1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 31. července 19 3.
Praha
4
article
la rannl a večerní listy
předplácí se
V Praze v administraeli
na měsla.
na čtvrt leta
s dvojí donáškou
a měste,
na čtvrt ista : . . . 7 R es
ve Eulálkách
na měslo . . . . . 2 R 30h
Poštou:
na měsln.
na čtvrt leta . . . . 9 K 60
s dvojí zásilkon
na měsie. . . .
na čtvrt leta . . . . 1I K So
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8.
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
R eso
5
article
Bukureštská konference míru
Bukureštská konference míru
Včera byla v Bukurešti zahájena no-
vá konference mírová, jíž se účastní vál-
čící někdejší spojenci a — Rumunsko. Jest
již nyní pochybno, zda-li tato konference
bude účinnější, než byla londýnská kon-
ference velevyslancův, o níž se současně
oznamuje, že se bezpochyby budoucí týden
rozejde, a že poslání své věcně zakončila
tím, že vyřídila záležitost albánskou až na
jižní hranice, finanční náhradu Černé Hoře
a otázku srbského přístupu k adriatické-
mu pobřeží.
Válkou mezi spojenci beztak z rukou
londýnské konference vyklouzl chod udá-
lostí na Balkáně a ježto válkou touto do-
staly se na přetřes nové otázky, jež válčící
státy balkánské samy hodlají vyříditi, po-
kud ovšem se nedotýkají bezprostředních
zájmův velmocenských. Velmoci tím ochot-
něji ponechávají nyní slovo bukurešťské
mírové konferenci, že samy mezi sebou ne-
dospěly k jednotným názorům o veške-
rých věcech na Balkáně a že zamýšlejí dílo
bukurešťské podrobiti, až bude hotovo,
vlastní revisi.
Dodáme-li k tomu ještě, že dle zpráv
pařížských i tamní finanční porady k upra-
vení finančních stránek války turecké jsou
ohroženy, ježto Turecko své zástupce
z nich odvolalo, shledáváme, že tak zvaný
koncert evropský nejen nestačil vývoji u-
dálostí, ale že na ten čas opouští asi ve-
řejné jeviště vůbec. Setkáme-li se s ním
opětně při revisi ujednání mírových v Bu-
kurešti, či budou-li ohlášenou revisi pro-
váděti pouze jednotlivé, zvláště dotčené
velmoci, to jest prozatím zastřeno rou-
škou neznámé budoucnosti, byť i nedaleké.
V poradách bukurešťských bude před-
sedati zástupce rumunský a Rumunsko
samo bude míti první hlas již proto, že jest
vojensky nedotknuto a plně pohotově
kdežto Bulharsko jest silně oslabeno dvojí
válkou, a ani Srbové s Černohorci ani Ře-
kové nynější válkou nových sil nenabyli.
Srba
Bukurešť
Rumunsko
Černá hoře
Balkán
Turecko
Bulharsko
6
article
Rumunsko prohlásilo, že mu záleží na tom
aby se zachovala na Balkáně rovnováha,
jež jest ovšem na neprospěch Bulharska
otřesena nejen vítězícími vojsky srbskými
a řeckými, ale i rostoucími požadavky
dle nichž by vlastně Bulharsko, kteréž ne-
slo hlavní břímě války proti Turkům nejen
musilo ponechati téměř všecko území, jež
Turci v Londýně odstoupili spojencům —
Srbům a Řekům — ale snésti i upravení
starých svých hranic na prospěch Srbska a
dáti válečnou náhradu, nemluvě ani o úze-
mi, jehož se v Bulharsku dostane Rumu-
nům!
Nejosudnějším by ovšem bylo, kdyby
Srbové a Řekové zatlačili Bulhary i od
egejského moře a poslední podrželo pří-
stav Kavalu. Ze všech míst, jež Bulhaři
tam odňali Turkům, byla Kavala nejcenněj-
ší; mohlať se vyvinouti v mocného soupeře
přístavu soluňského a ovládala by zejména
všecek obchod thrácký.
Pravda, jak Rakousko-Uhersku, tak
Rusku na tom záleží, aby Bulharsko ne-
bylo úplně pokořeno, ale osud míru lon-
dýnského již ukázal, že na Balkáně střízli-
vá úvaha neodolá vítěznému opojení.
I když Rumunsko, Bulharskem ve
svých nárocích upokojené, bude mírniti ná-
roky Srbův a Řekův, není tím ještě řeče-
no, že se hodlá úplně stotožňovati se zá-
jmy Bulharska. Nesmíť býti zapomenuto.
