ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 5b9f2f20-8f1f-11dd-ab62-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 88, work 3, person 98, org 6
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 31. července 19 3.
Praha
3 masthead
Číslo 208.
4 article
la rannl a večerní listy předplácí se V Praze v administraeli na měsla. na čtvrt leta s dvojí donáškou a měste, na čtvrt ista : . . . 7 R es ve Eulálkách na měslo . . . . . 2 R 30h Poštou: na měsln. na čtvrt leta . . . . 9 K 60 s dvojí zásilkon na měsie. . . . na čtvrt leta . . . . 1I K So Dnešní číslo pro Prahu jest o 8. s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha R eso
5 article Bukureštská konference míru
Bukureštská konference míru Včera byla v Bukurešti zahájena no- vá konference mírová, jíž se účastní vál- čící někdejší spojenci a — Rumunsko. Jest již nyní pochybno, zda-li tato konference bude účinnější, než byla londýnská kon- ference velevyslancův, o níž se současně oznamuje, že se bezpochyby budoucí týden rozejde, a že poslání své věcně zakončila tím, že vyřídila záležitost albánskou až na jižní hranice, finanční náhradu Černé Hoře a otázku srbského přístupu k adriatické- mu pobřeží. Válkou mezi spojenci beztak z rukou londýnské konference vyklouzl chod udá- lostí na Balkáně a ježto válkou touto do- staly se na přetřes nové otázky, jež válčící státy balkánské samy hodlají vyříditi, po- kud ovšem se nedotýkají bezprostředních zájmův velmocenských. Velmoci tím ochot- něji ponechávají nyní slovo bukurešťské mírové konferenci, že samy mezi sebou ne- dospěly k jednotným názorům o veške- rých věcech na Balkáně a že zamýšlejí dílo bukurešťské podrobiti, až bude hotovo, vlastní revisi. Dodáme-li k tomu ještě, že dle zpráv pařížských i tamní finanční porady k upra- vení finančních stránek války turecké jsou ohroženy, ježto Turecko své zástupce z nich odvolalo, shledáváme, že tak zvaný koncert evropský nejen nestačil vývoji u- dálostí, ale že na ten čas opouští asi ve- řejné jeviště vůbec. Setkáme-li se s ním opětně při revisi ujednání mírových v Bu- kurešti, či budou-li ohlášenou revisi pro- váděti pouze jednotlivé, zvláště dotčené velmoci, to jest prozatím zastřeno rou- škou neznámé budoucnosti, byť i nedaleké. V poradách bukurešťských bude před- sedati zástupce rumunský a Rumunsko samo bude míti první hlas již proto, že jest vojensky nedotknuto a plně pohotově kdežto Bulharsko jest silně oslabeno dvojí válkou, a ani Srbové s Černohorci ani Ře- kové nynější válkou nových sil nenabyli.
Srba Bukurešť Rumunsko Černá hoře Balkán Turecko Bulharsko
6 article
Rumunsko prohlásilo, že mu záleží na tom aby se zachovala na Balkáně rovnováha, jež jest ovšem na neprospěch Bulharska otřesena nejen vítězícími vojsky srbskými a řeckými, ale i rostoucími požadavky dle nichž by vlastně Bulharsko, kteréž ne- slo hlavní břímě války proti Turkům nejen musilo ponechati téměř všecko území, jež Turci v Londýně odstoupili spojencům — Srbům a Řekům — ale snésti i upravení starých svých hranic na prospěch Srbska a dáti válečnou náhradu, nemluvě ani o úze- mi, jehož se v Bulharsku dostane Rumu- nům! Nejosudnějším by ovšem bylo, kdyby Srbové a Řekové zatlačili Bulhary i od egejského moře a poslední podrželo pří- stav Kavalu. Ze všech míst, jež Bulhaři tam odňali Turkům, byla Kavala nejcenněj- ší; mohlať se vyvinouti v mocného soupeře přístavu soluňského a ovládala by zejména všecek obchod thrácký. Pravda, jak Rakousko-Uhersku, tak Rusku na tom záleží, aby Bulharsko ne- bylo úplně pokořeno, ale osud míru lon- dýnského již ukázal, že na Balkáně střízli- vá úvaha neodolá vítěznému opojení. I když Rumunsko, Bulharskem ve svých nárocích upokojené, bude mírniti ná- roky Srbův a Řekův, není tím ještě řeče- no, že se hodlá úplně stotožňovati se zá- jmy Bulharska. Nesmíť býti zapomenuto. že Rumunsko jest spojencem jejich a niko- liv Bulharska!
