1
masthead
31. července 1913. Číslo 208.
2
masthead
NARODNÍ LISTY.
4
article
že Rusko je stát slovanský, nikdy jim nebyl.
Rusko jest ohromná raca, slepená z různých
národů a plemen, v níž jsou Slované kapkou
v moři... Je omyl, že balkánští Slované, jako
bratří, zasluhují naší péče. My, díky tomu
omylu, krví a potem svého lidu stvořili jsme
pro degenerované racy slovanské, polodivoké
a polozvířecí, svobodné státy, které zahanbily
svými instinkty panství Tatarů a Turků.
Rusko bojovalo s Turky ne pro Slovany, nýbrž
pro zvláštní zájmy v jižním moři. Nikdy bych
nebyl udělal té chyby k vůli osvobození Slo-
vanů, abych prolil potoky ruské krve a zničil
ubohý ruský lid. Vždyť nikomu nepřišlo do
hlavy organisovat výpravy proti Rakouskuv
obraně neněmeckých národů nebo proti Ně-
mecku v obraně tamních Poláků. Proč tedy
vymyslili poslání Ruska na osvobození národů
podrobených Turecku?“
Vývody knížete Meščerského vrcholí
tom, že poloostrov balkánský měl být rozdě-
len mezi Tureckem a hlavními evropskými
státy, průlivy a Cařihrad měly by býti neutra
lisovány a slovanské státy na Balkáně zruše
ny, protože všechny ty národy jsou nepřátel
ské Rusku, až na Makedoncel
Slovan
Tatar
Turek
Polák
Rusko
Turecko
Cařihrad
Balkán
5
article
Parlamentní obstrukce v Belgii.
V belgické sněmovně rozpoutal se bo
mezí pravicí a levící pro otázku okamžitého
projednání školské předlohy ve prospěch svo-
bodného vyučování. Vláda trvá na tom, aby
se tato záležitost vyřídila v nynějším zase-
dání, neboť pravice chce rozhodně zjednati
platnost vyučování se strany církevních řádů
před parlamentními volbami r. 1914, levice
však se tomu vzpírá. Pravice prohlašuje, že
školská předloha musí býti projednána v tom-
to zasedání i kdyby se měly úplně obětovati
parlamentní prázdniny, a levice je neméně od-
hodlána zabrániti projednání všemí prostředky.
Již na dvou schůzích pravice byl žádán
na katolických poslancích písemný závazek.
že budou každý den na svém místě ve sně-
movně. Pravice dostavuje se skutečně v plném
počtu, ale minulý pátek zahájili socialisté ob-
strukční taktiku při projednávání zemědělské-
ho rozpočtu a dalo se zapsati 108 řečníků.
Když pravice hlasováním dle jmen dosáhla
skončení všeobecné debaty, vrhla se krajní le-
vice na projednávání jednotlivých článků
všíchní přítomní poslanci levice se hlásili k
slovu a navrhovali různé dodatky.
Kdyby se tak dělo při všech článcích růz-
ných rozpočtů, jichž má býti ještě projednáno
pět. nemohlo by se přikročiti ku projednán
finančních předloh do konce roku, a školská
otázka by se nedostala na pořad před koncem
tohoto zákonodárného období. Záleží jen na
tom, vydrží-li tento obstrukční boj déle pra-
vice nebo levice.
Belgie
6
article
Anglická polítika v Persíi a Tíbetu.
Ve sněmovně lordů obrátil lord Curzon v pon-
děli pozornost na zmatky v Persii, načež lord pre-
sident tajné rady viscount Morley prohlásil, ž
bedlivé zkoumání situace v Persii před ujednáním
nnglo-ruské dohody ukáže, že nynější stav nen
podstatně horší. Morlev definoval pak politiku vlá-
dy vůčí Persil taktot
„Zachování anglo-ruské dohody dle ducha
fitery, zachování nezávislosti Persie a žádné ho-
spodářské, správní nebo politické rozdělení. Jsou-
ce věrni nynější své allianci a svým závazkům
dbáme také věrně blaha Persie a přejeme si udr-
žeti tam jistou formu ústavní vlády. Neopomeneme
žádné příležitosti zlepšiti rozvrácené poměry, v
nichž se perská vláda nyní nalézá, radami a pod-
porou, jaké uznáme za dobré poskytnouti, a u-
schopniti perskou vládu, aby opět zjednala pořá-
dek na jižních cestách. Přejeme si dále vyhnouti
se tomu, abychom sami byli zapletení do polítiky
dobrodružství v jižní Persii, a musíme se střežiti,
abychom se nedostali do situace, která by urážela
mohamedánské city v Indii.
O Tibetu, pravil Morley, bude se konati kon-
ference za auspicií Anglie. Rusko prý v zásadě
přisvědčilo, že nemá práva k zakročení ve vnitř-
ních záležitostech Tibetu. Britská vláda nepřeje si
nikterak mísiti se do vnitřních záležitostí tibet-
ských. Politické zájmy Anglie v onom kraji obme-
zují se na udržení přátelských styků a na mír
bezpečnost podél indických hranic. Ruská vláda
byla o postupu a všech úmyslech Anglie v této
olázce zpravena i všechno úplně schválila. Kon-
ference sestoupí se asi za tři neděle v Simle.
Curzon
Morley
Persía
Persie
Indie
Anglie
Rusko
Simla
Kon
7
article
Německá hádanka.
Německá hádanka.
Ode dvou let ocítá se francouzsko-něme-
cký vzájemný poměr znovu v popředi ženou-
cích sil světové polítiky. Nescházel mezi nimi
ovšem nikdy. Ale teprve poslední dvě léta
ukázala, jak málo čtyřicet roků, které uply-
nuly od Sedanu, uspalo hněv poražených i ne-
pokojnou nedůvěru tehdejších vítězů. Bismark
snažil se Francii zaměstnati a rozptýliti tím.
