1
masthead
18. února 1900.
2
masthead
I. Přiloha „Národních Listn“
Přiloha
národní Listn
5
article
Škoiská hlídka.
Škoiská hlídka.
Studie o našem školství obecném.
Jazyk mateřský ve službách
ideje národnostní.
Není potřebí, dokazovati, jaký význam m
pěstování jazyka mateřského pro myšlenku ná-
rodní. Vždyť samo trvání naše a všechen vývoj
naší společnosti je dokladem naprosté pravdivo-
sti Jungmannovy výpovědi: »Jazykem jedno
živ jest národ; foho smrt, jeho záhuba.«
A všichni vrstevníci tichého genia našeho byli
těhož přesvědčení a smýšlení. Vizme z hich
zspoň trojíci, které v poslední době celý náro
český vděčně holdoval. Palacký v Idei státu
Rakouského (1865) důrazně vykládá: »Vzdě-
lání mysli bez vzdělání řeči jest holý ne-
smysl, a ušlechtění jazyka jest pod-
mínkou ušlechtilejšího života duchovního. I po
névadž povinnost bývá spolu matkou práva,
tedy my, majíce povinost, vzděláv ati
ja zyk svůj, kteréž povinnosli nikdo nás
sprostiti nemůže, máme i právo, činiti tak,
a nikdo nemá protiviti se tomu, ani klásti nám
v tom překážky.« — Čolakovský byl po celý
život svůj horlivým pěstitelem a zárlivým stráž
cem ryzí mluvy české, kterou v Růži stolisté
k bujnému oři ušlechtilé úrody přirovnával
proslovil dosud pozoruhodné Myšlenky o vzdě-
lávání jazyka mateřského (1852) a, zvláště vyšt
ším stavům pěči o něj poroučel: »Každý sa
mostatný a znamenitější národ má právo ke
své vlastní literatuře, t. j. ku vzdělání. svého
jazyka — propovídá souhlasně s Palackým —
bez něhož ani vzdělanost ducha nemůže se
uvažovati za vlastní, podstatné a národní jmění e
Čelakovský dále jasně vykládá vlastní význam
mluvy jako prostřednici myšlenek: »Jestliže
každý vzdělaný člověk bohatství rozumu
svého výše cení nežli jakékoli toho světa zboží.
jakž medle možná nevážití sobě i toho, či po-
moci my poktady ducha odevzdáme ji
ným, naší vlasti, potomstvu, se všemi ušlechti
lými vlastnosti srdce svého ? . ..
Jungmannův
Palacká
Idei
Čelakovský
6
article
Slova vlastenecké mluvy příváději nám
vždy na mysl vše to, co nejblíže se týká na
šeho srdce, samé milostné předměty.
Těmito slovy dostávají myšlenky naše vý-
razu živějšího, určitějšího, a co nade všecko.
my se jim učíme od rodičův, přibuzných a
přátel — každý zvuk potřásá srdcem našim.« —
Plný význam mateřské mluvy objasnil již Ša-
fařík, jenž v práci O provedení stejného práva
českého i německého jazyka na školách českých
(1848) proslovuje se s velikou jasnosti, a
vzácnou hloubkou: »Národ, jako člověk jedno-
tlivý, řeč sám sobě netvoři, ale nalezá ji v tom
okamžení, když probuzené těkavé jeho vědomí
dosáhne potřebné a ustálené usedlosti a začne
o sobě rozjímati. Od tě chvíle jest mu přiro
zený, přistvořený jazyk dán za přirozenou půdu
k veškerému rozvijení a síření své vědouenosti,
kteroužto s opatrným používáním svobody jen
vzdělávati a do nedonce zdokonalovati má.
7
article
Jazyk není toliko nejdůležitějším a nejnevyhnu-
telnějším zdrojem ducha: jazyk jest duch
sám v nejvyšším svém vtělení, v nejčistším
svém zjevení. Duch netvoří jazyk, ale tvoří se
v jazyku a s jazykem; oba jsou jako těloa
duše v posledních a nejhlubších základech
svého sjednocení nevystihlí, nad nimi jako nad
největším všech zázraků jen žasnouti lze Jazyk
však jest zároveň vědomí národu, jest
čarovně mocný svazek, jenž dítě k matce,
bratra k bratru, rodinu k rodině váže a je
všecky v národ, to jest v lidskou společnost
spojuje, kterážto jako taková schopna jest,
aby žila v duchovním obcování živol uvě-
domělý, usazený a veliký. Jen souhlásnými
zvyklostmi v mluvě i ve mravech vzrůstá mezi
lidmi trvalé stovaryšení, jež jest zakladní pod-
minkou vší vzdělanosti; jen ve vtělení ducha
národního žije duch člověčenský. Číště lidské
dá se jediné národním dosíci ... Ve smyslu
tomto nejsou sice jazyk mateřský a národnost
jako takové účelem našeho vyššího života : ale
jsou přirozený a nevyhnutelný prostředek k vy-
hledávání nejvyšších a nejsvětějších účelů života
duchovního a mravního zdokona
lovánl«
8
article
Je patrno, že již naši duchovní buditeli
jazyk mateřský kladli za téměř tofožný
s myšlenkou ná rodní, a toto přesvědčení
slalo se tak říkajíe druhou přirozeností českého
učitelstva už v oněch minulých dobách. Proto
již od let čtyřicátých naši učitelé počali jazyk
český ve školách obecných a zvláště hlavních
velice horlivě pěstovati, zejmena pak úsilné
učení mluvnici a pravopisu bylo v duchu doby.
