1
masthead
Ročnik XXXXIV.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 3. listopadu 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí že
v Praze v administraei
na měsic
na čivrt leta . . . . 6 K —
s dvojí čoňáškou
na měsle
n dint leta . . . . 7 K 50h
ve flialkách
2 K s0
Ba měsíe . .
Pošton:
n čtrrt lela . . . . 9 K 60h
s dvejí zásllkou
a plel
čivrt leta . . . . 1 K co
Praha
5
title
Dnešní číslo pra Prahu le o 10 stranách.
Praha
6
article
Válka.
Válka.
L. Z Petrohradu, 2. listopadu. 8.11
hod. več. (Pův. telegr. zvl. zpravodaje » Nár
Listů«.) Státní rada vzhledem na po-
kračování ve válce zmenšila úvěr
ministerstva finaněního o deset mil-
lionů rublů.
Svjatopolk Mirský dříve nežli se
ujal definitivně úřadu svého, žádá
aby byl zúplna informován o zámy-
slech v příčině Mandžurska, poněvadž
mnohá opatření k úpravě otázek
vnitřních závisejí od délky války a
plánů válečných.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4.)
Petrohrad
hod
7
article
Obchodní smlouva s Německem.
Obchodní smlouva s Německem.
Příjezd německého státního tajemníka hr
Posadowského do Vídně uvedl rázem otázku
obnovy obchodní smlouvy s Německem v po-
předí veřejného zájmu. Německý zástupce sám
se postaral, aby příjezd jeho vzbudil co nej-
větší pozornost. Před odjezdem svým z Berlína
a ihned, jakmile přibyl 1. listopadu do Vídně,
přijal zástupce dvou vídeňských časopisů, před
nimiž velmi určitě se vyslovil o svém poslání
— dojednati obchodní smlouvu; úmysl jeho jes
prý upřímný, ač jsou některé věci, kteréž ani
on nedovede provésti. Němeeko bylo by prý
rádo již dříve zkoncovalo obchodní smlouvu
s Rakousko-Uherskem, ale byly prý to
vlastně vnitropolitické poměryv
Rakousko-Uhersku, jež učinily od-
ročení vyjednávání nutným. Vzájemné hospo-
dářské styky nalehavě vyžadují, aby se zjednala
jasnost a vyjednávání rychle se ukončilo.
Německo
Vídeň
Berlín
RakouskoUhersko
8
article
Proto přichází, pevně odhodlán, dosíci dohod-
nutí, jež jest žádoucí i z politických dů-
vodů. Dobrá vůle Německa prý i z toho vyplývá,
že jej, muže neobyčejně zaměstnaného a to
před svoláním říšského sněmu posílá a jeho
četné práce doma tím přerušuje. Kdyby však
se vrátil s nepořízenou z Vídně, nastala by tím
ve vyjednávání trhlina, jež by se potom dala
těžko zalepiti. Co největší urychlení
jednání jest zapotřebí, protože říšskému sněmu
německému, jenž se sejde 29. t. m., budou
předloženy nové obchodní smlouvy s Ruskem,
Italií, Belgií a Rumunskem; zkoncování
smlouvy obchodní s Rakousko-Uherskem a se
Švýcarskem zároveň bude ukončením veške-
rých středoevropských smluv. Opatřen
je naprostou plnou moci, může proto
rychle jednati, aniž by se dožadoval nových in-
strukcí z Berlína; může „činiti požadavky i na-
bídky“. Má-li vůbec dospěti k obchodní smlouvě
Německa s Rakousko-Uherskem, musí se
dojednati ještě v měsíci listo
padu, jak toho vyžadují zájmy německého
obchodu a průmyslu, jež chtěji miti pevný pod-
Elad pro své podnikáni.
Přese všecku jasnost těchto výkladů, že
má Německo na spěch, hr. Posadowský co nej-
opatrněji se vyhnul všemu, co by i jen z da-
leka, odhalovalo základy, na nichž Německo
míní dospěti k uklizení posavadních sporných
otázek.
