ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 d4c75900-71f6-11dc-b709-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 52 celkem · entity: person 43, place 92, org 43, work 23
1 masthead
3. listopadu“ 1904
2 masthead
Příloha „Národních Listu
3 masthead
k čislu 304.
4 masthead
Strana o
5 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Obchodní a živnostenská komora v Olomouci konala řádnou schůzi, v níž opět praesidiuma německá většina zachovala se bezohledně a ná silnicky vůči české menšině. Podnět zavdalo jednání o rozpočtu komorním na rok 1905, klerý sestaven jest úplně tak, jako dříve za vlády Hönigovy: podává pouze sumy úhrnné veškerá vysvětlení a doklady o jednotlivých položkách jsou české straně odepřeny poněvadž také dozorci účetní jsou jen Němci jest česká menšina co do hospodářství komor ního úplně vydána v šanc libovůli německé. Ani v odboru pro přezkoumání rozpočtu zvo- leném nebylo dáno českým členům jakékoliv vysvětlení. Proto byla debata místy rozčilující.
Hönigův Němec Olomouc
6 article
Kom. rada Pospíšil ostře vytýkal majoritě, že oproti menšině nemá tolik slušnosti, jaká se zachovává ve všech ostatních komorách: v roz- počtu není uveden obnos daně, z níž se vy- pisuje přirážka komorní, nelze tedy posouditi. je-li praeliminovaná suma příjmů aspoň při- bližně správna; čeští členové jsou postaven před řady číslic beze všech vysvětlujících dat. jen aby majorita mohla bez kontroly hospoda- říti. Kom. r. Špaček probral některé položky rozpočtu a podrobil je zdrcující kritice. Položka na služné úřadníků se zvyšuje o 2803 K, ač sekretář s velikým platem dán do pense a přijat koncipista s menším platem; jiné příčiny zvý- šení nejsou udány. Jest neuvěřitelno, že většina odpírá menšině komory veškerá udání, kolik jest vlastně úřadníků, jaký mají plat atd.! Na ně- meckou obchodní akademii v Olomouci zvý- šena položka o 3000 K na celých 11.000 K (na českou obchodní akademii dává komora ce- lých 1000 K!) Proč zvýšení? — to nesm menšina věděti! Patrno — uvádí řečník — že obec olomoucká, spoluvydržovatelka aka- demie, větší čásť výdajů převaluje na komoru, kdež účtování jest úplně tajemno. Na volby ko- morní opět vloženo do rozpočtu 3600 K, tak že komora má nyní už k účelu tomu za čtyři léta
Pospíšil špaček Olomouc
7 article
14.400 K, kdežto v podobných komorách volby vyžadují 2—4 tisíce, má tedy většina veliké disposiční fondy k účelům agitačním z kapes poplalníků i českých. Většina se však ani těchto libovolných rozpočtů nedrží: na rok 1903 roz- počteny výdaje na obchodní akademii částkou 8000 K, ale vykazuje se nyní výdaj 11.617 K 60 h, na vydání nepředvídaná rozpočteno 1000 K, vydáno prý 4660 K 30 h, na statistiku rozpočteno 3500 K a vydáno 8515 K 2 h, ve- škerá vydání rozpočtena na 102.720 K 45 h, vydáno však 113.295 K 23 h! A dosud praesi- dium neuznalo vhodným, aby komoře sdč- lilo tato překročení rozpočtu, natož aby snad žádalo o schválení toho. Většina rozpočet stále zvyšuje, ale jen na své vlastní účely německé; na subvence školám zůstává stále suma pevná (26.000 K), která činí rok za rokem poměrně menší díl rozpočtu; a poněvadž i při subvencích jsou Češi zkráceni, roste křivda na Češích pá- chaná neustále. Praesidium libovolně ustano- vuje úřadníky bez vědomí komory, ač jest to zá- konem vyhraženo komoře; praesidium porušuje jednací řád a nedává německé návrhy tlumočiti do češtiny, ačkoli ještě loni to činilo.
Čech
8 article
Vše jen proto, aby Češi byli ponižováni a drá- žděni. Že ministerstvo kroky tyto schvaluje, ne- činí je ještě správnými, poněvadž za nynější slády jeví se podobné nešetření jazykových práv našich všude. Menšina tudíž navrhuje, aby se rozpočeh sesadil z jednacího pořadu a praesidium po- dalo o něm subkomitétu vysvětlení potřebná. Hermann Brass navrhuje však, aby se ukon- čila debata a hlasovalo se o rozpočtu. Předseda Primavesi dává hlasovati o návrhu Brassově přes protest Čechů, že napřed má se hlasovati o ná- hu odročovacím jako širším. Brassův návrh přijat většinou německou, jež pak odhlasovalasi položku rozpočtu za položkou. Teprv když roz- počet úplně přijat, dává předseda Primavesi hla- sovati o návrhu českém, odročovacím; bezhlav jednání toto vzbuzuje všeobecný posměch — u Němců; návrh ovšem zamítnut. Potom bez odporu přijaty návrhy, aby na státních dráhách sníženy byly sazby pro de- naturovanou sůl tovární, aby byly postátněny nebo pozemštěny průmyslové školy pokračovací pak též návrh k. r. Povondry, aby pro provozo- vání živnosti hostinské v hospodářských besíd- kách byla žádána koncese; projeven souhlas s návrhem Povondrovým, aby zabezpečena byla přednost pohledávkám za práce živnostníků vy- konané pro novostavby (s dodatkem, aby nebyl ohrožen stavební ruch úpravou touto). Návrh kom. rady Wolfa, aby ředitelé obou akademií ob- chodních v obvodu komorním jmenování byl členy dopisujícími, zavržen majoritou (jen proto že jeden jest Čech).
