ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d390a980-668c-11dc-aeb3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 39, person 54, work 1, org 4
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 18. února 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 48.
4 article
Ba ranní a odpol. llst předplání se v Praze v sdministrae n nšste . . . . . sa čtvri leta . . . . 6 K — h s drojí donálkou sa měst ndtert leta . . 7 K 50 h ve filialkichn nnáse . . . . . . 2 K 30 Poštou: Betert leta. . . . 9 K 60 s dvojí zisilko na měsie n linrt leta K doplňovací volbě poslance na radu skou za města Slané, Louny, Kladno, Nové Strašecí, Unhošť, Velvary a Rakovník doporučuje se po úradě s pp důvěrníky za kandidáta pan dr. Jaromír Čelakovský, prof. české univorsity a zomský poslanec v Praze. Volba koná se dne 20. února t.r V Praze, dne 10. února 1900. Výkonný výbor národni strany svobodomyslné.
doktor Čelakovský Praha Slaný Louny Kladno Nová Strašecí Unhošť Velvary Rakovník
5 title
Dnsšní číslo pra Prabu je o 18 stranách.
6 article Ostražitost a pevnost!
Ostražitost a pevnost! Za rostoucí netrpělivosti veškeré veřej- nosti naší vleče se krušné vyjednávání poslův českých s německými nepřátely dobrých práv naší vlasti i našeho národa již po dva týdny beze všeho slibného úspěchu, bez nejmenší vyhlídky na šťastný výsledek a zdar. Vleče a plazí se po úhoru jako dým Kainův, poněvadž spočívá na něm, kletba neupřím- nosti, křivdy a nedobré vůle, on ssl O poctivý, trvalý mír v zemích koruny české stojí toliko český národ, ináick do však jiný více. Vládě jde jen dle vlast- ního její doznání o okamžitou pomoc v ne- snázích, o docílení jakéhos takéhos dočas- ného příměří mezi námi a Němci, aby měla ve vídeňském parlamentě trochu pokoje a prosadila tu své »nulnosti státní«: uherské vyrovnání, volby delegační, branný zákon, rozpočet, investiční půjčku atd. Podle toho se chová. Lavíruje diplomaticky den za dnem, hrajíc si na konejšitele a prostředníka, který však sám chce zůstat neprůhledným.— Řeči její jsou sladké jako med a hladké jako led, ale činu zdatného neviděti. Myslilo se, že již v pátek konečně přizná barvu a postaví se mezi oba, půlstoletým bojem sepřeně ná- rody, s otevřeným hledím na určité své stanovisko. Leč nestalo se. Buď že není ještě sama o sobě rozhodnuta, že jílpočíná byti z vlastního její plánu úzko (svýmí časem pravil o tom plánu p. z Körbrů sám, že prý odhalení jeho bude na nás Čečhy působit »jako puma«) aneb že nevidí k o tomu od- halení svého »saidského obrázku« ještě chvíli zrafou . . . zkrátka, čtrnácte dnův po za- hájení »dorozumívacích« konferencí leží mezi námi, Vídní a Němci pořád ještě táž dusná, těžká mlha starého — »nedorozumění« jako před tím.
