2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
25. prosince 1908. Číslo 355.
4
article
Z Turč. sv. Martina, 23. prosince. (P ro-
ces posl. Ivánka.) Slovenský národní po-
slanec, dr. Milan Ivánka, byl před časem od-
souzen prešpurským soudem na rok vězení
1000 K pokuty pro obsah svých kandidátníeh
řeči, v nichž státní zástupce shledal, jak oby-
čejně, pobuřování proti maďarské národnosti.
Dr. Ivánka odvolal se z rozsudku a tyto dni li-
čena jeho pře před královskou tabulí prešpur-
skou. Výsledek přeličení nepřekvapuje. Senát
potvrdil rozsudek prvé instance. Zajímati sna
bude krátká rozprávka: mezi drem. Ivánkem
státním zástupcem na chodbě před soudnicí.
Státní zástupce vytýkal dru. Ivánkovi, proč prý
hlásá lidu, že národnostní zákon se v Uhrách
neprovádí; vždyť prý národnosti mají své školy.
»Ale Slováci jich nemají!« odvětil dr. Ivánka.
»Ale měli jel« dodal moudře státní zástupee.
Z Pešti, 23. prosince. (Rumuni pro
své školy.) Rumunský metropolita, Me-
cián, vydal ke svátkům pastýřský list, ve kte-
rém vybízí příslušníky pravoslavné církve ru-
munské, aby o sváteích pamatovali dárkem na
rumunské národní školy v Uhrách. Metropolita
založil zvláštní rumunský kulturný
fond, jemuž daroval 4000 K a zavázal se při-
spívati na něj ročně 5% svých důchodů, t.j.
1200 ročně. Účelem kulturního fondu jest pod-
porovati rumunské národní školy, aby nemusily
přijímati příspěvku státriho a tím se zbavily
povinnosti, věnovati veškeren školní čas vtlou
kání maďarštiny do hlav rumunské mládeže.
Martino
Ivánek
doktor
Milan Ivánek
Slovák
Rumun
Uhry
Pešť
slovenský národní po
národní škola v Uhry
rumunský národní škola
Icián
5
title
Politické zprávy zahraničné.
6
article
V Praze, 24. prosince.
Praha
7
article
Proti lordům.
Anglický lord pokladu Lloyd Georg
pronesl v Liverpoolu neobyčejně prud-
kou řeč proti sněmovně lordů. Vy-
stoupení ministrovo proti horní sněmovně je dů-
kazem, že levé křídlo kabinetu zvítězilo se svým
požadavkem brzkého rozpuštění parlamentu s he-
slem »proti lordům« nad váhavostí Asquitha.
Po ostré řeči kaneléře pokladu, jenž se
s nejkrajnější rozhodnosti vyslovil proti sně-
movně lordů, očekává se, že dolní sněmovna
bude záhy rozpuštěna. Jisto jest, že rozpočel
bude liberální vládou tak sestaven, že bude
horní sněmovnou en bloc zamít-
nut. Horní sněmovna nesmí dle ústavy činiti
nijakých změn na rozpočtu. Volební boj bude
veden proti právu veta sněmovny lordů.
Bude to rozhodující zápas anglické domokracie
proti posledním državám konservatismu.
Upraveni marocké otázky.
Francouzský zástupce v Marokku Re-
gnault odebere se z Paříže v lednu do
Fezu ke dvoru Muleje Hafida s celým průvo-
dem. Zároveň se oznamuje, že od roku 1905
poprvě opětně přibyl do německého vy-
slanectví v Tangeru císařský kabi-
netní kurýr. Nastává patrně likvidace
marocké záležitosti a očekává se, že
k jejímu provedení přistoupí Francie i Némecko
rozvážně a s chladnou mysli.
V pařížské sněmovně ještě před Vánocemí
bude promluveno dnes o marockých věcech. Na
podnět Jaurěsův bude zahájena rozprava
o zvláštních úvěrech pro Marokko.
Lloyd Georg
Asquith
Liverpool
Maroko
Paříž
Tanger
Francie
dolní sněmovna
Jaurěsův
8
article
Jaurěs vysvětluje ve svém žurnálu »Humanité«,
že má v úmyslu uspišiti likvidaci maroekých
záležitosti a že ve chvíli, kdy opět v německých
a francouzských listech se objevují známky
podrážděnosti, chce dociliti trvalé sbližen
německo-francouzské. Oba národy děl
sice smutné vzpomínky — ale musí se spojiti
v díle míru a cívilisace. Jde o pokus nového
dorozumění mezi oběma národy, jež je živlem
evropské harmonie a základní podmínkou mln
ného rozvoje národů. Marocká aféra dosud byl
překážkou, byla těmto snahám nebezpečným
živlem. Jaurěs je ovšem optimista a jeho víra
v možnost německo-francouzské trvalé shody
nenalezá ve Francii mnoho ohlasu
Ministerská krise v Portugalsku
Ministerský předseda Ferreira de Amarol,
který se ujal vlády v Portugalsku ihned po
kralovraždě, odstoupil. Podnět k tomu dalo pro-
hlášení vůdce konservativní strany Julisa Vil-
hena, že nehodlá již vlády podporovati. Ive
státní radě oživil se náhle odpor proti pokračo-
vání v nynější politice. Beirno pokouší se nyní
za radikální strany sestaviti novou vládu.
Zdaří-li se Beiraovi poslání utvořiti kabinet
bude ministerstvo takto sestaveno: Beirao před-
sednictvo a zahraniční záležitosti, Alex. Cabral
vnitro, Andrian Anchero spravedlnost, Penha
Garcia finance, Matyáš Nanes vojenství, Ramada
Curto námořnictví a Tavares Festas práce. Ne-
podaří-li se ale Beiraovi za dnešní noci sesta-
viti ministerstvo, vrátí úkol, jímž
byl pověřen. Již předem uvádějí se četně
kombinace, mezi nimi přestřásá se dokonee
otázka opětného kabinetu Amaralova.
