nad tím velké uspokojení a viděly v tom záruku dal
šího štastného vývoje. Turci mají příčinu ra dovati
se z přátelstvh, jaké osvědčují evropští národové vůči
jejich snaze po obrodě říše, kdežto posud věnovala
Evropa pozornost toliko nepořádkům v Tur scku.
Přátelství toto jest zajisté nejlepší zárukou úspěehu
a rozvoje nového režimu, neboť kdo by ze vdváží
útočiti na režim, který se těší přátelství Evropy?
Posud přispělo přátelství toto mnoho k jeho upev-
nění, neboť kdyby velmoci byly přijaly přeměnu
Turecka nepříznivě a nepodporovaly je odslavením
otázky makedonské, nikdy by nový režim nebyl
nabyl u širokých vrstev lidových, které ještě přílis
nechápou myšlenku ústavy, takové vážnosti, jnké
skutečně požívá a která mu dovoluje pracovati dále
k upevnění ústavy.
Bolun
Turek
Evropa
Tura
Turecko
9
article
Turci však se nesmějí klamati o příčině tohoto
přátelství u mnohých národů evropských. Nebylo to
ani tak vítězství ústavnosti v Turecku, co způsobilo
tuto příznivou náladu, neboť víme ze zkušenosti, že
ústavní forma někdy sloužila k většimu ještě zotro-
čení národů, takže měly důvod litovati někdejšího
absolutismu. Třeba pohlédnouti pouze na Maďaryo
pokrevní přibuzné Turků, jak zběsile řádí ve své
ústavní zemi proti ostatním národnostem. Přátelstv
oněch evropských národů, jež mají v říši otomanské
spřízněné národy, vůči novému režimu, vzniklo z
naděje, že bratři jejich budou žiti svobodněji, než
za slarého režimu. A čím větší jest tato naděje, tim
více se pocítí zklamá ní.
Vedle Anglie jest pro nový režim v Turecku
nejdůležitější přátelství Ruska a slovanského světa-
neboť kdyby Slovanstvo a zvláště Rusko zaujalo
nepřátelské postavení vůči novému režimu, byl by
vydán stálým změnám, kterých by nepřežil a plato-
nické přátelství ostatní Evropy by mu příliš nepro-
spělo. Vlivný politik nového režimu mi pravul: „Kdy-
by se Ruskc dohodlo s Rakouskem, byli kychom
zíraceni. Naše odvaha by zmizela a kapitulovali by-
chom jak v boykotu, tak i ve všem ostatnhn.“! Ale
nejen dohodou a Rakouskem, nýbrž také odporem
proti případné dohodě rakousko-turecké mohlo by se
Rusko státi Turecku velmi nebezpečným.
Turek
Ruskc
Turecko
Anglie
Rusko
Evropa
Rakousko
10
article
Přátelství Ruska, které dodává dnes Turkům
tolik odvahy, záleží v naději, že slovanské národy
změnou získají a to také vyjadřoval telegram dumy
Proto je nutno věděti, co Slovaně v Turecku žádají
Je jisto, že Bulhaři za nového režímu byli hroz-
ným způsobem utlačeni při volbách, jak jsem doleži
v posledním dopise a rovněž Srbové posud snášejí
útisky od Albánců i Turků ve Starém Srbskua
sandžaku novopazarském. Svým chováním vůči Bul-
harům dokázali také přívrženci nového režimu, že
chovají největší nedůvěru k bulharskému obyvatel-
stvu v Makedonii, což se špatně srovnává z jejich
snabou po dohodě s Bulharskem, k níž jim radí
všechny mocnosti, i ty, které by je chtěly dohnati
k válce proti Rakousku. Všichni přívrženci nového
režimu v Turecku shodují se v tom, že balkánská
konfederace jest naprosto nutna jako záruka bez-
pečnosti Turecka proti vnějším zápletkám. Eze však
očekávati, že Bulbarsko vstoupí do této kombinace.
nebo že přispěje k jejinu utvoření, dokáží-li Turei
svým chováním vůči Buiharům v Makedonii, že chtějí
stůj co stůj brániti rozvoji bulharské racy?
