2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
31. července 1913. číslo 208
4
article
části Čech. Shromáždění německých důvěr-
níků má býti sborem 250—300 mužů, jedno-
tlivé německé volební okresy vyšlou ze svých
důvěrnických sborů místních určitý počet zá-
stupců, také německé menšiny v českých vo-
lebních okresích mají býti zastoupeny. Shro-
máždění důvěrníků zvolí ze svého středu vý-
bor, v němž bude asi desítina celého shromá-
ždění. Podle statutu, jenž má dojíti schválení
piné schůze Verbandu, jest toto shromäžděni
důvěrníků a jeho výbor zamýšleno jako stálé
zřízení, jež bude „úřadovati“ nejen v době.
není-li zemského sněmu, nýbrž má zůstativ
nejtěsnějším kontaktu s německým zemským
Verbandem jeho předsednictvem a s ním věcně
i takticky společně pracovati. Takovým způ-
sobem má býti docíleno zajištěného i trvalého
podkladu neustálou společnou prací obyvatel-
stva s poslanci k zamezení všech nedoroz-
umění — sděluje „Bohemia“. Zaznamenáváme
tyto předběžné kontury, jimž pravého vze-
zření dodati ostýchá se dosud německý tisk
sám. Uvidíme, co se vyklube z tohoto utopi-
stického embrya!
Čechy
Bohemia
5
article
Zatím, co se v lůně Verbandu jednáo
statut důvěrnického sněmu německého, ozna-
muje se z Chomutova, že tam již něco po-
dobného mají bez usnesení a schválení plné
schůze Verbandu. „N. W. T.“ přináší zprávu.
že v Chomutově dojde dne 7. září ke konsti-
tuci takové celkové organisace ve formě
shromáždění důvěrníků. Na národním sjezdu
Němců z Čech, který se tamže téhož dne ko-
nati bude, znova vytknou přesně požadavky
Němců v Čechách. Na to se odebore deputace
tohoto sjezdu ku předsedovi ministerstvaa
sdělí mu tyto požadavky s podotknutím, že
jsou to minimální požadavky německých dů-
věrníků z Čech. Usnesení ta budou se týkati
t. zv. prvních etap vyrovnacích záležitostí
(zem. zřízení, minoritní školství, krajské zří-
zení, úprava užívání jazyků v zeměpan-
ských a samosprávných úřadech
v Čechách. Němci z Čech prohlásí vůči
předsedovi ministerstva ochotu Němců k no-
vému vyjednávání s Čechy na základě usne-
sení na Volkstagu učiněných. Prohlášení ta-
kového vyrovnacího programu jazykového.
v němž se vedle úpravy jazyků v samospráv-
ných úřadech jmenuje v téže souvislosti též
jazyková otázka úřadů zeměpanských, zřejmě
příčí se závěrku úřadní zprávy, vydanéo
předvčerejším usnesení předsednictva svazu
bývalých zemských poslanců, v němž stojí vý-
slovně: „Zejména nebudeme pro pří-
ště třpětí spojování otázek zem-
ského zákonodárství s říšský m,
jež jsme po celou dobu vyrovna-
ciho jednání neuznávali a za
všech okolnosti budeme se tomu
brániti.“
Němec
Chomutov
Čechy
předsednictvo svaz
6
article
„Další oktroj a jeho heros“.
V anketě, uspořádané v „N. Fr. Presse“
vystoupil včera se svými názory o správní ko-
misi další universitní profesor, jehož mimo-
řádnou akademickou hodnost převyšujea
kompetenci jeho vyvrcholuje úřad jeho jakož-
to dvorního rady ve správním soudu — dr. B.
Tezner. Pan dvorní rada píše v aforismech:
„Státní ústava království Českého nebyla za-
stavena, nýbrž dána pouze k disposici a sice
k disposici obou národností v Čechách. Jak-
mile bude po ruce funkce schopný zemský
výbor, vstoupí podle cís. patentu zemské zří-
zení opět automaticky v činnost a možno při-
pojiti: Jakmile se zemský výbor stane k funk-
ci své neschopným, bude hned po ruce guillo-
tina doplňovacího patentu. Dlouho postráda-
né nařizovací zemské právo z nouze vzniklo
nátlakem poměrů přes všechny hrozby stran.“
Z toho, že správní komise spravuje také bud-
žetní právo země, usuzuje dv. rada Tezner,
že představuje v tom ohledu vlastně — zem-
ský sněm sestavený ze státních úřadníků. To
není bankrotem země, ale bankrotem autono-
mistického principu, jehož možnost by nebyl
se odvážil ani jeho nejzapřísáhlejší nepřítel
před několika lety prorokovati. Komisi při-
náleží mimo to dohledací právo nad obcemi.
a bude-li uznána od soudů, budou její prohlá-
šení v právních záležitostech zemi zavazovati.
Co se týče stanoviska soudů k platnosti pa-
tentu a obou jeho příloh, byla by za normál-
ních okolností velmi jednoduchá. V přípa-
dech, o nichž by soudy měly rozhodovati.
odepřely by těmto třem zákonům podle §7
Tezner
Čechy
7
article
stát. zákl. zákonů o soudcovské moci a podle
§ 10. stát. zákl. zák. o vládní a výkonné moci
závaznost, poněvadž nebyly náležitě prohláše-
ny, t. j. s odvoláním za souhlas ústavně svola-
ného zastupitelského sboru.
