Strana 2.

NáRODNÍ LASTY.

17. února 1900. Císlo 47.

Kom rada pan Sobotka prohlašuje jmenem německých členů komory,že tito ze stejných dů- vodů jako v letech předešlých se voleb do presidia zdrží. Renguje na řeč pana presidenta, pravil, že také německá strana vi obchodní komoře pražské si co nejtoužehněji přeje, aby v této zemí zavládl mír a nynější dorozumívací konference aby byls korunovány zdárným výsledkem, ale protestuje proli tvrzení pana presidenta, že všechen český lid jes roztrpčen zrušením jazykových nařízení, poněvadá přes dva milliony Němců bydlících v království če ském patří také mezi českýlid oböhmisches Volk« jak v německém znění své řeči pravil pan president Wobanka). Žádá, aby tento protest byl protoko- lován. President p. Wohanka: Mínil jsem ovšem národnost českou a nemluvil jsem jmenem ce ského národa, nýbrž konstafoval jsem pouze skutky. poněvadž vím, že nemám právo mlaviti jmenem če- ského národa, zrovna jako nemá pan Sobotka práva mluviti jmenem německého národa. Při vykonaných po té volbách do presidia n r. 1900 byli zvoleni presidentem komory pan Jos. Wohanka, místopresidentem p. Frant. Křižík zatímním předsedou p. Václav Němec a poklad ničním radou p. Karel Tichý. Dalším předmětem denního pořádku byla zpráva prosidiální komise o závěrce účlů komor ních za rok 1899.

Referent II. sekretář komory pan dr. Ču b, g l Závěrečné účty komory za rok 1899 byly rovisory pp. V. Formánkem a cís. r. Zik. Haurowitzem pro zkoumány a s knihami, doklady a pokladniční hoto- vostí v plném souhlasu sbledány. Dle zprávy, jež u věci této byla prasidiální komisí podána, obnášely příjmy komory r. 1899, pokladniční zbytek 2 roku předešlého v to počílaje, úhrnem zl. 131.581.081e výdaje pak celkem zl. 123.560.87. Porovná li se tento úhrnný obnos výdajů skutečně učiněných s úhrnným obnosem výdajů die schváleného rozpočlu na r. 1899 a uvážíli se, že z výdajů bylo komoře nahräzeno zl. 225.70, obnáší úspora zl. 584.39. Po- kladniční přebytek koncem roku 1899 obnáší zl.

8020.211/2. Jmění fondu pensijního pro komorní úřadníky a sluhy obnáší zl. 23.261.55 v pokladníční hotovosti, zl. 500.— nom. v cenném papíru a zl. 97.094.28 investovaných v domě č. p. 53—II. Fond umělecko-průmyslového musea obch. a živnostenské komory vykazuje zl. 14.112.371/2 v pokladníční hoto- vosti a zl. 100.— nom. v cenném papíru. Fond na oslavu jubilea panovnickébo činí zl. 25.229 80 v po- kladniční botovosti a zl. 25.700.— nom, v cenných papírech. Fondy technolog, průmyslového musea obch. a živnostenské komory vykazují a sice: za- řizovací zl. 25.764.22 a vydržovací zl. 1977.60 1/2 pokladniční botovosti. Komise navrhuje, aby plenum komory závě rečné účty za rok 1899 schválilo a aby za další schválení c. k. ministerstvo obchodu bylo dožádáno (Schvaluje se bez debaty.) Při dalších pak volbách zvoleni byli za revi sory účtů komorních na r. 1900 pp. Vendelín For- mánek a Sigm. Haurowitz, do disciplinární komise pp. Jos. Wohanka, Fr. Křižík, Václav Němec, Fil. Falkowicz a Boh. Bondy. Do správního výboru pensijního fondu úřadníků a sluho komorních pp. Kar. Tichý, Fil. Ralkowicz, Sig Haurowitz. Vend. Formánek a Alex. Storch za rozhodčí pp. F. B. Batovec, Fil. Falkowi cz.

Fr. V. Goller, Jos. Jironsek, Václ. Karela Jan Lederer, Václav Němec, Józa Papež, Ried! Viktor z Riedensteinu, Alex. Richter, Kar Tichý a Ant. Urban. Zprávu komilétu o prostředeích ku po- tlačení nekalé soutěže podával koncipista p. dr. Schuster C. k. ministerstvem obchodu byvši vyzvána, aby podala dobré zdání o návrzích ministerstva v při- čině vydání zákona proti nekalé soutěží, dotázala se komora předem písemně interessovaných gremií. společenstev a odborných spolků, načež předložena byla záležitost komitétu, kterýž usnesl se na návrhu dobrého zdání, v jehož úvodu vzpomíná se nejprve zákonodárství ciziny, zejmena judikatury francouzsko a německého speciálního zákona proti nekalé soutěži a vyslovuje pak mínění, že by se bylo rychlejšímu vyřízení věci prospělo, kdyby se byla komorám předložila hned osnova zákona proti nekalé soutěži o všech druzích nekalé soutěže pojednávající. Po stránce merilorní poukazuje dobré zdání n nesnadnost vymezení pojmu nekalé soutěže a na její rozdělení ve dva druhy, z nichž jeden obrací se proti určitým konkurentům, druhý proti neurčitému množství konkurence a přecházejíc pak k výnosu ministerstva obchodu, prohlašuje, že jest nulno před pisy o zneužívání vnějšího označení v § 46. a násl živnošt řádu uvedené v tom směru vybudovati, aby zásada zřetelné rozpoznatelnosti závodů živ nosieusých důsledně provedena byla, a to jak ohledně jmena neb firmy, tak i v příčině jakéhokoliv jiného vnějšího označení závodu. Oproti tomu že však nutno vysloviti se prot rozšíření pr k va ifirem ního, které pozbylo by svého významu, kdyby nezůstalo obmezeno na obchodníky plného práva.