Nepovede takovýto postup k novému rozvinui
makedonské olázky aspoň v Bulharsku, kdež byli
rádi, že mohou využiti nové éry svobody v Turecku
tím, že se tam vrátilo mnoho uprchlíků makedan-
ských, kteří prováděli silný vliv na politiku bulhar-
skou a řídili ji proti Turecku? Pokud se lýče Srbska.
jest rovněž velmi pochybno, že by se tam turkofilské
hnutí mohlo udržeti, kdyby srbské obyvatelstvo ve
Starém Srbsku a sandžaku novopazarském stále mu-
silo tolik trpěti. Zurnály bělehradské posud mlčí
Turek
Bulhar
Srba
Albánec
Bulbarsko
Rusko
Turecko
Makedonie
Bulharsko
Rakousko
Srbsko
11
article
hrůzách v těchto krajích, jak je vyličuje srbský list
„Vardar“, vycházející ve Škopiji. Z toho je patrno
jak by se asi změnilo smýšleni, kdyby vše to byle
známo v Srbsku. Jakmile však bude vyřízena olázka
bosenská, nebude možno zachovávati mlčení o tom
co se děje v Turecku
Slované však kladou požadavky tak nepalrně
že odmítnutí jejich by bylo zřejmým důkazem nedo-
statku dobré vůle. Nežádají ani autonomii území
na němž žijí ač by na to měli dle evropských
smluv právo, nýbrž spokojují se tím, že chtějí, aby
ne prováděly vydané zákony, něco podobného tedy
jako v Uhrách. Když nás potřebují, abychom podpo-
rovali jejich politiku, říkají Bulhaři, tu jsme v jejich
očích svobodnými občany, žádáme-li však, co nám
jako svobodným občanům přísluší, nejsme jimi. Ani
Srbové, ani Bulhaři nepožadují žádného zvláštního
privilegia, nýbrž chtějí jen, aby pověstná „rovnost
všech otomanů“ nezůstala mrtvou literou. Přijímají
také vojenskou službu bez jakékoli kompensace po-
litické a nevyhražují si ani, aby tvořili národní pluky
jako Rekově, nýbrž chtějí pouze konati vojenskou
službu ve své zemi a aby nebyli posílání do Asie
Požadavek tento je tím oprávněnější, že i mohamedáni
pokládají posud službu v Asii za trest, poněva
asijské podnebí má velmi zhoubné účinky.
Kdykoli si Slované posud stěžovali, říkalo ze
jim, aby počkali, až bude svolán parláment. Nyní
pariament zasedá. Zklame-li naděje, které se v něj
skládaly, byla radost při jeho zahájení marná, těžká
krise snese se na Turecko a slovanští národové po-
staví se proti němu.
Vanní
Slovan
Bulhar
Srba
Škopija
Srbsko
Turecko
Uhry
Asie
12
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Automobilism.
13
article
K zákonu o povinném ručení.
K zákonu o povinném ručení.
Panská a poslanecká sněmovna udělily nedávno
sankci novému zákonu o povinnosti ručení majetníků
automobilů a jisto jest, že v Rakousku v ne bližšl
době automobilismus bude citelně poškozen, nepo-
užijí-li majitelé automobilů svépomoci proti nebez-
pečí, kterým hrozí nový tento zákon.
O tendenci tohoto zákona a způsobu, jakým na-
byl platnosti, nechci ztrácet zbytečných slov. Nelze
pochybovati, že zákon tento jest koncesí několika ti-
sícům dolnorakouských sedláků, kteří jsou příliš in-
dolentními, než aby silnice v létě náležitě kropili a
následkem toho nesmírně prachem zvířeným trpí
Avšak nejen tito, nýbrž i obyvatelstvo jiných rakou-
ských zemí jest zarputilým odpůrcem krásného spor-
tu automobilového. Tyto tendence dolnorak. sedláků
byly podporovány agitací části dolnorak. poslanců a
nalezly v osobě dv. rady Grünhuta — theoreticky za-
jisté velmi významného právníka — svého zastance
zatím co ministr spravedínosti dr. Klein svůj ostro-
vtip a právnické znalosti vynaložil, aby těmto ten-
dencím místa zjednal.
Grünhut
doktor
Klein
Rakousko
poslanecký sněmovna
14
article
Ale přes to, že zákon tento již působiti počne
existuje přece prostředek, jimž možno neblahé ná-
sledky pro automobilismus paralysovati. Nebezpeč
nespočívá v konstrukci ručení majitele automobilu
od dv. rady Grünhuta vynalezené, ale v neobmezené
výši nároku na zadostiučinění při nastalé nehodě a
náhodě, kterýžto passus ministr práv prosadil. Ma-
jitel automobilu, byť i velmi bohatý, může násled-
kem toho, má-li při výletu automobilem smůlu, při-
jíti o celé své jmění; jest ponechán soudu místa
úrazu na milost a nemilost, neboť výše odškodného
v takových případech určuje se na základě § 273.
civ. řádu soud. dle volného uvážení soudcova. Jaký
pak jest toho následek, lze snadno pochopiti. V Ně-
mecku platí sice podobná ustanovení o volném uvá-
žení soudcově stran škody způsobené, ale s tím ob-
mezením, že maximální výše eventuelní náhrady ško
dy jest pro tento případ pevně stanovena.