Kainův Němec Vídeň
7 article
Nepřekvapuje nás to, nečekali jsme po zkušenosti 17. října se strany Vídně ničeho lepšího. A což teprve se strany těch milých našich »súsedův«, kteří ještě dne 30. pro- since 1899 na sněmu českém tak demon- strativně tleskali svému Wolfovi a Schrei- nerovi pochvalu, když tito drzouni kři- čeli, že neznají žádného českého království žádného českého krále, jim že jsou Čechy pouhou provincií rakouskou jako každá jiná. Mohl kdo očekávati, že by se s těmito lidmi stal za měsíc zázrak a div, aby se stali z úhlavních odpůrcův přátely tohoto našeho království, jeho práva a jeho blaha? A bez tohoto citu pro vlast českou, bez tohoto srdce pro její právo dobré, pro její zdar, slávu a mohutnost: možná-li tu poctivá dohoda a žádoucí mír mezi námi Neboť odkud vzala se mezi Němci zdejšími ta jejich nepochopitelná zášť a nenávist proti myšlence obnovení samostatnosti a svépráv- nosti zemí koruny české? Bylo by jí, kdyby země ty byly osídlené jen německým lidem. anebo kdyby Němci v nich byli v převážné
Wolf Němec Vídeň Čechy
8 article
většině? Zajisté ne. Ale poněvadž strážcem a obhájcem myšlenky té jest šestimillionový národ český, proto třímillionová menšina ně mecká jest tak šíleně podjata proti ní, že raději trpí hmotnou bídu v té macešsky stlačené s provincii«, než by s námi praco- vala o její osamostatnění politické a hospo dářské. Nechuť, ba nenávist proti národu če- skému jest tedy příčinou té osudné nená visti Němců proti myšlence státu českého Bojí se snad opravdu, jak agitátoři a štváči jejich předstírají, že bychom v samostatných Čechách my jim připravili osud Slováků neb Rumunů uherských? Nikoliv, tím jen děsí a straší nevědomé massy svého lidu. Vždyt vědí dobře, i kdyby nám nedůvěřovali, jakou mochou záštitu by měli vždycky v dynasti habsburské, nemluvě ani o tom, že jest naše vlast kolkolem otočena 40millionovým náro- dem německým. Ale my jim prostě strašně překá- žíme svou pouhou existencí v je- jich velkoněmeckých tužbách a zá- měrech do budoucna, jim jest ke hrůze již to pomyšlení, že by národ náš, stav se ve vlastech svých svobodným a s nimi rovno- právným, přirozenou schopností svou se udrže a upevnil v bytu svém do věků věkoucích. kdežto jejich duše germánská po tom práhne. aby moře Všeněmecka zalilo a zaplavilo tento ostrov slovanský, aby tyto »bývalé země německého buntu« — jak nám nepokrytě jejich Knotzové, Pickertové, Schönererové a Wolfové stokráte pověděli, spadly v budoucnu za kořisť do jícnu všematky Germanie. Proto a za tím účelem vymyslili sia sledují důsledně od 16 let s veškerým úsilím plán rozdělení Čech za účelem zří- zení samostatné německé ze mě v severní třetině království našeho, do které by stát rakouský nesměl jim za úřadníka dosadit žádného Čecha, ale ze které by všickni posavadní čeští úřadníci měli být vy- hnáni do posledního.
Němec Slovák Rumun Pickert Schönererová Wolf Čecho Čechy
9 article
Vedle tohoto ryze německého území nemělo by však ekistovat svéprávné území ryze české, nýbrž toliko smíšené, neboti v těch rýze českých krajích musil by každý úřadník státní s Němcem po německu jednat a s úřady německými i centrálními po ně- mecku si dopisovat, poněvadž by němčina byla zákonem prohlášena za zprostřed kovací jazyk všech státních úřadů ve všech provinciích Ra- kouska, K tomu se nesou od počátku let osmdesátých veškeré jazykové a ná- rodnostní návrhy Němcův: Schar- schmidův, Wurmbrandtův, Herbstův, Plene- rův, Lippertův, Přerschův, Ulbrichův až po svatodušní program celé německé levice z roku minulého, na základě jehož dnes Němci