ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 d4c895f0-7632-11dc-a479-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 139, place 80, org 24, work 10
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
25. prosince 1908. Číslo 355.
4 article
Z Turč. sv. Martina, 23. prosince. (P ro- ces posl. Ivánka.) Slovenský národní po- slanec, dr. Milan Ivánka, byl před časem od- souzen prešpurským soudem na rok vězení 1000 K pokuty pro obsah svých kandidátníeh řeči, v nichž státní zástupce shledal, jak oby- čejně, pobuřování proti maďarské národnosti. Dr. Ivánka odvolal se z rozsudku a tyto dni li- čena jeho pře před královskou tabulí prešpur- skou. Výsledek přeličení nepřekvapuje. Senát potvrdil rozsudek prvé instance. Zajímati sna bude krátká rozprávka: mezi drem. Ivánkem státním zástupcem na chodbě před soudnicí. Státní zástupce vytýkal dru. Ivánkovi, proč prý hlásá lidu, že národnostní zákon se v Uhrách neprovádí; vždyť prý národnosti mají své školy. »Ale Slováci jich nemají!« odvětil dr. Ivánka. »Ale měli jel« dodal moudře státní zástupee. Z Pešti, 23. prosince. (Rumuni pro své školy.) Rumunský metropolita, Me- cián, vydal ke svátkům pastýřský list, ve kte- rém vybízí příslušníky pravoslavné církve ru- munské, aby o sváteích pamatovali dárkem na rumunské národní školy v Uhrách. Metropolita založil zvláštní rumunský kulturný fond, jemuž daroval 4000 K a zavázal se při- spívati na něj ročně 5% svých důchodů, t.j. 1200 ročně. Účelem kulturního fondu jest pod- porovati rumunské národní školy, aby nemusily přijímati příspěvku státriho a tím se zbavily povinnosti, věnovati veškeren školní čas vtlou kání maďarštiny do hlav rumunské mládeže.
Martino Ivánek doktor Milan Ivánek Slovák Rumun Uhry Pešť slovenský národní po národní škola v Uhry rumunský národní škola Icián
5 title
Politické zprávy zahraničné.
6 article
V Praze, 24. prosince.
Praha
7 article
Proti lordům. Anglický lord pokladu Lloyd Georg pronesl v Liverpoolu neobyčejně prud- kou řeč proti sněmovně lordů. Vy- stoupení ministrovo proti horní sněmovně je dů- kazem, že levé křídlo kabinetu zvítězilo se svým požadavkem brzkého rozpuštění parlamentu s he- slem »proti lordům« nad váhavostí Asquitha. Po ostré řeči kaneléře pokladu, jenž se s nejkrajnější rozhodnosti vyslovil proti sně- movně lordů, očekává se, že dolní sněmovna bude záhy rozpuštěna. Jisto jest, že rozpočel bude liberální vládou tak sestaven, že bude horní sněmovnou en bloc zamít- nut. Horní sněmovna nesmí dle ústavy činiti nijakých změn na rozpočtu. Volební boj bude veden proti právu veta sněmovny lordů. Bude to rozhodující zápas anglické domokracie proti posledním državám konservatismu. Upraveni marocké otázky. Francouzský zástupce v Marokku Re- gnault odebere se z Paříže v lednu do Fezu ke dvoru Muleje Hafida s celým průvo- dem. Zároveň se oznamuje, že od roku 1905 poprvě opětně přibyl do německého vy- slanectví v Tangeru císařský kabi- netní kurýr. Nastává patrně likvidace marocké záležitosti a očekává se, že k jejímu provedení přistoupí Francie i Némecko rozvážně a s chladnou mysli. V pařížské sněmovně ještě před Vánocemí bude promluveno dnes o marockých věcech. Na podnět Jaurěsův bude zahájena rozprava o zvláštních úvěrech pro Marokko.
Lloyd Georg Asquith Liverpool Maroko Paříž Tanger Francie dolní sněmovna Jaurěsův
8 article
Jaurěs vysvětluje ve svém žurnálu »Humanité«, že má v úmyslu uspišiti likvidaci maroekých záležitosti a že ve chvíli, kdy opět v německých a francouzských listech se objevují známky podrážděnosti, chce dociliti trvalé sbližen německo-francouzské. Oba národy děl sice smutné vzpomínky — ale musí se spojiti v díle míru a cívilisace. Jde o pokus nového dorozumění mezi oběma národy, jež je živlem evropské harmonie a základní podmínkou mln ného rozvoje národů. Marocká aféra dosud byl překážkou, byla těmto snahám nebezpečným živlem. Jaurěs je ovšem optimista a jeho víra v možnost německo-francouzské trvalé shody nenalezá ve Francii mnoho ohlasu Ministerská krise v Portugalsku Ministerský předseda Ferreira de Amarol, který se ujal vlády v Portugalsku ihned po kralovraždě, odstoupil. Podnět k tomu dalo pro- hlášení vůdce konservativní strany Julisa Vil- hena, že nehodlá již vlády podporovati. Ive státní radě oživil se náhle odpor proti pokračo- vání v nynější politice. Beirno pokouší se nyní za radikální strany sestaviti novou vládu. Zdaří-li se Beiraovi poslání utvořiti kabinet bude ministerstvo takto sestaveno: Beirao před- sednictvo a zahraniční záležitosti, Alex. Cabral vnitro, Andrian Anchero spravedlnost, Penha Garcia finance, Matyáš Nanes vojenství, Ramada Curto námořnictví a Tavares Festas práce. Ne- podaří-li se ale Beiraovi za dnešní noci sesta- viti ministerstvo, vrátí úkol, jímž byl pověřen. Již předem uvádějí se četně kombinace, mezi nimi přestřásá se dokonee otázka opětného kabinetu Amaralova.
