1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, v pátek 25. prosince 1903.
Praha
3
masthead
o19) oniro
cslutonša tr
5
article
Na ranni a večernlliaty
předplácí se-
V Praze v administraci
na niěsie. . . . . . 2 K
na Ctvrt leta . . . . 6 K — k
s dvojí donáškoue
na měsle. . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K 50h
ve filiálkácha
na měsle. . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na měsic. . . . .
na čtvrt ista . . . . 9 K 6n
s dvojí zásilkou
na měsle
iei
na čtvrt iota .
Praha
6
article
Dnešní čisle pro Fraha je o 10 slranácl.
Dnešní čisle pro Fraha je o 10 slranácl.
Příští číslo „Národních
Listů“ vyjde v neděli dne
27. prosince v obvyklou ho-
dinu ranní.
7
article
Vánoce 1908.
Vánoce 1908.
Chvalný zvyk zanášení váhočního ly
rismu do božíhodových politických úvah
nikdy nebyl nemístnějším než právě za le-
tošních, politicky tak hořkých Vanoc národa
českého. V zájmu vánoční nálady bylo by
věru lépe utéci od tohoto motivu, sie jinak
bychom přišli na zlozvuky a dísharmioniez
vánoční hudební truchlohry ruského moder
nisty Vladimíra Ivanoviče Rebikova, kterýž
ve svém »Vánočním stromku« dává pod
oknem bohatce, slavícího hojný štědrý večer
umírati sirotka mrazem a ledovatění jeho
zdobí rajskými halucinacemi, až do ráje ne-
beského ..
Rebikov
8
article
Věru dosud nikdy jsme se tak očitě ne-
přesvědčili jako právě na sklonku tohoto
slavného jubilejního roku a samým počátkem
ván-čního měsíce o žhavém, nářuživě nedo-
čkavém přání našeho tuzemského i zahra-
ničhího sousedstva germánského, odkliditi
národ český cesfou co nejrýchlejší tam
odkud jsme se my Čechoslované již jednou
vrátili a odkud pro národy menší vůle k ži-
votu, než je naše, není návratu . . . Suro
věji a s bezoblednější zůmyslnosti uraziti
českoslovanský národ v samém nejcitlivějším
mistě národního uvědomění a žárlivosti na
místo mezi národy moderní kultury, dobyté
bezpříkladnou prací ve lhůtě zázračně krátké,
nebylo nám ještě dáno na srozuměnou, jak
nálo cavyků a okolků s námi hodlá nadělati
baš odvěký historický zapřísáhlý odpůree
a až dojde k onomu »velikému sůčtování
nezi světem germánským a slovanským,
jehnž počátek valem blíží se všem proro
lům velkopolitické mezinárodní konjektury
A hdybychom my Čechové náleželi k lekav
cím mezi národy, kdybychom nebyli pře-
svědčeni sami o sobě, že v okamžiku sku
tečného rozhodování jsme s to nasaditi zu
existenci svého národa i ten holý život kaž
deho jeho jednotlivce, a kdybychom
zvláště dobře nevěděli, že az
j dnou dojde k onomu hroznému ukončení
lůzy bez konce světovou válkou, o jakém
mluví náš drahý K. H. Wolf v »Tägliche
Čechoslovan
Čecho
Wolf
Sura
9
article
Rundschau«, že nebudeme státi sani
proti katu Slovanů polabských a Poláků po
zuaňských, kdybychom nevěděli, že náš ná
rodní byt jest otázkou a zárukou blízké
nedohledné budoucnosti veškeré negermansk
Evropy, snad bychom právě po těchto listo-
padových a prosincových projevech v pravdě
infernální nenávisti germanské proti nám
mohli na mysli klesnouti a obavami pohlí
žeti vstříc budoucnosti, jaké jsme podle
téhož K H. Wolfa prý blíž, nežli sami
myslíme.