Autor soudí, že nejenom správní soudní
dvůr, nýbrž i říšský soud a řádné civilní
trestní soudy mohou býti dovolávány, aby ku
platnosti patentu zaujaly stanovisko, a vy-
počítává případy, ve kterých by se to mohlo
státi. Nejdůležitější bylo by stanovisko správ-
ního soudního dvoru, jemuž nejčastěji bude za-
bývati se správními akty správní komise,
soudě podle praejudikatury správního soud-
ního dvoru, ujišťuje autor, že soudní dvůr ten-
to uznal by v každém případě platnost ko-
mise, jejích usnesení i správních jejích aktů
sice z důvodů, jimiž vždy uznal nouzové prá-
vo státu v případech mnohem méně nutkavěj-
ších. Pro vývoj parlamentního života shledává
pak autor vysoce povážlivým, že kruh těch.
kteří by v tom případě soudům dali za
pravdu, byl velice značný a že by v něm byla
značná řada parlamentních členů, kteří se
neodvažují své mínění hlasitě projeviti. Ještě
horším jest však, že se hněv sporných stran,
kteréž obě utrpěly velikou porážku, vybije
na říšské radě, že ji učiní rovněž neschop-
nou a tak stane se částečná ústavní krise
všeobecnou ústavní, ne-li dokonce říšskou
krisí v době, kdy na našich hranicích zuří bal-
kánská válka. Také dv. rada Tezner zabývá
se otázkou dalšího oktroje, i táže se-
„Bude nejbližší oktroj zase prací jedné noci.
Tezner
8
article
či snad hluboce promyšleným, široce založe-
ným státnickým dílem a vyvstal již heros, kte-
rý má dosti síly, aby je uskutečnil?“, i soudí.
že by státní akce s oktrojem, rozhodujícím
česko-německý spor, ještě dosti dobře do-
padla, kdyby došlo k ní na základě výsledků
stejnoměrně sestavené, skutečně pracující „zá-
konodárné komise“, jejíž závěrečné dílo mohlo
by mocí oktroje tak dlouho nahražovati kom-
promis mezi národy, až by k tomuto skutečně
došlo.
Tyto poslední své vývody označuje dv
rada Tezner za své „svrchovaně osobní mí-
nění“, tím také nepochybně zůstanou. Ne-
jsou podle všeho ani z daleka tak aktuální.
jako jeho mínění a „praejudikatura“, jakožto
člena správního soudního dvoru, o pravdě-
podobném stanovisku soudu toho k otázce
platnosti a závaznosti patentů a statutu
zemské správní komisi v Čechách.
Tezner
Čechy
9
article
Komentář k usnesení německého Verbandu.
Výklad k úternímu usnesení německého
zemského svazu, ve včerejších pražských li-
stech postrádaný, dostavil se celou šíří a výší
ve vídeňské „N. Fr. Presse“, kteráž naplnil
celý sloupec německé hořkosti a hněvu, pro-
míchaný žlučí a jízlivosti proti hlavě a če-
ským údům zemské správní komise s pointou.
ostřím v úvodě i na konec mířícím proti vládě.
10
article
Vybranými slovy žehná list hr. Vojtěchu
Schönbornovi a co se týče jím postrádané
obzvláštní důvěry obyvatelstva ke komisi, po-
tvrzuje mu smýšlení německého lidu směrem
k jeho osobě, jakožto slovy jeho věrně vysti-
žené. Krásné řeči presidenta komise o jeho
nestrannosti nemohou prý uvésti v zapomně-
ní, že jakožto člen zemského výboru prý bral
horlivé účastenství na majorisování německé-
ho lidu, že byl ustanoven předsedou komise.
toť prý vzbuzuje nebezpečí, že majorisování
německého živlu a německých zájmů také v
éře komise dojde pokračování. Je to ovšem
načisto prázdná fráze ryze pressovské fak-
tury, neboť hlasováním ve sboru, založeném
na principu majority, nelze se ovšem majo-
ritě a tudíž majorisování vyhnouti, a vídeň-
ský list svou výtkou stíhá hr. Schönborna
z toho, že nepomáhal německonacionální
menšině výboru k většíně proti svému vlast-
nímu klubu a jeho postavení ve většině sně-
movní a konečně svému vlastnímu přesvěd-
čení, což by byla politická perverse a zásadní
nemorálnost, shodná snad s principy „Neue
F. Presse“. Také jest nepravdou, že vláda
vzala tradiční německý majetek finanční re-
ferát z německých rukou a dala českým, ne-
boť naposled se nacházel v rukou českýcha
resignací dra. Urbana na tento majetek učiníli
Němci sami tradici přitrž. „N. Freje Presse“
vůbec neví, kdo Němce tíže poškodil, zda hr.
Schönborn, anebo vláda a hrozí vládě usne-
sením Verbandu, že bude vše, co se stanev
Schönborn
Urban
Němec
N Frej
Presse
11
article
komisi proti Němcům, odemstěno německými
poslanci na říšské radě. Nyní, když vláda pře-
vzala autonomii ve státní provozování, prý
musí majorisování přestat, a nebude prý Něm-
ci dopuštěno, aby zodpovědnost sváděna byla
na většínu komise, aby číslice hlasovací byly
tajeny.