Grünhut
Ma
16
article
J. Novák, škeva ulice s4.
J. Novák, škeva ulice s4.
Ministr spravedlnosti stavěl se r theoretického
stanoviska proti tomuto pevnému ustanovení sazby.
snad proto, že v takových případech se obyčejně jed-
ná o bohaté neb zdánlivě bohaté lidí. Takový neob-
mezený soudcovský výměr znemožňuje následkem
toho veskeré pojištění majitele, nechce-li týž platiti
ohromné sumy pojišťovně a činí nemožným, aby ma-
jitel automobilu nesl takové risiko, že při nepatrn
třeba vyjíždce přijde o celé své jmění.
Než přece existuje možnost, svépomocí se lo-
muto nebezpečí ubrániti a pánům zákonodárcům
vzdor jejich theoretickému významu doká zati, že pro
praktické poměry i v právech porozumění nemají.
Ustanovení nového zákona může býti učiněno na-
prosto illusorním použitím zákona o společenstvech
r ručením obmezeným, vydaného dne 6. března 1906.
Použitím jeho odstraní se naprosto nebezpečí neob-
mezeného ručení a ti, již automobilem k úrazu přišli.
takto téměř na prázdno vyjdou, ačkoliv by jinak od
pojišťovny, kdyby zákon pojištění neznemožnil, sluš-
nou náhradu obdrželi. Jest to svépomocí, když ma-
jitel v automobilu skryje se za ochranný plášť zá-
kona ze dne 6. března 1906 a v následujícím chci
vyložiti, jak jednoduchým a naprosto jistým způsu
bem každý majitel automobilu intenci automobilo-
vého zákona illusorní učinili může.
J Novák
17
article
Společnost s ručením obmezeným dle § 1. zá-
kona ze dne 6. března 1906 lze zříditi ke každému.
zákonem dovolenému účelu. Zřídí tedy na př. mn-
jetník automobilu sp. s r. o. pod firmou „J... N ...a
obchodníka, automobil. sp. s r. o.“ a označí jakožto
účel společnosti dopravní potřeby svého závodu, coz
zajisté jest zákonem dovolený účel. Týž zaplatí pro-
střednictvím dvou nebo tři přátel 20.000 K jakožto
společenské jmění a společnost koupí od něho z
20.000 K, které sám zaplatil, jeho automobil. Stane
se tedy majitelem automobilu dotyčná společnosta
tato ručí celým svým jměním, to jest stárnoucím
automobilem, za všechny škody, které automobií
způsobí, zatím co p. J... N. . automobilu svého
jako dříve i dále používá. Ani zástupce společnostl,
ani jiný společník nemohou býti přidrženi k osobnímu
spoluručení. Společnost slane se majitelem automo-
bilu se svým obmezeným ručením. Ve skutečnosti
ručí tedy automobil za způsobené škody.
18
article
Této transakci se stanoviska zákonného odporo-
vati nelze, neboť majitel automobilu, vědom si svého
risika, používá zákona o sp. s r. o. k tomu účelu
pro který týž byl vydán, totiž k tomu, aby část svého
jmění nějakému podniku věnoval a oslatní své jmění
pojistil proti nárokům, které na tento podník by se
činiti mohly. Ani soud ani správní úřad nemohou
proti tomu níčeho namítati. Soud proto ne že mu
rozpuštění sp. s r. o. za určitých, zákonem stano-
vených podmánek přísluší, úřady správní opět prolo
ne, že dle § 86. zákona o sp. s r. o., jen když spo-
lečnost meze své působnosti překročí a když zástupee
společnosti při provozování obchodu nějakého trest-
ního činu se dopustí a při dalším provozování spo-
lečenského podniku opětného zneužití obávatí se lze
Zůstane tedy společnost zodpovědnou majitelkou
automobilu, na níž poškozený hojiti se může; další
regress přísluší poškozenému, ovšem na chauffera.
Zajisté tedy při prvé větší nehodě každá taková
společnost upadla by v konkurs. Než to nemá žád-
ného významu, neb zajisté nevyskytne se soudce,
jenž by konstatoval trestní provinění při insolvenci
společnosti, když někdo splašeným koněm, jehož exi-
stence automobilu podráždila, poškozen bude. Ten
pak, jenž automobilu užíval, může automobilismus
provozovati dále, když zřídí novou společnost s ome-
zeným ručením. Timto tedy způsobem přivésti lze
nový zákon ad absurdum.