Pokud se tkne stihání nekalé rekl amy nutno si počínati velice opatrně, aby snad solidn reklama, v dnešních poměrech nutná, neutrpěla Udaje reklámní jsou jen tehdy nekalé, jsou-l obiektivně nepravdivé a způsobilé vzbuditi u kupu- jicího nesprávnou představa o důležitých vlastnosteci- zboží a spolu dojem tak příznívé nabídky, že kupu- jící, nepoužijeli nadprůměrné opatrnosti, uzavře koupi sobě na újmu. Konkretní případy nekalé reklamy dovozeny velmi čelnými příklady z obchodního života a po- ukkzáno soucasně na nutnost reformy zákona o vý- prodejích. V dalším přisvědčeno návrhům ministerstva v příčině stíhání prolhaně pomluvy konkurrenta a ocbrany tajemství obchodního i výrobního; vládou zamýslené předpisy v příčině stíhání jstívého lákání a najímání cizích dělníků uznány však za choulo- stivě a neúčelně. Potlačení označených způsobů nekalé sou- těže ma býti vloženo v ruce konkurrentů, kteří by mohli žádati žalobou, aby upušténo bylo od neka- lého jednání, po případě za nábradu škody; stíhání trestní však nastati by mělo teprve tam, kde by zjevno bylo, že jednáno bylo lstívě neb ve zlémn úmyslu, kde tedy jde o porušení právního řádu.

Zpráva komitétu končí návrhem, aby komora c. k. minislerstvu vyžádané dobré zdání podala ve smyslu přednesené zprávy spolu se žádostí, by také úplná osnova zákona proti nekalé soutěži komoře k podání dobrého zdání svým časem předložena O předmětě tom rozpředla se čilá debata, jíž se zúčastnili zejmena pp. Jirousek, Krejčí, Trnka, Sobotka, Goller, Forchheimer, Sládeka dr. Schuster. Pan Jirousek žádal, aby zákon se vztahoval také na obchodníky, kteří vydávají vý- robky cizí za vlastní (na př. konfekcionáři). Pan Krejčí navrhoval, aby byl léž za nesolidního ob. chodníka považován, kdo výstavuje ve výkladní skříni nižší ceny za zboží, nežli jsou kartelem stanovené nebo bursou uveřejněné, což se týká ponejvíce pro- davačů cukru. Pan Trnka poukazoval k tomu, že se prodáva mouka trojnulka, ač vůbec takový druh neexistuje a dvounulka a nulka prodávaná jest nul- kou nebo jedničkou. Ústřední ředitel p. Golle uznává, že vyvěšování cen na zboží pod cenou ve- řejně známou jako nákupní jest nekalou soutěží, ale cena kartelovaná není ustálenou usancí. V zákoně mohlo by se leda jen všeobecně vysloviti, že jest nekalou sontěží prodáváli někdo zboží v ceně pon nákupní cenou všeobecně veřejně známou.

Jednohlasně schvaluje se návrh referentův a ná vrhy pp. Jirouska a Krejčíka přiloží se po jich žá- dosti ke zprávě jako návch menšiny. Navrhovací volbu 6 kandidátů ze středu samo statných obchodníků a 4 kandidátů ze středu kune ckých úřadníků k obsazení 6 míst odboru ch soudeo laiků při obchodním senátě c. k. krajského soudu Chrudimi dává president s denního pořádku, poně vadž od krajského soudu chrudimského došla žádost aby se velba ještě nekonala. Posledním předmětem denního pořádku jes zpráva kuratoria umělecko-průmyslového musea ob chodní a živnostenuké komory v Praze o rozpočtt musejním na r. 1900. Referent p. dr. Hotowetz. Ku rozpočtu, který vykazuje v potřebě i v úhrad K 41.200 připojeny jsou návrhy: byla

Dosavadního a dalšího výtěžku z musejní publi kace, který v rozpočtu mezi příjmy vřaděn není, bu diž použito k úhradě nákladu na nové publikace. Po kladničního zbytku roku 1899 (vyjma fond publikační budiž použito k účelům zakupovacím pro sbírky knihovnu. (Schvaluje se bez debaty.) Tím byl denní pořádek vyčerpán a schůze skon čena.