Jest jasno, co tím chce „N. F. Presse“ říci.
Ohlašuje již napřed teror, jaký bude Verban
a Volksrat vykonávat na statutem přesně sta-
novený postup hlasovací a žádajíc do zásoby
již napřed, hlavy všech členů komise, kteři
budou hlasovati pro spravedlnost a právo.
přes všechna přání a německé agitace, pro-
zrazuje regiment, jakému by se ráda podro-
bila i c. k. správní komise království če-
ského. „Železné kakadu“ vedlejší německé
vlády dostavilo se už včera do zemského do-
mu na sněmovní náměstí, potomek v pravdě
staročeského zemana, J. Ex. dr. Schreiner,
už byl na návštěvě u příslušného člena správ-
ní komise, pověstné vlákno vlivu německého
jest již tedy i tu navázáno, telefon příslušného
departementu už tedy připojen k rozsáhlé
síti, ovládané všemocným tajným radou Volks-
ratu. Uvidí se, až kam půjdou tyto pikle, vy-
hrůžky, teror a štvanice, jejichž cílem a před-
mětem jsou dva hlasy prasidenta komise. Ne-
má-li „N. F. Presse“, Verband a německý lid
v Čechách důvěry v jeho nestrannost a na-
prostou objektivnost, která vždy byla princi-
pem a základnou všech usnesení zem. výboru.
jehož většina nikdy nepřipustila, aniž pod-
nikla majorisování spravedlivého nároku bez
ohledu národnosti, očekáváme my s důvěrou
tím úplnější, že tuto slavnou tradici zemského
výboru přenese neporušenou i do komise a
ta ji uchrání veškeré pohromy proti všem vli-
vům — schreinerovským.
Němec
N F
če ský
doktor
Schreiner
Německo
sněmovní náměstí
Verband
Čechy
staročeský zeman
12
article
Německé projevy.
Německé projevy.
„Německo-radikální Volksverein pro Cheb
a okolí“ usnesl se dne 26. t. m. na protestu
proti zemské správní komisi a na tom vyzvati
městskou radu chebskou, aby svolala do Che-
bu velký německý protestní Volkstag, celkem
třetí projekt Volkstagu v Čechách. V důvo-
dech protestu uvádí Volksverein, že Němei
platí — — dvě třetiny berní v Čechách a že
jsou jediným národem státu a císaří věrným,
ovšem až na Redla a Payeria prozatím. —
Proti komisi a všem ustanovením, s ní spoje-
ným protestuje německo-nacionální dělnická
strana v Mostě a německý Verein v Ústí n. L
O hospodářské síle slezských Němců.
Na české poukazování na nespravedlivé roz-
dělení politické moci odpovídá, jak známo, něme-
cká žurnalistika takořka systematicky tím, že vůči
nám zdůrazňuje německou převahu hospodářskou.
Platí prý to stejně o království, jako o Moravě,
zejména pak platí to o Slezsku, kdež německá ho-
spodářská převaha nad polskou a českou jest prý
tak drtivá, že není právě neoprávněn poměr 26
sněmovních poslanců německých oproti 5 slovan-
ským. Jedním ze základních dokumentů německé
hospodářské převahy v zemi jsou také spořitelny
Je jich ve Slezsku 28 a až na tři, jež jsou české
vesměs německých. Na český poukaz, že německé
spořitelny žijí ze slovanských vkladů, ježto obyva-
telstvo německé více ukládá u bank, odpovidá ně-
mecký tisk tvrzením, že německé spořitelny vůbec
nemají neněmeckých vkladatelů. Pokud toto tvrze-
ní odpovílá pravdě, o tom svědčí následující do-
kument, který se nedá ničím vyvrátiti.
Němei
Redl
Payerio
Němec
Německo
Cheb
Che
Čechy
Most
Ústí
Morava
Slezsko
Volkstag
německý SF
13
article
Německá spořitelna v Jablunkově má 1778
vkladatelů, kteří mají dohromady uloženo 1,712.000
kor. vkladů. Na celém Jablunkovsku, tedy v mě-
stě Jablunkově i rozsáhlém okrese jablunkovském,
jest dle posledního sčítání lidu všeho všudy 912
Němců. Podle statistických šetření připadá v tom-
to okrese asi 9 osob na dvě domácnosti. Jest tudíž
na Jablunkovsku přibližně 200 německých do-
mácností. Kdyby tedy tvrzení německé žurnalisti-
ky, že slezské spořitelny německé nemají neně-
meckých vkladů mělo odpovídati pravdě, musilo by
na Jablunkovsku připadati průměrně na jednu
německou domácnost těměř devět
vkladních knížek, čili každý jednot-
livý příslušník německé domácnosti
musil by míti dvě vkladní knížky
každá z nich by musila zníti nejmé n
na 1811 korunli Každá německá rodiina
pak, jenom u jablunkovské spořitel-
ny by musila míti uloženo nejméně
16.000 korunl! Kdo ovšem zná na Jablunkov-
sku poměry, ten nutně musí přiznati s námi, že po-
měry ve skutečnosti ani zdaleka neodpovídají vý-
še uvedené mluvě čísel. A tak nejlépe jest doku-
mentováno, že tvrzení o „drtivé“ hospodářské pře-
vaze slezských Němců jest věc vybájená za tím ú-
čelem, aby zakrývala neslýchané nadržování stát-
ní i zemské správy německé minoritě ve Slezsku
jež ničím omluviti se nedá.
