ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d4af6430-71f6-11dc-a784-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 76, work 2, person 54, org 5
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 3. listopadu 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 304.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí že v Praze v administraei na měsic na čivrt leta . . . . 6 K — s dvojí čoňáškou na měsle n dint leta . . . . 7 K 50h ve flialkách 2 K s0 Ba měsíe . . Pošton: n čtrrt lela . . . . 9 K 60h s dvejí zásllkou a plel čivrt leta . . . . 1 K co
Praha
5 title
Dnešní číslo pra Prahu le o 10 stranách.
Praha
6 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 2. listopadu. 8.11 hod. več. (Pův. telegr. zvl. zpravodaje » Nár Listů«.) Státní rada vzhledem na po- kračování ve válce zmenšila úvěr ministerstva finaněního o deset mil- lionů rublů. Svjatopolk Mirský dříve nežli se ujal definitivně úřadu svého, žádá aby byl zúplna informován o zámy- slech v příčině Mandžurska, poněvadž mnohá opatření k úpravě otázek vnitřních závisejí od délky války a plánů válečných. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Petrohrad hod
7 article Obchodní smlouva s Německem.
Obchodní smlouva s Německem. Příjezd německého státního tajemníka hr Posadowského do Vídně uvedl rázem otázku obnovy obchodní smlouvy s Německem v po- předí veřejného zájmu. Německý zástupce sám se postaral, aby příjezd jeho vzbudil co nej- větší pozornost. Před odjezdem svým z Berlína a ihned, jakmile přibyl 1. listopadu do Vídně, přijal zástupce dvou vídeňských časopisů, před nimiž velmi určitě se vyslovil o svém poslání — dojednati obchodní smlouvu; úmysl jeho jes prý upřímný, ač jsou některé věci, kteréž ani on nedovede provésti. Němeeko bylo by prý rádo již dříve zkoncovalo obchodní smlouvu s Rakousko-Uherskem, ale byly prý to vlastně vnitropolitické poměryv Rakousko-Uhersku, jež učinily od- ročení vyjednávání nutným. Vzájemné hospo- dářské styky nalehavě vyžadují, aby se zjednala jasnost a vyjednávání rychle se ukončilo.
Německo Vídeň Berlín RakouskoUhersko
8 article
Proto přichází, pevně odhodlán, dosíci dohod- nutí, jež jest žádoucí i z politických dů- vodů. Dobrá vůle Německa prý i z toho vyplývá, že jej, muže neobyčejně zaměstnaného a to před svoláním říšského sněmu posílá a jeho četné práce doma tím přerušuje. Kdyby však se vrátil s nepořízenou z Vídně, nastala by tím ve vyjednávání trhlina, jež by se potom dala těžko zalepiti. Co největší urychlení jednání jest zapotřebí, protože říšskému sněmu německému, jenž se sejde 29. t. m., budou předloženy nové obchodní smlouvy s Ruskem, Italií, Belgií a Rumunskem; zkoncování smlouvy obchodní s Rakousko-Uherskem a se Švýcarskem zároveň bude ukončením veške- rých středoevropských smluv. Opatřen je naprostou plnou moci, může proto rychle jednati, aniž by se dožadoval nových in- strukcí z Berlína; může „činiti požadavky i na- bídky“. Má-li vůbec dospěti k obchodní smlouvě Německa s Rakousko-Uherskem, musí se dojednati ještě v měsíci listo padu, jak toho vyžadují zájmy německého obchodu a průmyslu, jež chtěji miti pevný pod- Elad pro své podnikáni. Přese všecku jasnost těchto výkladů, že má Německo na spěch, hr. Posadowský co nej- opatrněji se vyhnul všemu, co by i jen z da- leka, odhalovalo základy, na nichž Německo míní dospěti k uklizení posavadních sporných otázek.
