ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d4c69a20-7632-11dc-8613-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 42, person 49, org 2, work 1
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, v pátek 25. prosince 1903.
Praha
3 masthead
o19) oniro cslutonša tr
4 masthead
Číslo 355.
5 article
Na ranni a večernlliaty předplácí se- V Praze v administraci na niěsie. . . . . . 2 K na Ctvrt leta . . . . 6 K — k s dvojí donáškoue na měsle. . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 50h ve filiálkácha na měsle. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsic. . . . . na čtvrt ista . . . . 9 K 6n s dvojí zásilkou na měsle iei na čtvrt iota .
Praha
6 article Dnešní čisle pro Fraha je o 10 slranácl.
Dnešní čisle pro Fraha je o 10 slranácl. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v neděli dne 27. prosince v obvyklou ho- dinu ranní.
7 article Vánoce 1908.
Vánoce 1908. Chvalný zvyk zanášení váhočního ly rismu do božíhodových politických úvah nikdy nebyl nemístnějším než právě za le- tošních, politicky tak hořkých Vanoc národa českého. V zájmu vánoční nálady bylo by věru lépe utéci od tohoto motivu, sie jinak bychom přišli na zlozvuky a dísharmioniez vánoční hudební truchlohry ruského moder nisty Vladimíra Ivanoviče Rebikova, kterýž ve svém »Vánočním stromku« dává pod oknem bohatce, slavícího hojný štědrý večer umírati sirotka mrazem a ledovatění jeho zdobí rajskými halucinacemi, až do ráje ne- beského ..
Rebikov
8 article
Věru dosud nikdy jsme se tak očitě ne- přesvědčili jako právě na sklonku tohoto slavného jubilejního roku a samým počátkem ván-čního měsíce o žhavém, nářuživě nedo- čkavém přání našeho tuzemského i zahra- ničhího sousedstva germánského, odkliditi národ český cesfou co nejrýchlejší tam odkud jsme se my Čechoslované již jednou vrátili a odkud pro národy menší vůle k ži- votu, než je naše, není návratu . . . Suro věji a s bezoblednější zůmyslnosti uraziti českoslovanský národ v samém nejcitlivějším mistě národního uvědomění a žárlivosti na místo mezi národy moderní kultury, dobyté bezpříkladnou prací ve lhůtě zázračně krátké, nebylo nám ještě dáno na srozuměnou, jak nálo cavyků a okolků s námi hodlá nadělati baš odvěký historický zapřísáhlý odpůree a až dojde k onomu »velikému sůčtování nezi světem germánským a slovanským, jehnž počátek valem blíží se všem proro lům velkopolitické mezinárodní konjektury A hdybychom my Čechové náleželi k lekav cím mezi národy, kdybychom nebyli pře- svědčeni sami o sobě, že v okamžiku sku tečného rozhodování jsme s to nasaditi zu existenci svého národa i ten holý život kaž deho jeho jednotlivce, a kdybychom zvláště dobře nevěděli, že az j dnou dojde k onomu hroznému ukončení lůzy bez konce světovou válkou, o jakém mluví náš drahý K. H. Wolf v »Tägliche
Čechoslovan Čecho Wolf Sura
9 article
Rundschau«, že nebudeme státi sani proti katu Slovanů polabských a Poláků po zuaňských, kdybychom nevěděli, že náš ná rodní byt jest otázkou a zárukou blízké nedohledné budoucnosti veškeré negermansk Evropy, snad bychom právě po těchto listo- padových a prosincových projevech v pravdě infernální nenávisti germanské proti nám mohli na mysli klesnouti a obavami pohlí žeti vstříc budoucnosti, jaké jsme podle téhož K H. Wolfa prý blíž, nežli sami myslíme. Rozumíme dobře těmto tendencím zdej ších i zahraničných Všeněmců a jich zim ničné