Závěrem konstatujeme ještě jedno. Dle posled-
ního sčítání lidu, má Jablunkovsko 29.165 obyva-
telů národnosti polské, 171 národnosti české
Němec
Jablunkov
Jablunkovsko
Slezsko
14
article
jen 912 národnosti německé. V městě Jablunkově
jest slovanská převaha obyvatelstva. Jest zde 3278
Poláků a Čechů proti 538 Němcům. Přes to přese
všechno má však město německý ráz a také po
výtce německé státní úřadnictvo. Zemské i říšské
mandáty jsou v rukou německých. Jenom venkov
i na říšské radě i na zemském sněmu zastupuje
posl. dr. Michejda. I ptáme se: není tento stav
hanbou slezských Slovanů vůbec, slezských Polá-
ků zejména? Jak může ospravedlniti národní ve-
dení polské tak častý protičeský postup na Orlov-
sku a Ostravsku s úplným prohniváním polských
posic na Jablunkovsku, k němuž docela nelečně
přihlíží? Ať nám nikdo nedeklamuje o těžkých
poměrech. Nad Jablunkovem vládne 100 něme-
ckých rodin, které disponují s vklady, jež polský
venkov donese do městské spořitelny. Nad Sko-
čovem a Strumení ještě méně. A těchto u porov-
nání s počtem ostatních několik rodin rozhoduje
o zemských i říšských mandátech, o obsazování
úřadů, o školství, zkrátka o všem možném. A to-
mu stavu, že by se za několik let systematické
práce neučinil konec? Nevěříme, zvlášť když ven-
kov, který město živí, není německý. Jen chtít
boj a pracovat a musí se německá država zde
zhroutit jako i v jiných městech slezských. Kdyby
též Němci viděli, že se na jednom místě pracuje
poctivě, nerozpakovali by se dlouhe přikročit k
řádné volební opravě na sněm. Ale když vídí, že
jejich posice, na jichž pouhé obsazení nemají do-
statek svých lidí, jsou přímo úzkostlivě šetřeny.
pak byli by blázny, kdyby se hnali do nějakého
vyrovnání.
Polák
Čecho
Němec
doktor
Michejda
Strumení
Jablunkov
Orlov
Ostravsko
Jablunkovsko
ský
15
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
16
article
Hlasy novin o českém komisariátě.
Hlasy novin o českém komisariátě.
Německé listy jsou zklamány českou zem-
skou správní komisí. Je byrokratická a abso-
lutistická, jak si přály, ale je jim příliš česká.
„Zeit“ ukazuje Němcům na tomto pražském
případě, jak je zastaralý jich názor, že v Ra-
kousku může jim býti prospěšným byrokrati-
cký centralistický absolutism. Staří němečtí
centralističtí byrokraté vymřeli a dnes i v
úřadnictvu mají většinu Slované (?) a ne Něm-
ci. Proto je bláhové, očekávají-li rakoušti
Němci pořád ještě spásu od úřadnického ab-
solutismu. Němci měli by raději poslati na
pensi ony své politiky, kteří se nemohou vzdáti
starých snů o přežilém úřadnickém absolu-
tismu a musí se obrátiti k oné zásadě, která
jediná jim může zaručiti politickou a národní
bezpečnost: k zásadě parlamentní.
Slovanské časopisy v celé říši
mají podrobné zprávy o zastavení české ústav-
nosti a ve svých úvahách upozorňují na nebez-
pečné precedens, jež dle pražského případu
ohrožuje samosprávu všech ostatních zemí, ba
i celého státu. „Slovenski Narod“ odmítá tvr-
zení Stürgkhovy vlády, že byla nucena učiniti
v Čechách krok, který se nedá odůvodniti t-
stavou. Vláda prostě nekonala svou povinnost
v Čechách, Vláda trpěla ochotně německou
obstrukci a nehnula ani prstem, aby předešla
úpadek zemských financi. Ovšem v tomto pří-
padě šlo o obstrukci Němců, národa privile-
govaného, kterému se v Rakousku obětuje vše
i ústavnost . .. Poměry v Čechách se nezlepší.
dokud se nezlepší poměry ve státě, dokudu
vládního vesla nebudou lidé, kteří by stejně
dbalí práv a požadavků všech národů.
Němec
Slovan
Stürgkhův
Německo
Čechy
Rakousko
Slovenski Narod
17
article
„Záhřebský Obzor“ správně píše, že vina
katastrofy spadá jen na Němce, kteří nechtěií
uznati, že jako menšina v zemi nemohou být
rozhodujícími pány, nechtějí se spokojiti s rov-
ným právem, které jim česká většina po léta
nabízí, ač sami ve Štyrsku a v Korutanech, kde
jsou ve většině, nechtějí Slovincům ustoupiti
práv nijakých. Komisariát je nebezpečný pro-
to, že může vládu svésti k dalšímu porušování
ústavnosti ve věcech daleko vážnějších. Ko-
misariátu vůbec nebylo třeba, kdyby byla
vláda povolila zemskému výboru ty hmotné
prostředky, které ihned povolila správní ko-
misi. Podobné úvahy mají „Pokre!“ a „Agr
Tagbl.“
„Kurjer Lwow.“ se obává, že pražské
„provisorium“ neskončí tak rychle, jak vláda
slibuje, nýbrž stane se institucí trvalou, jako
všechna rakouská provisoria. A co horšího.
pražský komisariát může se státi vzorem.