Elad Německo Vídeň Rusko Belgie Rumunsko Rakousko Uhersko Švýcarsko Berlín RakouskoUhersko
9 article
Za to jest v jeho výrocích leccos, co jevi se již na první pohled zbytečným a snad i ne- místným. Tak na př. ihned to, co pravil o vnitro- politických poměrech zdejších. Poměry tyto jsou ostatně celkem stejné nyní, jako byly přede dvěma léty a zvláště v první polovině tohoto roku, a přece se provedlo tak zvané první čtení obapolných návrhů tarifních, zjistily se obou- stranné odchylné požadavky a různící se stano- viska, přikročilo se k vypracování pamětních spisů o těchto různících se požadavcích a zá- vadných tarifních položkách a pak náhle v červnu jednání uvízlo a tato přestávka — aspoň pro širší veřejnost trvala až do nynějšího příjezdu hr. Posadowského do Vídně. Vnitro- politické poměry rakousko-uherské nemohly býti dle toho onou příčinou odročení vyjedná- vání, jak to vyslovil hr. Posadowský, nýbrž pří- činou vlastní byly právě — ony různící se poža- davky a vzniklé odtud nesnáze pro dohodu. Posavadní obchodní smlouva ostatně není ani Německem, ani Rakousko-Uherskem vypově- zena, a dokud se tak nestane, mohou němečt obchodníci a průmyslníci ve svém podnikáni klidně kalkulovati nyní, jako to činili dříve. Mimo to Rakousko-Uhersko v hospodář ském poměru obou polovin říše vyjednávalo na základě úmluv, jež se staly a dodělaly v po- věstné sylvestrovské noci r. 1902 mezi Szellem a drem. Körbrem; tyto úmluvy, zvláště pokud se týče autonomního celního tarifu, nejsou do- sud parlamentně schváleny, právě tak, jako jim nebyly v měsících dubnu, květnu a červnu. Z toho tedy opět jest patrno, že uváděn vnitropolitických poměrů rakousko-uherských mohlo ve výkladu německého státního jajem- níka velmi dobře odpadnouti.
Vídeň Německo Rakousko Uhersko RakouskoUhersko Szell
10 article
Zbývá proto jen druhý hlavní důvod, že Německo nyní nalehá na urychlení vyjednávání protože chce míti jasno, a že chce toto vy- jasnění míti ještě dříve, než do konce t. m., totiž než se sejde německý říšský sněm, a než mu předloženy budou hotové již obchodní smlouvy. uzavřené se státy výše vzpomenutými. Předlože- ním smluv oněch říšskému německému sněmu stane se obsah jejich všeobecně známým,a zvláště se stane známým, jaké ústupky v nich učinilo Německo v oněch hospodářských odvět- vích, v nichž dosud žádoucí ústupky Rakousko-Uhersku povoliti ne- chtělo. Jinak řečeno, Německo chce dojed- nati obchodní smlouvu s Rakousko-Uherskem, dokud ještě neodkrylo své hospodářské karty. A to není právě nejlepším svědectvím jeho dobr vůle a oné upřímnosti, již s sebou domněle ně- mecký státní tajemník do Vídně přináší. To jest snd téz onen politický důvod, jenž činí Ně mecku rychlé zkoncování smlouvy obchodní žá- doucí.
Německo Rakousko Uhersko Vídeň
11 article
Lhůta, v níž urychlené dohodnutí se má státi, dána jest trváním pobytu hr. Posadow- ského ve Vídni, a ten prý byl ustanoven nejděle — na 14 dní, tedy do poloviny listopadu. V době této budou se konati dvojí porady. nejprve se má dosíci v jednotlivých sporných otázkách zásadného řešení mezi ministry s obou stran zůčastněnými a hr. Posadowským podrobné provedení zásad přenechá se zvlášt ním poradám odborných referentů, vyjednává ním o obchodní smlouvu pověřených. Vše bude na tom záležeti, zdali se dosáhn zásadného řešení. A po této stránce bude dohodování tím ob- tížnější, čím jest patrnější, že Německo touží po rozšíření zdejšího trhu pro německé výrobky průmyslové, kdežto tato polovina říše má — vyjímaje hlavně ječmen, slad, dobytek — především na tom zájem, aby svůj vlastní prů mysl před přílišným tlakem průmyslu něme- ckého na trhu domácím uhájila, kdežto druhá polovina soustátí, Uhry, jakožto země po výtce agrární, toužiti bude po vydatném hospodářském trhu v Německu.