touze, přivoditi toto řešení ve lhůte co nejkratší a třeba že se nesmíme hroziti žádné případnosti, v klině dějin ještě pro nás chystané, přece musíme si doznati, že počátek řešení mezinárodních evropských otázek, válkou mezi Rakousko Uherskem, státem ze dvou třetin slovanským a jiným některým státem slovanským, byl by pro ztrátu obojstranné krve slovanské jednímz dějství dosavadní slovanské tragědie. Přes to vše, nelze se vyhnouti těsně před po čátkem roku, jejž evropští krvežíznivci mají za válečný, myšlence na tuto možnost, třeba že poslední zprávy o diplomatických frans- akcích dopouštějí naději ve smírné řešení kon fliktu. Úvaze té nelze se vyhnouti už proto. poněvadž listopadové události a prosincový jich politicko policejní výsledek z místa nej vyšší vládní autority uváděny s přítomnou
Rundschau Polák H Wolf Evropa Rakousko Uhersko
10 article
zahraničnou konstelací říše ve známou sou vislost. Nebudeme Vánoce našeho čtenářstva otravovati znova rozborem státnického umění kteréž český protest proti »Wacht am Rhein« ve sněmovně království českého a na nej znamenitější třidě jeho hlavního města zpí vané a proti velkoněmeckým pěvcům jejím tu i tam vydávalo za velezrádný projev proti říši, z níž i podle výroku nejradikalnějšího přítele Srbů mezi námi není pro nás jenom výhoda, ačkolí každou minutou mohlo jedním slovem pacifikovati Prahu. A zdržíme se př reminiscenci na stanné právo a pohrůžceši benicí Praze za tento její protest proti řá- dění zdejších Velkoněmeů i velkoněmeckých emisařů z říše německé a zvláště u proli boykotového výnosu Bienerthova i současné persekuci českého tisku jenom jako u při znaků vnitřní politické situacea v ní postavení českého národa i jeho parlamentní representace To už byly jenom poslední stupně onoho strašného, od stupně ke stupní střem hlavého pádu z nadzemských snů, vykouzle ných hašišem oplimismu, to už byl posledn náraz o tvrdý balvan rakouské skutečnosti.
Srba Bienerthův Praha Wacht be Rhein
11 article
o nějž rozrazil se i český vládní blok ve své nesourodé trosky na svědectví nejdoko- nalejšího bankrotu oné politiky, kteráž podle slov svého základatele zamýšlela »dobývati jedné posice za druhou — dobývání politi- cké moci, abychom za těžké oběti, kter přinášíme státu, dostali v kulturních a ho- spodařských věcech to, čeho potřebujeme ke svému rozvoji a prospěchu národa!« (K- Kramář na sjezdu nár. strany svobodomy slné dne 3 března 1907) Ani řádky, an písmene nebylo uskutečnéno ze všech těch honosných slov o nové tepší a silnější poli- tické situaci, vjíž se měl národ ukázati dů- stojným...« Nnopak, na důstojnosti národa hřešeno tak jako nikdy před tím, zadávána ve Vídni plnými hrstmi a celá její záso ba vyčerpána až na dno za posice — dvou jednotlivců a za výhradný jejich rozvoj o nevyhnutelně potřebného jim členství Be- ckova kabinetu až po tu vykýženou tajně radovskou přísahu. Rapidní upadek neslý chaně slibného vzletu toho jest dnes doko nán, trosečníci positivního aeroplanu nemo hou dnes ukázati ani na jedinou řádku splně ných svých požadavků, jež nesli k vídeň skému slunci a aby pokoření bylo co možn nejdokonalejši, nejhlubší, stačil krok nyněj šího držitele německého krajanského mini sterství (také krence positivní polítiky !) ku předsedovi ministerstva, aby cestou policejn českému lidu odervána byla z rukou posledn zbraň obrany i odvety, jeho hospodářské sebeurčení.