šimlem, dle kterého rakouské vlády budou
řešiti zemské potíže i v jiných korunních ze-
mích. Lvovský list ví, že proti komisariátu
na říšské radě nebudou protestovat Němci ani
Vlaši, ale očekává, že Poláci spolu s Čechy
vysloví tam hlasitě svůj protest, poněvadž běži
především o jejich autonomní práva.
Velmi obšírně v několika statích zabývá
se komisariátem „Slowo polskie“. Jesť nej-
více zaraženo klidným přiznáním hr. Stürgkha.
Němec
Slovinec
Agr Tagbl
Kurjer Lwow
Vlach
Polák
Stürgkh
Štyrsko
Korutany
ko
Čechy
18
article
že ví, kterak komisariátem přestoupil hra-
nice, vymezené ústavou. Jestliže přes to se od-
hodlal k neústavnímu zakročení, může to vésti
k dvěma cílům: buď se vláda i v jiných spor-
ných otázkách navrátí k zastaralým císař-
ským patentům, t. j. k absolutismu, aneb
uzná potřebu přestavěti celou ústa-
vu státní i zemskou na základě boha-
tých politických zkušeností, tak, aby příště
nemohla nastati potřeba sahati k neústavním
opatřením, k nimž dala tentokrát podnět ne-
ústupná německá menšína a spolu s ní lhostej-
nost vlády nynější i jejích předchůdců. Minula
doba krásných slov a slibů, jest třeba činů.
Jen rozhodný krok, vedoucí k obrození celého
státu na základě široké autonomie a samo-
správy zemské, může vysvoboditi stát ze sta-
gnace a malomoci, do níž jej uvrhla dlouholetá
politika pasivity a anarchie.
Z polského tábora.
Po červnových haličských volbách se zdá-
lo, že podolští autonomisté se spojí ve spo-
lečný sněmovní klub s centrem, záležejícím
také z podolských šlechticů. Ale, patrně na
pokyn ryt. Abrahamowicze, autonomisté se
ustavili opět jako samostatný klub. Minulou
neděli měli ve Lvově schůzi, zvolili si za před-
sedu Michala Garapicha a do parlamentní
komise Abrahamowicze, Cieleckého, hr. Pi-
ninského a Urbaňského. Ke klubu se přihlá-
silo 16 poslanců za členy a dva za hospi-
tanty.
Michalus Garapich
Abrahamowicz
Cielecký
19
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Dva hlasy o slovanském hnutí.
20
article
Zaznamenáváme zde dva hlasy o slovan-
ském hnutí, hlas Poláka a hlas Rusa. Ne proto,
že by byli typičtí představitelé své národnosti,
ale proto, že sami představují zvláštní typ.
V „Kurjeru Litewském“ p. Vojtěch Bara-
nowski rozepsal se o nynějším úpadku slo-
vanského hnutí. Chybu vidí v tom, že slovan-
ská myšlenka jinak byla chápána představi-
teli ruského slavjanofilství, a jínak různými
slovanskými národy. „Pseudoslavjanofilstvo“
ruské bylo velmi náchylno nazírání, že by jed-
notlivé národy měly se zříci své vlastní tvář-
nosti ve prospěch jakési všeslovanské normy
a že by měly činit to, co je prospěšno Rusku.
S tímto druhem slavjanofilstva žádný slovan-
ský národ vlastně nesympatisoval, v Srbsku,
v Bulharsku, nemluvě o Polsku, byli si vě-
domi, že pěkné řeči p. Bašmakova na slovan-
ských banketech a depeše králi Nikolovi vzbu-
zují ironický úsměv, že tu šlo pouze o to, jak
dostat slovanské „bratušky“ do ruské sítě.
Polák
Rus
Kurjera Litewský
Vojtěch Bara
Bašmakův
Nikolov vzba
Rusko
Srbsko
Bulharsko
Polsko
21
article
Taková vzájemnost dostala se ovšem do fa-
tální situace. Jediné o bankrotě takového slo-
vanství můžeme mluvit. Ale nynější balkánská
bouře otevře oči asi mnohým, zvláště v západ-
ním Slovanstvu. Národy ty pochopí, nezříka-
jíce se ničeho z pěkných a moudrých tužeb
o vytvoření společně podporující se obce, že
cesta ke sbratření vede skrze vzrůst kultury,
politického uvědomění a mravnosti každého ze
slovanských národů. Kultura, uvědomělosta
mravnost musí růsti, a tím zároveň „slovanská
fikce“ nabude reálnější podoby přes nepo-
chybně předčasnou radost těch, kteří již dnes
ji pochovávají, jak to činí v divné shodě polští
„pokrokáři“ a kn. Meščerskij. Tohoto spíše
možno pochopit, protože vzrostl na národní
půdě, kde slovanský ruch degeneroval. Ale i
tam čistší ruce ho pozvednou. Je tudíž před-
časno mluvit o bankrotě slovanské myšlenky.