Čech Hermann Brass Brassův Čecho Němec Povondra Povondrův Wolf
9 article
Kom. r. Bries navrhuje, aby urgováno bylo zařízení tržnice obilní v Olomouci a žádá pilnost svého návrhu. Čeští členové nevzpírají se zá sadně návrhu, ale žádají, aby se přikázal odboru. ježto není jim známo, co komora v dřívějších obdobích ve věci té učinila. Nicméně pilnost ná- vrhu i návrh sám přijat. Za to však výboru přikázány návrhy českých ndů Povondry, aby koncese výčepní nebyly udí- leny právním osobám (poukazuje, že jeden velko- satek má přes 13 výčepů kořalky) a Pospíšila tby položka subvencí byla zvýšena na 6000 K Proti násilnému jednání většiny v rozpočtov čebatě zajisté čeští kom. radové učiní ještě pří- tlníné kroky. lečnání o obchodní smlouvu s Německem. Hrab Posadowsky, jehož příjezd do Vídně značně překvapi klerý však nepřibyl do sídelního města nad Dunajem lez pledchozího dohodnutí o léto formě řešení otázel nevé obchodní smlouvy, koná nutné a formální ná- vštěvy. Způsob, jakým Německo zasáhlo do vývoje věcí, není bez analogie: politické motivy vedly Rusk k podobnému skoncování vleklých jednání o nové ob- chodní smlouvy. Jenže motivy, které byly u cestyp. Witta tak jasny, jsou v daném případě zahaleny zalím rouškou zákulisních přediv. Včera jednal slátní lajemník německý s uherským ministrem ob- chodu Hieronymem. Uherský ministr navštivil hosta není pochyby, že na návštěvě této jednáno víceo smluvních než zdvořilostních otázkách. Ve vývozu zemědělském jsou Uhry silně interessovány a souhlas zalitavského kabinetu padne při nových úmluvách silně na váhu. Mluví-li se o tom, co předcházelo cestu hraběte Posadowského, u nás velmi málo, jsou i udaje německých listů sporé. „Frkí. Zla.“ přinás
Bries Povondra Pospíšil Hrab Posadowsky Witt Hieronymus Uher Posadowský Olomouc Německo Vídeň Dunaj
10 article
však v tom směru zajímavou zprávu. Praví: „Státní sekretář hr. Posadowsky cestuje v průvodu četných vyšších úřadníků svého odboru do Vídně, aby skončil jednání o obchodní smlouvu s Rakouskem, jakse praví v úřadních sděleních. Byť se v těchto oznáme- ních ještě nepraví, že tento konec bude provázen sjednáním nové obchodní smlouvy, není přece v za- svěcených kruzích pochyby o konci této záležitosti
Vídeň Rakousko
11 article
O hlavních rozporných bodech při jednání o smlouvu mezi Rakouskem a Německem, které se zdály v lčue těžce překonatelnými, dosaženo cestou diplo- matického ujednání piostředniclvím říšského kancléře a rakousko-uher- ského vyslance Szögyenya v podstatě dohody, takže zbývá pouze stanovení a formul - vání jednotlivostí, což jest úkolem obchodně politicky a hospodářsky vysoce znalého hr. Posadowskéhoa jeho průvodců. Smlouva bude potom pravděpodobně podepsána v Berlíně. Odehrává se tedy vše podobně jako při smlouvě v Ruskem, ohledně níž dosaženo rovněž mezi Bůlowem a Wittem v podstatě dohody v Nordernevi. Analogie jest včasna i tím, že jest sjed- nání obchodní smlouvy v Rakousku stejně jako s Ru- skem nejen důsledkem hospodářských, ale i politických ohledů. Překvapující — speciálně pro vídeňskou a pešťskou vládu — dohoda rusko-německá sesílila podstatně posta- vení Německa při vyjednávání o ob- ch odní smlouvu s Rakouskem. Připravovali jsme své členáře již dříve na tento konec celé zá- ležitosti, kdy jsme na rozdíl od rozšířeného a věcně zcela pochopitelného názoru, že potrvá jednání ob- chodně-politické s Rakouskem ještě velmi dlouho, sdě- lili, že mají berlínské rozhodující kruhy pevnou na- ději, že budou moci fíšskému sněmu za začátku listo- padové sesse předložiti veškery nové obchodní smlou- vy Sděli-li jsme tehdy také, že jednání namálo urych- leno a podníceno od té doby, co se 18. srpna na
Bůlow Witt Rakousko Německo Berlín Rusko
12 article
Wilhelmshöhe při slavnostní hostině na počest na- rozenin císaře Františka Josefa německý císař k vy- slanci Szögyenyovi velmi roztomile vyslovil pro rychlé skončení jednání. Nové obchodní smlouvy budouv podstatě výsledkem diplomatické zdatnosti kancléře který obratně využívá politické situace Opuštění dráhy Capriviovy obchodní politiky, za niž náš průmysl tak netušeně vzrostl, jest skutečnou udá- lostí. Hra byla pro zastance této politiky ztracena v tom momentu, kdy se hr. Bůlowovi zdařilo, byť ne zcela správnou parlamentní cestou, nýbrž jako diplo- matu, proraziti právním porušením nový celní larif.“ V tomto světle jeví se cesta Posadowského výsledken osobního zakročení Viléma II. Nebylo ale toto za kročení Vídna vítáno? Dohadované změny v do- savadní vnitřní politice, které v podstatě dány potře- bami armádními a účely potřeb těchto, podivuhodným způsobem doplněny — a sice opět náhle, nečekaně — zasažením neobvyklým i na dráze obchodních smluv
František Josef Capriviův Vilém II
13 article
A tak se zdá, že i pro Rakousko jest jednání o novou smlouvu otázkou — politickou, okolnost, která vý- mluvně kommentována i momentem dalším. Při po- sledním jednání o smlouvě rakousko-německé trvali němečtí zmocněnci jednak na uznání minimálního cla co do ječmene, zvýšení cla na slad, zostření zdravot- nických předpisů co do dobytka a žádali současně aby co do rakouských cel průmyslových ponechán status quo. Protože ale Rakousko chtělo právě zod- pověděti zvýšenou celní ochranu německou zostřenou ochranou svých dosud málo chráněných průmyslů. které po opuštění úspěšné autonomní celní politiky vydány v šanc soutěži cizí, nedosaženo dohody v tomto bodě. Konference skončeny a rakouské mini- sterstvo obchodu chtělo pro všechny případy zjistiti. bylo-li by lze v nejhorším případu něco sleviti z pro- jektované zvýšené ochrany (na př. určité druhy strojů, chemické průmysly a p). Za účelem tím měly být konány zvláštní ankely, které ohlašovány koncem července a které se měly konati v srpnu a záři. K an- ketám těmto ale nedošlo. Jsou-li zprávy „Frkí. Zlg.“ správny, jest důvod toho jasný. Proč ale Rakousko tak ocholně hoví přání německému?