s námi na konferen- cích vyjednávají. í Může tu dojíti k nějakému poctivému dorozumění,k nějakému upřímnému do- hodnutí a příměří mezi námi a jimi? Při každé otázce jazykové a především arci při otázce o rovnoprávnosti obou jazyků ve státních úřadech zemí koruny české vrazíme tu na odpor velkoněme- ckého plánu proti přirozeném i historickému právu našeho ná- roda na rovnost a stejnou svo- bodu jeho s nimi v celé oblasti troj- jediných našich zemí. a lisannu Oni vědí dobře, proč nechtějí při- pustit Slezsko ani na konference a proč vůči Moravě tak křečovitě ohánějí se státní němčinou jako u nás hesly: admi- nistrativního rozdvojení Čech ajedhojazyčnosti státních úřadův, tak aby v německých krajích Čech nejednalo se s námi než pomocí překladatelův a tlumoč- níkův Provedením národního roz- oshitc a a lle
Němec Němcův Wurmbrandtův Herbstův Lippertův Přerschův Ulbrichův Čo Morava Čechy Rakousek
10 article
hraničení okresů a krajův, pro- vedením jednojazyčnosti úřadů, má se zříditi samostatná ně mecká země v severní třetině naší vlasti »podle labské čáry«, jak již pruský Bedřich II. ji obmýšlel — provedením administrativního rozdělení království českého má býti navždy »zastrčena nejsil- nější závora« proti státnímu právu če- skému, tak jako uzákoněním němčiny na jazyk státní všech úřadů Cislajtanie má byti zadána smrtící rána jazyku českému a všem jazykům slovanským tohoto soustátí. To čiší ze svatodušního programu ně- meckého, to je kvintessence celého toho hnutí a rámusení německého v našich zemích o dvou desítiletí. Tážeme se opět: lze tu uvě- řiti v možnost nějakého dorozumění a třeba jen nějakého příměří? Nám té víry není dáno. A proto sledujeme zápas našich vý- slanců na konferencích vídeňských toliko s jediným tím přáním, aby z něho vy šli bezůhony a bezúrazu s čistý m štítem nezadaného dobrého přáva vlasti a národa. Přiznáváme, že jsme se zachvěli, když německé listy přinesly zprávy, jako by našinci byli na konferencích v zásadě přistoupili na požadavek Němcův o rozdělení sněmu království českého na kurie národní s právem veta u věcech jazykových. a s mn
Bedřich II Němcův
11 article
Ulehčilo se nám teprv, když jsmé byl poučeni, že osudná otázka zůstala neroz- řešena, jelikož naši delegáti odsunuli ji až k době, když by došlo ku konečnému vyrovnání o celém komplexu otázky české. Čemuž chceme rozuměti tak, jak jsme tomu všickni rozuměli v proslulém protestu našem prot punktacím vídeňským »Dříve musí býti, uskuteč- něno státní právo naše a rorno právnost našeho nér5da v samo statné vlasti: pak teprve lze mluviti o roz- dělení sněmu českého v kurie národní jínak by tyto byly pro sněm český a pro národ náš čirou záhubon«. — Co se ale týče nastávajícího upravení otázky jazykové ve státních úřadech naší vlasti, tu zajisté vytrvají delegáti naši na stanovisku, jake předloní slavně deklarovali na sněmu českém veškeří poslanci na šeho národa, to když drem. Heroldema Pacákem podali ten to Návrh základního zákona zem- ského ve příčině nedílnosti krá- lovství českého a rovaoprávnost obou národův I. Království české Ivoří ve věcech ve škeré správy veřejné a v oboru zá konodárství jediný nedílný celek II. Každé měnění a upravení správních ob- vodů krajských i okrosních státi se může jedině za souhlasu sněmu království českého. III. Zemští úřadové ústřední jak státní tal samosprávní vykonávají působnost svoji v celén obvodu království českého. Sídlem zemskýc úřadů jest král. hlavní město Praha. IV. Jazyk český a jazyk německy jsou v celém obvodu království če ského rovnoprávnými jazyky zem skými.
