Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXX.

2

V Praze, v sobotu dne 17. února 1900.

Praha

3

Číslo 47.

4 article

Na ranní a odpol. listy pšežplácí se- v Praze v administrael rr álls l a divrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškon a naěsl snt leta . . . . 7 K eo ve dlisc: s K 9o u něiste . Teštout naásíe s dvojí zásilkoe něs

Praha

5 article A1e

A1e n Einrt lei

6 title

Pnešní čislo pro Prahu le o 10 stranác .

Praha

7 article Nebezpečný úraz.

Nebezpečný úraz. Starší čtenářové pamatují se na humo stický obrázek z dob Schmerlingových r němž otec únorovky podřezává větev, n íž sám sedí. Onen obrázek vynořil s nám z hlubin paměti, když jsme četli zpráv včerejší z česko-německých konferencí v Vídni konaných z odboru pro změnu zem- ského zřízení v království českém. V odboru tom se jednalo o zákonu užívání jazyků zemských při samosprávných úřadech, zejmena o jeho čl. 2., jak sněmem sice přijat byl, ale sankce nedosáhl. Spor se týkal hlavně otázky, jak maj vyřizovati samosprávné úřady podání, jež nebylo učiněno v jejich jednacím jazyku podá-li na př. Čech českou žádost u obc neb okresu, jenž prohlásil němčinu za svu jednací jazyk a naopak. Než přikročíme k podrobnostem jednání. zaznamenáváme celkový dojem, jaký průběh jednání učinil. Dle zpráv nás a »Politiky« došlých »pokus nadějně odpoledne zahájený — večen ztroskotal.« »Dohodnutí nebylo docíleno.« Poněkud odchylně referuje »Bohemie«, ta shledává: » Všestranně se připomíná,že různosti v názorech o otázce, jak nakládati se má s podáním v druhém (jiném) jazyce, jsou rázu tak málo význámného, že konečné dohodnutí pokročilo v dosah největší pravdě- podobnosti.« Nuže, pomyslíme si, věci nečinívají na různé lidi stejný dojem, a není tudíž divu, že dojmy české dle uvedených zpráv tak nápadně se liší od dojmu německého; nutn čísti dále, a ohledati věc samu.

Schmerlingův Vídeň Čechy Bohemia

8 article

Čteme tedy opatrně refeřáty. Nejstruč- nější zní: »V poslanecké sněmovně se ode hrály dnes nejzajímavější výstupy. Ve dvou salonech, proti sobě ležících, radili se od 3—7 hod. več. němečtí a čeští členové užšího výboru pro rozřešení otázky jazykové u samo- správných úřadů v Čechách. Jednalo se o to, ahy bylo dosaženo dohodnutí v stylisování § 2. stran přijímání a vyřizování podání. proti němuž nejvíce se činí námitek. Němei vytasili se s několika návrhy. Návrh, jejz vcera podali, aby totiž byla v Čechách zízena instituce překladatelských úřadů pro všechny zemské jazyky, jichz v Rakousku se užívá, prohlásili čeští zá- stupci za takový, o němž nelze jednati, ano návrh ten nebyl ani vážně pojímán. TTo prohlásil dr. Pacák, načež Němci podali jiný návrh, dle něhož měly by býti zřízeny překladatelské úřady pro podání upravená v zemských jazycích. Návrh tento, podaný drem. Russem, čeští delegáti po tradě rovněž zamítli. Na to Němci znova se radili a výsledek porady byl, že netrvali na překladatelských úřadech, nýbrž že na- vrhovali »místo pro překládání«.

Pacák Němec Russ Čechy Rakousko poslanecký sněmovna

9 article

Dohodnutí nebylo docíleno.« Další zpráva o tétéž záležitosti vypra- vuje: »Podkladem jednání byl sporný dosud § 2., ve kterém se stanoví, že také v tom případě, usnese-li se obecní nebo okresní zastupitelstvo na jednacím jazyce jednom, jsou povinna přijímati podání jazykem druhým Němci byli napřed zásadně proti povin- nosti jednojazyčných samosprávných sborů, přijímati podání druhojazyčná. Později odporu svého se vzdali, žádajíce, by jednojazyčná obec neb okres byly zavázány jinojazyčná podání posílati zemskéma výboru. kde by pro česká podání, učiněná v něme- ckých obcích neb okresích a pro německá podání učiněná v českých obcích neb okre- sích zřídila se zvláštní překla- dárna. Poslanci čeští trvali na stanovisku plné platnosti obou jazyků v celé zemia byli ochotni pouze povoliti na- nejvýš íakultativní posílání jino- jazyčných přípisů zemskému vý boru. Ale co nejrozhodněji vyslovili se proti tomu, by se při zemském výboru zři- zoval nějaký tlumočnický úřad, nějaká stálá instituce ad hoc, ze které by se také prová- děly důsledky pro úpravu jazy- kovou při zeměpanských úřa- dech, namítajíce, že musí býti zůstaveno zemskému výboru, by určil způsob, jakým opatří převody. Tu vytasili se