Dobré výsledky v mluvnici a pravopisu (počtech
a krasopsaní) byly hlavním znakem dobré školy,
a také rozhodovaly ve veřejných zkouškách.
Sice žactvo nemělo v rukách po dlouhou dobu
zvláštních učebnie a především venkovským
školám za jedinou pomůcku sloužila professora
Kliky Přehledná tabulka k ohýbání českých
jmen (1862); nechávala se tak dlouho na stěně
viseli, až se rozpadla a byla vystřídána mluv-
nicemi s takovým bohatstvím materiálu, že
s ním měli ještě v letech sedmdasátých co či-
niti učitelé v obnovených ústavech učitelských
— nieméně výsledek všech mechianisujících
»melhod« lé doby byl rozhodný: žáci pravo-
pis a mluvnici měli nejenom na tabulkách a
v knihách, ale také v hlavách a rukách, ten-
krát nebyly tyto discipliny žádnou »palčivou
otázkou«. Sloh po dlouhá léta obmezoval se na
diktando, především z naučeni víry a mravův
evangelií, jeho vrcholem namnoze byla kvitance.
pěstovaná hlavně v opakovacích hodinách.
Klik
9
article
V letech sedmdesátých nastal v pěs továnl
nauk jazykových značný obrat, jenž přiveden
byl především Naukami mluvnickými, vydaným
c. k. knihoskladem spolu s novými Čítankami
od Šťastného, Lepaře a Sokola. Veliký pokrok
nastal v učení čtení, jež znamenitě usnadněno
a jemuž nové Čitanky podaly co do obsahu
rozmanitější a slovesným vypravením mnohem
vyspělejší články. Nauky mluvnické pak všecko
učení znamenitě usnadnilytím, že učivo lépe
na stupně rozdělily i dále na každém stupni
je učlenily, o příklady je opřely, úkoly je do-
ložily, dedukci nahradily indukcí. Za Naukam
dostavily se čelné sbírky úkolů slohových a pí
semnosti jednacích. Na stěnách světnic školních
objevily se nové, valně zjednodušené tabele
V tom směru dosti rychle vyvíjelo se vyučo-
vání jazykové napořád také v letech osmdesá
Šťastný
Lepař
Sokol
10
article
tých, majíc pevnou oporu v ustanoveních úřad
ních, jež na ně kladla zvláštní důraz.
V Čechách jazykové vyučování znamenitě
podporoval vliv proslulého Lindnera, jenž již
roku 1878 do svého Všeobecného vychovatelství
položil kapitolu novou, významu mluvy věnova-
nou (Přirozený vývoj dítěte pomocí mluvy) a
důraz položil na čelbu mládeže (v kapitole Vliv
čtení na chovance). Nedocenčný náš duševěde
Jan Kapras upozorňoval, kterak Řeč mateřská
orgánem školy obecné a znakem národnosti
(1883), a Lindner v badání O vývoji ducha na
základě mluvy (1884) dospěl týchž výsledk
jako Šafařik: »Každý národ pokládá svůj ná-
rodní jazyk za svaté palladium své národnosti,
jež hájí jako svou vlastní bytošt na život
smrt, dobře věda, že se svým jazykem žije
s ním umírá ... Národní jazyk jest živým
nevystihlým proudem, do jehož lůna celý národ
veškeré projevy svěho duševního života snáší.«
Z Moravy pro zvelebování jazyka mateřského
velmi účinlivě působila proslulá dvojíce Bartoše
a Kosiny.
V letech devadesátých nastal u všem vy-
učování jazykověm obrat nový. Dostavila se
s kepse v názorech dosud platných o vnitřní
hodnotě a vychovatelské ceně mluvnice a o po-
vaze cviků slohových — tato skepse rozšířila
se ponenáhlu na celý širý obor vyučování ja-
zykového, a nyní prožíváme již krisi.
Lindner
Kapras
Bartoš
Kosina
Čechy
Morava
11
article
Přibývá z toho oboru napořád knih a kní
žek a knížeček a pojednání v časopisech učitel-
ských, stále větší jest rozdíl mezi tím, co
uznává potřebným, ano nutným, zkušené po-
kročilé učitelstvo, a k čemu nutká praxi školní
trádice a osnovy úřadní. A nikde neviděti vý-
chodu ze směsi názorů, pokusův, příkladův
vzorů! Všecky dosavadní Mluvnice pro školy
obecné a měšťanské od správců jsou zavrho-
vány se stejnou rozhodností, jako dosavadní
cviky slohové a téměř všecka literatura pro
mládež; jsou sice jisté závody v kritisování
popírání obecným znakem naší doby, poku
však kritika obrací se k nynějšímu stavu
vyučování jazykového, nelze popřiti, že jest,
bohužel, odůvodněna. A žádná auktorita neum
nebo nechce stišiti toto rozbouřené moře ná-
zorů; zemský úřad školní stále trvá v dědičné
již nehybnosti a neplodnosti; zejmena k ruchu
pro zvelebení vyučování jazykového chová se
jednak odmítavě, jednak nerozhodně, jak dovo-
díme ještě z jeho posledních osnov učebných
pro školy v království.