Heroldem Pacák Praha český Ivořit
12 article
V. Veškeré na sněm království českého z slané reskripty, nejvyšší rozhodnutí, návrhy přípisy vládní musí býti vydány v jazyku če ském i německém. VI. Jazyk český i jazyk německý jsou př veškerých úřadech státních i zem ských v království českém jazyky úřadní m a musí úřadníci státní i zemšti v zem dosazení mocni býti obou ja zy ků úřadních. Každý občan státní má práv užívati některého jazyka zemského při vše c úřadech státních a zemských v celé zem a musí v témže jazyku s ním se strany ůřadů býti jednáno a v ja zyku podání toho býti projednáváno vyřizováno. Veřejné nápisy, ozna- čení i pečeti úřadů státních a zemských úřadů samosprávných díti se musí v obou jazycíeh zemských. VII. Jakým způsobem uživati se má jed- noho neb druhého jazyka zemského při úřado- vání úřadů státních i samosprávných, jak v jed- nání se stranami, tak uvnitř úřadů, aneb jako jazyka služebního, ustanovi se zvláštními z em- skými zákony s náležitým šetřením toho co v tomto zákoně jest nařízeno. VIII. Oba národové, jak český tak německý maji v celé zemi povahu plně oprávněného národa politi ckého a každý občan má prá v v celé zemi na ochranu své národ- nosti a uživání svého jazyka v ži- votě veřejném i soukromém. IX. Zákon tento změněn může býti jen usnesením sněmovním za přítomnosti tří čtvrtin všech poslancův většinou dvoutřetinovou. X. Zákon tento nabývá platností dnem svěho vyhlášení.
13 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 17. února. (Smiřovací kon- ferenco.) Minul druhý týden konferencia opět bez patrného výsledku. Ani v českém, ani v moravském oddělení nedocileno shody ani jediném sporném bodě. Moravská konforence zasedá více jen dle jmena; čeká se patrně, co pořídí oddělení pro Čechy. V tom probírány dosud jen dvě otázky: změna zemského řádu a užívání jazyků u samosprávných úřadů. Jed- nání o otázce prvé uvázlo u veta, jež by v ru- kou německých bylo smrtící zbraní proti všeliké práci sněmu českého; jedání druké narazilo pa překážku při otázče, jak mají jednojazyčné samosprávné úřady nakládati s listinami, psa- nými v druhém zemském jazyku. Slibuje se, že do zahájení říšské rady vzata bude na přetřes ještě otázka minoritních škol. Tím bude smiřo- vací jednání před zahájením řišské rady za- končeno. Stále očekávané prohlášení dra, Körbra, jak si představuje vyřízení jazykové otázkyu státních úřadů, ve schůzích konferenčních se nestalo. Předseda ministerstva vyložil prý své názory v soukromé poradě důvěrníků, ovšem pod pečetí tajemství. Pochybujeme, že tato pe- čeť bude zlomena příští úterý přes to, že se opětně s libuje, že dr. Körber učiní své pro- hlášení v plenární schůzi odboru moravského. Dr. Körber opatrně mlčí, důvěrníci m l u vl.
Körbr doktor Körber Praha Čechy
14 article
Ať se neosvědčí na novo staré přísloví, že mlu- viti je stříbro, mlčeti zlato. Z Pešti, 16. února. (Kolom. S zel o národnostech.) Vracíme se k důle žitému projevu předsedy uherského minister stva, o němž nám nedostatek místa dříve nedo- volil podati obšírnější zprávu. Kol. Szell odpo- vídal na výtku posl. Komjatha, že je netečný k národnostním agitacím. Výtku tu odmítá tvrdě, že provádí jedinou možnou politiku, kterou uherská vláda může provozovati, totiž politiku maďarského národního státu, jednotného maďarského národa, která se při tom drží rovnoprávnosti a rovnosti před zákonem »ovšem v těch mezích, které vyžadují jednota státu, politický stav jednotného národa, idea maďar- ského státu, maďarské zákonodárství, jednota maďarské správy a maďarské justice.« Přechá- zeje k jednotlivým výtkám Komjathovým, mi- nistr-president mluví nejprv o Slovácích. Vydal rozkaz k hlavním županům, aby dovo- lovali jen takové slovenské schůze, jež se pro- kážou »úplně korrektním programem«. Když se v »Národn. Novinách« začaly přetřásati otázky rázu federativního, poručil vládním orgánům, aby »takový protistátní směr už v zárodku po- tlačili.« Ministr-president věnuje svou pozornost činnosti slovenského musea a spolku »Živenyr a odmítal jejich žádosti. Co se týče čes ko-
Slovák Pešť spolek » Živenyr
15 article
V drobném prodejie ranní čísle o sobě . . . na odpolsdni . . . . . . za 2 b Ve slialkšch na venkovš: ranní čéslo. . . .. . .. odpolední . . . . . . . . 8 b Inseroty platí se hotově napřel Předplacení a inrarty přijímá ndnalnl slraoo v Marianské ulici č. s Pam nashizejí se těl redakee tiskárna a ezpsdice , Národnich Listů- Bakopisy ne navracsji.