Frkí Rakousko
14 article
A to v době, kdy není ani dělného parlamentu, ani vyrovnání rakousko-uherského, ba ani zákonně vy- řízeného celního tarifu? Nebudí tento spěch, vlastně tato ochota k přáním německým právě názor, že nová smlouva jest pro Rakousko politickou otázkou?A tak stála by proti cíle vědomé hospodářské politice německé politická přání a tužby této fíše — stav ze kterého může hospodářsky získati jen Německo.
Rakousko Německo
15 article
A potřeby našeho průmyslu, obchodu a zemědělství Rakousku byly vždy otázky hospodářské jen prostřed kem k cílům politickým a třeba se opravdu báti že tomu bude i v daném případu Pojištění proti opotřebení. Píše se nám: Vada kterou nelze upříli pojištění proti ohni, dala podně autoru projektu k návrhu kombinace pojištění prol ohni s pojištěním proti opotřebení. Myšlenka jest nová. aspoň relativně pro naše poměry, ne-li absolulně Vzhledem k dalekosáhlosti programu zasluhuje, aby u odborníků došla náležité pozornosti. Zde budiž jen dopřáno na rychlo v několika bodech projekt komen tovati. Připustíme-li autorovu dedukci, že pojistná premie proti ohni kombinací dala by se rodukovati ze 3% na 1.7%o znamená to veliký pokrok v tomts oboru pojištění. A skutečně také mathematický postu práce jest bezvadný. Předpoklad morálního effektu nelze zcela popříti. Nicméně rozvineme-li si plasticky celý projekt, neubráníme se částečné skepsi. Předpo- kládejme, že kombinované pojištění dojde z třetiny nebo z pola kvantitativně uskutečnění. Bude pal skutečně rozdělen tábor pojištěnců na skupínu správ- ných a nesprávných? Na zvýšenou premii nepřistoup sice předem lidé špatně úmysly mající, ale též i správní, kteří finančně k této kapitalisaci jsou ne- schopni. Budou tedy ve skupině prvé lidé správní prozhaví a hospodářsky silní, ve skupině druhé vedl nepoctivých též hospodářsky slabší. Risiko, kteréh budou silnější sproštční, přenese se na skupinu druhou a budou se o ni děliti nesprávní se slabými
Rakousko
16 article
Pak slojí za úvahu otázky: 1. Nebude jednoduch premie pojistná, větším risíkem zvýšená, podněten k redukci absolutního počtu pojištěných? 2. Nebuda správný, ale hospodářsky slabší zvýšenou premi uveden v tím větší pokušení k nesprávnosti. Ane lépe řečeno nebudou se pak procenta ohňů při jedno- duše pojištěných tím více množiti? Druhou pojmo- vou možností je, že kombinované pojištění se kvantita tivně veskrze uskuteční. Pak ovšem odpadají otázky shora položené a morální effekt jest zaručen. Ale po chybno jest, zdali aspoň reflexní účinky nové in stituce budou veskrze dobré. Představme si napře o jaké sumy se jedná. Odhadneme-li mírně cenu budov v království českém na 1,500.000.000 K a tř linu na nepojištěné budovy slevíme, zbude nám ješt velice slušné číslo. Po uplynutí průměrné periody po jistné (na př. 80 let) bude u pojišťoven složena be 10 (autorem uvedených na srážku nezničitelných materialií) celá tato suma tedy 900,000.000 K. Při tal ohrovské kapilalisaci musí aktivní obchody pojišťoven býti převážnou většinou hypotekární. Jest zde zase nová otázka, bude-li tato centralisace kapitálu blaho- dárná. Budou-li zde dosti silné záruky, že penčz bud
17 article
správně užito, a jak se změní konstelace sil hypoteč ních ústavů? Dnešní akce k reformě úvěru touží p tom, aby peníze neopouštěly malý okres svého určení úvěr místní, zde jest zase proti tomu projekt k silno koncentraci kapitálu. Kruhy malých výrobců by tín rozhodně utrpěly, neboť peníze ty by se k nim vůbe nedostaly, nebo po několikerém nákladném sprostřed kování. Stejně závažným momentem jest, že pojištěný bude s jedné strany kapitalisovali, druhou rukou všal bude platiti hypotekární úroky. Z hypotečních dluhů činí průměrný úrok 5% nejméně, zde kapitál pre miemi uložený zúročí se mu nejvýše 33/4 %. Differenc úroková při ohromných sumách zase jde do millionů jak snadno jest vypočísti. Konečně na váhu padá té odhad, jaký asi zájem destinataři projeví. Valného nelze očekávati, aspoň ne snadno, poněvadž nedozírné vybrání kapitálu jest málo lákavé. Též pohledávk pojištěného, jsouc illiquidní, dala by se v případě nouze těžko a jen s velikým diskonlem rcalisovati. T jsou námitky, které projektu zběžně vytknouti le přes to však nikterak nemají za účel dobré símě udu siti, nýbrž chlějí býti jen podnětem k dalšímu roz vinutí projektu v rychlosti nahozeného. Z cukerní statisliky. Nynější prudká haussa n cukerních trzích obrátila pronikavou pozornost na stav cukerní statistiky. Padá při posuzování dan siluace značně na váhu a není proto nezajímav srovnati data čelných stati stiků