Ferreira Amarol Ive Beira Alex Cabral Penho Garcia Matyáš Amaralův Francie Portugalsko Andrian Anchero spravedlnost Ramada Curto námořnictví Tavares
9 article Moderní galerie království českého.
Moderní galerie království českého. Kuratorium Moderní galerie král. českého konale sze 22. prosince svoji plenární schůzi, ve které před- sedající zástupce presidentův dr. K. Kramář přede- vším vzpomenul právě zesnulého Jiřího knížetez Lobkovic, jenž jako nejvyšší maršálek království českého měl podstatnou účast na vybudování orga- nisace ústavu tohoto a vždy jemu propůjčoval účin- nou svoji podporu, kdykoli kuratorium na něho se obrátilo. Když předseda dále ocenil zásluhy zesnulýeh členů kurateria dv. rady prof. dra. Stupeckého a pr- sidenta české akademie Jos. Hlávky a uvítal novi jmenované členy, přikročeno bylo k vyřízení záleži- tostí správních. Zejména byla dle nabytých zkuše nosli upravena přiměřeněji doba návštěvní. Nová úprava vejde v platnost prvým týdnem příštíhc roku a bude veřejně vyhlášena. Po schůzi kuratoria vykonaly schůzi svoji od Český odbor usnesl se zakoupili následovní dnla vmělerká: olej. portrět prof. dra. Stupeckého od pro Vojt. Hynaisa, prof. Beneše Knüpíra olejový obraz Pomsta Centaurů, Ant. Slavíčka olej. ohra Praha z Letné a pět olejových skizz, dále olejové obrazy Sněžení na kluzišti od Otakara Nejedlého Rybník na podzim od Ant. Hudečka, cyklus ba- revných leptů Františka Šimonka a několik dalších praci grafických od téhož umělce a od Vojt. Preis- siga, čtyři bar. dřevoryty od B. Jaroňka. Dále přijaly byly dary: olej. obraz Julia Mařáka Krajina s bařinou, nabídnutý paní Rosnerovou a ma- pa kreseb zemřelého malíře V. Kryšpína, nabídnutá bralrem umělcovým prof. Kryšpínem. Před schůzí touto usnesl se odbor zakoupit bronzový výlitek „Krucifixu“ prof. J. V. My- slbeka.
doktor K Kramář Jiří Lobkovic profesor Stupecký Hlávek Beneš Knüpír Centaurus Antonín Slavíček Nejedlý Hudeček Šimonek Preis B Jaroněk Mařák Rosnerův Kryšpín Praha Letná kuratorium moderní galerie král český akademie Jos
10 article
bery Dále schválen byl návrh umělecké komise, aby odbor ucházel se o modely prací prof. J. V. Myslbeka skizzy pro Palackého most, velké modely Lumíra Libuše z výzdoby téhož místa, poprsí J. J. kolára sochy měst. chudobince, Schnirchovy trigy pro Ná- rodni divadlo, Šimkův Bruncvik, Maudrovy sochy před Museem král. českého, Levého reliefy pro vrai karlínského chrámu, Wagnerovy sochy Lumir a Zá- boj pro Národní divadlo, konečně skizzu pomníku Palackého od prof. St. Suchardy Umělecká komise podala dále zprávu o své ná- vštěvě ve výstavách uměleckých děl J. Štafla, R Lan dy, F. Ullmanna, v jubilejní výstavě Krasoumné jed noty a o své aukci Galerie Hoschkovy, které se ko mise umělecká v plném počlu zúčastnila Kromě toho vyřízeny byly záležitosti správní.
profesor J V Myslbek Lumír Libuše Schnirchův Maudrův Wagnerův Lumir Stanislav Suchard J Štafl F Ullmann muzeum král národní divadlo Lana da Galerius Hoschkův Palacký most Národeň divadlo Šimkův Bruncvik Záboj
11 article Výsledek voleb
Výsledek voleb do Obchodní komory v Čes. Budějo- vicích byl zjíštěn skrutiniem, dne 22. prosince prove deným takto: Zvoleni jsou v odboru obchodním Ve sboru velkého a středního ob- chodu: Rind Viktor, obchodník v Soběslavi 371 hlasy, Stecher Ant., obchodník v Českých Budějovicích, 410 hlasy. Po zvolených obdržel Tomšů Frant., obchodník v Č. Budějovicích. 53 hl., Vávra Jos., obchodník v Hluboké, 15 hlasů. Ve sboru malého obehodu: Auten- gruber Fr., obchodník v Pacově, 1498 hl., Vich M. R., obchodník v Kamenici n. L., 1463 hl. po zvolených obdrželi Lustig Em., obchodník v Soběslavi, 47 hl., Pavlíček Jindř., obchodní v Týně n. Vlt., 41 hl., Ruth Václ., obchodnik v Kamenici n. L. , 27 hl.