16 article
slovenské propagandy, potvrzuje, že je to pravda. »Spozorovalo se to — pravil K. Szell — už v minulých letech, ale jako tehda, tak i nyní se činily kroky, aby vláda dostala do svých rukou náležité informace o tomto ruchu. O tom, s jakými závazky se slovenští mladíci (jde tu hlavně o slovenské ře- meslnické učně. Pozn. red.) v Čechách vycho- vávají, není po ruce zpráv, ale i toto budou sledovati s pozorností,« Zmíniv se ještě o pražském připitku Du- lově jako o věci politování hodné, vypočítává, co učinil minulého roku na ochranu maďarského státu proti agitaci slovenské: Odebral poštovni dopravu mnohým zahraničným časopisům; bylo-l podezření, že cizinci pod záminkou vědeckého bádání přicházejí do Uher bouřit, dal je bedlivě pozorovati a tři neb čtyři osoby prostě vypověděl. Národní kněži protistátního smýšlení byli udání ministru osvěty, aby je mocí svého práva potrestal. Překazilo se utvoření každého spolku, v jehož stanovách byla sebe mensl známka, že by mohl působiti proti integritě země a proti ideji maďarského státu. Žádost
K Szell Čechy Uhry
17 article
Pavla Mudroně stran znovuzřízení »Slovenské Matice« byla odmrštěna. Týž P. Mudroň podal žádost za dovolení, aby se mohla zříditi střední škola s vyučovacím jazykem slovenským: byl od- mrštěn. Spolek »Živena« chtěl zříditi hospo- dářsky-vychovávací ústav (hospodyňskou školu — Pozn. red.); ale poněvadž bylo důvodné pode- zření, že by ústav ten mohl šířiti protistátní ideje, žádost byla odmrštěna. Museální společ- nost zvolila několik cizinců panslávského smý- šlení za čestné členy; vláda volbu tu zrušila. Vypočítav dále, jak se choval vůči Rumunům Srbům, Kol. Szell zakončil svůj výklad slovy. že politicky jednotný uherský národ vvko nává politiku madurekéhö Stálu, která však ne- čhče pronásledovat, ubližovat, nýbrž jen upoko- jovat, získávat, chránit a uklidňovat. Výklad ten přijat ovšem se všeobecným souhlasem maďarské sněmovny.
Pavel Mudroň P Mudroň Rumun Srba Szell Stál slovenský Matica maďarský sněmovna
18 title
Politické zprávy zahraničné.
19 article
V Praze, 17. února.
Praha
20 article Zatýkání Poláků v Prusku.