18 article Org. něm Otlo Licht F. O. Licht Giesecker sdružení
Org. něm Otlo Licht F. O. Licht Giesecker sdružení cuk. prům. tun Německo
Licht F O Německo Licht Giesecker
19 article 1,850.000 1,650.000 1.770.000 1,930.000 1,518.07
1,850.000 1,650.000 1.770.000 1,930.000 1,518.07 Rakousko
Rakousko
20 article 1,050,000 980.000
1,050,000 980.000 1,010.000 1,080.000 914 800 Francie 715.000 650.000 68500 700.000 614.300 Rusko 1,075.000 1,000.000 1,000.000 1,120.00 945.37 Belgie 200.000 190.000 190000 210 000 179.10 Hollandsko 165.000 140.000 125.000 170 000 133.90 Jiné země
Francie Belgie
21 title
136. 2 370.000 340.000 340.000 345 000
370.000
22 article Evrop
Evrop 5,425.000 4.950 000 5,120.000 5,555.000 4.441.740 Odhadná data mezinářodního sdiužení pro cukera statistiku skýtají po srovnání se skutečným výsled kem tento obraz Kampaň 1902/3 Kampaň 1203/4 odhad výsledek odhad výsledek t u n 1.897.320 1,933 435 1,750.670 1,762.465 Německo . Rakousko. 1,163 000 1,177.210 1.050.900 1,057.69. 778.200 804 401 823.600 833.210 Francie .. Rusko . .. 1,160 660 1.200.000 1.169.600 1,256 31 Belgie . . . 199.200 203.446 200.000 215.000 102.40 102.411 Holiandsko 123 2 0 123.551 325.00 110.400 Jiné země. 154 380 410.000 Evropa . . 5,475 960 5 852.043 5,207 570 5,5.52. 16 V obou létech byly tedy odhady nižší skutečného výsledku. Petrolej. Právě vydána dala petrolejové produkce světové předchozíko roku. Podávají tento obraz 1902 1901 Roku: barelu Spojené státy. . 100,461 337 88,766.916 69,389. 194 Kanada. . . . 481.504 520.000 704.872 Peru. . . . . 61.745 60.000 72.261 Rusko . . . . 75.591.256 80.540.045 85,168.556 Halič . . . . 5,234.475 4,142.160 3,251.7 44 5.860 000 3,038.700 Sumatra, Java . 6,640 000 Rumunsko . . 2.763.117 2,059. 930 1.406.160 1,617.363 1,430.716 Indie . . . . 2,510.259 Japonsko . . . 964 000 1,193.000 600.1 00 318 630 Německo . . . 445. 818 353 675 10. 100 Italie . . . . 20 000 18.93 26.000 30.000 Ostatní země . . celkem . . . 19,203 511 185,158 022 165 385 733 V procentech jeví se výrobnost jednotlivých zemi v minulém roce takto:
Evropa Rakousko Francie Rusko Belgie spojený stát 194 Kanada Peru Halič Rumunsko Indie Japonsko Německo Java Italia
23 article
47 94 Spojené státy . . . . 51.46 0-28 Kanada . . . . . . 0.25 0.03 Peru . . . . . . . 0.03 45. 50 Rusko . . . . . . . 38 73 2.24 Halič . . . . . . . 2 67 3.17 Sumatra ald. . . . . 3.40 1.11 Rumunsko . . . . . 1. 42 0.87 Indie . . . . . . . 1.29 0 64 Japonsko . . . . . . 0.49 Německo . . . . . . 0.23 0.20 Italie . . . . . . . 0.03 0 02 Z čísel těchlo patrno, že úhrnná výroba všech zem stoupla asi o 10 mill. barelů; uicméně proniká všude snaha vyráběti ještě více, aby bylo lze dostáti ro- stoucí poptávce. Rakousko-uherská zbrojovka vykazuje v rozvaz za obchodní rok 1903—1904 čistý zisk K 1,221.736. Valné hromadě, jež je svolána na den 10. listopadu bude učiněn správní radou návrh, aby byla vyplácena dividenda 20 K na akcii, mimořádnému reserv- nímu fondu aby přikázáno bylo K 200.000 a na nový účet aby převedeno bylo K 109.457. Jednání o obchodní zmlouvu němscko - švýcar- skou. Z Bernu se oznamuje: Spolková rada konala poradu se švýcarskými zmocněnci pro jednání o ob- chodní smlouvě s Německem a zástupci průmyslu obchodu. Po poradách těchto dány zmocněncům švý carským konečné instrukce pro závěrečné jednáni Konec zápasu námořních společností dopravních“ Přes Berlín dochází zpráva, že poslední londýnsk- jednání zástupců severoněmeckých námořních společ ností s Cunardskou linií bylo úspěšno a že dosa- vadní zápas tím skončen. Potvrdí-li se zpráva tato budou ovšem ceny přepravy v mezipalubí do zámo zvýšeny.