Rozumí se, že zevrubné kritické vylíčení
všech časových otázek pěstování jazyka mateř
ského může býti předmětem jen odborného ča-
sopisu, na př. Paedagogických rozhledův, my
tu upozorníme jenom na nejnápadnější zjevy
ve kterých je potřeba, krisi urychliti, poněvadž
se stanoviska myšlenky národní nemůže nám
býti lhostejno, že jazykové vyučování již dlouho
trvá na stupni nejistoty, pochybností, sporův
pokusů.
12
article
Není nezajímavo poznati, kterak nynější
krise u vyučování jazykovém byla přivedena
také vyučováním jazyku německému, je-
muž druhdy české školy tolik času a práce mu-
sily věnovati — až do r. 1871 měly české školy
prvopočátečné k disposicí 29 učebnic češtiny
35 učebnic němčiny, která dosud jako »druhý
jazyk zemský« předčasné do škol českých s
Pěstovala se tehdáž mluvnice německá ve
smyslu K. F. Beckera (Organismus der deutschen
Sprache 1827) jen jako užitá logika, po slo-
vech R. J. Wursta jako jazyková myslověda
(Sprachdenkenlehre 1836); neboť Beckerov
Grammatika z r. 1842, s tohoto jednostranněho
stanoviska zpracovaná, přes všechen odpor školy
historické, vyznačené slavným J. Grimmem, roz
šířila se nesmírně, a Wurstem uměřena i pro
jednotlivé třídy skolní; vliv Becker- Wurstovštiny
byl tak nesmírný, že ještě počátkem let osmde-
sátých, kdy působila škola mladogrammatická
která na psychologickou stránku soustavy
jazykové důraz položila, vyšlo menší Sprach-
denkenlehry Wurstovy 72. vydání! Jakého divu,
že tento logieký ráz vyučování jazykového pře-
šel i do Mluvnie jazyka českého, kterých po
r. 1871 velmi rychle přibývalo, a že stal se
tento ráz vlastním všemu vyučování jazykovému
na obecných a měšťanských školách českých.
K F Becker
Wurst
Beckerov Grammaticus
J Grimm
Becker
Wurstovština
Wurstův
13
article
Avšak již v lětech osmdesštých česko
školni mluvnicí, takto vývojem čtyřicetiletým
ustálenou, počal v pochybnost bráti svou dobou
vlivuplný ředitel pražského ústavu učitelského
Jan Lepař, jenž zvlášť rozhodně pro opravu
školní mluvnice vystoupil na velkých sjezdech
učitelských v Praze r. 1880 a v Brně r. 1883. N
pražském sjezdě četnými příklady Lepař dovodil:
»Pokud nauka o větách nebude pohlížeti na
věty tak, že by se řídila i tím, co o soudech
vykládá logika; dokud nebude pohlížeti též na
to, co psychologie v přičině vzniku pojmů,
soudů, o spojování jich atd. vykládá: dotud
bude nauka o větosloví ve všech gramatikách
více méně nejasná, s logikou i s psychologiiv
odporu, a bude pokulhávati, a dotud bude tak
větoslavné učení na obecných školách velmi
obtížným.« Na sjezdě brněnském opět při-
klady Lepař dokázal potřebu, omeziti školn
učivo gramatické a to vyloučením všeho, co-
koli je nad chápavost ditek, co zbytečného jes
pro neužitečnost svou, co i mezi odbornýmí znale
jest sporného, co (v četbě) ušlechtile nebavía
mysl dítek neušlechťuje a cokoli je nespráv-
ného, Kdyby dnes, po 17 letech, tyto opráv-
něné požadavky Lepařovy byly skutkem učiněny.
nemohly by děti škol měšťanských tahati
se s knihoskladní Učebnicí jazyka českého pres
4 decimetru tlustou a přes 1s kilogramu (více
než 570 gramů) těžkou! Nepůsobily však výtky
Lepař
Lepařův
Praha
Brno
ústav učitelský
gram
14
article
Lepařovy ani v knihoskladní Nauky mluvnick
pro školy obecné, které i v nejnovějších
otiseích vyhověly jim měrou velice nepatrnou
Ale hluboký a trvalý byl povšechný dojem
a účinek oněch i dalších výkladů Lepařových;
soustava české mluvnice i se stanoviska logiky,
i se stanoviska psychologie i se stanoviska me-
thody byla v učitelstvě uvedena v pochybnost
A r. 1890 objevila se proslulého jazyko-
zpytce J. Gebauera Mluvnice česká, jež celou
řadu běžných tvarů rozhodně odsoudila, řadu
stávajících vzorů jednak vyměnila, jednak roz-
hojnila, též tradici a živý jazyk obecný v jejich
práva uvedla — tím vším dosavadní obsah
hesla mluvnice školní také se stanoviska
vědy jazykové v pochybnost uvedeny a namnoze
i vyvraceny.
tlačí.
Lepařův
J Gebauer
15
article
K pochybnostem o oprávněnosti dosavad-
ního pěstování tvarosloví a skladby v našich
školách přistoupily pochyhnosti o veškerém
dosavadním směru a obsahu učby a evičby ja-
zykové. Začalo se vytýkati právem, že jednak
s četbou se ustupuje přílis do pozadí oproti
mluvnici a pravopisu, jednak že úkoly slo-
hové pracují se stereotypně, dle šablon, me-
chanicky, především písemně, s přepisováním do
»čistých« sešitů pro inspektora školního, že
skoro již se neuznává hodnota slohových úko-
lův ústních, hotovosti v řeči, která přece daleko
potřebnější, než tak četné slohové úkoly, psané
beze zřetele k potřebám života skutečného,že
odtud sloh nedbá samostatnosti a samočinnost
žactva, není pěstován ve prospěch a pro sku-
tečnou potřebu jeho, než pro zálibu a pohodl
orgánů dozorčích, kterým hodinová povrchn
prohlidka haldy úkolů písemných druhdy nahra
žuje vícedenní důkladnou inspekci.