Elad
Německo
Vídeň
Rusko
Belgie
Rumunsko
Rakousko
Uhersko
Švýcarsko
Berlín
RakouskoUhersko
9
article
Za to jest v jeho výrocích leccos, co jevi
se již na první pohled zbytečným a snad i ne-
místným. Tak na př. ihned to, co pravil o vnitro-
politických poměrech zdejších. Poměry tyto
jsou ostatně celkem stejné nyní, jako byly přede
dvěma léty a zvláště v první polovině tohoto
roku, a přece se provedlo tak zvané první čtení
obapolných návrhů tarifních, zjistily se obou-
stranné odchylné požadavky a různící se stano-
viska, přikročilo se k vypracování pamětních
spisů o těchto různících se požadavcích a zá-
vadných tarifních položkách a pak náhle
v červnu jednání uvízlo a tato přestávka —
aspoň pro širší veřejnost trvala až do nynějšího
příjezdu hr. Posadowského do Vídně. Vnitro-
politické poměry rakousko-uherské nemohly
býti dle toho onou příčinou odročení vyjedná-
vání, jak to vyslovil hr. Posadowský, nýbrž pří-
činou vlastní byly právě — ony různící se poža-
davky a vzniklé odtud nesnáze pro dohodu.
Posavadní obchodní smlouva ostatně není ani
Německem, ani Rakousko-Uherskem vypově-
zena, a dokud se tak nestane, mohou němečt
obchodníci a průmyslníci ve svém podnikáni
klidně kalkulovati nyní, jako to činili dříve.
Mimo to Rakousko-Uhersko v hospodář
ském poměru obou polovin říše vyjednávalo na
základě úmluv, jež se staly a dodělaly v po-
věstné sylvestrovské noci r. 1902 mezi Szellem
a drem. Körbrem; tyto úmluvy, zvláště pokud
se týče autonomního celního tarifu, nejsou do-
sud parlamentně schváleny, právě tak, jako jim
nebyly v měsících dubnu, květnu a červnu.
Z toho tedy opět jest patrno, že uváděn
vnitropolitických poměrů rakousko-uherských
mohlo ve výkladu německého státního jajem-
níka velmi dobře odpadnouti.
Vídeň
Německo
Rakousko
Uhersko
RakouskoUhersko
Szell
10
article
Zbývá proto jen druhý hlavní důvod, že
Německo nyní nalehá na urychlení vyjednávání
protože chce míti jasno, a že chce toto vy-
jasnění míti ještě dříve, než do konce t. m., totiž
než se sejde německý říšský sněm, a než mu
předloženy budou hotové již obchodní smlouvy.
uzavřené se státy výše vzpomenutými. Předlože-
ním smluv oněch říšskému německému sněmu
stane se obsah jejich všeobecně známým,a
zvláště se stane známým, jaké ústupky v nich
učinilo Německo v oněch hospodářských odvět-
vích, v nichž dosud žádoucí ústupky
Rakousko-Uhersku povoliti ne-
chtělo. Jinak řečeno, Německo chce dojed-
nati obchodní smlouvu s Rakousko-Uherskem,
dokud ještě neodkrylo své hospodářské karty.
A to není právě nejlepším svědectvím jeho dobr
vůle a oné upřímnosti, již s sebou domněle ně-
mecký státní tajemník do Vídně přináší. To jest
snd téz onen politický důvod, jenž činí Ně
mecku rychlé zkoncování smlouvy obchodní žá-
doucí.
Německo
Rakousko
Uhersko
Vídeň
11
article
Lhůta, v níž urychlené dohodnutí se má
státi, dána jest trváním pobytu hr. Posadow-
ského ve Vídni, a ten prý byl ustanoven nejděle
— na 14 dní, tedy do poloviny listopadu.
V době této budou se konati dvojí porady.
nejprve se má dosíci v jednotlivých sporných
otázkách zásadného řešení mezi ministry
s obou stran zůčastněnými a hr. Posadowským
podrobné provedení zásad přenechá se zvlášt
ním poradám odborných referentů, vyjednává
ním o obchodní smlouvu pověřených.
Vše bude na tom záležeti, zdali se dosáhn
zásadného řešení.
A po této stránce bude dohodování tím ob-
tížnější, čím jest patrnější, že Německo touží po
rozšíření zdejšího trhu pro německé výrobky
průmyslové, kdežto tato polovina říše má —
vyjímaje hlavně ječmen, slad, dobytek —
především na tom zájem, aby svůj vlastní prů
mysl před přílišným tlakem průmyslu něme-
ckého na trhu domácím uhájila, kdežto druhá
polovina soustátí, Uhry, jakožto země po výtce
agrární, toužiti bude po vydatném hospodářském
trhu v Německu.