Vídeň Německo Uhry
12 article
Máme za to, že nechybíme, domníváme-l se, že hlavní příčinou přerušení vyjednáváni s Německem v měsíci červnu byly úmluvy Szella s drem. Körbrem, t. j. úmluvy, vybudované na kompromissu různících se zájmů průmyslových v Rakousku a agrárních v Uhrách, protože se do rámce hospodářské politiky Německa nedaly v této své podstatě stěsnati. Přerušení vyjedná- vání s Německem mohlo se tedy státi za tím účelem, aby Rakousko a Ubry napře samy své úmluvy doplnily, pokud se týče pozměnily a lakto svou základnu pro vy- jednávání s Německem — poopravily. Bude tedy záležeti i při vyjednávání s hr Posadowským na tom, jak pružné jsou úmluvy Rakouska a Uher, jinak řečeno, pokud v jedno- tlivých sporných otázkách potřebné změny ne- narazí na odpor Vídně neb Pešti. Takto pojatý stav vyjednávání připous pak dvojí možnost: buď se osvědčí úmluvy ra- kousko-uherské jakožto dosti solidní a pak může se snad dosti rychlej dospěti i k dohodě s Něme- ckem, anebo úmluvy Szella s drem. Körbrem neosvědčí dosti pevnosti, pak bude nutno další jednání mezi vládami peštskou a vídeňskou, a to může způsobiti nejen nový odklad, ale 1 nové spory mezi Vídní a Peští. Potom by ovšem urychlené vyjasnění, jak si je přejí v Berlíně, mělo také svůj zvláštní politický význam. Dosud se názory o zdaru poslání hr. Posa- dowského velmi rozeházejí; kdežto jedni pro- rokují, že přípravy již tak daleko dospěly, že konečné dohody o obchodní smlouvu s Něme- ckem se dosáhne poměrně hladce, domnívají se jiní, že ve Vídni „jsou si vědomi velikých potíží, jež bude ještě nutno překonati.
Ubry Posa Německo Rakousko Uhry Vídeň Pešť Nout Berlín
13 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 2. listopadu. (Domnělý plán v lády.) Vídeňský zpravodaj »Slowa Polsk« zvěděl prý od osoby, dobře zasvěceně v budoue úmysly vlády, následující: Pro připad, že Če- chové upusti od obstrukce, což jest pravdě- podobno vzhledem k intervenci z kruhů vyšších než jest předseda ministerstva, hlavní staros čini vládě obava, najde li se v poslanecké sně- movně většina, ochotná schváliti půjčku, z níž část půjde na uhražení mimořádných úvěrů vo- jenských. Chování Němců v rakouské delegaei nezůstavuje pochybnosti, že při nejmenším ně- mečtí nacionálové a pokrokovci budou hlasovati proti půjčce. Bez podpory Čechů, aneb aspo bez jich odéhodu ze zasedací slně není většiny pro půjčku. Vláda, aby si naklonila Čechy, má úmysl svěřiti ministru Randovi správu mini sterstva spravedinosti a jmenovati současně ně- meckého ministra krajana, který by měl práve kontroly a protestu v otázkách, týkajících se jmenování úřadníkův. Ve vzhledě tom jest tu již významný praecedens. Dr. Pražák, jenž byo 13. srpna 1879 jmenován českým ministrem. byl současně od r. 1881 do r. 1888 správcem ministerstva spravedlnosti. Proti odborné způso bilosti dra. Randy nemohou ničeho namílati an némečtí radikálové. Jmenování německého mi nistra krajana s právem kontroly a protestu p jmenování úřadníků poskytne Němcům záruky
Němec Čecho Randa doktor Pražák Praha Slow Polsk
14 article
že jich zájmy v tomto bodě nebudou dotčeny Výměnou za to Čechové mají slíbiti pomo činnou neb aspoň passivnou, až se bude schva- lovati půjčka. Tolik můj informator,« končt zpravodaj »Slowa Polsk.« Zaznamenáváme i tuto pověst, v níž s nám zdá býti podstatným jediný odstavec,že totiž dr. Pražák skutečně byl ministrem kraja- nem a spolu správcem ministerstva spravedl V Praze, 2. listopadu. (Dr. Werunsky hroz1.) V Krásné Lipě podával zemský posla nec dr. Werunsky zprávu svým voličům a jak už u Němců zvykem, žaloval na nás Čechy. Kde prý jsme v menšině, stýskáme si, že jsme utlačováni, ale kde jsme ve většině, zneužívám této ve spolku s feudály proti Němcům.A proto pro budouenost musí platiti: dokuds strany Čechů ochota k dorozumění s Němei na základě práva a spravedlnost neprojeví se spolehlivěji než pouhým planým ujišťováním, a dokud Čechové budou pro sebe vyžadovati praecipuum a činnost říšské rady budou mařiti svévolnou obstrukcí, dotud jesta zůstane k nečinnosti odsouzen také český zem- ský sněm. Obstrukce na sněmu dle nynějšího stavu věcí jest nejen prostředek k odstranění české obstrukce na říšské radě, nýbrž slouži nad to Němcům za prostředek k dosažení onoho právního postavení v zemi, které jim náležt dle jich počtu, dle jich kulturního významu dle jich poplatní sily. Řečník pravil dále, že výsledek nastávajícího vyjednávání s Čechy může míti vliv na budoucí taktiku poslanců v českém sněmě. Ale Němci musejí vyčkati, až vláda prokáže vážnou vůli, že chce německému lidu zabezpečiti jeho právní postavení a dokáže to také skutky. Dokud se to nestane, není naděje. že by se změnily poměry na českém sněmě.