Němec

10 article

Němci s požadavkem, který je skutečnou provokací a který byl také dle zásluhy s nej větší indignací odmítnut. Chtějíce totiž paso vati němčinu, tudíž jazyk minority v zemi na superiorní a náš jazyk, jazyk majority. jazyk, jenž měl výhradní platnost ve vlasti naší, prohlásiti inferiorním, žádali, by zemský výbor přijímal z jednojazyčných obvodů ně meckých přípisy nejen české, ale i takové které jsou zaslány obcemi neb okresy jiného jazyka, tudíž maďarské, vlaské, francouzské anglické atd. Ve chvíli tedy, kdy jde o smír. měli němečtí vyjednavači smutnou odvahu. kterou nelze s dostatek zatratit a odsouditi nejen vymáhati sami pokoření jazyka našeho v jeho historické domovině, nýbrž požado- vati ještě od Čechů, by tito k takovémuto snížení jeho přispěli. Byli však odbyti tak dokonale, že neosmělí se — tušíme — při- jíti s takovou urážkou po druhé. Němci takto poučeni zanechali své zpupnosti a za- čali jinou. Šestičlenná delegace odebrala se do ministerské síně, kde pobyla skoro ho- dinu, ale výsledek byl negativní. Němci sice jaksi zásadně přistoupili na stanovisko české, t. j. na stanovisko zákona, jak byl sněmem království českého loni schválen, avšak texh jimi podaný je plný kliček, závor a výhrad. Nuže, když věc jest a byla tak napína vou, nutno přečísti si ještě nějaký referát ní; a čteme: »Aby ohledně jazykové otázky u samo- správných úřadů co nejdříve dospělo se ke sjednocení, i pro státní (zeměpanské) úřady praejudie tvořící, konali dnes ve sněmovně ve dvou proti sobě ležících výborových síních současně porady němečtí i češti delegáti. Na denním pořádku byl je- diný sporný § o jinojazyčných podáních.

Němec Čecho

11 article

Základ porady tvořil s německé strany podaný prostředkovací návrh, na němž s obou stran předsevzaty byly změny a do- datky . . . . Když vyjednávání vedlo se asi tři hodiny, sestoupili se ve sněmovní presi- diální kanceláři delegáti: dr. Bäřnreither. dr. Russ, dr. Pergelt, dr. Pacák, Schwarza dr. Zátka, vesměs členové odboru v otázce samosprávných úřadů, k půlhodinné poradě. Ježto nebylo dnes možno dospěti k zakon- čujícímu výsledku, bude se zejtra pokráčo- vati o 10. hodině. Všeobecně se však při- pomíná, že různosti v názorech, jak naklá- dati s jinojazyčnými podáními, jsou rázu tak nepatrného (unbedeutend), , že konečné do hodnutí posunuto jest v dosah největší pravděpodobnosti. Potvrdí-li se toto očeká- vání, napotom asi řešení j a zy kové otázky u zeměpanských úřadů sotva se setká s vážněj- šími obtížemi.« Z jiné zprávy ještě vybíráme: »Lze konstatovati, že dosaženo též sblížen věcného o nejtěžší a nejzásadnější parti zákona, upravujícího platnost obou jazykův při samosprávných úřadech. Vláda očekávané prohlášení o svém stanovisku o úpravě jazykových poměrů při zeměpanských úřadech dala jen částečn v morávské sekci, pokud jde o vnějš úřadování.« To jest asi podstatný výtěžek ze zají mavých zpráv o jednání o § 2. Z nich vyplývají pro náš národ násle dující veledůležité okolnosti 1. že poslanci čeští byli ochotni pouze povoliti nanejvýše fakultativní posílání jinojazyčných přípisů zemskému výboru, aza 2., že tato forma může se státi i roz- hodující (praejudiciální) pro postup vyřizo- vání u zeměpanských úřadů.