Stávky horníků a nedostatek uhl v král. českcém. Na Žižkově konalo včera odpoledne zastupi telstvo mimořádnou schůzi za předsednictví starosly p. Ždárského. Za účetem racionálního rozdělění ull mezi chudinu z obnosu místodržitelem darovaného. bylo sěsto Žizkov rozvrženo na 20 ohvodů. Členové zastupitelstva budou v těchto obvodech osobně ko nati obchůzky, výšetřovati, kde opravdu bída a nouze domovem a rozdávati chudým poukázky na chlí V pondělí od 9 hod. do 12 hod. v poledne a od9 do 5 hod. odpol. bude v obecním dvoře vydáváno uhlí na tyto poukázky a sice po 25 kg, Z Karlína. Ulí a brikety nebudou se více pro- dávati v obecním dvoře v Karlině, nýbrž v městsk elektrárně v Žižkově třídě od 8 do 10 hod. dopol. za assistence dvou členů městské rady. Dar. Místodržitel znslal představenstvu spoje ných obeí Hlubočep, Zlichova a Klukovic 200 K pro nuzné obyvatelstvo, které nouzí o uhli těžce je postiženo. Obnos ten byl včera 133 ozobám roz- dělen. v Píše se nám. Nouze o uhlístává se již přes všechno ujišťování, že máme v Praze uhlí dosti, tak trapnou, že v mnohých úřadécho jesť úřadnictvo nu- ceno trpěti citelnou zimu. Povolané orgány dosud nepřičinily se o odstranění kalnmity, která jmeno- vitě chudý vlid tak Bolestně postihuje, ba teď do konce nechají úřadnictvo v kancelářích mrznouti V tom ohledu vyznamenává se poštovní ředitelství které svým oddělením, jako na př. poštovnímu oddě lení pro celní zásilky v Hybernské ulici již po tř dny žádného uhlí nedodalo, nestarajíc se o to, žu zima v úřadovnách panující na zdraví škodí. Z pánve kladenské, Z Kladnn, 15. února (C. B.) V kladensko slánské páaví stávkuje dnes 79. 8 proc. horníků oprol 74.9 proc. předešlého dne.

Z pánve plzeňské. Z Plzně, 16. února. (C.-B.) Smírčí úřad by rozpuštěn, poněvadž majitelé dolů znovu prohlásili že před zahájením práce se stávkujícími vyjednávat nemohou. Z Plzně, 16. února. (C.-B.) V Rokycanech, L licích a Nýřanech poměry se nezměnil y. Z pánve severočeské. Z Ústí n. L., 15. února. (C.-B) Na 9 dolee bylo vytěženo s 575 dělníky, mezi nimiž bylo 24e kopačů, 105 vagonů uhlí. Schůze v Bohosudově v Theresienfeldu byly klidné. Z Ústí n. L., 16. února. (C .B.) Dnes nastou- pilo práci 884 dělníků, mezi nimi 248 kopačů. Stáv- kuje 373 horníků. Z Duchcova, 15. února. (C.-B.) V hnědo- uhelné pánvi ústecko-chomutovské pracuje se čá- stečně ze 107 větších dolů na 59. Pracujících hor níků přibylo z 6398 na 6700, havířů z 1083 na 1105. Včera byly vytěženy 702 vagony uhll. o 16 více než ve středu. Schůze v Jeníšově Újezdě, Ledvicích, Bílině a Hostomicích měly klidný průběb. Z Duchcova, 16. února. (Č. B.) Práci nastou- pilo zde 2576 dělníků, stávkuje jich ještě 3901. Na 25 šachtách byl vytěženo 272 vagonů uhll. Z Trutnova, 16. února. (C.-B) Situace v ža- cléřských uhelných dolech se nezměnila. Pi dnešní ranní šichtě dostavílo se do práce 248 hor- níků a k noční 27 horníků. Z Mostu, 16. února. (C.-B.) Stávkuje 178 horníků a pracuje jich 1725, mezi nimi 249 kopačů Na 16 šachtách bylo vytěženo 411 vagonův uhlí. Z Teplic, 16. února. (C.-B.) Pracuje 556 hor- níků, mezi nimi 108 kopačů. Stávkuje 1273. Při úlerním rozdávání podpor obdržel každý stávkující 1—4 K a 2—3 bochníky chleba. Z Teplic, 15. února. (C. B.) Při dnešní denní šichtů ujalo se práce 559 dělníků. Stávkuje 1274 dělníků. Z Chomutova, 15. února. (C. B.) Na Groh- mannově šnchtě sjelo při dnešní, denní šichtě z 250 146 dělníků mezi nimi 59 kopačů. Z Chomutova, 16. února. (C.-B.) Stávkuje 565 osob a pracuje 480.