Vídeň
Německo
Uhry
12
article
Máme za to, že nechybíme, domníváme-l
se, že hlavní příčinou přerušení vyjednáváni
s Německem v měsíci červnu byly úmluvy Szella
s drem. Körbrem, t. j. úmluvy, vybudované na
kompromissu různících se zájmů průmyslových
v Rakousku a agrárních v Uhrách, protože se
do rámce hospodářské politiky Německa nedaly
v této své podstatě stěsnati. Přerušení vyjedná-
vání s Německem mohlo se tedy státi za tím
účelem, aby Rakousko a Ubry napře
samy své úmluvy doplnily, pokud se
týče pozměnily a lakto svou základnu pro vy-
jednávání s Německem — poopravily.
Bude tedy záležeti i při vyjednávání s hr
Posadowským na tom, jak pružné jsou úmluvy
Rakouska a Uher, jinak řečeno, pokud v jedno-
tlivých sporných otázkách potřebné změny ne-
narazí na odpor Vídně neb Pešti.
Takto pojatý stav vyjednávání připous
pak dvojí možnost: buď se osvědčí úmluvy ra-
kousko-uherské jakožto dosti solidní a pak může
se snad dosti rychlej dospěti i k dohodě s Něme-
ckem, anebo úmluvy Szella s drem. Körbrem
neosvědčí dosti pevnosti, pak bude nutno další
jednání mezi vládami peštskou a vídeňskou, a to
může způsobiti nejen nový odklad, ale 1 nové
spory mezi Vídní a Peští. Potom by ovšem
urychlené vyjasnění, jak si je přejí v Berlíně,
mělo také svůj zvláštní politický význam.
Dosud se názory o zdaru poslání hr. Posa-
dowského velmi rozeházejí; kdežto jedni pro-
rokují, že přípravy již tak daleko dospěly, že
konečné dohody o obchodní smlouvu s Něme-
ckem se dosáhne poměrně hladce, domnívají se
jiní, že ve Vídni „jsou si vědomi velikých potíží,
jež bude ještě nutno překonati.
Ubry
Posa
Německo
Rakousko
Uhry
Vídeň
Pešť
Nout
Berlín
13
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 2. listopadu. (Domnělý plán
v lády.) Vídeňský zpravodaj »Slowa Polsk«
zvěděl prý od osoby, dobře zasvěceně v budoue
úmysly vlády, následující: Pro připad, že Če-
chové upusti od obstrukce, což jest pravdě-
podobno vzhledem k intervenci z kruhů vyšších
než jest předseda ministerstva, hlavní staros
čini vládě obava, najde li se v poslanecké sně-
movně většina, ochotná schváliti půjčku, z níž
část půjde na uhražení mimořádných úvěrů vo-
jenských. Chování Němců v rakouské delegaei
nezůstavuje pochybnosti, že při nejmenším ně-
mečtí nacionálové a pokrokovci budou hlasovati
proti půjčce. Bez podpory Čechů, aneb aspo
bez jich odéhodu ze zasedací slně není většiny
pro půjčku. Vláda, aby si naklonila Čechy, má
úmysl svěřiti ministru Randovi správu mini
sterstva spravedinosti a jmenovati současně ně-
meckého ministra krajana, který by měl práve
kontroly a protestu v otázkách, týkajících se
jmenování úřadníkův. Ve vzhledě tom jest tu
již významný praecedens. Dr. Pražák, jenž byo
13. srpna 1879 jmenován českým ministrem.
byl současně od r. 1881 do r. 1888 správcem
ministerstva spravedlnosti. Proti odborné způso
bilosti dra. Randy nemohou ničeho namílati an
némečtí radikálové. Jmenování německého mi
nistra krajana s právem kontroly a protestu p
jmenování úřadníků poskytne Němcům záruky
Němec
Čecho
Randa
doktor
Pražák
Praha
Slow Polsk
14
article
že jich zájmy v tomto bodě nebudou dotčeny
Výměnou za to Čechové mají slíbiti pomo
činnou neb aspoň passivnou, až se bude schva-
lovati půjčka. Tolik můj informator,« končt
zpravodaj »Slowa Polsk.«
Zaznamenáváme i tuto pověst, v níž s
nám zdá býti podstatným jediný odstavec,že
totiž dr. Pražák skutečně byl ministrem kraja-
nem a spolu správcem ministerstva spravedl
V Praze, 2. listopadu. (Dr. Werunsky
hroz1.) V Krásné Lipě podával zemský posla
nec dr. Werunsky zprávu svým voličům a jak
už u Němců zvykem, žaloval na nás Čechy.