spojený stát 28 Kanada Rusko Halič Rumunsko Indie Japonsko Německo Bern Berlín Peru Sumatra ald Italia
24 article
Sklizeň v Rumunsku. Rumunské obchodní mi- nisterstvo uvelejňuje data o výsledku sklizně ru- munské r. 1904. Dle nich sklizeno: pšenice n 1,721.824 ha 18,937.153 hl., průměrně tedy 11 hl na 1 ha (1903: na 1,605.660 ha 25,971.610 hl čili 16.2 hl na 1 ha); žila na 133.918 ha 775.581 hl, tedy 5.8 hl na 1 ha (1903: na 158.020 ha 2,517.800 hl čili 15.9 hl na 1 ha); ječmene na 534.218 ha 4,076.26 hl, čili 7.6 na 1 ha (1903: na 530.900 ha 10.471,890 hl. tedy 19.7 hl na 1 ha); ovsa na 425.720 ha 1,442.967 hl, tedy 10.4 hl na 1 ha (1903: na 426.730 ha 11,667.200 hl, tedy průměrně 25.9 hl na 1 ha). Různé zprávy. Výkaz německé bank říšské přináší tyto změny: poklad kovový + 1 mill., směnky + 29 mill., lombardy + 17 mill., cenné papíry — 20 mill., oběh bankovek + 30 mill.., girový účet — 39 mill. mk. — „Berl. Tgbl.“ oznamuje, že ceny měděných plechů stouply opět o 2 mk.a ceny zinkových plechů o 11/2 mk. stouply. — Ame- rický vývoz ocelových kolejnic činil v prvých třech čtvrtletích t. r. 272.696 t. proti 11.611 t. v roce předchozím a v září jedině 62.375 t. proti 6487 t. Tento neobyčejný vzrůst zasluhuje vážné pozornosti, tím spíše, poněvadž se v Americe posuzují vyhlídky na 1905 ještě výhledněji. Český vývoz hnědouhelný. Od 23. do 29. října dopraveno saskými státními dráhami 257.585 t. uhli. V tomže týdnu lonském (který měl však pouze pět pracovních dnů) dopraveno 221.070 t. Z dopraveného uhlí bylo: českého hnědého 90.785 (+ 6207) t- německého hnědého 74.672 (+ 13.459) t. a saského i pruského kamenného uhlí 92.148 + 16.779)t.
Berl Rumunsko Amerika ha hektolitr
25 article
Dozvuky úpadku firmy Geiringerovy. Uvedli jsme nedávno na tomto místě řadu firem spjatých násled- kem podpisování směnek z ochoty s firmou Geirin- gerovou. Některé z nich ohlásily insolvenci, jiné činí tak nyní. Oděvnická firma L. Kurze synové v Vídni a v Linci zastavila platy. Firma dluhuje za zboží půl millionu korun. Její peněžní a girové zá- vazky činí rovněž půl millionu korun. Četné banky a četní eskomptéři jsou insolvencí touto posliženi Firmy Geiringerovy týkají se závazky girové do výše 150.000 mk. Úrčení stavu firmy bude vyžadovati delší doby, protože má firma filiálky v Linci, Inspruku Bregenci, Solnohradu a Sarajevě. Firma žádala čelné věřitele o shovění po 18 měsíců, při přesnějším zji- štění slavu ale shledáno, že jest deficitní. — Závazky insolventní firmy Pfeifer, Mayera Fischer ve Vídni činí 90.000 K dluhů za zboží a 90.000 K gi- rových závazků (z toho je 65.000 K směnek z ochoty na firmu Geiringerovu). — Brněnská firma se střižným zbožím Karel Pick zastavila platy a sice následkem svých vztahů k firmě Geiringerově. Usi- luje o vyrovnání,
Inspruka Mayer Fischer Pick Vídeň Linec Solnohrad Sarajevo Geiringerův Geirin Pfeifer Geiringerovo Geiringerov
26 article
Slosování a tahy. Sedmé slosování 4% komunálních dlužních úpis Zemské banky král. českého. Při sedmém slosování komunálních dlužních úpisů Zemské banky království českého na měnu korunovou znějících, jež se konalo dne 2. listopadu 1904, slosovány byly úpisy následu- jících čísel: K 10.000: 358 501 816 1673 1829 2020 2061 2214 4615 4662 4672 4852 4957 5007 5127 5152 5223; K 5000. 231 754 848 1416 1599 2215 2230 2266 2588 2621 3170 3783 4094 4757 5106 5584 5612 6637 6042 6175 6605 6817 7153 7168 7173 7258 7353 7474 7522 7942 7950 8802 9206 9570 9573 9966 10217; K 1000: 221 669 719 1108 1148 1441 1807 2275 2894 3167 3459 3526 3637 4315 4370 4426 4797 5263 5825 5838 5951 6871 7113 7305 8205 8282 8783 9355 9444 9790 10100 10147 11121 11197 11321 11404 11413 12021 12794 12414 18701 14416 14636 14750 14890 15193 15246 15530 15700 15912 16101 16116 16165 16379 1646 16597 16847 16994 17309 17793 18449 18497 19142 19261 19434 19558 19846 19959 20047 20378 20408
zemský banka král zemský banka
27 article
20489 20536 20597 20694 20865 20989 21009; K 200: 284 649 848 1235 1376 1675 2042 2246 2268 2274 2434 2521 2567 3005 3115 3245 3272 3491 4342 4442 4507 5047 5530 5680 5893 645 6486 6827 7060 7516 7686 7811 8146 8322 8701 9376 9406 9553 10064 10309 10582 11425 11636 11679 1189 11997 12052 12090 12541 12555 12794 13027 13043 13104 13497 13905 14021 14107 14293 14532 14747 14804. Vylosované komunální dlužní úpisy vypláceti se budou tři měsíce po slosování, to jest dnem 1. února 1905 počínajíc, vráti-li se bance i s kupony a taleny Při tom vyplatí se úroky až do dne splatnosti ještě nezaplacené. Výplata děje se v Praze u pokladny Žem- ské banky království českého, ve Vídni pak u C. k priv. rak. úvěrního ústavu pro obchod a průmysl, C. k. priv. všeob. rak. ústavu pro úvěr pozemkový u směnárny Anglo-rakouské banky, u směnárny banky „Union“, u Vkdeňské bankovní jednoty a u tamni filiálky Živnostenské banky pro Čechy a Moravu.