Rozumíme dobře těmto tendencím zdej
ších i zahraničných Všeněmců a jich zim
ničné touze, přivoditi toto řešení ve lhůte
co nejkratší a třeba že se nesmíme hroziti
žádné případnosti, v klině dějin ještě pro
nás chystané, přece musíme si doznati, že
počátek řešení mezinárodních evropských
otázek, válkou mezi Rakousko Uherskem,
státem ze dvou třetin slovanským a jiným
některým státem slovanským, byl by pro
ztrátu obojstranné krve slovanské jednímz
dějství dosavadní slovanské tragědie. Přes
to vše, nelze se vyhnouti těsně před po
čátkem roku, jejž evropští krvežíznivci mají
za válečný, myšlence na tuto možnost, třeba
že poslední zprávy o diplomatických frans-
akcích dopouštějí naději ve smírné řešení kon
fliktu.
Úvaze té nelze se vyhnouti už proto.
poněvadž listopadové události a prosincový
jich politicko policejní výsledek z místa nej
vyšší vládní autority uváděny s přítomnou
Rundschau
Polák
H Wolf
Evropa
Rakousko Uhersko
10
article
zahraničnou konstelací říše ve známou sou
vislost. Nebudeme Vánoce našeho čtenářstva
otravovati znova rozborem státnického umění
kteréž český protest proti »Wacht am Rhein«
ve sněmovně království českého a na nej
znamenitější třidě jeho hlavního města zpí
vané a proti velkoněmeckým pěvcům jejím
tu i tam vydávalo za velezrádný projev proti
říši, z níž i podle výroku nejradikalnějšího
přítele Srbů mezi námi není pro nás jenom
výhoda, ačkolí každou minutou mohlo jedním
slovem pacifikovati Prahu. A zdržíme se př
reminiscenci na stanné právo a pohrůžceši
benicí Praze za tento její protest proti řá-
dění zdejších Velkoněmeů i velkoněmeckých
emisařů z říše německé a zvláště u proli
boykotového výnosu Bienerthova i současné
persekuci českého tisku jenom jako u při
znaků vnitřní politické situacea
v ní postavení českého národa
i jeho parlamentní representace
To už byly jenom poslední stupně
onoho strašného, od stupně ke stupní střem
hlavého pádu z nadzemských snů, vykouzle
ných hašišem oplimismu, to už byl posledn
náraz o tvrdý balvan rakouské skutečnosti.
Srba
Bienerthův
Praha
Wacht be Rhein
11
article
o nějž rozrazil se i český vládní blok ve
své nesourodé trosky na svědectví nejdoko-
nalejšího bankrotu oné politiky, kteráž podle
slov svého základatele zamýšlela »dobývati
jedné posice za druhou — dobývání politi-
cké moci, abychom za těžké oběti, kter
přinášíme státu, dostali v kulturních a ho-
spodařských věcech to, čeho potřebujeme
ke svému rozvoji a prospěchu národa!« (K-
Kramář na sjezdu nár. strany svobodomy
slné dne 3 března 1907) Ani řádky, an
písmene nebylo uskutečnéno ze všech těch
honosných slov o nové tepší a silnější poli-
tické situaci, vjíž se měl národ ukázati dů-
stojným...« Nnopak, na důstojnosti národa
hřešeno tak jako nikdy před tím, zadávána
ve Vídni plnými hrstmi a celá její záso ba
vyčerpána až na dno za posice — dvou
jednotlivců a za výhradný jejich rozvoj o
nevyhnutelně potřebného jim členství Be-
ckova kabinetu až po tu vykýženou tajně
radovskou přísahu. Rapidní upadek neslý
chaně slibného vzletu toho jest dnes doko
nán, trosečníci positivního aeroplanu nemo
hou dnes ukázati ani na jedinou řádku splně
ných svých požadavků, jež nesli k vídeň
skému slunci a aby pokoření bylo co možn
nejdokonalejši, nejhlubší, stačil krok nyněj
šího držitele německého krajanského mini
sterství (také krence positivní polítiky !) ku
předsedovi ministerstva, aby cestou policejn
českému lidu odervána byla z rukou posledn
zbraň obrany i odvety, jeho hospodářské
sebeurčení.