K Kramář Nnopak Vídeň vládní blok
12 article
Krutě trpké to uvažování, ale nevystihuje přece ještě všechno, k jeho nejostřejší pointe došlo právě posledním dnem, kdy dojedná- ním podmínek tak zvaného modu vivend mezi Čechy a Němci po nezdaru quasipunk- tačních porad vídeňských postaveno na čtyři prospěchu českému nejnebezpečnější oči obou krajanů ministrů, z nichž jeden má už jedno dílo česko-německého míru, a sice moravské za sebou, a druhý, očamařený to drshdy re- negát, stojí před uskutečněním svého život- ního díla, k jehož vrcholu hledí všichni Němci z Čech s napjetím bezdechým.
Němec Čechy
13 article
I nás napjetí to dechu pozbavuje, nebot vidíme před sebou události nejblíže příští. jež mají hned po parlamentních a politickýeh prázdninách zplna nasaditi a nemýlíme li se. očekávají národ náš dnové horší těch, jež jsme právě přečkali. Před samé oči české takřka na dosah ruky postaven počátek konce jednoty tohoto království českéhoa stačí vysloviti jmena dvou osnov, jimž ná leží úkol konečného rozboření reálního pod kladu všeho českého programu celistvostia nedělitelnosti království, zákona jazykového a krajského zřízení, aby se pochopilo, jak těžké boje národu a jeho věrným zá stupcům nastávají za samo bytí ne zůžené české vlasti. Zbývá jedna otázka za tohoto přetrud- ného výhledu do budouenosti. Jsme jisti, že bude od národa šťastně odvrácena tato zá- věrečná katastrofa katastrofalního positivismu. O všem, že to pevně doufáme. Jedno neštěstí zdá se býti nepochybným, a to spa- třovati dlužno v tom, že dnošní delegace česká nenasadí hned proti úkladu prvním okamžikem s veškerou živelní vehemencí českou, s veškerou rozhodností a tím kraj- ním odporem, jaký před sedmnácti lety národ uložil národní straně svobodomyslné, kdyžji vyslal poraziti nejen punktace, ale i jich čisté spolutvůrce. Kde jsou výsledky těto strany, tohoto slav- ného rytířstva, kteréž v nouzi nejvyšší vyjelo ze středu národa, aby provedlo nejkrásnější čin české negace, českého skálopevného od- poru proli zkáze státoprávní myšlenky ?
14 article
Přede dvěma dny zaznamenali jsme výrok historiografa positivní éry vlivu a moci, dra Tobolky, podle kteréhož vzdala se již stran mladočeská veškerých nadějí na to, že kdy bude zase stranou státoprávní a jediný cí její spatřoval ještě ve splynutí jejím se stra nou pokrokovou, realistickou, se stranou ná rodnostní autonomie. č Že nemluvil jenom za svou osobu a že tento konec národní strany svobodomyslne pokládá se za fatum, za kismet neodvratný toho manifestantní doklad vidíme ve včerej ším čísle oſiciálního orgánu strany na úvod- ním místě pod záhlavím »Dobrý příklad Moravy«, kterýžto článek jest pouze kraso- zvučnou fraseologií na odůvodnění nutnosti následovati v Čechách moravského příkladu splynutí lidové strany stamní stranou po- krokovou. Prvním a nejbližším podníkem ná rodní strany svobodomyslné bude provést sy metrický čin v Čechách A již ozývá se heslo druhé koalicev Vídni a jest jisto, že jakmile bude udáno komando, do které půlnoci kterého dne musl býti nové koaliční, parlamentní ministerstvo hotovo, bude u dveří Bienerthových týž ná- val, jako v památné noci zrození úřadni ckého kabinetu! Jako když udeří, první sil nější paprsek jarního slunce na česno úlu A budou v tom roji všichni — čeští mini strablové ! Kdo ledy pomůže, kdo národu zachrán jednotu jeho vlasti, kdo zachrání královstv budoucím statečnějším státoprávníkům če- ským? Sám národ, jehož návrat k prvopočát kůu poltického života ceského, k obnov jeho národního, státoprávního, svobadomysl- ného, demokralického programu, je již hot- vou udalostí. Stačí do opravdy sáh no u na lyto odvěké podmínky české budoucnost a svět uvidí, že za nimi stoji spěžová ze všeho českého lidul To jest také jediná útěcha politickýe Vánoc 1908
Tobolka Bienerthův Morava Čechy Vídeň
15 title
Ostrá bulharská nota proti
16 article Turecku.