Kde prý jsme v menšině, stýskáme si, že jsme
utlačováni, ale kde jsme ve většině, zneužívám
této ve spolku s feudály proti Němcům.A
proto pro budouenost musí platiti: dokuds
strany Čechů ochota k dorozumění s Němei
na základě práva a spravedlnost
neprojeví se spolehlivěji než pouhým planým
ujišťováním, a dokud Čechové budou pro sebe
vyžadovati praecipuum a činnost říšské rady
budou mařiti svévolnou obstrukcí, dotud jesta
zůstane k nečinnosti odsouzen také český zem-
ský sněm. Obstrukce na sněmu dle nynějšího
stavu věcí jest nejen prostředek k odstranění
české obstrukce na říšské radě, nýbrž slouži
nad to Němcům za prostředek k dosažení onoho
právního postavení v zemi, které jim náležt
dle jich počtu, dle jich kulturního významu
dle jich poplatní sily. Řečník pravil dále, že
výsledek nastávajícího vyjednávání s Čechy může
míti vliv na budoucí taktiku poslanců v českém
sněmě. Ale Němci musejí vyčkati, až vláda
prokáže vážnou vůli, že chce německému lidu
zabezpečiti jeho právní postavení a dokáže to
také skutky. Dokud se to nestane, není naděje.
že by se změnily poměry na českém sněmě.
Čecho
Pražák
Werunsky
doktor
Němec
Praha
Čechy
Slow Polsk
15
article
Není, jak vidno, nic nového v tom, co d
Werunsky o německé obstrukci na sněmu krá-
lovství českého vykládal svým volíčům. A proto
i my můžeme opakovati, že poctivý smír s Něme
bude možný teprve tehdy, až budou práv
a spravedlnosti rozuměti tak, jako celý
vzdělaný svět a nebudou za své právo pokládat
nadpráví a za spravedlnost utlačování jiných
národnostl.
Ze Lvova, 31. října. (Poněmčo ván
místních jmen.) V úřadních publikacícha
na železnicích píše se ohromná většina místních
jmen haličských správně polsky, ve vých. Ha-
liči tu a tam i rusky. Jen v západní Halič
užívá se při jménech některých měst také názvu
německého. Osvětim slove v německých výka-
zech Auschvitz, Živec — Saybusch, Nový trh —
Neumarkt. Poláci dávno se již domáhají toho
abý z železničních budov zmizely zbytečné ně-
mecké názvy čistě polských obci. Tyto dni zba-
vili se »Neumarktu«. Krakovské ředitelství stát-
ních dráh právě vyhlásilo, že stanice »Nowy
Targ—Neumarkt« na trati Chabovka—Zakopan
nazývá se od 1. listopadu t. r. jen polsky
»Nowy Targ«. (V Čechách a na Moravě mini-
sterstvo železnic komoli česká místní jména ně
meckým pravopisem důsledně dále. Pozn. red.)
Z Turč. sv. Martina, 30. října. (Prot
novému školnímu zákonu.) Podobně
jako Rumuni, odsuzují i slovenské „Národ. No
viny“ Berzeviczovu osnovu nového školního zá-
kona pro Uhry. V řadě statí rozbírají a kriti-
sují tento zákon, jehož jediným účelem jest po-
Živec
Saybusch
Polák
Martino
Rumun
Berzeviczův
Lvov
Halič
Osvětim
Neumarkt
Chabovka
Čechy
Morava
Uhry
Nowy Targ
17
article
maďaření jiných národností. Když se prot
18
article
V drobném prodeji:
ranní číslo o sobě . . . za 8h
odpolední
. za zh
Ve filialkách na venkově-
ránní číslo. . . . . . . . 10
očpolední . . . . . . . . Sb
Inserá ty
plaší se hetové napřed.
Přečplacení a insorty přijímá sdninl-
strace v Marianské ulici č. a
Tam nacházejí se též redakce
tiskárna a expedite „Národních Lista“.
Rakopisy se nevraesjí.
19
article
tomuto návrhu činí námitky, Maďaři volají, že
jim nejde o pomaďaření jiných národů, nýbrž
že jich cílem jest, aby se jiné národnosti na-
učily také maďarštině a tím si usnadnily boj
o život. Výklad takový jest planá výmluva.