Možno nanejvýš mluvit o nové její fási.
Tak soudí polský publicista Baranowski,
působící v Zrleji, kde jsou jen trosky bývalé
polské říše, kde tedy spor polsko-ruský cítí
se bolestněji
Kníže Meščerskij, sloup ruského kon-
servalismu, vyslovuje se o slovanské myšlence
drastičtěji. To jest již jeho stará necnost, ve
které mohl by závodit s nedávno zemřelým
„vlkem“ francouzského tisku, Rochefortem.
Kn. Meščerskij přes svých 78 let má stále
ještě mladickou chuť do boje a provokuje kde
koho. V dané chvíli spustil na slovanskou my-
šlenku. Ruským konservativcům čisté vody
bylo by nejmilejší sblížení s Německem. Proto
Meščerskij snaží se dokazovat nesmyslnost
slovanské politiky pro Rusko. Nedávno ve
svém „Graždanině“ napsal: „Je velký omyl.
Baranowski
Rochefort
Zrlea
Německo
Rusko
22
article
„Omne.“
Když loni vyčenichala maďarská vláda jakýsi
prý tajný spolek a rozvětvenou panslávskou agitací
mezí slovenskou studující mládeží, starala se, jak
školy i vlast uchrániti od toho panslávského ne-
bezpečí. I vydán byl nedávno leták žactvu všech
středních škol na Slovensku, ve kterém jest mlá-
dež vyzvána, aby hojným přistupováním umožnil
založení takového „kulturního“ spolku, jehož cí-
lem by bylo čeliti tomu, aby se nemohla šířit
„panslávská nákaza“ na středních školách, a aby
se tím zamezilo jakékoliv „protivládní agitaci
mezi studující mládeží.
Počátkem tohoto měsíce došlo k založení spol-
ku „Országos Magyar Népmüvelödesi Egyesület
čili zkráceně dle začátečních písmen zvaného
„Omne“; název spolku jest zcela nevinný: Krajin-
ský maďarský spolek pro vzdělávání lidu. Čestné
předsednictví vzal na se maďarský ministr vyučo-
vání dr. Bela Jankovič, čímž na jisto jest posta-
veno, že činnost spolku rozvíjetí se bude pod zá-
štitou samé vlády. Předsedou jest známý na Slo-
vensku nepřítel Slováků Eugen Rákosi, výbory
spolku jsou dílem profesoři, dílem maďarští stu-
dující.
Országos Magyar
Egyesület
doktor
Bela Jankovič
Slovák
Rákos
Slovensko
23
article
Co jest cílem spolku, napovídá zřejmě druhý
paragraf navržených stanov: Zpozoruje-li některý
člen někde nějaký „podezřelý ruch“, má
o tom bezodkladně uvědomiti ústředí spolku, aby
spolek mohl ihned učiniti přiměřené kroky.
Již v první valné hromadě, které předsedal
absolvovaný gymnasísta Aladár Fabiar, ozval se
proti slovu „podezřelý“ kandidát práv dr. Lad.
Rubin v tom smyslu, aby se v druhém paragrafu
stanov toto slovo vynechalo, poněvadž prý mládež
nemůže ještě správně posoudit, co může býti se
stanoviska národního podezřelé a co ne, Prot
němu zastával Eugen Rákosi, chefredaktor „Buda-
pesti Hirlapu“, názor, aby tento výraz byl ve sta-
novách ponechán a poukazoval, že už bude věct
ústředí posouditi, co jest „podezřelé“ a co není.
Fabiar
doktor
Lada
Rubin
Prot
Rákos
Buda
24
article
Profesor debrecinský Jiří Bibó-Bige žádal vy-
nechání tohoto bodu, což shromáždění
přijal o.
Spolek se tedy ustavil bez tohoto paragralu
stanov, ale zcela jistě bude rozvíjeti činnost svojí
ve smyslu zamitnutého odstavce stanov: členové
jeho, mládež studující, budou slíditi po tom „pode-
zřelém ruchu“ na slovenských středních školách.
Takovýmto podezřelým ruchem bude pak každé
slovenské slovo, každá slovenská knížka v rukou
studenta. Studující slováčtí budou špehování svý-
mi spolužáky maďarskými a studenti slováčtí must
se připraviti na větší ještě persekuci než byla,
vždyť budou špehováni od vlastních soudruhů
kterým to ukládá za povinnost členství spolku
„Omne“
Prapodivně se vyjímá, že čestné předsednictv
spolku převzal ministr vyučování Jankovič, člen
ministerstva Tiszy, jenž nedávno troufal si pro-
hlásiti, že právem Slováci a Rumuni stěžují si do
zákona Aponyiova a že na slovenské střední školy
patří slovenská řeč. O tomto jednání Tiszově po-
znamenává dobře „Slov. T.“: „A ten istý Tisza
púšťa svojho ministra výučby, aby ta šiel školským
špehůňom na predok, čo budú špehovať a zrádzat
slovenských žiačikov, ak by se opovážili na stred-
nej škole čítať aj slovensků knížku. Špehúnsky
náčelník v ministerskom kresle. Že sa nehanbí
taký minister. Každý člen spolku bude udavačom.
hnusným denunciantom a ako sa toto so zásadou
mravnej výchovy srovnává, to nech pre
Bohom a svěťom zodpovědia ti, ktorí tento eště
nebývalý spolok na nohy postavia.“
Bdč.