Zatýkání Poláků v Prusku. Každý den jest nyní několik pruských Po- láků zatčeno. V Dortmundě ve Vestťálech byli zatčení tiskař Zikmnut Melerovič a krejčí Jan Kobuda. Také jim jako jiným zatčeným úřady kladou za vinu, že se dopustili velezrady sbl- ráním příspěvků na »Polský nářodní poklad« v Rapperswillu ve Švýcarech, jenž jde za cíli revolučnými a ve všech zemích, kde bydlí Po- láci, má agenty. »Gazeta Toruňská« podotýká: Nevíme, co je na tom pravdy, ale my tu po prvě slyšíme, že ve Vestfálech sbírají se příspěvky na po- věstný »Národní poklad«. Víme pouze, že tam naši rodáci byli varováni před tímto »pokla- dem«, neboť kolem něho se točí socialisté, pe- koucí svou pečeni při vlasteneckém ohni nezra- lých lidiček. O velezradě zajisté nesnilo se žádnému zatčenému. lduusa o Německé listy pilně štvou vládu nejen prot zatčeným, nýbrž proti všemu národu polskému, jakoby šlo o novou jeho revoluci proti Prusku a Rusku a obnovení polského státu. Rusko ve Střední Asii. Angličané bojí se ruského prodírání ku hranicím Indie a k Perskému zálivu a Němci snaží se oba státy rozeštvati, aby sami měli proti nim volnou ruku v Evropě i v Asii. Ně- mecké listy — zahraničné i zdejší — jsou plny zpráv o ruském postupování. Že o tom ničeho není v novinách ruských, vysvětlují tím, že jim bylo vládou zapovězeno přinášeti zprávy o po- hybech ruského vojska. Omezujeme se na regi- strování. Z Mervu byla prý druhá brigáda posunuta na jih ku hranicím afganským. Avšak v Lon-
Zikmnut Melerovič Kobuda Prusek Angličan Němec Prusko Dortmund Vestťály Rusko Asie Indie Evropa Merv Lon
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. nienta enno nbvrotno
22 article
—a. Ve Vídni, 17. února. Drahá Karlol Jsem už zase ve Vídni a — smiřuji. Ale daří se mi to, jako když trouba nepeče. Když se mi ale neustále ti mužští do toho michajl kdyby mne nechali a nepřekáželi mně v prová- dění mých plánů, mohli jsme si s Němci dávno již ležeti v náručí, a pan ministr války miohl míti rekrutů na zbyt. Však jšem to dnes panu předsedovi ministerstva jak náleží pověděla. Excellence — řekla jsem — vaše diplo- matika je příliš hrubá, vaše prsty jsou přílis neohrabané, než aby svedly tak jemnou práci jako je českoněmecké smíření. K tomu zapo- třebl dámy — polítické dámy. Nejsem sice tak hezká jako paní Recamierová, za to ale jsem plna bohatých zkušenosti a ukázala bych vám, co bych dovedla. Excellence, o tom ipřece víte, že je pan dr. Pacák vdovcem a páně dr! Gross mládencém. Nu, vy mi přece rozumíte, tak zvaný starý mládenec. Zdali pak jste již svými agenty vypátral, komu tito dva páni se koři To že vám dosud nenapadlo? Aj, jste vy to státnícil A polom jste si sem povolal jako znalce lidového smýšleni v Čechách pana inženýra Kafiana. Hodný to pán, a nic bych proti tomu neměla, kdybyste ho byl pozval na Irássování některé sfrické železnice, neboť Rakousko prý v tomto černém světa dílu vztýčí vlajku svou vedle německé, nač již nyní nárámně z té pří- činy se těším, abych zvěděla, jakou tam dají mouřenínům rovnoprávnost, a budou-li také jim cpát do rukou výhradně německé riskontasno Že tam loterii zavedou, rozumí se samo sebou. Chtěl-li zvědět pan dr. Körber, co o něm a jeho
Němec Recamierová doktor Pacák Gross Körber Vídeň Čechy Rakousko
23 article