„Návrh sahá všem nemaďarským jazykům přím
na život — píšou „Nár. Nov.“ — Všechno jim
bere, ba jde ještě dále, i zvuk jazyka, duch
jeho jest pronásledován kriminálem a diseipli-
nárnými soudy. Vše jde tak daleko, že se i pen-
sionovanému učiteli poroučí odníti vyslouženou
pensi pro „směr“. Nejd o naučení státnímu
jazyku, jde o vymrskání z úst a z duše lidské
mateřského jazyka, jde o to, aby se znemožnilo
řádně se mu naučiti, pěstovati jej v písměa
tisku, milovati jej a lásku tu projevovati . ..
Návrh novéhe zákona má jen jediný eil: spou-
tati a hladem ce možno nejdříve vymořiti ne-
maďarské jazyky, udusiti národní cit. Prostřed-
níky při té práci mají býti ubozí učitelé, kteři
se dle nového zákona budou po celý život (řásti
před politickými úřady a školními dozorci, jimž
budou vydáni na milost a nemilost . ..
Z Pešti, 1. listopadu. (Úbytek porod
v Uhrách.) Dle zprávy o činnosti vlády
v roce 1903, předložené hr. Tiszou sněmu,
ubylo v Uhrách v roce 1903 u porovnání s ro-
kem předchozím manželských sňatků a porodů.
V roce 1903 uzavřeno sňatků 160.221 proti
169.029 v roce 1902. Živých dětí narodilo se
725.239, kdežto v roce 1902 bylo živě naroze-
ných dětí ještě 759.739. Naproti tomu sklesl
však o něco také počet úmrti; kdežto r. 1902
bylo 528.058 úmrtí, zemřelo r. 1903 jen
515.926 osob.
Maďar
Tisza sněm
Pešť
Uhry
20
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 2. listopadu.
Nesnáze anglické v Africe.
V Anglii chystá se opět sudanská výprava,
Tentokráte proti kmeni njam njamskému, kterýž
veškeré vlivy britské hrozivě odmítá. Lonská
výprava kmene toho pod majorem Boulnoisem
musila se s nepořízenou vrátiti. Letošní vý
pravu, vedenou opět Boulnoisem, tvořiti budou
21 praporu Sudanců a setnina jízdní pěchoty,
jež budou opatřeny několika děly Maximovými.
Území kmene jest vojsku velmi těžko dostupné,
jelikož úzké stezky mezi vysokým rákosím do-
volují pochod jen kolonám tak dlouho — po
jednotlivých mužích — se táhnoucím. Poněvadz
nad to bojovný kmen onen opatřen je částečně
puškami Remingtonovými, nepodceňují i v Anglii
obtíže, jež se výpravě poznovu naskytnou.
Noví členové francouzské nejvyšší vojenské
rady.
Ministr vojenství navrhl a president repu-
bliky schválil jmenování následujících čtyř člen
nejvyšší vojenské rady: divisijního generála
Michala, velitele 20 sboru na místo generála
Zurlindena; generála divise Dalsteina, ve-
litele 6. sboru, na místo gen. Langloise; gene-
rála divise Peigné, velitele 9. sboru, na místě
generála de Garniera des Garets; generála
Doddse, velitele kolonialní armády, na místě
generála Negriera.
Generál Michal narodil se v Grenoblu,
r. 1866 vyšel z technické školy vojenské jak
dělostřelecký poručík, r. 1870 stal se setníkem,
r. 1883 chefem škadrony, r. 1892 plukovníkem,
r. 1897 generálem brigády a r. 1902 generálem
divise.
Boulnois
Maximův
Remingtonový
Michalus
Zurlinden
Dalstein
Garnier
Dodds
Negrier
Michal
Praha
Afrika
Anglie
Grenobl
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Česko-pols k .
Do památníku »Ognisku polskiemu«,
Na terasse elegantního restaurantu v Kra
kově seděli jsm: po obědě kolem velkého stolu.
Společnost polská. Každý z přítomných s vro-
zenou roztomilosti hleděl přispěti k zábavě. Kdo
již byl v Praze a v Čechách, vzpomínal, pro-
nášeny přípitky na zdar polsko-české shody
konečně připito památce Čecha, jenž byl popu-
lárním v celé Polsce a nejvíce o styky česko-
plské se zasazoval. Všichni ho znali a každý ze
společnosti něco pěkného pověděl o Eduardu
Jelínkovi.
Můj protějšek, graciesní Polka, zvolala;
„Z vás všech snad nejzajímavější vzpomínk
ma Jelínka mám já. Cheete poslouchati?“
Kdo by nechtěl naslouchati slaďoučkému
hlásku!
Krasavice začala vyprávěti: „Jela jsem z
Lvova s tetou na delší cestu do Švýcar. Vlak
byl přeplněn. V damském oddělení nebylo hnutí.