(Dokončení.)
16
article
Kronika kulturní a společenská.
Kronika kulturní a společenská.
Krása je pravda, pravda je krása
Keats.
a l
Apoštol náboženství krásy.
Největší muž nynější Anglie zesnul minulý
měsíc v tichém zákouti venkovském, ve ville
Conistonu, v sídle, obklopeném ladnými krásam
lesů a zahrad, luk a uvnitř vyzdobeném nej
vybranějšími skvosty uměleckými, mezi nimiž
byly i malby Turnerovy a Rossettiovy. Krásaa
harmonický poklid vládly v tomto útulku věl
kého snilka, umělce a myslitele, jímž byl John
Ruskip.
Zdá se, jakoby se sřítil jeden ze tři mo-
hutných sloupů, na nichž spočívá intelektuální
a mravní svět moderní, neboť Ruskin je vedle
Tolstého a Nietzscheho největším učitelem a vy-
chovatelem našeho intelektuálního světa.
Tolstoj hlásal náboženství soucitu a kře
sťanství, Nietzsche vyvolal oslnivě zdivočelý
pyšný kult síly, Ruskin pak byl apoštolem krásy
Jeho učení filosofické a sociální mělo velký vliv
na společnost anglickou i na celý vzdělaný svět
Byl jedním z velkých, geniálních inspirátorů
lidstva.
Krása
Keats
Turnerův
Rossettiův
Ruskip
Ruskin
Tolstý
Nietzsche
Tolstoj
Anglie
17
article
Jeho práce nebyla destruktivní. Nekácel
modly, nezvracel, co bylo před ním, nebyl du-
chem revolučním jako Tolstoj, ani anarchi-
stickým jako Nietzsche nebo Ibsen, byl pouze
velkým rozsévačem myšlenek, nadšeným, zaní-
ceným apoštolem náboženstvi, jež mělo vněsti
krásu do všednosti a ošklivosti našeho života
blahobyt, dobro do bídy a utrpení pracujících
Nejdříve budoval smělé a jasné chrámy umění
a krásy, ale neutkvěl v povýšenosti aristokrata
duševního, žijícího kráse, naopak, sestpupil do
nejnižšího rmutu života, šel mezi proletáře
a věnoval všechny milliony, zděděně po otc
i získané svými knihami, svým podnikům, n
mnoze paradoxatním, ale svrchovaně ušlechtile
ideálním, jimiž chtěl luštiti otázku sociální.
V té Anglii ohyzdných měst fabrických,
v té špinavé, začmoudlé Anglii vyvstal největš
blouznivec Krásy, a v té Anglii kramářské, so
becké, hrabivé, mamonářské ovládl všechny
mysli nejnadšenější idealista altruismu . . .
Tolstoj
Nietzsche
Ibsen
Krása
Anglie
18
article
Život tohoto muže, o němž Tolstoj řekl, ž
byl jedním z největších duchů našeho stoleti
byl krásný, harmonický. Narodil se roku 1819
v Londýně. Jeho otec, získavší velké jmění ob-
chodem, vášnivé miloval přírodu a umění. Ce-
stoval po krásných krajinách a navštěvova
musea a gallerie. A tak Ruskin již jako hoch
poznal kouzlo švýcarských Alp, jež měly n
jeho duši takový opojný a hluboký vliv, jak
asi na všechny poety romantické od Byrona až
k Slowackimu a Lamarlinovi, poznal též
Italii. Cestami, přímým stykem s uměleckým
pamálkami evropských měst a museí, již
v útlém mládí nabyl všestranného vychován
uměleckého. Při tom byl (éž velmi vážně vy
chováván nábožensky. Chtěl se státi pastorem
Ale věnoval se studiu malířství a chtěl obhájit
zneuznaného krajináře Turnera, který nyní je
stavěn do první řady malířů stoletI. Tak vznik
základ Ruskinova velkého a znamenitého díla
»Moderní maliři«, jež v několika dílech vychá
zelo až do roku 1760. Sladká, najvní, ideáln
něha mladých šidin Giottových a Ghirlandajo
vých podmanila si tak cele mladého estetika.
roztrpčeného ohyzdností a nevkusem 19. stolel
a tak se stal Ruskin bojovným hlasatelem pre-
rafaelismu a idey, jež věstil svým výmluvným
a zářivým slohem, doplňovali svými rozkošnými
někdy naivními, někdy raffinované vyumělým
obrazy Millais, Hunt, Rosseti, Marris, Burn
Jones a j. Pro svou kritičkou kampaň získa
nejmoenější tribunu v sloupeích »Times«a
v »Quaterly Review«.