Ferreira Amarol
Ive
Beira
Alex
Cabral
Penho Garcia
Matyáš
Amaralův
Francie
Portugalsko
Andrian Anchero spravedlnost
Ramada Curto námořnictví
Tavares
9
article
Moderní galerie království českého.
Moderní galerie království českého.
Kuratorium Moderní galerie král. českého konale
sze 22. prosince svoji plenární schůzi, ve které před-
sedající zástupce presidentův dr. K. Kramář přede-
vším vzpomenul právě zesnulého Jiřího knížetez
Lobkovic, jenž jako nejvyšší maršálek království
českého měl podstatnou účast na vybudování orga-
nisace ústavu tohoto a vždy jemu propůjčoval účin-
nou svoji podporu, kdykoli kuratorium na něho se
obrátilo.
Když předseda dále ocenil zásluhy zesnulýeh
členů kurateria dv. rady prof. dra. Stupeckého a pr-
sidenta české akademie Jos. Hlávky a uvítal novi
jmenované členy, přikročeno bylo k vyřízení záleži-
tostí správních. Zejména byla dle nabytých zkuše
nosli upravena přiměřeněji doba návštěvní. Nová
úprava vejde v platnost prvým týdnem příštíhc roku
a bude veřejně vyhlášena.
Po schůzi kuratoria vykonaly schůzi svoji od
Český odbor usnesl se zakoupili následovní dnla
vmělerká: olej. portrět prof. dra. Stupeckého od pro
Vojt. Hynaisa, prof. Beneše Knüpíra olejový
obraz Pomsta Centaurů, Ant. Slavíčka olej. ohra
Praha z Letné a pět olejových skizz, dále olejové
obrazy Sněžení na kluzišti od Otakara Nejedlého
Rybník na podzim od Ant. Hudečka, cyklus ba-
revných leptů Františka Šimonka a několik dalších
praci grafických od téhož umělce a od Vojt. Preis-
siga, čtyři bar. dřevoryty od B. Jaroňka.
Dále přijaly byly dary: olej. obraz Julia Mařáka
Krajina s bařinou, nabídnutý paní Rosnerovou a ma-
pa kreseb zemřelého malíře V. Kryšpína, nabídnutá
bralrem umělcovým prof. Kryšpínem.
Před schůzí touto usnesl se odbor zakoupit
bronzový výlitek „Krucifixu“ prof. J. V. My-
slbeka.
doktor
K Kramář
Jiří
Lobkovic
profesor
Stupecký
Hlávek
Beneš Knüpír
Centaurus
Antonín
Slavíček
Nejedlý
Hudeček
Šimonek
Preis
B Jaroněk
Mařák
Rosnerův
Kryšpín
Praha
Letná
kuratorium moderní galerie král
český akademie Jos
10
article
bery
Dále schválen byl návrh umělecké komise, aby
odbor ucházel se o modely prací prof. J. V. Myslbeka
skizzy pro Palackého most, velké modely Lumíra
Libuše z výzdoby téhož místa, poprsí J. J. kolára
sochy měst. chudobince, Schnirchovy trigy pro Ná-
rodni divadlo, Šimkův Bruncvik, Maudrovy sochy
před Museem král. českého, Levého reliefy pro vrai
karlínského chrámu, Wagnerovy sochy Lumir a Zá-
boj pro Národní divadlo, konečně skizzu pomníku
Palackého od prof. St. Suchardy
Umělecká komise podala dále zprávu o své ná-
vštěvě ve výstavách uměleckých děl J. Štafla, R Lan
dy, F. Ullmanna, v jubilejní výstavě Krasoumné jed
noty a o své aukci Galerie Hoschkovy, které se ko
mise umělecká v plném počlu zúčastnila
Kromě toho vyřízeny byly záležitosti správní.
profesor
J V Myslbek
Lumír Libuše
Schnirchův
Maudrův
Wagnerův
Lumir
Stanislav
Suchard
J Štafl
F Ullmann
muzeum král
národní divadlo
Lana da
Galerius Hoschkův
Palacký most
Národeň divadlo
Šimkův Bruncvik
Záboj
11
article
Výsledek voleb
Výsledek voleb
do Obchodní komory v Čes. Budějo-
vicích
byl zjíštěn skrutiniem, dne 22. prosince prove
deným takto:
Zvoleni jsou v odboru obchodním
Ve sboru velkého a středního ob-
chodu: Rind Viktor, obchodník v Soběslavi
371 hlasy, Stecher Ant., obchodník v Českých
Budějovicích, 410 hlasy. Po zvolených obdržel
Tomšů Frant., obchodník v Č. Budějovicích.
53 hl., Vávra Jos., obchodník v Hluboké, 15
hlasů. Ve sboru malého obehodu: Auten-
gruber Fr., obchodník v Pacově, 1498 hl., Vich
M. R., obchodník v Kamenici n. L., 1463 hl.
po zvolených obdrželi Lustig Em., obchodník
v Soběslavi, 47 hl., Pavlíček Jindř., obchodní
v Týně n. Vlt., 41 hl., Ruth Václ., obchodnik
v Kamenici n. L. , 27 hl.