JUC. A. S.
19
article
Na horké půdě přikopůu
české obecenstvo slušné žádáme, by první ryze českou
firmu VÁCLAV VLK všemožně podporovalo
a různé oruhy damských látek nakounilo u této firmy.
** Z dánského aulomobilismu. Rozvoj
automobilismu v Dánsku byl od nedávna sevřen
drakonickými předpisy. Tak platil zákon, že po zá-
padu slunce automobily nesmí jezditi na veřejných
cestách. Automobilům byla zakázána silnice, vedoucí
z Kodaně do předních lázní. Automohil se nesměi
objeviti ani v parcích a veřejných sadech kodaňských
K osvobození automobilismu od těchto a jiných pře-
kážek jeho rozvoje se utvořil syndikát, jehož členy
jsou dánský automobilní klub, továrníci a inženýři.
Syndikátu přibyl nyní spojenec v „Dansk Motoru-
nion“, v níž jsou vůdčí kluby automobilní, Dansk
Motor Cycle Club, Lolland Falston Motor Club, Tu-
nea Motorclub a Ellehamclub.
** Belgické stanovisko k francouz-
skému grand prix. Na dotazy brusselského zá-
stupce Auta, jaké stanovisko zaujímají k závodní
stávce, odpověděly belgické továrny takto: Proti
všem závodům jsou Minerva, Melallurgique
Miesse; proti grand prix Pípe a Germain, pro
grand prix jsou Vivinus, Fondu, Imperia, Dasse.
Nagant a Linois. Přátelé grand prix mají tudhíž
Belgti většinu.
Václav
Melallurgique Miess
Dass
Dánsko
Kodaň
Imperia
Cycle klub
Minerva
Nagant
Linois
20
article
Athletika a sportovní hry-
Vídeňská vějička.
Zeit, která jest dobrovolným hlasalelem míněnía
přání Rakouského svazu footballového, navazuje na
brusselský kongres tuto úvahu: „Kongres nepřínesl
Čechům uznání za samostatný svaz, jak doufali. Po
žadavek Čechů nebyl dán ani na pořad jednání. Tolo
jednání kongresu ukazuje jasně a zřetelně, že český
svaz nesmí doufati, že prorazí svou vůli vzdorem
Češi mají nejvyšší čas, aby pomýšleli na společnou
práci s rakouským svazem footballovým, který smířli-
vé stanovisko, jež od jakživa zaujal, jistě zachoví
i nadále. Další setrvání v oposici by musilo Čechům
přinésti koncčně úplné osamocení tím spíše, že angli-
cká amateurská associace dosud nic neprovedla, co
by budilo do budoucna velké naděje a že také ve
Francii jest silná strana, která usiluje o připojení
se k mezinárodní federaci. Comité Francais Interfé-
déral, kterému náleží větší počet klubů, bylo už pro
visorně do federace přijato.?
Tato poznámka svědčí o nenapravitelné nalvno
sti a nevyléčitelné domýšlivosti nejen „Zeit“, nebot
ta není zde než fonografem, nýbrž i rakouského
svazu. „Imperialism“ pp. Abelesa a spol. utrpěl přece
v Brusselu porážku, které nelze zahladiti pštrosímí
mravy. Nechť dirigenti osudů „kdysi rakouského“
svazu ponoří hlavu sebe hloub do sebeklamu, neod
činí fakta, že proti federaci stojí dnes Unie, zbudo
vaná za součinnosti těchže Čechů, kterým další se-
trvání v oposici „by musilo přinésti úplné osamocení.“
Naopak, setrvání v oposici jim přineslo spojenectví
Francie, amateurské Anglie a za nedlouho, bohdá,
Čecho
Čech
Tolo
Francie
Brusel
Anglie
Comitý Francais Interfé
22
article
i další, Nechceme pochybovati o smířlivosti lžirakou-
23
article
ského svazu, ani zkoumati ideálnosl jejích pohnutek,
ačkoli pokladníci čelných vídeňských klubů při se-
stavování bilancí za podzimní sezonu bolestně po-
hřeší tisícové položky „výnos zápasu se Slavií“a
uznají, že svatodušní vítězství koalice Abeles Maisí
přišlo klubům po čertech draho. „Nejvyšší čas“ na
společnou práci s rakouským svazem footballovým
však dosud nenastal. A doufáme, že mnoho vody
uteče ve Vltavě, která zatím dávno a dávno bude
zregulována (za pomoci státu, který tak pomalu hýbá
měšcem na české věci), než se někdo bude smětv
Čechách odvážiti ku pouhému poukazu, nerci-li apelu
na vídeňskou smířlivost. Neboť „neprorážíme zvým
vzdorem“ — jak našemu bojí říká „Zeil“ — ledaja-
kou „vůli“, nýbrž trváme na skutečnosti nad slunce
jasnější, že jsme samostatný národ, jenž dovede, chce
a má právo spravovati si sám svůj sport a repre-
sentovati jej sám i proti cizině. Dokud
toho neuzná rakouský, recte německo-rakouský svaz,
plýtvá zbytečně smířlivostí a slohovými sladkostmí,
elkáokase
nábytku
všeho druhu za příčinou inventury
za ceny značně snížené.