Stecher František Vávra M R Lustig em Pavlíček Ruth Václ Soběslav Český Budějovice Č . Budějovice Pacov Vltava Auten Rinda Viktor
12 article
V odboru průmyslovém: Ve sboru velkého průmy slu: Brdlík Jos., tovární suken v Žirovnici, 130 hl., Coufal Ferdinand. mlynář v Krumlově, 129 hl., Steindler Mořic. majitel lihovaru v Benešově, 129 hl. Po zvo- lených obdrželi: Rudolf Ant, majitel sladovny v Táboře, 6 hl., Škrlant Jul., továrník v Č. Bu- dějovieích, 6 hl., Gärtner Jar., mlynář v Sedlča- nech, 5 hlasů. Ve shoru středního prů- myslu: Holoubek Vilém, majitel mydlářství v Sedlčanech, 757 hl., Rožánek Rob., hodinát v Č. Budějovieích, 743 hl. Po zvolených ob- drželi: Novotný Ladislav, stavitel v Počátkách, 20 hl., Pryl Arnošt, majitel sklárny ve Vestci 20 hlasů. Ve sboru malého průmyslu; Beneš Václav, hostinský v Českých Budějovi- cích, 2479 hl., Marek Vilém, krejči v Táboře, 2551 hl., Platil Frant., majitel cihelny v Nere- klově, 2479 hl. Po zvolených obdrželi: Kubet Jan, mydlář v Počátkách, 71 hlasů, Janovský Tomáš, truhlář v Českých Budějovicích, 70 hl., Hübschmann Karel, řemenář v Č. Budějovicích, 68 hl., Irmiš Roman, truhlář v Lišové, 68 hl. Vrzal Vojtěch, tesař ve Voticích, 68 hl. Celkem zúčastnilo se voleb 5538 voličů z 9144 (60.5), o 1 více než před 3 lety. Z odevzdaných hlasů připadlo kandidátům če- ského volebního výboru 95, jiným kandidátům 59 hlasů. Němečti voličové se voleb nezů- častnili.
Coufal Ferdinand Steindler Rudolf Antonín Gärtner Rožánek Ladislav Pryl Beneš Marek Vilém František Tomáš Hübschmann Karel Irmiš Vojtěch Žirovnice Krumlov Benešov Tábor Č . bu Sedlča Sedlčany Č . Budějoviee Český Buděj Ner Český Budějovice Č . Budějovice Lišová Votice Škrlant Jula Brdlík Jos Holoubek Vilém Kubet Jan
13 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Všenárodní české zřízení, velkolepá tato myšlenka budoucnosti, nenáleží dnes už k ude- úlům nedosažitelným a neujasněným. Spojiti všecky duševní síly a mohutnosti českého ná- roda v přesně učlánkované monumentáln ústrojí s autoritativní, ba přímo anticky dik- tatorskou pravomocí v národě samém a v zá- kladě toho s žádoucí závažnou autoritou vůč činitelům, české věci národní nepříznivým nebo dokonce nepřátelským, nelze ovšem ani rázem a proslým jen projevem byť i nejšlechetnějších synů a deer našeho národa docíliti, avšak vzpo- meňme, že nikoli neprávem napsal starý Horác, že polovinu díla má, kdo začal. A tu máme ze to, že začátek jest učiněn, že základy monu- mentální budovy všenárodního českého zřízen jsou v Národní radě české nejen položeny, ale zvláště položeny promyšleně, se všestrannou obezřetnou úvahou a proto šťastně. Jde jen nyní o to, aby snaha a práce tato docházela po rozumění a podpory. Na povné půdě důvěry všeho českého lidu, cíticího pro společnou naš věc národní a za součinnosti veškerých nej závažnějších činitelů českých v zemích našicl i za hranicemi krok za krokem buduje Ná rodní rada česká veliké dílo celonárodní součin- nosti za cílem, důstojným naší slavné minulosti.
Horác
14 article
opravdovosti našich ušlechtilých snah v přítom- nosti a oprávněných proto nadějí v budouenost a ve snaze té a práci své nomůže ovšem zůstá vati jen při velkolepých základech. Sil a my šlenky všenárodní součinnosti, in- stituce, která jest už dnes vyvrcholeníma soustředěním veškoré naší národní organisace v zemích českých i v zahraničí, jest pro veško rou budoucnost v této snaze Národní rady české zárukou nejlepšl. Počáteční obtíže a překážky mohou sice dobudování veledila všenárodního zřízení v hlavě i v údech — at užijeme obrazu toho — znesnadňovati a zdržovati, avšak s íla myšlenky, věcná potřeba insti- tuce, řídicí a ropresentující národní náš celek doma i vůči cizině a vytrvalá, cílovědo m činnost překoná bohdá všacky nesnáze ne- porozumění nebo nepřízeň. A k tomu žádá Ná- rodní rada česká jistě plným právem ruku pomocnou nás všech!