Praha Vídeň Čechy Morava ústav pro obchod živnostenský banka
28 article
Nebude-li hodnota vylosovaných úpisů vyzvednuta do 30. dubna 1905, uloží ji Zemská banka pro majitele úpisů jako kontokorentní vklad 12% pod eskontní saz- bou Rakousko-uherské banky, nejvýše třemi ze sta zúročitelný a bude pak příslušné částky i s úrokem kontokorentním vypláceti hlásícím se majitelům úpiso ve lhůtách výpovědních pro kontokorentní vklady obecně platných. Kupony vylosovaných úpisů budou se sice vypláceti u pokladny banky i po slosování avšak kupony scházející na dlužním úpisu k výplatě předloženém, které mají pozdější den dospělosti, ode- čtou se při výplatě kapitálu plnou sumou. Vylosované dlužní úpisy eskomptují se až do dnešního dne a vy- měňují se za nové úpisy při pokladně Zemské banky království českého. Z dříve vylosovaných komunál- ních úpisů nebyly předloženy k výplatě čísla K 10.000: 150 509 1476; K 5000: 922 1076 3069 3288 3414 4615 5289 5920; K 1000: 88 792 902 1498 1613 1724 1875 2080 2565 3428 3539 3697 4255 4269 5303 5310 5395 6312 6445 6496 6705 7179 7907 9216 9400 9513 10769 11141 12571 18718 14048; K 200: 11 78 111 369 518 564 695 893 1124 1453 1748 1822 2153 2870 3523 3681 4228 4402 4714 5198 5786 6017 7514 7596 8000 8437 8720 9419. Příští slosování bude 1. května 1905.
Rakousko
29 article
Sedmé alosování melioračních úpisů Zemské ban- ky král. českého. Při sedměm slosování melioračních úpisů Zemské banky království českého na měnu korunovou znějících, jež se konalo 2. listopadu 1904. slosovány byly úpisy následující: K 5000: 61 104 114 222 271 278 436 441; K 1000: 8 51 56 61 209 209 269 304 334 349 397 406 429 461 508 569 575 604 700 725 874 880; K 200: 27 202 203 200 232 290 297 299 340. Vylosované meliorační úpísy vypláceti se budou tři měsíce po slosování, to jest dnem 1. února 1905 počínajíc, vrátí-li se bance i' s ku- pony a talony. Při tom vyplatí se úroky až do dne splatnosti ještě nezaplacené. Výplata děje se v Praze u pokladny Zemské banky království českého a ve
Praha zemský banka
30 article
Vídni u C. k. priv. rak. úvěrního ústavu pro obchod a průmysl, u C. k. priv všeob. rak. ústavu pro úvěr pozemkový, u směnárny Anglo-rakouské banky, směnárny banky „Union“, u Vídeňské bankovní jed- noty a u tamní filiálky Živnostenské banky pro Čechy a Moravu. Nebude-li hodnota vylosovaných úpisů vyzvednuta do 30. dubna 1905, uloží ji Zemská banka pro majitele úpisů jako kontokorentní vklad 12% pod eskontní sazbou Rakousko-uherské banky, nejvýše třemi ze sta zúročitelný a bude pak přislušné částky i s úrokem kontokorentním vypláceti hlásícím se ma- jitetům úpisů ve lhůtách výpovědních pro kontoko- rentní vklady obecně platných. Kupony vylosovaných úpisů budou se sice vynláceti u pokladny banky j po slosování, avšak kupony scházející na dlužním úpisu k výplatě předloženém, které mají pozdější den dospě- losti, odečtou se při výplatě kapitálu plnou sumou Vylosované dlužní úpisy eskomptují se už od dneš- ního dne a vyměňují se za nové úpisy při pokladně Zemské banky království českého. Z dříve vyloso- vaných melioračních úpisů nebyly předloženy k vý- platě čísla: K 1000: 122 143 144 147 348 384; K. 200. 236 254 255. Příští slosování bude 1. května 1905 1902
Vídeň Čechy Morava ústav pro obchod rakouský banka směnárna banka živnostenský banka uherský banka
31 article
1903 pro
32 article
Banky, záložny a spořitelny. Měslská spořitelna pražská. V měsíci říjnu bylo od 12.902 stran vloženo K 3,518 960 14 a od 8610 stran vybráno K 3,400.554. 64; byl tedy o K 118.405 50 více vloženo, jsk z číslic uvedených patrno, čímž opravujeme tiskový omyl zprávy úterní. Zůstatek vkladů koncem října 1904: K 153,815.753 23. Hospodářská úvěrní banka pro Čechy. Stav vkladů 31. října 1904 K 11,189.200.—, od toho odpadá n hypoteční důchodkové listy K 2,766. 200. Trhy peněžní. Z Vídně, 2. listopadu. (Závěrečné úřadn kursy.) Onorová renta . 100.30 lvovskočernovická 580.— květnová . . 100.— spol. st. dr. rak. uh. 658 50 červenc. 89 75 99 85 jižní dráha. řijnová . štyrsko hr.-köfl. . — 100 35 rakouská » zlatá 119 85 severní dráha . 5610.— rak. severozáp dr. 426 50 » kor. 99 90 uherská » zlatá 119 — pardubická dráha 405 » kor. 98 05 polabská dráha rak. invest. renla uher. „ buštěhradská A 2805 — 4% zást. listy Hyp. 1058.— banky král. č. pražsko duchcov duchcov.“ podmok 31/2% zást. 1. Hyp. banky král č. . ústecko - tepl. dr. - % kom. dluhop. dunaj. paroplaveb. 888.— Zem banky kr.č. rakouský Lloyd 4% žel. dl. úpisy turecká tabák rež.