Bäřnreither doktor Russ Pergelt Pacák Schwarza Zátka

12 article

Fakultativní posílání jinojazyčných podání ku překladu zemskému výboru znamená v prosté češtině, že budou míti samosprávné úřady na vůli, podání taková buď samy vyříditi, aneb napřed jejich překlad od zemského výboru požadovati. Máme za to, že po posavadních zkuše nostech každý uzná, že takováto forma ani stanovisku rovnoprávnosti jazykové, ani bez pečnosti právní pomoci nevyhovuje. Pro české menšiny jest toto fakultativné řízení totožné se zásadou nepřijímání českých podání; vždyť nikdo nemůže čekati na věcné vyřízení své žádosti na dobu tak dlouhou, až nebohá žádost, po případě hodně opo- zděně, se ze zemského výboru vrátí. Tato forma by časem nutně vesti musila k na prostému vypuzení českých po dání u samosprávných úřadů, jejichž jed- nacím jazykem by byla němčina. A samosprávné úřady s jednací řečí če- skou? Nuž, tu stále čouhá čertovo kopýtko dorozumívacího jazyka, za jakýž vyhlédnuta takto zakuklená státní němčina Ještě povázlivější okolností jest, že ta kověto rozřešení by praejudikovalo řešení tétéž otázky u zeměpanských, t. j. státních úřadů. Tím by se uznalo, že stát není po- vinen ve svých nižších instancích podání česká v okresech převahou německých přímo vyřizovati, i kdyby tam byly celé ryze če ské obcel Z toho jest patrno, že forma překla- dová ať zásadní, ať fakultativní jest pro naše menšiny stejně záhubná a nebezpečná, že jest prostě — nepřijatelná. Tím vynikla neobyčejně důležitost této otázky, onať jest onou větví, již zástupci naši uříznouti nemohou a nesmějí, nechtějí-li, aby zásada rovnoprávnosti sama při tom vzala za své. A vláda opatrně se svým prohlášenín čeká, spadne-li jí do klína zralé jablko— fakultativních překladů!

13 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 16. února. (Před říšskou radou.) Političtí meteorologové prohlásil dnešní pátek za kritický den prvého řádu. Če- kají, že dr. Körber odkryje karty a ukáže, jak smýšlí o vnitřní úřadní češtině. Výsledek tohoto sdělení má rozhodnouti o dělnosti řišské rady. jež se sejde příští čivrtek. Ale jako my nemáme naděje, že by prohlášení dra. Körbra mohlo uspokojiti spravedlivé tužby našeko národa, ne čekají nic příznivého ani naši nejvěrnější spo jenci, Slovinci. Jejich liberšlní orgán »Sloven- ski Narod«, předvídaje smutný konec kon ferencí a vzpomínaje na prohlášení českých dů- věrníků, že jejich parlamentní taktika se ne- změní, dokud nebude napravena urážka, způso- bená českému národu hr. Clarem dne 17. října m. r., píše: »Dle všeho je zhola nemožno, aby čeští poslanci v novém zasedání říšské rady po- stupovali jinak, než v minulém a aby proti dru Körbrovi zaujali jiné stanovisko, než zaujímal proti hr. Clarovi. Váže je výslovné, mnohokráte opětované prohlášení, že od započaté taktiky neustoupí, dokud nebude obnoven vnitřní úřadní jazyk český a sílí je v tom vůle národa. Ne- smí se zapomenouti, že mladočeští poslanci byl voleni především za tím účelem, aby podvrátili základy nynější centralistieké úslavy a dosáhl

doktor Körber Claro Körbr Praha

14 article

její změny ve smyslu federativném. Obnova če- ského státního práva jest předním jejich úkolem a národ český by jim nikdy neodnustil, kdyby v nynější krisi jednali malodušně, zvláště pak kdyby umožnili řádně působení centralistického parlamentu, dokud neobdrželi zadostučinění z jednostranné a nespravedlivé zrušení jazykových nařizení, získaných po tolika zápasech a obětech.« Z toho ze všeho »Slov. Nari« soudí, že dr. Körber sám nečeká dělného parlamentu, že jej svolal pouze proto, aby mu povolil letošní ou vod k vojsku, načež užije práva, jež si u pa- novníka vyžádal dříve, než se ujal vlády, totiž rozpustí říšskou radu. Příští zasedání má se prý i v kruzíeh poslaneckých za poslední v tomto složení říšské rady a na jaře čekají se nové volby. »Lidové strany« — končí »Slov. Nar.e — snových voleb se nebojí, očekávajíce od nich výhodnou pro sebe změnu ve tvářnosti ří šské rt radyl« Z Brna; 16. února. (Nový místo- držitel.) Moravské listy vítají nového místo- držitele hraběte Karla Žerotína velmi zdrželivě »Moravská Orlice« nemůže o něm pověděti nie jiného chvalitebného, než že je potomkem slav ného hejlmana moravského Karla ze Žerotína »Lidové Noviny« vidí v hraběti. Žerstínovi osobu mnohem bližší německé levici než straně středu. k níž vlastně dosud náležel. » Hrabě Žerotín — praví — není sice členem ústaváckého velko- statku, nýbrž jest příslušníkem sstřední stráný«.