K Kramář
Nnopak
Vídeň
vládní blok
12
article
Krutě trpké to uvažování, ale nevystihuje
přece ještě všechno, k jeho nejostřejší pointe
došlo právě posledním dnem, kdy dojedná-
ním podmínek tak zvaného modu vivend
mezi Čechy a Němci po nezdaru quasipunk-
tačních porad vídeňských postaveno na čtyři
prospěchu českému nejnebezpečnější oči obou
krajanů ministrů, z nichž jeden má už jedno
dílo česko-německého míru, a sice moravské
za sebou, a druhý, očamařený to drshdy re-
negát, stojí před uskutečněním svého život-
ního díla, k jehož vrcholu hledí všichni
Němci z Čech s napjetím bezdechým.
Němec
Čechy
13
article
I nás napjetí to dechu pozbavuje, nebot
vidíme před sebou události nejblíže příští.
jež mají hned po parlamentních a politickýeh
prázdninách zplna nasaditi a nemýlíme li se.
očekávají národ náš dnové horší těch, jež
jsme právě přečkali. Před samé oči české
takřka na dosah ruky postaven počátek
konce jednoty tohoto království českéhoa
stačí vysloviti jmena dvou osnov, jimž ná
leží úkol konečného rozboření reálního pod
kladu všeho českého programu celistvostia
nedělitelnosti království, zákona jazykového
a krajského zřízení, aby se pochopilo, jak
těžké boje národu a jeho věrným zá
stupcům nastávají za samo bytí ne
zůžené české vlasti.
Zbývá jedna otázka za tohoto přetrud-
ného výhledu do budouenosti. Jsme jisti, že
bude od národa šťastně odvrácena tato zá-
věrečná katastrofa katastrofalního positivismu.
O všem, že to pevně doufáme. Jedno
neštěstí zdá se býti nepochybným, a to spa-
třovati dlužno v tom, že dnošní delegace
česká nenasadí hned proti úkladu prvním
okamžikem s veškerou živelní vehemencí
českou, s veškerou rozhodností a tím kraj-
ním odporem, jaký před sedmnácti lety národ
uložil národní straně svobodomyslné, kdyžji
vyslal poraziti nejen punktace, ale i jich
čisté spolutvůrce.
Kde jsou výsledky těto strany, tohoto slav-
ného rytířstva, kteréž v nouzi nejvyšší vyjelo
ze středu národa, aby provedlo nejkrásnější
čin české negace, českého skálopevného od-
poru proli zkáze státoprávní myšlenky ?
14
article
Přede dvěma dny zaznamenali jsme výrok
historiografa positivní éry vlivu a moci, dra
Tobolky, podle kteréhož vzdala se již stran
mladočeská veškerých nadějí na to, že kdy
bude zase stranou státoprávní a jediný cí
její spatřoval ještě ve splynutí jejím se stra
nou pokrokovou, realistickou, se stranou ná
rodnostní autonomie. č
Že nemluvil jenom za svou osobu a že
tento konec národní strany svobodomyslne
pokládá se za fatum, za kismet neodvratný
toho manifestantní doklad vidíme ve včerej
ším čísle oſiciálního orgánu strany na úvod-
ním místě pod záhlavím »Dobrý příklad
Moravy«, kterýžto článek jest pouze kraso-
zvučnou fraseologií na odůvodnění nutnosti
následovati v Čechách moravského příkladu
splynutí lidové strany stamní stranou po-
krokovou. Prvním a nejbližším podníkem ná
rodní strany svobodomyslné bude provést
sy metrický čin v Čechách
A již ozývá se heslo druhé koalicev
Vídni a jest jisto, že jakmile bude udáno
komando, do které půlnoci kterého dne musl
býti nové koaliční, parlamentní ministerstvo
hotovo, bude u dveří Bienerthových týž ná-
val, jako v památné noci zrození úřadni
ckého kabinetu! Jako když udeří, první sil
nější paprsek jarního slunce na česno úlu
A budou v tom roji všichni — čeští mini
strablové !
Kdo ledy pomůže, kdo národu zachrán
jednotu jeho vlasti, kdo zachrání královstv
budoucím statečnějším státoprávníkům če-
ským? Sám národ, jehož návrat k prvopočát
kůu poltického života ceského, k obnov
jeho národního, státoprávního, svobadomysl-
ného, demokralického programu, je již hot-
vou udalostí. Stačí do opravdy sáh no u
na lyto odvěké podmínky české budoucnost
a svět uvidí, že za nimi stoji spěžová ze
všeho českého lidul
To jest také jediná útěcha politickýe
Vánoc 1908
Tobolka
Bienerthův
Morava
Čechy
Vídeň
15
title
Ostrá bulharská nota proti
16
article
Turecku.
