1
masthead
3. listopadu“ 1904
2
masthead
Příloha „Národních Listu
5
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Obchodní a živnostenská komora
v Olomouci
konala řádnou schůzi, v níž opět praesidiuma
německá většina zachovala se bezohledně a ná
silnicky vůči české menšině. Podnět zavdalo
jednání o rozpočtu komorním na rok
1905, klerý sestaven jest úplně tak, jako dříve
za vlády Hönigovy: podává pouze sumy úhrnné
veškerá vysvětlení a doklady o jednotlivých
položkách jsou české straně odepřeny
poněvadž také dozorci účetní jsou jen Němci
jest česká menšina co do hospodářství komor
ního úplně vydána v šanc libovůli německé.
Ani v odboru pro přezkoumání rozpočtu zvo-
leném nebylo dáno českým členům jakékoliv
vysvětlení. Proto byla debata místy rozčilující.
Hönigův
Němec
Olomouc
6
article
Kom. rada Pospíšil ostře vytýkal majoritě,
že oproti menšině nemá tolik slušnosti, jaká se
zachovává ve všech ostatních komorách: v roz-
počtu není uveden obnos daně, z níž se vy-
pisuje přirážka komorní, nelze tedy posouditi.
je-li praeliminovaná suma příjmů aspoň při-
bližně správna; čeští členové jsou postaven
před řady číslic beze všech vysvětlujících dat.
jen aby majorita mohla bez kontroly hospoda-
říti. Kom. r. Špaček probral některé položky
rozpočtu a podrobil je zdrcující kritice. Položka
na služné úřadníků se zvyšuje o 2803 K, ač
sekretář s velikým platem dán do pense a přijat
koncipista s menším platem; jiné příčiny zvý-
šení nejsou udány. Jest neuvěřitelno, že většina
odpírá menšině komory veškerá udání, kolik jest
vlastně úřadníků, jaký mají plat atd.! Na ně-
meckou obchodní akademii v Olomouci zvý-
šena položka o 3000 K na celých 11.000 K
(na českou obchodní akademii dává komora ce-
lých 1000 K!) Proč zvýšení? — to nesm
menšina věděti! Patrno — uvádí řečník
— že obec olomoucká, spoluvydržovatelka aka-
demie, větší čásť výdajů převaluje na komoru,
kdež účtování jest úplně tajemno. Na volby ko-
morní opět vloženo do rozpočtu 3600 K, tak že
komora má nyní už k účelu tomu za čtyři léta
Pospíšil
špaček
Olomouc
7
article
14.400 K, kdežto v podobných komorách volby
vyžadují 2—4 tisíce, má tedy většina veliké
disposiční fondy k účelům agitačním z kapes
poplalníků i českých. Většina se však ani těchto
libovolných rozpočtů nedrží: na rok 1903 roz-
počteny výdaje na obchodní akademii částkou
8000 K, ale vykazuje se nyní výdaj 11.617 K
60 h, na vydání nepředvídaná rozpočteno 1000
K, vydáno prý 4660 K 30 h, na statistiku
rozpočteno 3500 K a vydáno 8515 K 2 h, ve-
škerá vydání rozpočtena na 102.720 K 45 h,
vydáno však 113.295 K 23 h! A dosud praesi-
dium neuznalo vhodným, aby komoře sdč-
lilo tato překročení rozpočtu, natož aby snad
žádalo o schválení toho. Většina rozpočet stále
zvyšuje, ale jen na své vlastní účely německé;
na subvence školám zůstává stále suma pevná
(26.000 K), která činí rok za rokem poměrně
menší díl rozpočtu; a poněvadž i při subvencích
jsou Češi zkráceni, roste křivda na Češích pá-
chaná neustále. Praesidium libovolně ustano-
vuje úřadníky bez vědomí komory, ač jest to zá-
konem vyhraženo komoře; praesidium porušuje
jednací řád a nedává německé návrhy tlumočiti
do češtiny, ačkoli ještě loni to činilo.
Čech
8
article
Vše jen proto, aby Češi byli ponižováni a drá-
žděni. Že ministerstvo kroky tyto schvaluje, ne-
činí je ještě správnými, poněvadž za nynější
slády jeví se podobné nešetření jazykových práv
našich všude.
Menšina tudíž navrhuje, aby se rozpočeh
sesadil z jednacího pořadu a praesidium po-
dalo o něm subkomitétu vysvětlení potřebná.
Hermann Brass navrhuje však, aby se ukon-
čila debata a hlasovalo se o rozpočtu. Předseda
Primavesi dává hlasovati o návrhu Brassově přes
protest Čechů, že napřed má se hlasovati o ná-
hu odročovacím jako širším. Brassův návrh
přijat většinou německou, jež pak odhlasovalasi
položku rozpočtu za položkou. Teprv když roz-
počet úplně přijat, dává předseda Primavesi hla-
sovati o návrhu českém, odročovacím; bezhlav
jednání toto vzbuzuje všeobecný posměch —
u Němců; návrh ovšem zamítnut.
Potom bez odporu přijaty návrhy, aby na
státních dráhách sníženy byly sazby pro de-
naturovanou sůl tovární, aby byly postátněny
nebo pozemštěny průmyslové školy pokračovací
pak též návrh k. r. Povondry, aby pro provozo-
vání živnosti hostinské v hospodářských besíd-
kách byla žádána koncese; projeven souhlas
s návrhem Povondrovým, aby zabezpečena byla
přednost pohledávkám za práce živnostníků vy-
konané pro novostavby (s dodatkem, aby nebyl
ohrožen stavební ruch úpravou touto). Návrh
kom. rady Wolfa, aby ředitelé obou akademií ob-
chodních v obvodu komorním jmenování byl
členy dopisujícími, zavržen majoritou (jen proto
že jeden jest Čech).