Stecher
František
Vávra
M R
Lustig em
Pavlíček
Ruth Václ
Soběslav
Český Budějovice
Č . Budějovice
Pacov
Vltava
Auten
Rinda Viktor
12
article
V odboru průmyslovém: Ve sboru
velkého průmy slu: Brdlík Jos., tovární
suken v Žirovnici, 130 hl., Coufal Ferdinand.
mlynář v Krumlově, 129 hl., Steindler Mořic.
majitel lihovaru v Benešově, 129 hl. Po zvo-
lených obdrželi: Rudolf Ant, majitel sladovny
v Táboře, 6 hl., Škrlant Jul., továrník v Č. Bu-
dějovieích, 6 hl., Gärtner Jar., mlynář v Sedlča-
nech, 5 hlasů. Ve shoru středního prů-
myslu: Holoubek Vilém, majitel mydlářství
v Sedlčanech, 757 hl., Rožánek Rob., hodinát
v Č. Budějovieích, 743 hl. Po zvolených ob-
drželi: Novotný Ladislav, stavitel v Počátkách,
20 hl., Pryl Arnošt, majitel sklárny ve Vestci
20 hlasů. Ve sboru malého průmyslu;
Beneš Václav, hostinský v Českých Budějovi-
cích, 2479 hl., Marek Vilém, krejči v Táboře,
2551 hl., Platil Frant., majitel cihelny v Nere-
klově, 2479 hl. Po zvolených obdrželi: Kubet
Jan, mydlář v Počátkách, 71 hlasů, Janovský
Tomáš, truhlář v Českých Budějovicích, 70 hl.,
Hübschmann Karel, řemenář v Č. Budějovicích,
68 hl., Irmiš Roman, truhlář v Lišové, 68 hl.
Vrzal Vojtěch, tesař ve Voticích, 68 hl.
Celkem zúčastnilo se voleb 5538 voličů
z 9144 (60.5), o 1 více než před 3 lety.
Z odevzdaných hlasů připadlo kandidátům če-
ského volebního výboru 95, jiným kandidátům
59 hlasů. Němečti voličové se voleb nezů-
častnili.
Coufal
Ferdinand
Steindler
Rudolf Antonín
Gärtner
Rožánek
Ladislav
Pryl
Beneš
Marek Vilém
František
Tomáš
Hübschmann
Karel
Irmiš
Vojtěch
Žirovnice
Krumlov
Benešov
Tábor
Č . bu
Sedlča
Sedlčany
Č . Budějoviee
Český Buděj
Ner
Český Budějovice
Č . Budějovice
Lišová
Votice
Škrlant Jula
Brdlík Jos
Holoubek Vilém
Kubet Jan
13
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Všenárodní české zřízení, velkolepá tato
myšlenka budoucnosti, nenáleží dnes už k ude-
úlům nedosažitelným a neujasněným. Spojiti
všecky duševní síly a mohutnosti českého ná-
roda v přesně učlánkované monumentáln
ústrojí s autoritativní, ba přímo anticky dik-
tatorskou pravomocí v národě samém a v zá-
kladě toho s žádoucí závažnou autoritou vůč
činitelům, české věci národní nepříznivým nebo
dokonce nepřátelským, nelze ovšem ani rázem
a proslým jen projevem byť i nejšlechetnějších
synů a deer našeho národa docíliti, avšak vzpo-
meňme, že nikoli neprávem napsal starý Horác,
že polovinu díla má, kdo začal. A tu máme ze
to, že začátek jest učiněn, že základy monu-
mentální budovy všenárodního českého zřízen
jsou v Národní radě české nejen položeny, ale
zvláště položeny promyšleně, se všestrannou
obezřetnou úvahou a proto šťastně. Jde jen
nyní o to, aby snaha a práce tato docházela po
rozumění a podpory. Na povné půdě důvěry
všeho českého lidu, cíticího pro společnou naš
věc národní a za součinnosti veškerých nej
závažnějších činitelů českých v zemích našicl
i za hranicemi krok za krokem buduje Ná
rodní rada česká veliké dílo celonárodní součin-
nosti za cílem, důstojným naší slavné minulosti.
Horác
14
article
opravdovosti našich ušlechtilých snah v přítom-
nosti a oprávněných proto nadějí v budouenost
a ve snaze té a práci své nomůže ovšem zůstá
vati jen při velkolepých základech. Sil a my
šlenky všenárodní součinnosti, in-
stituce, která jest už dnes vyvrcholeníma
soustředěním veškoré naší národní organisace
v zemích českých i v zahraničí, jest pro veško
rou budoucnost v této snaze Národní rady české
zárukou nejlepšl. Počáteční obtíže a překážky
mohou sice dobudování veledila všenárodního
zřízení v hlavě i v údech — at užijeme obrazu
toho — znesnadňovati a zdržovati, avšak s íla
myšlenky, věcná potřeba insti-
tuce, řídicí a ropresentující národní náš celek
doma i vůči cizině a vytrvalá, cílovědo m
činnost překoná bohdá všacky nesnáze ne-
porozumění nebo nepřízeň. A k tomu žádá Ná-
rodní rada česká jistě plným právem ruku
pomocnou nás všech!
15
article
— Zrada na klubovním usnesení v při-
čině hlasování o rozpočtu, provedená českými
klerikály, byla v českém tisku zaznamenána
celkem bez velkých komentářů, takřka jak
samozřejmost, vyplývajíeí ze známě povahy tét
strany a jejího poměru k zájmům národa, kte-
réž u každé internacionály bývají posledním
zřetelem. Jakožlo akvisiční pomůcka je naciona-
lismus vítán i našim klerikálům, ale dojde-li
na zkoušku ohněm, jsou-li v sázce panovačné
zájmy strany a podminka její existence, přízeň
kamarily, potom bývají zájmy národa prvním,
co klerikální poslanectvo zapře jako zapřel Gali-
lejského Petr služce u ohniště. Dřív než tři-
krát hlasováno o rozpočtu. Snad také na za-
kázku politického sgenta v dominikánské kulně.
pátera Angustina z »Frankí. Zigu.« známého.