15 article
— Zrada na klubovním usnesení v při- čině hlasování o rozpočtu, provedená českými klerikály, byla v českém tisku zaznamenána celkem bez velkých komentářů, takřka jak samozřejmost, vyplývajíeí ze známě povahy tét strany a jejího poměru k zájmům národa, kte- réž u každé internacionály bývají posledním zřetelem. Jakožlo akvisiční pomůcka je naciona- lismus vítán i našim klerikálům, ale dojde-li na zkoušku ohněm, jsou-li v sázce panovačné zájmy strany a podminka její existence, přízeň kamarily, potom bývají zájmy národa prvním, co klerikální poslanectvo zapře jako zapřel Gali- lejského Petr služce u ohniště. Dřív než tři- krát hlasováno o rozpočtu. Snad také na za- kázku politického sgenta v dominikánské kulně. pátera Angustina z »Frankí. Zigu.« známého. Orgánu pražského kardinála byl pardon, po- skytnutý Hrubanoveům za jich čin českou ve- řejnosti, nepochybně nepohodlným, snad vycíli z ledového mlčení českého národního tisku nej citelnější odsouzení a nutnost ospravedlniti svou stranu z politické infamie, kterouž podařilo se posici českého klubu při prvním sborovém opo sičním pokusu podlomiti spolu s existenci klubu Zkrátka »Čech« napsal dodatečně apologii kleri
Petr služka Angustin Ziga Čo
16 article
kálního hlasování pro píli rozpočtového provi- soria a proti národní representaci parlamentní. Podle osvědčené taktiky list Jeho Eminence na místě obrany útočí. Nemáme příčiny a také nám po- litický věhlas velebných i nevelebných politiků klerikálních upřímně řečeno za to nestojí, abychom analysovali meritum nájezdů »Čechových« na do- savadní klubovní spřízněnce, jež klerikálové opu- stili, aby se spojili na záchranu státních nutnosti »třeba s čertem« anebo aspoň se stranou, která v politické morálce klerikální kladena jest dáblu na roveň. Ale »Čech« svýma posvěcenýma ru- kama pokouší dotknouti se památky jměna Grégrů, dnes drahé celému národu, vyjma mimonárod- ních a vnitřních nepřátel českého lidu, vyjma všech, kdož do dnes ošetřují rány, rozdaně bratry Grégry při jich útoku i obraně za věc národní Kdyby národní strana svöbodomyslná byla zůstala věrnou zásadám svých vůdců Grégrů a zejména prvnímu zákonu ve stráně drem. Juliem Grégrem střeženému, zákonu důslednosti, dnes nebylo by konců, o nichž smí arcibiskupův list s takovou nadutostí mluviti a do dneška byla by zůstala i přes všeobecné právo volební v Čechách strana Myslivců ve tmách, z nichž si ani netroufala vy- stoupiti za časů bratři Grégrů. Nebylo by došlo ke skandálu, jakým konči klub zradou svých černých členů, neboť nebylo by došlo ani k této — kumpani! Avšak klerikálům jednalo se o to, mimořádně drzým slovem, křiklavou nadávkou přehlušiti vlastni svou hanbu parlamentní. A proto nazvalo pohřební bratrstvo českého národa, vždy ochotné asistovati při jeho posledním pomazání a slavném Tedeum u Panny Marie Vítězné — nás, »Národní Listy« ve svém »Čechu«, hrobařem strany mladočes ké i valné části národních záj m ůl
Čechův Čo Grégr Čech Čechy Tedeum u pannus Marie
17 article
Nepůjdeme s klerikální stranou českou na soud národa, vidíť celá česká veřejnost pře- dobře, že národní strana svobodomyslná ztracena byla nadobro, jakmile uznala klerikály za kompaciseenty sebe hodné a důstojně, jakož jest dnes vůhec jasnou a prokázanou pravdou, má-li z národní strany svobodomyslné co ještě býti, že se musí vrátiti ke svým starým a vždy stejně mladým ideálům, u nichž věrnou stráž do té chvile vykonáváme my — » Národní Listy«. A co se týče národních zájmů, musili jsme se o ně nesčetněkráte popadnouti přímo se samým »Čechem«. Kdo pak to byl, kdo proti panstvu v »Čechu« a za »Čechem« stojí- cimu, když už už tisklo ruce Frindů a Hilgen- reinerů ke společnému dílu církevního roztrhání jednoty země, kdo to byl, kdož pro tento prazákladní zájem národní dovedl nadchnouti vlastenecké duchovenstvo proti fialovým a pur- purovým vládeům klerikálního tábora: My, »Národní Listy«. My jsme vždycky dovedli v otvorechi kukly pohřebního bratrstva národa uhodnouti zlověstné zablesknutí potměšilého oka jezovitského a odvoditi z tajných jeho pláno náležitou výstrahu pro zájem národní. Již od samých počátků novodoběho vývoje, dříve ještě než v nestřeženém okamžiku úvodníkár »Čecha« unikla nabídka německé státn řeči, tento skutečný hrob všeho dalšího poli- tického vývoje národa. Žvavý nesmysl »Če- chův« o zodpovědnosli českých politiků před bohem a před úvodníkářem »Nár. Listů« budiž přibit naposled. Kdyby tito obilení hrobově věřili ve svého boha, který jim zůstavil na- učení, že království jeho není z tohoto svěla neholdovali by modle světského panování vezdější moci, kteráž jest vlastním jejich ná ruživé uetívaným božstveml
Čecho Frind Hilgen
18 article
— „Bohemia“ stydí se za „Símplicissímus“ Úterní konfiskaci mnichovského„ Simplicissimu“ provedenou vídeňským stát. návladnictvím pr celou Cislnjtanii, provázi „Bohemia“ touto za- jímavou poznámkou: „Podnětem ke konfiskaei byla kurikatura od Th. Th. Heinen — jak ne- cheeme popírati pramálo vkusná — kteráž stärostovi, dru. Grošovi, na jeho osobni eti utrhá. Bojem takovými zbraněmi, jež be závisti protivníku ponocháváme, neprospěje se německé věci v ničem. Ovšem nomůžemo přité příležitosti potlačiti poznámku, že censura ne- měla vůči mnohom surovějším a brulálnějším potupám Němeů ve znůmém slovanském sešitu francouzského Sinsplicissima „Assiotte a beurre“ žádně podobné kritické záchvaty. Do- znáváme zjevně, že jsme zásadními protivníky každého omezeni tiskové svobody, v Rakousku nopříliš hojné. Ale když už se jednou konfisku- je, potom by se měly city Němeů censuře zdál noměně šetrnosti polřebnými jalo city Čechů“ „Bohemia“ mluví o zbraních, jež mileráda po- nechává národnímu protivníku. Jakživo nebyl v českém tisku sáhnuto ani slovem ani ilustrae ko zbrením, jakými bojuje „Simplicissimus“, vý- květ současné něm, satyry obrázkové a její vel- mož Th. Th. Heine, jehož jediného činnost by mohla stačiti na stud eelého národa za něj. „Bo- homif“ zmíněné číslo pařižské „Assiette au Bautre“, vyhotovené slovanskými umělci od první do poslodní strany, vyniká noblessou kon- cepce v provedení jako motýl nad Heineovou vší, jako lesklá ironie a smutná žaloba nad sprosťáctvím ducha, které dnes všeobecn v Německu platí za vtip a humor.
