ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 d3ca3010-668c-11dc-9737-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 31 celkem · entity: person 130, org 28, place 45, work 29
1 masthead
18. února 1900.
2 masthead
I. Přiloha „Národních Listn“
Přiloha národní Listn
3 masthead
k čislu 48.
4 masthead
Strana 13
5 article Škoiská hlídka.
Škoiská hlídka. Studie o našem školství obecném. Jazyk mateřský ve službách ideje národnostní. Není potřebí, dokazovati, jaký význam m pěstování jazyka mateřského pro myšlenku ná- rodní. Vždyť samo trvání naše a všechen vývoj naší společnosti je dokladem naprosté pravdivo- sti Jungmannovy výpovědi: »Jazykem jedno živ jest národ; foho smrt, jeho záhuba.« A všichni vrstevníci tichého genia našeho byli těhož přesvědčení a smýšlení. Vizme z hich zspoň trojíci, které v poslední době celý náro český vděčně holdoval. Palacký v Idei státu Rakouského (1865) důrazně vykládá: »Vzdě- lání mysli bez vzdělání řeči jest holý ne- smysl, a ušlechtění jazyka jest pod- mínkou ušlechtilejšího života duchovního. I po névadž povinnost bývá spolu matkou práva, tedy my, majíce povinost, vzděláv ati ja zyk svůj, kteréž povinnosli nikdo nás sprostiti nemůže, máme i právo, činiti tak, a nikdo nemá protiviti se tomu, ani klásti nám v tom překážky.« — Čolakovský byl po celý život svůj horlivým pěstitelem a zárlivým stráž cem ryzí mluvy české, kterou v Růži stolisté k bujnému oři ušlechtilé úrody přirovnával proslovil dosud pozoruhodné Myšlenky o vzdě- lávání jazyka mateřského (1852) a, zvláště vyšt ším stavům pěči o něj poroučel: »Každý sa mostatný a znamenitější národ má právo ke své vlastní literatuře, t. j. ku vzdělání. svého jazyka — propovídá souhlasně s Palackým — bez něhož ani vzdělanost ducha nemůže se uvažovati za vlastní, podstatné a národní jmění e Čelakovský dále jasně vykládá vlastní význam mluvy jako prostřednici myšlenek: »Jestliže každý vzdělaný člověk bohatství rozumu svého výše cení nežli jakékoli toho světa zboží. jakž medle možná nevážití sobě i toho, či po- moci my poktady ducha odevzdáme ji ným, naší vlasti, potomstvu, se všemi ušlechti lými vlastnosti srdce svého ? . ..
Jungmannův Palacká Idei Čelakovský
6 article
Slova vlastenecké mluvy příváději nám vždy na mysl vše to, co nejblíže se týká na šeho srdce, samé milostné předměty. Těmito slovy dostávají myšlenky naše vý- razu živějšího, určitějšího, a co nade všecko. my se jim učíme od rodičův, přibuzných a přátel — každý zvuk potřásá srdcem našim.« — Plný význam mateřské mluvy objasnil již Ša- fařík, jenž v práci O provedení stejného práva českého i německého jazyka na školách českých (1848) proslovuje se s velikou jasnosti, a vzácnou hloubkou: »Národ, jako člověk jedno- tlivý, řeč sám sobě netvoři, ale nalezá ji v tom okamžení, když probuzené těkavé jeho vědomí dosáhne potřebné a ustálené usedlosti a začne o sobě rozjímati. Od tě chvíle jest mu přiro zený, přistvořený jazyk dán za přirozenou půdu k veškerému rozvijení a síření své vědouenosti, kteroužto s opatrným používáním svobody jen vzdělávati a do nedonce zdokonalovati má.
7 article
Jazyk není toliko nejdůležitějším a nejnevyhnu- telnějším zdrojem ducha: jazyk jest duch sám v nejvyšším svém vtělení, v nejčistším svém zjevení. Duch netvoří jazyk, ale tvoří se v jazyku a s jazykem; oba jsou jako těloa duše v posledních a nejhlubších základech svého sjednocení nevystihlí, nad nimi jako nad největším všech zázraků jen žasnouti lze Jazyk však jest zároveň vědomí národu, jest čarovně mocný svazek, jenž dítě k matce, bratra k bratru, rodinu k rodině váže a je všecky v národ, to jest v lidskou společnost spojuje, kterážto jako taková schopna jest, aby žila v duchovním obcování živol uvě- domělý, usazený a veliký. Jen souhlásnými zvyklostmi v mluvě i ve mravech vzrůstá mezi lidmi trvalé stovaryšení, jež jest zakladní pod- minkou vší vzdělanosti; jen ve vtělení ducha národního žije duch člověčenský. Číště lidské dá se jediné národním dosíci ... Ve smyslu tomto nejsou sice jazyk mateřský a národnost jako takové účelem našeho vyššího života : ale jsou přirozený a nevyhnutelný prostředek k vy- hledávání nejvyšších a nejsvětějších účelů života duchovního a mravního zdokona lovánl«
8 article
Je patrno, že již naši duchovní buditeli jazyk mateřský kladli za téměř tofožný s myšlenkou ná rodní, a toto přesvědčení slalo se tak říkajíe druhou přirozeností českého učitelstva už v oněch minulých dobách. Proto již od let čtyřicátých naši učitelé počali jazyk český ve školách obecných a zvláště hlavních velice horlivě pěstovati, zejmena pak úsilné učení mluvnici a pravopisu bylo v duchu doby. Dobré výsledky v mluvnici a pravopisu (počtech a krasopsaní) byly hlavním znakem dobré školy, a také rozhodovaly ve veřejných zkouškách. Sice žactvo nemělo v rukách po dlouhou dobu zvláštních učebnie a především venkovským školám za jedinou pomůcku sloužila professora Kliky Přehledná tabulka k ohýbání českých jmen (1862); nechávala se tak dlouho na stěně viseli, až se rozpadla a byla vystřídána mluv- nicemi s takovým bohatstvím materiálu, že s ním měli ještě v letech sedmdasátých co či- niti učitelé v obnovených ústavech učitelských — nieméně výsledek všech mechianisujících »melhod« lé doby byl rozhodný: žáci pravo- pis a mluvnici měli nejenom na tabulkách a v knihách, ale také v hlavách a rukách, ten- krát nebyly tyto discipliny žádnou »palčivou otázkou«. Sloh po dlouhá léta obmezoval se na diktando, především z naučeni víry a mravův evangelií, jeho vrcholem namnoze byla kvitance. pěstovaná hlavně v opakovacích hodinách.