JOSEF DVOŘÁK v Praze,
Václavské nám. č. 33, vedle hotelu Štěpán.
3so
Různé.
Abeles
Zeil
Dvořák
Štěpán
Vltava
Čechy
Praha
Václavský já
Slavia
24
article
** O sportovním životě na amerl-
ckých vysokých školách přednášel v beř-
línském vysokoškolském spolku sportovním tajný
rada prof. dr. Zuntz (známý fysiolog). Tresť jeho
vývodů jest asi tato: Nikde nelze pozorovati vliv
sportu na ostatní život tak, jako v Americe, kde jest
sport pěstován s intensitou, která nemá jinde rovné.
Také na vědeckém poli, pokud se sportu týče, jsou
Američané před ostatními národy, poněvadž fysio-
logický vliv jednotlivých sportů studují již dlouhá
leta. K samozřejmým zařízením každé americké vy-
soké školy náleží, právě tak jako posluchárna a la-
boratoř, gymnasium tělocvičné, které slouží
také studentským schůzím a rozsáhlá vhodná hříště.
Příznivá poloba universit zpravidla na blízku men-
šího města v krásné krajině poskytuje všechny pod-
mínky, usnadňující pěstování studentského sportu.
profesor
doktor
Zuntz
Američan
Amerika
25
article
Účitelé tělocviku a sportu jsou studenty i ostatním
učitelstvem stejně váženi jako profesoři různých obo-
rů vědeckých. Aby vědecký prospěch studentů netrpěl
pěstěním sportu, jest na universitách uslanovení, že
sportovně mohou zastupovati universitní barvy pouze
studenti, kteří vykonali své zkoušky. To, že vědecká
i tělesná výchova jdou spolu ruku v ruce, zabraňuje
vznikání vědeckého proletariátu, ačkoli návštěva vy-
sokých učilišť v Americe jest poměmě větší, net
v jiných zemích. Tělesná zdatnost uzpůsobuje ameri-
ckého studenta ke vstupu do každého povolánía
otevírá mu mnohé prameny vedlejších příjmů (z nichz
čerpali mu ovšem umožňují také domokratické ná-
zory americké, kde nepozbývá vážnosti student, kte-
rý o prázdninách získá službou jako číšník nebo prů-
vodčí na tramwayi kapitálek ku pokračování ve stu-
diích. — Pozn. red.) Avšak i při činnosti vědecké
jako operacích, experimentech, pozoroval Zuntz
příznivý vliv tělocviku na zručnost. Rozhodně popírá;
že by sportovní činnost měla neblahý vliv na ethl-
ckou stránku studentského života. Naopak, student-
ská družnost a chování učinily naň nejlepší dojem.
Amerika
26
article
Za několik desetiletí se rozvinul americký duchovní
živo! tak velikolepě, že — podle přednášejícího —
musí Německo co nejrychlejí odstraniti všechny sla-
biny svého výchovného zystému, nechce-li v boj
národům podlehnouti. — Mimo profesora Zuntze
přednášel prof. dr. Caspari „e ceně tělesných cvičení
pro studenta“. Sport necvičí jenom svalů, nýbra
i nervy a smysly a jest výchovou celého systému
nervového k úsilovné činnosti. Na konec pojedrl
dr. Mallwitz „o dějinách olympijských her“. Podní-
cend přednáškami, přihlásilo se ke spolku ihned 80
nových. členů. Spolek vznikl z hnulí pro akademický
sport. Z popudu jednoho občanského klubu v Berlíně
měl na universitě býti zřízen sportovní sprostředko-
vací úřad, jenž by zjednal studentům levně příle-
žitosť ku provozování sportu v „občanských““ klu-
bech. Sludentstvo se rozhodlo pro samostatný aka-
demický klub, který má peněžitou podporu miinister-
stva vyučování, takže se může spokojiti měsíčnín
příspěvkem 1 marky. Mimo to mu nabídnuty k bez-
platnému použilí „sportovní vzduchové lázně“ a cvi-
čiště Svazu berlínských athlet. spolků.