Čech
Hermann Brass
Brassův
Čecho
Němec
Povondra
Povondrův
Wolf
9
article
Kom. r. Bries navrhuje, aby urgováno bylo
zařízení tržnice obilní v Olomouci a žádá pilnost
svého návrhu. Čeští členové nevzpírají se zá
sadně návrhu, ale žádají, aby se přikázal odboru.
ježto není jim známo, co komora v dřívějších
obdobích ve věci té učinila. Nicméně pilnost ná-
vrhu i návrh sám přijat.
Za to však výboru přikázány návrhy českých
ndů Povondry, aby koncese výčepní nebyly udí-
leny právním osobám (poukazuje, že jeden velko-
satek má přes 13 výčepů kořalky) a Pospíšila
tby položka subvencí byla zvýšena na 6000 K
Proti násilnému jednání většiny v rozpočtov
čebatě zajisté čeští kom. radové učiní ještě pří-
tlníné kroky.
lečnání o obchodní smlouvu s Německem. Hrab
Posadowsky, jehož příjezd do Vídně značně překvapi
klerý však nepřibyl do sídelního města nad Dunajem
lez pledchozího dohodnutí o léto formě řešení otázel
nevé obchodní smlouvy, koná nutné a formální ná-
vštěvy. Způsob, jakým Německo zasáhlo do vývoje
věcí, není bez analogie: politické motivy vedly Rusk
k podobnému skoncování vleklých jednání o nové ob-
chodní smlouvy. Jenže motivy, které byly u cestyp.
Witta tak jasny, jsou v daném případě zahaleny
zalím rouškou zákulisních přediv. Včera jednal
slátní lajemník německý s uherským ministrem ob-
chodu Hieronymem. Uherský ministr navštivil hosta
není pochyby, že na návštěvě této jednáno víceo
smluvních než zdvořilostních otázkách. Ve vývozu
zemědělském jsou Uhry silně interessovány a souhlas
zalitavského kabinetu padne při nových úmluvách
silně na váhu. Mluví-li se o tom, co předcházelo
cestu hraběte Posadowského, u nás velmi málo, jsou
i udaje německých listů sporé. „Frkí. Zla.“ přinás
Bries
Povondra
Pospíšil
Hrab Posadowsky
Witt
Hieronymus
Uher
Posadowský
Olomouc
Německo
Vídeň
Dunaj
10
article
však v tom směru zajímavou zprávu. Praví: „Státní
sekretář hr. Posadowsky cestuje v průvodu četných
vyšších úřadníků svého odboru do Vídně, aby skončil
jednání o obchodní smlouvu s Rakouskem, jakse
praví v úřadních sděleních. Byť se v těchto oznáme-
ních ještě nepraví, že tento konec bude provázen
sjednáním nové obchodní smlouvy, není přece v za-
svěcených kruzích pochyby o konci této záležitosti
Vídeň
Rakousko
11
article
O hlavních rozporných bodech při jednání o smlouvu
mezi Rakouskem a Německem, které se zdály v lčue
těžce překonatelnými, dosaženo cestou diplo-
matického ujednání piostředniclvím
říšského kancléře a rakousko-uher-
ského vyslance Szögyenya v podstatě
dohody, takže zbývá pouze stanovení a formul -
vání jednotlivostí, což jest úkolem obchodně politicky
a hospodářsky vysoce znalého hr. Posadowskéhoa
jeho průvodců. Smlouva bude potom pravděpodobně
podepsána v Berlíně. Odehrává se tedy vše podobně
jako při smlouvě v Ruskem, ohledně níž dosaženo
rovněž mezi Bůlowem a Wittem v podstatě dohody
v Nordernevi. Analogie jest včasna i tím, že jest sjed-
nání obchodní smlouvy v Rakousku stejně jako s Ru-
skem nejen důsledkem hospodářských,
ale i politických ohledů. Překvapující —
speciálně pro vídeňskou a pešťskou vládu — dohoda
rusko-německá sesílila podstatně posta-
vení Německa při vyjednávání o ob-
ch odní smlouvu s Rakouskem. Připravovali
jsme své členáře již dříve na tento konec celé zá-
ležitosti, kdy jsme na rozdíl od rozšířeného a věcně
zcela pochopitelného názoru, že potrvá jednání ob-
chodně-politické s Rakouskem ještě velmi dlouho, sdě-
lili, že mají berlínské rozhodující kruhy pevnou na-
ději, že budou moci fíšskému sněmu za začátku listo-
padové sesse předložiti veškery nové obchodní smlou-
vy Sděli-li jsme tehdy také, že jednání namálo urych-
leno a podníceno od té doby, co se 18. srpna na
Bůlow
Witt
Rakousko
Německo
Berlín
Rusko
12
article
Wilhelmshöhe při slavnostní hostině na počest na-
rozenin císaře Františka Josefa německý císař k vy-
slanci Szögyenyovi velmi roztomile vyslovil pro rychlé
skončení jednání. Nové obchodní smlouvy budouv
podstatě výsledkem diplomatické zdatnosti kancléře
který obratně využívá politické situace
Opuštění dráhy Capriviovy obchodní politiky, za niž
náš průmysl tak netušeně vzrostl, jest skutečnou udá-
lostí. Hra byla pro zastance této politiky ztracena
v tom momentu, kdy se hr. Bůlowovi zdařilo, byť ne
zcela správnou parlamentní cestou, nýbrž jako diplo-
matu, proraziti právním porušením nový celní larif.“
V tomto světle jeví se cesta Posadowského výsledken
osobního zakročení Viléma II. Nebylo ale toto za
kročení Vídna vítáno? Dohadované změny v do-
savadní vnitřní politice, které v podstatě dány potře-
bami armádními a účely potřeb těchto, podivuhodným
způsobem doplněny — a sice opět náhle, nečekaně —
zasažením neobvyklým i na dráze obchodních smluv
František Josef
Capriviův
Vilém II
13
article
A tak se zdá, že i pro Rakousko jest jednání o novou
smlouvu otázkou — politickou, okolnost, která vý-
mluvně kommentována i momentem dalším. Při po-
sledním jednání o smlouvě rakousko-německé trvali
němečtí zmocněnci jednak na uznání minimálního cla
co do ječmene, zvýšení cla na slad, zostření zdravot-
nických předpisů co do dobytka a žádali současně
aby co do rakouských cel průmyslových ponechán
status quo. Protože ale Rakousko chtělo právě zod-
pověděti zvýšenou celní ochranu německou zostřenou
ochranou svých dosud málo chráněných průmyslů.