Turecku. Noty a okružní telegramy opět poleluj evropským vzduchem. Předevčirem ruská zdresovaná všem signatárním mocnostem a zvlášt Rakousku v záležitosti annexe, včera pak ostrá nota bulharská, čelící zvláště proti Tu recku a naznačující poměr těchto dvou státo za velmi vážný Ze Sofije, 23 prosince. (Bulg tel.) Bulharská vláda zaslala zástupeům velmucí tuto verbální notu: »Prohlášení Bulharska kr'álov stvím stalo se z vlastní inirialivy a byl nutností pro stát bez výbojných úmy slů proti Turecku. Aby upevnění nového režimu v Turecku nepoškodila, nepřikročila vláda k mobilisaci aby působením na přátele zjednala si uznán a propustila záložníky, kdežto Turecko vyslal na bulharské hranice vojsko. Na radu moenost zahájila vláda jednání s Tureckem a prohlásila. že jest ochotna dáti náhradu za skutečné zájmy jež byly porušeny. Avšak přes korektní jednán
Noto Turecko Sofijá Bulharsko
17 article
Bulharska provádí ottomanská vláda politiku jež není naprosto způsobilá, aby utvrdila Bl harsko v jeho dosavadním jednání a stanoví nepřipustné požadavky, jichž účelem jes zmařiti dobré sousedské styky poněvadž na druhé straně vláda otlomanská od kládá úpravu aktuálních otázek na přiznivějš V tomto jednání Turecka spa- třuje bulharská vláda snahu aby nabylo se čavu klepším vojenský m přípravám aby zaujato bylo potom výhrůžné stanovisko a oniezeny byly nepřijatelné požadavky Bdykot nabývá, denně vždy větších rozmněrů. poškozuje obchodní zájmy a zavádi ve veřej ném mínění směr, znemužňující vládě, aby sle dovala vůči Turecku dosavadní politiku. Vláda byla překvaprna odstavcem turecké trůnní řeči o Balharsku a jeho panovníku, odstavcem to, obsahujíel v takovém aklu nepřípustné výra z a snažícím se vzbudliti přesvědčen že annexe Bosny a Hercegoviny jest následkem prohlášení neodvislo- sti Bulharska . .. Takovým způsobem mělo býti. v Turecku udržováno Bulharsku napřátelské smýšlení před Evropou mělo býti ospravedlněno přišt jednání proti Bolharsku. l a l
Bolharsko Bulharsko Turecko Bosna Hercegovina Evropa
18 article
Se zřetelem na tyto skulečnosti a na stále přípravy Turelcka, čelicí i ke sesilení armády v evropských provincilch, m ůže bulharská vláda patřiti jen s ne- klidem a s obavami do budoucno- sti. Vláda upozorňuje mocnosti na ne- bezpečné jednání Turecka a soudl, že by nedostála své povinnosti, kdyby neučinila opatření, jež vyhovují lépe ochraně zájmů a bezpečnosti země. Přes to považuje bulharská vláda za svou povinnost, vědouc o vroucím přání mocností po zachování míru na Balkáně, a řídíe se jich radami po této stránce, jakož i opírajíc se o jieh blahovolný zájem pro Bul- harsko, požádati vlády mocností, dťivle n ež nčco podnikne, aby učinily ony nalehavé kroký, jichž vyžaduje kritická doba. aby co nejdřive učiněna byla př- trž siituaci, která by mohla míti nepřed- vídané a pro mír nebezpečné ná- sledky, za něž nelze přičílati zodpovědnos bulharské vládě, poněvadž. vůči Turecku zacho- vávala korektní a velmi mírumilovné stanovisko- dobu.