Klik
9 article
V letech sedmdesátých nastal v pěs továnl nauk jazykových značný obrat, jenž přiveden byl především Naukami mluvnickými, vydaným c. k. knihoskladem spolu s novými Čítankami od Šťastného, Lepaře a Sokola. Veliký pokrok nastal v učení čtení, jež znamenitě usnadněno a jemuž nové Čitanky podaly co do obsahu rozmanitější a slovesným vypravením mnohem vyspělejší články. Nauky mluvnické pak všecko učení znamenitě usnadnilytím, že učivo lépe na stupně rozdělily i dále na každém stupni je učlenily, o příklady je opřely, úkoly je do- ložily, dedukci nahradily indukcí. Za Naukam dostavily se čelné sbírky úkolů slohových a pí semnosti jednacích. Na stěnách světnic školních objevily se nové, valně zjednodušené tabele V tom směru dosti rychle vyvíjelo se vyučo- vání jazykové napořád také v letech osmdesá
Šťastný Lepař Sokol
10 article
tých, majíc pevnou oporu v ustanoveních úřad ních, jež na ně kladla zvláštní důraz. V Čechách jazykové vyučování znamenitě podporoval vliv proslulého Lindnera, jenž již roku 1878 do svého Všeobecného vychovatelství položil kapitolu novou, významu mluvy věnova- nou (Přirozený vývoj dítěte pomocí mluvy) a důraz položil na čelbu mládeže (v kapitole Vliv čtení na chovance). Nedocenčný náš duševěde Jan Kapras upozorňoval, kterak Řeč mateřská orgánem školy obecné a znakem národnosti (1883), a Lindner v badání O vývoji ducha na základě mluvy (1884) dospěl týchž výsledk jako Šafařik: »Každý národ pokládá svůj ná- rodní jazyk za svaté palladium své národnosti, jež hájí jako svou vlastní bytošt na život smrt, dobře věda, že se svým jazykem žije s ním umírá ... Národní jazyk jest živým nevystihlým proudem, do jehož lůna celý národ veškeré projevy svěho duševního života snáší.« Z Moravy pro zvelebování jazyka mateřského velmi účinlivě působila proslulá dvojíce Bartoše a Kosiny. V letech devadesátých nastal u všem vy- učování jazykověm obrat nový. Dostavila se s kepse v názorech dosud platných o vnitřní hodnotě a vychovatelské ceně mluvnice a o po- vaze cviků slohových — tato skepse rozšířila se ponenáhlu na celý širý obor vyučování ja- zykového, a nyní prožíváme již krisi.
Lindner Kapras Bartoš Kosina Čechy Morava
11 article
Přibývá z toho oboru napořád knih a kní žek a knížeček a pojednání v časopisech učitel- ských, stále větší jest rozdíl mezi tím, co uznává potřebným, ano nutným, zkušené po- kročilé učitelstvo, a k čemu nutká praxi školní trádice a osnovy úřadní. A nikde neviděti vý- chodu ze směsi názorů, pokusův, příkladův vzorů! Všecky dosavadní Mluvnice pro školy obecné a měšťanské od správců jsou zavrho- vány se stejnou rozhodností, jako dosavadní cviky slohové a téměř všecka literatura pro mládež; jsou sice jisté závody v kritisování popírání obecným znakem naší doby, poku však kritika obrací se k nynějšímu stavu vyučování jazykového, nelze popřiti, že jest, bohužel, odůvodněna. A žádná auktorita neum nebo nechce stišiti toto rozbouřené moře ná- zorů; zemský úřad školní stále trvá v dědičné již nehybnosti a neplodnosti; zejmena k ruchu pro zvelebení vyučování jazykového chová se jednak odmítavě, jednak nerozhodně, jak dovo- díme ještě z jeho posledních osnov učebných pro školy v království. Rozumí se, že zevrubné kritické vylíčení všech časových otázek pěstování jazyka mateř ského může býti předmětem jen odborného ča- sopisu, na př. Paedagogických rozhledův, my tu upozorníme jenom na nejnápadnější zjevy ve kterých je potřeba, krisi urychliti, poněvadž se stanoviska myšlenky národní nemůže nám býti lhostejno, že jazykové vyučování již dlouho trvá na stupni nejistoty, pochybností, sporův pokusů.