které po opuštění úspěšné autonomní celní politiky
vydány v šanc soutěži cizí, nedosaženo dohody v
tomto bodě. Konference skončeny a rakouské mini-
sterstvo obchodu chtělo pro všechny případy zjistiti.
bylo-li by lze v nejhorším případu něco sleviti z pro-
jektované zvýšené ochrany (na př. určité druhy strojů,
chemické průmysly a p). Za účelem tím měly být
konány zvláštní ankely, které ohlašovány koncem
července a které se měly konati v srpnu a záři. K an-
ketám těmto ale nedošlo. Jsou-li zprávy
„Frkí. Zlg.“ správny, jest důvod toho jasný. Proč
ale Rakousko tak ocholně hoví přání německému?
Frkí
Rakousko
14
article
A to v době, kdy není ani dělného parlamentu, ani
vyrovnání rakousko-uherského, ba ani zákonně vy-
řízeného celního tarifu? Nebudí tento spěch, vlastně
tato ochota k přáním německým právě názor, že nová
smlouva jest pro Rakousko politickou otázkou?A
tak stála by proti cíle vědomé hospodářské politice
německé politická přání a tužby této fíše — stav
ze kterého může hospodářsky získati jen Německo.
Rakousko
Německo
15
article
A potřeby našeho průmyslu, obchodu a zemědělství
Rakousku byly vždy otázky hospodářské jen prostřed
kem k cílům politickým a třeba se opravdu báti
že tomu bude i v daném případu
Pojištění proti opotřebení. Píše se nám: Vada
kterou nelze upříli pojištění proti ohni, dala podně
autoru projektu k návrhu kombinace pojištění prol
ohni s pojištěním proti opotřebení. Myšlenka jest nová.
aspoň relativně pro naše poměry, ne-li absolulně
Vzhledem k dalekosáhlosti programu zasluhuje, aby
u odborníků došla náležité pozornosti. Zde budiž jen
dopřáno na rychlo v několika bodech projekt komen
tovati. Připustíme-li autorovu dedukci, že pojistná
premie proti ohni kombinací dala by se rodukovati
ze 3% na 1.7%o znamená to veliký pokrok v tomts
oboru pojištění. A skutečně také mathematický postu
práce jest bezvadný. Předpoklad morálního effektu
nelze zcela popříti. Nicméně rozvineme-li si plasticky
celý projekt, neubráníme se částečné skepsi. Předpo-
kládejme, že kombinované pojištění dojde z třetiny
nebo z pola kvantitativně uskutečnění. Bude pal
skutečně rozdělen tábor pojištěnců na skupínu správ-
ných a nesprávných? Na zvýšenou premii nepřistoup
sice předem lidé špatně úmysly mající, ale též i
správní, kteří finančně k této kapitalisaci jsou ne-
schopni. Budou tedy ve skupině prvé lidé správní
prozhaví a hospodářsky silní, ve skupině druhé vedl
nepoctivých též hospodářsky slabší. Risiko, kteréh
budou silnější sproštční, přenese se na skupinu
druhou a budou se o ni děliti nesprávní se slabými
Rakousko
16
article
Pak slojí za úvahu otázky: 1. Nebude jednoduch
premie pojistná, větším risíkem zvýšená, podněten
k redukci absolutního počtu pojištěných? 2. Nebuda
správný, ale hospodářsky slabší zvýšenou premi
uveden v tím větší pokušení k nesprávnosti. Ane
lépe řečeno nebudou se pak procenta ohňů při jedno-
duše pojištěných tím více množiti? Druhou pojmo-
vou možností je, že kombinované pojištění se kvantita
tivně veskrze uskuteční. Pak ovšem odpadají otázky
shora položené a morální effekt jest zaručen. Ale po
chybno jest, zdali aspoň reflexní účinky nové in
stituce budou veskrze dobré. Představme si napře
o jaké sumy se jedná. Odhadneme-li mírně cenu
budov v království českém na 1,500.000.000 K a tř
linu na nepojištěné budovy slevíme, zbude nám ješt
velice slušné číslo. Po uplynutí průměrné periody po
jistné (na př. 80 let) bude u pojišťoven složena be
10 (autorem uvedených na srážku nezničitelných
materialií) celá tato suma tedy 900,000.000 K. Při tal
ohrovské kapilalisaci musí aktivní obchody pojišťoven
býti převážnou většinou hypotekární. Jest zde zase
nová otázka, bude-li tato centralisace kapitálu blaho-
dárná. Budou-li zde dosti silné záruky, že penčz bud
17
article
správně užito, a jak se změní konstelace sil hypoteč
ních ústavů? Dnešní akce k reformě úvěru touží p
tom, aby peníze neopouštěly malý okres svého určení
úvěr místní, zde jest zase proti tomu projekt k silno
koncentraci kapitálu. Kruhy malých výrobců by tín
rozhodně utrpěly, neboť peníze ty by se k nim vůbe
nedostaly, nebo po několikerém nákladném sprostřed
kování. Stejně závažným momentem jest, že pojištěný
bude s jedné strany kapitalisovali, druhou rukou všal
bude platiti hypotekární úroky. Z hypotečních dluhů
činí průměrný úrok 5% nejméně, zde kapitál pre
miemi uložený zúročí se mu nejvýše 33/4 %. Differenc
úroková při ohromných sumách zase jde do millionů
jak snadno jest vypočísti. Konečně na váhu padá té
odhad, jaký asi zájem destinataři projeví. Valného
nelze očekávati, aspoň ne snadno, poněvadž nedozírné
vybrání kapitálu jest málo lákavé. Též pohledávk
pojištěného, jsouc illiquidní, dala by se v případě
nouze těžko a jen s velikým diskonlem rcalisovati. T
jsou námitky, které projektu zběžně vytknouti le
přes to však nikterak nemají za účel dobré símě udu
siti, nýbrž chlějí býti jen podnětem k dalšímu roz
vinutí projektu v rychlosti nahozeného.