Zuntz
profesor
doktor
Caspari
Mallwitz
Německo
Berlín
28
article
Hlasy z obecenstva.
Hlasy z obecenstva.
Borové a lithnatné léčební zřídlo
29
article
SALVATOR
SALVATOR
osvěděuje se při chorobách ledvinových
a měchýřových, při dně, cukrovce, ka-
tarrhalních afekcich.
Přírodní železa prostá kyselka.
Hlavní sklad v Praze má: Robert Ender
Frant. Kunerle.
1771
Salvator
Ender
František
Praha
30
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, s datem dneška.
Praha
31
article
Kdybych měl právo dávat zákony, jeder
paragraf by zněl: „Kdokoliv z čistě lidské zvě-
davosti nebo, aby řeč nestála, obtěžovati bude
svého bližního otázkami po zcela soukromých
věcech, do kterých mu dokázaně pranic není —
jest vinným přestupkem zvědavosti a vyměti
se mu trest pokuty od 5—100 korun, dle toho,
do jaké míry zvědavým Dyl.
Paragraí ten především týkal by se otázek
provokačních, t. j. takových, jež zcela určite
čekají jednoho každého z nás, jakmile dnes
ráno vystrčí hlavu z chalupy.
„Co vám nadělil Ježišek hezkého?“
To je prostě provokace, poněvadž tazatel
zřejmě chce z vás vynutit odpověď: „Copak ne-
vidíte moji kravatu?
Právě tak, jako vidí kravatu, vidí i bril-
lantovou jehlici v ni, vidí vaše nové rukavice.
vidí a citi váš výborný doutník — jste-li dámou,
vidí vaše nádherné boa, ještě nádhernější bu-
tony, cíti parfum „Mon secret“ — a přece se
ptá, a tak hloupě se ptá ... co hezkéh o?
Jakoby už někdy Ježíšek opovážil se naděli
něco ošklivébo! Padesát korun pokuty bych dal!
Anebo — na Nový rok, zrovna tak vtipná
otázka:
„Jak jste strávil včera Sylvestra ?“
Především to „včera“ už je zbytečné, a to
„trávení“ Sylvestra teprve! Pravda — člověk
se mnohdy na Sylvestra důkladně otráví, ale co
je komu do toho? Sám má chlapík oči jako
králík, v hlavě jako v zakletém zámku, z kapsy
mu čouhá ocásek herynka, a přece chce od vás
slyšet, jak jste vy bandili a v kolik jste přišli
ráno domů. Na to bych dal už 100 korun po-
Jsem děsně přísný, vím to, ale to pořád
ještě nic není! Jsou ještě horší otázky než Je-
žíšek a Sylvestr, a to jsou otázky každodenní,
notorické.
„Jak se račte? Jak se daří?. Co děláte
lak se máte z“
kuty.
Paragraí
secret
Sylvestr
32
article
Proto jsme tedy půl života prodřepěli ve
školách, abychom, když se sejdem, nedovedl
oslovit se jinak, než takovouto otřepanou otáz-
kou! Jestlipak jste někdy čtli v Homerovi, že
by trojští hrdinové začínali svůj rozhovor: „Jak
se račte, pane Achilles?“, nebo „Co pořád dě-
láte, paní Helleno?
Náhlý soud bych dal na takovéhle otázky
Mnozí lidé nespokojí se jen tím, že se táží
co děláte vy, nýbrž chtějí také vědět, co děla
vaše paní.
„Krájela zrovna nudle, když jsem šel z do-
mova, a teď strouhá asi křen do omáčky —“ od
pověděl jsem nesmírně vážně zvědavému ta-
zateli na elektrice.
Celý vagon se smál, ale mně ne.
A ještě jednu takovou otázku znám at
je nejotázkovatějšl. Jsem přesvědčen, že pání
poslancové hlasovali by do jednoho pro orte
smrti na ni, neboť také jich se týká a zní: „Co
jste nám přivezli z Vídně?“
Každý ví, že nic a nic a nic, že jsou na tom
hůř než když tam jeli „hájit svatá naše práva“
— hlavně v Rathauskelleru — a přece se ptál
Jak jsem řekl: ortel smrti by na tu otázku
odhlasovali.