Z Karlových Varů, 16. února. (C.- B.) Situne se nezměnila. Z Falknova, 15. února. (C.-B.) Z 6125 bor- níků pracuje 1832. Včera byl naložen 181 va- gon uhlí. Z Kadaně, 16. února. (C.-B.) Situace se ne- změnila. Z Mostu, 16. února. (C.-B.) Na 16 dolech přišl na noční střídu ze 1260 horníků 473, mezi nimi 5 havířů. Na třech dojech se těží, na jiných třech děl ají zásoby. Dnes se vytěžilo 267 vagon uhlí. — Sitnace je beze změny. Z pánve moravsko-slezské- Z Opavy, 16 února. (C.-B.) Situace v ostravsko- karvinské uhelně pánvi se ez měwila. Vce- rejší výplata mzdy vykonána bez překážky. Z Opavy, 16 února. (C.B) Pří včerejší vý- platě mzdy byly horníkům oznámeny známé ústupky majitelů dolů a dnes nalepena úřadní vyhláška. v níž se na ně upozorňuje s výzváním, aby hornifei nenechali nepoužité poslední přílažitosti k doeflení značných výhod, jelikož nyní úřady k vyrovnání sporu zakročiti nemnohou. Z Vídně, 16. února. (Zvl. telef. »N. L.«) »Neuen Wiener Tagblatt« sděluje z Brna, že mezi dělníky v rosických ubelných dolech jevl se hnutí, čelíc k tomu, aby na důkaz solidarily se stávkujícími děl níky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku i v pánv rosické zahájila se stávka. Zdá se, že stávka vy pukne příšti pondělí. V rosických ubelných dolee těží se denné 30 až 40 vagonů uhlí, jehož se užíva výhradně k účelům průmyslovým Z Vratislavi, 16. února. V zinkové huti v Li pině v Horním Slezsku zaslavilo 100 dělník práci. Žádají zvýšení mzdy. Nedostatek uhlí ve Slezsku se všude po- ciťuje V Neusalzu na Odře musili obmeziti výrobu plynu. Ulice a výkladní skříně ve městě nejsou již osvětlovány. Když v poledne 12 horníků sjelo do Charlottiny šachty v Černicích, narazilo zdvihadlo tak prudce na zem, že dělníci ti byli těžce zraněni

Denní zprávy. — Rozdělení země. Dle vídeňských zpráv přistoupili důvěrníci čeští na princip, že sluši pokládati onen soudní okres v království če- ském za smíšený, v němž dle posledního sčí- tání lidu nejméně 25 procent obyvatelstva při- zná se ke druhému zemskému jako obcovacímu jazyku. Dle jedněch zpráv má býti takovýchto okresů 16, dle druhých všák a dle našeho vý- počtu není jich více než čtrnáct, vezmem- totiž za základ výsledky sčítání z roku 1890. Byly by to okresy: Horšův Týn s 8938 Čechy a 9046 Námei; Budějovice s 32. 329 Čechy a 17.208 Němci, Králové Dvůr se 12.035 Čechy a 16.079 Němci; M a net in s 9161 Čechy a 6710 Němei; Krlumlo v s 13.731 Čechy a 16.186 Němci; Lanskroun s 10.492 Čechy a 22.269 Němei; Sto d s 7760 Čechy a s 20.397 Němci; Jindřichů Hradec s 27.921 Čechy a 10 737 Němci; Litomyšle s 36.425 Čechy a 15.135 Němci; Nové Mésto nad Met. s 18.075 Čechy a 6261 Němci; Pollil čika s 23.497 Čechy a 9551 Němci; Prachati ce s 11.437 Čechy a s 10.736 Němci, Vi mperk s 11.359 Čechy a s 16.945 Němci, K a špe ské Hory se 7365 Čechy a s 9585 Němci — Celé ostatní Čechy mají býti buď české, ne německé. V českých má býti totiž zaveden vnější a vnitřní čeština, v německých němčina. ale s tou výsadou, že s úřady samosprávnými a zeměpanskými i se stranami v češkých okre- sích mohli by na základě němčiny jako doroz- umívací řeči státní jednati po německu. — Tal totižeté nové »rovnoprávnosti«, jaká se mán vy- lihnouti z vídeňských konferenef, rozumějí Němci, což bynic jiného neznamenslo, než stané punk- tace s němčinou v první řadě v celů zemi, s češtinou ve druhé jen ve krajích českých. Ve jmenovaných smíšených okresích žilo by celkem

215.237 Čechů apouze 191.129 Němců, cel- kem byly by smíšené okresy obyndleny 406. 366 obyvately, tedy zsis čtrnáctou, čáslí veškeré popu- lnce tohoto královstvi. Při tom ušopeny byly by a neuprosné germanisaci propadly následující značné české kompaktní menšinyst Čechové n v okresu litoměřickém, jichž napočtěno 8848 na- proti 33 235 Něpeům; vs okresu lovo s- cktémm, kde Čechů žije 4895 al kde schá- zejha tedy pouze d wa, aby o piri o i 14.401 Němci sst vo řidičtv rtinu okresa ten stalby ses míšje ný mn; dále Čechové v okresu mosteckém, kde jich žije 9520, v okresu s tockém, kde jich 2648; v okresu chvadšinském, kde jich 1512; ve stříbrském, kde jich „1018 v bjílinském, kde jich 2077 jnv, educh- coviském, kde Čechů 5697, v teplickém s 3688 Čechy. Dále by propadly germanisaej kompaktní menšiny české v následujících hejt- manstvích: Ústí n. Lab., kde Čechů 1613. v České Lipě 1174, Jablonec 2108, Kaplice 2435, Podbořany 1064, Li- berec (okolí) 1262, Liherec (město) 1613, Žatec 3354, Děčín 1431 a Trutnov 13.960. V německém území utonulo by dle falešných da sčítání z roku 1890 neméně než jtřikrát dolik Čechů než Němců žije v okresích, které mají býti prohlášeny za české a kde by je, kdyby se stalo po vůli Němců, při národnosti chránila stáln dorozumivací němčina. A že sčitání, jež pro- vodono bude 1. prosincg t, r.,bude míti prop ná výsledek horší ještě než přod desíti lety, oto postará se stupňovaná německá brutálnost naproli českým menšinám a zjevná přízeň vlády, která již se odo postará, aby nás Čechů napočtěno bylo co nejméně. Vždyť je přece znám vzdech pána, který má ve vládních kruzích jistý vliv, že by šťastným byl, kdyby nás Čachů nebylo.