že Rumunsko jest spojencem jejich a niko-
liv Bulharska!
Turek
Srba
Řek
Bulhar
Srbův
Řekův
Rumunsko
Balkán
Bulharsko
Londýn
Srbsko
Rumo
egejský moře
RakouskoUhersko
Rusko
7
article
Nepokládá se však ani za vyloučeno,
že by i za bukurešťského vyjednáván
o mír mohlo dojíti k nové změně seskupe-
ní válčících, kdyby nároky zůstaly pře-
mrštěné.
Neníť dle všeho ani nyní nálada mezi
válčícími příliš mírumilovná, když Srbové
v předvečer bukurešťské konference pod-
nikli útok na bulharskou pevnost na Du-
naji, Vidín, při samých hranicích rumun-
ských — a Bulhaři vyzvali rumunskou vlá-
du, aby sama pevnost tuto obsadila a tal
záměr srbský zmařila.
Přese vše to vyslovuje se naděje, že
bude mír nejdéle do dvou neděl uzavřen,
ježto spojenci předloží své podmínky Bul-
harsku společně, aby bylo nuceno sou-
časně projednati všecky a nemohlo získati
času a příležitosti, nynější spojence zvlášt-
ními nabídkami znesvářiti.
I Turecko prý se hlásilo o účast při
bukurešťské konferenci míru, ale jest po-
chybno, zda se přání jeho vyplní. Tím, že
Turecko překročilo hranice mírem londýn-
ským stanovené, octlo se vlastně v odporu
se všemi Balkánci i s Rumunskem, kteréž
hlásá politiku zachování rovnováhy na
Balkáně, i s Evropou a mimo to nejnovější
turecké projevy v Drinopoli dokazují, že
Turecko propadlo své krátkozrakosti na-
dobro, vrhajíc se opět do válečné vřavya
uvádějíc tak na přetřes i otázku svého
trvání — v Asiil
Skoro to tak vypadá, že toto chování
Turecka jest vlastní příčinou toho, že lon-
dýnské velevyslanecké porady se považuj
za skončené a že velmoci při jednotlivých
otázkách nedospěly k totožným názorům.
Srba
Bulhar
Vidín
Turecko
Rumunsko
Balkán
Evropa
8
article
Takovou otázkou jest na př. jak zakročiti
aby Turci opětně vyklidili Drinopol? Pro
nedostatek shody o tom mezi velmocemi
prý není vyloučeno, že zakročí některá
velmoc sama; mluví se také již o vylodění
ruského vojska. Ovšem že nové podnícení
otázky: co počíti se vzdornými Turky, ne-
obejde se bez účasti evropské politiky.
ale tu asi již každá velmoc bude nejprvé
dbáti svých vlastních zájmův. Pro tento
případ již i trojspolek dává věděti Turkům.
„že by je nemohl zastávati jako dosud.
protože jest nyní na Turcích dokázati, zda
dovedou zreorganisovati svou armádu, zda
dovedou zavésti ve své říší snesitelnou
správu a zda dovedou sí počínati jako mo-
derní stát? Nedovedou-li toho, nemají na-
děje ani na mravní ani na hmotnou pod-
poru — Evropy.
Pořádá-li však Turecko, jakoby toho
všeho nebylo, nové válečné demonstrace
dokazuje, že není s to dostáti tomu, co o
něho Evropa očekává — a takto samo
uvádí na pořad jednací — otázku dalšího
svého trvání.
Otázka obnovení míru nezávisí tudíž
jen na bukurešťské konferenci.
Pětidenní příměří uzavřeno. — Prů-
běh první schůze mírové konference.
Z Bukureští, 30. července. (Ag. Tel
Rumaine.) Mírová konference
sešla se ve 4 hod. odp. v budově mini-
sterstva zahraničních věcí. Hned po vzá-
jemném představení se vedly se řečiv
nejúplnější kurtoasii. Ministerský před-
seda a ministr zahraničních věcí Majo-
rescu pozdravil přítomné jménem krá-
le Karla a rumunské vlády. M. p. P ašič
prosil jménem států na konferenci za-
Turek
Turec
Drinopol
Evropa
Turecko
Bukurešť
Tel Rumaine
Maja
Karel
9
article
stoupených Majoresca, by se uj a
trvale předsednictví. Tento
přistoupil za pochvaly přítomných na
návrh a pronesl k delegátům proslov,
na nějž m. p. Venizelos odpověděl
prohlášením, že delegáti přijímají návrh
na zastavení nepřátelství.