Turecko Balkán
19 article Vojenské vyrovnání s Madary
Vojenské vyrovnání s Madary Odporrakouských politickýlcl kruhů proti urychlenému kon vojenského vyrovnání s Mada r způsobil, že tempo jednání musilo býti nyn velmi zvolaěno. Chef generálního šfábu naléhá na vystrojení armády pro všechny eventuality To jest přičinou, že opětně dostalo se do popředí vojenské vyrovnání s Midary. Možnost že v úlerní schůzi panské sněmovny bude pol tická situace zostřena, se umenšila. P ůsobl s velice na to, by odvrácena byla z m ěn v ministerstvu vojenství, která ne- byla předevčírem ještě vyloučena. Situzce ovšem státi se může zase kritickou, budou-li projevy panské sněmovny namiřeny proti vojenské správě. Jest jisto, že vojenslé vyrovnání nebude ještě o Novém roce vy hlášeno a že potrvá ještě nějaký čas, než bude skoncováno. Z Pešti, 24. prosince. Člen maďarské strany vládní se vyslovil Program tak zv. deviličlenného výboru (vojen ský) dávno již přestal existovati. Byl to program liberální strany a s touto padl také program její. Kompromis ve vojenských ve cech jest možný toliko na zákla d koncesí jazykových. Tento kompromi bude záhy uskutečněn. Věc není ještě ho- tova, nebude asi také hotova brzo, nepo daříli se upraviti otá ku bankovní čehož dožaduje se nejrozhodněji strana nedd vislosti.
Pešť
20 article
V drobném prodejir ranní čisla o sobě . . za . . za lh večerni Vefiliáikách na venkově ranní čislo . . večerni . . . . . . . . 5k lnoeráty platí se hotové napřed Předpi-coni a insurty přijímá administrace v Marianské ul., s. Tam nacházejí se tái redakce, tiskárna a expedice „Národních Listů- Rukopiny se nevracejl.
21 article
Proto (nemůže býti řeči o fusi stran. Všechno však je možno v době nejkratší: vo- lební refurma, změna jednacího řádu, předloba annekční a definitivní úprava záležitostí vojen- ských. Politické zprávy domácí. V Praze, 24. prosince. (K situaci.) ve vnitřní politice zavládl obvyklý vánoční klid. Pro nás Čechy není to však, bohužel, blahý klid pevykonané užitečné práci, nýbrž dusné ticho, naplněně obavami, co přinese nejbližší budoue- nost. V době pro celou habsburskou říši zvláště osudné upadli jsme opět ve starou, historickou chybu nesvornosti, a místo abychom šli všichni svorně za jedním, přesně vytčeným cílem, roz- bili jsme se v různé hloučky, které jdou každý za svým strannickým cílem bez jakéhokoliv vzájemného dorozumění. Jeden z polských listů píše dnes: Ve Vídni není teď Čechů; jsou tam čeští agrárníci, čeští klerikálové, čeští sociální demokraté, čeští radikálové, trosky mladočechů a staročechů, ale zástupeů českého ná- roda ve Vídni není a chtěl-li by někdo vyjed- návati se zástupci národa, nevěděl by, ke ko- mu se obrátiti. Nic nemůze lépe charakterisovati naši nynější politickou bídu, než vyjednävání o to, dovolí-li Němci z Čech, aby se slavný sněm království českého mohl vůbec sejíti, aby se směl sejíti na jeden týden, neboť Němci del- šího znsedání prý nedovolí, a aby směl pro- jednati několik formalit, poněvadž věcné jed- náni na sněmě Němci nepřipustí. Jsme dvou- třetinovou většinou v zemi, které jsme svou prací dali kulturu a národní ráz, jsme v říši vedle Němců nejdůležitějším národem, jsme silni kulturně i hospodářsky, ale politicky ne- znamenáme ani tolik, jako hrstka rakouských Vlachů, s kterými vláda vážně vyjednává, kdežto nás, kdykoli se ozveme se svými požadavky, od- kazuje klidně na předebozí dorozumění s Němci.