Bibó
Jankovič
Slovák
Rumun
ministerstvo Tisza
25
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Bryan v nemilosti. Státní sekretář Spoje-
ných států Bryan, jenž nedávno prohlásil, že ze
svého ročního platu 12.000 dolarů nemůže slušně
žíti a že své příjmy musí zvýšiti veřejnými před-
náškami, stal se proto v celé Unii terčem vtipů
a ironických narážek. Nejnověji státní clerkové
ve Washingtonu, kteří mají ročně jen 900 dolarů,
složili na něj písničku, která byla také uveřejněna
v listech. V písničce praví se na konci: Všichni
platíme pivo stejně draho. Nemůže-li Bryan žíl
s tisícovkou měsíčně, můžeme my žiti s devít
stovkami ročně? — V posledních dnech dostal
Bryan několik tisíc dopisů od temperenelářů ze
všech končin amerických, v nichž se protestuje
proti tomu, že navrhl českého sládka z Chicaga
Karla Vopičku na místo ministra Unie u balkán-
ských států. V očích přemrštěných temperenclářů
amerických je zločinem, že by výrobce alkoho-
lického nápoje měl býli zástupcem Spojených států.
= Ples na německé lodí v Dánsku. Z Kodaně
se oznamuje: Německé námořnictvo je na Ska-
genu vítaným hostem. který každý rok ztráví tu
v létě několik neděl. Zvláště dámy, meškající
v lázních, rády vídají námořní důstojníky. Nava-
zují se známosti a pořádají společenské zábavy.
V těchto dnech byly pozvány dámy na ples, který
se měl konati na jedné z velkých lodí. Radostně
a o překot byly konány přípravy, pozvané dámy
se těšily na pěkný večer a tanec s důstojníkya
nepozvané jim záviděly. Ale nahle jako když do
vrabců střelí. Někomu nebylo lhostejno, že lod.
na níž se má ples konati, nese jméno »Šlesvik-
Holštýn«, rozhlásil to s náležitým akcentema
nyní byla zahájena pilná agitace, aby Dánky se
plesu nezúčastnily. Poslechly s těžkým srdcem.
Vopička
Dánka
Bryan
Washington
Chicago
spojený stát
Dánsko
Kodaň
Nava
Šlesvik
Holštýn
26
article
= Očkování proti příušnicím. Francouzští lé-
kaři Nicole a Conseil učinili na opicích zajímavé
pokusy s očkováním proti příušnicím. Očkované
zvíře dostalo horečku, jež trvala týden a choroba
objevila se jen v malé míře. Proti druhému očko-
vání už byly opice vzdorny, což bylo nejlepším
důkazem, že je první očkování immunisovalo.
= Komptoaristka a chel. Vídeňský živnostenský
soud pronesl v těchto dnech zajímavý rozsudek
v zajímavém případě. Osmnáctiletá komptoaristka
opustila místo bez výpovědi, protože jí chef řekl,
že slyšel o jejím poměru se spoluzaměstnaným
úřadníkem, který jí dal bluzu; při tom chef po-
dotkl, je-li to ta, kterou má právě na sobě.
Komptoaristka uraženě řekla, že nemá s nikým
poměru a bluza že je od matky a rozhořčeně
opustila kancelář, aby již nepřišla, protože pro
urážku jí učiněnou byla oprávněna přerušiti slu-
žební poměr bez výpovědi. Kromě toho žalovala
firmu o zaplacení měsíčního služného za výpovědní
dobu, Živnostenský soud vyhověl žalobě a od-
soudil firmu k zaplacení měsíčního služného
v obnosu 50 K. V důvodech bylo vytčeno, že
chef svou otázkou pochyboval o mravnosti dív-
čině a tím ji hrubě urazií a ona byla oprávněna
opustiti místo.
Nicole
Conseil
27
article
Zaopatřování básníků. Před nedávnem re-
ferovaly listy o tragické smrti francouzského
básníka Léona Deubela, kterého dohnal existenční
boj k sebevraždě. Tento smutný případ přiměl
skupinu francouzských spisovatelů k tomu, že
zaslali ministerstvu vyučování dopis, v němž upo-
zorňují ministerstvo na fakt, že jednak právě nej-
šlechetnější povahy mezi umělci nevyhledávají
státní podpory, jednak také že veřejná místa ne-
mohou znáti cenu nebo bezcennost jednotlivých
petentů, takže beztoho nedostatečné podpory bý-
vají mnohdy uděleny měně potřebným. Aby to-
muto nedostatku bylo odpomoženo, nabídli se
spisovatelé ministrovi, že sestavená komise sama
navrhne nejpotřebnější a nejdůstojnější a tak
diskretně a spravedlivě sprostředkuje potřebným
umělcům státní stipendia. Ale přichází ještě s ji-
ným návrhem, aby totiž ministr kultu a vyučo-
vání reservoval určitě procento vhodných veřej-
ných míst produktivním osobnostem (místav
knihovnách, školské referáty atd.) a dovolil spi-
sovatelské komisi, aby mu navrhla muže nejzpů-
sobilejší. Produktivnost nemá býti přítěží, nýbrž
spíše přímluvou v karieře.