Z cukerní statisliky. Nynější prudká haussa n
cukerních trzích obrátila pronikavou pozornost na
stav cukerní statistiky. Padá při posuzování dan
siluace značně na váhu a není proto nezajímav
srovnati data čelných stati stiků
18
article
Org. něm Otlo Licht F. O. Licht Giesecker sdružení
Org. něm Otlo Licht F. O. Licht Giesecker sdružení
cuk. prům.
tun
Německo
Licht
F O
Německo
Licht Giesecker
19
article
1,850.000 1,650.000 1.770.000 1,930.000 1,518.07
1,850.000 1,650.000 1.770.000 1,930.000 1,518.07
Rakousko
Rakousko
20
article
1,050,000 980.000
1,050,000 980.000
1,010.000 1,080.000
914 800
Francie
715.000 650.000 68500 700.000
614.300
Rusko
1,075.000 1,000.000 1,000.000 1,120.00
945.37
Belgie
200.000 190.000 190000 210 000
179.10
Hollandsko
165.000 140.000 125.000 170 000
133.90
Jiné země
Francie
Belgie
21
title
136. 2
370.000 340.000 340.000 345 000
370.000
22
article
Evrop
Evrop
5,425.000 4.950 000 5,120.000 5,555.000 4.441.740
Odhadná data mezinářodního sdiužení pro cukera
statistiku skýtají po srovnání se skutečným výsled
kem tento obraz
Kampaň 1902/3
Kampaň 1203/4
odhad výsledek odhad výsledek
t u n
1.897.320 1,933 435 1,750.670 1,762.465
Německo .
Rakousko. 1,163 000 1,177.210 1.050.900 1,057.69.
778.200 804 401 823.600 833.210
Francie ..
Rusko . .. 1,160 660 1.200.000 1.169.600 1,256 31
Belgie . . . 199.200 203.446 200.000 215.000
102.40 102.411
Holiandsko 123 2 0 123.551
325.00
110.400
Jiné země. 154 380 410.000
Evropa . . 5,475 960 5 852.043 5,207 570 5,5.52. 16
V obou létech byly tedy odhady nižší skutečného
výsledku.
Petrolej. Právě vydána dala petrolejové produkce
světové předchozíko roku. Podávají tento obraz
1902
1901
Roku:
barelu
Spojené státy. . 100,461 337 88,766.916 69,389. 194
Kanada. . . . 481.504 520.000 704.872
Peru. . . . . 61.745 60.000
72.261
Rusko . . . . 75.591.256 80.540.045 85,168.556
Halič . . . . 5,234.475 4,142.160 3,251.7 44
5.860 000 3,038.700
Sumatra, Java . 6,640 000
Rumunsko . . 2.763.117
2,059. 930
1.406.160
1,617.363 1,430.716
Indie . . . . 2,510.259
Japonsko . . . 964 000
1,193.000 600.1 00
318 630
Německo . . . 445. 818
353 675
10. 100
Italie . . . . 20 000
18.93
26.000
30.000
Ostatní země . .
celkem . . . 19,203 511 185,158 022 165 385 733
V procentech jeví se výrobnost jednotlivých zemi
v minulém roce takto:
Evropa
Rakousko
Francie
Rusko
Belgie
spojený stát
194 Kanada
Peru
Halič
Rumunsko
Indie
Japonsko
Německo
Java
Italia
23
article
47 94
Spojené státy . . . . 51.46
0-28
Kanada . . . . . . 0.25
0.03
Peru . . . . . . . 0.03
45. 50
Rusko . . . . . . . 38 73
2.24
Halič . . . . . . . 2 67
3.17
Sumatra ald. . . . . 3.40
1.11
Rumunsko . . . . . 1. 42
0.87
Indie . . . . . . . 1.29
0 64
Japonsko . . . . . . 0.49
Německo . . . . . . 0.23 0.20
Italie . . . . . . . 0.03 0 02
Z čísel těchlo patrno, že úhrnná výroba všech zem
stoupla asi o 10 mill. barelů; uicméně proniká všude
snaha vyráběti ještě více, aby bylo lze dostáti ro-
stoucí poptávce.
Rakousko-uherská zbrojovka vykazuje v rozvaz
za obchodní rok 1903—1904 čistý zisk K 1,221.736.
Valné hromadě, jež je svolána na den 10. listopadu
bude učiněn správní radou návrh, aby byla vyplácena
dividenda 20 K na akcii, mimořádnému reserv-
nímu fondu aby přikázáno bylo K 200.000 a na nový
účet aby převedeno bylo K 109.457.
Jednání o obchodní zmlouvu němscko - švýcar-
skou. Z Bernu se oznamuje: Spolková rada konala
poradu se švýcarskými zmocněnci pro jednání o ob-
chodní smlouvě s Německem a zástupci průmyslu
obchodu. Po poradách těchto dány zmocněncům švý
carským konečné instrukce pro závěrečné jednáni
Konec zápasu námořních společností dopravních“
Přes Berlín dochází zpráva, že poslední londýnsk-
jednání zástupců severoněmeckých námořních společ
ností s Cunardskou linií bylo úspěšno a že dosa-
vadní zápas tím skončen. Potvrdí-li se zpráva tato
budou ovšem ceny přepravy v mezipalubí do zámo
zvýšeny.
spojený stát
28 Kanada
Rusko
Halič
Rumunsko
Indie
Japonsko
Německo
Bern
Berlín
Peru
Sumatra ald
Italia
24
article
Sklizeň v Rumunsku. Rumunské obchodní mi-
nisterstvo uvelejňuje data o výsledku sklizně ru-
munské r. 1904. Dle nich sklizeno: pšenice n
1,721.824 ha 18,937.153 hl., průměrně tedy 11 hl na
1 ha (1903: na 1,605.660 ha 25,971.610 hl čili 16.2
hl na 1 ha); žila na 133.918 ha 775.581 hl, tedy
5.8 hl na 1 ha (1903: na 158.020 ha 2,517.800 hl čili
15.9 hl na 1 ha); ječmene na 534.218 ha 4,076.26
hl, čili 7.6 na 1 ha (1903: na 530.900 ha 10.471,890
hl. tedy 19.7 hl na 1 ha); ovsa na 425.720 ha
1,442.967 hl, tedy 10.4 hl na 1 ha (1903: na 426.730
ha 11,667.200 hl, tedy průměrně 25.9 hl na 1 ha).