Turecku.
Noty a okružní telegramy opět poleluj
evropským vzduchem. Předevčirem ruská
zdresovaná všem signatárním mocnostem a zvlášt
Rakousku v záležitosti annexe, včera pak ostrá
nota bulharská, čelící zvláště proti Tu
recku a naznačující poměr těchto dvou státo
za velmi vážný
Ze Sofije, 23 prosince. (Bulg tel.)
Bulharská vláda zaslala zástupeům
velmucí tuto verbální notu:
»Prohlášení Bulharska kr'álov
stvím stalo se z vlastní inirialivy a byl
nutností pro stát bez výbojných úmy
slů proti Turecku.
Aby upevnění nového režimu v Turecku
nepoškodila, nepřikročila vláda k mobilisaci
aby působením na přátele zjednala si uznán
a propustila záložníky, kdežto Turecko vyslal
na bulharské hranice vojsko. Na radu moenost
zahájila vláda jednání s Tureckem a prohlásila.
že jest ochotna dáti náhradu za skutečné zájmy
jež byly porušeny. Avšak přes korektní jednán
Noto
Turecko
Sofijá
Bulharsko
17
article
Bulharska provádí ottomanská vláda politiku
jež není naprosto způsobilá, aby utvrdila Bl
harsko v jeho dosavadním jednání a stanoví
nepřipustné požadavky, jichž účelem jes
zmařiti dobré sousedské styky
poněvadž na druhé straně vláda otlomanská od
kládá úpravu aktuálních otázek na přiznivějš
V tomto jednání Turecka spa-
třuje bulharská vláda snahu aby
nabylo se čavu klepším vojenský m
přípravám aby zaujato bylo potom
výhrůžné stanovisko a oniezeny byly
nepřijatelné požadavky
Bdykot nabývá, denně vždy větších rozmněrů.
poškozuje obchodní zájmy a zavádi ve veřej
ném mínění směr, znemužňující vládě, aby sle
dovala vůči Turecku dosavadní politiku.
Vláda byla překvaprna odstavcem
turecké trůnní řeči o Balharsku a
jeho panovníku, odstavcem to, obsahujíel
v takovém aklu nepřípustné výra z
a snažícím se vzbudliti přesvědčen
že annexe Bosny a Hercegoviny
jest následkem prohlášení neodvislo-
sti Bulharska . ..
Takovým způsobem mělo býti. v Turecku
udržováno Bulharsku napřátelské smýšlení
před Evropou mělo býti ospravedlněno přišt
jednání proti Bolharsku.
l a l
Bolharsko
Bulharsko
Turecko
Bosna
Hercegovina
Evropa
18
article
Se zřetelem na tyto skulečnosti a na
stále přípravy Turelcka, čelicí i ke
sesilení armády v evropských provincilch, m ůže
bulharská vláda patřiti jen s ne-
klidem a s obavami do budoucno-
sti. Vláda upozorňuje mocnosti na ne-
bezpečné jednání Turecka a soudl,
že by nedostála své povinnosti, kdyby neučinila
opatření, jež vyhovují lépe ochraně zájmů a
bezpečnosti země. Přes to považuje bulharská
vláda za svou povinnost, vědouc o vroucím
přání mocností po zachování míru na Balkáně,
a řídíe se jich radami po této stránce, jakož
i opírajíc se o jieh blahovolný zájem pro Bul-
harsko, požádati vlády mocností, dťivle n ež
nčco podnikne, aby učinily ony nalehavé
kroký, jichž vyžaduje kritická doba.
aby co nejdřive učiněna byla př-
trž siituaci, která by mohla míti nepřed-
vídané a pro mír nebezpečné ná-
sledky, za něž nelze přičílati zodpovědnos
bulharské vládě, poněvadž. vůči Turecku zacho-
vávala korektní a velmi mírumilovné stanovisko-
dobu.