doktor Körber Žerotín Brno moravský Orlice Žerotín

15 article

Úloha této strany na möravském sněmu jest však příliš dobře známa, aby faktum, že z ní vzat jest nový správce země, mohlo platit za bezpečnou záruku jeho příští nestrannosti, To jest levici tak dobře známo, jako národní smý- šlení nového místodržitele, jež silně se kloní k Němcům. Oč však osobnost jeho vítanější jest levíci, o tolik méně důvodů k důvěřivosti má česká většina v zemi. A proto nemůžeme vítati nového muže na místodržitelském stol s pocity té spokojenosti, jež by v jeho jmeno- vání viděla bezpečnou záruku potřebných nových směrů. Badou-li příští jeho skutky nás demen- tovat, budeme tomu povděčni. Po smutných zkušenostech však podstatné nápřavy nečekáme.e

Němec Bada

16 article

Obchodní a živnostenská komora leieme o pražská konala včera odpoledne ve svých místnostech prvn letošní všeobecnou řádnou sebůzi za předsednictý svého presidenta pana cís. rady Wohanky Dříve nežli přikročeno k dennímu pořádku vy konán byl vzácný akt pocty a uznání věrné práci Komoře přísluší totiž právo uděliti vyznamenán úřadníkům, znalcům i dělníkům, kteří po několik deseti letí byli zaměstnání v jednem a těmž obchodním, ře meslnickém nebo průmyslovém podniku a vyzname nali se věrností, oddaností a pilností. Na podnět pp Ladislava Rotta, velkoobchodníka v Praze a Frant Vávry, mlynáře v Praze, usnesly se obě sekce komory. živnostenská i obchodní, jednohlasně, uděliti vyzna menání komorní a sice komorní diplom panu Václavu Hetešovi, který jest 33 let zaměstnán jako první dělník v pekárně pana Frant. Vávry a panu Josefu Doubravovi, který po 22 let jest zaměstnán jako skladník v témž závodě a stříbrnou medailli panu Juliu Dlouhému, který po 32 let jest ve službách firmy V. J. Rott. President pan Wohanka odevzdávaje jubilan tům jmenem obchodní a živnostenské komory prat ské vyznamenání, žádal je, by si ho vážili jako za- slouženého uznání jich věrnosti a oddanosti a blaho přál jim srdečnými slovy. Po té, když byli vyznamenaní pánové za poctu jim prokázanou upřímně poděkovali, ujal se opět slov president pan Wohanka, aby složil svůj mandát poněvadž funkční doba presidia komory uplynula a podal jako každoročně zprávu o činnosti obchodní komory v minulém roce.

Wohanka Rott Vávra Heteš František Doubrava Dlouhý V J Rott Praha

17 article

Agenda komorní v minulém roce vykazuje velmi rozsáhlý vzrůst. Stouplť počet čísel jednacích s 16.066 na 20.941, tedy o více než 30%, jichž vy řízení vyžadovalo jak od pp. členů komory, tak i o pp. úřadníků neobyčejného napjetí sil Celkem ko nalo se 119 schůzí, z nichž 5 bylo všeobecných. 9 sekce obchodní, 13 sekce živnostenské a 92 růz ných komitétů a komisí a mimo to bylo mnohým pá nům členům vypracovat značný počet dobrých zdání. Na prvním místě uvádí řečník referát pana dra Hotowtze o reorganisaci živnostenských úřadů, který došel nejen nejvřelejší podpory témě u všech komor sesterských a ve velké části veřej- ného tisku, nýbrž doznal též velké pozornosti u vlády a pokračuje Vláda nyní zcela opravdově se zabývá řešením této z naší komory vyšlé otázky. Podotýkám úmysln znovu, že naše komora byla první, která svoláním průmyslové ankety v r. 1898 zahájil a boj proti nevra živosti naší správy na průmysl a svou úvodní zprá- vou k protokolu této ankety, jakož i svými dalším kroky, k nimž zejmena také zmíněný návrh na reor- ganisaci živnostenských úřadů počítati sluší, cesty k odpomoci jasně vytknula. Ze jsme měli pravdu, očekávajíce trvalý příznivý obrat ve smýšlení naší správy jedině od zásadní re- formy, totiž od úplného specialisování úřadů živno stenských, přesvědčili jsme se také v roce minulém Několik komisí, jimž zástupcové naší komory obco vali, jakož i písemný potaz na konci předešlého roku provedený vynesly na jevo, že poměry sotva se zle šily, i mohli jsme proto vládě k jejimu dotazu, opí rajíce se o skulečnosti, dáli důvodnou odpověď, z na svém svrchu dotčeném návrhu trvati musíme. Přípravy k nadcházející již světové vý stavě pařížské zaměstnávaly presidium komory měrou svrchovanou.