Ministr Tončev vyslovil přání, by
všechna poselstva, přijímají-
cenávrhnapříměří, řídila se týmž
smířlivým duchem, jakým ovládána je
bulharská delegace.
Na to byla schůze ihned přeru-
šena, aby vojenským odbor-
níkům byla poskytnuta příle-
žitost, zrevidovati konvenc
o příměří.
Po opětném obnovení schůze schvá-
líla konference vojenský protokol o pě-
tidenním přerušení nepřátelství. Vůdcům
jednotlivých delegací bylo doručeno po
4 exemplářích, aby byly sděleny
telegraficky hlavním sta-
nům. Všichni zmocněnci konstatují se
živým zadostiučiněním, že smlo uva
o příměří byla uzavřena jedno-
myslně. (Konference odročila se pak na
zítřek na 4. hod. odp.)
Z Bukurešti, 30. července. (K. k.) Dle
zpráv z kruhů řeckých delegátů očekává se
s jistotou, že v dnešní konferene
bude usnesen několikadenn
klid zbraní.
Z Paříže, 30. července. „Temps“ ozna-
muje z Bukurešti: Turecký vyslanec měl ještě
včera pozdě večer ú krále slyšení, kterému
přikládají politické kruhy velký význam. Si-
tuace posuzuje se velmi optimisticky. Návrh
na provisorní příměří bude nej-
spíš příjat. Touha po míru v balkánských
státech je zrovna tak velká, jako u velmocí.
K rumunské diplomacii jeví se úplná důvěra
a je naděje, že takový návrh bude s to způ-
sobit, aby upuštěno bylo od revise dohody se
strany velmocí.
Venizelos
Tončev
Bukurešť
Paříž
10
article
Z Bukurešti, 30. července. Při včerejších
předběžných, nezávazných poradách delegátů
zdůrazňováno bylo s bulharské strany, že Bul-
harsko učiní návrh, aby Makedonie do-
stala samosprávu. Srbští a řečtí dele-
gáti prohlásili, že takový požadavek je ne-
možný a Srbsko a Řecko, kdyby Bulharsko
setrvalo na tomto názoru, okamžitě by pře-
rušily vyjednávání. Zrovna tak narazí bul-
harský podnět, aby Bulharsko s Ru-
munskem a Srbsko sŘeckem vyjedná-
valo odděleně na odpor splnomocněnců tř
posledně jmenovaných států.
Z Bukurešti, 30. července. Pašič a Veni-
zelos navštívili včera zdejšího ruského vy-
slance Šebekova, který jim doporučoval nej-
větší umírněnost. Také rakouský vyslane
princ Fürstenberg měl delší rozmluvu s Ve-
nizelem a radil mu, aby jevil ochotu k ústup-
kům a usnadnil tak mír.
Z Bukurešti, 30. července. (K. k.) K dneš-
ní I. schůzi koníerence, stanovené na
4. hod. odp., dostavili se do ministerstva za-
hraničních věcí cizí delegáti krátce před4
hodinou. Nejprve přišla srbská a černohorská
pak bulharská a řecká delegace, každá zvlášt
Rumunští delegáti přišli jednotlivě. Rumunské
úřady učinily zvláštní opatření, aby nikdos
nedostal do budovy ministerstva bez vstupen-
ky. Před domem sešlo se mnoho zvědavců.
Z Bukurešti, 30. července. (Ag. tel. roum.)
Ministerský předseda Pašič vyjádřil se, že
vidínská otázka musí býti vyhrazen
bukurešťské konferenci.
Prvním předmětem porad konference
bude otázka krátkého příměří, před-
cházejícího mírovým preliminářům. Zdá se, ž
tři válčící státy připustily myšlenku takového
příměří.
Ze Soříje, 30. července. Ve zdejších poli-
tických kruzích převládá přesvědčení, že
s Rumunskem docíleno bude rychlé dohody.
zatím co ohledně ostatních spojenců, zejměna
ohledně Řeků, posuzována je situace skepti-
cky.
Pašič
Vit
Fürstenberg
Řek
Bukurešť
Makedonie
Srbsko
Řecko
Bulharsko
Soříj
Rumunsko
11
article
Drobet úvahy.