— Budou přísahat, že chtějí Čech týrat. Aby pokud možná pojistili si pro všechny doby ve vídeňské radnici své panství, použii antisemité na dolnorakouském sněmu své věl- šiny a usnesli se na reformě vídeňského sta- tutu a zároveň na lak důkladné opravě voleb ního řádu do tamějšího obecního zastupitelstva, že poražené liberály uchvátilo zoufalství a že napjali všechny síly, které si z divoké bouře, kterouž byli smeteni, z lepších dob šťastně za- chovali, aby překazili sankci těchto nových zá- konů. Zatím vyměnilo se pět minister stev, z nichž ale žádné nemělo odvahy rozhodnout mezi rozvaděnými Germány krve čisté a krr nečistě, teprve kuréžný dr. Körber se opásal. aby rozhodl, odhodlán věc nějak zkoncovati Aby nešťouchl v bok jedněm a neušlápl kuří oko druhým, pozměnit drobet opravu, jak se n ní usněsl videňský sněm, ale tak, aby to anti- semity příliš nebojelo. Z doho veliký nářek v kruzích liberálních a dosud lajený hněv oproti nynějšímu kabinetu, který za to sve doby asi těžce bude pykati. Nám konečne lhostejno, kdo ze rvoueích se obecních stran ve vídeňském hospodářství vládu uchváti. Naproii nám jsou liberálové za osmnáct a antisemié bez dvou za dvacet. Ba na to ani liberálové se nezmohli, aby zavírali Čechy, kteří ve Vídn své vlastní domy českými opatřili označeními.

Však nás mnohem víc než způsobivvoleb zajimá v obecním statutu vídeňském ustanovení, dle něhož kažďý, kdo bude míti chut stát se vídeň- ským měšťanem, vykonati musí slavný slib žo v každém siméruchcei bu d e hájřti za všech okol nostícuně m- cký ráz města. Toť nejnovější vídleň- ská nouveanté a není pochybnosti, že když v tak vážné korporaci chorobný tento plo germánského chauvinismu se ujal, i jinde av sborech a korporacích ménů závažných najde následovatelů. A není nemístná obava, že této nejnovější měšťanské povinnosti vídeňské vyvine se taký boyeot, že i soužití obyvatelů če- ských, kteří svou národnost nezaprou, s obyva- telstvem německým stane se nemožným. A lolo ustanovení pojala do svého stalutu strana, která optrá se výhradně téměř o malé živnostníkya ví- deňské, již z dobrých 80 procent jsou Čechy aneb aspoň českého původu. Vídeňský Čech, žel, že záhy ve dvojím zvrhno se směru: do- může li se samostatnosti, stane se santoesemitoue, jak sám sebo nazývá, zůstal li dělníkem, stane se sociálním demokratem; uvědomělým v každěm případě zůstane z pravidla jen mladší úřadnik v nižší třídě platův, obchodník nebo jnženýr. A ti čeští krejčově a ševci, trubláři a klo- boučníci budou nyní přísahati, že chránili chtějí vídeňskou něměinu, neb jinými slovy, že za cá pomalovaného papíru, kterého seu jim dostane, ntlačovati chtějí ve Vídni svou vlastní krev.

Člověk, který takovouto přísahu vykoná, snad ani nebude míti tušení, jaké dopusli se lIm lo- troviny, ale pocítit to může nejnovější poutník do Říma, dr. Lueger, který přinesl si patrně odtamtud požehnání a snad dispens k léto nejno vější antisemitské brutálnosti. Kdyby na podobnou věe připadli poslanci češtfa kdybý v jejich intencích obec pražská žádala na každém příslušníku aby všemi prostředky hájil její český ráz, jaký by se tu strhl ihned povyk a jak by si při- spíšílo slavné místodržitelstvo, aby usneseníto nčinilo neškodným! Však ve Vídni se ustano- vení toho místodržitel ani nedotknul. Jakmile ale faktem se stane, potom Vídeň sama sebou přestane býti hlavním městem této říše. Sn spokojí se býti hlavou klerikálních alpských Němců a německých antisemitských červeno- radikálních klerikálů, poměr ostatních národů k ní nemůže potom býti jiný, než krajně ne- přátels ký. — »Bohemia« stěžuje si, že prý mez tím, co důvěrníci čeští radí se ve Vídni o ná- rodní smír, počínáme si s neurvalostí, jež prí