Orgánu pražského kardinála byl pardon, po-
skytnutý Hrubanoveům za jich čin českou ve-
řejnosti, nepochybně nepohodlným, snad vycíli
z ledového mlčení českého národního tisku nej
citelnější odsouzení a nutnost ospravedlniti svou
stranu z politické infamie, kterouž podařilo se
posici českého klubu při prvním sborovém opo
sičním pokusu podlomiti spolu s existenci klubu
Zkrátka »Čech« napsal dodatečně apologii kleri
Petr služka
Angustin
Ziga
Čo
16
article
kálního hlasování pro píli rozpočtového provi-
soria a proti národní representaci parlamentní.
Podle osvědčené taktiky list Jeho Eminence na
místě obrany útočí. Nemáme příčiny a také nám po-
litický věhlas velebných i nevelebných politiků
klerikálních upřímně řečeno za to nestojí, abychom
analysovali meritum nájezdů »Čechových« na do-
savadní klubovní spřízněnce, jež klerikálové opu-
stili, aby se spojili na záchranu státních nutnosti
»třeba s čertem« anebo aspoň se stranou, která
v politické morálce klerikální kladena jest dáblu
na roveň. Ale »Čech« svýma posvěcenýma ru-
kama pokouší dotknouti se památky jměna Grégrů,
dnes drahé celému národu, vyjma mimonárod-
ních a vnitřních nepřátel českého lidu, vyjma
všech, kdož do dnes ošetřují rány, rozdaně bratry
Grégry při jich útoku i obraně za věc národní
Kdyby národní strana svöbodomyslná byla zůstala
věrnou zásadám svých vůdců Grégrů a zejména
prvnímu zákonu ve stráně drem. Juliem Grégrem
střeženému, zákonu důslednosti, dnes nebylo by
konců, o nichž smí arcibiskupův list s takovou
nadutostí mluviti a do dneška byla by zůstala
i přes všeobecné právo volební v Čechách strana
Myslivců ve tmách, z nichž si ani netroufala vy-
stoupiti za časů bratři Grégrů. Nebylo by došlo
ke skandálu, jakým konči klub zradou svých
černých členů, neboť nebylo by došlo ani k této
— kumpani! Avšak klerikálům jednalo se o to,
mimořádně drzým slovem, křiklavou nadávkou
přehlušiti vlastni svou hanbu parlamentní. A proto
nazvalo pohřební bratrstvo českého národa, vždy
ochotné asistovati při jeho posledním pomazání
a slavném Tedeum u Panny Marie Vítězné —
nás, »Národní Listy« ve svém »Čechu«,
hrobařem strany mladočes ké
i valné části národních záj m ůl
Čechův
Čo
Grégr
Čech
Čechy
Tedeum u pannus Marie
17
article
Nepůjdeme s klerikální stranou českou na
soud národa, vidíť celá česká veřejnost pře-
dobře, že národní strana svobodomyslná ztracena
byla nadobro, jakmile uznala klerikály za
kompaciseenty sebe hodné a důstojně, jakož
jest dnes vůhec jasnou a prokázanou pravdou,
má-li z národní strany svobodomyslné co ještě
býti, že se musí vrátiti ke svým starým a vždy
stejně mladým ideálům, u nichž věrnou stráž
do té chvile vykonáváme my — » Národní
Listy«. A co se týče národních zájmů, musili
jsme se o ně nesčetněkráte popadnouti přímo
se samým »Čechem«. Kdo pak to byl, kdo
proti panstvu v »Čechu« a za »Čechem« stojí-
cimu, když už už tisklo ruce Frindů a Hilgen-
reinerů ke společnému dílu církevního roztrhání
jednoty země, kdo to byl, kdož pro tento
prazákladní zájem národní dovedl nadchnouti
vlastenecké duchovenstvo proti fialovým a pur-
purovým vládeům klerikálního tábora: My,
»Národní Listy«. My jsme vždycky dovedli
v otvorechi kukly pohřebního bratrstva národa
uhodnouti zlověstné zablesknutí potměšilého oka
jezovitského a odvoditi z tajných jeho pláno
náležitou výstrahu pro zájem národní. Již od
samých počátků novodoběho vývoje, dříve ještě
než v nestřeženém okamžiku úvodníkár
»Čecha« unikla nabídka německé státn
řeči, tento skutečný hrob všeho dalšího poli-
tického vývoje národa. Žvavý nesmysl »Če-
chův« o zodpovědnosli českých politiků před
bohem a před úvodníkářem »Nár. Listů« budiž
přibit naposled. Kdyby tito obilení hrobově
věřili ve svého boha, který jim zůstavil na-
učení, že království jeho není z tohoto svěla
neholdovali by modle světského panování
vezdější moci, kteráž jest vlastním jejich ná
ruživé uetívaným božstveml
Čecho
Frind
Hilgen
18
article
— „Bohemia“ stydí se za „Símplicissímus“
Úterní konfiskaci mnichovského„ Simplicissimu“
provedenou vídeňským stát. návladnictvím pr
celou Cislnjtanii, provázi „Bohemia“ touto za-
jímavou poznámkou: „Podnětem ke konfiskaei
byla kurikatura od Th. Th. Heinen — jak ne-
cheeme popírati pramálo vkusná —
kteráž stärostovi, dru. Grošovi, na jeho osobni
eti utrhá. Bojem takovými zbraněmi, jež be
závisti protivníku ponocháváme, neprospěje se
německé věci v ničem. Ovšem nomůžemo přité
příležitosti potlačiti poznámku, že censura ne-
měla vůči mnohom surovějším a brulálnějším
potupám Němeů ve znůmém slovanském sešitu
francouzského Sinsplicissima „Assiotte a
beurre“ žádně podobné kritické záchvaty. Do-
znáváme zjevně, že jsme zásadními protivníky
každého omezeni tiskové svobody, v Rakousku
nopříliš hojné. Ale když už se jednou konfisku-
je, potom by se měly city Němeů censuře zdál
noměně šetrnosti polřebnými jalo city Čechů“
„Bohemia“ mluví o zbraních, jež mileráda po-
nechává národnímu protivníku. Jakživo nebyl
v českém tisku sáhnuto ani slovem ani ilustrae
ko zbrením, jakými bojuje „Simplicissimus“, vý-
květ současné něm, satyry obrázkové a její vel-
mož Th. Th. Heine, jehož jediného činnost by
mohla stačiti na stud eelého národa za něj. „Bo-
homif“ zmíněné číslo pařižské „Assiette au
Bautre“, vyhotovené slovanskými umělci od
první do poslodní strany, vyniká noblessou kon-
cepce v provedení jako motýl nad Heineovou
vší, jako lesklá ironie a smutná žaloba nad
sprosťáctvím ducha, které dnes všeobecn
v Německu platí za vtip a humor.