Čecho Pražák Werunsky doktor Němec Praha Čechy Slow Polsk
15 article
Není, jak vidno, nic nového v tom, co d Werunsky o německé obstrukci na sněmu krá- lovství českého vykládal svým volíčům. A proto i my můžeme opakovati, že poctivý smír s Něme bude možný teprve tehdy, až budou práv a spravedlnosti rozuměti tak, jako celý vzdělaný svět a nebudou za své právo pokládat nadpráví a za spravedlnost utlačování jiných národnostl. Ze Lvova, 31. října. (Poněmčo ván místních jmen.) V úřadních publikacícha na železnicích píše se ohromná většina místních jmen haličských správně polsky, ve vých. Ha- liči tu a tam i rusky. Jen v západní Halič užívá se při jménech některých měst také názvu německého. Osvětim slove v německých výka- zech Auschvitz, Živec — Saybusch, Nový trh — Neumarkt. Poláci dávno se již domáhají toho abý z železničních budov zmizely zbytečné ně- mecké názvy čistě polských obci. Tyto dni zba- vili se »Neumarktu«. Krakovské ředitelství stát- ních dráh právě vyhlásilo, že stanice »Nowy Targ—Neumarkt« na trati Chabovka—Zakopan nazývá se od 1. listopadu t. r. jen polsky »Nowy Targ«. (V Čechách a na Moravě mini- sterstvo železnic komoli česká místní jména ně meckým pravopisem důsledně dále. Pozn. red.) Z Turč. sv. Martina, 30. října. (Prot novému školnímu zákonu.) Podobně jako Rumuni, odsuzují i slovenské „Národ. No viny“ Berzeviczovu osnovu nového školního zá- kona pro Uhry. V řadě statí rozbírají a kriti- sují tento zákon, jehož jediným účelem jest po-
Živec Saybusch Polák Martino Rumun Berzeviczův Lvov Halič Osvětim Neumarkt Chabovka Čechy Morava Uhry Nowy Targ
17 article
maďaření jiných národností. Když se prot
18 article
V drobném prodeji: ranní číslo o sobě . . . za 8h odpolední . za zh Ve filialkách na venkově- ránní číslo. . . . . . . . 10 očpolední . . . . . . . . Sb Inserá ty plaší se hetové napřed. Přečplacení a insorty přijímá sdninl- strace v Marianské ulici č. a Tam nacházejí se též redakce tiskárna a expedite „Národních Lista“. Rakopisy se nevraesjí.