Tolstoj
Ruskin
Byron
Slowacki
Turner
Ruskinův
Giottův
Ghirlandajo
východ
Millais
Hunt
Rosseti
Marris
Londýn
Alpy
evropský město
Burn Jones
Quaterly Review
Italia
19
article
R. 1849 vydal Ruskin »Sedm lamp arch
tektury«, r. 1851 »Kameny benátské«, jednu
ze svých nejslavnějších knih. Již tehdy připra-
voval se pro svou pozdější sociálně politickou
roli, neboť roku 1854 stal se v Mauricově
»Working Men's College« učitelem a po čtyři
léta vykládal dělníkům a řemeslníkům umění
malířské a kresliřské. Sensaci způsobila r. 1857
jeho přednáška: »The political. economy
of art.«
Po vydání »Moderních maliřů« věnovalse
svým sociálním a mravním touhám, jeho spisy
nabývaly vždy více rázu vlsionářsko mystíckého
který se vyjadřoval již v titulech symbolickýchi
»Poklady krále«, »Zahrady královny«, »Věne
z divokých oliv« a v knihách těch šířil své
názory umělecké, kulfurní, sociální, své náhledy
o vychování, ženské otázce, vychování umě
leckém, o emancipaci dělnictva. Hlavním jeho
sociálně kritickým dílem je osmidílný spis »For
clavigera«. Od r. 1870—1879 a od roku
1883—1884 byl professorem krásných uměn
na universitě oxfordské.
Zabýval se stále různými podniky, jež
měly v praktický život uvésti jeho ideální před
stavy. Založil St. Georges Company, kde chtě
uskutečniti všechny své reformy zemědělské
průmyslové a vychovávací.
Ruskin zasel ve svém náboženství krás
jež mělo lidstvu přinési zladnění a zušlechtění
života, až do zarputilého, podivinského odporu
proti všem technickým vymoženostem moder-
ním. Nenáviděl továrny a železnice. V jeho
velkolepém závodu vydavatelském, kde tiskl své
knihy, a který byl položen v příjemné krajině
uprostřed zahrad a luk, musily se všechny
Ruskin
Mauricův
Stanislav
Georges
Working Mena ' s College
Company
20
article
práce provádět ručně a knihy se směly dovážel
do Londýna na vozech, nikdy ne po železnici
Nejkrásnějším rysem povahy tohoto genišl-
ního muže byla jeho dobročinnost. Tvrdí se
že již rozdal čtyři milliony.
V životě Ruskinově je bolestná opisoda sin
timni. Velmi mlád oženil se Ruskin, ale jeho
poměr k manželce byl velmi chladný. R. 1852
navštívil jej jeho přítel, malíř Millais, který mě
portretovat paní Ruskinovou. Obraz Millaisův
»Hogenotšti milenei« byl výsledkem této n
vštěvy.
Paní Ruskinová a Millais milovali se sku
tečně. Ruskin se obětoval jejich lásce. Nepro-
nesl ani slova liněvu a postaral se, aby umož
nil rozloučení svého manželského svažku. Rok
1855 Millais oženil se s bývalou paní Ruski
novou, jejíž první manž 1 byl přítomen př
svatbě. — —
Posledních patnácte let svého života prožií
Ruskin v úplné osamělosti a odloučenosti od
světa.
V. I.
Ruskinův
Ruskin
Millais
Millaisův
Hogenotšť
Ruskinová
Londýn
Nepro
Ruski nova
21
article
X Ohrožení starého židovského hřbi
tova. Domnívali jsme se právem, že starý
hřbitov židovský, jedna z nejproslulejších
nejoriginálnějších památek Staré Prahy, bude
úšetřen assanací a též původní plány assanační
utvrdily nás v tomto domnění, neboť červená
čára nových linií ulic zabrala jen nepatrný
průh hřbitova, jenž jinak měl zůstati netknutým
a měl býti ponechán své snivé odumřelost
uprostřed města. Nyní však při provádění svých
assanačních projektů přisťupuje obec pražská
k vyvlastnění starého hřbitova židovského, aby
mohla zrušiti ulici Sanytrovou a přičlenit
k území pily Lannovy, kde mají býti postaveny
budovy veřejné i soukromé. Dle toho má být
ze židovského hřbitova zabrána velká plo
cha 1833 m2, takže bude z velké čásli zni-
čena jedna z nejzajímavějších památek praž-
ských, jíž se tolik obdivují cizinci a zmizí též
průbledy na Lelnou a Hradčany, otovirajicíse
ze Starého města přes židovský hřbitov, nebot
budou zastaveny. K tomuto novému vandalství
Lannův
Praha
Hradčany
X ohrožený
m 2
22
article
obce pražské není nutné příčiny, neboť lze při
měřenou, jinakou úpravou území za Rudolfinem
docíliti, aby se nerušila Sanytrova ulice a též
starý hřbitov židovský zůstal co možná ne-
tknutý. Zemský sněm r. 1897 usnesl se do-
poručiti obei pražské, aby hle
děla okrslek assanační upravit
tak, by starý hřbitov židovský
zůstal nedotknut. Ale městská rada,
která bagatelisuje celé české veřejné mínění
nedbá hlasů, žádosti a výstrah české inle-
gence, nerespektuje též zemský sněm a bez
důvodů chce ničit opět jednu z památek praž-
ských. Nyní nezbývá leč obrátiti se k c.k
mistodržitelství, aby zakročilo proti tomuto zá-
měru obce pražské se zřetelem k § 4. zákona
assanačního a poněvadž k vyvlastnění hrbitova
židovského není zdravotních důvodů. Klub přáteí
Slaré Prahy uehopil se již přiměřené akce
v tomto směru a bohdá bude zachován ten
starobylý, bizarrní kout pražský, a nebude snad
nutno jej ani škrtat z »Bedäckrů«, kde je ozna-
čen dvěma hvězdičkami jako starobylá památka
a kuriosita prvního řádu.