12 article
Není nezajímavo poznati, kterak nynější krise u vyučování jazykovém byla přivedena také vyučováním jazyku německému, je- muž druhdy české školy tolik času a práce mu- sily věnovati — až do r. 1871 měly české školy prvopočátečné k disposicí 29 učebnic češtiny 35 učebnic němčiny, která dosud jako »druhý jazyk zemský« předčasné do škol českých s Pěstovala se tehdáž mluvnice německá ve smyslu K. F. Beckera (Organismus der deutschen Sprache 1827) jen jako užitá logika, po slo- vech R. J. Wursta jako jazyková myslověda (Sprachdenkenlehre 1836); neboť Beckerov Grammatika z r. 1842, s tohoto jednostranněho stanoviska zpracovaná, přes všechen odpor školy historické, vyznačené slavným J. Grimmem, roz šířila se nesmírně, a Wurstem uměřena i pro jednotlivé třídy skolní; vliv Becker- Wurstovštiny byl tak nesmírný, že ještě počátkem let osmde- sátých, kdy působila škola mladogrammatická která na psychologickou stránku soustavy jazykové důraz položila, vyšlo menší Sprach- denkenlehry Wurstovy 72. vydání! Jakého divu, že tento logieký ráz vyučování jazykového pře- šel i do Mluvnie jazyka českého, kterých po r. 1871 velmi rychle přibývalo, a že stal se tento ráz vlastním všemu vyučování jazykovému na obecných a měšťanských školách českých.
K F Becker Wurst Beckerov Grammaticus J Grimm Becker Wurstovština Wurstův
13 article
Avšak již v lětech osmdesštých česko školni mluvnicí, takto vývojem čtyřicetiletým ustálenou, počal v pochybnost bráti svou dobou vlivuplný ředitel pražského ústavu učitelského Jan Lepař, jenž zvlášť rozhodně pro opravu školní mluvnice vystoupil na velkých sjezdech učitelských v Praze r. 1880 a v Brně r. 1883. N pražském sjezdě četnými příklady Lepař dovodil: »Pokud nauka o větách nebude pohlížeti na věty tak, že by se řídila i tím, co o soudech vykládá logika; dokud nebude pohlížeti též na to, co psychologie v přičině vzniku pojmů, soudů, o spojování jich atd. vykládá: dotud bude nauka o větosloví ve všech gramatikách více méně nejasná, s logikou i s psychologiiv odporu, a bude pokulhávati, a dotud bude tak větoslavné učení na obecných školách velmi obtížným.« Na sjezdě brněnském opět při- klady Lepař dokázal potřebu, omeziti školn učivo gramatické a to vyloučením všeho, co- koli je nad chápavost ditek, co zbytečného jes pro neužitečnost svou, co i mezi odbornýmí znale jest sporného, co (v četbě) ušlechtile nebavía mysl dítek neušlechťuje a cokoli je nespráv- ného, Kdyby dnes, po 17 letech, tyto opráv- něné požadavky Lepařovy byly skutkem učiněny. nemohly by děti škol měšťanských tahati se s knihoskladní Učebnicí jazyka českého pres 4 decimetru tlustou a přes 1s kilogramu (více než 570 gramů) těžkou! Nepůsobily však výtky
Lepař Lepařův Praha Brno ústav učitelský gram
14 article
Lepařovy ani v knihoskladní Nauky mluvnick pro školy obecné, které i v nejnovějších otiseích vyhověly jim měrou velice nepatrnou Ale hluboký a trvalý byl povšechný dojem a účinek oněch i dalších výkladů Lepařových; soustava české mluvnice i se stanoviska logiky, i se stanoviska psychologie i se stanoviska me- thody byla v učitelstvě uvedena v pochybnost A r. 1890 objevila se proslulého jazyko- zpytce J. Gebauera Mluvnice česká, jež celou řadu běžných tvarů rozhodně odsoudila, řadu stávajících vzorů jednak vyměnila, jednak roz- hojnila, též tradici a živý jazyk obecný v jejich práva uvedla — tím vším dosavadní obsah hesla mluvnice školní také se stanoviska vědy jazykové v pochybnost uvedeny a namnoze i vyvraceny. tlačí.
Lepařův J Gebauer
15 article
K pochybnostem o oprávněnosti dosavad- ního pěstování tvarosloví a skladby v našich školách přistoupily pochyhnosti o veškerém dosavadním směru a obsahu učby a evičby ja- zykové. Začalo se vytýkati právem, že jednak s četbou se ustupuje přílis do pozadí oproti mluvnici a pravopisu, jednak že úkoly slo- hové pracují se stereotypně, dle šablon, me- chanicky, především písemně, s přepisováním do »čistých« sešitů pro inspektora školního, že skoro již se neuznává hodnota slohových úko- lův ústních, hotovosti v řeči, která přece daleko potřebnější, než tak četné slohové úkoly, psané beze zřetele k potřebám života skutečného,že odtud sloh nedbá samostatnosti a samočinnost žactva, není pěstován ve prospěch a pro sku- tečnou potřebu jeho, než pro zálibu a pohodl orgánů dozorčích, kterým hodinová povrchn prohlidka haldy úkolů písemných druhdy nahra žuje vícedenní důkladnou inspekci. (Dokončení.)