Heinen
Groš
Čecho
Hein
Rakousko
Německo
Bohemia
19
article
— Poslanec dr. Bedřich Nitsche, senior ně
mecko-pokrokové strany v království českém
uveřejnil v „Brüxer Zigu.“ krátké vánoční roz-
jímání. Hovoří v něm:
„Události v poslední schůzi německo- nacionál-
ního svazu, které se tak přiostřily, že němečtí agrár
níci zcela vážně řešili olázku svého vystoupení ze
svazu a to pro rozladění mezi městskými a venkov-
skými zástupci v otázce zmocňovacího zákona, na-
plnily starého parlamentárníka upřímnou zasmuši-
lostí. Jak se změnily časy a smýšlení lidí! Před ti-
ceti a více lety byly to ideální otázky, otázky svo-
bodného vývoje, národní osvěty a postavení národů
ve státě, které hýbaly srdci a podněcovaly k mnché-
mu dobrému, osvobozujícímu, spásnému činu. Dnes
však se zdá — a je nevýslovně smutno, musit kon-
statovati — že teď jenom hmotné otázky vládnou
smyslu a cilu člověka a skoro dlužno se báti, že ná-
rodní ideály očekává osud ten, že zbaveny budou
svého oprávnění. — Ukazuje se to také v útvarech
stran. Pomyslim-li si, jak dříve ve velkých klubech
příslušníci všech hospodářských stran, rolník i velko-
průnyslník, bratrsky se scházeli a jediný národní
ochranný i vzdorovný šik tvořili, při čemž každému
bylo volno zastávati se dle libosti svých hospodát-
ských zájmů a když nyní popatrime, jak se mají věc
dnes, tu cítíme se značně zklamanými vývojem lid-
stva v oboru národnostním. Národní vývoj nepokro-
čil, aspeň ne tak, jak bylo by mohlo býti, kdyby sta-
rý duch byl zůstal na živu.
Starý Nitsehe doufá, že mládež, zlobou ny-
nější doby dosud nedotčená, se ještě přimkne
k německému nacionalismu a udrží myšlenku
německo-národní. Kdož ví? Dnes stesk starého
dra. Nitscha činí dojem, že senior poslaneu
doktor
Nitsche
Ziga
20
article
česko-německých je jedním z Maximiánů, kte-
rým se v německé části státního tělesa zjevuj
oběti třicetileté politiky německo-liberální, jejíž
stětní lži a národní ukrutnosti zatlačily celý stá
do zhouby a zkázy, nyní zjevnější nežli kdy-
koli dosud.
— Buď — anebo! Dne 23. t. m. uveřejni
nacionální denník berlínský, „Tägliche Runel.
schau“, o kterém se mnohokráte řeklo, že je
předkládán císaři Vilémovi, situační rozmluvu
svého spolupracovníka s posl. K. H. Wolfem.
Zástupce městské skupiny trutnovské mluv l
velmi nevlídně o nynější vládě; nemů, jak
pravil, vážnosti ani u Němců ani u Čechů, a
bar. Bienerth neuznal ani potřebným, předložiti
říšské radě svůj pregram. Rovněž zamitávě vy-
slovil se Wolf, dle „Tägl. Rundsehau“, „jeden
z nejvíce vynikajících vůdců českoněmeckých““
o snaze bar. Bienertha, utvořiti parlamentnní mi-
nisterstvo, ve kterém by vedle Němců seděli
také Čechové. „Taková koalice je pro dozárnou
dobu ta tam,“ pravil Wolf; „svědčí o naprosté
neuvědomělosti o situaci vČechách, blouzní-li mi-
nisterský předseda o tom, že by za nynějších
poměrů bylo možno dosíci i jen příměři mezi
Němci a Čechy. Bud bude ministerský předseda
vládnouti s Čechy proti Němcům a uzná české
státní právo, nebo bude je ovládati s Němei
a splní jejich požadavky v Čechách také přes
protest Čechů. Rakouské vlády vládly dost
dlouho s Čechy proti Němcům, a vidíme, kan
s tím příšly — ať to tedy zkusí teď zase s Němci.