že všude podporoval její koloniální expansi.
Jeho nástupce, který se jí postavil v cestu.
a to v Marokku, jež přece dávno bylo a mu-
silo zůstati vyhraženo Francil, na ráz docílil
neočekávaného zhoršení poměru mezi oběma
sláty, a jemu na vrub sluší přičísti všecko, co
ještě následovalo: německou vojenskou před-
lohu, odvetu, kterou na ni musíla Francie dáti
tříletou vojenskou službou, a neobyčejný ohlas
událostí v Nancy, kterých by si jinak nikdo
nebyl povšiml, ale při tom také opravdové
probuzení národního ducha, které nastalo ve
Francii. Před francouzsko-německým konflik-
tem tichnou však theorie, které se snaží uči-
nití za všechny světové konflikty zodpověd-
nými jenom diplomaty a dynastie. Německý
císař nadbíhá Francii, kde může, francouzský
suverén čitá čtyřicet milionů duší, a diplomaté
jsou pouze vykonavateli národní vůle, která
v sousedu za Rýnem vidí svého historického
nepřítele.
Sedan
Francie
Maroko
Nancy
Rýn
8
article
V posledních letech přibylo k tomu tolik
nových motivů, tolik pobuřujících jednotli-
vostí, nebezpečných zjevů a těžce doléhajících
faktů, že oba národy pronikl hluboký nepo-
koj. Všeobecná branná povinnost a hospodář-
ské následky války působí, že vůbec není ni-
koho, kdo by zůstal ušetřen jejího risika. Se
zhoršením poměrů začaly tedy současně vy-
stupovati tendence, jež se mu snaží čelit. Vý-
bory pro vzájemné poznání a sblížení jsou při
práci, fedrovatelé hospodářských styků kla-
dou váhu na vzájemnost a společné zájmy, pa-
cifisté a socialisté pronásledují skutečné i do-
mnělé podněcovatele nepřátelství. Také o po-
liticích nutno říci, že si na tribuně počínají
s velkou umirněností. Rovněž tisk je si vědomn
rostoucí zodpovědnosti, kterou mu doba uklá-
dá, a spokojuje se většinou tím, že jenom upo-
zorňuje na výstřelky a nebezpečí, vznikajíců
na druhé straně. A vedle všech těchto činitelu
i četní jednotlivci vrhají se doprostřed mezi
oba tábory, přesvědčeni, že konají dobrou
věc, jestliže činí svoje péro ne snad rozhod-
čím, ale tlumočníkem skutečných poměrů,
citů a úmyslů, které vládnou na druhé, mála
známé straně, neboť věří, že vzájemné pozná-
ní, které by mohlo na obou stranách rozptý-
liti tolik podezírání i nedůvěry, chybí oběma
národům ze všeho nejvíce. Tak vzníká to, co
Hanotaux nedávno nazval „literaturou tvoře-
nou stoje“, studie a knihy, zachycující z histo-
rle to nejjemnější a nejprchavější: současné
veřejné mínění a jeho proměny.
Hanotaux
9
article
Činnost provádějí především zástupci žurnali-
stiky,pokud je uměním tázati se. Tím čelí v očích
všech, kdo chtějí býti spravedlivými a smířli-
vými, onomu referentství, které národy spíše
rozvádí, přinášejíc přes hranice pouze věci
zlehčující a budící nenávist a nedůvěru a za-
tajujíc jak momenty příznivé, tak skutečný
ráz věcí. Interview vykonává vliv jenom vol-
bou otázek, jinak nechává mluviti pouze zá-
častněné osoby. Tak se dostávají k slovu mu-
žové, jež by obecenstvo druhé země sotva
kdy uslyšelo mluviti přímo, a mají možnost
vzbuditi takový dojem, jakými když ne sku-
tečně jsou, tedy by aspoň před cizinou chtěli
se zdáti. Je možno slyšeti v nich druhou
stranu, a to je vždycky prospěšno, jakmile se
nezápasí a nevítězí jen hrubou silou.
V Německu podnikl před nedávnem ta-
kovou velkou anketu pro Francouze C.
Francouz
Německo
10
article
Bourdon, redaktor „Figara“*). Rozjel se
tam „rok po Agadiru“, na podzim roku 1912,
a navštívil diplomaty, politiky, publicisty,
profesory, beletristy a finančníky, klada všem
otázku, jak soudí o Francii a co vůči ní cítí,
aby se přesvědčil, srovnává-li se německá ve-
řejnost opravdu s nepřátelstvím, které proje-
vila Francii německá vláda. Kdyby rozhodo-
valo jenom to, čím se všichní tázaní chtěli
zdáti, mohli by přátelé míru opravdu býti
klidni: ze všech úst slyšel vyznání největších
sympatií, všichni mu projevili přání po sblí-
žení. Avšak nehledě k tomu, že jisté věcí se
vůbec neříkají, obtíže začínaly hned tam, kde
se počalo mluviti o podmínkách: málo Němců
představuje si sblížení obou států jeho mezi
rovnými, mnozí připomínali populační a vo-
jenskou převahu i rostoucí zámožnost Něme-
cka a někteřt přímo naznačovali, že je v zájmu
Francie zlepšiti svůj poměr k Německu raději
po dobrém. O Elsasku a Lotrinsku nechtěli
ani slyšet, takže se Bourdon ani nedostalk
tomu, aby vyslovil některé z kompromisních
řešení, o kterých jsem tu nedávno psal v člán-
ku o Hervéovi.