Turek Srba Řek Bulhar Srbův Řekův Rumunsko Balkán Bulharsko Londýn Srbsko Rumo egejský moře RakouskoUhersko Rusko
7 article
Nepokládá se však ani za vyloučeno, že by i za bukurešťského vyjednáván o mír mohlo dojíti k nové změně seskupe- ní válčících, kdyby nároky zůstaly pře- mrštěné. Neníť dle všeho ani nyní nálada mezi válčícími příliš mírumilovná, když Srbové v předvečer bukurešťské konference pod- nikli útok na bulharskou pevnost na Du- naji, Vidín, při samých hranicích rumun- ských — a Bulhaři vyzvali rumunskou vlá- du, aby sama pevnost tuto obsadila a tal záměr srbský zmařila. Přese vše to vyslovuje se naděje, že bude mír nejdéle do dvou neděl uzavřen, ježto spojenci předloží své podmínky Bul- harsku společně, aby bylo nuceno sou- časně projednati všecky a nemohlo získati času a příležitosti, nynější spojence zvlášt- ními nabídkami znesvářiti. I Turecko prý se hlásilo o účast při bukurešťské konferenci míru, ale jest po- chybno, zda se přání jeho vyplní. Tím, že Turecko překročilo hranice mírem londýn- ským stanovené, octlo se vlastně v odporu se všemi Balkánci i s Rumunskem, kteréž hlásá politiku zachování rovnováhy na Balkáně, i s Evropou a mimo to nejnovější turecké projevy v Drinopoli dokazují, že Turecko propadlo své krátkozrakosti na- dobro, vrhajíc se opět do válečné vřavya uvádějíc tak na přetřes i otázku svého trvání — v Asiil Skoro to tak vypadá, že toto chování Turecka jest vlastní příčinou toho, že lon- dýnské velevyslanecké porady se považuj za skončené a že velmoci při jednotlivých otázkách nedospěly k totožným názorům.
Srba Bulhar Vidín Turecko Rumunsko Balkán Evropa
8 article
Takovou otázkou jest na př. jak zakročiti aby Turci opětně vyklidili Drinopol? Pro nedostatek shody o tom mezi velmocemi prý není vyloučeno, že zakročí některá velmoc sama; mluví se také již o vylodění ruského vojska. Ovšem že nové podnícení otázky: co počíti se vzdornými Turky, ne- obejde se bez účasti evropské politiky. ale tu asi již každá velmoc bude nejprvé dbáti svých vlastních zájmův. Pro tento případ již i trojspolek dává věděti Turkům. „že by je nemohl zastávati jako dosud. protože jest nyní na Turcích dokázati, zda dovedou zreorganisovati svou armádu, zda dovedou zavésti ve své říší snesitelnou správu a zda dovedou sí počínati jako mo- derní stát? Nedovedou-li toho, nemají na- děje ani na mravní ani na hmotnou pod- poru — Evropy. Pořádá-li však Turecko, jakoby toho všeho nebylo, nové válečné demonstrace dokazuje, že není s to dostáti tomu, co o něho Evropa očekává — a takto samo uvádí na pořad jednací — otázku dalšího svého trvání. Otázka obnovení míru nezávisí tudíž jen na bukurešťské konferenci. Pětidenní příměří uzavřeno. — Prů- běh první schůze mírové konference. Z Bukureští, 30. července. (Ag. Tel Rumaine.) Mírová konference sešla se ve 4 hod. odp. v budově mini- sterstva zahraničních věcí. Hned po vzá- jemném představení se vedly se řečiv nejúplnější kurtoasii. Ministerský před- seda a ministr zahraničních věcí Majo- rescu pozdravil přítomné jménem krá- le Karla a rumunské vlády. M. p. P ašič prosil jménem států na konferenci za-
Turek Turec Drinopol Evropa Turecko Bukurešť Tel Rumaine Maja Karel
9 article