Sanytrův
Slarý Praha
23
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry-
** Dnes v neděli odehrán bude na hříšti S.
»Slavia« na Letné konečný zápas o mistrovství
II. třídy mezi B team »Slavia« a T. K. »Olympem .
Zápas tento, první v jarní saisoně, bude velmi za-
jímavý a napínavý, neboť obě mužstva vykazuj
pěknou hru.
** Training v lehké athletice zahájen
athletickém klubu »Sparta« ve čtvrtek dne 15. únor
v jízdárné Meisnerově v Panské ulici, za hojného
účastenství členů. V nových členech dostalo se klubu
nadějných sil pro letošní sezónu a přineseme v příštích
zprávách záznamy o postupu výkonů v trainingu
Kdo by se o zmíněný training zajímal, nechť dostavi
se v pondělí, ve čtvrtek neb v sobot
večer o 8. hodině do Meisnerovy jízdárny, kde bude
přátelsky uvítán. Pro neděle odpoledne tamtéž pořádat
se budou interní meetingy s přístupem veřejnosti.
** Valná hromada athletického kubu »Sparta«
před krátkým časem konaná, poskytla obraz klu-
bovní činnosti, kterou ve svém oboru co do úspěchů
na závodištích řadí se klub tento v popředí k ub
českých.
Místnosti jedva stačily návalu členstva, kterése
zájmem sledovalo obšírné zprávy jednotlivých funk-
cionářů, z nichž zvláště uvésti dlužno zprávu tajem-
níka pana Václ. Rudla a zprávu náčelníka pana Rud.
Meisnerův
Václ
Letná
Olymp
panská ulice
Slavia
B team
Sparta
Meisnerův jízdárna
24
article
Rudla. Oba pánové pojednali dopodrobna o činnosti
klubovní, vzpomenuvše též aféry, která do jisté míry
záměry klubu mařila. S povděkem zaznamenány
imposantní úspěchy závodníků na dráze závodní
v běhu a na kole, kde celkem dobyto 165
cen; z teho je 20 čestných, 8 mistrovství, 7.
prvních, 35 druhých a 30 třetich, výsledek, jakým
v tomto souslátí sotva jiný klub vykázati se může.
Rudla
25
article
Vydávání klubovního Věstníku, zřízení jednolli-
vých oddělení pod správou odborně zkušených cvi-
čítelů, najmutí střelnice v Karlíně a pořízení růz-
ného nářadí byly hlavní pomůcky klubové organisace.
V klubu cvičena veškerá cvičení athiletiky, lehké
těžké, cyklistika, football, lawntennis, šerm, jízda na
bruslích, lyžích i na koni. Závody pořádány dvoje
sice velké mezinárodní athletické dne 2. července
v Praze Bubněch, při nichž vypsána mistrovství Čech
v běhu na 100 y a 1 angl. míli, druhé dne 29. října
též mezinárodní v Kolíně a sice mistrovství Čech
v běhu přespolním na vzdálenost 10 km. Ve společ-
nosti vystoupil klub neobyčejně zdařilým repre-
sentačním večírkem dne 18. listopadu v salec
vinohradského Národního domu, současně pořádána
výstava dobytých cen, jakož i vydány klubové po-
hlednice, představující vílězné štafetové mužstvo A
C. »Sparta«. — Po zprávách funkcionářů následo-
valy volby nového výboru a zvoleni jsou pro r. 1900
následující pánové: předsedou opětně V. Křeček
I. místopředsedou K. Roztočil, II. místopředsedou
J. Patočka, I. tajemníkem V. Rudl, II. tajemní-
kem R. Gassr, zapisovatelem J. Křeček, poklad-
níkem J. Ort, archivářem J. Petrák, bez funkce
J. Rattich. Za náhrad. zvoleni pp. F. Trdlica,
R. Schindler, V. Sus a MUČ. R. Žampach
náčelníkem opětně R. Rudl, revisory účtů pp. H
Tödl a R. Knüpíer, kapit. footb. J. Petrák
Veškeré dopisy adresovali dlužno tajemníkovi p. v
Rudlovi v Praze II, Hybernská ulice č. 8, dopisy
»kopané« se týkající kapitánu Jos. Petrákov
Praze II, Krakovská ulice 11.
V Křeček
K Roztočil
J Patočka
rudnout
R Gassr
J Křeček
J Ort
J Petrák
J Rattich
F Trdlica
R Schindler
V Sus
H Tödl
R Knüpíer
Karlín
Praha
Kolín
R . Žampach
Rudla v Praha II
hybernský ulice
Jos
krakovský ulice
národní dom
Sparta
Petrákov Praga II
km
26
article
** Athl.footb, kroužek »Karlín« cvičí, pokud
tomu počasí dovoluje, pravidelně v neděli odpoledne
na cvičišti u Invalidovny kopanou. První dvě
družstva jsou úplně sestavena pro veřejné zápasy
v kopané, do třetího družstva přijme se ještě několik
dobrých hráčů. Vyzvání na zápasy a dopisy vůbee
přijímá pan Fr. Kosina v restauraci »u dělového
kříže« v Karlíně. Známý český champion v běhu a
lyžař Fr. Hron přihlásil se za člena téhož kroužku
a hodlá z jara zúčastniti se společných pedestrian
ských pochodů téhož kroužku.
** Athletický klub »Ctibore v Žižkově pře-
sídlil se do nových místností v Žižkově, Palackého
tř., hostinec »na Závisti«, kdež koná pravidelná cvi
čení ve vzpírání břemen, v šermu a zápase ve velmí
prostranném sále, vždy v pondělí, ve čtvrtek a v so
botu od 8 hod. Tamtéž jest i možno novým členům
se přihlásiti.