Nicméně mu nebožtik Kiderlen Waechter
prohlásil, že všude ve světě vidí pro oba
státy nehledě k frankfurtskému míru, mož-
nost součinnosti a dohody. Se svou nehoráz-
nou upřímností mu pravil, že Německoa
především císař skoro ustavičně nadbíhají
Francii, ale ta že si toho nevšímá. Také on
že je sice přesvědčen, že Francie chce zacho-
vatí mír, jako v celém světě by pro něj roz-
hodl plebiscit, ale války že jsou vždy
dílem menšin. Ostatně v případě války
Německa s Anglií neodolala prý by francouz-
ská vláda ani den, aby se nevmisila.
Figar
Němec
Lotrinsko
Kiderlen Waechter
Agadir
Francie
Německo
Německoa
Anglie
11
article
Vynikající členové parlamentu byli ne-
méně smířliví. Nicméně neznamená to příliš
mnoho, neboť poslanci sami doznávaji, že tam
není pravých politiků, jmenovitě ne pro za-
hraniční věci, o nichž řečníci, ať mluví pro
nebo proti, chodí si pro materiál do zahranič-
ního úřadu. Zajímavá byla rozmluva s profe-
sorem Wagnerem. Stařičký učenec byl pln
prudkých výčitek a stížností, založených na
přesvědčení, že jenom Francie je stále nebez-
pečná a přípravuje útok na Německo, které
vůči ní nemá nejmenšího zlého úmyslu. Vyčetl
Bourdonovi vojenského ducha francouzské
školy a armády, nepřírozenost a útočnost
francouzských aliancí s Ruskem a Anglií.
nadšení pro mítraillensy a aeroplány a chau-
vinísmus tisku. Dostal za odpověď německé
zbožnění války ve škole a v historii, císařovu
řeč o „odvěkém nepříteli“ z r. 1910, nepřá-
telský ráz trojspolku proti Francii, Zeppelina
a Všeněmce. Na toto poslední slovo odvětil.
„Já sám jsem Všeněmec. Chci velikost a roz-
šíření německé ideje a upevnění jednoty ně-
meckého ducha v Rakousku i ve Švýcarsku.
zkrátka všude, kde žije. Ale proto ještě ne-
chci válku, ani s Anglií, ani s vámi, nýbrž
sblížení“. Otázán však, co má tedy vlastně
Francie dělat, má-li se snad pokořit před Ně-
meckem, odpověděl v rozpacích: „Nechci říci.
že Francie se svou politikou nemá pravdu
Mlavím, jako mluví moudrý člověk. Kdybych
byl Francouzem, myslil bych asi jako Fran-
couzi.
Wagner
Zeppelin
Mlaví
Francouz
Fran
Francie
Německo
Rusko
Anglie
Rakousko
Švýcarsko
12
article
Kníže Lichnowsky, nyní velevyslanec
Londýně, kde pracuje pro anglo-německou do-
hodu, je filosof. Podle něho každý národ po-
třebuje ideálu, jenž by dovedl rozplameňovati
jeho vlastenectví a udržovati v masse schop-
nost nadšení. Snad je pro Francouze naděje
v odvetu takovým ideálem, ostatně možná že
podobným víře v Messiáše, která se nikdy
neuskuteční, ale dovede udržovati odvahua
těšit. Chápe, že Francouzi nedovedou zapo-
menouti, uznává i to, že se musejí spojovati
s nepřáteli Německa, a to ne snad přímo
z touhy po válce, nýbrž aby je oslabili. Od
války jsou teď asi tak vzdáleni jako od al-
lance. Co se týče německého militarismu,
kníže soudí, že se svou disciplinou, navyklou
poslušností a vědomím národní síly je nutno-
stí vnitřní politiky, protože pomáhá ovládati
podvratné živly.
T. Wolff, chef „Berlíner Tagblattu“, do-
znal otevřeně, že německé veřejné mínění te-
prve vzniká. Roku 1911 na vrcholku sporu o
Marokko, bylo dílem několika tuctů kolo-
niálních politíků, čtyř nebo pěti málo čtených
všeněmeckých listů, dvou nebo tří jiných, ne-
odvišlých, a několika osob, které pracovaly
proti vládě a císaří. Veřejné mínění ve vel-
kém slohu žurnalistika teprve buduje, proto
se různým machinacím ještě tolik daří. Stejně
jako on stěžoval si i průmyslník, finančník
filosof W. Rathenau do nedostatečných infor-
mací francouzského tisku o Německu. Také
on myslí, že Německo už tak dlouho marně se
7 Georges Bourdon. L'Ěnigme Allemand
Lichnowský
Francouz
T Wolff
W Rathenau
Georges bourdon
Londýn
Německo
Maroko
Berlíner Tagblatt
13
article
Paris 1913.
Paris 1913.
ucházelo o korrektní, chladnou Francii, žesí
konečně „odpočalo z lásky“. Přes to nepova-
žuje za vyloučeno, že Francie bude časem mít
svoji periodu německého snobismu, periodu
zájmu o vše, čím se Německo od ní liší a čím
se s Francií navzájem doplňuje.