Vilém
Wolf
Němec
Čecho
Bienerth
Buda
Čechy
Tägliche Runel
21
article
Češi jedli tak dlouho z vládních hrneů masa,
že velice brzy přilezou ke křiži, uvidí-li, že
vláda vážně míní postupovati proti nim.“ Pro-
hlásiv se pro heslo „Pryč od Čechů“ ve smy-
slu naprostého rozhraničení, skončil posl. Wolí
svůj výklad slovy: „Kdyby Rakousko nebylo
s to, česko-něm. otázku rozřešiti, pak bude někdy
musit býti rzřešena světovým požárem. A obá
vám se, že požáru takovému jsme blíže, nežli
myslíme.“ Mimo to mluvil Wolí o annexi Bosny
a Hercegoviny výhradně ve smyslu říšskosněme-
ckém: litoval hmotných ztrát, které na Balkáně
utrpělo Německo politikou bar. Aehrenthala
boje se, aby tím způsobem nebyl otřesen svazek
Čech
Čecho
Rakousko
Bosna
Hercegovina
Balkán
Německo
22
article
Rakouska s Německem. Možnou světovou válku
spojil posl. Wolf přímo s balkánskou politikou
bar. Aehrenthala. — Podle vládní předlohyo
annexi Bosny a Horcegoviny je tato záležitosí
po výtce věcí koruny. Také útvar a směr vlády
náleží do okruhu státní působnosti koruny. Není
tedy dobře pochopitelno, jak posl. Wolí pří
svém přesvědčení o mezinárodním významu ny
nější balkánské politiky rakouské může pro poli
tiku svého směru žádati celou vládu, pro kte-
rou by ostatně ve vídeňském parlamentě byln
pouze malá celkem menšina, jistě však nikol
většina. Reelní informaci tu posl. Wolf do Ber-
lína nedal, byť se tamějším Velkoněmcům sebe
více libila.
— Čím dál — tím hůř. Vinohradský advo-
kát pan JUDr. Otakar Havelka podal u okres-
ního soudu děčínského dne 20. června 1908
českou žalobu upomínaci, jež děčinským sou-
dom byla opatřena nejen lelopočtovým, nýbrž
i kolkovým razítkem v jazyku českém a též jn-
zykem českým vyřízena. Týž advokát podal dne
11. prosince 1908 k témuž soudu jinou ža-
lobu, jež byla rovněž opatřena soudem českým
razítkem letopočtovým a kolkovým, vyřízena
však a to tímže oddělením soudním, jako ža-
loba první — jazykem německým. Proti tomu
podána stížnost krajskému soudu litoměřickému,
dohlédací stížnost vrchnímu soudu a případ
oznámen ministru krajanovi. Na rozhodnui
může býti celá česká veřejnost zvědava, ale ne-
sporno jest, že to s našimi jazykovými právy jde
čím dál — tím hůř.
Wolf
JUDr
Havelka
Rakousko
Německo
Bosna
23
article
— Dr. Pacák ochuravěl. Z Vídně, 24. pro
since. Ministr mimo službu dr. Bedřich Pacák ochu
ravěl a jest v lékařskémy ošetřování
— President senátu nejvyššího a kasačního sou-
du Jan Hellmann zomřel. Z Vídně, 24. prosince
Včera o 9. hod. večerní zemřel tady ve věku 72 roko
prosident senátu nejvyššího a kasačního soudu, mí-
stopředseda nejvyššího soudu důchodkového Jan
Iiellmann. Před 3 roky zemřela mu choť. Skonal po
králké nemoci po zánětu plic. Zůstavuje dva syny
z kterých jeden je sekěním radou a chéfem presidi
ální kanceláře ministerstva juslice. Hellmann byl roz
hodný našinec, jonž na všech místech, na kterýel
působil jako soudce, hájil a zaslával úspěšně rovno
právo jazyka českého. Byl již ustanoven předsedou
vrohního zemského soudu království českého, kdyz
v poslední chvíli byly disposice změněny a jmeno-
ván smulně památný Jansa. Narodil se r. 1836, vyko
nal právnická studia, věnoval se soudcovskému sta
vu Několik let byl radou vrchního zemského zoudu
v Praze. Před 12 lety povolán byl jako dvorní rad
k nejvyššímu soudu, kde byl roku 1904 jmenovár
senátním presidontem. Pokládán byl za soudce ne
obyčejně objektivního a požíval v kruzích soudcov
ských i advokátních velkých sympatil.
doktor
Pacák
Hellmann
Iiellmann
Jansa
Vídeň
Praha
24
article
— K 80 narozeninám Jana hr. Harracha, ušlechli
lého přizntvce českého školství vídeňského a věrného
syna našeho národa, poslala Národní rada česká
blahopřejný telegram, na který došlo ji významné
toto poděvování: Slovutní pánové! K mým osmde-
sátým narozeninám ráčili jste mě poctiti upřímným
blahopřáním a vzdáli hold mé práci a mým snahám
Vzdávám vám všem za obé své nejvřelejší díky
s ujištěním, že Národní radě české vždy co nejlépo
nakloněn zůstanu i snahy její ze všech sil podpo-
rovati budu. S výrazem upřímné úcty a oddanosti
vděčný Jan hrabě Harrach
— Nový ředitel Zemské pojišťovny moravsk
v Praze. Poslanec pan Karel Novák, na Moravě dobře
známý a ve všech téměř českých spolcích činný, při-
jal řízení hlavní filiálky „Mor zem. živolní pojišťov-
ny“ v Praze a nastoupil v těchto dnech svůj úřat
Správní rada Zem. životní pojišťovny svěřila posl
Jan
Harrach
hrabě
Novák
Praha
Morava
národní rada
25
article
Novákovi tento čestný, avšak obtížný úřad v plném
přesvědčení, že se mu podaří i v Čechách nalézti
přízeň českého lidu pro tento jediný český ústav
zemský. Zemská životní pojišťovna, sprawv ována
jsouc zemským výborem moravským a podléhajíc
kontrole mor. zem. sněmu, obrala si za úkol řešití
blahodárně problémy sociálně-politické a ideu život-
ního pojišťování rozšiřiti tím, že první přistoupilo
na doplnění a provádění pojištění lidového. Pojišťov-
na tato přijímá do pojištění kapitály do 2000 K i bez
lékařského vysvědčení a tím poskytuje vrstvám ne-
majetným možnost zaopalření rodin v míře nejnut-
nější. Poslanec Novák za dlouholeté činnosti své
osvědčil se jako dobrý odborník a výsledky jeho ne-
únavné práce jsou nejlepším svědectvím, jak cenneu
jest silou pro rozmach hospodářský českého lidu
Morava poslance Nováka nerada ztratila a týž pro-
vázen jest sympaticky ode všech časopisů vroucím
přáním, by se mu těžký úkol v Čechách plně zdařil
I my viláme poslance Nováka s plnou nadějí v jeho
zdárnou a úspěšnou činnost a plejeme mu zdaru nej-
lepšího.