Turecko
Balkán
19
article
Vojenské vyrovnání s Madary
Vojenské vyrovnání s Madary
Odporrakouských politickýlcl
kruhů proti urychlenému kon
vojenského vyrovnání s Mada r
způsobil, že tempo jednání musilo býti nyn
velmi zvolaěno. Chef generálního šfábu
naléhá na vystrojení armády pro
všechny eventuality
To jest přičinou, že opětně dostalo se do
popředí vojenské vyrovnání s Midary. Možnost
že v úlerní schůzi panské sněmovny bude pol
tická situace zostřena, se umenšila. P ůsobl s
velice na to, by odvrácena byla z m ěn
v ministerstvu vojenství, která ne-
byla předevčírem ještě vyloučena.
Situzce ovšem státi se může zase kritickou,
budou-li projevy panské sněmovny namiřeny
proti vojenské správě. Jest jisto, že vojenslé
vyrovnání nebude ještě o Novém roce vy
hlášeno a že potrvá ještě nějaký čas, než bude
skoncováno.
Z Pešti, 24. prosince.
Člen maďarské strany vládní se vyslovil
Program tak zv. deviličlenného výboru (vojen
ský) dávno již přestal existovati. Byl to program
liberální strany a s touto padl také program
její. Kompromis ve vojenských ve
cech jest možný toliko na zákla d
koncesí jazykových. Tento kompromi
bude záhy uskutečněn. Věc není ještě ho-
tova, nebude asi také hotova brzo, nepo
daříli se upraviti otá ku bankovní
čehož dožaduje se nejrozhodněji strana nedd
vislosti.
Pešť
20
article
V drobném prodejir
ranní čisla o sobě . . za
. . za lh
večerni
Vefiliáikách na venkově
ranní čislo . .
večerni . . . . . . . . 5k
lnoeráty
platí se hotové napřed
Předpi-coni a insurty přijímá
administrace v Marianské ul., s.
Tam nacházejí se tái
redakce, tiskárna a expedice
„Národních Listů-
Rukopiny se nevracejl.
21
article
Proto (nemůže býti řeči o fusi stran.
Všechno však je možno v době nejkratší: vo-
lební refurma, změna jednacího řádu, předloba
annekční a definitivní úprava záležitostí vojen-
ských.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 24. prosince. (K situaci.) ve
vnitřní politice zavládl obvyklý vánoční klid.
Pro nás Čechy není to však, bohužel, blahý klid
pevykonané užitečné práci, nýbrž dusné ticho,
naplněně obavami, co přinese nejbližší budoue-
nost. V době pro celou habsburskou říši zvláště
osudné upadli jsme opět ve starou, historickou
chybu nesvornosti, a místo abychom šli všichni
svorně za jedním, přesně vytčeným cílem, roz-
bili jsme se v různé hloučky, které jdou každý
za svým strannickým cílem bez jakéhokoliv
vzájemného dorozumění. Jeden z polských listů
píše dnes: Ve Vídni není teď Čechů; jsou tam
čeští agrárníci, čeští klerikálové, čeští sociální
demokraté, čeští radikálové, trosky mladočechů
a staročechů, ale zástupeů českého ná-
roda ve Vídni není a chtěl-li by někdo vyjed-
návati se zástupci národa, nevěděl by, ke ko-
mu se obrátiti. Nic nemůze lépe charakterisovati
naši nynější politickou bídu, než vyjednävání
o to, dovolí-li Němci z Čech, aby se slavný
sněm království českého mohl vůbec sejíti, aby
se směl sejíti na jeden týden, neboť Němci del-
šího znsedání prý nedovolí, a aby směl pro-
jednati několik formalit, poněvadž věcné jed-
náni na sněmě Němci nepřipustí. Jsme dvou-
třetinovou většinou v zemi, které jsme svou
prací dali kulturu a národní ráz, jsme v říši
vedle Němců nejdůležitějším národem, jsme
silni kulturně i hospodářsky, ale politicky ne-
znamenáme ani tolik, jako hrstka rakouských
Vlachů, s kterými vláda vážně vyjednává, kdežto
nás, kdykoli se ozveme se svými požadavky, od-
kazuje klidně na předebozí dorozumění s Němci.