19 article
tomuto návrhu činí námitky, Maďaři volají, že jim nejde o pomaďaření jiných národů, nýbrž že jich cílem jest, aby se jiné národnosti na- učily také maďarštině a tím si usnadnily boj o život. Výklad takový jest planá výmluva. „Návrh sahá všem nemaďarským jazykům přím na život — píšou „Nár. Nov.“ — Všechno jim bere, ba jde ještě dále, i zvuk jazyka, duch jeho jest pronásledován kriminálem a diseipli- nárnými soudy. Vše jde tak daleko, že se i pen- sionovanému učiteli poroučí odníti vyslouženou pensi pro „směr“. Nejd o naučení státnímu jazyku, jde o vymrskání z úst a z duše lidské mateřského jazyka, jde o to, aby se znemožnilo řádně se mu naučiti, pěstovati jej v písměa tisku, milovati jej a lásku tu projevovati . .. Návrh novéhe zákona má jen jediný eil: spou- tati a hladem ce možno nejdříve vymořiti ne- maďarské jazyky, udusiti národní cit. Prostřed- níky při té práci mají býti ubozí učitelé, kteři se dle nového zákona budou po celý život (řásti před politickými úřady a školními dozorci, jimž budou vydáni na milost a nemilost . .. Z Pešti, 1. listopadu. (Úbytek porod v Uhrách.) Dle zprávy o činnosti vlády v roce 1903, předložené hr. Tiszou sněmu, ubylo v Uhrách v roce 1903 u porovnání s ro- kem předchozím manželských sňatků a porodů. V roce 1903 uzavřeno sňatků 160.221 proti 169.029 v roce 1902. Živých dětí narodilo se 725.239, kdežto v roce 1902 bylo živě naroze- ných dětí ještě 759.739. Naproti tomu sklesl však o něco také počet úmrti; kdežto r. 1902 bylo 528.058 úmrtí, zemřelo r. 1903 jen 515.926 osob.
Maďar Tisza sněm Pešť Uhry
20 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 2. listopadu. Nesnáze anglické v Africe. V Anglii chystá se opět sudanská výprava, Tentokráte proti kmeni njam njamskému, kterýž veškeré vlivy britské hrozivě odmítá. Lonská výprava kmene toho pod majorem Boulnoisem musila se s nepořízenou vrátiti. Letošní vý pravu, vedenou opět Boulnoisem, tvořiti budou 21 praporu Sudanců a setnina jízdní pěchoty, jež budou opatřeny několika děly Maximovými. Území kmene jest vojsku velmi těžko dostupné, jelikož úzké stezky mezi vysokým rákosím do- volují pochod jen kolonám tak dlouho — po jednotlivých mužích — se táhnoucím. Poněvadz nad to bojovný kmen onen opatřen je částečně puškami Remingtonovými, nepodceňují i v Anglii obtíže, jež se výpravě poznovu naskytnou. Noví členové francouzské nejvyšší vojenské rady. Ministr vojenství navrhl a president repu- bliky schválil jmenování následujících čtyř člen nejvyšší vojenské rady: divisijního generála Michala, velitele 20 sboru na místo generála Zurlindena; generála divise Dalsteina, ve- litele 6. sboru, na místo gen. Langloise; gene- rála divise Peigné, velitele 9. sboru, na místě generála de Garniera des Garets; generála Doddse, velitele kolonialní armády, na místě generála Negriera. Generál Michal narodil se v Grenoblu, r. 1866 vyšel z technické školy vojenské jak dělostřelecký poručík, r. 1870 stal se setníkem, r. 1883 chefem škadrony, r. 1892 plukovníkem, r. 1897 generálem brigády a r. 1902 generálem divise.
Boulnois Maximův Remingtonový Michalus Zurlinden Dalstein Garnier Dodds Negrier Michal Praha Afrika Anglie Grenobl
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Česko-pols k . Do památníku »Ognisku polskiemu«, Na terasse elegantního restaurantu v Kra kově seděli jsm: po obědě kolem velkého stolu. Společnost polská. Každý z přítomných s vro- zenou roztomilosti hleděl přispěti k zábavě. Kdo již byl v Praze a v Čechách, vzpomínal, pro- nášeny přípitky na zdar polsko-české shody konečně připito památce Čecha, jenž byl popu- lárním v celé Polsce a nejvíce o styky česko- plské se zasazoval. Všichni ho znali a každý ze společnosti něco pěkného pověděl o Eduardu Jelínkovi. Můj protějšek, graciesní Polka, zvolala; „Z vás všech snad nejzajímavější vzpomínk ma Jelínka mám já. Cheete poslouchati?“ Kdo by nechtěl naslouchati slaďoučkému hlásku! Krasavice začala vyprávěti: „Jela jsem z Lvova s tetou na delší cestu do Švýcar. Vlak byl přeplněn. V damském oddělení nebylo hnutí. Vstoupily jsme do oddílu, kde seděli tři páni.