Čechy Vídeň Měslský spořitelna hospodářský úvěrní banka
33 article
341.50 Zem. banky kr.č. rak. zbrojovka 530.— Rudolfova hut státní losy 1860 po 500 zl. . . alpská montan. sp 489. 25 po 100 zl. 185.25 rým.-muráň. spol 517 50 státní losy 1864 267 — Poldina huť . . 450.— 480 — praž. želez. sp. . losy úvěrního úst. 2444.— česká montan. sp. 1417 vídeň. I. komun. 162 50 Daněk . . .. lasské losy . . . 132 — západočeská uhl. lurecké losy . severočeská ubl. rak.-uh. banka. 1634 - mostecká uhl. sp. 668. 672.— rak. úvěrní ústav 283.— vídeň, stavební sp. 163 — b. anglo-rakouská vídeňská unionka 541.5 Schodnica . . . 696.— 451.75 haličsko-karpatské 1103 — b. pro země rak. uh. úvěrní banka 789.— peštská vagonka . — devisa německa . 117.62 bank. jednola . . » pařížská . 95.25 t úst. pro úv. poz 970.— » curyšska . 95 0 Česká průmyslová » tondýnská 239.2 banka, . . . 412 — roln. úvěr. banka 376.— dvacetifrank. 19.07 česká b. Union . —. — marka papírová . 117.6- rubl Živnost. banka . —.— .254.— Eskontní sazby 31/4—33/4 procenla. Při klidném posuzování zevní polilické siluace bylo smýšlení zdrželivé na sloupnutí berlínského soukromého diskontu. Dodatočná bursa slabá. Kro- ditky 670.—, uherské kreditky 786.—, alpinky 488.50 slální dráha 657.—. 91.30 česká sev. dráha
Rudolfov úvěrní banka 239.2 banka Poldin huť Schodnica český b
34 article
89 25 100.— 93.80 99.60 154.75 529 — 549.—
35 article
z. Z Vidně, 2. listopadu. (Telefgr. »Nár. Listů«.) Denní bursa. Obchod byl velmi těžkopádný. Po počáteční zdrželivosti převládlo všeobecně slabší smýšlení. První období bursy nalezalo se ještě úplně v dojmu včerejších poplašných zpráv londýnských, které způsobily jakousi nejistotu, ač ukázaly se na- prosto bezdůvodnými. Mala koupěchtivost stupňována ještě insolvencí jednoho obchodníka s nábytkem která neměla značného významu, ale měla přece v zápětí větší ultimové prodeje hlavních kulisních papírů. Slabé smýšlení ustoupilo na polední burse zlepšené tendenci zvláště následkem příznivých zpráv z cizozemských burs a také dostala podněl koupě- chtivost, ohlášená z Pešti pro uherské kreditky. Zlepšení však nepotrvalo dlouho. Krátce před uza- vřením působily větší prodeje kreditek, jež jsou uváděny v souvislost s obavami před zvýšením diskontu. Výsledek kursů utvářil se, vyjma jednotlivé oblíbené papíry, téměř úplně negativně. Kreditky ustoupily s velikou ztrátou z obchodu. Uherské kre- dítky však byly výhodně prodávány. Akcie státní dráhy trpěly skrovným realisováním, akcie dráhy severní a buštěhradské byly slabší. Kromě akcií »Adria«, na které působily příznivě zprávy o urovnání námořního konfliktu, tvořily ještě dunajsko paro- plavební příznivou výminku. Hodnoty železářské byly slabší, zvláště pražské železářské. Po huti Poldině hirtenberských byla poptávka při vyšších kursech.
Adrie Poldin Pešť
36 article
Trh s papíry k ukládání byl upevněn. Devisy valuty povolily. Na trhu eskomplním peníze snazší, 31/2 0. x. Z Vídně, 2. listopadu. (Telfgrm. »Nár. Listů«.) Devisy. (První číslo znači penize, druhé zboži.) Amsterodam šek a krátké lh. 100 bol. zl. K 198 50, 198 75 Amsterodam na delší lhůty —.—, —.—- Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.—, Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německo šeka kr. lb. za 100 mk. 117.55, 117.75, Německo na delší lhůty 117.60, 117.85 Londýn šek a kr. lh. za 10 lib st. 239 20, 239.35, Londýn na delší lh. K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —.—, —.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.27 1h, 95 30, Italie delší ihůty —.—, —.—, Petrohrad a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.— .—, Petrohrad delší lh. — — —.—, Paříž šek a krátké lh. za 100 fr. 95.25, 95 35. Paříž delší ih. —.—. Curych a Basilej šek a krátké lhůty 95.05, 95.15, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary šek a kr. Ih. 95.05, 95.15, na delší lhůly
Vídeň Amsterodam Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej Italia šek Italia 95 35
37 article
Pražská bursa.
38 article
V Praze, 2. listopadu (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Dnešní bursa minula klidně a placeny pouze 41/2 0 zásťavní listy haličské akciové hypoleční banky za K 101.65. Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky K 249.50, České banky Union za K 248 50, České spol. pro průmysl cukerní 175.—, strojírny Daňkovy K 372.—, rakousko-uherské banky K 1638.—. Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty. Ofiiciální záznamy zněji; Zástavní listy české hyp. banky 5% Základní úpisy české zem. banky 4t Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 49% „ , . „ (v K) 4 Mel. úpisy . , » (vo zl.) 4 % „ . (V K) 49% Žel. . „ . Dlužní úpisy České prům. banky 412 Zástavní listy mor. hyp. banky 5% Kom. dl. úp mor. zeměd banky 4% Želez. úpisy „ Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/29 » hal. zem. banky 41/,9 Kom. dl. úpisy » . » 49% Železnič. » » » » 49% Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/, „ Rak. uherské banky 490% „ Dolnorak. byp. ústavu 4 0%.