16 article Kronika kulturní a společenská.
Kronika kulturní a společenská. Krása je pravda, pravda je krása Keats. a l Apoštol náboženství krásy. Největší muž nynější Anglie zesnul minulý měsíc v tichém zákouti venkovském, ve ville Conistonu, v sídle, obklopeném ladnými krásam lesů a zahrad, luk a uvnitř vyzdobeném nej vybranějšími skvosty uměleckými, mezi nimiž byly i malby Turnerovy a Rossettiovy. Krásaa harmonický poklid vládly v tomto útulku věl kého snilka, umělce a myslitele, jímž byl John Ruskip. Zdá se, jakoby se sřítil jeden ze tři mo- hutných sloupů, na nichž spočívá intelektuální a mravní svět moderní, neboť Ruskin je vedle Tolstého a Nietzscheho největším učitelem a vy- chovatelem našeho intelektuálního světa. Tolstoj hlásal náboženství soucitu a kře sťanství, Nietzsche vyvolal oslnivě zdivočelý pyšný kult síly, Ruskin pak byl apoštolem krásy Jeho učení filosofické a sociální mělo velký vliv na společnost anglickou i na celý vzdělaný svět Byl jedním z velkých, geniálních inspirátorů lidstva.
Krása Keats Turnerův Rossettiův Ruskip Ruskin Tolstý Nietzsche Tolstoj Anglie
17 article
Jeho práce nebyla destruktivní. Nekácel modly, nezvracel, co bylo před ním, nebyl du- chem revolučním jako Tolstoj, ani anarchi- stickým jako Nietzsche nebo Ibsen, byl pouze velkým rozsévačem myšlenek, nadšeným, zaní- ceným apoštolem náboženstvi, jež mělo vněsti krásu do všednosti a ošklivosti našeho života blahobyt, dobro do bídy a utrpení pracujících Nejdříve budoval smělé a jasné chrámy umění a krásy, ale neutkvěl v povýšenosti aristokrata duševního, žijícího kráse, naopak, sestpupil do nejnižšího rmutu života, šel mezi proletáře a věnoval všechny milliony, zděděně po otc i získané svými knihami, svým podnikům, n mnoze paradoxatním, ale svrchovaně ušlechtile ideálním, jimiž chtěl luštiti otázku sociální. V té Anglii ohyzdných měst fabrických, v té špinavé, začmoudlé Anglii vyvstal největš blouznivec Krásy, a v té Anglii kramářské, so becké, hrabivé, mamonářské ovládl všechny mysli nejnadšenější idealista altruismu . . .
Tolstoj Nietzsche Ibsen Krása Anglie
18 article
Život tohoto muže, o němž Tolstoj řekl, ž byl jedním z největších duchů našeho stoleti byl krásný, harmonický. Narodil se roku 1819 v Londýně. Jeho otec, získavší velké jmění ob- chodem, vášnivé miloval přírodu a umění. Ce- stoval po krásných krajinách a navštěvova musea a gallerie. A tak Ruskin již jako hoch poznal kouzlo švýcarských Alp, jež měly n jeho duši takový opojný a hluboký vliv, jak asi na všechny poety romantické od Byrona až k Slowackimu a Lamarlinovi, poznal též Italii. Cestami, přímým stykem s uměleckým pamálkami evropských měst a museí, již v útlém mládí nabyl všestranného vychován uměleckého. Při tom byl (éž velmi vážně vy chováván nábožensky. Chtěl se státi pastorem Ale věnoval se studiu malířství a chtěl obhájit zneuznaného krajináře Turnera, který nyní je stavěn do první řady malířů stoletI. Tak vznik základ Ruskinova velkého a znamenitého díla »Moderní maliři«, jež v několika dílech vychá zelo až do roku 1760. Sladká, najvní, ideáln něha mladých šidin Giottových a Ghirlandajo vých podmanila si tak cele mladého estetika. roztrpčeného ohyzdností a nevkusem 19. stolel a tak se stal Ruskin bojovným hlasatelem pre- rafaelismu a idey, jež věstil svým výmluvným a zářivým slohem, doplňovali svými rozkošnými někdy naivními, někdy raffinované vyumělým obrazy Millais, Hunt, Rosseti, Marris, Burn Jones a j. Pro svou kritičkou kampaň získa nejmoenější tribunu v sloupeích »Times«a v »Quaterly Review«.