Heinen Groš Čecho Hein Rakousko Německo Bohemia
19 article
— Poslanec dr. Bedřich Nitsche, senior ně mecko-pokrokové strany v království českém uveřejnil v „Brüxer Zigu.“ krátké vánoční roz- jímání. Hovoří v něm: „Události v poslední schůzi německo- nacionál- ního svazu, které se tak přiostřily, že němečtí agrár níci zcela vážně řešili olázku svého vystoupení ze svazu a to pro rozladění mezi městskými a venkov- skými zástupci v otázce zmocňovacího zákona, na- plnily starého parlamentárníka upřímnou zasmuši- lostí. Jak se změnily časy a smýšlení lidí! Před ti- ceti a více lety byly to ideální otázky, otázky svo- bodného vývoje, národní osvěty a postavení národů ve státě, které hýbaly srdci a podněcovaly k mnché- mu dobrému, osvobozujícímu, spásnému činu. Dnes však se zdá — a je nevýslovně smutno, musit kon- statovati — že teď jenom hmotné otázky vládnou smyslu a cilu člověka a skoro dlužno se báti, že ná- rodní ideály očekává osud ten, že zbaveny budou svého oprávnění. — Ukazuje se to také v útvarech stran. Pomyslim-li si, jak dříve ve velkých klubech příslušníci všech hospodářských stran, rolník i velko- průnyslník, bratrsky se scházeli a jediný národní ochranný i vzdorovný šik tvořili, při čemž každému bylo volno zastávati se dle libosti svých hospodát- ských zájmů a když nyní popatrime, jak se mají věc dnes, tu cítíme se značně zklamanými vývojem lid- stva v oboru národnostním. Národní vývoj nepokro- čil, aspeň ne tak, jak bylo by mohlo býti, kdyby sta- rý duch byl zůstal na živu. Starý Nitsehe doufá, že mládež, zlobou ny- nější doby dosud nedotčená, se ještě přimkne k německému nacionalismu a udrží myšlenku německo-národní. Kdož ví? Dnes stesk starého dra. Nitscha činí dojem, že senior poslaneu
doktor Nitsche Ziga
20 article
česko-německých je jedním z Maximiánů, kte- rým se v německé části státního tělesa zjevuj oběti třicetileté politiky německo-liberální, jejíž stětní lži a národní ukrutnosti zatlačily celý stá do zhouby a zkázy, nyní zjevnější nežli kdy- koli dosud. — Buď — anebo! Dne 23. t. m. uveřejni nacionální denník berlínský, „Tägliche Runel. schau“, o kterém se mnohokráte řeklo, že je předkládán císaři Vilémovi, situační rozmluvu svého spolupracovníka s posl. K. H. Wolfem. Zástupce městské skupiny trutnovské mluv l velmi nevlídně o nynější vládě; nemů, jak pravil, vážnosti ani u Němců ani u Čechů, a bar. Bienerth neuznal ani potřebným, předložiti říšské radě svůj pregram. Rovněž zamitávě vy- slovil se Wolf, dle „Tägl. Rundsehau“, „jeden z nejvíce vynikajících vůdců českoněmeckých““ o snaze bar. Bienertha, utvořiti parlamentnní mi- nisterstvo, ve kterém by vedle Němců seděli také Čechové. „Taková koalice je pro dozárnou dobu ta tam,“ pravil Wolf; „svědčí o naprosté neuvědomělosti o situaci vČechách, blouzní-li mi- nisterský předseda o tom, že by za nynějších poměrů bylo možno dosíci i jen příměři mezi Němci a Čechy. Bud bude ministerský předseda vládnouti s Čechy proti Němcům a uzná české státní právo, nebo bude je ovládati s Němei a splní jejich požadavky v Čechách také přes protest Čechů. Rakouské vlády vládly dost dlouho s Čechy proti Němcům, a vidíme, kan s tím příšly — ať to tedy zkusí teď zase s Němci.