Čecho
Němec
Vlach
Praha
Vídeň
Čechy
22
article
Co možno provésti syornou, dobře promy-
šlenou a cíle si vědomou politikou, ukazují nám
rek co rok Maďaři. Jak je tomu dávno, co byl
proli maďarské opošici vydán pověstný armádní
rozkaz v Chlopech, v němž se prohilasovalo, že
jazylové ústupky v armádě jsou na vždy vylou-
čeny. Minulo od té doby sotva pět let, a tyto
dni jsme čtli úřadní prohlášení, že jazykové
požadavky Maďarů, proti nimž chlopšký rozkaz
vydán, noporušily by ani jednoty, ani zdathost:
rakouské armády. Názory se mění i na neje
vyšších místech a mění se dostí rychle, usnad-
ní-li změnu silná vůle národa, jdoucího vědomě
za svýmn eflem.
Maďar
23
article
V Praze, 24. prosince. (Jidhoslova ně
a vlašská universita.) Stanoviskoj které
dnes Jihoslované zaujímají k olázce vlašské vy-
soké školy, není jednotné. Slyšeli jsme na říš-
ské radě výroky poslanců slovinských, že uzná-
vají právo Vlachů na samostatnou právnickou
fakultu, ale nemohou připustiti, aby se vlašská
vysoká škola zřídila v Terstě. Se Slovinei sou-
hlasí většina Chorvatů. Srbové naopak povolili
by Vlachům ochotně i Terst. Podobnou ochotu
projevuje ve své „Slobodě“ i vůdce dalmatských
chorvatských demokratů, dr. Smodlaka, zná-
mý svými snahami po dorozumění vlašsko chor-
vatském. Dr. Smodlaka je si vědom velikého vý-
znamu Terstu prc všechny rakouské Jihoslo-
vany, pro Slovince stejně jako pro istrijské a
dalmatské Chorvaty, pro něž pro všechny je
společným hlavním emporiem, tedy ve skuteč
nosti společným hlavním městem. A přece se
nebojí vlašské vysoké školy, i když by se zří
dila právě v Terstě. „Nechať — praví — Vla-
chové, mají-li tolik moci, domohou se vyseké
školy v Terstě; ale my domáhejme se pro Jiho
slovany, kteří jsou v Terstě domu právě tak
jako Vlasi, a pro které je Terst střediskem
v Rakousku stejně, jako pro Vlachy, vysoké
školy jihoslovanské v témž Terstě. Pracujme
každý zvlášť pro svou vysokou školu. Kdy-
bychom mohli pracovati společně s Vlachy, bylo
by tím lépe .... Jihoslovanská universila
v Torstě vedle vlašské byla by velikou kulturnou
vymožeností a měla by mimo jiné též důležit
poslání, sbližovati latinský svět se slovanským.
Myšlenku tu hájil už před lety Guljemo Ferrero
a měli by se jí pilně zabývati všichni myslíci
Vlachové i Jihoslované.““ Mezi Chorvaty jest
hlas Smodlakův ovšem ojedinělý.
Jihoslovan
Vlach
Chorvat
Srba
doktor
Smodlak
Slovinec
Vlas
Guljemo Ferrera
Smodlakův
Praha
Terst
Rakousko
24
article
Z Vídně, 24. prosince.
Vídeň
25
article
FEUILLETON
FEUILLETON
V Praze, 23. prosince 1908.
H. (Kronika.) Je těžko vpravovat se d
nšlady vánočního feuiletonu, když našinec je
ve své staromládenecké samotě pouze vzdáleným
pozorovatelem radostného vzruchu dnů, kdy
každý zabývá se jen krásnou myšlenkou způso-
biti svým blizkým přijemně překvapení a jen
v zaš-řelých, melancholických vzpominkách vy-
bavuje si jasuplný obraz poesie stědrovečernt
Ani příroda letos nepomáhá vyvolsti jakous
ilusi bílých a smavých svátků vánočních.
Postrádáme rozkošnou dekoraci zimní a místo
do sněžného, zářivého úboru zahaluje se země
do kalných, morosních mlh podzimních.
Všechno kouzlo Vánoc stajuje se do hřejné
a tiché intimity šťastných, rodinných kroužků.