Různé zprávy. Výkaz německé bank
říšské přináší tyto změny: poklad kovový + 1
mill., směnky + 29 mill., lombardy + 17 mill., cenné
papíry — 20 mill., oběh bankovek + 30 mill.., girový
účet — 39 mill. mk. — „Berl. Tgbl.“ oznamuje, že
ceny měděných plechů stouply opět o 2 mk.a
ceny zinkových plechů o 11/2 mk. stouply. — Ame-
rický vývoz ocelových kolejnic činil
v prvých třech čtvrtletích t. r. 272.696 t. proti 11.611
t. v roce předchozím a v září jedině 62.375 t. proti
6487 t. Tento neobyčejný vzrůst zasluhuje
vážné pozornosti, tím spíše, poněvadž se v Americe
posuzují vyhlídky na 1905 ještě výhledněji.
Český vývoz hnědouhelný. Od 23. do 29. října
dopraveno saskými státními dráhami 257.585 t. uhli.
V tomže týdnu lonském (který měl však pouze pět
pracovních dnů) dopraveno 221.070 t. Z dopraveného
uhlí bylo: českého hnědého 90.785 (+ 6207) t-
německého hnědého 74.672 (+ 13.459) t. a saského
i pruského kamenného uhlí 92.148 + 16.779)t.
Berl
Rumunsko
Amerika
ha
hektolitr
25
article
Dozvuky úpadku firmy Geiringerovy. Uvedli jsme
nedávno na tomto místě řadu firem spjatých násled-
kem podpisování směnek z ochoty s firmou Geirin-
gerovou. Některé z nich ohlásily insolvenci, jiné činí
tak nyní. Oděvnická firma L. Kurze synové v
Vídni a v Linci zastavila platy. Firma dluhuje
za zboží půl millionu korun. Její peněžní a girové zá-
vazky činí rovněž půl millionu korun. Četné banky
a četní eskomptéři jsou insolvencí touto posliženi
Firmy Geiringerovy týkají se závazky girové do výše
150.000 mk. Úrčení stavu firmy bude vyžadovati delší
doby, protože má firma filiálky v Linci, Inspruku
Bregenci, Solnohradu a Sarajevě. Firma žádala čelné
věřitele o shovění po 18 měsíců, při přesnějším zji-
štění slavu ale shledáno, že jest deficitní. — Závazky
insolventní firmy Pfeifer, Mayera Fischer ve
Vídni činí 90.000 K dluhů za zboží a 90.000 K gi-
rových závazků (z toho je 65.000 K směnek z ochoty
na firmu Geiringerovu). — Brněnská firma se
střižným zbožím Karel Pick zastavila platy a sice
následkem svých vztahů k firmě Geiringerově. Usi-
luje o vyrovnání,
Inspruka
Mayer Fischer
Pick
Vídeň
Linec
Solnohrad
Sarajevo
Geiringerův
Geirin
Pfeifer
Geiringerovo
Geiringerov
26
article
Slosování a tahy.
Sedmé slosování 4% komunálních dlužních úpis
Zemské banky král. českého. Při sedmém slosování
komunálních dlužních úpisů Zemské banky království
českého na měnu korunovou znějících, jež se konalo
dne 2. listopadu 1904, slosovány byly úpisy následu-
jících čísel: K 10.000: 358 501 816 1673 1829 2020
2061 2214 4615 4662 4672 4852 4957 5007 5127
5152 5223; K 5000. 231 754 848 1416 1599 2215
2230 2266 2588 2621 3170 3783 4094 4757 5106
5584 5612 6637 6042 6175 6605 6817 7153 7168
7173 7258 7353 7474 7522 7942 7950 8802 9206
9570 9573 9966 10217; K 1000: 221 669 719 1108
1148 1441 1807 2275 2894 3167 3459 3526 3637
4315 4370 4426 4797 5263 5825 5838 5951 6871
7113 7305 8205 8282 8783 9355 9444 9790 10100
10147 11121 11197 11321 11404 11413 12021 12794
12414 18701 14416 14636 14750 14890 15193 15246
15530 15700 15912 16101 16116 16165 16379 1646
16597 16847 16994 17309 17793 18449 18497 19142
19261 19434 19558 19846 19959 20047 20378 20408
zemský banka král
zemský banka
27
article
20489 20536 20597 20694 20865 20989 21009; K 200:
284 649 848 1235 1376 1675 2042 2246 2268 2274
2434 2521 2567 3005 3115 3245 3272 3491 4342
4442 4507 5047 5530 5680 5893 645 6486 6827
7060 7516 7686 7811 8146 8322 8701 9376 9406
9553 10064 10309 10582 11425 11636 11679 1189
11997 12052 12090 12541 12555 12794 13027 13043
13104 13497 13905 14021 14107 14293 14532 14747
14804. Vylosované komunální dlužní úpisy vypláceti
se budou tři měsíce po slosování, to jest dnem 1. února
1905 počínajíc, vráti-li se bance i s kupony a taleny
Při tom vyplatí se úroky až do dne splatnosti ještě
nezaplacené. Výplata děje se v Praze u pokladny Žem-
ské banky království českého, ve Vídni pak u C. k
priv. rak. úvěrního ústavu pro obchod a průmysl,
C. k. priv. všeob. rak. ústavu pro úvěr pozemkový
u směnárny Anglo-rakouské banky, u směnárny banky
„Union“, u Vkdeňské bankovní jednoty a u tamni
filiálky Živnostenské banky pro Čechy a Moravu.