Vilém Wolf Němec Čecho Bienerth Buda Čechy Tägliche Runel
21 article
Češi jedli tak dlouho z vládních hrneů masa, že velice brzy přilezou ke křiži, uvidí-li, že vláda vážně míní postupovati proti nim.“ Pro- hlásiv se pro heslo „Pryč od Čechů“ ve smy- slu naprostého rozhraničení, skončil posl. Wolí svůj výklad slovy: „Kdyby Rakousko nebylo s to, česko-něm. otázku rozřešiti, pak bude někdy musit býti rzřešena světovým požárem. A obá vám se, že požáru takovému jsme blíže, nežli myslíme.“ Mimo to mluvil Wolí o annexi Bosny a Hercegoviny výhradně ve smyslu říšskosněme- ckém: litoval hmotných ztrát, které na Balkáně utrpělo Německo politikou bar. Aehrenthala boje se, aby tím způsobem nebyl otřesen svazek
Čech Čecho Rakousko Bosna Hercegovina Balkán Německo
22 article
Rakouska s Německem. Možnou světovou válku spojil posl. Wolf přímo s balkánskou politikou bar. Aehrenthala. — Podle vládní předlohyo annexi Bosny a Horcegoviny je tato záležitosí po výtce věcí koruny. Také útvar a směr vlády náleží do okruhu státní působnosti koruny. Není tedy dobře pochopitelno, jak posl. Wolí pří svém přesvědčení o mezinárodním významu ny nější balkánské politiky rakouské může pro poli tiku svého směru žádati celou vládu, pro kte- rou by ostatně ve vídeňském parlamentě byln pouze malá celkem menšina, jistě však nikol většina. Reelní informaci tu posl. Wolf do Ber- lína nedal, byť se tamějším Velkoněmcům sebe více libila. — Čím dál — tím hůř. Vinohradský advo- kát pan JUDr. Otakar Havelka podal u okres- ního soudu děčínského dne 20. června 1908 českou žalobu upomínaci, jež děčinským sou- dom byla opatřena nejen lelopočtovým, nýbrž i kolkovým razítkem v jazyku českém a též jn- zykem českým vyřízena. Týž advokát podal dne 11. prosince 1908 k témuž soudu jinou ža- lobu, jež byla rovněž opatřena soudem českým razítkem letopočtovým a kolkovým, vyřízena však a to tímže oddělením soudním, jako ža- loba první — jazykem německým. Proti tomu podána stížnost krajskému soudu litoměřickému, dohlédací stížnost vrchnímu soudu a případ oznámen ministru krajanovi. Na rozhodnui může býti celá česká veřejnost zvědava, ale ne- sporno jest, že to s našimi jazykovými právy jde čím dál — tím hůř.
Wolf JUDr Havelka Rakousko Německo Bosna
23 article
— Dr. Pacák ochuravěl. Z Vídně, 24. pro since. Ministr mimo službu dr. Bedřich Pacák ochu ravěl a jest v lékařskémy ošetřování — President senátu nejvyššího a kasačního sou- du Jan Hellmann zomřel. Z Vídně, 24. prosince Včera o 9. hod. večerní zemřel tady ve věku 72 roko prosident senátu nejvyššího a kasačního soudu, mí- stopředseda nejvyššího soudu důchodkového Jan Iiellmann. Před 3 roky zemřela mu choť. Skonal po králké nemoci po zánětu plic. Zůstavuje dva syny z kterých jeden je sekěním radou a chéfem presidi ální kanceláře ministerstva juslice. Hellmann byl roz hodný našinec, jonž na všech místech, na kterýel působil jako soudce, hájil a zaslával úspěšně rovno právo jazyka českého. Byl již ustanoven předsedou vrohního zemského soudu království českého, kdyz v poslední chvíli byly disposice změněny a jmeno- ván smulně památný Jansa. Narodil se r. 1836, vyko nal právnická studia, věnoval se soudcovskému sta vu Několik let byl radou vrchního zemského zoudu v Praze. Před 12 lety povolán byl jako dvorní rad k nejvyššímu soudu, kde byl roku 1904 jmenovár senátním presidontem. Pokládán byl za soudce ne obyčejně objektivního a požíval v kruzích soudcov ských i advokátních velkých sympatil.
doktor Pacák Hellmann Iiellmann Jansa Vídeň Praha
24 article
— K 80 narozeninám Jana hr. Harracha, ušlechli lého přizntvce českého školství vídeňského a věrného syna našeho národa, poslala Národní rada česká blahopřejný telegram, na který došlo ji významné toto poděvování: Slovutní pánové! K mým osmde- sátým narozeninám ráčili jste mě poctiti upřímným blahopřáním a vzdáli hold mé práci a mým snahám Vzdávám vám všem za obé své nejvřelejší díky s ujištěním, že Národní radě české vždy co nejlépo nakloněn zůstanu i snahy její ze všech sil podpo- rovati budu. S výrazem upřímné úcty a oddanosti vděčný Jan hrabě Harrach — Nový ředitel Zemské pojišťovny moravsk v Praze. Poslanec pan Karel Novák, na Moravě dobře známý a ve všech téměř českých spolcích činný, při- jal řízení hlavní filiálky „Mor zem. živolní pojišťov- ny“ v Praze a nastoupil v těchto dnech svůj úřat Správní rada Zem. životní pojišťovny svěřila posl
Jan Harrach hrabě Novák Praha Morava národní rada
25 article
Novákovi tento čestný, avšak obtížný úřad v plném přesvědčení, že se mu podaří i v Čechách nalézti přízeň českého lidu pro tento jediný český ústav zemský. Zemská životní pojišťovna, sprawv ována jsouc zemským výborem moravským a podléhajíc kontrole mor. zem. sněmu, obrala si za úkol řešití blahodárně problémy sociálně-politické a ideu život- ního pojišťování rozšiřiti tím, že první přistoupilo na doplnění a provádění pojištění lidového. Pojišťov- na tato přijímá do pojištění kapitály do 2000 K i bez lékařského vysvědčení a tím poskytuje vrstvám ne- majetným možnost zaopalření rodin v míře nejnut- nější. Poslanec Novák za dlouholeté činnosti své osvědčil se jako dobrý odborník a výsledky jeho ne- únavné práce jsou nejlepším svědectvím, jak cenneu jest silou pro rozmach hospodářský českého lidu Morava poslance Nováka nerada ztratila a týž pro- vázen jest sympaticky ode všech časopisů vroucím přáním, by se mu těžký úkol v Čechách plně zdařil I my viláme poslance Nováka s plnou nadějí v jeho zdárnou a úspěšnou činnost a plejeme mu zdaru nej- lepšího.