Tolstoj Ruskin Byron Slowacki Turner Ruskinův Giottův Ghirlandajo východ Millais Hunt Rosseti Marris Londýn Alpy evropský město Burn Jones Quaterly Review Italia
19 article
R. 1849 vydal Ruskin »Sedm lamp arch tektury«, r. 1851 »Kameny benátské«, jednu ze svých nejslavnějších knih. Již tehdy připra- voval se pro svou pozdější sociálně politickou roli, neboť roku 1854 stal se v Mauricově »Working Men's College« učitelem a po čtyři léta vykládal dělníkům a řemeslníkům umění malířské a kresliřské. Sensaci způsobila r. 1857 jeho přednáška: »The political. economy of art.« Po vydání »Moderních maliřů« věnovalse svým sociálním a mravním touhám, jeho spisy nabývaly vždy více rázu vlsionářsko mystíckého který se vyjadřoval již v titulech symbolickýchi »Poklady krále«, »Zahrady královny«, »Věne z divokých oliv« a v knihách těch šířil své názory umělecké, kulfurní, sociální, své náhledy o vychování, ženské otázce, vychování umě leckém, o emancipaci dělnictva. Hlavním jeho sociálně kritickým dílem je osmidílný spis »For clavigera«. Od r. 1870—1879 a od roku 1883—1884 byl professorem krásných uměn na universitě oxfordské. Zabýval se stále různými podniky, jež měly v praktický život uvésti jeho ideální před stavy. Založil St. Georges Company, kde chtě uskutečniti všechny své reformy zemědělské průmyslové a vychovávací. Ruskin zasel ve svém náboženství krás jež mělo lidstvu přinési zladnění a zušlechtění života, až do zarputilého, podivinského odporu proti všem technickým vymoženostem moder- ním. Nenáviděl továrny a železnice. V jeho velkolepém závodu vydavatelském, kde tiskl své knihy, a který byl položen v příjemné krajině uprostřed zahrad a luk, musily se všechny
Ruskin Mauricův Stanislav Georges Working Mena ' s College Company
20 article
práce provádět ručně a knihy se směly dovážel do Londýna na vozech, nikdy ne po železnici Nejkrásnějším rysem povahy tohoto genišl- ního muže byla jeho dobročinnost. Tvrdí se že již rozdal čtyři milliony. V životě Ruskinově je bolestná opisoda sin timni. Velmi mlád oženil se Ruskin, ale jeho poměr k manželce byl velmi chladný. R. 1852 navštívil jej jeho přítel, malíř Millais, který mě portretovat paní Ruskinovou. Obraz Millaisův »Hogenotšti milenei« byl výsledkem této n vštěvy. Paní Ruskinová a Millais milovali se sku tečně. Ruskin se obětoval jejich lásce. Nepro- nesl ani slova liněvu a postaral se, aby umož nil rozloučení svého manželského svažku. Rok 1855 Millais oženil se s bývalou paní Ruski novou, jejíž první manž 1 byl přítomen př svatbě. — — Posledních patnácte let svého života prožií Ruskin v úplné osamělosti a odloučenosti od světa. V. I.
Ruskinův Ruskin Millais Millaisův Hogenotšť Ruskinová Londýn Nepro Ruski nova
21 article
X Ohrožení starého židovského hřbi tova. Domnívali jsme se právem, že starý hřbitov židovský, jedna z nejproslulejších nejoriginálnějších památek Staré Prahy, bude úšetřen assanací a též původní plány assanační utvrdily nás v tomto domnění, neboť červená čára nových linií ulic zabrala jen nepatrný průh hřbitova, jenž jinak měl zůstati netknutým a měl býti ponechán své snivé odumřelost uprostřed města. Nyní však při provádění svých assanačních projektů přisťupuje obec pražská k vyvlastnění starého hřbitova židovského, aby mohla zrušiti ulici Sanytrovou a přičlenit k území pily Lannovy, kde mají býti postaveny budovy veřejné i soukromé. Dle toho má být ze židovského hřbitova zabrána velká plo cha 1833 m2, takže bude z velké čásli zni- čena jedna z nejzajímavějších památek praž- ských, jíž se tolik obdivují cizinci a zmizí též průbledy na Lelnou a Hradčany, otovirajicíse ze Starého města přes židovský hřbitov, nebot budou zastaveny. K tomuto novému vandalství
Lannův Praha Hradčany X ohrožený m 2
22 article
obce pražské není nutné příčiny, neboť lze při měřenou, jinakou úpravou území za Rudolfinem docíliti, aby se nerušila Sanytrova ulice a též starý hřbitov židovský zůstal co možná ne- tknutý. Zemský sněm r. 1897 usnesl se do- poručiti obei pražské, aby hle děla okrslek assanační upravit tak, by starý hřbitov židovský zůstal nedotknut. Ale městská rada, která bagatelisuje celé české veřejné mínění nedbá hlasů, žádosti a výstrah české inle- gence, nerespektuje též zemský sněm a bez důvodů chce ničit opět jednu z památek praž- ských. Nyní nezbývá leč obrátiti se k c.k mistodržitelství, aby zakročilo proti tomuto zá- měru obce pražské se zřetelem k § 4. zákona assanačního a poněvadž k vyvlastnění hrbitova židovského není zdravotních důvodů. Klub přáteí Slaré Prahy uehopil se již přiměřené akce v tomto směru a bohdá bude zachován ten starobylý, bizarrní kout pražský, a nebude snad nutno jej ani škrtat z »Bedäckrů«, kde je ozna- čen dvěma hvězdičkami jako starobylá památka a kuriosita prvního řádu.