Kosina
Hron
Ctibor
Karlín
Francie
Žižkov
Palacký třída
Athletický klub
27
article
Šerm.
* Šermířský klub »Mikuláš Dačick
z Heslova« pořádá koncem března šermíř-
skou akademií v Hoře Kutné, ve městě
kde působil a zemřel Dačický. Pod protektorátem
městské rady utvořil se v Kutné Hoře komitét, jenž
zahájil již potřebné kroky,by akademií touto čestně
uctěna byla památka českého pána, jenž lid svěj
věrně miloval a dobře kordem vládl. Výtěžek aka-
demie věnován hude dobročinnému účelu. Vzhledem
ku četným dotazům, klubu docházejícím, na něž nelze
jednotlivě odpovídati, oznamuje výbor klubovní, že
z Praby do Kutné Hory vyjede se společně. Bližši
podrobnosti budou v čas uveřejněny.
Střelba.
* Z »Českého střeleckého klubu
v Praze« sdělují se výsledky salonní střelby ve-
černí dne 16. t. m. 9 střelců vystřelilo 450 ran na
terč pevný 10kruhový a terě lovecký 6kruhový. Nej-
lepší polažky po 5 ranách na terči 10kruhovém. P
Dlouhý Pokorný 46 krubů, Wagner 41 kruh, Krátký
40 kruhů; na terči loveckém 6 kruhů: Pp. Krátký
23 kruhů, Svoboda 20 kruhů (6). Wallé 20 kruhů (4).
Pistolí střilel než p. Walló, docíliv v 5 ranách na
10 kruh. v terči 34 kruhy. Ten i onen mladší člen
pokoušel se sice srovnati se s pistolí, než obávaje
se, by nepřekonal »illustrissima«, po případě i se
značnějším poplatkem za ránu, ponechal brzo pole
jediné championu »Čes. střel. kl.« Přijati byli dva
novi členové. Příští střelba v pátek. 23. to m. o. 8. hod.
večer v místnostech klubových »u Štajgrů«.
Dačick
Heslův
Dačický
Střelba
Pokorná
Wagner
Krátká
Walló
Kutná
Kutná hoře
Kutná Hora
Praha
šermířský klub
28
article
Automobiilem.
** První pražský automobilní klub
pro království české. V sobotu dne 10. února
svolána byla v klubových místnostech v restaurantu
páně Kolářově první řádná schůze, jejímž účelem bylo
zvolení a sestavení výboru. Po důkladně úradě zvo-
leni tito pánové do výboru i přijali jim přikázané
funkce: Artuš hrabě Aichelburg předseda, Frant.
Klubal I. místopředseda, JUDr. Josef Sládeček
II. místopředseda. MUDr. Stanisl. Černý I. jednatěl,
Antonín Panuška II. jednatel, Josef Tomáš e
pokladník, Jan Adam archivář, J. Čížek, En
Elhenický, Ant. Reissenzahn a architeít
Edv. Socho r. Funkci revisorů přijali pp. J. Hamer-
ník a J. Kolben. Přísedící čestného soudu pp.
A. Hrdlička, vrchní rada zemského soudu, Eugen
Lederer. J. V. Sommerschuh a J. Votruba.
Po vykonané volbě referoval pan JUDr. Sládeček
o vídeňském automobilním klubu, načež předneseny
některé návrhy. Usneseno zejmena konati členské
schůze v naznačených místnoslech každou sobotu
o 8. hodině ve erní, jakož i stanovena definitivní výše
příspěvku na 60 korun pro první rok i se zápisným.
Clenské přihlášky a jiné dotazy řízeny buďlež na auto-
mobilní klub v Praze v Celetné ulici, Kolářův restau-
rant.
1913/200.
Šachy-
Čís. 59.
Dopisy budtež adresovány na redakci „N. L. “ (šachy)
Úloha číslo 143.
Jan Kotrč a P. Karel Traxler v Praz
Kolářův
Artuš
Aichelburg
František
JUDr
Sládeček
MUDr
Stanisl
Panuška
Josef Tomáš
Jan
Adam
archivář
J Čížek
Elhenická
Antonín
J Kolben
A Hrdlička
Lederer
Sommerschuh
J Votruba
Kotrč
P Traxler
Hamra
Praha
Celetná ulice
Praz
pražský automobilní klub
29
article
Bílý začne a dá 3. tahem mat.
1re
Partie čís. 134. Španělská hra.
Hrána korřespondencí r. 1899—1900
Černý: Julius Brach
Bílý: Bohuš Přikryl
Brně.
v Kroměříži
14. Jc3—a4! Vf8—e9
1. 62—e4 e7—65
15. Val—dí Sc8—f
2. Jg1—f3 Jb8—c6
Sf5—dz
16. g2—g4
3, Si1—b5 Jg8—fe
Se7—fs
4. 0—0 Jf6xe4
17. f2— 4
lépe snad Še7—h
5. d2—d4 Sf8—-e7
18. Ddl—f3 Va8 —bs
6. Ddl—e2 Je4—d6
19. b2—b3 a7—a6
7. Sb5xc6 bTXKc6
20. c2—c3 Dd8—há
82 d4e5 Jd6—b7
a6—a5
9. Jb1—c3 0—o
21. f4—f5
22. Ve1—e2 Vb8 —b5
10. Vf1—el
23. Val—e1 Dh4—e7
Bílý hraje jako Pillsbur
21. e5—e6 f7Xe6
v užším matči téhož o
25. f5xe6 Sd7—cs
cenu ve Vídní r. 1898.