Ani Všeněmci neodvážili se Bourdonov
doznati nepřátelství oproti Francii. Žádali o
něho bezpodmínečné uznání frankfurtského
míru, když však jim odpověděl otázkou, co by
asi byli řekli jejich předkové Ludvíkovi XIV.
kdyby od nich byl chtěl o Elsasku totéž zřek-
nutí na věčné časy, dodali, že konečně sou-
hlasu Francie nepotřebují, že však přes to mo-
hou býti v dobrém poměru k ní, poněvadž
Francie při stavu své populace nemůže už ve
světě nic chtít. Francouzský soud o všeněme-
ckém hnutí je i pro naše poměry důležitý: vy-
hlášených Všeněmců není mnoho, jenom
30.000, čtyřikrát tolik, kolik čítá Alliance
francaise. Také jejich žurnály nejsou valně
rozšířeny a vlivny. Je to však strana zuřivců,
ve které vře všechen egoismus, hněv, drsnost
a chtivost národa, jenž byl dlouho nešťasten
a chud a nezvykl si tedy ještě na svou novou
sílu, velikost a bohatství. Německo pracující
Všeněmce zapírá, ale při mladosti jeho veřej-
ného mínění stává se a může se vždycky státi.
že strhnou málo kritický dav, vnutí mu svojí
zuřivost, domýšlivost, rozpínavost, opovržení
k cizině a hltavost po cizím, zkrátka všecky
vlastnosti, které činí Němce za hranicemi
v míru neoblíbenými a vženou je do války.
Ludvík XIV
Němec
Paris
Francie
Německo
14
article
Ze dvou neodvislých publicistů, které
Bourdon navštívil a kleří oba dali si i v roz-
hovoru záležetí na jisté kuriositě, kterou pro-
jevují jejich péra, jeden, A. Kerr, říkal ostatně
věci podobné. Poctil hosta především sděle-
ním, že mu v Německu všichni lhou, poněvadž
každý jest bezděky přitahován Francií, ale
současně myslí na válku s ní, a to cizinci ne-
povědí. Lidé si tu mnou ruce, pomýšlejíce na
novou porážku Francie, na její kolonie a pět-
advacet miliard válečné náhrady, neboť dneš-
ní Německo je zemí kupců a nemá jiného
ideálu, než vydělat a zbohatnout. Je přímo
hypnotisováno myšlenkou na zisk, tak že ve
chvíli, kdy by Francie nebyla už spojena s An-
glií, vypukla by téměř automaticky válka. Ně-
mecko by se do ní dalo v přesvědčení, že
Francie je už svou zámožností a kulturou
zralá, aby byla poražena a ustoupila mladším,
robustním národům. Takový je už pochod hí-
storie. Půjde přes Francii, která je zaslepena
ilusemi, sní, dopřává si přepych humanitních
ideí, věří ve spravedlnost, shodu, mír a bratr-
ství. Zatím válka, násilí a výboj, o kterých
myslí, že se přežily, trvají dále a zítra mohou
nastat.
A Kerr
Německo
Francie
15
article
Musíme zde připojit námitku, kterou
Bourdon nepronesl. Jak je to dlouho, co také
Německo má blahobyt a zámožnost? Něja-
kých třicet let. Hledíme-li na přirozený pří-
rostek obyvatelstva, vidíme, že od r. 1859.
kdy počínají naše data, byl počet porodů nej-
vyšší roku 1876, kdy činil 4.26%. Od té doby
nepřetržitě klesá a to roku 1910 na 3.07%%a
pořád dále. Současně ovšem, a to intensivněji.
klesá úmrtnost, a její nízký stav, 1.71%%%, jejž
předčí mezi velmocemi jenom zdravotní po-
měry Anglie, má veliký podíl na absolutním
vzrůstu německého obyvatelstva, které tolik
znamená pro přirozený rozmach země. Dá se
tedy skoro s naprostou určitostí řící, že rozvoj
blahobytu a ještě více touhy po blahobytu
bude míti v Německu docela tytéž následky.
jako jinde. Kdyby klesání intensity jeho pří-
rostku pokračovalo dále tou měrou, jako za
tu dobu, co je bohato, mělo by za čtyřicet
roků roční přírostek 1.88, proti 1.97%%, kte-
ré měla r. 1910 Franciel
Spokojujeme se zaznamenáváním těchto
věcí z objemné knihy Bourdonovy, dávajíce
jim přednost před důsledky, které z nich do-
hromady odvozuje. Jeho důvěrníci příliš si
odporovali, a to přímo i nepřímo, než aby je-
jich slova mohla znamenati více než dojem.
náladu a zdání. Větší cenu mají fakta. Něme-
cko provedlo ohromným nákladem nehorázné
sesílení své branné mocí a odůvodnilo to ví-
tězstvím balkánského spolku nad Turky. Ale
balkánský spolek se řítí v trosky. Německo
však neodvolává nic a je připraveno vrhnouti
se na Francii bez mobilisace, s pouhou pře-
silou vojáků, které má stále pohotově v ka-
sárnách. Fakta mají větší cenu, než nejsladší
a nejmoudřejší slova, do kterých se skrývá
Karel Hoch.
německá hádanka.
Bourdonův
Turek
Karel
Německo
Anglie
Francie
16
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Neobyčejná neuvědomělost. Je tomu
více než deset roků, co se v okolí vodňanském
utvořil spolek pro postavení pomníku
Petru Chelčickému v jeho rodišti a
působišti, v Chelčicích. Fond, ze kterého po-
mník měl býti postaven, tvořily příspěvky
členů. Letos konečně se spolku zdálo, že by
již mohl ku postavení pomníku přistoupiti, tu
však se stalo něco neočekávaného: obe
chelčická odmítla vzíti v ochranu
pomník svého slavného rodáka, nejoriginál-
nějšího českého myslitele. Stalo se to po vůl
chelčického faráře. Rodáci jihočeští podpisují
protest proti nekulturnímu skutku obce chel-
čické. Město Vodňany se nabízí, že samo
pomník přijme a ochraňovati bude. To pova-
žujeme za nejlepší východ, protože Chelčíce
se ukázaly nehodnými i Petra Chelčického,
jeho pomníku. V Chelčících, i kdyby se ob-
čané dodatečně zastyděli a své rozhodnutí změ-
nili, pomník Petra Chelčického by už neby
bezpečen. Případ tento je novým dokladem
jak temný je katolický klerikalism, kterýv
posledních letech v českém národě tak drze
vystupuje. On už nevede boj za křesťanství.
nýbrž za zatemnělost a zpátečnictví.