stoupených Majoresca, by se uj a trvale předsednictví. Tento přistoupil za pochvaly přítomných na návrh a pronesl k delegátům proslov, na nějž m. p. Venizelos odpověděl prohlášením, že delegáti přijímají návrh na zastavení nepřátelství. Ministr Tončev vyslovil přání, by všechna poselstva, přijímají- cenávrhnapříměří, řídila se týmž smířlivým duchem, jakým ovládána je bulharská delegace. Na to byla schůze ihned přeru- šena, aby vojenským odbor- níkům byla poskytnuta příle- žitost, zrevidovati konvenc o příměří. Po opětném obnovení schůze schvá- líla konference vojenský protokol o pě- tidenním přerušení nepřátelství. Vůdcům jednotlivých delegací bylo doručeno po 4 exemplářích, aby byly sděleny telegraficky hlavním sta- nům. Všichni zmocněnci konstatují se živým zadostiučiněním, že smlo uva o příměří byla uzavřena jedno- myslně. (Konference odročila se pak na zítřek na 4. hod. odp.) Z Bukurešti, 30. července. (K. k.) Dle zpráv z kruhů řeckých delegátů očekává se s jistotou, že v dnešní konferene bude usnesen několikadenn klid zbraní. Z Paříže, 30. července. „Temps“ ozna- muje z Bukurešti: Turecký vyslanec měl ještě včera pozdě večer ú krále slyšení, kterému přikládají politické kruhy velký význam. Si- tuace posuzuje se velmi optimisticky. Návrh na provisorní příměří bude nej- spíš příjat. Touha po míru v balkánských státech je zrovna tak velká, jako u velmocí. K rumunské diplomacii jeví se úplná důvěra a je naděje, že takový návrh bude s to způ- sobit, aby upuštěno bylo od revise dohody se strany velmocí.
Venizelos Tončev Bukurešť Paříž
10 article
Z Bukurešti, 30. července. Při včerejších předběžných, nezávazných poradách delegátů zdůrazňováno bylo s bulharské strany, že Bul- harsko učiní návrh, aby Makedonie do- stala samosprávu. Srbští a řečtí dele- gáti prohlásili, že takový požadavek je ne- možný a Srbsko a Řecko, kdyby Bulharsko setrvalo na tomto názoru, okamžitě by pře- rušily vyjednávání. Zrovna tak narazí bul- harský podnět, aby Bulharsko s Ru- munskem a Srbsko sŘeckem vyjedná- valo odděleně na odpor splnomocněnců tř posledně jmenovaných států. Z Bukurešti, 30. července. Pašič a Veni- zelos navštívili včera zdejšího ruského vy- slance Šebekova, který jim doporučoval nej- větší umírněnost. Také rakouský vyslane princ Fürstenberg měl delší rozmluvu s Ve- nizelem a radil mu, aby jevil ochotu k ústup- kům a usnadnil tak mír. Z Bukurešti, 30. července. (K. k.) K dneš- ní I. schůzi koníerence, stanovené na 4. hod. odp., dostavili se do ministerstva za- hraničních věcí cizí delegáti krátce před4 hodinou. Nejprve přišla srbská a černohorská pak bulharská a řecká delegace, každá zvlášt Rumunští delegáti přišli jednotlivě. Rumunské úřady učinily zvláštní opatření, aby nikdos nedostal do budovy ministerstva bez vstupen- ky. Před domem sešlo se mnoho zvědavců. Z Bukurešti, 30. července. (Ag. tel. roum.) Ministerský předseda Pašič vyjádřil se, že vidínská otázka musí býti vyhrazen bukurešťské konferenci. Prvním předmětem porad konference bude otázka krátkého příměří, před- cházejícího mírovým preliminářům. Zdá se, ž tři válčící státy připustily myšlenku takového příměří. Ze Soříje, 30. července. Ve zdejších poli- tických kruzích převládá přesvědčení, že s Rumunskem docíleno bude rychlé dohody. zatím co ohledně ostatních spojenců, zejměna ohledně Řeků, posuzována je situace skepti- cky.