Čecho Němec Vlach Praha Vídeň Čechy
22 article
Co možno provésti syornou, dobře promy- šlenou a cíle si vědomou politikou, ukazují nám rek co rok Maďaři. Jak je tomu dávno, co byl proli maďarské opošici vydán pověstný armádní rozkaz v Chlopech, v němž se prohilasovalo, že jazylové ústupky v armádě jsou na vždy vylou- čeny. Minulo od té doby sotva pět let, a tyto dni jsme čtli úřadní prohlášení, že jazykové požadavky Maďarů, proti nimž chlopšký rozkaz vydán, noporušily by ani jednoty, ani zdathost: rakouské armády. Názory se mění i na neje vyšších místech a mění se dostí rychle, usnad- ní-li změnu silná vůle národa, jdoucího vědomě za svýmn eflem.
Maďar
23 article
V Praze, 24. prosince. (Jidhoslova ně a vlašská universita.) Stanoviskoj které dnes Jihoslované zaujímají k olázce vlašské vy- soké školy, není jednotné. Slyšeli jsme na říš- ské radě výroky poslanců slovinských, že uzná- vají právo Vlachů na samostatnou právnickou fakultu, ale nemohou připustiti, aby se vlašská vysoká škola zřídila v Terstě. Se Slovinei sou- hlasí většina Chorvatů. Srbové naopak povolili by Vlachům ochotně i Terst. Podobnou ochotu projevuje ve své „Slobodě“ i vůdce dalmatských chorvatských demokratů, dr. Smodlaka, zná- mý svými snahami po dorozumění vlašsko chor- vatském. Dr. Smodlaka je si vědom velikého vý- znamu Terstu prc všechny rakouské Jihoslo- vany, pro Slovince stejně jako pro istrijské a dalmatské Chorvaty, pro něž pro všechny je společným hlavním emporiem, tedy ve skuteč nosti společným hlavním městem. A přece se nebojí vlašské vysoké školy, i když by se zří dila právě v Terstě. „Nechať — praví — Vla- chové, mají-li tolik moci, domohou se vyseké školy v Terstě; ale my domáhejme se pro Jiho slovany, kteří jsou v Terstě domu právě tak jako Vlasi, a pro které je Terst střediskem v Rakousku stejně, jako pro Vlachy, vysoké školy jihoslovanské v témž Terstě. Pracujme každý zvlášť pro svou vysokou školu. Kdy- bychom mohli pracovati společně s Vlachy, bylo by tím lépe .... Jihoslovanská universila v Torstě vedle vlašské byla by velikou kulturnou vymožeností a měla by mimo jiné též důležit poslání, sbližovati latinský svět se slovanským. Myšlenku tu hájil už před lety Guljemo Ferrero a měli by se jí pilně zabývati všichni myslíci Vlachové i Jihoslované.““ Mezi Chorvaty jest hlas Smodlakův ovšem ojedinělý.
Jihoslovan Vlach Chorvat Srba doktor Smodlak Slovinec Vlas Guljemo Ferrera Smodlakův Praha Terst Rakousko
24 article
Z Vídně, 24. prosince.