Vstoupily jsme do oddílu, kde seděli tři páni.
Čecho
Jelínek
Švýcar
Ognisko
Praha
Čechy
Lvov
22
article
Dra, nejspíše obchodní cestující, bavili se po
německu vybledlými anekdotami, třeti v koutě
u okna četl polské noviny. Myslily jsme, že je
Polák. Když dočetl, poprosila ho teta o noviny.
Rozpředl se hovor a tu jsme seznaly, že to ne-
byl Polák, nýbrž Čech. Mně se velice líbil. Měl
njímavou hlavu, žhavý pohled a mluvil nadšeně
o polské literatuře, o umělcích a společnosti.
Ke své hanbě musila jsem se přiznati, že
ten Čech toho o Polácích vi vice, nežli my s te-
lou obě dohromady
Také tetě se zalíbil a když řekl, že trávívá
léto obyčejně v Zakopaném, pozvala ho, aby ne-
spomenul přištím rokem nás navštíviti
Z podaného lístku seznala jsem jeho jméno.
Nebylo nám ovšem neznámé. Netajily jsme svo
radost, že nám štěstí přálo, seznámiti se s tak
upřímným přítelem Poláků.
Dověděv se, že cestujeme do Švýcar, roz-
htvořil se Jelínek o krásách polské země. Mlu-
vil o mnoha místech, která jsem znala pouze
z mapy. A tu mne začal lehce kárati. Jak je
možno neseznámiti se s půvaby rodné země!
„Vždyt máte Švýcarsko v Polsce a jaké
Polák
Čo
Jelínek
Zakopané
Švýcarsko
Polska
23
article
Teta i já jsem udiveně na sebe pohlédly
„Pán mluví ze zdvořilosti,“ řekly jsme obě dvě-
„Ne,“ bránil se. „Ujišťuji, dolina „Nao
Pradnikem“ jakoby přímo ze Švýcar byla pře-
nesena a zasazena do polské půdy
A líčil půvaby krásy krajiny tak úchvatně.
že jsme se rozhodly, podívati se na místo ještě
před cestou do Švýcar.
Eduard Jelínek se nám nabídl za průvod-
čího. V Krakově jsme přenocovali a druhého
dne ráno vydali se do doliny „Nad Pradnikem“-
Byla to nejzajímavější cesta, jaké jsem
kdy zažila. Eduard Jelínek se osvědčil výbor-
ným společníkem. A originálním bylo právě to
že Čech ukazoval Polkám jeden z nejhezčích
koutků jejich vlasti. Bez něho byly by jej sotva
byly poznaly.
Když jsme shlíželi se zřícenin hradu O
cbwa dolů do krajiny, zahoroval z plné duše-
„Máme-li se my Češi s Poláky sblížiti, třeba
nám vzájemně se seznamovati se vším,co
máme! S krásami přírody, umění, ducha 1 řeči,
Co jsou nám platny cesty do zemi! Poláci nech
cestují k nám a tráví prázdniny mezi námi a my
Češi navzájem opět mezi nimi!“
A měl pravdu. Procestovaly jsme pak s te
tou Čechy a Moravu a nelitovaly jsme . ..
Polka skončila a všichni s nadšením při-
pili památce nezapomenutelného pana Eduarda
V těchto dnech oslavuje Ognisko Polskte
v Praze 25leté jubileum svého trvání, vzpo
mínkou na Eduarda Jelínka.
Což kdyby povolaní našinci zároven
s „Ogniskem“ ujali se odkazu upřímného pě
stitele shody polsko-české a k vůli snadnějšímu
poučení sestavili praktického Průvodce po váb
ných českých místech v jazyce polském a na
vzájem Průvodce po polských letních sídleeh
v jazyce českém? ...
Švýcar
Jelínek
Čech
Polák
Čecho
Eduard
Švýcary
Krakov
Čechy
Morava
Praha
24
article
Dávám věc na uváženou!
Poznejme se, přilneme k sobě. Dobré vůle
je na obou stranách dosti. Jen ustrojení chybí.
Jednotlivců Poláků je dosti, kteří již pro-
cestovali o prázdninách český kraj a Čechů
každoročně pěkný počet zajíždí o prázdninách
do Polska. Ale dnes, kdy cestování se umož-
ňuje kruhům nejširším, kdy obrázkovými pro-
spekty zaplavuje nás cizina, proč bychoms
navzájem s Poláky i s ostatními bratry Slovany
neměli posílati pozvánky, ve způsobě prospektů,
vydaných v jazyku těch, které k sobě zveme.
nebo v jazyku našem, když nás oni k sobě
zvou? Uvažujme o tom a chutě k dílu!