Pašič Vit Fürstenberg Řek Bukurešť Makedonie Srbsko Řecko Bulharsko Soříj Rumunsko
11 article
Drobet úvahy. V Bělehrad ě, 27. července (Pův. dopis „Nár. Listů“) V Bukurešti sešli se míroví delegáti. Napjstí jež v této chvíli zavládlo, možno zajistě nazvat všeevropským. Balkán na londýnských konferen cích projevil až běda špatnou diplomatickou kvali- fikaci. Jak bude v Bukurešti? Naučili se Balkánei od té doby něčemu novému? Porozuměli záhadě. která v Evropě při všech zájmových protivnostech udržuje jakous takous rovnováhu, záhadě, která se zove: strach před válkou? Doufejme. Na Balká- ně, kde dosud krevní msta nevymizela, lidské ži voty necení se tolik. Avšak nyní ztráty jsou tak úžasné, že lidský život stoupne v ceně jako zboží. po němž jest větší poptávka než nabídka. V Evro- pě, kde každý dělník jest součástkou národního bohatství, válka jest mnohem odvážnějším podni- kem, než byla dosud na Balkáně. Ale dnes i tu se začíná cítiti strašlivá prořidlost řad.. Když hr. Andrássy vrášil se s berlínského sjezdu 1878, arcivévoda Albrecht blahopřál mu k vítězství „skvělého jeho tažení“, jež prý přineslo lepší plody, než byla by mohla přinéstí válka která byla by stála kromě životů i finanční oběti I v tomto případě možno říci, že byla by dobrá diplomacie mohla nahraditi všechny úspěchy těchto hrůzných bojů.
Andrássy Albrecht Bělehrad Bukurešť Balkán Evropa
12 article
Mezi Srbskem a Bulharskem — se změnou postavení — opakovala se historie r. 1885, jíž rovněž nemusilo býti, kdyby byla na obou stranách panovala rozvaha. Zdá se, že Bulharsko úplně opa- kovalo nyní chyby Srbsla z 1885, totiž krále Milana; že přijalo úplně jeho ideologii, jež mu při- pravila Slivnici. Dnes mnozí v Srbsku chtějí při- znati králi Milanovi pravdu, dokázalo prý se, ž on první postřehl protivnost zájmů Srbska a Bul- harska na Balkáně, i že neměli pravdu radikálové kteří — tehdy v oposici — vyslovili na mišské skupštině hlubokou lítost nad hrubým po- rušením společných zájmů obou bratrských ná- rodů. Tito ideologové ani nepostřehli, jak nebez- pečným jest toto učení o nesmířitelné protivnosti zájmů a že jeho slepá ulička končí vždy Slivniei či Bregalnicí a naopak. Celý lidský život jest pl protivnoslí, a přece jen žijeme vedle sebe i nevra ždíme se proto na potkání.
Srbslo Milan Srbsko Bulharsko Balkán Bregalnica
13 article
Konečně společné zájmy vůči Evropě jsou tal významny, že pro všechny balkánské státy bude příkazem životní nutnosti hledati oporu v sou- ručenství. Pouhé srbsko-bulharské sblížení nemělo by praktického významu a bylo by příliš odkázáno na citovou stránku, která ovšem po válce bude dlouho velmi otupělou. Sblížení jest možno pouze v rámci reálných zájmů, jež může dáti pouze bal- kánský celní spolek. Jeho vznik a vývoj nemůžese díti arciť dle příkladu německého celního spolku. Neboť tam bylo Prusko východiskem a koncen- tračním bodem, čehož na Balkáně nemůže býti protože zde takového činitele není. Ostatně Pru- sku nebyl by se plán tak snadno zdařil, kdyby mezi jeho protivníky, malo- a středostáty, byla vládla jednota. Značným pojítkem v počátcích vývoje německého celního spolku byl svobodomyslný ho- spodářský system Pruska, čehož rovněž nemůže býti na Balkáně. Ale nic by nebylo patrně udr- želo tuto stavbu, kdyby r. 1866 nebylo Prusko zví- tězilo nad Rakouskem. Od r. 1867 nemají více ně- mecké státy ve spolku liberum veto, nýbrž rozho- duje většina. Osud usnesení vídeňského sjezdu 1814—15, jímž 39 německým státům sloučeným