Vídeň
25 article FEUILLETON
FEUILLETON V Praze, 23. prosince 1908. H. (Kronika.) Je těžko vpravovat se d nšlady vánočního feuiletonu, když našinec je ve své staromládenecké samotě pouze vzdáleným pozorovatelem radostného vzruchu dnů, kdy každý zabývá se jen krásnou myšlenkou způso- biti svým blizkým přijemně překvapení a jen v zaš-řelých, melancholických vzpominkách vy- bavuje si jasuplný obraz poesie stědrovečernt Ani příroda letos nepomáhá vyvolsti jakous ilusi bílých a smavých svátků vánočních. Postrádáme rozkošnou dekoraci zimní a místo do sněžného, zářivého úboru zahaluje se země do kalných, morosních mlh podzimních. Všechno kouzlo Vánoc stajuje se do hřejné a tiché intimity šťastných, rodinných kroužků. Tyto chvile nemají vztahu k zimnímu svělu skrývají se v zášeří krbu před hlukem ulice Domov, sladký domov, »swset home«, jak říkaj Angličané, má u nás neodolatelnou moc o Vá- nocích. Na rozdíl od Pařiže, která Štědrý večen oslavuje vesele a rozjařeně v restaurantech skoro jako my Sylvestra. Vánoce jsou jaksi mravním opojením li stva. Je to okamžik šlechetné a dobročinné zá- vrati, jež se zmocňuje i srdel nejsobečtějsích I zatvrzelý finanční spekulant, bursovní pirát nebo lichvář jsou přistupni v této chvíli k eitům lidskosti a dovedou sáhnouti do kapsy, klerá není cizí. Vyžaduje to ovšem moda a je v tom
Angličan Pařiže Sylvestr Praha
26 article
všem těž mnoho pokrýteciví, jáko ve vánočhicl poselstvích míru, které okázalými frásemi (lumoč státníci a diplomaté, kteří snad v té chvili právo osnují pikle, jež mohou vznititi hrůzy válečné Praha slaví Vánoce v pokoji. Vídeňský ka byl odvolán, stanné právo zrušeno a pražským ulicím je vrácen klid, jejich důstojnost nerus již vyzývavé tajírlietvi německých couleurových studentů ve »V Praze vládne pořádek .. . jako kdys ve Varšavě,« pravil cizinec, který pozoroval události pražské z dálky, skly fantastických prolhaných zpráv německých tiskových zgentu zásobujicích i některé žurnály francouzské, ně mecké, ano i ruské. Když přijel do Prahy zvěděl pravdu, nevycházel z úžasu. Tedy ulice pražské nebyly posety mrtvola mi nad barrikádami nehřměla střelba, Praha nebyl v plamenech ? Ne, tak zlé to nebylo. Pověsti, jež byly metány o Praze do za- hraničného tisku, ze špinavých, hnusných zdrojů ve Vidni a v Berlíně byly ovšem ohromující Bylo vzbuzeno zdání, že v Praze řádí přišera revoluce a komuny. Několik převržených laviček na Karlově náměstí vzrostlo ve fanlasii berlin ských a vídeňských šmoků v romantickou hrůzu barrikád, nad nimiž vlál rudý prapor a zpíva Garsoche.
Praha Varšava Berlín Karlov náměstí
27 article
Ovšem na mnohých místech nám přátel- ských zabarvili si tyto střeštěné legendy sym- paticky pro nás. V Londýně i v Pařiži čelli v něklerých listech velmi efektní líčení chra- brého boje Čechů proti germánským utiskovate- lům a velmi suggestivní narážky na slavu v lězných Husitů a na moenou organisaci národn armády sokolské. Bylo cosi dojemného vt naivnosti. Ale zdá se, že o revolucích ve středo- amerických republikách a o převratných událo- stech v Persii má Evropa určitější názor a přes nější informace nežli o příhodách a osudee jednoho z největších a nejkulturnějších měst ležicího ve středu pevniny Největší sensací posledních dnů je záhadní událost, zaměstnávající již mnoho týdnů pařižské soudy a napínající pozornost celého města. Když jsme před nedávnem byli v Pařiži, nemluvilo se ve společnosti, nepsalo se v novinách o ničem. nežli o plavovlasé, krásné svůdnici, jež je hrdokou tajemné a désné tragedie, která s adehrála v domě malíře Stejnhela.