Němcům otevírá perspektivu, jak prý by se měli, kdyby splnil se ideál náš a došlo ku etablování českého státu. Záminku k tomu beř si »Bohemia« z naší zprávy o nahrazení prof. Mařáka umělcem, ktorý nezná jazyka českého do té míry, aby byl způsobilým vyučovat v něm na ústavě utrakvistickém, kde přednášky konati se mají v obou jazycích zemských. Rád bychom věděli, jak by si počínala »Bohemiae a vůbec všechen tisk našich národních odpůrců. kdyby vláda opovážila se dosadili na uměleckou akademii professora, jenž by se nevyznal v něm- čině. Však to právě vrozená německá nadutost. která domnívá se, že co u odpůrce, i je násilím, uoní je právem. Chování oproti vídeňským kon- ferencím je nám diktováno jediné vlasteneckou opatrností, a potom že jsme listem serigsním, jemuž prolivi se licoměrnost a farizejské ujišto- vánil o mírumilovnpsti, když pozorujeme ve všem ostatním pravý opak, a když na přiklad jedním dechem appelluje orgán jedné z předních něme- ekých stran na ochotu naši podati Němcům ruku kesmiru a zároveň diktuje vládě, že všechno ústilí ovyrovnání národních sposo je marné, nepostará-li se, aby uzá koměna byla němčina jako ře státníanevrátí-li se opět ku zjevné politice centralistické. » Na márumilovnost za těchto podminek nemá národ náš jiné odpovědi než — odkopnutí.« Tak by zněla naše odpově na německé nabídky, kdybychom věrně chtěl tlumočiti smýšlení našeho lidu. »Bohemia« může býti tedy spokojena, odbýváme-li »mírumilovnés panstvo se stejnou rozhodností, ale zdvořileji. q— Nedůstojná fraška v radnici staro městské. Není věru vděčnýmúkolem čeliti no vinářské matenici strany staročeské, která na hodilým »zvolením« dra. Srba starostou města

Prahy připravila se o poslední špetku klidné roz vahy a soudnosti. Pochopujeme, že tisk této straňy všelikými kejkly, násilnými výklady a pře- krucováním skutečných události v potu tvářos snaží, aby odvrácena byla pozornost od ponížení. jež svým justamentem připravili české věci pp. dr. Mlilde, dr. Bašťýř, dr. Prachenský a ostatní staročeští výtečníci. Domnívali' jsme se, že pánové přece jen nejsou hluši a slepi, aby neviděli a ne- slyšeli, jakým jásotem a uspokojením uvítán bel v táboře našich politiekých nopřátel i v jiných ješťě kruzích, výsledek nedávné volby starosten- ské. Soudili jsme, že po důrazných projevech českých měst, korporacl a spolků jsou staročešt předáci dobře informování, co soudí náš lid o vý- znamu starostenské volby za nynější politické sitoaee? Ale zklamali jsme se. Pánové opojeni domnělým vítězstvím, kteréž umožněno bylo jen tímyže jeden člen mladočeského sdružení pře volbou resignoval, jiný pro nemoc se nedostavil a ze pan dr. Srb ve své noblesse před volbou pchuravěl, aby mohla býti docilena na vlas po- třebná většina jednoho hlasu nad polovici při- tomnýchi členů sboru, vedou si nyní tak neomaleně, jako by jen v jejich táboře vě- zelo dobro a blaho naši královské Prahy.

Báz ostychu opakují několikráte již vyvrácenou nepravdu, že strana mládočeská při volbě starostenské porušila kompromis, ba »Hlas Ná- roda« cituje dokonce výňatek z administrační zprávy města Prahy za rok 1896 (str. 25.). tentýž výňatek,který dokazuje pravý opak toho, co jmenovaný časopis tvrdí. Jaký význam má dotčený odstavec úmluv z r. 1896? Že poř e volbou starosty sestoupiti se má plenum sboru, aby rozhodlo,vkdo má ibýti volen. Proč toto plenum vůbecoso nesestoupilo?. Protože pánové dr. Milde, Baštýř a Prachenský dobře vědáli, že celářadastaročeských členů shoruj byl tehdáž nakloněna opětnému zvolení dra. Pod- lipného. Teprve když někteří členové mlado- českého stružení z příčin o sobních, o nichž prozatímchceme pomlčeti, kuli intriky prot dru. Podlipnému, byla živena a podporován akce na prospěch dra. Srba. Nikdo neodváži se tehdáž ukázati k jedinému věcnému důvodn pro kterýž neměl by dr. Podlipný na starosten ský stolec opětně býti kandidován, naopak, vše pbecně uznáván byl veliký význam jebo znovu- zvolení. Hruhou urážkou je tvrzení, že Mlado- čechům šlo o prosnzení jediná osoby, žec i my řídíme se interesem osobním, protože dr. Pod- lipný jest — našim právním zástupcem Snižovali bychom úkol svůj v české veřejnosti kdybychom vážně obírali se touto — řekněme neslušnosti, která je jen novým dokladem, jak malichernými důvody bojujestaročeská strana jedná-li se o uhájení stanoviska, proti němuž postavila se celá soudná česká veřejnost, vyjí maje Staročechy, kleří z kompromisu za naho- dilých okolnosti vyzískali svého starostu, nie nedbajíce důsledků tohoto svého justamentu. Zajímavé jsou nástrahy, jež staročeský tisk na- líčil nyní na nově zvolené členy městské rady.