Sanytrův Slarý Praha
23 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Athletika a sportovní hry- ** Dnes v neděli odehrán bude na hříšti S. »Slavia« na Letné konečný zápas o mistrovství II. třídy mezi B team »Slavia« a T. K. »Olympem . Zápas tento, první v jarní saisoně, bude velmi za- jímavý a napínavý, neboť obě mužstva vykazuj pěknou hru. ** Training v lehké athletice zahájen athletickém klubu »Sparta« ve čtvrtek dne 15. únor v jízdárné Meisnerově v Panské ulici, za hojného účastenství členů. V nových členech dostalo se klubu nadějných sil pro letošní sezónu a přineseme v příštích zprávách záznamy o postupu výkonů v trainingu Kdo by se o zmíněný training zajímal, nechť dostavi se v pondělí, ve čtvrtek neb v sobot večer o 8. hodině do Meisnerovy jízdárny, kde bude přátelsky uvítán. Pro neděle odpoledne tamtéž pořádat se budou interní meetingy s přístupem veřejnosti. ** Valná hromada athletického kubu »Sparta« před krátkým časem konaná, poskytla obraz klu- bovní činnosti, kterou ve svém oboru co do úspěchů na závodištích řadí se klub tento v popředí k ub českých. Místnosti jedva stačily návalu členstva, kterése zájmem sledovalo obšírné zprávy jednotlivých funk- cionářů, z nichž zvláště uvésti dlužno zprávu tajem- níka pana Václ. Rudla a zprávu náčelníka pana Rud.
Meisnerův Václ Letná Olymp panská ulice Slavia B team Sparta Meisnerův jízdárna
24 article
Rudla. Oba pánové pojednali dopodrobna o činnosti klubovní, vzpomenuvše též aféry, která do jisté míry záměry klubu mařila. S povděkem zaznamenány imposantní úspěchy závodníků na dráze závodní v běhu a na kole, kde celkem dobyto 165 cen; z teho je 20 čestných, 8 mistrovství, 7. prvních, 35 druhých a 30 třetich, výsledek, jakým v tomto souslátí sotva jiný klub vykázati se může.
Rudla
25 article
Vydávání klubovního Věstníku, zřízení jednolli- vých oddělení pod správou odborně zkušených cvi- čítelů, najmutí střelnice v Karlíně a pořízení růz- ného nářadí byly hlavní pomůcky klubové organisace. V klubu cvičena veškerá cvičení athiletiky, lehké těžké, cyklistika, football, lawntennis, šerm, jízda na bruslích, lyžích i na koni. Závody pořádány dvoje sice velké mezinárodní athletické dne 2. července v Praze Bubněch, při nichž vypsána mistrovství Čech v běhu na 100 y a 1 angl. míli, druhé dne 29. října též mezinárodní v Kolíně a sice mistrovství Čech v běhu přespolním na vzdálenost 10 km. Ve společ- nosti vystoupil klub neobyčejně zdařilým repre- sentačním večírkem dne 18. listopadu v salec vinohradského Národního domu, současně pořádána výstava dobytých cen, jakož i vydány klubové po- hlednice, představující vílězné štafetové mužstvo A C. »Sparta«. — Po zprávách funkcionářů následo- valy volby nového výboru a zvoleni jsou pro r. 1900 následující pánové: předsedou opětně V. Křeček I. místopředsedou K. Roztočil, II. místopředsedou J. Patočka, I. tajemníkem V. Rudl, II. tajemní- kem R. Gassr, zapisovatelem J. Křeček, poklad- níkem J. Ort, archivářem J. Petrák, bez funkce J. Rattich. Za náhrad. zvoleni pp. F. Trdlica, R. Schindler, V. Sus a MUČ. R. Žampach náčelníkem opětně R. Rudl, revisory účtů pp. H Tödl a R. Knüpíer, kapit. footb. J. Petrák Veškeré dopisy adresovali dlužno tajemníkovi p. v Rudlovi v Praze II, Hybernská ulice č. 8, dopisy »kopané« se týkající kapitánu Jos. Petrákov Praze II, Krakovská ulice 11.
V Křeček K Roztočil J Patočka rudnout R Gassr J Křeček J Ort J Petrák J Rattich F Trdlica R Schindler V Sus H Tödl R Knüpíer Karlín Praha Kolín R . Žampach Rudla v Praha II hybernský ulice Jos krakovský ulice národní dom Sparta Petrákov Praga II km
26 article
** Athl.footb, kroužek »Karlín« cvičí, pokud tomu počasí dovoluje, pravidelně v neděli odpoledne na cvičišti u Invalidovny kopanou. První dvě družstva jsou úplně sestavena pro veřejné zápasy v kopané, do třetího družstva přijme se ještě několik dobrých hráčů. Vyzvání na zápasy a dopisy vůbee přijímá pan Fr. Kosina v restauraci »u dělového kříže« v Karlíně. Známý český champion v běhu a lyžař Fr. Hron přihlásil se za člena téhož kroužku a hodlá z jara zúčastniti se společných pedestrian ských pochodů téhož kroužku. ** Athletický klub »Ctibore v Žižkově pře- sídlil se do nových místností v Žižkově, Palackého tř., hostinec »na Závisti«, kdež koná pravidelná cvi čení ve vzpírání břemen, v šermu a zápase ve velmí prostranném sále, vždy v pondělí, ve čtvrtek a v so botu od 8 hod. Tamtéž jest i možno novým členům se přihlásiti.