Tyto chvile nemají vztahu k zimnímu svělu
skrývají se v zášeří krbu před hlukem ulice
Domov, sladký domov, »swset home«, jak říkaj
Angličané, má u nás neodolatelnou moc o Vá-
nocích. Na rozdíl od Pařiže, která Štědrý večen
oslavuje vesele a rozjařeně v restaurantech
skoro jako my Sylvestra.
Vánoce jsou jaksi mravním opojením li
stva. Je to okamžik šlechetné a dobročinné zá-
vrati, jež se zmocňuje i srdel nejsobečtějsích
I zatvrzelý finanční spekulant, bursovní pirát
nebo lichvář jsou přistupni v této chvíli k eitům
lidskosti a dovedou sáhnouti do kapsy, klerá
není cizí. Vyžaduje to ovšem moda a je v tom
Angličan
Pařiže
Sylvestr
Praha
26
article
všem těž mnoho pokrýteciví, jáko ve vánočhicl
poselstvích míru, které okázalými frásemi (lumoč
státníci a diplomaté, kteří snad v té chvili právo
osnují pikle, jež mohou vznititi hrůzy válečné
Praha slaví Vánoce v pokoji. Vídeňský ka
byl odvolán, stanné právo zrušeno a pražským
ulicím je vrácen klid, jejich důstojnost nerus
již vyzývavé tajírlietvi německých couleurových
studentů ve
»V Praze vládne pořádek .. . jako kdys
ve Varšavě,« pravil cizinec, který pozoroval
události pražské z dálky, skly fantastických
prolhaných zpráv německých tiskových zgentu
zásobujicích i některé žurnály francouzské, ně
mecké, ano i ruské. Když přijel do Prahy
zvěděl pravdu, nevycházel z úžasu.
Tedy ulice pražské nebyly posety mrtvola mi
nad barrikádami nehřměla střelba, Praha nebyl
v plamenech ? Ne, tak zlé to nebylo.
Pověsti, jež byly metány o Praze do za-
hraničného tisku, ze špinavých, hnusných zdrojů
ve Vidni a v Berlíně byly ovšem ohromující
Bylo vzbuzeno zdání, že v Praze řádí přišera
revoluce a komuny. Několik převržených laviček
na Karlově náměstí vzrostlo ve fanlasii berlin
ských a vídeňských šmoků v romantickou hrůzu
barrikád, nad nimiž vlál rudý prapor a zpíva
Garsoche.
Praha
Varšava
Berlín
Karlov náměstí
27
article
Ovšem na mnohých místech nám přátel-
ských zabarvili si tyto střeštěné legendy sym-
paticky pro nás. V Londýně i v Pařiži čelli
v něklerých listech velmi efektní líčení chra-
brého boje Čechů proti germánským utiskovate-
lům a velmi suggestivní narážky na slavu v
lězných Husitů a na moenou organisaci národn
armády sokolské. Bylo cosi dojemného vt
naivnosti. Ale zdá se, že o revolucích ve středo-
amerických republikách a o převratných událo-
stech v Persii má Evropa určitější názor a přes
nější informace nežli o příhodách a osudee
jednoho z největších a nejkulturnějších měst
ležicího ve středu pevniny
Největší sensací posledních dnů je záhadní
událost, zaměstnávající již mnoho týdnů pařižské
soudy a napínající pozornost celého města. Když
jsme před nedávnem byli v Pařiži, nemluvilo
se ve společnosti, nepsalo se v novinách o ničem.
nežli o plavovlasé, krásné svůdnici, jež je
hrdokou tajemné a désné tragedie, která s
adehrála v domě malíře Stejnhela.
Čecho
Stejnhel
Londýn
Pařiž
Persie
Evropa
28
article
Tentokráte jde o kriminální aféru velkého
stylu. Dosud nebylo proniknuto tajemství při
šerně noci v impasse Rossin, kde byly nale zeny
mrtvoly dvou osob, jež měly být nejbližší srde
plavovlasě dámy, její matky a jejího manžela
A v pozadi aféry vynořuje se stin presidenl
republiky Faura, jehož náhlé úmrtí bylo pro-
vázeno nevysvětlitelnými okolnostmi. Jaký to
úžasný obraz pařižského života skrývá se z
timto zločinem! Hlavní úlohu ovšem musí hráti
žena, a žena taková, jaká může se objeviti jen
v rafiaovanosti a přepychu velkého světa pařiž-
ského.