V Bělehrad ě, 27. července
(Pův. dopis „Nár. Listů“)
V Bukurešti sešli se míroví delegáti. Napjstí
jež v této chvíli zavládlo, možno zajistě nazvat
všeevropským. Balkán na londýnských konferen
cích projevil až běda špatnou diplomatickou kvali-
fikaci. Jak bude v Bukurešti? Naučili se Balkánei
od té doby něčemu novému? Porozuměli záhadě.
která v Evropě při všech zájmových protivnostech
udržuje jakous takous rovnováhu, záhadě, která
se zove: strach před válkou? Doufejme. Na Balká-
ně, kde dosud krevní msta nevymizela, lidské ži
voty necení se tolik. Avšak nyní ztráty jsou tak
úžasné, že lidský život stoupne v ceně jako zboží.
po němž jest větší poptávka než nabídka. V Evro-
pě, kde každý dělník jest součástkou národního
bohatství, válka jest mnohem odvážnějším podni-
kem, než byla dosud na Balkáně. Ale dnes i tu se
začíná cítiti strašlivá prořidlost řad..
Když hr. Andrássy vrášil se s berlínského
sjezdu 1878, arcivévoda Albrecht blahopřál mu
k vítězství „skvělého jeho tažení“, jež prý přineslo
lepší plody, než byla by mohla přinéstí válka
která byla by stála kromě životů i finanční oběti
I v tomto případě možno říci, že byla by dobrá
diplomacie mohla nahraditi všechny úspěchy
těchto hrůzných bojů.
Andrássy
Albrecht
Bělehrad
Bukurešť
Balkán
Evropa
12
article
Mezi Srbskem a Bulharskem — se změnou
postavení — opakovala se historie r. 1885, jíž
rovněž nemusilo býti, kdyby byla na obou stranách
panovala rozvaha. Zdá se, že Bulharsko úplně opa-
kovalo nyní chyby Srbsla z 1885, totiž krále
Milana; že přijalo úplně jeho ideologii, jež mu při-
pravila Slivnici. Dnes mnozí v Srbsku chtějí při-
znati králi Milanovi pravdu, dokázalo prý se, ž
on první postřehl protivnost zájmů Srbska a Bul-
harska na Balkáně, i že neměli pravdu radikálové
kteří — tehdy v oposici — vyslovili na mišské
skupštině hlubokou lítost nad hrubým po-
rušením společných zájmů obou bratrských ná-
rodů. Tito ideologové ani nepostřehli, jak nebez-
pečným jest toto učení o nesmířitelné protivnosti
zájmů a že jeho slepá ulička končí vždy Slivniei
či Bregalnicí a naopak. Celý lidský život jest pl
protivnoslí, a přece jen žijeme vedle sebe i nevra
ždíme se proto na potkání.
Srbslo
Milan
Srbsko
Bulharsko
Balkán
Bregalnica
13
article
Konečně společné zájmy vůči Evropě jsou tal
významny, že pro všechny balkánské státy bude
příkazem životní nutnosti hledati oporu v sou-
ručenství. Pouhé srbsko-bulharské sblížení nemělo
by praktického významu a bylo by příliš odkázáno
na citovou stránku, která ovšem po válce bude
dlouho velmi otupělou. Sblížení jest možno pouze
v rámci reálných zájmů, jež může dáti pouze bal-
kánský celní spolek. Jeho vznik a vývoj nemůžese
díti arciť dle příkladu německého celního spolku.
Neboť tam bylo Prusko východiskem a koncen-
tračním bodem, čehož na Balkáně nemůže býti
protože zde takového činitele není. Ostatně Pru-
sku nebyl by se plán tak snadno zdařil, kdyby mezi
jeho protivníky, malo- a středostáty, byla vládla
jednota. Značným pojítkem v počátcích vývoje
německého celního spolku byl svobodomyslný ho-
spodářský system Pruska, čehož rovněž nemůže
býti na Balkáně. Ale nic by nebylo patrně udr-
želo tuto stavbu, kdyby r. 1866 nebylo Prusko zví-
tězilo nad Rakouskem. Od r. 1867 nemají více ně-
mecké státy ve spolku liberum veto, nýbrž rozho-
duje většina. Osud usnesení vídeňského sjezdu
1814—15, jímž 39 německým státům sloučeným
Evropa
Balkán
Prusko
Rakousko
14
article
V drobném prodejie
ranní číslo o sobě
za S
vederní
za š a
Ve filiálkách na venkov
ranní čislo
večerní .