Kosina Hron Ctibor Karlín Francie Žižkov Palacký třída Athletický klub
27 article
Šerm. * Šermířský klub »Mikuláš Dačick z Heslova« pořádá koncem března šermíř- skou akademií v Hoře Kutné, ve městě kde působil a zemřel Dačický. Pod protektorátem městské rady utvořil se v Kutné Hoře komitét, jenž zahájil již potřebné kroky,by akademií touto čestně uctěna byla památka českého pána, jenž lid svěj věrně miloval a dobře kordem vládl. Výtěžek aka- demie věnován hude dobročinnému účelu. Vzhledem ku četným dotazům, klubu docházejícím, na něž nelze jednotlivě odpovídati, oznamuje výbor klubovní, že z Praby do Kutné Hory vyjede se společně. Bližši podrobnosti budou v čas uveřejněny. Střelba. * Z »Českého střeleckého klubu v Praze« sdělují se výsledky salonní střelby ve- černí dne 16. t. m. 9 střelců vystřelilo 450 ran na terč pevný 10kruhový a terě lovecký 6kruhový. Nej- lepší polažky po 5 ranách na terči 10kruhovém. P Dlouhý Pokorný 46 krubů, Wagner 41 kruh, Krátký 40 kruhů; na terči loveckém 6 kruhů: Pp. Krátký 23 kruhů, Svoboda 20 kruhů (6). Wallé 20 kruhů (4). Pistolí střilel než p. Walló, docíliv v 5 ranách na 10 kruh. v terči 34 kruhy. Ten i onen mladší člen pokoušel se sice srovnati se s pistolí, než obávaje se, by nepřekonal »illustrissima«, po případě i se značnějším poplatkem za ránu, ponechal brzo pole jediné championu »Čes. střel. kl.« Přijati byli dva novi členové. Příští střelba v pátek. 23. to m. o. 8. hod. večer v místnostech klubových »u Štajgrů«.
Dačick Heslův Dačický Střelba Pokorná Wagner Krátká Walló Kutná Kutná hoře Kutná Hora Praha šermířský klub
28 article
Automobiilem. ** První pražský automobilní klub pro království české. V sobotu dne 10. února svolána byla v klubových místnostech v restaurantu páně Kolářově první řádná schůze, jejímž účelem bylo zvolení a sestavení výboru. Po důkladně úradě zvo- leni tito pánové do výboru i přijali jim přikázané funkce: Artuš hrabě Aichelburg předseda, Frant. Klubal I. místopředseda, JUDr. Josef Sládeček II. místopředseda. MUDr. Stanisl. Černý I. jednatěl, Antonín Panuška II. jednatel, Josef Tomáš e pokladník, Jan Adam archivář, J. Čížek, En Elhenický, Ant. Reissenzahn a architeít Edv. Socho r. Funkci revisorů přijali pp. J. Hamer- ník a J. Kolben. Přísedící čestného soudu pp. A. Hrdlička, vrchní rada zemského soudu, Eugen Lederer. J. V. Sommerschuh a J. Votruba. Po vykonané volbě referoval pan JUDr. Sládeček o vídeňském automobilním klubu, načež předneseny některé návrhy. Usneseno zejmena konati členské schůze v naznačených místnoslech každou sobotu o 8. hodině ve erní, jakož i stanovena definitivní výše příspěvku na 60 korun pro první rok i se zápisným. Clenské přihlášky a jiné dotazy řízeny buďlež na auto- mobilní klub v Praze v Celetné ulici, Kolářův restau- rant. 1913/200. Šachy- Čís. 59. Dopisy budtež adresovány na redakci „N. L. “ (šachy) Úloha číslo 143. Jan Kotrč a P. Karel Traxler v Praz
Kolářův Artuš Aichelburg František JUDr Sládeček MUDr Stanisl Panuška Josef Tomáš Jan Adam archivář J Čížek Elhenická Antonín J Kolben A Hrdlička Lederer Sommerschuh J Votruba Kotrč P Traxler Hamra Praha Celetná ulice Praz pražský automobilní klub
29 article
Bílý začne a dá 3. tahem mat. 1re Partie čís. 134. Španělská hra. Hrána korřespondencí r. 1899—1900 Černý: Julius Brach Bílý: Bohuš Přikryl Brně. v Kroměříži 14. Jc3—a4! Vf8—e9 1. 62—e4 e7—65 15. Val—dí Sc8—f 2. Jg1—f3 Jb8—c6 Sf5—dz 16. g2—g4 3, Si1—b5 Jg8—fe Se7—fs 4. 0—0 Jf6xe4 17. f2— 4 lépe snad Še7—h 5. d2—d4 Sf8—-e7 18. Ddl—f3 Va8 —bs 6. Ddl—e2 Je4—d6 19. b2—b3 a7—a6 7. Sb5xc6 bTXKc6 20. c2—c3 Dd8—há 82 d4e5 Jd6—b7 a6—a5 9. Jb1—c3 0—o 21. f4—f5 22. Ve1—e2 Vb8 —b5 10. Vf1—el 23. Val—e1 Dh4—e7 Bílý hraje jako Pillsbur 21. e5—e6 f7Xe6 v užším matči téhož o 25. f5xe6 Sd7—cs cenu ve Vídní r. 1898. 26. Dí3—f7+ Kg8—hs Jb7—cs 11. Jí3—d4. Je5—es 27. Dírxe8+l.