Novák
Čechy
Pojišťov
Morava
26
article
— Německý furor proti výslavní loterii. Jal
známo, netěšila se jubilejní výslava přes svůj smírli-
vý a opatrný ráz nijaké přízni germánských fana-
tiků. Jejich zášť obrací se k pražské výstavě a p
její uzavření ulevuje si aspoň na její loterii, nalé
zajíci se dosud v činnosti. Plakáty výstavní loleri
v zněmčelém Území jsou všude slrhány. Objednacl
lístky a cirkuláře rozeslané po celé říši peněžním
úslavům, prodejnám a obchodům, které z pravidla
podporují též podniky loterní s jakousi mezinárodní
courtoisil, byly vráceny s urážlivými poznámkami.
„Prodávejte své losy pouliční bandě v Praze,“ při-
psal jakýsi zdivočilý Baumeister Lindner v Hoffen-
steinu. Jistý občan v Salcpurku podepsal se s dojem-
nou upřímnosti „Czechenfresser“. Podobných při-
kladů německého ušlechtilého tónu a mravu mehli
bychom uvésti dlouhou řadu. Tyto projevy germánské
zuřivosti mohou jen býti pokynutím českému obe-
censtvu, aby co nejhorlivěji podoporovalo loterii vý-
stavní ještě v posledních dnech před tahem, který
se koná 2. ledna 1909
— Spolek ke hlahu nuzných dítek v Praze po-
řádal 23. t. m. o 12. hod. pol. jako každ ročně svým
116 chovancům vánoční slavnost ve velkém sále
žofinském.
Baumeister Lindner
Jal
Praha
Hoffen
Salcpurk
27
article
— Z obcí předměstských. Schůze městského z-
stupilelstva v Žižkově bude v úterý dne 29. pro-
since 1908 o 3. hodině odpol. v zasedací síní městsk
radnice v Žižkově na Basilejském náměstí čr. 700.
Na pořadu rozpočet, návrh na zvýšení daně ze psů
a žádost za poskytnutí 15% slevy z pivní dávky
z 15% slevy z přirážky obecní k dani z nájemného
— Ve schůzi městské rady na Smíchovť dne 22.
t. m. věnoval předsedající starosta p. dr. Koldinský
před vyřízením jednacího pořadu vzpomínku zesnu-
lému knížeti Jiřimu Lobkovicovi, čestnému měšťanu
Smíchova. Žádůsti výboru pro pořádání lidlových
přednášek českých vysokých škol pražských za pro-
půjčení sálu v Národním domě k uspořádání předná-
šek „O zločinnosti, trestání a trestní ochraně osob
mladistvých“ usneseno vyhověti, pokud bude možno
sálem disponovati. Do ankety, pořádané českou zem-
skou komisí pro ochranu dítek a páči o mládež zvo-
len p. m. r dr. Sleiner. Zpráva říšského poslance p
inž. Neumanna o podáných jim návrzích a infervenci
v některých záležitostech obce smichovské vzata na
vědomi. Žádosti krajinského spolku učitelstva měšťan-
ských škol za podporování akce, podniknuté jím
za účelem relormy učitelského vzdělání, usneseno
vyhověti. Zpráva o uspokojivém výsledku zkoušky
parního topení v Národním domě vzata na vědomí
Veškeré novostavby obecní odevzdány budou veřej-
nému užívání dne 31. prosince. V ú-třední trž-
nici umístěn bude toliko drobný prodej, trh ve vel-
kém ponechán bude až na další rozhodnutí městská
rady zatím na Jakubském náměstí. Kromě toho vy-
řízeny čelné záležilosti chudiniské vedle řady zále-
žitosti slavebních, tržních hospodářských atd. —
V pondělí dne 28. prosince 1908 bude v ústřední trž-
nici o 5. hod. odpol. jednání o přihláškách
o zadání stánků a míst, k čemuž se přihla-
šovatelé zvou.
Koldinská
Jiři Lobkovic
doktor
Sleiner
Ing
Neumann
Žižkov
basilejský náměstí
Smíchov
Jakubský náměstí
národní dům
28
article
— Okresní zastupitelstvo v Žižkově bude míli
schůzi v ponděli dne 28. prosince 1908 o 3. hod.
odpol, v zasedací síni městské radnice.
— Ceslovatel A. V. Prič zapůjčil panoramatu
Národní jednoty pošumavské v paláci pojišťovny
»Praha« na Ferdinandově třídě několik kolekc
snímků ze svých posledních cest po Brasilii, argen-
tinských pampách, Patagonii, Paraguay a Bolivii
které v několika seriích budou vystaveny I. počínaje
25. prosincem.
— Výbor Ústiední Matice školské ve své po-
slední schůzi za předsednictví pana dra. Šá mala ucti
přodevším památku zesnulých svých spolupracovníků
přátel a dobrodinců, zejména pana Roberta Ehilichia,
řidícího učitele matiční školy v Podsedicích, Ema-
nuela svobod. pána Salomona Mirohorského z Fried-
bergů, paní Vilemíny Exeliové, pana Jos. Koplíka.
pana Václava Rubeše, pana Karla Schiera, pana v.