26. Dí3—f7+ Kg8—hs
Jb7—cs
11. Jí3—d4. Je5—es
27. Dírxe8+l.
Černá
Julius Brach
Přikryl
Jb
Brno
Kroměříž
Val
h 5
Vídeň
f 7 + kg
Dírx 8 + l
d 4 Sf 8
e 7
Sb 5 xc 6 bTXKc
c 2
Jd 6
e 2 Vb
30
article
12. Sc1—e3 Ječxkdá
Pan Přikryl ukončuje parti
13. Sesd4 d7—d5
energicky vedenou velice
Dle našeho soudu nebývá
elegantně.
ve španělské hře postaven
De7XKes
28. e6—e7 Sc8—dz
pěšců na d5—c6 výhod-
29. Jd4—c5 Vb5xKc5
ným, pokud ještě pě-
30. Sdie5 Sísxce7
šec bilý na e5 nen
31. Ve25e7 De8 —g6
odstraněn, který h
32. h2—h3 h7—h5
černou značné tísní. Z to-
hoto stanoviska považuje-
33. Ve7xd7 černý vzdal
me f7-f6 za nejlepší taktiku.
Zprávy ze světa šachového.
Vanonymním korrespondeněnímtur
naji petrohradském během prosince m. r. po-
čatém a nyní ukončeném obdržel prvou cenu M. R.
Blumenfeld s 12. druhou M. A. Sabelski s 10 a třetí
P. B. Otto s 8 výhrami. Ukázkou přinášíme následu-
jící partii: Bílý M. Šabelski, černý P. B. Otto. —
1. c2—e4 c7—c5 2. Jb1—c3 d7—de 3. f2—f4 Jb8—ce
4. Jg1—f3 g7—g6 5. d2—d3 Sf8—g7 6. Sf1—e2 f7—f
7.0—0 J8—f6 8. Je3—d5 Jf6)d5 9. e4)d5 Jc6—dt
10. c2—e3 Jd4f3 11. Se23 b7—b5 12. Vf1—el
Va8—b8 12. Ddl—e2 Kes—f7 14. Sc1—e3 Vh8—s
15. Va1—dl Dd8—a5 16. a2—a3 Da5—c7 17. d3—dt
c5—c4 18. b2—b3 c4Xb3 19. De2—b2 e7—e5 p0.
f4e5 d6e5 21. Db2xb3 e5—e4 22. Sf3—e2
De7—56 23. a3—a4 a7—a6 24. Vdt—b1 Sc8—d7 25.
Ve1—di Db6—d8 26. Se3—f4 Vb8—c8 27. at xcb5
a6b5 28. Db3—c2 Dd8—a5 29. Vb1—b3 b5 —b4
30. c3—c4! Sd7—a4 31. c4—e5 Sg7—f6 32. d5—de
Kf7—g7 33. Dc2—c4 Sa4Xb3 34. De4b3 Ve8—ds
35. Db3—d5 Da5—a4 36. Sf4—e5 Da4—e8 37. Vd1—al
Sf6Xe5 38. Vat—a7+ Kg7xh6 39. d4xe5 Ves—bs
40. Dd5—d2+ g6—g5 41. h2—h4 a černý se vzdal.
Na 41..... De8—g6 42. h4Xg5— Dg6xg5 43.
Va7Xh7+ a bílý dobude koně, na 41..... f5—f
42. hig5-- Kh6g5 43. Va7—g7+- Kg5—h6 4t.
Dd2—f4— Kh6g7 45. Df1—f6 a mat ve třech ta-
zích; na 41.... De8—g8 42. Se2—c4, s pokračová-
ním jako po De8—g
V turnaji „Petrohradského šachov
klubu“ došlo v partii Lebeděv (bílý) — Seyboth
(černý) k následujícímu postavení
Přikryl
jít 7
Sdie
Blumenfeld
Sabelski
M Šabelski
Otta
Dd
Kh
Lebeděv
Seyboth
e 5
Virginie
Sf 8
g 7
b 5 12
Sd 7
Kf 7
Sf 4
e 8 37
g 7 +kg 5
c 5 Vb 5 xKc
c 5 2
Sf 1
e 2 f
e 2 Kesy
f 7 14
c 7
c 5
c 4 18
e 7
jít 7
Vb
Dd
c 4 sa 4 Xb 3
4 36
kg
31
article
Biý
pokračoval: 1. Ve2—c5 h7—h6; 2. f2—f
g5—g1! (Černý má sice o střelce více, avšak vzdor
tomu musi velmi obezřele hráti, aby se remise vy-
hnul.) 3. f1—f5 e6f5 4. Ve5xf5 Vb6—b2— 5.
Kd2—ci Vb2Xg2 6. Vf5 —a5 Vg2xg3! 7. Va5xas
Vg3xe3 8. Va6a4 g4—g3 9. d4—d5 h6—h5 ! 10.
Va5—a7- Kg7—f8! 11. Va7—a8+- Ve3—e8 a bílý
se vzdal. — Na 12. Va8—a6 následuje g3—g
13. Vas—g6 Ves—e1 + a pak g2 — g0D.
Černá
Vasa
Virginie
e 1 +
f 8
Xg 2 6