Však opět ke krakovské vzpomíncel
Když jsem slyšela, jak náš Eduard byl
nadšen pro dolinu „Nad Pradnikem“, tázala
jsem se, jak daleko je tam a stačí-li dva dny.
jež mi z pobytu v Krakově ještě zbývaly.
„Stačí, rozhodně!“ zněla odpověď. „A my
vás doprovodíme. Eduard Jelínek provázel tam
naše krajanky, my provodíme krajanku jeho.“
Ujednáno, vykonáno. Byly dvě hodiny s po
ledne, když jsme se smluvili a o čtvrté se již
z Krakova vyjíždělo. Všichni se ovšem nemohl
zúčastniti. Cíl cesty leží za hranicemi v ruském
Polsku. Kdo neměl po ruce cestovní pas, neb
t. zv. „przepustky“ (pas na kratší dobu), nemohl
se výletu zúčastniti.
Já svůj pas měla, majíe tehdy namířeno do
Varšavy.
Z Krakova vyjelo se ve čtyři hod. odpol
kočáry. Na hranici haličsko-ruské byli jsme
o šesté. Tam jsme krakovské kočáry propustil
a přešli pěšky přes hranici. Na ruské strážni
obvyklá revise pasů, prohlidka zavazadel.
Čecho
Polák
Slovan
Pradnik
Jelínek
Polsko
Krakov
Varšava
25
article
Ostatně, zavazadel bylo mále. Každý mě
malý ruční kufřík. Ale prohlídka byla neoby
čejně důkladná. Mám zkušenost, že v pohra-
ničních velkých železničních stanicích, v Rusku.
na příklad v Granici, jsou zřízenci s prohlídkou
několika velkých kufrů dříve hotovi, nežli byl
zde s malým kufřičkem. Bylo nám do smíchu
s jakou důkladností vytahoval úřadník, velký
blondýn, každý kus prádla z kufříku a pro
třepával.
V měm kufříku nalezl ještě malinkou za
mčenou skřínku.
„Co je v tom?“ otázal se, šilhaje na mn
přes skřipec.
„Dynamit,“ řekla jsem žertem. Sama jsem
se ulekla, jak rychle sebou trhnul na zad.
Odemkla jsem skřínku a podala mu ji. Mumlaje
cosi o „hloupých žertech“, prohlédl obsah. Byly
tam ruské peníze a něco šperků. Vrátil m
skřínku, strašně se zaškarediv. Už jsem myslila.
že mne dále nepustí. Moji spolucestovatelé dá-
vali mně očima znamení, že jsem spáchala něco
neslýchaného.
Čekala jsem tedy napjatě, co se stane. Ale
přísný vykonavatel úřadní povinnosti byl velko
myslný. Pohrabav se ještě trochu v hřebenec
a kartáčkách, zavřel kufříky a vrátil nám pasy
Byli jsme v ruském Polsku. Několik se
kroků od hranice jest vesnička. Tam v jedn
chalupě najali jsme povoz do Ojcowa. Mezitím
co povoz čistili a koně zapřáhali, požádali jsme
o mléko, máslo a chléb.
Selka nám ochotně vše přinesla a začala
se vyptávati hned, odkud jedeme. Překvapil
mne, jak mnoho českých slov užívala. Mojí spo
lečníci mně vysvětlili, že polské nářečí v krajině
jest bohato českými slovy
Selka vyptávala se každého, odkud jsme
Když jí řekli, že já jsem až z Prahy, zavrtěla
hilavou.
„A mluvi se tam také polsky?“ zeptala se
Řekla jsem, že u nás se mluví česky. A tu
ona, abych jí něco pověděla po česku, jestli po
rozumí. Vyhověla jsem ráda a ona měl
upřímnou radost, že rozumí.
Rusko
Polsko
Praha
26
article
Bylo zapřaženo a chtěli jsme zaplatit. Ale
selka nechtěla přijmouti peněz. Ráda prý nás
uctila a je šťastna, že si mohla pohovořiti.
Zajímavo je, zde v ruském Polsku, nepo-
čítají dle ruské měny. Patnácti kopejkám říkaj
„zloty“ a na místě půl kopejky, říkají groš.