vládě smýšlí český lid, měl si povolat do Vídně pana dra. Milda, tomu řekl přece lid český dost důkladně, co soudí o jeho pletichách na radnici Smiřovatel musí býti jako duch. Nesmí ho býti vidět, jen cítit, příjemně citit, jinak špatně pochodí. Zrovna jako v manželství. Jen aťse někdo vplete mezi rozvaděnou ženu a muže uvidi, jak pochodí. Bývá to z pravidla tchýně. jež strká mezi ně prsty, a proto také má tal pěkné renomě. O, jak často jsem bohu žalovala. že mi nedopřál děti, jak ale nyní jsem šťastna že mne nebe ušetřilo a nedopustilo, abych stala se takovou nenáviděnou osobou. Sedět u stolu a mluvit, touto methodou pánové se nikdy nesbliží. Nemluvit několik dn pomůže mnohem víc. Tři dni to muž jakž takž vydrží a nemluví také. Však potom už počíná měknout. Nebouchá už dveřmi, když od- chází a nemrači se při obědě, jako by chtél několik vesnic vypálit, nýbrž počiná dělat sen- timentálního a to je první známkou polepšení. Pá- tého dne počiná — ovšem že nesměle — po- zdravovat. Hodí hlavou a zabručí: Má úctae S bohemí neb dokonce jen: Servus! Je mi to lhostejno, ale počnu ho trestat. Nejdříve tím, že mu vařím, co má nerad. Aby dokázal, že to jim nehne, bere si dvákrát však s tajenou zlomyslností pozoruji, jak se mu při tom pot s čela lije. Šestého dne už se nebe jeho nápadně vy- jasňuje. Plíží se kolem mne, někdy do mne jakoby náhodou šťouchne a tu i tam se na mne úkosem podívá. Vím již, kolik uhodilo, ale dělám pořád, jakoby nic. Ba tu teprve počínám ho vlastně dráždit. Píšu psaní — vlastně jen tak dělám — a mám z toho strašnou radost, když pozoruji, jak zvědavostí, s kým to vlastné korrespondují, může shořet. Častěji si též výjdu a když se vrátím, tu líčim před ním nej- růžovější rozmar ..
Mild Píša Vídeň
24 article
Trvalo by to ku smíření snad ještě několik dní, však stihlo ho neštěstí: utrhlo se mu u kabátu poutko a tato katastrofa proces smi- řovací urychlí. Mimo nadání — tak totiž on si myslí já ale dobře vím, že všechno je vypočtěno — přikrade se ke mne, chopí mné ze zadu z hlavu a dá mi hubičku. Já na to strašně ura žena: Pane! On ale toho nedbá a hubičkuje dál. Nu a tím hněv z pravidla končí, Roztomile intermezzo, bez jakýchž bylo by manželsty strašně fádní. Proč ale tobě to vykládám, má drahá Vždyť to znáš, zrovna tak, jako já, neboť v tom ohledu zdá se mi, že my ženy jsme všechny stejně — nu, ale neškodí, zvíš-li, jak jsem panu dru. Körbrovi projevila své mínění a svuj úsudek s naprosto odborného stanoviska. »Domniváte se, že bychom se byli smířili kdybyste nás byli posadílí k zelenému stolu před každého z nás položili několik archů pa píru a ořezanou tužku a nás komandoval abychom se tedy o tom, co náš nepřátely činí shodli? Domníváte se, že bychom si po týdnu kolem krku padli, kdyby každý z nás chodi ku svým na poradu, tam na druhého žaloval kdyby jeden líčil druhou jako Xantippů, jedna druhého jako Caligulu? Ne, Exgelienéi Na to třeba se obout jinak, především ale vy- čkat, až se — osudné poutko útrhne.« A jak ty se máš, má drahál? ° Jsi nyní v Praze, navštěvuješ pilně plesy a baviš se potýčkami na radniči, není.liž pravda? Také jsem tu byla na bále, ale na místě zábavy strašně jsem se tu zlobila. Nemás poněti o tom, jak zde, Karlo, »besedu« tančí. To je mládež! Jako by měli nohy svázané, nebo na každé z ních kdyby visela padesátiliberní koule
Körbr Exgelienée Karla Praha
25 article