Daňkův Mel Praha Český banka Union Český společenský Český průmyslový
39 article
„ 31/2 Kom. dl. úp. . . . 4 % „ „ 31/2 Zástavní listy Rak. hyp. banky 4% Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 39% Únorová spol. renta (v pap.) 4. 290 Dubnová, (ve stř.) 4.290 Květnová . . (v pap) 4% Červencová spol. renta (ve stř.) 490 Rakouská zlatá renta . . . . 4% „ korunová renta . . 4% „ investiční » . . 31/s Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . .s Česká průmyslová banka . . . » Česká zajišťovací banka . . .» Haličská akc. bypoteční banka . a Hospodářská úvěrní banka . .» Moravská eskontní banka . .» Pražská úvěrní banka . . . . » Rakousko-uherská banka . . .» Zal. úv. ústav v Hradci Králové» Živnostenská banka . . .. Českomoravská strojírna . . . Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojírna . . . . Česká báňská společnost . . .» Česká společnost cukerní . .. Český pivovar v Č. Budějovicích, Kolínská továrna chemická . . Podolská cementárna . . . . Poldina huť . . . . . . . Pražská železářská společnost První česká raff. v Modřanech » tov. orient. cukrov.
Daňkův Rustonův Rakousko Zala Hradec Králové Č . Budějovice Modřany Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka bypoteční banka hospodářský úvěrní banka eskontní banka úvěrní banka uherský banka živnostenský banka Český báňský společnost Poldin huť železářský společnost
40 article
Z Petrohradu, 2. listopadu. (Zpráva Živnost. banky.) D.skontní 395. Ruská banka pro vnější obchod 306. Mezinárodní banka 385. Volžsko kamská bauka 880. Baku 460. Mantašev 240.—. Caspienne 5500. Sormovo 189.—. Putilovské železo 132.—. Hartmennské lokumo- tivy 174.—. Petrohradské metallurgické 146. Baltické vagonky 985. Brijanské uhlí 142.—. Berlinská bursa, 2. listopadu. (Zvl. telel zpráva »Nár. Listů«.) Na Nový York byly včera kursy pře- chodně jen o 3—4% nižší. Dnes byly oznámeny z Petrohradu nižší kursy. Zde nebylo klesnutí větší než 1%. Pevné byly rýnské kovové a dynamitové, záhy pak stouply akcie železářské, zvláště bochum ské a Lauřiny. Také uhelné akcie upevněny. Americké byly poněkud slabší, později pak při smýšlení pře- vážně pevném lehce kolísaly. Obchod byl vyčkávavý. Rýuské kovové později klesly. Ve třetí hodině na- stalo ochabnutí, poněvadž bylo oznámeno z Londýna slabší smýšlení. Následkem stoupnuti zdejšího sou- kromého diskontu na 41/2o byly vyslovovány obavy. že bude diskont londýnský opět zvýšen. Rýnské kovové klesly se 108 na 101. Trh kasovní byi většinou slabší.
Pevná Lauřin Petrohrad Bak Nová York Londýn mezinárodní banka 385
41 article
První citry znamenají začáteční, druhé konečné kursy: Rakouské kreditky 211.—, 210..25, Diskonto 191.40, 190 37. Německa banka 227.80, 226.75, Ob- chodní společnost 161.10, 160 50, Drážďanska bansa 153 50, 153 12, Bochumské ocelárny 215.10, 215 50 Lauřina hoť 251 50, 251 37, Dortmund. Union lit. C. 81.50, 81.50, Harpenská uhl. spol. 215 10. 214.— Hibernia —.—, —.—, Consolidace 442.—, —. — Severoněmecký Lloyd 107 60, 107.12. Packet 122.40. 122.25, Kanada —.—, —.—, turecké losy 128 40, 127.75. Z kasovních papírů: Concordia 296.75, Esci- weilské 250.75, Geisweidské 146 —, Hochdahl 119.12, Katovické 208.75, Wilheim 266.—, Phönik 161.12, Rh. Stabl 185.25, Schalker Gr. 548. 90, Westlalia 179.80, Orenstein 160.90, Rh. Metail 62 25, Hasper 186.——, Donnersmark 267.50, Huld- schinský 130.50, Vuican 291.25, Bismark 285.—, Caro 107.30, Hoesch 223.—, Georg Marie 112 50, Königsb. 152.—, Nordsteru 286.50. Z Borlina, 2. listopadu. (O 1 hod. 15 min. odpol.) Kreditky 211.25, státní dráha 141.—, lombardy 18.10. Smýšlení lepál.
Lloyd Cara 107.30 Diskonto Německo Ob Dortmund Kanada Hochdahl katovický Phönik Königsb . 152 161.10 Hibernia Schalker Gr . 548 Vuican 291.25 Hoesch 223 Consolidace 442 Wilheim 266 Westlalia 179.80 Orenstein 160.90 Donnersmark 267.50 Hulda Bismark 285 Georg Marie 112 50 Nordster 286.50
44 article
Zboží 104 25
45 article
105 25 100.— 93 8 101.25 99.60
46 article
100 60 94 80 102 25 100-10 100.10 100 10 100.10 100.10 101. 75
47 article
99. 60 99 60 99 60 99.60 100.75 99 50 99.40 99 75 101.50 99.50 101. 4 98.89 98.75 101.50 98 9 100.25 99 90 93.75 99. 80 93 90 99 80 100. 30 100 35 100.— 99 85 119..85 99.90
48 article
100 50 100 40 100.— 101 85 100 50 102 40 99.70 99. g0 99 75 102 50 99 90 100.50 100.9 94 25 100.80 94.90 101.80 82 95 100.50 100 55 100.20 100 05 120.00b 10110 91.50 219 50 414.— 518 50 380. — 572 - 164l 250.50 540.— 375.—
120.00 b
49 article
81 95
50 article
91.30 218..50 412.—
51 article
547. 50 376 —- 562.— 1638 249.5 525.— 372.— 1417
52 article
1419 180.— 600. — 340.— 455.— 2454 175 — 570.— 330.— 449 — 2444 224 .—