Novák Čechy Pojišťov Morava
26 article
— Německý furor proti výslavní loterii. Jal známo, netěšila se jubilejní výslava přes svůj smírli- vý a opatrný ráz nijaké přízni germánských fana- tiků. Jejich zášť obrací se k pražské výstavě a p její uzavření ulevuje si aspoň na její loterii, nalé zajíci se dosud v činnosti. Plakáty výstavní loleri v zněmčelém Území jsou všude slrhány. Objednacl lístky a cirkuláře rozeslané po celé říši peněžním úslavům, prodejnám a obchodům, které z pravidla podporují též podniky loterní s jakousi mezinárodní courtoisil, byly vráceny s urážlivými poznámkami. „Prodávejte své losy pouliční bandě v Praze,“ při- psal jakýsi zdivočilý Baumeister Lindner v Hoffen- steinu. Jistý občan v Salcpurku podepsal se s dojem- nou upřímnosti „Czechenfresser“. Podobných při- kladů německého ušlechtilého tónu a mravu mehli bychom uvésti dlouhou řadu. Tyto projevy germánské zuřivosti mohou jen býti pokynutím českému obe- censtvu, aby co nejhorlivěji podoporovalo loterii vý- stavní ještě v posledních dnech před tahem, který se koná 2. ledna 1909 — Spolek ke hlahu nuzných dítek v Praze po- řádal 23. t. m. o 12. hod. pol. jako každ ročně svým 116 chovancům vánoční slavnost ve velkém sále žofinském.
Baumeister Lindner Jal Praha Hoffen Salcpurk
27 article
— Z obcí předměstských. Schůze městského z- stupilelstva v Žižkově bude v úterý dne 29. pro- since 1908 o 3. hodině odpol. v zasedací síní městsk radnice v Žižkově na Basilejském náměstí čr. 700. Na pořadu rozpočet, návrh na zvýšení daně ze psů a žádost za poskytnutí 15% slevy z pivní dávky z 15% slevy z přirážky obecní k dani z nájemného — Ve schůzi městské rady na Smíchovť dne 22. t. m. věnoval předsedající starosta p. dr. Koldinský před vyřízením jednacího pořadu vzpomínku zesnu- lému knížeti Jiřimu Lobkovicovi, čestnému měšťanu Smíchova. Žádůsti výboru pro pořádání lidlových přednášek českých vysokých škol pražských za pro- půjčení sálu v Národním domě k uspořádání předná- šek „O zločinnosti, trestání a trestní ochraně osob mladistvých“ usneseno vyhověti, pokud bude možno sálem disponovati. Do ankety, pořádané českou zem- skou komisí pro ochranu dítek a páči o mládež zvo- len p. m. r dr. Sleiner. Zpráva říšského poslance p inž. Neumanna o podáných jim návrzích a infervenci v některých záležitostech obce smichovské vzata na vědomi. Žádosti krajinského spolku učitelstva měšťan- ských škol za podporování akce, podniknuté jím za účelem relormy učitelského vzdělání, usneseno vyhověti. Zpráva o uspokojivém výsledku zkoušky parního topení v Národním domě vzata na vědomí Veškeré novostavby obecní odevzdány budou veřej- nému užívání dne 31. prosince. V ú-třední trž- nici umístěn bude toliko drobný prodej, trh ve vel- kém ponechán bude až na další rozhodnutí městská rady zatím na Jakubském náměstí. Kromě toho vy- řízeny čelné záležilosti chudiniské vedle řady zále- žitosti slavebních, tržních hospodářských atd. — V pondělí dne 28. prosince 1908 bude v ústřední trž- nici o 5. hod. odpol. jednání o přihláškách o zadání stánků a míst, k čemuž se přihla- šovatelé zvou.