Evropa Balkán Prusko Rakousko
14 article
V drobném prodejie ranní číslo o sobě za S vederní za š a Ve filiálkách na venkov ranní čislo večerní . . . . . . . 5b lnaeráty plati se hotově napřed- Předplaceni a inserty přijím administrace v Marianské ul., a. Tam nacházejl se tež ředakce, tiskárna a sxpedlee „Národnich Listů“ Rukoplsy se nevraceii
15 article
v Německý Svaz určeno, aby pro budoucnost upra- vily si jednotně dopravu i obchod, což však pro- padlo při prvním pokuse o provedení, dobře doka- zuje, jak daleko jest ještě od politického sbližení k hospodářskému. Na Balkáně však hospodářské sblížení musí postupovati zároveň s politickým. Obchodně-poli- tický poměr k Evropě nevyžaduje toho v takové míře, jako samy hospodářské otázky balkánské. především komunikace. Pak také nevyhnutelným bude sblížení v zájmu opravení zeměpisných ne- dostatků, jež se objeví při nových hranicích na všech stranách ve větší či menší míře. To bylo vlastně i Prusku původní pohnutkou k uzavření smluv se sousedy. Myslím, že události v tomto směru po skonče- ných válkách budou se vyvijeti se živelní rychlostí. V této chvíli zátiší můžeme zase rozvažovati o balkánské politice naší monarchie, stále jdoucí v tradicích politiky hr. Andrássyho, jenž se vyčer- pával jen potíráním „panslavismu“, t. j. vytlačo- váním ruského vlivu z Balkánu. Když dnes pro- studujeme ony tři Wertheimrovy svazky „Hrabě Julius Andrássy a jeho život“, připadá nám hrozně žalostným tento rakousko-uherský „Bismark“ .. Plody každého sblížení s Ruskem sklízel německý Bismark, a jemu stačila škodolibost, že drží Rusko v šachu ... Jeho zahraniční politika na Balkáně netvořila, nýbrž sytila se jen škodolibostí z neú- spěchů a nezdarů jiného.
Andrássy Julius Andrássy Balkán Evropa Rusko
16 article
Hovoříme dnes o účastí české politiky v zahra- niční politice říše. Prvním naším úkolem musí býti boj proti copatému úřadnímu „šimlu“ našeho zahraničního úřadu, jenž zní: panslavismus třeba potírati všude a vezdy... I Sancho Panza této po- litiky „Neue Freie Presse“ křižuje se denně: „O panslavismu zachovej nás, 6 Pane!“... I potírati tohoto „šimla“ možno nejúčinněji dokázáním, jak jest ubohou a tragikomickou tahle donquichotská politika. Sesměšniti její pósu, to by byl asi nej- činnější prostředek. I rakousko-uherský „Bismark“ měl tuhle sví- čičku rozsvícenu, i z každé ruské „Schlappe“ na Balkáně měl velikou radost. A císaři ve Vídni snažil se vsuggerovati, že jakékoliv sblížení s Ru- skem jest věcí, jež odporuje přírodě. Na Balkáně vyháněli jsme — takřka — ďábla belzebubem. Srbskem jsme vyháněli „panslavis- mus“ z Bulharska a nyní opět Bulharskem jej vy- háníme ze Srbska. V tom je jádro tragiky naší po- litiky na Balkáně. Včera jsme si hráli se Srbskem, dnes si hrajeme s Bulharskem, a konečně zůstane- me osamělí, jako špatný hráč, jenž jen do škody přivádí své spoluhráče. „V zájmu naší říše jest, abychom si na Balkáně udrželi sympalie národů, ale těmto zájmům odpo- roje stranění jedněm na úkor druhým,“ varoval dr Rieger v delegacích 1885. Tehdy Maďaři volali „eljen“ při zvěsti, že Srbsko vyhlásilo Bulharsku válku. A splnilo se, co prorokoval Rieger: „Hrozí nám nebezpečí, že pozbudeme na Balkáně i sym- patie Srbska, které spolehalo na pomoc Rakouska, i Bulharska.“ Dnes mohou se tyto věty doslovně opakovati, pouze se záměnou jmen. Ale přes to vše my Čechové jsme to, kteří ohrožujeme životní zájmy říše... Kdy se už pro- hlédne tam, kde je povinnost prohlédnouti? č. Slepánek.