. . . . . . 5b
lnaeráty
plati se hotově napřed-
Předplaceni a inserty přijím
administrace v Marianské ul., a.
Tam nacházejl se tež
ředakce, tiskárna a sxpedlee
„Národnich Listů“
Rukoplsy se nevraceii
15
article
v Německý Svaz určeno, aby pro budoucnost upra-
vily si jednotně dopravu i obchod, což však pro-
padlo při prvním pokuse o provedení, dobře doka-
zuje, jak daleko jest ještě od politického sbližení
k hospodářskému.
Na Balkáně však hospodářské sblížení musí
postupovati zároveň s politickým. Obchodně-poli-
tický poměr k Evropě nevyžaduje toho v takové
míře, jako samy hospodářské otázky balkánské.
především komunikace. Pak také nevyhnutelným
bude sblížení v zájmu opravení zeměpisných ne-
dostatků, jež se objeví při nových hranicích na
všech stranách ve větší či menší míře. To bylo
vlastně i Prusku původní pohnutkou k uzavření
smluv se sousedy.
Myslím, že události v tomto směru po skonče-
ných válkách budou se vyvijeti se živelní rychlostí.
V této chvíli zátiší můžeme zase rozvažovati
o balkánské politice naší monarchie, stále jdoucí
v tradicích politiky hr. Andrássyho, jenž se vyčer-
pával jen potíráním „panslavismu“, t. j. vytlačo-
váním ruského vlivu z Balkánu. Když dnes pro-
studujeme ony tři Wertheimrovy svazky „Hrabě
Julius Andrássy a jeho život“, připadá nám hrozně
žalostným tento rakousko-uherský „Bismark“ ..
Plody každého sblížení s Ruskem sklízel německý
Bismark, a jemu stačila škodolibost, že drží Rusko
v šachu ... Jeho zahraniční politika na Balkáně
netvořila, nýbrž sytila se jen škodolibostí z neú-
spěchů a nezdarů jiného.
Andrássy
Julius Andrássy
Balkán
Evropa
Rusko
16
article
Hovoříme dnes o účastí české politiky v zahra-
niční politice říše. Prvním naším úkolem musí
býti boj proti copatému úřadnímu „šimlu“ našeho
zahraničního úřadu, jenž zní: panslavismus třeba
potírati všude a vezdy... I Sancho Panza této po-
litiky „Neue Freie Presse“ křižuje se denně: „O
panslavismu zachovej nás, 6 Pane!“... I potírati
tohoto „šimla“ možno nejúčinněji dokázáním, jak
jest ubohou a tragikomickou tahle donquichotská
politika. Sesměšniti její pósu, to by byl asi nej-
činnější prostředek.
I rakousko-uherský „Bismark“ měl tuhle sví-
čičku rozsvícenu, i z každé ruské „Schlappe“
na Balkáně měl velikou radost. A císaři ve Vídni
snažil se vsuggerovati, že jakékoliv sblížení s Ru-
skem jest věcí, jež odporuje přírodě.
Na Balkáně vyháněli jsme — takřka — ďábla
belzebubem. Srbskem jsme vyháněli „panslavis-
mus“ z Bulharska a nyní opět Bulharskem jej vy-
háníme ze Srbska. V tom je jádro tragiky naší po-
litiky na Balkáně. Včera jsme si hráli se Srbskem,
dnes si hrajeme s Bulharskem, a konečně zůstane-
me osamělí, jako špatný hráč, jenž jen do škody
přivádí své spoluhráče.
„V zájmu naší říše jest, abychom si na Balkáně
udrželi sympalie národů, ale těmto zájmům odpo-
roje stranění jedněm na úkor druhým,“ varoval dr
Rieger v delegacích 1885. Tehdy Maďaři volali
„eljen“ při zvěsti, že Srbsko vyhlásilo Bulharsku
válku. A splnilo se, co prorokoval Rieger: „Hrozí
nám nebezpečí, že pozbudeme na Balkáně i sym-
patie Srbska, které spolehalo na pomoc Rakouska,
i Bulharska.“ Dnes mohou se tyto věty doslovně
opakovati, pouze se záměnou jmen.
Ale přes to vše my Čechové jsme to, kteří
ohrožujeme životní zájmy říše... Kdy se už pro-
hlédne tam, kde je povinnost prohlédnouti?
č. Slepánek.
Panza
Rieger
Maďar
Čecho
Slepánek
Balkán
Vídeň
Srbsko
Bulharsko
Rakousko
Neue Frei Presse
17
title
Politický přehled.