Čecho Stejnhel Londýn Pařiž Persie Evropa
28 article
Tentokráte jde o kriminální aféru velkého stylu. Dosud nebylo proniknuto tajemství při šerně noci v impasse Rossin, kde byly nale zeny mrtvoly dvou osob, jež měly být nejbližší srde plavovlasě dámy, její matky a jejího manžela A v pozadi aféry vynořuje se stin presidenl republiky Faura, jehož náhlé úmrtí bylo pro- vázeno nevysvětlitelnými okolnostmi. Jaký to úžasný obraz pařižského života skrývá se z timto zločinem! Hlavní úlohu ovšem musí hráti žena, a žena taková, jaká může se objeviti jen v rafiaovanosti a přepychu velkého světa pařiž- ského. Kurlisana, která pod z4štitou počeslného jmén svého legilimního manžela lovila do svýe svadnických nástrsh muže z nejvyšších kruho
Faur Kurlisan
29 article
politiky, průmyslníky, aristokraty Její plavá něžná krása byla neodolatelná, Okouzlovala svým roztomilým úsměvem, svýma velkýma, ná dhernýma očima a i svým měkkým, melodi ekým hlasem. Ještě před nějakým půl rokem pobláznila jakéhosi bohatého genilemana Slačilo jen, že usedla ke klavíru, její obnažené, deli kátní ruce svůdně se pohybovaly po klávesech její hlas lahodně přednesl nějakou milostnou arii a nebohý obstárlý již gentleman byl ztra- cen, kupoval za tisice bezeenně malby jejího muže, podepisoval směnky a zaklinal se,že není na světé čarovnější ženy, nežli paní Stein heilová. Talo podivuhodná dáma byla důvěrnou přítelkyní elegantního presidenta republiky Faura Bývalý koželuh z Havru byl velmi dekoralivnín mužem, vyjímal se skvěle při oficiálních slavno- stech a v salonech, měl imposantní postavu, uhlazené, grandseigneurské vystupování. L eho- tilo mu velice, že se dostal do slyku s vznešeným světem. Byl zván do slarobylýel zámků na bonby a do salonů vévodkyň da Gaubory St. Germain na hostiny a jeho demo kratické srdce okřivalo v parfumovaném ovzduší privilegované kasly. A poněvadž obstarožný pošetilec, klerý chtě též míti vliv na modu a svými kamašemi chtě působiti jako anglický Eduard svými kravalam a redingoty, snažil se býti dokonalým světákem ve stylu brilantního knižete de Sagana, dle něhož nosil monokl se širokou stužkou, dvoř.! se té damám. Vládce ropubliky byl věrným na slavné
Stein Faur Gaubor Sagan Tala Havre St . Germain
30 article
tradice dvorů francouzských, kde vládlí galantní Jindřich IV. a »král slunce« Luadvik XIV. Jeh Pompadourkou byla zlatovlasá žena maliřova. S ní se prý dělil o svou presidentskou gáží a v její objelí vydechl jednoho přilaš pohnutého odpoledne v paláci El ysejském. Slarý Rochefort, jehož verva a fantasi neumdlévají, bez okolků prohlašuje, že Feli Faure byl odstrančn svěmi politickými nepřáteli. jejíchž zbraní byla prý plavá krasavice. Ant- dreyfussardi zbavili se nenáviděného presidenta, který stál proti jejich akci. »Žli jsme jako v době Borgiů,« dokládá stařičký pamíletista, u něhož nebyla nikdy nouz o vlip ani o mystifikaci. Ostalně »politické vraždy« nejsou něčím lak nezvyklým v Paříži. Když byl známý nacio- nalistický řečník Syveton nalezen mrivý ve své pracovně, spustili jeho přálelé, Rochefort v prvni řadě, povyk, že ho sprovodili se světa jeho od- půrci. Bylo to frochu směšné. Syvelon, jenž byl velmi energickým milencem žirola, typem poli- lického a společenského arrivisty, zapředl se do takových zmatků finančních a dobrodružství ero- liekých, že mu nezbylo nežli zmizeti. Nikdý ne- byl tak vynikající osobností politickou, aby ně- komu překážel. Pověsť o jeho politické smíti je zrovna tak krkolomnou smyšlenkou jako do- mněnka, kterou s takovým aplombem vyslovuje Rochefort o skonu presidenta Faura. Doby Bor- giovy skutečně již minuly a paní Steinhé fová není demenickou Lukrezií, která na hostiné s úsměvem podávala číši jedu ... eve o
Jindřich Iva Slarý Rochefort Faur Borgia Rochefort Syvelon Steinhý Lukrezie Paříž El ysejský