Hotowtz

18 article

Speciálnímu komitétu, ze středu naší komory zřízenému se podařilo uspořádali několik bez odporu velmi cenných exposic speciálních industrií z našeho obvodu komorního, které naši výrobu na výstavě pa- řížské zajisté budou důstojně representovati. Vládou zahájená akce vývozn i poskytla nám příležitost v obšírné resoluci vysloviti své ná- zory o ní, jakož i o otázce povznesení vývozu vůbee Vymohli jsme jistému dokonalému kupci zdejšímu státní subvenci, aby se mohl usaditi v cizině a za- býváme se nyní dalším dalekosáhlým a, jak dou- fáme, slibným projektem k povzbuzení našeho exportu, totiž zřízením vývozní agencie v Hamburku o věci té konáno již několik schůzí obchodníc komor ve Vídni a v Hamburku; přípravy k usku- tečnění projektu toho jsou již úplně skončeny a v nejbližších dnech bude o něm bezpochyby defini- tivně rozhodnuto. Naše agenda v záležitostech vývozních vůbe slále se množí — potěšitelné to znamení, že vývom v obvodu komory naší mohutní. Počet došlých čísel v minulém roce stoupnul z 2905 na 4329, tedy okrouhle o 499 %. Zvlášť důležitý úkol nastal nám v roce 1899 přípravami pro smlouvy obchodnl Komora musila asi 6000 dolazníků rozeslati, došte

Hamburk Vídeň

19 article

odpovědi urovnati, revidovali a zpracovali. Přes ně kolikeré upomínky však mnoho odpovědí posud ne- došlo, tak že nebylo lze dotazníky ministerstvu zpě odeslati. Lelos má komora sama podati dobré zdání o sestavení nového všeobecnéhotarifu celního, kterážto práce vyžadovati bude vynalo- žení všech sil našich. Stále se opakující stížnosti na domnělé příkré jednání při provádění zákona o potra vi nách byly příčinou, že svolala komora anketu interessentů, by získala konkretní materiál, na jehož základě by na příslušných místech mohla dále za kročiti. Že však anketa žádoucího účelu plně nedo sáhla, sbírá komora material cestou písemnou.

20 article

Nadprůměrnou činnost vyvinula komora minu lého roku v oboru vyučování průmyslo vého a obchodního. Vidouc dřívější snahy své aspoň z části usku tečněny, komora podala c. k. ministerstvu vyučo vání pamětní spis o zřízení vyšší texti ln školy v Ústí n. Orl., přimlouvala se za zřízen nižší státní průmyslové školy v Nym- burce a státní odborné školy košikářské v Čermné, podala petici o zkrácení pre senční služby vojenské pro absol- venty dvoutřídních škol obchodních. která i u četných jiných komor došla ohlasu a za- hájila na povznesení školství odborného i četná jiná šetření a jednání, jež teprv letošního roku budou skončena.

Orlický Čermná

21 article

Také agenda železniční byla loni před- mětem úsilovné péče komorní, k niž hojnou látku poskylly obvyklé a zejmena loni v míře neobyčejné se opětovavší stížnosti na nedostatek vagonů, zmínky zasluhují také snáhy kömory a jejích zástupců v státní radě železniční o vhodnější železniční spo jení s Haličí a Ruskem. V záležitostech vhodné úpravy exportních tarifů podniká právě komora rozsáhlé šefření. Z činnosti komory záležející v podávání dobrých zdání, musím vytknouti zvláště obšírné a mnoho nš- vrhů na změny obsahujicí vyjádření o osnově no- vého seznamu řemeslných živností, dále dobrozdání, ve kterém se přimlouváno za zavedení společností s obmezeným ručením a dobré zdání, ve kterém osnova zákona o zabe- zpečení stavehních pohledávek ke kodi- fikaci nebyla doporučena. U příležitosti porad osnově nového seznamu řemeslných živností obje- vila se opět v pravém světle bezdůvodnost žalol maloživnostníků na zanedbávání jich zájmů se slrany obchodních a živnostenských komor. Kdežto totiž ona korporace, která platí za nejpovolanější nástup- kyni jich zájmů, byvši komorou za vyjádření dožá- dána, do této chvíle své návrhy nesestavila, uspořá- dala komora 10 expertis z kruhů maloživnostníků vykonala četné ústní dolazy u zástupců živností, jež osnovou nařísení dotčeny jsou, aby seznala přání všech těchto živností, a aby je, pokud jsou oprávně nými, ve svěm dobrozdání podporovati mohla.