Panza Rieger Maďar Čecho Slepánek Balkán Vídeň Srbsko Bulharsko Rakousko Neue Frei Presse
17 title
Politický přehled.
18 article Země české.
Země české. Všeobecné shromáždění německých důvěr- níků a sjezd v Chomutově. O všeobecném sboru německých důvěrníků na němž s výhradou schválení plné schůze usnesl se předevčírem širší výbor Verbandu. rozepisuje se včerejší večerní „Bohemia“, ja- kožto o zřízení, které má představovati od každé jiné moci neodvislé zastoupení německé
Chomutov Verband Bohemia
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Bitva u Chlumce 29. a 30. srpna r. 1813.7) V hlavním stanu spojenců zasedli mezitím Schwarzenberk a Radecký k pilné práci, aby připravili disposice pro velikou bitvu, již bylo z rána očekávati. Bylo nutně předpoklá- dati, že Vandamme obdrží posily a že pokusí se stůj co stůj, aby zmocnil se Teplice a če- ských východů z průsmyků, dokud ještě větší část české armády horami ustupuje. Především odevzdáno velení Barclayovi. jemuž přiděleny rakouské divise generálů Colloreda a Bianchi, pak jízdní brigáda Sor- benburkova, a udělen rozkaz, aby zatlačil Francouze od Chlumce k Petrovicům, tu pak předpokládáno, že Kleist, v čas byv vyzván. se svými Prusy pronikne horami nepříteli v týl. Tu naskytuje se příležitost posouditi vel- kohubou pruskou legendu, která, tvrdíc, že Kleist o své újmě odvážil se horského pocho- du, aby nepříteli ústup zamezil, dopouštís hrubé historické lži, proti Rusům pak a Ra- kušanům čiré nespravedlivosti. Známoť, že Kleist na ústupu od Drážďan, v prvý den boje u Chlumce, dospěl za tmy již do Fürstenwalde. aniž měl o bitvě tušení. Tu stihli jej posel Ostermannův, rozkaz Schwarzenberkův, psa- ný v Altenberce vlastní rukou Radeckého, — značně později — ordonance krále pruské- ho s rozkazem, aby Rusům přispěl na pomoc. Kleist váhal, maje na mysli neschůdné cesty pro svá děla a zavazadla. Přijela druhá ordo- nance králova a rozhodl se Kleist k pochodu od Fürstenwaldu na pláň Nakléřovskou.C jeho anebo jeho štábu iniciativě nemůže tudí býti aní řečil 1 Viz feuilleton „N. L.“ z 30. t. m.
Schwarzenberk Radecká Barclay Collored Bianchi Francouz Kleist Rus Ostermannův Schwarzenberkův Radecký Chlumec Teplice Sor Petrovice Drážďany
20 article
O osmé hodině z rána udělil Barclay roz- kazy bitevní. 40.000 spojenců stálo proti 40.000 Francouzů, jimž na pomoc během večeraa noci přispěchali divise Doucetova i Creutze- rova a brigáda Quioutova. Vandamme všal oprávněn byl očekávati, že obdrží další posily od sborů maršálů Mortiera a Gouvion St Cyra, v denním rozkaze pak ohlásil vojsku že císař sám blíží se s hlavní armádou svou Toto očekávání povzbudilo Francouze k uda- tenství, čestně oceněného i nepřítelem. Na- proti tomu spojenci vedli do boje všechne mužstvo, které právě měli pohotově, a ne- tajili se, že rozhodnutí spočívá na včasném příchodu Kleistových Prusův. Bitevní plán vypracoval ruský generá Dibič. Střed spojenců, kdež velel Miloradovič byl v Přestanově; tam stál i princ Euger Würtemberský s hrdiny včerejšího dne. Lev křídlo pod velením knížete Galicina mělo úko hájiti Eggonský mlýn, kdež hlavní útok Van- dammův očekáván, pravé, vedené Collore- dem, zaujalo posici na Běhání, vítězstvím Pro- kopa Velikého proslavené, majíc úkol obejít bitevní šik Francouzů, jehož středem by Chlumec. Také Vandamme chtěl obejíti pravé kří dlo spojencův a přerušiti spojení jejich s hlav- ní armádou, která teprve na různých místech s hor klestila si cestu. Vytýkalo se však a vytýká Vandammovi že spoléhaje na jistou pomoc, proti radě ná- čelníka svého štábu, výtečného inženýra ge- nerála Haxona, příliš vzdálil se od ochranných hor při silnici nakléřovské a opomenul dosta- tečně osaditi návrší u Střížovic. Cenou vítězství byla uvolněna cesta k Praze. Zvítězil-li Vandamme, mohl Napoléor se vší mocí svou spěchati proti matce českých měst, vojska téměř prosté. Hned s počátku bitvy dodělal se úspěchu Colloredo, zmocniv se téměř nepozorovaně návrší u Střížovic, odkudž dral se k Úžinu