— Z Bulharska dochází nutná prosba, aby
další lékaři čeští vypravili se do Bulharskak
ošetřování nesčetných raněných. Který lékai
by za známých již podminek hodlal neprodleně
do Bulharska odjeti, nechť se co možná nej-
dříve přihlásí u profesora dra. O. Kukuly
na klinice jeho, aneb u dra. Jana Měste-
ckého. Praha-III.
— Uzavření půjčky zemskou správní komisí
Večerní »Prag. Tagbl.« oznámil včera, že ve
včerejším sezení správní komise
bylo již jednáno o přijetí půjč ky
Chelčický
Petro Chelčický
O Kukula
Měste
Chelčice
Vodňany
Bulharsko
Praha
Praga
17
article
které musí býti použito proto, že zvýšené při-
rážky a nová pivní dávka mohou býti vybírány
teprve později, pivní dávka až koncem září neb
začátkem října.
— Schůze české strany pokrokové. Ve dvo-
raně obchodnického domu „Merkur“ v Praze V
konal včera večer Politický klub české strany
pokrokové schůzi, již předsedal p. dr. Guth. Účast
byla značná. O nastavší situaci promluvili pp. Ha-
vlena, posl. Choc, dr. Kohn z Plzně a posl.
dr. Masaryk. Zvláštní resoluce nebyla připra-
vena, nýbrž vysloven souhlas s resolucí, schvále-
nou v pondělí na schůzi vinohradské. Akční výbor
Národní strany svobodomyslné zaslal předsedni
ctvu schůze tento dopis: „Poslali jste nám laskavé
pozvání ke své protestní schůzi, kterou v míst-
nostech „Merkuru“ dne 30. července t. r. pořádáte
Naše strana je ochotna zúčastniti se každého věc-
ného řešení otázky o ústavním převratu v Čechách
a každé vážné akce pro odstranění co nejrychlejší
vládou dosazené byrokratické komise na místo
zemského výboru. Ráz schůze vaší vzhledem k ve-
likému počtu předem určených řečníků, kdy za
stranu vaši jsou uvedení dva referenti a všecky
ostatní strany za řečníky jsou požádány, omezuje
nutně řečníky mimo referenty k pouhému formál-
nímu protestnímu projevu. Račte nás omluviti, že
k tomuto formálnímu aktu svého řečníka nedele-
gujeme a poukazujeme na protestní projev výkon-
ného výboru naší strany ze dne 26. července t. r.
jakož i na společný projev všech zemských poslan-
ců rozpuštěného zemského sněmu, učiněný jménem
celého národa. Příslušníci naší strany mají přiro-
zeně plnou volnost schůze vaší se zúčastniti. Z
akční výbor Národní strany svobodomyslné: Al.
Vaníček, místopředseda. V. Sís, gen. tajemník.
doktor
Guth
Choc
Kohn
Masaryk
Vaníček
V Sís
Praha
Čechy
národní strana
18
article
— Protestní projevy. Z Plzně, 30. července
(Zvl. tel. „N. L.“) Obecní zastupitelstvo města
Plzně se usneslo dnes na projevu proti komisa-
riátu v král. Českém. Schůze se zúčastnil říšský
poslanec dr. Lukavský a býv. zemský posl
Matys Pokorný. Projev doprovodil odůvodně-
ním starosta města dr. Peták. V projevu se pra-
ví: „Neutěšené hospodářské poměry v královstv
Českém vyvolány byly zcela bezdůvodnou obstruk-
ci německou; c. k. vláda však, opomíjejíe skutečné
potřeby země, následků obstrukce té neodstranila
naopak — aníž byla vyčerpala všechny prostředky
které jí k tomu cíli v mezích ústavních ustanovení
byly k disposicí — přikročila za účelem odstranění
krise zemské k dosazení byrokratické zemské
správní komise, tedy k opatření, které je v na-
prostém odporu s platným zřízením
zemským a jeho zřejmým porušením.
Toto zařízení, jímž vláda způsobem neomluvitel-
ným zapomíná velikého významu království České-
ho pro celou veleříši rakouskou, zvláště pak dále
obava, že nelze předvídati, jak dlouho tato proti-
zákonnost potrvá, vede obecní zastupitel-
stvokrál. města Plzně k tomu, že ohra-
žuje se se vším důrazem proti ono mu
protiústavnímu opatření c. k. vlády
a proti všem činům jejím, jež by nesrovnávaly se
s platnými zákony a ohrožovaly autonomii země.
Obecní zastupitelstvo král. města Plzně žádá proto
kruhy poslanecké, aby se všemožným úsilím k to-
mu pracovaly, by řečená nezákonná instituce co
nejdříve byla odstraněna a horlivě o to
pěči měly, aby normální ústavní poměry v krá-
lovstvi Českém opět v nejkratší době zavládly.
doktor
Lukavský
Matys Pokorná
Peták
Plzeň
19
article
Projev byl přijat obecním zastupitelstvem jedno-
myslně. Bude zaslán ministerskému předsedoví
hr. Stürgkhovi, místodržiteli král. Českého k
Thunoví a českým klubům poslaneckým.