Halič Rusko

22 article

Za účinné podpory komory provedena v přede šlém roce — v 16. roce po zavedení novely k živno- stenskému řádu z r. 1883 — konečně re organi sace živnostenských společenstev v okresu hořovickém. Rovněž sluší děkovati inicintivě komory, že z odhladce při kolnkursoch obchodníků a živ- nostníků přibírány býti mají přiště jen odborně znalé osoby, jež od příslušných obchodních gremil a živ nostenských spolačenstev navrhovány býti mají. Statistieké kanceláři přibylo v minu- lém roce nové agendy tím, že obchodní a živno- stenské komory povinny jsou dle nového akciového regulativu vésti rejstřík a kciových společno stí, dále obstarávati zpravodajství pro měsíčník »Sociale Rundschau«, jejž c. k. úřad pro sta- tistiku práce vydávati hodlá a jenž má přinášet pravidelné zprávy o stavu pracovní nabídky a po- ptávky a tím nepřímo také o všeobecném stavu je- dnotlivých odvětví průmyslových, dále o vývoji a sociálně-politicky důležitých jednáních organisne zaměstnavatelů a dělníků, o stávkách a výlukách. o výsledcích zprostředkování práce, o sociálním zá- konodárství a správě a pod a konečně tím, že ko- morám připadl úkol při zadávání vojenský ch dodávek malovýrobcům býti zprostředkují- cím orgánem mezi živnostenskými společenstvy c. k. ministeratvem obchodu, kterémuž rozdílen těchto dodávek nyní bylo svěřeno. Připadla-li letos na maloživnostníky zdejšího obvodu, kůži obrábějí- cího, dobrá pětina celé kvoty rakouským maloživ- nostníkům vyhrazené, může si značnou čásť zásluhy o tento příznivý výsledek osobovati komora.

Sociale Rundschau

23 article

Umělecko-průmyslové museum ko mory pokračovalo v r. 1899 svým osvědčeným způ sobem ve všech směrech své dosavadní činnosti Mimořádnými událostmi byly výstava oněch prac žákovských umělecko-průmyslových a řemeslnickýe škol anglických a výstava současných domácích vý robků umělecko-průmyslových. Technologicko-průmyslové muse u komorní rozvinulo hned v prvním roce čílou nestrannou působnost, při které pohybovalo s jenom na vyzkoušených již cestách sesterského ústav vídeňského a státní technické služby, na povznesen malých živností, nýbrž razilo si částečně vlastní samostatné dráhy, hledíc zvláštním živnostenským průmyslovým potřebám v territorialním obvodu své působnosti hověti způsoby poměrům zdejším niejvíce přiměřenými. Komora hleděla vyjednáváním se zemským vý borem král. českého a s c. k. ministerstvem obchodu zabezpečiti technologicko průmyslovému museu v Praze co nejvšestrannější rozvoj a působnost na prospěch technického povznesení živnostenské a průmyslov výroby nejenom v obvodě komorním, nýbrž i cel oblasti království českého a doufá, že ústav tento. jemuž i sama tolik obětí a přičinění přinesla i tolik jinakých hmotných i mravních opor zjednala, po překonání přírozených nesnází počálečních v každé době i pod jakoukoliv správou bude výmluvným svě- dectvím živého zájmu a velkodušnosti komory pro účinné podporování a pěstění skutečných prospěchů naší výroby průmyslové, zejmena maloživnostenské. Výroční zpráva nebyla by úplná, kdybych s nezmínil o událostech, jež se sběhly sice mimo obor působnosti komorní, které však na obchod a výrobu pronikavý měly vliv.