Praha
Vídeň
Čechy
Morava
ústav pro obchod
živnostenský banka
28
article
Nebude-li hodnota vylosovaných úpisů vyzvednuta
do 30. dubna 1905, uloží ji Zemská banka pro majitele
úpisů jako kontokorentní vklad 12% pod eskontní saz-
bou Rakousko-uherské banky, nejvýše třemi ze sta
zúročitelný a bude pak příslušné částky i s úrokem
kontokorentním vypláceti hlásícím se majitelům úpiso
ve lhůtách výpovědních pro kontokorentní vklady
obecně platných. Kupony vylosovaných úpisů budou
se sice vypláceti u pokladny banky i po slosování
avšak kupony scházející na dlužním úpisu k výplatě
předloženém, které mají pozdější den dospělosti, ode-
čtou se při výplatě kapitálu plnou sumou. Vylosované
dlužní úpisy eskomptují se až do dnešního dne a vy-
měňují se za nové úpisy při pokladně Zemské banky
království českého. Z dříve vylosovaných komunál-
ních úpisů nebyly předloženy k výplatě čísla
K 10.000: 150 509 1476; K 5000: 922 1076 3069
3288 3414 4615 5289 5920; K 1000: 88 792 902
1498 1613 1724 1875 2080 2565 3428 3539 3697
4255 4269 5303 5310 5395 6312 6445 6496 6705
7179 7907 9216 9400 9513 10769 11141 12571 18718
14048; K 200: 11 78 111 369 518 564 695 893 1124
1453 1748 1822 2153 2870 3523 3681 4228 4402
4714 5198 5786 6017 7514 7596 8000 8437 8720
9419. Příští slosování bude 1. května 1905.
Rakousko
29
article
Sedmé alosování melioračních úpisů Zemské ban-
ky král. českého. Při sedměm slosování melioračních
úpisů Zemské banky království českého na měnu
korunovou znějících, jež se konalo 2. listopadu 1904.
slosovány byly úpisy následující: K 5000: 61 104
114 222 271 278 436 441; K 1000: 8 51 56 61 209
209 269 304 334 349 397 406 429 461 508 569
575 604 700 725 874 880; K 200: 27 202 203 200
232 290 297 299 340. Vylosované meliorační úpísy
vypláceti se budou tři měsíce po slosování, to jest
dnem 1. února 1905 počínajíc, vrátí-li se bance i' s ku-
pony a talony. Při tom vyplatí se úroky až do dne
splatnosti ještě nezaplacené. Výplata děje se v Praze
u pokladny Zemské banky království českého a ve
Praha
zemský banka
30
article
Vídni u C. k. priv. rak. úvěrního ústavu pro obchod
a průmysl, u C. k. priv všeob. rak. ústavu pro úvěr
pozemkový, u směnárny Anglo-rakouské banky,
směnárny banky „Union“, u Vídeňské bankovní jed-
noty a u tamní filiálky Živnostenské banky pro Čechy
a Moravu. Nebude-li hodnota vylosovaných úpisů
vyzvednuta do 30. dubna 1905, uloží ji Zemská banka
pro majitele úpisů jako kontokorentní vklad 12% pod
eskontní sazbou Rakousko-uherské banky, nejvýše
třemi ze sta zúročitelný a bude pak přislušné částky
i s úrokem kontokorentním vypláceti hlásícím se ma-
jitetům úpisů ve lhůtách výpovědních pro kontoko-
rentní vklady obecně platných. Kupony vylosovaných
úpisů budou se sice vynláceti u pokladny banky j po
slosování, avšak kupony scházející na dlužním úpisu
k výplatě předloženém, které mají pozdější den dospě-
losti, odečtou se při výplatě kapitálu plnou sumou
Vylosované dlužní úpisy eskomptují se už od dneš-
ního dne a vyměňují se za nové úpisy při pokladně
Zemské banky království českého. Z dříve vyloso-
vaných melioračních úpisů nebyly předloženy k vý-
platě čísla: K 1000: 122 143 144 147 348 384; K. 200.
236 254 255. Příští slosování bude 1. května 1905
1902
Vídeň
Čechy
Morava
ústav pro obchod
rakouský banka
směnárna banka
živnostenský banka
uherský banka
32
article
Banky, záložny a spořitelny.
Měslská spořitelna pražská. V měsíci říjnu
bylo od 12.902 stran vloženo K 3,518 960 14
a od 8610 stran vybráno K 3,400.554. 64; byl
tedy o K 118.405 50 více vloženo, jsk
z číslic uvedených patrno, čímž opravujeme
tiskový omyl zprávy úterní. Zůstatek vkladů
koncem října 1904: K 153,815.753 23.
Hospodářská úvěrní banka pro Čechy. Stav vkladů
31. října 1904 K 11,189.200.—, od toho odpadá n
hypoteční důchodkové listy K 2,766. 200.
Trhy peněžní.
Z Vídně, 2. listopadu. (Závěrečné úřadn
kursy.)
Onorová renta . 100.30
lvovskočernovická 580.—
květnová . . 100.—
spol. st. dr. rak. uh. 658 50
červenc.
89 75
99 85
jižní dráha.
řijnová .
štyrsko hr.-köfl. . —
100 35
rakouská » zlatá 119 85
severní dráha . 5610.—
rak. severozáp dr. 426 50
» kor.
99 90
uherská » zlatá
119 —
pardubická dráha 405
» kor.
98 05
polabská dráha
rak. invest. renla
uher. „
buštěhradská A
2805 —
4% zást. listy Hyp.
1058.—
banky král. č.
pražsko duchcov
duchcov.“ podmok
31/2% zást. 1. Hyp.
banky král č. .
ústecko - tepl. dr. -
% kom. dluhop.
dunaj. paroplaveb.
888.—
Zem banky kr.č.
rakouský Lloyd
4% žel. dl. úpisy
turecká tabák rež.
Čechy
Vídeň
Měslský spořitelna
hospodářský úvěrní banka
33
article
341.50
Zem. banky kr.č.
rak. zbrojovka
530.—
Rudolfova hut
státní losy 1860
po 500 zl. . .
alpská montan. sp
489. 25
po 100 zl.