Z Teplic. 30. července. Dnes konala se zde
velká sociálně-demokratická schůze, na které pro-
testováno bylo proti zrušení ústavy v Čechách
dožadována zároveň demokratická volební reforma
pro sněm království Českého.
— Frant. Al. Hora, profesor v. v. a spisovatel
slaví zítra svoje 75. narozeniny. Narozen ve Svina-
řově u Smečna, vystudoval polytechniku v Praze
a ve Vídní a od r. 1864 učil na české rešlce
Plzni. Literárně činným je od r. 1854, kdy poprve
tiskl své práce v „Zlatých Klasech“ J. V. Rozuma.
Psal práce vědecké i belletristické, překládal
z francouzštíny, němčiny a zejména polštiny. O
r. 1861 pěstoval literární vzájemnost českopolskou.
Do tohoto oboru jeho činnosti náležejí také spisy
Průvodce po Krakově 1884. Rukověť konversace
českopolské 1887. Slovník polskočeský 1890, Slov-
ník českopolský a řada článků a překladů. Jubi-
lant je čestným měšťanem města Plzně.
Stürgkh
František
Klasa
Rozum
Teplice
Čechy
Svina
Smečno
Praha
Vídeň
Krakov
Plzeň
20
article
— Moravský místodržitel baron z Beylebenů
Luhačovících. V sobotu 25. července navštívil Lu-
hačovice místodržitel markrabství moravského ba-
ron Otokar Regner z Bleylebenů v průvodu zemské-
ho hejtmana Otty hr. Serenyiho, aby osobně po-
znal lázně a prohlédl si všecka lázeňská zařízení
léčebné ústavy. Pan místodržitel uvítán byl na lá-
zeňském náměstí starostou obce Luhačovie panem
Em. Vepřekem, jménem správní rady akciové spo-
lečnosti uvítal jej p. prof. dr. Veselý a za Sdruže-
ní lázeňských lékařů předseda dr. Kučera. Na to.
provázen jmenovanými pány a úřadnictvem lázní.
prohlédl si prameny, lázeňské ústavy a represen-
tační „Dům Bedřicha Smetany“ a vyslovil seo
vnitřním zařízení v lázních i o všem dojmu, jímž
Luhačovice na něho přes nepohodu dne působí, co
nejpříznivěji a slíbil lázním nejúčinnější podporu.
Večer účasten byl vzácný host s rodinou svojí
s rodinou p. zemského hejtmana serenády na lá-
zeňském náměstí a koncertu pěveckého sdružení
moravských učitelů, načež druhého dne navštivi
ještě staveniště údolní přehrady, kdež odborný vý-
klad podal mu projektant p. vrch. zem. inženýr dr
Horák.
— Presídent poštovního ředítelství dr. Jaro-
slav Kalandra vrátil se včera z dovolené a převza!
řízení úřadu.
Regner
Ott
em
profesor
doktor
Veselá
Kučera
Smetan
Presídent
Kalandra
Vepřeko
Luhačovice
zeňský náměstí
Beyleben Luhačovíce
pěvecký sdružený moravský učitel
21
article
— Jmenování úřadnictva pří pražských obec-
ních plynárnách. Komisařem veřejného osvětlová-
ní jmenován byl pan Bedřich Attl. Účetními u-
řadniky byli jmenováni praktikanti pp. Albín
Bernhardt, Otokar Procházka a Jan Mo-
ravec. účetním praktikantem p. František Tü-
ma. — Na vyšší místa postoupili účetní úřadníci
pp. Josef Šunfeld. Karel Mareš ml., Bohumír Distl.
Václav Micka, Karel Gruber. František Kafka, Ja-
roslav Tuček, Arnošt Wolf. Rudolf Kříž, dr. Václ
Vaněk a praktikanti Ladislav Potůček a Jose
Vančura.
— Před obsazením místa přednosty puncovní-
ho úřadu. Včera dostavila se depulace, sestávající
z Gremia klenotníků, zlatníků a stříbrníků praž-
ských. gremia hodinářů a Svazu samostatných ho-
dinářů v král. Českém, Zemské jednoty, zástupee
zasilatelů, různých Obchodních gremií k p. presi-
dentu finaněního ředitelství Terschovi. Starosta
klenotníků pan M. Schober tlumočil jménem všech
zúčastněných přání, aby pan president podporoval
oprávněnou žádost, podanou k ministerstvu finanei
ve příčině jmenování nového vrchního rady pun-
covního úřadu pražského, ve které se zdůrazňuje
že tento nový úřadník musí dokonale ovládati če-
ský jazyk ve slově i písmě. Žádost jest zcela o
právněna vzhledem k majoritě českého obyvatel-
stva. Pan president ujistil deputaci, že postará se
o tento oprávněný požadavek.
Attl
Bernhardt
Procházka
Jan molybden
František Tü
Šunfeld
Mareš
Distl
Václav Mick
Gruber
Kafka
Tuček
Wolf
Kříž
doktor
Václ Vaněk
Potůček
Jose Vančura
Tersch
M Schober
22
article
— Zemská správní komise království České-
ho učinila ve včereiší své první schůzi kromě uve-
dených (ve včerejším večerníku „Národních Li-
slů) ještě lato další usnesení: Referát člena ko-
mise c. k. místodrž. rady Widimského: Zá-
stupcem zem. správní komise v kuratoriu obchodno
školy v Jindř. Hradci jmenován Antonín Madě-
ra, c. k. notář v Jindř. Hradci. — Nález c. k.
správního soudu, jímž zamítnuta byla stížnost ob-
ce Újezda (okres Domažlice) v chudinské záleži-
tosti Josefa Růžka, vzat byl na vědomí. Mimo
to vyřízena řada záležitostí, týkajících se hospo-
dářských škol, zem. fondu sirotčího a stížnoste
chudinských. — Referát člena komise c. k. dvor.