18
article
Země české.
Země české.
Všeobecné shromáždění německých důvěr-
níků a sjezd v Chomutově.
O všeobecném sboru německých důvěrníků
na němž s výhradou schválení plné schůze
usnesl se předevčírem širší výbor Verbandu.
rozepisuje se včerejší večerní „Bohemia“, ja-
kožto o zřízení, které má představovati od
každé jiné moci neodvislé zastoupení německé
Chomutov
Verband
Bohemia
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Bitva u Chlumce 29. a 30. srpna
r. 1813.7)
V hlavním stanu spojenců zasedli mezitím
Schwarzenberk a Radecký k pilné práci, aby
připravili disposice pro velikou bitvu, již
bylo z rána očekávati. Bylo nutně předpoklá-
dati, že Vandamme obdrží posily a že pokusí
se stůj co stůj, aby zmocnil se Teplice a če-
ských východů z průsmyků, dokud ještě větší
část české armády horami ustupuje.
Především odevzdáno velení Barclayovi.
jemuž přiděleny rakouské divise generálů
Colloreda a Bianchi, pak jízdní brigáda Sor-
benburkova, a udělen rozkaz, aby zatlačil
Francouze od Chlumce k Petrovicům, tu pak
předpokládáno, že Kleist, v čas byv vyzván.
se svými Prusy pronikne horami nepříteli
v týl.
Tu naskytuje se příležitost posouditi vel-
kohubou pruskou legendu, která, tvrdíc, že
Kleist o své újmě odvážil se horského pocho-
du, aby nepříteli ústup zamezil, dopouštís
hrubé historické lži, proti Rusům pak a Ra-
kušanům čiré nespravedlivosti. Známoť, že
Kleist na ústupu od Drážďan, v prvý den boje
u Chlumce, dospěl za tmy již do Fürstenwalde.
aniž měl o bitvě tušení. Tu stihli jej posel
Ostermannův, rozkaz Schwarzenberkův, psa-
ný v Altenberce vlastní rukou Radeckého,
— značně později — ordonance krále pruské-
ho s rozkazem, aby Rusům přispěl na pomoc.
Kleist váhal, maje na mysli neschůdné cesty
pro svá děla a zavazadla. Přijela druhá ordo-
nance králova a rozhodl se Kleist k pochodu
od Fürstenwaldu na pláň Nakléřovskou.C
jeho anebo jeho štábu iniciativě nemůže tudí
býti aní řečil
1 Viz feuilleton „N. L.“ z 30. t. m.
Schwarzenberk
Radecká
Barclay
Collored
Bianchi
Francouz
Kleist
Rus
Ostermannův
Schwarzenberkův
Radecký
Chlumec
Teplice
Sor
Petrovice
Drážďany
20
article
O osmé hodině z rána udělil Barclay roz-
kazy bitevní. 40.000 spojenců stálo proti 40.000
Francouzů, jimž na pomoc během večeraa
noci přispěchali divise Doucetova i Creutze-
rova a brigáda Quioutova. Vandamme všal
oprávněn byl očekávati, že obdrží další posily
od sborů maršálů Mortiera a Gouvion St
Cyra, v denním rozkaze pak ohlásil vojsku
že císař sám blíží se s hlavní armádou svou
Toto očekávání povzbudilo Francouze k uda-
tenství, čestně oceněného i nepřítelem. Na-
proti tomu spojenci vedli do boje všechne
mužstvo, které právě měli pohotově, a ne-
tajili se, že rozhodnutí spočívá na včasném
příchodu Kleistových Prusův.
Bitevní plán vypracoval ruský generá
Dibič. Střed spojenců, kdež velel Miloradovič
byl v Přestanově; tam stál i princ Euger
Würtemberský s hrdiny včerejšího dne. Lev
křídlo pod velením knížete Galicina mělo úko
hájiti Eggonský mlýn, kdež hlavní útok Van-
dammův očekáván, pravé, vedené Collore-
dem, zaujalo posici na Běhání, vítězstvím Pro-
kopa Velikého proslavené, majíc úkol obejít
bitevní šik Francouzů, jehož středem by
Chlumec.
Také Vandamme chtěl obejíti pravé kří
dlo spojencův a přerušiti spojení jejich s hlav-
ní armádou, která teprve na různých místech
s hor klestila si cestu.