Žabky, pana prol. Jos. Kryšpína, pana Ant. Tábor-
ského. Přijal s povděkem na vědomi zprávy, že vě-
novaly: městská rada pardubická 1000 K. městská
rada ve Skutči 100 K. Vzdány díky panu dru. Šáma-
lovi za intervenci u správního soudu stran školy mo-
ravsko-krumlovské a panu Vilému Amortovi za da-
rování sochy dra. Ladisl. Riegra pro matiční škelu
Riegrovu v Rejdicích. — Aby pomocná aken sko
menšinových byla rozštřena na všechny země koruny
svatováclavské, po případě i na Dolní Rakousy, ulvo-
řen při Ústřední Matici školské ústřední škol-
ský menšinový komitét, jenž má v patrno-
sli všecky potřeby školství menšinového. Dotaízy zá-
ležitosti komitétu tohoto vyřizuje kancelář Ústřední
Matice školské, která všecky zásilky pro ústředni
menšinový komitét školský bude přijímali. — Za 11
měsíců roku 1908 přijala Úsiřední Matice školski
A V Prič
Ferdinandův
Robert Ehilichia
Salomon Mirohorský
Fried
Exeliová
Jos
Koplík
Rubeš
Schier
Žabka
prol
Kryšpín
Antonín
Amort
Riegr
Riegrův
Žižkov
Praha
Brasilia
Patagonie
Paraguay
Bolívie
Podsedice
Tábor
Skuteč
Rejdice
Dolní Rakousy
okresní zastupitelstvo
Ústiední
Emanuel svoboda
městský rada
29
article
428.183 K 36 h, vydala 599.090 K 09 h. Jest ledy
schodek 170.906 K 78 h. — Peněžním ústavům na
kmenově jmění jest dlužna Ústřední Matice školská
586.329 K 85 h. Nepříznivý finanční stav
zaviněn naprostou rozháranosti při
veřejných sbírkách, kterou Ústředai
Matice školská v první řadě trpi. Povo-
lena subvence veřejně škole v Jednově 2000 K, Ma-
tici budějovické 2000 K, na vánoční nadílku ve Ví-
kovicích na Moravě 400 K. Národní jednotě v Brně
poslána subvence na školu v Dolních Kounicích 1000
kor. což dodatečně schváleno. Profesorům gymnasia
zábřežského vzdány díky za horlivou činnost ve služ-
bách matičních. — Vyřízena řada záležitosti škol
ských a osobních, načež jednáno obšírně o penstjnín
opatření učitelsiva a úřadnictva matičniho. Přišt
schůze výboru bude 30, prosince 1908.
Ma
Morava
Brno
Dolní Kounice
30
article
— České ženy pro české dílě. „Záchrana“
ústřední výbor ženský pro mládež, chce u nás uvěsti
v život instiluci poručenských opatrovnic. Poručen-
skou opatrovnicí může býti každá zachovalá žena
neb dívka, která navštíví během roku několikráte
svého svěřence, sirolka neb nemanželské dítě, do-
hlédne na něho, jak je vychováván, jak je o něho
postaráno atd. Vychovatelský význam podobného
občasného dohledu je veliký a plní proto poručenské
opatrovnice důležitý úkol společenský i národní. Ob
šírně je úkol tento vylíčen v brožurce p. soud. tj
Pšorna „Žena poručnicí a poručenskou
opatrovnicí“, kterou lze dostati v „Záchraně“
v Praze, Spálená ul. čís. 34 (v místnoslech Ústředního
spolku českých žen) za 10 hal., poštou 13 hal. Tam-
též přijímají se přihlášky našich žen za poručenské
opatrovnice. Zájem pro inslituci poručenských opa-
trovnic u nás stále roste, i z venkova, z Písku, Lito-
myšle, Turnova, Jičína přicházejí dolazy v příčině
organisování poručenských opatrovnie a tak se dá
očekávati, že i u nás všade poručenské opatrovnice
ke blahu naši opuštěné a zanedbaně mládeže za-
vedeny budou
Praha
Písek
Turnov
Jičín
31
article
— Právnická jednola zaslala kněžně Lobko
wiczové tento soustrastný dopis: »Vaše Jasnosti
Podepsaná Právnická jednota želí hluboce skono
Vašeho osvíceného pana chotě, Jeho Jasn osti knížete
Jiřího z Lobkowicz, ctic v něm jednoho z nejvíce
vynikajících příslušníků stavu právnického a vzpo
mínajíc vděčně přízně, kterou snahy Právnické
jednoty podporoval a zejmena účasti, kterou připjal
lesk jmena svého a odborný věhlas svůj k prvnímu
vědeckému sjezdu českých právníků v Praze v roce
1904. Račtež, Vaše Jasnosti, přijati projev naší pro-
cílěné soustrasti a dokonalé úcty. V Praze, 22. pro-
since 1908. Právnická jednota v Praze. Dr. Ant. rytít
Randa, starosta. Dr. Vil. Pospíšil. II. jednatel.«
— Odstranění novoročního blahoplání na Král.
Vinohradech. Obtíže a různé nepříjemnosti, s nimiž
každorečně se opakující novoroční blahopřání u jed-
notlivců se potkává, vedly na Král. Vinohradech ple-
dešlá leta k opatření, jež mělo za účel obvyklé novo-
roční blahopřání vůbec odstraniti. Za tím účelem vy-
loženy byly na veřejných místech sběrací archy, do
nichž skládán byl občanstvem na místě novoročního
blahopřání příspěvek ve prospěch místní chudiny.
Že nařízení toto bylo účelné, o tom svědčí okcl-
nosl, že ho mísiním občanstvem s oblibou a hojně
bylo používáno. Z důvodu toho bude opalření toho
použilo i roku lelošního. Sběraci archy, razílkem
městského úřadu opatřeně, budou, počínaje dnem 28
prosince 1908, veřejně vyloženy: V podacím proto-
kole městského úřadu, v městském důchodě, v Zá-
ložně vinohradské, v Městské spořitelně, v Měšťanské
besedě a ve všech pěti místních lékárnách. Kazdý
Jiří
Lobkowicz
doktor
Antonín
Randa
Pospíšil
Král
Praha
Vinohrady