rady Spory: Usneseno, aby čelným úřadůma
ústavům v král. Českém bylo oznámeno, že zem-
ská správní komise zahájila svoji činnost. Členem
ústředního sboru a výborů obou sborů zeměděl-
ské rady jmenován byl c. k. dvor. rada Karel Spora
s právem dáti se zastupovati zemskými úřadníky
zem. vrchním radou drem. Havrdou, zem. radou
drem. Roosem a zem. vicesekretářem drem. Krup-
ským. — Referát člena komise c. k. místodrž, rady
Přecechtěla: Dozorem na Zemskou banku
král. Českého pověřen byl člen správní komise
c. k. místodrž. rada Kazimir Přecechtěl, jeho zá-
stupcem ustanoven byl c. k. místodrž. rada Kamil
Lendecke. — Referát člena komise dvor. radý
Stitzenbergera: Druhým sekundářem v. v.
nemocnice v Karl. Varech jmenován byl MUD
Gustav Karneth.
Zá
Antonín Mada
Růžek
Karel spora
Havrda
Přecechtěl
Kazimir Přecechtěl
Lendecke
Vary
Karneth
Jindřichův
Hradec
Újezd
Domažlice
23
article
— Ve schůzi městské rady na Smíchově, ko-
nané dne 22. července za předsednictví pana c. r.
Frant. Eberla, usneseno vzhledem k přípisu obce
pražské v příčině stavby nového mostu do Mysli-
kovy ulice po návrhu p. m. r. dra. Steinera žádati.
aby byla za účelem zjištění frekvence v ranních
hodinách na mostě Palackého konána komise za
účasti obou obcí. Ač v době letní jest frekvence
na mostě značně menší, přece jest tak veliká, že
někdy úplně vázne a bezpečnost chodců bývá ča-
sto ohrožována. Z té příčiny jest stavba nového
mostu tak naléhavou, že zasluhuje větší pozornosti.
než jí dosud radou král. hlav. města Prahy byla
věnována, a usneseno pro to žádati opětně s dů-
razem, aby detailní projekt mostu byl v nejbližší
době vypracován tak, aby mohlo býti o něm pro-
vedeno potřebné úřadní řízení. — Ačkoli obyva-
telstvo čtvrti města u Santošky utrpělo již značnou
újmu tím, že odvedením trati elektrické dráhy
č. 14 jiným směrem ztratilo přímé spojení se stře-
dem Prahy, jest poškozováno dále i tím, že vozy
trati č. 12., dojíždějící nyní k Santošce, projiždějí
v nepravidelných, mnohdy velmi dlouhých meze-
rách časových. K návrhu p. c. rady Křížka usne-
seno požádati elektrické podniky, aby jízdní řád
byl přesněji dodržován.
František
Eberl
doktor
Steiner
Palacký
Křížek
Smíchov
Praha
Santoška
dema Praha
24
article
— Jednota českých lesníků zemí koruny české
koná VII. valný sjezd ve dnech 15., 16. a 17. srpna
král. hlav. městě Brně na Moravě s vycházkou
do lesů panství „Bučovice-Ždánice“, náležejícího
Janu kníž. z Liechtensteinů. Pořad sjezdu: V pá-
tek dne 15. srpna: Sjíždění a ubytování účastníků
sjezdu v Brně. Prohlidka města a jeho památnosti
Úbytovací úřadovna nalézati se bude v českém
hotelu „Slavia“ v Brně. Pp. členové, kteří reflek-
tují na ubytování v hotelich, přihlastež se nejdéle
do 5. srpna u jednatelství Jednoty v Jemnici na
Moravě. Ke každému vlaku vyslán bude průvodce
se zelenou páskou na rukávě. Večer o 8. hodiny
uvítací přátelský večírek v Besedním domě. Před
tím o 6. hodině večerní konati se bude v hotelu
„Slavia“ čtvrtá výborová schůze Jednoty. V so-
botu dne 16. srpna: Vycházka do lesů knížecího
Jana Liechteinského panství „Bučovice-Ždánice“
Shromáždění pp. účastníků o 8. hodině ranní pře
hlavním nádražím; společný odjezd vlakem v 8h.
23 m. z Brna, příjezd do Halusie v 10 h. 16 min.
Jan kníž
Liechteinský
Brno
Morava
Bučovice
Ždánice
Liechtenstein
Jemnice
Halusie
Slavia
25
article
Z Halusic o 6. hod. 17 m. vlakem návrat do Brna.
příjezd v 8 hod. 11 min. V neděli dne 17. srpna
v 8 hod. ráno v sále zemědělské rady pro mar-
krabství Moravské (nový zemský dům II.) plné
shromáždění členů Jednoty českých lesníků zem
koruny české. Za půl hodiny po ukončení plenárne
schůze konati se bude veřejná valná hromada Jed-
noty českých lesníků zemí koruny české. Po ho-
dině čtvrtá valná hromada „Svépomocí“, vzájemně
podpůrného odboru Jednoty a po ní valná hro-
mada „Organisace mladé generace lesnické“ v též
místnosti. Večer přátelská schůzka v hotelu „Sla-
via“. V pondělí dne 18. srpna dobrovolný výlet do
Moravského krasu. Odjezd z Brna ráno v 7 h. 6 m
příjezd do Blanska v 7 h. 45 m. Návrat a rozjezd
odpoledne libovolný. Zvláštní přihlášky k tomuto
výletu přijímá nejdéle do 10. srpna jednatel dr
inž. Šiman K. v Jemnici na Moravě.