Známo jest, že výkonný výbor národní strany svobodomyslné z příčin politiekých uložil stou- pencům svým ve sboru obecních starších, aby trvali na zvolení dra. Podlipného. Všichni také, budiž toci k jejichicti znovuí konstatováno, tomuto závazku při volbě dostáli, Když bylo se Staročechy o volbě— starosty. vyjednáváno. prohlásil dr. . Chudoba jmenem sdružení, že v případě odmítnuti jeho návrhů žádný člen mladočeského sdružení nevstoupí do rady měst- ské a žádný že nepřijmo úřadu, který jest ho norován. Mladočeské sdružení ponechává zodpo vědnost za vedení obecního hospodlářství Staro čechům a hájiti bude zájmy obecní jako pevně semknulá strana opposiční. Po volbě starosty skutečně mladočešií členové městské rady re- signovali. Někleří z nich byli však předevčírem opětně zvoleni. Jen dr. Chudoba, předseda svobodomyslného sdružení, nahražen byl nej- bojovnějším staročeským kadetem — drem. Ba štýřem! »Hlas Národa« připomíná zvoleným Mladočechům, že sklönili se před terrorismem výkonného výboru své strany, ba v odpoledním čísle dokonce nelají svou radost, že jeden mlado- český člen rady městské slíbil, že v měsiské radě vytrvá a jiní, že rozhodnou se až po nedélní schůzi celého sdružení. Nevíme, jaké bude její usne- sení. Ale tolik můžeme očekávati, že vši- ckni členové bez rozdílu záchovají se, jak káže jim příslušenství k národní straně svobodo myslné, která i tentokráte bude míti na mysl jen dobro a prospěch národa, dobro i prospěch král. Prahy. Kdo nemohl, nebo nechtěl by se podrobiti, ví zajisté, co činiti má jako člen sboru, zvolený svobodomyslným občanstvem Na konec ještě poznámku. Včerejší »HIlae

Národa« konečně se vytasil nějakými » věenýmio argumenty proti býv. starostovi dru. Podlip nému. Ale šel přes most a zlámal kosť. - V - týká, že dr. Podlipný měl šest let přímý vliv n provádění a ssanace, ale docilil prý jen toho že za jeho vlády utvořeno bylo pnsté smetište za mikulášským kostelem i na jiných místech že bořit uměl, ale stavět prý nedovedl. Škoda že pisatel této výtky, než ji dal do tisku, ne- svěřil se nynějšímu prvnímu náměstkovi a bu- doucímu primátorovi. Ten by se byl přiznal že muž, který jen bořit uměl a stavéi nedovedl byl on sám — dr. Srb v letech právě minulých předseda užši a s.ss- n ačni komisel Krásné napomenntí »Hlasn Národa« má tedy, adresováno býti nikoliv n bývalého, nýbrž na příštho starostu, který mi zastaviti salespoň ty nejohyzdnější díry«, jež za jeho (dra. Srba) předsedniei byly nadělány. Také na adresu tohoto pána mtl- řeno jest vyzvání, aby se postaral o zastaven prázdného místa pro budovu české státní reárkn na Starém městě, neboť pan dr Srb je dosu členem zemské skolní rady a členové pansk sněmovny pp. dr. Rieger a dr. Mattuš, kter také konferují s ministry, zajistě pobidnou vládu, aby konala svou povinnost. Že za starostehstvi dra. Podlipného jen se nebořilo, nýbrž také něeo postavilo, dokazují provedené budovy: uměleck akademie, lidových lázní, nadačního domu No votného, budovy městských elektráren, tří bu- dovy plynárenské, upravení ulice Lazarské, bu- dovy mušeální, školy na Maninách, česká dětské nemocnice atdl.