Černá Julius Brach Přikryl Jb Brno Kroměříž Val h 5 Vídeň f 7 + kg Dírx 8 + l d 4 Sf 8 e 7 Sb 5 xc 6 bTXKc c 2 Jd 6 e 2 Vb
30 article
12. Sc1—e3 Ječxkdá Pan Přikryl ukončuje parti 13. Sesd4 d7—d5 energicky vedenou velice Dle našeho soudu nebývá elegantně. ve španělské hře postaven De7XKes 28. e6—e7 Sc8—dz pěšců na d5—c6 výhod- 29. Jd4—c5 Vb5xKc5 ným, pokud ještě pě- 30. Sdie5 Sísxce7 šec bilý na e5 nen 31. Ve25e7 De8 —g6 odstraněn, který h 32. h2—h3 h7—h5 černou značné tísní. Z to- hoto stanoviska považuje- 33. Ve7xd7 černý vzdal me f7-f6 za nejlepší taktiku. Zprávy ze světa šachového. Vanonymním korrespondeněnímtur naji petrohradském během prosince m. r. po- čatém a nyní ukončeném obdržel prvou cenu M. R. Blumenfeld s 12. druhou M. A. Sabelski s 10 a třetí P. B. Otto s 8 výhrami. Ukázkou přinášíme následu- jící partii: Bílý M. Šabelski, černý P. B. Otto. — 1. c2—e4 c7—c5 2. Jb1—c3 d7—de 3. f2—f4 Jb8—ce 4. Jg1—f3 g7—g6 5. d2—d3 Sf8—g7 6. Sf1—e2 f7—f 7.0—0 J8—f6 8. Je3—d5 Jf6)d5 9. e4)d5 Jc6—dt 10. c2—e3 Jd4f3 11. Se23 b7—b5 12. Vf1—el Va8—b8 12. Ddl—e2 Kes—f7 14. Sc1—e3 Vh8—s 15. Va1—dl Dd8—a5 16. a2—a3 Da5—c7 17. d3—dt c5—c4 18. b2—b3 c4Xb3 19. De2—b2 e7—e5 p0. f4e5 d6e5 21. Db2xb3 e5—e4 22. Sf3—e2 De7—56 23. a3—a4 a7—a6 24. Vdt—b1 Sc8—d7 25. Ve1—di Db6—d8 26. Se3—f4 Vb8—c8 27. at xcb5 a6b5 28. Db3—c2 Dd8—a5 29. Vb1—b3 b5 —b4 30. c3—c4! Sd7—a4 31. c4—e5 Sg7—f6 32. d5—de Kf7—g7 33. Dc2—c4 Sa4Xb3 34. De4b3 Ve8—ds 35. Db3—d5 Da5—a4 36. Sf4—e5 Da4—e8 37. Vd1—al Sf6Xe5 38. Vat—a7+ Kg7xh6 39. d4xe5 Ves—bs 40. Dd5—d2+ g6—g5 41. h2—h4 a černý se vzdal. Na 41..... De8—g6 42. h4Xg5— Dg6xg5 43. Va7Xh7+ a bílý dobude koně, na 41..... f5—f 42. hig5-- Kh6g5 43. Va7—g7+- Kg5—h6 4t. Dd2—f4— Kh6g7 45. Df1—f6 a mat ve třech ta- zích; na 41.... De8—g8 42. Se2—c4, s pokračová- ním jako po De8—g V turnaji „Petrohradského šachov klubu“ došlo v partii Lebeděv (bílý) — Seyboth (černý) k následujícímu postavení
Přikryl jít 7 Sdie Blumenfeld Sabelski M Šabelski Otta Dd Kh Lebeděv Seyboth e 5 Virginie Sf 8 g 7 b 5 12 Sd 7 Kf 7 Sf 4 e 8 37 g 7 +kg 5 c 5 Vb 5 xKc c 5 2 Sf 1 e 2 f e 2 Kesy f 7 14 c 7 c 5 c 4 18 e 7 jít 7 Vb Dd c 4 sa 4 Xb 3 4 36 kg
31 article
Biý pokračoval: 1. Ve2—c5 h7—h6; 2. f2—f g5—g1! (Černý má sice o střelce více, avšak vzdor tomu musi velmi obezřele hráti, aby se remise vy- hnul.) 3. f1—f5 e6f5 4. Ve5xf5 Vb6—b2— 5. Kd2—ci Vb2Xg2 6. Vf5 —a5 Vg2xg3! 7. Va5xas Vg3xe3 8. Va6a4 g4—g3 9. d4—d5 h6—h5 ! 10. Va5—a7- Kg7—f8! 11. Va7—a8+- Ve3—e8 a bílý se vzdal. — Na 12. Va8—a6 následuje g3—g 13. Vas—g6 Ves—e1 + a pak g2 — g0D.
Černá Vasa Virginie e 1 + f 8 Xg 2 6