Čecho Jelínek Švýcar Ognisko Praha Čechy Lvov
22 article
Dra, nejspíše obchodní cestující, bavili se po německu vybledlými anekdotami, třeti v koutě u okna četl polské noviny. Myslily jsme, že je Polák. Když dočetl, poprosila ho teta o noviny. Rozpředl se hovor a tu jsme seznaly, že to ne- byl Polák, nýbrž Čech. Mně se velice líbil. Měl njímavou hlavu, žhavý pohled a mluvil nadšeně o polské literatuře, o umělcích a společnosti. Ke své hanbě musila jsem se přiznati, že ten Čech toho o Polácích vi vice, nežli my s te- lou obě dohromady Také tetě se zalíbil a když řekl, že trávívá léto obyčejně v Zakopaném, pozvala ho, aby ne- spomenul přištím rokem nás navštíviti Z podaného lístku seznala jsem jeho jméno. Nebylo nám ovšem neznámé. Netajily jsme svo radost, že nám štěstí přálo, seznámiti se s tak upřímným přítelem Poláků. Dověděv se, že cestujeme do Švýcar, roz- htvořil se Jelínek o krásách polské země. Mlu- vil o mnoha místech, která jsem znala pouze z mapy. A tu mne začal lehce kárati. Jak je možno neseznámiti se s půvaby rodné země! „Vždyt máte Švýcarsko v Polsce a jaké
Polák Čo Jelínek Zakopané Švýcarsko Polska
23 article
Teta i já jsem udiveně na sebe pohlédly „Pán mluví ze zdvořilosti,“ řekly jsme obě dvě- „Ne,“ bránil se. „Ujišťuji, dolina „Nao Pradnikem“ jakoby přímo ze Švýcar byla pře- nesena a zasazena do polské půdy A líčil půvaby krásy krajiny tak úchvatně. že jsme se rozhodly, podívati se na místo ještě před cestou do Švýcar. Eduard Jelínek se nám nabídl za průvod- čího. V Krakově jsme přenocovali a druhého dne ráno vydali se do doliny „Nad Pradnikem“- Byla to nejzajímavější cesta, jaké jsem kdy zažila. Eduard Jelínek se osvědčil výbor- ným společníkem. A originálním bylo právě to že Čech ukazoval Polkám jeden z nejhezčích koutků jejich vlasti. Bez něho byly by jej sotva byly poznaly. Když jsme shlíželi se zřícenin hradu O cbwa dolů do krajiny, zahoroval z plné duše- „Máme-li se my Češi s Poláky sblížiti, třeba nám vzájemně se seznamovati se vším,co máme! S krásami přírody, umění, ducha 1 řeči, Co jsou nám platny cesty do zemi! Poláci nech cestují k nám a tráví prázdniny mezi námi a my Češi navzájem opět mezi nimi!“ A měl pravdu. Procestovaly jsme pak s te tou Čechy a Moravu a nelitovaly jsme . .. Polka skončila a všichni s nadšením při- pili památce nezapomenutelného pana Eduarda V těchto dnech oslavuje Ognisko Polskte v Praze 25leté jubileum svého trvání, vzpo mínkou na Eduarda Jelínka. Což kdyby povolaní našinci zároven s „Ogniskem“ ujali se odkazu upřímného pě stitele shody polsko-české a k vůli snadnějšímu poučení sestavili praktického Průvodce po váb ných českých místech v jazyce polském a na vzájem Průvodce po polských letních sídleeh v jazyce českém? ...