Barclay Francouz Doucetův Quioutův Mortier Cyr Kleistův Prusův Dibič Miloradovič Euger Galicin Vandamme Vandamm Colloredo Přestanov Chlumec Střížovice Praha
21 article
Varvažovu. Rychlý jeho postup způsobil ne- bezpečnou mezeru ve středu, ale Schwarzen- berk, jsa přítomen na pravém křídle, bez od- kladu povolal generála Bianchí se zálohami. Colloredo tudíž mohl volně hnáti se ku předu. vzal útokem Ves Novou Německou a s tako- vým důrazem postupoval, že Vandamme musil proti němu rychle volati vojska ze středu pravého křídla, aby nebyl odtržen od svých spojovacích línií. Tu však zahřměly střelné rány v jeho týle a na výšinách nad Nakléřovem objevily se zástupy pruské. Vandamme s počátku vi- děl v nich posily, ale spojenci jásali, že oče- kávaná pomoc příšla v čas. O 5. hodině z rána vyrazil Kleist z Für- stenwaldu, zmocnil se cestou obozu Vandam- mova a o 11. hodině scházel se svými do ko- tliny pod Nakléřovem. Vandamme řídil bitvu s výšiny Horky za Chlumcem, když spozoroval příchod Prusů Bez odkladu poradil se s Haxonem, co činiti i dohodli se oba, že dlužno obětovati děla oboz, aby vojsku zachován byl jediný zbýva- jící východ po nakléřovské silnici. Proto ká- zal dělostřelectvu , aby střelbou zadržovalo postup spojeneckého středu, pěchotě pak na- řídil, aby jednak přes Žandov vyrazila k Li boňovu a Přední Telnici, Prusům vstříc, jed nak aby obsadila výšiny kol Varvažova a za- stavila útok Colloredův. Nastal boj zuřivý muž proti muži. Zvláště zle dařilo se Prusům kteří ztratili veškerá děla. Ale Rusové a Ra- kušané postupovali na všech stranách. Tito obešli pravý bok Francouzův a vypudili je z Eggenského mlýna, ruský generál Rajevský rozehnal v týchž končinách francouzskou pě- chotu a umlčel francouzské baterie. U Chlum- ce setkali se, z různých končin útočíce, prin
Bianchí Colloredo Vandamme Kleist Prus Colloredův Rus Francouzův Rajevský Varvažov Nakléřov Für Horka Chlumec Žandov Telnice Eggenský mlýn U Chlum
22 article
Eugen Würtemberský a rakouští dragoni arci- knížete Jana. O 2. hodině odpolední vzat zá- mek chlumecký, jejž právě opustil Vandam- mův štáb. V divokém chvatu a v největším zmatku prchali Francouzi ke Ždírníci a Tel- nici, již padl do rukou Prusův i Horní Varva- žov, ale ještě pokoušeli se Francouzi z Dol- ního Varvažova o opětný útok, aby si prokle- stili cestu k horám. Než rakouská pomoc, již generál hrabě Chiesa životem zaplatil, zma- řila i tuto naději. Se tří stran jsouce sevřeni vzdávali se Francouzi u Žandova a pod Hor- kou. Teď Rakušané a Rusové přispěli i Pru- sům a dobyli zpět jejich děl. Mezí Chlumcem a Ždírnicí zajati od kozáků generála Knor- ringa, k nimž přidružili se dragoni arciknížete Jana, generálové Vandamme, Haxo, Quiot smrtelně raněný Heimbrodt. Poněvadž Van damme odevzdal šavli ruskému plukovníku Stahlovi, byl pokládán za ruského zajatce. Zbytky jeho dvou armádních sborů podařilose generálu Corbineauovi převéstí k Fürsten- waldu, kdež spojily se se sbory maršála St.