Nastoupili jsme další cestu v selském po
voze. Cesta z počátku samými poli. Minul
jsme úhlednou vesničku, pak osamělé chaloupky
a zase pole, luka a rovina. Ale čím dále, kra-
jia malebnější. A po chvíli šlo to již „přes
kopce a přes doličky“
Cesty jsou zde velice špatně upraveny
anebo vůbec neupraveny. Ba, místy vůbec cesty
není. Jede se po trávě, po kamení a písku, jal
právě matka příroda sama zařídila.
Od krakovské strany není dolina „Nad
Pradnikem“ pohodlně přístupna. S ruské strany
od Olkusza k Ojcowu jest cesta již upravena.
Dojeli jsme konečně k lesnímu úvozu, tak sráz-
nému, že jsme raději z vozu vystoupili a sešl
pěšky. Večerní mlhy začaly se již líně protaho-
vati mezi horami, když jsme sestoupili do do-
liny. Miloučké údolí, ohraničeno vysokými ska-
lami, na temenech zalesněnými. Útvar připo
míná České Švýcarsko. Údolím protéká hovorná
a bystrá říčka Pradnik.
V dolině „Nad Pradnikem“ pod malebnými
zříceninami hradu Ojcowského vznikla kolonie
úhledných vill a domků, vodoléčebný ústav, pří
větivý lázeňský dům a několik menších hötelo
Polsko
Olkusza
Švýcarsko
Pradniko
27
article
Četla jsem názvy: „Hötel pod Lokietkem“, „Po
Kazimierzem“, „Pod Zlota Góra“. My se ubyto-
vali „Pod Lokietkem“. Světnice jsou prostranné,
čisté, bez přepychu. Strava chutná, lidé úslužní
a zdvořilí, ceny mírné. Povečeřeli jsme venku
v besídce a po večeři šli jsme procházkou na
skálu, na níž se rozkládají zříceniny hradu
Ojcowa.
Noc byla hvězdnatá, zříceniny v nejasných
obrysech tajuplně nás vítaly. Usadili jsme se n
skále právě u hradu a začali rozmlouvati. Do-
stalo se mně zajímavého poučení o dějinách
hradu.
Nemohlo býti vhodnější náladové chvílel
Měsíce nebylo, jen hvězdy mdle ozařovaly
tichou, dřímající krajinu pod námi. Les, hové
si po parném dnu, silně oddychoval a lehýnký
vánek, vzdušnými prsty hladě kštice chvějících
se stromů, donášel k nám omamující vůni. Dole
kmitala světélka v oknech. Kolem nás jen
cvrčci měli slovo a svatojanské mušky svítily.
Lokietek
Kazimierz
Dole
28
article
Pán ze společnosti ujal se slova:
„Kdy Ojcow byl zbudován, o tom se ne-
zachovalo určitých zpráv. Nejstarší pověsť po-
chází z prvních let dvanáctého století. Jmenuje
se „Szezebrzyc i Wityslawa“. Vypravuje, kterak
za panování Boleslava Křivoústého stál prý se-
verně od Ojcowa skvělý hrad Ogrodzieniec. Na
zámku žila sličná Wityslawa. Otec její byl již
dávno mrtev a nedávno pochovala i matku. Umi-
rajíc, zasnoubila ji matka rytíři Piotru Szeze-
brzycovi, jejž Wityslawa vroucně milovala. Zů-
stavila svému jedináčku na vůli, kdy chce
svatbu slaviti. Až do té doby ustanovila deeři
poručníkem svého bratra Skarbimira, králov-
ského vévodu a hetmana.
Matka znala, bohužel, málo bratrovo srdce.
Byl hrdý, popudlivý a ukrutný. Pro svoji smě-
lost a odvahu těšil se dlouho králově milosti.
ale naduživ jednou své moci, ztratil přízeň pána
svého i svých poddaných. Ke své sestře do
hradu Ogrodzienca přijižděl zřídka, ale jednou,
několikrát vyzván, přijel přec , poznati krásnou
svoji svěřenku.
Wityslawy neviděl od její dětských let. Po-
divil se nemálo její spanilosti a nedbaje pokrev-
ních svazků, zahořel k ní láskou. Odjel však,
nesvěřiv se svými pocity matce, ani dceří. Ne-
trpělivě očekával sestřinu smrt. Dlouho nečekal.
Záhy přicválal k němu posel z Ogrodzienea se
zprávou, že paní hradu skonala a dcera že h
Ojcow
Boleslav křivoústý
Skarbimira
Ojcow skvělý hrad
Piotr Szez