Koldinská Jiři Lobkovic doktor Sleiner Ing Neumann Žižkov basilejský náměstí Smíchov Jakubský náměstí národní dům
28 article
— Okresní zastupitelstvo v Žižkově bude míli schůzi v ponděli dne 28. prosince 1908 o 3. hod. odpol, v zasedací síni městské radnice. — Ceslovatel A. V. Prič zapůjčil panoramatu Národní jednoty pošumavské v paláci pojišťovny »Praha« na Ferdinandově třídě několik kolekc snímků ze svých posledních cest po Brasilii, argen- tinských pampách, Patagonii, Paraguay a Bolivii které v několika seriích budou vystaveny I. počínaje 25. prosincem. — Výbor Ústiední Matice školské ve své po- slední schůzi za předsednictví pana dra. Šá mala ucti přodevším památku zesnulých svých spolupracovníků přátel a dobrodinců, zejména pana Roberta Ehilichia, řidícího učitele matiční školy v Podsedicích, Ema- nuela svobod. pána Salomona Mirohorského z Fried- bergů, paní Vilemíny Exeliové, pana Jos. Koplíka. pana Václava Rubeše, pana Karla Schiera, pana v. Žabky, pana prol. Jos. Kryšpína, pana Ant. Tábor- ského. Přijal s povděkem na vědomi zprávy, že vě- novaly: městská rada pardubická 1000 K. městská rada ve Skutči 100 K. Vzdány díky panu dru. Šáma- lovi za intervenci u správního soudu stran školy mo- ravsko-krumlovské a panu Vilému Amortovi za da- rování sochy dra. Ladisl. Riegra pro matiční škelu Riegrovu v Rejdicích. — Aby pomocná aken sko menšinových byla rozštřena na všechny země koruny svatováclavské, po případě i na Dolní Rakousy, ulvo- řen při Ústřední Matici školské ústřední škol- ský menšinový komitét, jenž má v patrno- sli všecky potřeby školství menšinového. Dotaízy zá- ležitosti komitétu tohoto vyřizuje kancelář Ústřední Matice školské, která všecky zásilky pro ústředni menšinový komitét školský bude přijímali. — Za 11 měsíců roku 1908 přijala Úsiřední Matice školski
A V Prič Ferdinandův Robert Ehilichia Salomon Mirohorský Fried Exeliová Jos Koplík Rubeš Schier Žabka prol Kryšpín Antonín Amort Riegr Riegrův Žižkov Praha Brasilia Patagonie Paraguay Bolívie Podsedice Tábor Skuteč Rejdice Dolní Rakousy okresní zastupitelstvo Ústiední Emanuel svoboda městský rada
29 article
428.183 K 36 h, vydala 599.090 K 09 h. Jest ledy schodek 170.906 K 78 h. — Peněžním ústavům na kmenově jmění jest dlužna Ústřední Matice školská 586.329 K 85 h. Nepříznivý finanční stav zaviněn naprostou rozháranosti při veřejných sbírkách, kterou Ústředai Matice školská v první řadě trpi. Povo- lena subvence veřejně škole v Jednově 2000 K, Ma- tici budějovické 2000 K, na vánoční nadílku ve Ví- kovicích na Moravě 400 K. Národní jednotě v Brně poslána subvence na školu v Dolních Kounicích 1000 kor. což dodatečně schváleno. Profesorům gymnasia zábřežského vzdány díky za horlivou činnost ve služ- bách matičních. — Vyřízena řada záležitosti škol ských a osobních, načež jednáno obšírně o penstjnín opatření učitelsiva a úřadnictva matičniho. Přišt schůze výboru bude 30, prosince 1908.
Ma Morava Brno Dolní Kounice
30 article
— České ženy pro české dílě. „Záchrana“ ústřední výbor ženský pro mládež, chce u nás uvěsti v život instiluci poručenských opatrovnic. Poručen- skou opatrovnicí může býti každá zachovalá žena neb dívka, která navštíví během roku několikráte svého svěřence, sirolka neb nemanželské dítě, do- hlédne na něho, jak je vychováván, jak je o něho postaráno atd. Vychovatelský význam podobného občasného dohledu je veliký a plní proto poručenské opatrovnice důležitý úkol společenský i národní. Ob šírně je úkol tento vylíčen v brožurce p. soud. tj Pšorna „Žena poručnicí a poručenskou opatrovnicí“, kterou lze dostati v „Záchraně“ v Praze, Spálená ul. čís. 34 (v místnoslech Ústředního spolku českých žen) za 10 hal., poštou 13 hal. Tam- též přijímají se přihlášky našich žen za poručenské opatrovnice. Zájem pro inslituci poručenských opa- trovnic u nás stále roste, i z venkova, z Písku, Lito- myšle, Turnova, Jičína přicházejí dolazy v příčině organisování poručenských opatrovnie a tak se dá očekávati, že i u nás všade poručenské opatrovnice ke blahu naši opuštěné a zanedbaně mládeže za- vedeny budou
Praha Písek Turnov Jičín
31 article
— Právnická jednola zaslala kněžně Lobko wiczové tento soustrastný dopis: »Vaše Jasnosti Podepsaná Právnická jednota želí hluboce skono Vašeho osvíceného pana chotě, Jeho Jasn osti knížete Jiřího z Lobkowicz, ctic v něm jednoho z nejvíce vynikajících příslušníků stavu právnického a vzpo mínajíc vděčně přízně, kterou snahy Právnické jednoty podporoval a zejmena účasti, kterou připjal lesk jmena svého a odborný věhlas svůj k prvnímu vědeckému sjezdu českých právníků v Praze v roce 1904. Račtež, Vaše Jasnosti, přijati projev naší pro- cílěné soustrasti a dokonalé úcty. V Praze, 22. pro- since 1908. Právnická jednota v Praze. Dr. Ant. rytít Randa, starosta. Dr. Vil. Pospíšil. II. jednatel.« — Odstranění novoročního blahoplání na Král. Vinohradech. Obtíže a různé nepříjemnosti, s nimiž každorečně se opakující novoroční blahopřání u jed- notlivců se potkává, vedly na Král. Vinohradech ple- dešlá leta k opatření, jež mělo za účel obvyklé novo- roční blahopřání vůbec odstraniti. Za tím účelem vy- loženy byly na veřejných místech sběrací archy, do nichž skládán byl občanstvem na místě novoročního blahopřání příspěvek ve prospěch místní chudiny. Že nařízení toto bylo účelné, o tom svědčí okcl- nosl, že ho mísiním občanstvem s oblibou a hojně bylo používáno. Z důvodu toho bude opalření toho použilo i roku lelošního. Sběraci archy, razílkem městského úřadu opatřeně, budou, počínaje dnem 28 prosince 1908, veřejně vyloženy: V podacím proto- kole městského úřadu, v městském důchodě, v Zá- ložně vinohradské, v Městské spořitelně, v Měšťanské besedě a ve všech pěti místních lékárnách. Kazdý
Jiří Lobkowicz doktor Antonín Randa Pospíšil Král Praha Vinohrady