185.25
rým.-muráň. spol
517 50
státní losy 1864
267 —
Poldina huť . .
450.—
480 —
praž. želez. sp. .
losy úvěrního úst.
2444.—
česká montan. sp. 1417
vídeň. I. komun.
162 50
Daněk . . ..
lasské losy . . .
132 —
západočeská uhl.
lurecké losy .
severočeská ubl.
rak.-uh. banka.
1634 -
mostecká uhl. sp. 668.
672.—
rak. úvěrní ústav
283.—
vídeň, stavební sp. 163 —
b. anglo-rakouská
vídeňská unionka
541.5
Schodnica . . . 696.—
451.75
haličsko-karpatské 1103 —
b. pro země rak.
uh. úvěrní banka
789.—
peštská vagonka . —
devisa německa . 117.62
bank. jednola . .
» pařížská . 95.25
t úst. pro úv. poz
970.—
» curyšska . 95 0
Česká průmyslová
» tondýnská 239.2
banka, . . .
412 —
roln. úvěr. banka 376.—
dvacetifrank.
19.07
česká b. Union . —. —
marka papírová . 117.6-
rubl
Živnost. banka . —.—
.254.—
Eskontní sazby 31/4—33/4 procenla.
Při klidném posuzování zevní polilické siluace
bylo smýšlení zdrželivé na sloupnutí berlínského
soukromého diskontu. Dodatočná bursa slabá. Kro-
ditky 670.—, uherské kreditky 786.—, alpinky 488.50
slální dráha 657.—.
91.30
česká sev. dráha
Rudolfov
úvěrní banka
239.2 banka
Poldin huť
Schodnica
český b
34
article
89 25
100.—
93.80
99.60
154.75
529 —
549.—
35
article
z. Z Vidně, 2. listopadu. (Telefgr. »Nár. Listů«.)
Denní bursa. Obchod byl velmi těžkopádný. Po
počáteční zdrželivosti převládlo všeobecně slabší
smýšlení. První období bursy nalezalo se ještě úplně
v dojmu včerejších poplašných zpráv londýnských,
které způsobily jakousi nejistotu, ač ukázaly se na-
prosto bezdůvodnými. Mala koupěchtivost stupňována
ještě insolvencí jednoho obchodníka s nábytkem
která neměla značného významu, ale měla přece
v zápětí větší ultimové prodeje hlavních kulisních
papírů. Slabé smýšlení ustoupilo na polední burse
zlepšené tendenci zvláště následkem příznivých zpráv
z cizozemských burs a také dostala podněl koupě-
chtivost, ohlášená z Pešti pro uherské kreditky.
Zlepšení však nepotrvalo dlouho. Krátce před uza-
vřením působily větší prodeje kreditek, jež jsou
uváděny v souvislost s obavami před zvýšením
diskontu. Výsledek kursů utvářil se, vyjma jednotlivé
oblíbené papíry, téměř úplně negativně. Kreditky
ustoupily s velikou ztrátou z obchodu. Uherské kre-
dítky však byly výhodně prodávány. Akcie státní
dráhy trpěly skrovným realisováním, akcie dráhy
severní a buštěhradské byly slabší. Kromě akcií
»Adria«, na které působily příznivě zprávy o urovnání
námořního konfliktu, tvořily ještě dunajsko paro-
plavební příznivou výminku. Hodnoty železářské byly
slabší, zvláště pražské železářské. Po huti Poldině
hirtenberských byla poptávka při vyšších kursech.
Adrie
Poldin
Pešť
36
article
Trh s papíry k ukládání byl upevněn. Devisy
valuty povolily. Na trhu eskomplním peníze snazší,
31/2 0.
x. Z Vídně, 2. listopadu. (Telfgrm. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo znači penize, druhé zboži.)
Amsterodam šek a krátké lh. 100 bol. zl. K 198 50,
198 75 Amsterodam na delší lhůty —.—, —.—-
Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.—,
Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německo šeka
kr. lb. za 100 mk. 117.55, 117.75, Německo na
delší lhůty 117.60, 117.85 Londýn šek a kr. lh.
za 10 lib st. 239 20, 239.35, Londýn na delší lh.
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —.—,
—.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.27 1h,
95 30, Italie delší ihůty —.—, —.—, Petrohrad a
ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—
.—, Petrohrad delší lh. — — —.—, Paříž šek
a krátké lh. za 100 fr. 95.25, 95 35. Paříž delší ih.
—.—. Curych a Basilej šek a krátké lhůty
95.05, 95.15, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary
šek a kr. Ih. 95.05, 95.15, na delší lhůly
Vídeň
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Italia šek
Italia
95 35
37
article
Pražská bursa.
38
article
V Praze, 2. listopadu (Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Dnešní bursa minula klidně a placeny pouze 41/2 0
zásťavní listy haličské akciové hypoleční banky za
K 101.65.
Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky
K 249.50, České banky Union za K 248 50, České
spol. pro průmysl cukerní 175.—, strojírny Daňkovy
K 372.—, rakousko-uherské banky K 1638.—.
Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty.
Ofiiciální záznamy zněji;
Zástavní listy české hyp. banky 5%
Základní úpisy české zem. banky 4t
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 49%
„ , . „ (v K) 4
Mel. úpisy . , » (vo zl.) 4 %
„ . (V K) 49%
Žel. . „ .
Dlužní úpisy České prům. banky 412
Zástavní listy mor. hyp. banky 5%
Kom. dl. úp mor. zeměd banky 4%
Želez. úpisy „
Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/29
» hal. zem. banky 41/,9
Kom. dl. úpisy » . » 49%
Železnič. » » » » 49%
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/,
„ Rak. uherské banky 490%
„ Dolnorak. byp. ústavu 4 0%.