Eugen würtemberský Jan Francouz Prusův Chiesa Rakušan Rus Knor Vandamme Haxo Quiot Heimbrodt Stahl Stanislav Horní Varv Dolo Žandov Chlumec
23 article
Bitva skončila úplným vítězstvím spo- jenců, kteří ztratili 3319 mužů, mezi nimi 159 Rakušanův, ale ukořistili 82 děl, 2 orly, 3 pra- pory, přes 200 vozů nákladných a 8000 a 10.000 zajatců. Vandamme, zbavený épaulet a bez klobouku, přivežen do Teplice, kde cář Alexandr pokoušel se jej těšiti, dosta však vzpurnou odpověď. Dopraven tudíž skrze Louny a Slaný do Prahy; cestou bylo mu zakoušeti všelikých příkoří a posměchů sotva vysvětlitelných. Zajetí strávil na Urále ve Vjatce. Tak byl nejnebezpečnější útok Napoléo- nův na Čechy slavně odražen a ve velikém zápolení evropských panovníků s velikým cí- sařem revoluce získána nová důležitá etapa. Krátce po bitvě, téhož ještě dne, přinesl kurýr do hlavního stanu spojených mocnářů zprávu o vítězství Blücherovu nad Macdonaldem na řece Katzbachu. V několika dnech následovala porážka maršála Neye u Dennevice, načet
Rakušanův Alexandr Blücherův Macdonald Ney Dennevice Teplice Louny Praha Čechy Katzbach
24 article Cyra.
Cyra. z konference teplické dáno heslo k obecnému útoku na Napoléona. Zajímavy jsou prvé zprávy, které o vítěz- ství u Chlumce přišly. Druhý buletin spojenců. daný v Teplici den po bitvě, 31. srpna, uve- řejněný v „Pražských pošt. novinách“ 7. září. udává, že Vandamme udeřil 29. srpna s 52 prapory a 4000 až 5000 koni na 8000 Rusův Ostermannových. „Divise Koloredo a Bianchy s ruskou brigádou generála Knorynka obešly dne 30. ráno nepřítele v jeho levém boku, co zatím Rusové jeho pravé křídlo zaměstnávali a generál Klayst na Nolendorfskou (=Na- kléřovskou) úžinu táhl, aby (nepřítel) nikam ustoupiti nemohl. Generál Knorynk obořil se se svou výbornou jízdou na první nepřátel- skou baterii a vzal 3 děla. Proud polního mar- šála laytnanta Koloredy hnal výborným způ- sobem na přívrší nepřátelského levého křídla outokem a vyhnal jej z Karvic (= Chabařovic) a z Nové Vsi; po statném odporu dobyl ge- nerál Klayst Nolendorfskou úžinu; nepříteli pozůstala jen zuřivost zoufalosti. Ze všech stran obklíčený, v čele neustále od Rusů do úžin tlačený, jen malé částce nepřátelské jízdy se podařilo, že se prosekala, ostatní vši- ckni byli pobiti neb zajati. Bojiště jest mrtvý- mi přikryto; na 8000 mužů jest již zajato. Ostatek jich hledá se po lesích a každým oka- mžením se jejich počet množí. 81 děl, 2 orlové. a 2 praporce padli nám do rukou; ani jedno nepřátelské dělo neušlo. Generál Vandam, di- visník generál inžinýrstva Haxo, brigádníci generálové Guyot a Haymbrot jsou zajati. Generálové Dumonco (Dumonceau), Monte- skyn-Ferensak (Montesquiou-Fezensac)a princ Rays (Rous dle výslovnosti našich před- ků) zůstali na místě; všichní ostatní jsou roz- plašeni a raněni. První zástup (= armádní sbor) generála Vandama přestal býti. Dr. J. V. Prášek
Cyr Vandamme Ostermannův Koloredo Biancha Knorynka Nolendorfska Knorynk Rus Vandam Dumonco Dumonceau Rous Vanda doktor J V Prášek Chlumec Chabařovice Monte Ferensak Rusův princ Ray