= Kinematografie učebným předmětem. Na
mnichovské technice budou v příštím školním ro-
ce zavedeny přednášky o kinematografii.
Léon Deubel
28
article
= Spolek „velkých bratří“. Smutné zkušeno-
sti, které nabyli ve Spojených státech se soudy
pro mládež, daly podnět k tomu, že se založíí
spolek „velkých bratří“, kteří se ujímají malých
hochů a pomáhají jim, aby se bezpečně dostali
přes úskalí, jež hrozí na všech stranách jejich
mládí. Zakladatel spolku vycházel ze stanoviska,
že v kruzích dobře situovaných je mnoho mužů,
kteří mají dosti volného času a touhu po sociální
činnosti. Před časem sešlo se 40 takových bratří.
kleří ochotně se vjali výchovy jednoho i více ho-
chů z chudých vrsfev. Nyní má už spolek 600 čle-
nů, kteří dohlížejí na 2200 hochů. Členem spolku
je mezi jiným také Theodor Roosevelk. Zajímavé
jsou některé zásady spolku: Navštiv hocha, jemuž
chceš pomoci, v jeho bytě. — Seznam se s jeho ro-
diči. — Hleď, jak bys mohl zlepšiti domácí po-
měry. — Podporu peněžní dej jen v nejnutnějším
případě. Seznam svého lékaře s hochem. — Pozvi
hocha do svého domu a dej mu na jevo, že je ví-
tán. Neměj kázáni. — Jednej ihned. — Mějte na
mysli, že naši malí bratří nejsou ještě muži. Na
vás je, udělati je muži. — Dle vzoru ,velkých bra-
tří“ ustavil prý se již také spolek „velkých sester
které se starali o malé divky.
Roosevelk
spojený stát
29
article
= Pevnost páně Cochonova. Oznámíli jsme již.
že president spolku pařížských nájemníků získal
pro osm rodin, vypovězených z bytů, dům od comta
Rochefoucaulda. Ale netěšili se chráněnci páně
Cochonoví dlouho pod hostinnou střechou. Poli-
cejní úřad konstatoval, že je dům na spadnutí a že
jej musí nájemníci opustiti ve svém zájmu. Těm
se však z bytu nechtělo a tak musela policie dům
v pravém slova smyslu obléhati. Ale když obleže-
ným došly potraviny, donutil je hlad ne sice k slo-
žení zbraní, ale k otevření domu. Půl Pařiže se
přišlo podivat na dobývání „Cochonovy pevnosti“.
I noviny byly zastoupeny deseti zpravodaji a ně-
kolik aparátů zachytilo stěhování obležených pro
kinematograf. Comt Rochefoucauld dal vystěhova-
ným k disposíci svůj letní dům v Saint Michel a
dal je tam také dopraviti. Snad tento dům není
také na spadnulí.
a Barcelonská stávka. Z Barcel ony, 30.
července. (K. k.) Od dnešního rána je stávka
všeobecnou. Velké davy továrních dělníkůa
dělnic z několika předměstí táhly do vnitřního
města a vynutily, že průmyslové podniky zasta-
vily výrobu, při čemž mnohé továrny byly bom-
bardovány kamen m.
Z Barcelony, 30. července. (K. k.) Stávkou
jsou postiženy 64 továrny v městě. Na různých mí-
stech byly včera proneseny řeči, v nichž bylo pod-
něcováno k revoluční stávce. Civilní guvernér
prohlašuje, že disponuje 17.000 vojáky, by zabránil,
aby stávka nenabyla revolučního rázu.
Cochonův
Rochefoucauld
pán Cochonový
Comt Rochefoucauld
Saint Michel
Barcelona
30
article
Hudba.
Hudba.
+ Z české kolonie na Bledu (v Kraňsku) se
nám píše: Členové lázeňské kapely na Bledu, se-
stávající výhradné z Čechů, pořádají dne 2. srpna
svůj benefiční koncert za osobního řízení svého
dirigenta C. M. Hrazdiry. Na programu sym-
fonického koncertu jsou skladby od Wagnera,
Bacha, Schubezta, Saint-Sačnsa, Hu-
baye a Dvořáka. Virtuosové na housle jsou
vyučenci slavného hudebního paedagoga Hubaye.
+ Pepa Bartoň, virtuos na housle, koncertuje
se slč. Louisou Přiborskou, vírtuoskou na klavír,
v neděli dne 3. srpna o 3. hod. odpolední ve dvo-
raně lázeňské v Brandýse nad Orl. (před-
prodej vstupenek u p. K. Stocka, obchodníka)
v sobotu dne 9. srpna o 8. hod. večerní v Jiří-
kově divadle v Láz. Poděbradech (předpro-
dej vstupenek v trafice p. J. Kleina).
Čecho
M Hrazdira
Wagner
Bach
Schubezt
Hu
Dvořák
Hubay
Bartoň
Přiborska
K Stock
J Klein
Bled
Kraňsko
SaintSačnsa
Brandýs nad Orlický
Jiří
Poděbrady
kov divadlo v Láz