Homer
Achilles
Hellit
Vídeň
33
article
Vidím, jak se všech stran horlivě se mi př-
svědčuje, že skutečně je cosi shnilého v oboru
našich konvenienčních olázek, ale ať prý tedy
navrhnu něco lepšého, když jsem tekový chytrák
Nic lehčího nad tol Když se s někým
setkáte a řeknete své „Má úcta“, řekněte také
hned: „Neráčím se, nemám se, nic nodělém
moje paní taky!“
Nebo, myslite-li, že nutno začinat otázkou
tedy položte třeba následující: „Vzala byste s
milostivá, podruhé zase svého muže 2“ a pá-
novi: „Vzal byste si ještě jednou svoji ženu?
Tato otázka je totiž velmi časová, nebo
rokováno bylo o ní předevčírem při zavřenýeh
dveřích v jistém ženském klubu, který vůbee
řeší choulostivé problémy a otázky. Povídavost
jedné manželky, kterou ovšem prozraditi ne-
mohu poď hromem zabití a možnosti rozvodu.
sděliti mohu i různé podrobnosti.
Zena mě totiž ujistila, že byla jedinou.
která otevřeně prohlásila, že ač se jí hrozně na-
trápím, že by na konec i po všech těch zkušeno
Zeno
34
article
stech, které se mnou má, si mě ještě jednou
vzala. Všecky ostatní vdané dámy velmi roz-
hodně prohlásily: tu hloupost že provedly jen
jednou v životě... a když by to musilo být už
po druhé, tedy s jiným, ale jen ne s tím jejieh
tyranem.
Víte nyní, pánové, na čem jste! Krom mne
jediného (ale dřív se musím přeptat, je-li to
pravda) odsouzeno bylo celé plémě mužské z dů-
vodů tak vážných, že aspoň některé z nich mu-
sím zaznamenat. Paní X. uváděla na př.: Můj
muž je v celku k vydržení, ale má některé vady.
které přivádějí mne k zoufalství. Když přijde
v noci z hospody domů, zuje boty a bác s nimi
do prostřed pokoje. (Hlasy: To náš muž ne —
ten je zuje přede dveřmi.) Pak si stáhne noční
čepici přes uši, řekne „Dobrou noc“ a kdybych
mu chtěla vyprávět nejnovější novinky, nepo-
slouchá a v pěli minutách chrápe. Strašně
chrápe, až děti budí, ale ráno, když se probudl.
hubuje, že nemohl v noci usnout. (Hlasy: T
náš muž taky — ale svádí to ke všemu ještě
na nás!) A potom! Když se ráno myje — a to
by mě čert vzal — smuchlá mokrý ručník a hod
ho do kouta!
Unisono: „To dělají všichni!“—
Tak se o nás mluví! Před Ježíškem, prosím
Ježíšek
35
article
Do knoflíkové dírky patří na jaře fialky
v létě růže, na podzim chrysanthéma a o Váno
cích?
Dal jsem si tedy do konflíkové dírky vá
noční stromek, abych měl něco časového a takto
ozdoben vrátil jsem se domů.
Dětem se to líbilo, Máry se to líbilo a jer
paní tchyně, která od té doby, co jsem ji chtě
na výstavě vyměnit za gramofon, si nedala ují
poznámku, že jsem ještě horší než ty děti.
Spolknu velmi mnoho — jak známo p
Novém roce mám být zvolen za předsedu všech
hodných lidí — a proto dal jsem si líbit i tutc
poznámku bez další poznámky.
Však se někdo za mne pomstíl
Ani jsem ještě nedomyslil, když se stalc-
Kdosi zaklepal a „stará paní“ běžela otevřít
Mladý žebrák, klacek, že by na zádech unes
Atlasa i se zeměkoulí.
„Že se nestydíte žebrat!“ spustila na něho
„Takový silák, že by moh' skály lámat!“
— „no je, to bych moh', milostpaní — al
když tu žádný skály nejsou!“ odsek
trefně.
Tu máš — to je za ten stromečekl
Mára
36
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
M. Gorkij o Uměleckém divadle
moskevském.
Divadelní týdenník petrohradský „Těatr i Is
kusstvo“ (Divadlo a umění) požádal svého času
Maksima Gorkého o jubilejní článek k desetilet
Moskevských. Gorkij byl churav a nemohl vyhověti
žádosti redakce a teprve nyní vyhověl úkolu nan
vloženému. Z článku pro zajímavost vyjímáme aspoi
několik odslavců.