Švýcar Jelínek Čech Polák Čecho Eduard Švýcary Krakov Čechy Morava Praha
24 article
Dávám věc na uváženou! Poznejme se, přilneme k sobě. Dobré vůle je na obou stranách dosti. Jen ustrojení chybí. Jednotlivců Poláků je dosti, kteří již pro- cestovali o prázdninách český kraj a Čechů každoročně pěkný počet zajíždí o prázdninách do Polska. Ale dnes, kdy cestování se umož- ňuje kruhům nejširším, kdy obrázkovými pro- spekty zaplavuje nás cizina, proč bychoms navzájem s Poláky i s ostatními bratry Slovany neměli posílati pozvánky, ve způsobě prospektů, vydaných v jazyku těch, které k sobě zveme. nebo v jazyku našem, když nás oni k sobě zvou? Uvažujme o tom a chutě k dílu! Však opět ke krakovské vzpomíncel Když jsem slyšela, jak náš Eduard byl nadšen pro dolinu „Nad Pradnikem“, tázala jsem se, jak daleko je tam a stačí-li dva dny. jež mi z pobytu v Krakově ještě zbývaly. „Stačí, rozhodně!“ zněla odpověď. „A my vás doprovodíme. Eduard Jelínek provázel tam naše krajanky, my provodíme krajanku jeho.“ Ujednáno, vykonáno. Byly dvě hodiny s po ledne, když jsme se smluvili a o čtvrté se již z Krakova vyjíždělo. Všichni se ovšem nemohl zúčastniti. Cíl cesty leží za hranicemi v ruském Polsku. Kdo neměl po ruce cestovní pas, neb t. zv. „przepustky“ (pas na kratší dobu), nemohl se výletu zúčastniti. Já svůj pas měla, majíe tehdy namířeno do Varšavy. Z Krakova vyjelo se ve čtyři hod. odpol kočáry. Na hranici haličsko-ruské byli jsme o šesté. Tam jsme krakovské kočáry propustil a přešli pěšky přes hranici. Na ruské strážni obvyklá revise pasů, prohlidka zavazadel.
Čecho Polák Slovan Pradnik Jelínek Polsko Krakov Varšava
25 article
Ostatně, zavazadel bylo mále. Každý mě malý ruční kufřík. Ale prohlídka byla neoby čejně důkladná. Mám zkušenost, že v pohra- ničních velkých železničních stanicích, v Rusku. na příklad v Granici, jsou zřízenci s prohlídkou několika velkých kufrů dříve hotovi, nežli byl zde s malým kufřičkem. Bylo nám do smíchu s jakou důkladností vytahoval úřadník, velký blondýn, každý kus prádla z kufříku a pro třepával. V měm kufříku nalezl ještě malinkou za mčenou skřínku. „Co je v tom?“ otázal se, šilhaje na mn přes skřipec. „Dynamit,“ řekla jsem žertem. Sama jsem se ulekla, jak rychle sebou trhnul na zad. Odemkla jsem skřínku a podala mu ji. Mumlaje cosi o „hloupých žertech“, prohlédl obsah. Byly tam ruské peníze a něco šperků. Vrátil m skřínku, strašně se zaškarediv. Už jsem myslila. že mne dále nepustí. Moji spolucestovatelé dá- vali mně očima znamení, že jsem spáchala něco neslýchaného. Čekala jsem tedy napjatě, co se stane. Ale přísný vykonavatel úřadní povinnosti byl velko myslný. Pohrabav se ještě trochu v hřebenec a kartáčkách, zavřel kufříky a vrátil nám pasy Byli jsme v ruském Polsku. Několik se kroků od hranice jest vesnička. Tam v jedn chalupě najali jsme povoz do Ojcowa. Mezitím co povoz čistili a koně zapřáhali, požádali jsme o mléko, máslo a chléb. Selka nám ochotně vše přinesla a začala se vyptávati hned, odkud jedeme. Překvapil mne, jak mnoho českých slov užívala. Mojí spo lečníci mně vysvětlili, že polské nářečí v krajině jest bohato českými slovy Selka vyptávala se každého, odkud jsme Když jí řekli, že já jsem až z Prahy, zavrtěla hilavou. „A mluvi se tam také polsky?“ zeptala se Řekla jsem, že u nás se mluví česky. A tu ona, abych jí něco pověděla po česku, jestli po rozumí. Vyhověla jsem ráda a ona měl upřímnou radost, že rozumí.