Kurlisana, která pod z4štitou počeslného jmén
svého legilimního manžela lovila do svýe
svadnických nástrsh muže z nejvyšších kruho
Faur
Kurlisan
29
article
politiky, průmyslníky, aristokraty Její plavá
něžná krása byla neodolatelná, Okouzlovala
svým roztomilým úsměvem, svýma velkýma,
ná dhernýma očima a i svým měkkým, melodi
ekým hlasem. Ještě před nějakým půl rokem
pobláznila jakéhosi bohatého genilemana Slačilo
jen, že usedla ke klavíru, její obnažené, deli
kátní ruce svůdně se pohybovaly po klávesech
její hlas lahodně přednesl nějakou milostnou
arii a nebohý obstárlý již gentleman byl ztra-
cen, kupoval za tisice bezeenně malby jejího
muže, podepisoval směnky a zaklinal se,že
není na světé čarovnější ženy, nežli paní Stein
heilová.
Talo podivuhodná dáma byla důvěrnou
přítelkyní elegantního presidenta republiky Faura
Bývalý koželuh z Havru byl velmi dekoralivnín
mužem, vyjímal se skvěle při oficiálních slavno-
stech a v salonech, měl imposantní postavu,
uhlazené, grandseigneurské vystupování. L eho-
tilo mu velice, že se dostal do slyku s
vznešeným světem. Byl zván do slarobylýel
zámků na bonby a do salonů vévodkyň da
Gaubory St. Germain na hostiny a jeho demo
kratické srdce okřivalo v parfumovaném ovzduší
privilegované kasly.
A poněvadž obstarožný pošetilec, klerý chtě
též míti vliv na modu a svými kamašemi chtě
působiti jako anglický Eduard svými kravalam
a redingoty, snažil se býti dokonalým světákem
ve stylu brilantního knižete de Sagana, dle něhož
nosil monokl se širokou stužkou, dvoř.! se té
damám. Vládce ropubliky byl věrným na slavné
Stein
Faur
Gaubor
Sagan
Tala
Havre
St . Germain
30
article
tradice dvorů francouzských, kde vládlí galantní
Jindřich IV. a »král slunce« Luadvik XIV. Jeh
Pompadourkou byla zlatovlasá žena maliřova.
S ní se prý dělil o svou presidentskou gáží
a v její objelí vydechl jednoho přilaš pohnutého
odpoledne v paláci El ysejském.
Slarý Rochefort, jehož verva a fantasi
neumdlévají, bez okolků prohlašuje, že Feli
Faure byl odstrančn svěmi politickými nepřáteli.
jejíchž zbraní byla prý plavá krasavice. Ant-
dreyfussardi zbavili se nenáviděného presidenta,
který stál proti jejich akci.
»Žli jsme jako v době Borgiů,« dokládá
stařičký pamíletista, u něhož nebyla nikdy nouz
o vlip ani o mystifikaci.
Ostalně »politické vraždy« nejsou něčím
lak nezvyklým v Paříži. Když byl známý nacio-
nalistický řečník Syveton nalezen mrivý ve své
pracovně, spustili jeho přálelé, Rochefort v prvni
řadě, povyk, že ho sprovodili se světa jeho od-
půrci. Bylo to frochu směšné. Syvelon, jenž byl
velmi energickým milencem žirola, typem poli-
lického a společenského arrivisty, zapředl se do
takových zmatků finančních a dobrodružství ero-
liekých, že mu nezbylo nežli zmizeti. Nikdý ne-
byl tak vynikající osobností politickou, aby ně-
komu překážel. Pověsť o jeho politické smíti je
zrovna tak krkolomnou smyšlenkou jako do-
mněnka, kterou s takovým aplombem vyslovuje
Rochefort o skonu presidenta Faura. Doby Bor-
giovy skutečně již minuly a paní Steinhé fová
není demenickou Lukrezií, která na hostiné
s úsměvem podávala číši jedu ...
eve o
Jindřich Iva
Slarý Rochefort
Faur
Borgia
Rochefort
Syvelon
Steinhý
Lukrezie
Paříž
El ysejský