„Desetileté jubileum = to zní nepříliš slavně
záslužně, přes to však v tomto případě, tak mimo-
řádném, všechen ruský tisk chová se kromobyčejně
vřele a uznale. Je však tolik pochopitelný tento
kromobyčejný zájem, připomeneme-li si jenom, jak
v minulém desetiletí přečasto se přihá zelo, že ze tí
novinářských článků v jednom čísle časopisu prů-
měrně alespoň jeden byl věnován „Uměleckému di-
vadlu“ a jména Stanislavského, Morkvina, Knippe
rové, Kačalova skloňovala se ve všech pádech, tkvěla
na všech ústech.“
„Umělecké principy, které vnesli Moskovští do
tvolení scénického, které hájili vřele a pro něž pod-
sloupili i mnohý úporný zápas, dnes jsou již skvěle
obhájeny a aspoň mlčky uznávány i největšími bý-
valými odpůrci. Theoric o jednotně náladě, princip
všeobecného ladu, úplného vzdání se o podčinění
individuality herecké celku i vnitřní ideji hry, to
všecko, proč ještě včera bylo nutno mnoho zápasiti.
platí dnes za axiomn.
„Moskevské divadlo dalo počín, zahájilo a vy-
tvořilo epochu. Proto má svůj význam, vzpomenout
výročí deseti let, kdy zahájena epocha, jež se nyn
již zřetelně rýsuje. Již dnes někteří kulturní histori-
kové ruští rozdělují vědomě historii ruského diva-
delnictva na jednollivé periody — od Volkova do
Ščepkína — od Ščepkina de Stanislavakého, A je
M Gorkij
Maksim Gorký
Gorkij
Stanislavský
Morkvin
Knippe
Kačalův
Volkův
Ščepkin
Stanislavaký
moskevský divadlo
37
article
zcela na místě směr, v jehož čele jako spisovalel
stojí Čechov, jako režisérové Němirovič-D an
čenko Stanislavskij a jako herci Stani-
slavskij se svojí nevelkou, ale vybranou skupi-
nou, tento směr zváti historickým na vždy a typickým
pro naši současnost. Čechovské drama je náladové
a odkrývá psychologické hloubky i jemnosli, o nichž
se nám dosud nezdálo. Divadlo „Stanislaveů“ zjem-
nilo tuto oblasť dramatu, dovedlo se povzněsti k je-
jím výšinám, dovedlo tragedii současné duše dáli nej-
věrnější výraz. Jakoby doplňkem a velikolepým zje-
vem „divadla dynamiky“ Moskovští dali nám
„divadlo statiky
Poměrně malé a nepatrné jubileum, ale idejně
mnoho znamená a již v tom, že oslavují je všichni,
spočívá jeho radost, úspěch, sláva, vítězství. Nepa-
trně, nepozorovatelně začínala odhodianá družinav
nioskevském loveckém klubu a že její hra v něko-
lika letech dobude celé Evropy, nikdo netušil. Dnes
celá Rus, milující pravdu a krásu, milující svobodu
umění a svobodu národa zároveň, vzdává hold svým
Moskevským, na něž právem je hrdal“
Čechov
Němirovič
Stanislavský
Staňa
Nepa
Evropa
Rus
svoboda uměný a svoboda
39
article
V Teubnerově vydání vyšla kniha Gustav
Pfannmůllera „Jesus im Urteil der
Jahrhunderte“, o níž zahraniční kritika něme-
cká vyslovuje se s neomezeným uznáním a netají
se částečně podivením, že aspoň pokus o thema tak
lákavé a vděčné nebyl učiněn již dříve. Kniha Píann,
müllerova na dlouhé historické poutí od dob apošto-
lův až po nejnovější dobu (do konce XIX. století
sbírá úsudky o Kristu a jeho učení, jak se vytvářely
u jednollivých národů. Je tu pečlivě, syslematicky
vědecky sebrána, přesně glossována a duchaplně
rozvržena i střízlivá kritika, i plamenný mysticismus,
i snivý a nadšený obdiv, náboženský zápal, i tvrdé.
smělé, cynicky zaostřené odmítavé standvisko —
stoupenců i protivníků Kristových, pokud to byli je-
nom v různých stoletích a u různých národů licé
význemání, kleří mohli, chtěli a dovedli říci něco pod-
statného, věcného a svého. Každé hlavě přidává ně-
mecký autor výborný priléhavý historický reliel.
osvěllující ráz epochy historické, mravů, úroveň kul-
turní, sociální atd, z míž určité nezírání na učen
Kristovo vytrysklo.
Teubnerův
Pfannmůller
Jesus
Píann
Kristův
Urteil der Jahrhunderte