Vytýkalo se však a vytýká Vandammovi
že spoléhaje na jistou pomoc, proti radě ná-
čelníka svého štábu, výtečného inženýra ge-
nerála Haxona, příliš vzdálil se od ochranných
hor při silnici nakléřovské a opomenul dosta-
tečně osaditi návrší u Střížovic.
Cenou vítězství byla uvolněna cesta k
Praze. Zvítězil-li Vandamme, mohl Napoléor
se vší mocí svou spěchati proti matce českých
měst, vojska téměř prosté.
Hned s počátku bitvy dodělal se úspěchu
Colloredo, zmocniv se téměř nepozorovaně
návrší u Střížovic, odkudž dral se k Úžinu
Barclay
Francouz
Doucetův
Quioutův
Mortier
Cyr
Kleistův
Prusův
Dibič
Miloradovič
Euger
Galicin
Vandamme
Vandamm
Colloredo
Přestanov
Chlumec
Střížovice
Praha
21
article
Varvažovu. Rychlý jeho postup způsobil ne-
bezpečnou mezeru ve středu, ale Schwarzen-
berk, jsa přítomen na pravém křídle, bez od-
kladu povolal generála Bianchí se zálohami.
Colloredo tudíž mohl volně hnáti se ku předu.
vzal útokem Ves Novou Německou a s tako-
vým důrazem postupoval, že Vandamme musil
proti němu rychle volati vojska ze středu
pravého křídla, aby nebyl odtržen od svých
spojovacích línií.
Tu však zahřměly střelné rány v jeho
týle a na výšinách nad Nakléřovem objevily
se zástupy pruské. Vandamme s počátku vi-
děl v nich posily, ale spojenci jásali, že oče-
kávaná pomoc příšla v čas.
O 5. hodině z rána vyrazil Kleist z Für-
stenwaldu, zmocnil se cestou obozu Vandam-
mova a o 11. hodině scházel se svými do ko-
tliny pod Nakléřovem.
Vandamme řídil bitvu s výšiny Horky za
Chlumcem, když spozoroval příchod Prusů
Bez odkladu poradil se s Haxonem, co činiti
i dohodli se oba, že dlužno obětovati děla
oboz, aby vojsku zachován byl jediný zbýva-
jící východ po nakléřovské silnici. Proto ká-
zal dělostřelectvu , aby střelbou zadržovalo
postup spojeneckého středu, pěchotě pak na-
řídil, aby jednak přes Žandov vyrazila k Li
boňovu a Přední Telnici, Prusům vstříc, jed
nak aby obsadila výšiny kol Varvažova a za-
stavila útok Colloredův. Nastal boj zuřivý
muž proti muži. Zvláště zle dařilo se Prusům
kteří ztratili veškerá děla. Ale Rusové a Ra-
kušané postupovali na všech stranách. Tito
obešli pravý bok Francouzův a vypudili je
z Eggenského mlýna, ruský generál Rajevský
rozehnal v týchž končinách francouzskou pě-
chotu a umlčel francouzské baterie. U Chlum-
ce setkali se, z různých končin útočíce, prin
Bianchí
Colloredo
Vandamme
Kleist
Prus
Colloredův
Rus
Francouzův
Rajevský
Varvažov
Nakléřov
Für
Horka
Chlumec
Žandov
Telnice
Eggenský mlýn
U Chlum
22
article
Eugen Würtemberský a rakouští dragoni arci-
knížete Jana. O 2. hodině odpolední vzat zá-
mek chlumecký, jejž právě opustil Vandam-
mův štáb. V divokém chvatu a v největším
zmatku prchali Francouzi ke Ždírníci a Tel-
nici, již padl do rukou Prusův i Horní Varva-
žov, ale ještě pokoušeli se Francouzi z Dol-
ního Varvažova o opětný útok, aby si prokle-
stili cestu k horám. Než rakouská pomoc, již
generál hrabě Chiesa životem zaplatil, zma-
řila i tuto naději. Se tří stran jsouce sevřeni
vzdávali se Francouzi u Žandova a pod Hor-
kou. Teď Rakušané a Rusové přispěli i Pru-
sům a dobyli zpět jejich děl. Mezí Chlumcem
a Ždírnicí zajati od kozáků generála Knor-
ringa, k nimž přidružili se dragoni arciknížete
Jana, generálové Vandamme, Haxo, Quiot
smrtelně raněný Heimbrodt. Poněvadž Van
damme odevzdal šavli ruskému plukovníku
Stahlovi, byl pokládán za ruského zajatce.