Praha

24 article

Podotýkám hned předem, že, dotýkaje se udá lostí těch na pouhé jich zaznamenání se obmezíma všeliké kritiky zdržím, pamětliv jsa vládnoucí v ko- moře zvyklosti, politické a národnostní rozpravy ne- chávati stranou. Nařizení ministerstev vnitra, finaneí spravedlnosti, obchodu a orby ze dne 14. října m. r. vzbudilo v obyvatelstvu českém hluboké vzrušení Každý, kdo zná zem a lidi, musil věděti, že tímto vládním činem duše lidu českého v nejhlubším nítru bude uražena a ve všech vrstvách jeho rozčilení a roztrpčení nastane. Nemohlo tedy nikoho překvapiti, že obyvatelstvo české svou nevoli manifestacemi také na venek pro jevovalo a milliony věrných, vlasteneckých mužo hlasitě protestovaly proti těžkému příkoří, kter vládou Claryovou národu českému opět bylo způ sobeno. Při manifestacích těch došlo, bohužel, k výtrž nostem a událostem, jež hluboký žal vzbuzují každém českém vlastenci, který touží po tom, aby štít a jmeno národa českého před ce ým světem zu staly neposkvrněny. Jako v každé zemi přidružují se k hnutí lidovému živly, bažící pod rouškou narod- ního nadšení po ukojení nízkých pudů svých, tak i unás se stalo při některých loňských demonstracích prosincových Snahy, ohrožující majetek, staly se skufkem náboženská nesnášelivost, s historickými tradicem“ V drobném prodejli zanní číslo o sobě . . . n odpolední . . . . . . . za 2 h va dllalkách na venkovšr ranní dnlo. . . . . . . . . . . . . 6b Inseráty plati se hotově rapř Fředplacení a lnserty přijímá sčmini- strace v Marisnské slici č.3. Tam nacházejí se tež redakce tiskárna a szpedice „Náredních Listě- Eskoplny se nevraeeji

Claryová Nařizení ministerstvo vnitro

25 article

českého národa neslučitelná, nalezla přívržence uskutečňovatele. Příhody ty, ač události takové i v jiných zemích uvnitř hranic našeho státu i mime ně nejsou ojedinělé, špatně se vykládaly a celý český národ činěn za ně zodpovědným I při nejpřísnějším a nejtvrdším odsuzování ve- lice politování hodných výtržnosti měli se přece j en skuteční provinilci odsouditi a to tím spíše, ježto povolaní zástupcově českého národa proti výtržnostem oněm rázně se ohradili, obyvatelstvo české k pokoji, k šetření zákona pobádali a vy- zývali, aby i všeliký pokus o zviklání náboženské svobody a náboženského míru v naší zemi rázně byl pollačen. Nicméně měli mnozí tu smutnou odvahu, že či- nili za tyto výtržnosti zodpovědným celý český narod jenž ani nejmenšího podílu v nich neměl, kteréžto jednání rozhodně odsouditi sluší. Zmíněně výtržnosti však také obchod a výrobu v dotyčných krajích nemálo poškodily tím, že obava z možného opakování jich tísnivě působila, ba v ně- kterých krajinách obchod na nějakou dobu dokonc zastavila. Ještě jiný škodlivý následek mělo zmíněné mini- sterské nařízení ze dne 14. října m. r. pro zájmy námi zastupované.

Příhoda

26 article

Jak známo, všichni čeští soudcové laikové při obchodním soudě v Praze u obchodních senátech v Českých Budějovicích. Chrudími. Jičíně, Mladé Boleslavi, Kutné Hoře, Písku, Plzni a Táboře. až na jedinou výjimku, dne 15. prosince m. r. míst svých se vzdali a odůvodnili tento velevýznamný krok přípisem tohoto obsahu »My podepsaní prohlašujeme, že dnešním dnem vzdáváme se svých funkcí jakožto soudci laikové v sporech obchodních tohoto slavného soudu, a to po dobrém uvážení z toho důvodu, že nemůžeme srovnati se svým právním a národním přesvědčením, spolupůsebiti při jednání soudním, z jehož vnitřního úřadování následkem výnosu c. k. ministerstev vnítra, práv, financí, obchodu a orby ze dne 14. října 1899. č. 59 z. z. a následkem tajného výnosu c. k. ministerstva spravedlnosti z 16. října 1899, č. pr. 298 vyloučena jest naše česká řeč mateřská z rovnoprávného užívání zákony jí zaručeného.« Skutek ten má za následek, že při jednollivých obchodních senátech v Čechách spory obchodní s neprojednávají, událost to v annálech našeho soud- niciví neznámá, která nemálo přispívá k poškození obchodu našeho.

Praha Český Budějovice Jičín Mladá Boleslav Kutná hoře Písek Tábor Čechy

27 article

Teskně hledím dalšímu poslupu věci vstříe, neboť ona netýká se jen lidových soudců samotných, nýbrž i všech českých členů komory budějovické. plzeňské a pražské, kteří odhodláni jsou, v této tak důležité otázce solidárně postupovati Nebude-li odstraněna příčina, která soudce laiky ku kroku tomu pohnula, jest konec události té ne- dozírný V loňské výroční zprávě své vyslovil jsem tot přání Snad by přec bylo možno, poměry v zemi upraviti tak, aby oba národové ve svých kullurních a hospodářských výkonech rovnocenní, svými ná- zory svělovými a zvyky tak velice si podobní, zas poněkud se sblížili. Pospolitost hospodářských zájmů v naší zemi jedna ani druhá národní strana nepopírá aniž ne- uznává, že zájmy ty národnostními nesváry jsou již poškozeny a brubě ohroženy. Čerpám z toho naději, že slova mě najdou ohlas v oněch kruzích, které podobně jako naše komora hospodářské zájmy za- stupují a dosti odvahy mají, aby přesvědčení své projevily Přání to splnilo se tím způsobem, že k podnětu presida komory pražské přes sto nejpřednějších, největších a nejvážnějších firem v Čechách se sestou- pilo a v září minulého roku společné provolání zemským a říšským poslancům království českého vydalo.