Rusko Polsko Praha
26 article
Bylo zapřaženo a chtěli jsme zaplatit. Ale selka nechtěla přijmouti peněz. Ráda prý nás uctila a je šťastna, že si mohla pohovořiti. Zajímavo je, zde v ruském Polsku, nepo- čítají dle ruské měny. Patnácti kopejkám říkaj „zloty“ a na místě půl kopejky, říkají groš. Nastoupili jsme další cestu v selském po voze. Cesta z počátku samými poli. Minul jsme úhlednou vesničku, pak osamělé chaloupky a zase pole, luka a rovina. Ale čím dále, kra- jia malebnější. A po chvíli šlo to již „přes kopce a přes doličky“ Cesty jsou zde velice špatně upraveny anebo vůbec neupraveny. Ba, místy vůbec cesty není. Jede se po trávě, po kamení a písku, jal právě matka příroda sama zařídila. Od krakovské strany není dolina „Nad Pradnikem“ pohodlně přístupna. S ruské strany od Olkusza k Ojcowu jest cesta již upravena. Dojeli jsme konečně k lesnímu úvozu, tak sráz- nému, že jsme raději z vozu vystoupili a sešl pěšky. Večerní mlhy začaly se již líně protaho- vati mezi horami, když jsme sestoupili do do- liny. Miloučké údolí, ohraničeno vysokými ska- lami, na temenech zalesněnými. Útvar připo míná České Švýcarsko. Údolím protéká hovorná a bystrá říčka Pradnik. V dolině „Nad Pradnikem“ pod malebnými zříceninami hradu Ojcowského vznikla kolonie úhledných vill a domků, vodoléčebný ústav, pří větivý lázeňský dům a několik menších hötelo
Polsko Olkusza Švýcarsko Pradniko
27 article
Četla jsem názvy: „Hötel pod Lokietkem“, „Po Kazimierzem“, „Pod Zlota Góra“. My se ubyto- vali „Pod Lokietkem“. Světnice jsou prostranné, čisté, bez přepychu. Strava chutná, lidé úslužní a zdvořilí, ceny mírné. Povečeřeli jsme venku v besídce a po večeři šli jsme procházkou na skálu, na níž se rozkládají zříceniny hradu Ojcowa. Noc byla hvězdnatá, zříceniny v nejasných obrysech tajuplně nás vítaly. Usadili jsme se n skále právě u hradu a začali rozmlouvati. Do- stalo se mně zajímavého poučení o dějinách hradu. Nemohlo býti vhodnější náladové chvílel Měsíce nebylo, jen hvězdy mdle ozařovaly tichou, dřímající krajinu pod námi. Les, hové si po parném dnu, silně oddychoval a lehýnký vánek, vzdušnými prsty hladě kštice chvějících se stromů, donášel k nám omamující vůni. Dole kmitala světélka v oknech. Kolem nás jen cvrčci měli slovo a svatojanské mušky svítily.
Lokietek Kazimierz Dole
28 article
Pán ze společnosti ujal se slova: „Kdy Ojcow byl zbudován, o tom se ne- zachovalo určitých zpráv. Nejstarší pověsť po- chází z prvních let dvanáctého století. Jmenuje se „Szezebrzyc i Wityslawa“. Vypravuje, kterak za panování Boleslava Křivoústého stál prý se- verně od Ojcowa skvělý hrad Ogrodzieniec. Na zámku žila sličná Wityslawa. Otec její byl již dávno mrtev a nedávno pochovala i matku. Umi- rajíc, zasnoubila ji matka rytíři Piotru Szeze- brzycovi, jejž Wityslawa vroucně milovala. Zů- stavila svému jedináčku na vůli, kdy chce svatbu slaviti. Až do té doby ustanovila deeři poručníkem svého bratra Skarbimira, králov- ského vévodu a hetmana. Matka znala, bohužel, málo bratrovo srdce. Byl hrdý, popudlivý a ukrutný. Pro svoji smě- lost a odvahu těšil se dlouho králově milosti. ale naduživ jednou své moci, ztratil přízeň pána svého i svých poddaných. Ke své sestře do hradu Ogrodzienca přijižděl zřídka, ale jednou, několikrát vyzván, přijel přec , poznati krásnou svoji svěřenku. Wityslawy neviděl od její dětských let. Po- divil se nemálo její spanilosti a nedbaje pokrev- ních svazků, zahořel k ní láskou. Odjel však, nesvěřiv se svými pocity matce, ani dceří. Ne- trpělivě očekával sestřinu smrt. Dlouho nečekal. Záhy přicválal k němu posel z Ogrodzienea se zprávou, že paní hradu skonala a dcera že h
Ojcow Boleslav křivoústý Skarbimira Ojcow skvělý hrad Piotr Szez