— Z Brna, 16. února. Účetní nemo- censké pokladny v Kyjově, Ignác Kalivoda který, jak známo, odsouzen byl k 15měsíčníma žaláři na pevnosti, poněvadž se při kontrolnín shromáždění v Kyjově hlásil po česku »z dlee byl ze Špilberku, kde byl uvězněn, a dopraven do vojenské nemocnice v Zábrdovicichy p o n- vadž se na něm objevily z námky pomatenií my sli. Choroba ta vy- pnkla u něho bezpochyby násled- kem přísného trestu a pobytuv žaláři. (mám) — Rakouský dvojí loket při vyšších dívčích školách. Časopisy oznamovaly dn 14. února, že mezi jinými ústavy dostalo se práva veřejnosti nedávno zřízené německé vyša dívči škole v Liberci. Pražské německé lyceum má právo veřejnosti již skoro od svého založenl. Česká vyššl dívčí škola, která vešla v život již r. 1863, do dne ještě práva veřejnosti nemá. První, po čem každý soukromý ústav se snaží, je, aby nabyl práva veřejnosti. Když všecky předepsané povinnosti, tedy také všecka práva a výhody. Česká vyšší dívčí škola je v téže závisfostio zemské školní rady, jako kterýkolí ústav ve- řejný. Musily na ní být odstrančny všecky učebnice, jež byly pro tuto školu sepsány,a předepsány tytéž knihy, kterýchž se užívá na ústavech mužských. Od učitelských sil žádá se táž způsobilost učitelská, jako pro střední školy státní. Ba stal se případ, že správa vyučovaeí staršímu zkušenému učiteli při jeho definitivním dosazení na vyšší dívěí škole neprominula ani zkušebního roku. Vyšší divčí škola podrobena jest témuž dozoru správy vyučovací, která s ústavem vyslovila nejednou svou spokojenost a uznání. Ale ústavu se přes jeho 38leté zdárné působení přece ještě nedostalo práva veřejnosti.

Náš jediný český ústav toho druhu musí si dát libil, že se s ním nakládá přese všecky uložená mu povinnosti stejné, jaké mají veřejné školy střední, jako s klerýmkoli z četných pražských soukromých pensionátů. Co to znamená, uká- žeme na příkladě. Chce-li být žákyně z vyšs dívčí školy přijata na př. na ústav učitelský. nestačí ji známka mravného chování na vy- svědčení, jako postačuje z každého veřejného ústavu, nýbež zákynlě tamusí si při- něst vysvědlčénl znchovalositi od policá e. A tomuto ponižujícímu zacházent musí náš přédní ústaví dívčí podrohovati se ji po 38 let svého působení. Ovšem jinak se mětl Čechům, jinuk Němuům bq llei Přednáška professora dra. J.

Stoklásy v Berlíněn Německá hospodářská společnost, ústřední to spolek agronomů říše německé, pořádala dne 13. t. m.y zyláštní schůzi, ku kteréž pozvání byl z professor české techniky pražské dr. JuliusaSloklasa, aby před- nášelo svýchi objevech očkování půdy se týkajících. Ke sscházi této pozvány byly těž nejpřednější autority z oboruagrikulturní chemie a bakleriologie z Německa, z nichž sehůze se účastníli: tajný dvorní rálla, ředite biologickéhooddělenisniříšského zdravotního ústavu prof. dr. Franck, přednosta bakteriolo- gického oddělení téhož ústavu dr. Hiltner, pro. dr. Fränkel z Halle, tajný dvorní rada) pro. dr. P. Wagner z Dármstadtu, prof. dr. Behrens z Karlsruhe, dr. Krügér, přednosla bakte- riologického oddělení výzkumnéstanice v Halle atd. Vláda zastoupena byla ministeriálním radou drem. Thielem. Professor dr.v S tockilas a roz- vinul ve své přednášce nynější stádium svých výzkumů, jež ku objasnění problemů očkování půdy provedl a naznačili cesty, jimiž se bráti musí budoucíl zkoumání biologie mikrobů v půdě. Přednáška prof. Stoklasy vzbudila ne- obyčejný souhlas a vývolalá čilou debatu mezi přitomnými, jež vedla. ki usnesení, že zřídii se má zříšský ústav bakteriologický pro vý- zkumy života mikrobů v půdě významných.

— Osobní. Pan JUDr. Bedřlch Bobe , koncipient v advokátní kanceláři dra. Herolda na Král. Vinohradech, jmenován byl tajemníkem samo- správného okresu v Mladě Boleslavi. — Čestným členem Hospodářsko-čtenářského spolku v Rychnově jmenován byl p. Karel Safránek, správce z hosp. školy, za zásluhy o prospěch stavu zeměděl- ského a rozkvěl spolku. — Promoce. Pan JUC. Fejrdinand Běllo- hlávek. c. k. auskultant zemského trestního soudu v Praze, rodem z Prahy, byl v pátek dne 16. února t. r. na c. k. české universítě Karlo- Ferdinandově za doktora veškerých práv veřejně prohlášen. — Úmrti. Včera zemřel p. Jan Šťo v íč ek inženýr a podnikatel zemských staveb, v 64. roce věku. Pohřeb bude zejtra o půl 3. hod. z chrámu sv. Ludmily na Král. Vinohradech na hřbitov vino- hradský. — V pátek dne 16. února zemřel p. Jan Sladký, zástupce dílovedoucího vi akc. strojírně dříve Breitfeld, Daněk i spol. Pohřeb koná se v ne- děli dne 18. února o půl 3. hod. odp. z chrámu sv. Cyrilla a Methoděje v Karlíně. — V Kralupech zemřel stavitel p. Čeněk Spurný, člen správní rady spol- kového cukrovaru rolnického v Kralupech n. Vlt. — Dne 14. t. m. zesnula ve V. Pálči náhle paní Ru- žena Uhlíková, vdova po pražském měšťanu mistru zámečníckém. Zesnulá paní těšila se pro svou