Čechy

28 article

Právě průmysl a obchod jsou k tomu nejvíce oprávněny, neboť nikomu není národní nesvár vi naší vlasti škodlivější než jim. Nejen svými bezprostřed- ními, nýbrž ještě více nepřímými následky, přeruše- ním zákonodárství, nemožnosti reform v oboru správy, pramenící z toho malátnosti a nedostatku iniciativy v oboru hospodářském, plýtváním nej- lepšími silami, podrýváním vážnosti naší v cizozem sku ald. Ve zmíněném provolání byli proto páni poslan- cové snažně žádání, by bez prodlení k tomu půso- bili, aby se konečně mezi oběma národy v Čechách jimž v této jejích domovině přísluší stejné pravo. docílilo shody ku blahu jednotlivce, celé země i říše. Byla to od několika desítiletí jedna z prvníeh manifestací míru, vycházející od největších průmysl- níků v Čechách obou národností, a manifestace t měla pro svůj původ veliký morální význam a veliky morální úspěch.

Čechy

29 article

Význam záležel v tom, že konečně byla pouta zlomena upřímnými slovy a z obyvatelstva samého jednou neohroženě vyslovena vůle po smíru; byl to za tehdejších poměrů mužný, vlastenecký skutek jejž ti, kdož provolání podepsali, vykonali A úspěch spatřuji v tom, že projev onen stal s pobídkou k dalším podobným krokům, které později podniknuty byly jinými četnými sbory a spolky Čechách i v jiných zemích a které vedly k nynějším konferencím dohodovacím. Poslední akce, jednotou průmyslníků pražských a okolních zahájená a v petici k vládě a poslancůu vyjadřená, měla imposantní úspěch. Na 4000 průmyslníků, obchodníků a živnost- níků, kteří, jak petice praví, olčinu svou stejně mi- lují a stejné právo pro každého žádají vyzývají vládu a poslance, by co nejdříve dosažene bylo dohodnutí mezi národy, a vláda a zástupcové lidu aby pamětlivi byli toho, že veškerý národ tou- žebně si přeje míru, míru takového, který by zhoubné následky, národnostním bojem posud způsobené, od- činil a dílo našeho průmyslu, obchodu a živností našich, jakož i národní blahobyt obou kmenů od zá- huby zachránil.

spolek Čechy

30 article

Právem a s opravdovým porozuměním poměrů obě zmíněné manifestace největší váhu kladou na to, že se oběma národům v naší zem stejného práva dostati, a na tomto zá kladě dohoda vybudovati musí. Jes samozřejmo, že národnostní mír může nastati bu úplným vyhlazením jednoho kmene nebo spravedli- vým vyrovnáním. Jiné možnosti k dosažení miru myslím, že tu není A poněvadž doby, kdy byla možna zkáza celých národů na štěstí minuly, zbývá druhá alternativa, jíž úspěšně docíliti lze na základě úplné rovnopráv- nosti obou národních kmenů, neboť pak předejdes stálému bouření se onoho, jemuž menší oprávněnost se přiděluje. Doufejme, že mužové, kteří důvěrou svých spolu- občanů byli povoláni, aby společně vyhledali podklad k dohodnutí, úkol svůj šťastně vyplní a že oba ná- rodové naší vlasti podají si k smíru ruce, práci uvyklé. Končím poznámkou, že vylíčená mnou činnost komory jest nejlepším důkazem toho, že páni čle- nové komorní bez rozdílu stran povinnost svou plnou měrou konali, začež jim vyslovuji uetivé díky. Veřejnému tisku našeho hlavního města, a t bez rozdílu stran jest komora také díkem povinna za to, že i v minulém roce činnost naši podporoval o jednáních našich vždy zprávy podávaje a ochotně obstarávaje uveřejňování tak četných zpráv, týka- jících se záležitostí komory a jeji vývozní kan- celáře. Tím končím svou výroční zprávu a projevuji ještě přání, aby činnost komory stále byla čiláa úspěšná. (Hlučný pollesk.)