Zbytky jeho dvou armádních sborů podařilose
generálu Corbineauovi převéstí k Fürsten-
waldu, kdež spojily se se sbory maršála St.
Eugen würtemberský
Jan
Francouz
Prusův
Chiesa
Rakušan
Rus
Knor
Vandamme
Haxo
Quiot
Heimbrodt
Stahl
Stanislav
Horní Varv
Dolo
Žandov
Chlumec
23
article
Bitva skončila úplným vítězstvím spo-
jenců, kteří ztratili 3319 mužů, mezi nimi 159
Rakušanův, ale ukořistili 82 děl, 2 orly, 3 pra-
pory, přes 200 vozů nákladných a 8000 a
10.000 zajatců. Vandamme, zbavený épaulet
a bez klobouku, přivežen do Teplice, kde
cář Alexandr pokoušel se jej těšiti, dosta
však vzpurnou odpověď. Dopraven tudíž
skrze Louny a Slaný do Prahy; cestou bylo
mu zakoušeti všelikých příkoří a posměchů
sotva vysvětlitelných. Zajetí strávil na Urále
ve Vjatce.
Tak byl nejnebezpečnější útok Napoléo-
nův na Čechy slavně odražen a ve velikém
zápolení evropských panovníků s velikým cí-
sařem revoluce získána nová důležitá etapa.
Krátce po bitvě, téhož ještě dne, přinesl kurýr
do hlavního stanu spojených mocnářů zprávu
o vítězství Blücherovu nad Macdonaldem na
řece Katzbachu. V několika dnech následovala
porážka maršála Neye u Dennevice, načet
Rakušanův
Alexandr
Blücherův
Macdonald
Ney
Dennevice
Teplice
Louny
Praha
Čechy
Katzbach
24
article
Cyra.
Cyra.
z konference teplické dáno heslo k obecnému
útoku na Napoléona.
Zajímavy jsou prvé zprávy, které o vítěz-
ství u Chlumce přišly. Druhý buletin spojenců.
daný v Teplici den po bitvě, 31. srpna, uve-
řejněný v „Pražských pošt. novinách“ 7. září.
udává, že Vandamme udeřil 29. srpna s 52
prapory a 4000 až 5000 koni na 8000 Rusův
Ostermannových. „Divise Koloredo a Bianchy
s ruskou brigádou generála Knorynka obešly
dne 30. ráno nepřítele v jeho levém boku, co
zatím Rusové jeho pravé křídlo zaměstnávali
a generál Klayst na Nolendorfskou (=Na-
kléřovskou) úžinu táhl, aby (nepřítel) nikam
ustoupiti nemohl. Generál Knorynk obořil se
se svou výbornou jízdou na první nepřátel-
skou baterii a vzal 3 děla. Proud polního mar-
šála laytnanta Koloredy hnal výborným způ-
sobem na přívrší nepřátelského levého křídla
outokem a vyhnal jej z Karvic (= Chabařovic)
a z Nové Vsi; po statném odporu dobyl ge-
nerál Klayst Nolendorfskou úžinu; nepříteli
pozůstala jen zuřivost zoufalosti. Ze všech
stran obklíčený, v čele neustále od Rusů do
úžin tlačený, jen malé částce nepřátelské
jízdy se podařilo, že se prosekala, ostatní vši-
ckni byli pobiti neb zajati. Bojiště jest mrtvý-
mi přikryto; na 8000 mužů jest již zajato.
Ostatek jich hledá se po lesích a každým oka-
mžením se jejich počet množí. 81 děl, 2 orlové.
a 2 praporce padli nám do rukou; ani jedno
nepřátelské dělo neušlo. Generál Vandam, di-
visník generál inžinýrstva Haxo, brigádníci
generálové Guyot a Haymbrot jsou zajati.
Generálové Dumonco (Dumonceau), Monte-
skyn-Ferensak (Montesquiou-Fezensac)a
princ Rays (Rous dle výslovnosti našich před-
ků) zůstali na místě; všichní ostatní jsou roz-
plašeni a raněni. První zástup (= armádní
sbor) generála Vandama přestal býti.
Dr. J. V. Prášek
Cyr
Vandamme
Ostermannův
Koloredo
Biancha
Knorynka
Nolendorfska
Knorynk
Rus
Vandam
Dumonco
Dumonceau
Rous
Vanda
doktor
J V Prášek
Chlumec
Chabařovice
Monte
Ferensak
Rusův
princ Ray