Daňkův
Mel
Praha
Český banka
Union
Český společenský
Český průmyslový
39
article
„ 31/2
Kom. dl. úp. . . . 4 %
„ „ 31/2
Zástavní listy Rak. hyp. banky 4%
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 39%
Únorová spol. renta (v pap.) 4. 290
Dubnová,
(ve stř.) 4.290
Květnová . . (v pap) 4%
Červencová spol. renta (ve stř.) 490
Rakouská zlatá renta . . . . 4%
„ korunová renta . . 4%
„ investiční » . . 31/s
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . .s
Česká průmyslová banka . . . »
Česká zajišťovací banka . . .»
Haličská akc. bypoteční banka . a
Hospodářská úvěrní banka . .»
Moravská eskontní banka . .»
Pražská úvěrní banka . . . . »
Rakousko-uherská banka . . .»
Zal. úv. ústav v Hradci Králové»
Živnostenská banka . . ..
Českomoravská strojírna . . .
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojírna . . . .
Česká báňská společnost . . .»
Česká společnost cukerní . ..
Český pivovar v Č. Budějovicích,
Kolínská továrna chemická . .
Podolská cementárna . . . .
Poldina huť . . . . . . .
Pražská železářská společnost
První česká raff. v Modřanech
» tov. orient. cukrov.
Daňkův
Rustonův
Rakousko
Zala
Hradec Králové
Č . Budějovice
Modřany
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
bypoteční banka
hospodářský úvěrní banka
eskontní banka
úvěrní banka
uherský banka
živnostenský banka
Český báňský společnost
Poldin huť
železářský společnost
40
article
Z Petrohradu, 2. listopadu. (Zpráva Živnost. banky.)
D.skontní 395. Ruská banka pro vnější obchod 306.
Mezinárodní banka 385. Volžsko kamská bauka 880.
Baku 460. Mantašev 240.—. Caspienne 5500. Sormovo
189.—. Putilovské železo 132.—. Hartmennské lokumo-
tivy 174.—. Petrohradské metallurgické 146. Baltické
vagonky 985. Brijanské uhlí 142.—.
Berlinská bursa, 2. listopadu. (Zvl. telel zpráva
»Nár. Listů«.) Na Nový York byly včera kursy pře-
chodně jen o 3—4% nižší. Dnes byly oznámeny
z Petrohradu nižší kursy. Zde nebylo klesnutí větší
než 1%. Pevné byly rýnské kovové a dynamitové,
záhy pak stouply akcie železářské, zvláště bochum ské
a Lauřiny. Také uhelné akcie upevněny. Americké
byly poněkud slabší, později pak při smýšlení pře-
vážně pevném lehce kolísaly. Obchod byl vyčkávavý.
Rýuské kovové později klesly. Ve třetí hodině na-
stalo ochabnutí, poněvadž bylo oznámeno z Londýna
slabší smýšlení. Následkem stoupnuti zdejšího sou-
kromého diskontu na 41/2o byly vyslovovány obavy.
že bude diskont londýnský opět zvýšen. Rýnské
kovové klesly se 108 na 101. Trh kasovní byi
většinou slabší.
Pevná
Lauřin
Petrohrad
Bak
Nová York
Londýn
mezinárodní banka 385
41
article
První citry znamenají začáteční, druhé konečné
kursy: Rakouské kreditky 211.—, 210..25, Diskonto
191.40, 190 37. Německa banka 227.80, 226.75, Ob-
chodní společnost 161.10, 160 50, Drážďanska bansa
153 50, 153 12, Bochumské ocelárny 215.10, 215 50
Lauřina hoť 251 50, 251 37, Dortmund. Union lit. C.
81.50, 81.50, Harpenská uhl. spol. 215 10. 214.—
Hibernia —.—, —.—, Consolidace 442.—, —. —
Severoněmecký Lloyd 107 60, 107.12. Packet 122.40.
122.25, Kanada —.—, —.—, turecké losy 128 40,
127.75.
Z kasovních papírů: Concordia 296.75, Esci-
weilské 250.75, Geisweidské 146 —, Hochdahl
119.12, Katovické 208.75, Wilheim 266.—, Phönik
161.12, Rh. Stabl 185.25, Schalker Gr. 548. 90,
Westlalia 179.80, Orenstein 160.90, Rh. Metail
62 25, Hasper 186.——, Donnersmark 267.50, Huld-
schinský 130.50, Vuican 291.25, Bismark 285.—,
Caro 107.30, Hoesch 223.—, Georg Marie 112 50,
Königsb. 152.—, Nordsteru 286.50.
Z Borlina, 2. listopadu. (O 1 hod. 15 min. odpol.)
Kreditky 211.25, státní dráha 141.—, lombardy 18.10.
Smýšlení lepál.
Lloyd
Cara 107.30
Diskonto
Německo
Ob
Dortmund
Kanada
Hochdahl
katovický
Phönik
Königsb . 152
161.10
Hibernia
Schalker Gr . 548
Vuican 291.25
Hoesch 223
Consolidace 442
Wilheim 266
Westlalia 179.80
Orenstein 160.90
Donnersmark 267.50
Hulda
Bismark 285
Georg Marie 112 50
Nordster 286.50
45
article
105 25
100.—
93 8
101.25
99.60
46
article
100 60
94 80
102 25
100-10
100.10
100 10
100.10
100.10
101. 75
47
article
99. 60
99 60
99 60
99.60
100.75
99 50
99.40
99 75
101.50
99.50
101. 4
98.89
98.75
101.50
98 9
100.25
99 90
93.75
99. 80
93 90
99 80
100. 30
100 35
100.—
99 85
119..85
99.90
48
article
100 50
100 40
100.—
101 85
100 50
102 40
99.70
99. g0
99 75
102 50
99 90
100.50
100.9
94 25
100.80
94.90
101.80
82 95
100.50
100 55
100.20
100 05
120.00b
10110
91.50
219 50
414.—
518 50
380. —
572 -
164l
250.50
540.—
375.—
120.00 b
50
article
91.30
218..50
412.—
51
article
547. 50
376 —-
562.—
1638
249.5
525.—
372.—
1417
52
article
1419
180.—
600. —
340.—
455.—
2454
175 —
570.—
330.—
449 —
2444
224 .—