— Pohřeb. Z ústřední kaple olšanských hřbi-
tovů konal se včera o 6. hed. odpol. pohřeb ze-
snulého továrníka a majitele realit p. Čeňka Ex-
nera, zakládajícího člena Měšťanské besedy praž-
ské a četných dobročinných a vlasteneckých spol-
ků. Účastenství smutečních hostí bylo velmi znač-
né. Zesnulého doprovedili ke hrobu členové sboru
obecních starších pp. poslanec Filip, Kráčmer, dr
Zavadil a Štěpánek, správce ústředních jatek Va-
cata, vrch. stav. rada Holub, za libeňský sbor do-
brovolných hasičů starosta Svoboda a velitel Houí
četní členové Sokola pražského, členové libeň-
ských spolků a korporací a j. v. Podél rakve tvořili
špalír členové c. k. priv. měšťanské jízdy sboru
ostrostřeleckého. K rakvi položeno mnoho věnců
a palmových kytie.
Ing
Čeněk ex
Filip
Kráčmer
Zavadil
Štěpánek
Svoboda
Houum
Brno
Blansko
Jemnice
Morava
Virginie
rada pro mara
II
Olšanský hřbi
Sokol pražský
26
article
— VI. sjezd archaeologický v Uher. Brodě.
Moravský archaeologický klub pořádá svůj VI.
sjezd archaeologický s přednáškami ve dnech 15.
až 17. srpna t. r. Pořad: Dne 15. srpna příjezd
účastníků do Luhačovic ve 2.52 hod. odpoledne.
Vítání na nádraží. O 31/2 hod. odpol. společný oběd
O 5. hod. odpol. společná prohlídka lázní luhačov-
ských. O 8. hod. večer odjezd do Uh. Brodu; při-
jezd v 8.47 hod. Přátelský večírek v Měšťanské
besedě. — Dne 16. srpna: O 128. hod. ráno zase-
dání archneol. komise v Měšť. besedě. O 8. hod.
ráno VII. valná hromada M. A. K. tamtéž. O 10.
hod. dopol. zasedání a přednášky VI. sjezdu M.
A. K. v Měšť. besedě. O 1/42. hod. odpol. společný
oběd. O 3. hod. odpoledne prohlidka Krajinského
musea za vedení kustoda p. J. Kučery. Prohlídka
města. O 7. hod. večer přátelský večírek v Měšt
besedě. Po event. úradě koná se 17. srpna: O 4.54
hod. ráno: Odjezd z Uher. Brodu do Uher. Hradiště.
Přijezd 6.43 hod. Společná snídaně v nádražní re-
stauraci. O 7.30 hod. ráno. Vycházka na Velehrad
(pěšky 34 hod. cesty). Prohlídka okolí, chrámu
místního musea. Rozchod. Anebo: Výlet na Děvin
u Prešpurka. O 4.20 hod. ráno: Odjezd z Uh. Hra-
diště do Gänsensdorfu a přes Marchegg. Příjezd do
Nové Vsi o 7.30 hod. ráno. Vycházka na hradiště
děvínské a okolí za vedení J. E. pana dra. J. Za-
vadila, c. a k. tajného rady z Vídně. — Dosud při-
hlášené přednášky: I. L. Červinka: Otázka vele-
hradská. J. Kučera: Pravěké osídlení v okoli uher-
sko-brodském. Prof. dr. L. Niederle: O hradištích
staroslovanských. J. Palliardi: Archaeologická pří-
slušnost jadeitových sekerek moravských. Dr.
M A K
J Kučera
I L Červinka
profesor
doktor
L Niederle
J Palliardi
Archaeologická
Uhry
Brod
Luhačovice
Měšť
Velehrad
Gänsensdorf
Marchegg
Vídeň
O hradiště
27
article
Šimek: Megalithické stavby. A. Telička: O hro-
bech se skrčky z okolí Tištína
— Úmrtím místra Míkoláše Alše nastala samo-
zřejmě poptávka po pracích velkého tohoto české-
ho malíře. Poptávka tato bude příčinou, že se ob-
jeví na uměleckém trhu množství falsifikátů. Kra-
soumná jednota upozorňuje proto veřejnost, aby
před koupí nabízených praci Alšových předložila
je k bezplatnému posouzení sekretariátu
Krasoumné jednoty v Praze, I., Rudolfinum.
— Okresní komise pro péči o mládež v zastu-
pítelském okresu smíchovském žádá tímto bezdětné
rodiny, zda by příjaly na rok dívku, která je dosud
zaopatřena v Mariánském klášteře, kdež navště-
vuje V. tř. obecné školy. Ježto však při klášteře
tom není měšťanské školy, je nucena útulek svůn
opustiti. Jest dívkou velice milou a pracovitou. La-
skavé přihlášky rodin, v jichž bydlišti je měšťan-
ská škola, přijímá okresní komise na Smíchově.
Jakubské nám., „Okresní dům“. — Okresní komise
pro péči o mládež v zastupitelském okresu smi-
chovském obrácí se s prosbou k dobrodincům, by
darovali starý šicí stroj pro chudpu ženu a tak po-
skytli ji možnost k vydělávání. Dále prosí komise
dobrotivé paní — shledejte v domácnosti své od-
ložené šaty, prádlo, obuv a pošlete nám pro naše
opuštěné děti. Na bezdětné pak rodiny se opět
obracíme — přijměte některého z našich chráněnců
— hocha neb divku. Jsouť úplně osiřelí, takže j
možno vychovati jalo svě vlastní. Některý má
Šimek
A Telička
Aleš
Alšův
Tištín
Praha
Smíchov
Jakubský já
Rudolfinum
okresní dům
Megalithický stavba