z bagna. Kam se poděl ten ubohý furiant, kam ta kalamajka? Kde zůstala dvojpolka, kde ko- minník a obkročák? Kam jste zašantročili hulána, rejdováka a řezanku? Řekli mi, tak že ji tančí též v Praze — »ležérně«. Je to pravda? Je-li to pravda, potom jim vyřiď, že když horují pro každou starou římsu, kterou bez- déčně napleskl tam na dům nějaký Talián když na šibenici by dovlékli každého, kdo se uctivě nepokloní před každou kamennou obludou, která jim na hlavu chrlí špínu, že by měli mít v úctě též starý český tanec. to že je také cenná památka po předcích, že v nich rovněž uložen je kus staré českév kultury. Zdejší purkmistr právě se vrátil z Říma, kamž si byl zajel osobně pro papežské po- žehnání, ten váš aby se tam odebral rovněž, bude ho mít zapotřebí. Ne, purkmistrem bych se nikdy stát nechtěla, nejméně ale pražským, který byl tentokrát zvolen vlastně jedním ze- mřelým a dvěma, kteří před volbou prchli. oo Pardon, má drahá. Mluví se nyní pořád o jakémsi obrovském smetišti, jež máte za ko- stelem sv. Mikuláše. Což by se nedalo tot prostranství upravit vhodným způsobem za koňské závodiště, jež z Císařské louky musilo prý býti přeloženo do Karlových Varů? My- šlenka, která mě napadla jen tak maně, o níž ale za to mám, že je dobrá. Manžel můj, který toťse ví, všemu lépe rozuměti chce, tvrdí sice, že by pozemky ty šly jako na dračku, kdyby se rozhlásilo, že se tam bude stavéť druhý mě- šťanský pivovar; mně ale se zdá, že má Praha už toho jednoho dost.1 Mné je to konečně jedno, pivasi nepiju mám dle páně manželovy filosofle o jednoho věrného přítele méně. Jen když on se může na ného bezpečně spolehnout. Onehdy zašli jsme si do restaurantu
Mikuláš Praha Řím Karlová Vary
26 article
Schaden-Meyslova. Zasedl k nám starý, bodrý pán s náležitým embonpointem. Sáhl po džbá- nečku bavorského, zavdal sí a libezně se potom usmívaje, pohladil cinové víčko s poznámkou »Človék najde všude milého krajana.« A manžel můj, sáhnuv po sklenici plzeňského, zavdalsi a rovněž líbezně se usmívaje, pohladil křištá- lový její okraj a pravil: »Člověk najde všude milého krajana.« A bavíli se s příslušnými věrnými krajany přes půlnoc, tak že druhého dne na »bílé redutě« kněžny Metternichovy byl nápadně ospalý. Do této reduty nebyl totiž puštěn nikdo — ať pán či dáma, kdo nebyl úplně bílý. I. boty pánův musily býti bílou látkou povlečeny. Toť ce ví, že v sále bylo také všechno výhradné bílé. Myšlenka strašně barokní — ta bilá reduta — ale byla provedenaa zdařila se. Tím ale založena celá řada jiných redut — barevných. Za rok budeme míti redutu růžovou, pak snad žlutou, fialovou, zelenou a na konec možná, že —— černou. Domnívala jsem se, že to bude vypadat moc fádně, až se tam objevíme všechny jako pampelišky, ale ušlo to. Bylo to aspoň originální. Budeli se »bilá reduta« opakovat, slibila kněžna Metternichova, že po půlnoci postará se o pří- boolszzleltaponetl jemné překvapení. Karlo, vím už, co to buda.zaae O druhé hodině z rána shasnou světla do sálu přížene se padesát kominníků v pra- covním úboru, kteří do reje se pustí. Po čtvrt hodince nastane opět světlo, aby zjevno bylo, jak potom vypadati bude — bílá reduta. Teď ale s bohem, má drahá, konference právě začínármee onně v oei nebyv a Buď zdráva a dej si vtísknout na tvál tisíc polibků piinov oněba dvo od své věrné v sa Julky.
Metternichův Karla