ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 5ba65b10-8f1f-11dd-b240-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 27 celkem · entity: person 115, place 88, org 14, work 2
1 masthead
31. července 1913. Číslo 208.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana
4 article
že Rusko je stát slovanský, nikdy jim nebyl. Rusko jest ohromná raca, slepená z různých národů a plemen, v níž jsou Slované kapkou v moři... Je omyl, že balkánští Slované, jako bratří, zasluhují naší péče. My, díky tomu omylu, krví a potem svého lidu stvořili jsme pro degenerované racy slovanské, polodivoké a polozvířecí, svobodné státy, které zahanbily svými instinkty panství Tatarů a Turků. Rusko bojovalo s Turky ne pro Slovany, nýbrž pro zvláštní zájmy v jižním moři. Nikdy bych nebyl udělal té chyby k vůli osvobození Slo- vanů, abych prolil potoky ruské krve a zničil ubohý ruský lid. Vždyť nikomu nepřišlo do hlavy organisovat výpravy proti Rakouskuv obraně neněmeckých národů nebo proti Ně- mecku v obraně tamních Poláků. Proč tedy vymyslili poslání Ruska na osvobození národů podrobených Turecku?“ Vývody knížete Meščerského vrcholí tom, že poloostrov balkánský měl být rozdě- len mezi Tureckem a hlavními evropskými státy, průlivy a Cařihrad měly by býti neutra lisovány a slovanské státy na Balkáně zruše ny, protože všechny ty národy jsou nepřátel ské Rusku, až na Makedoncel
Slovan Tatar Turek Polák Rusko Turecko Cařihrad Balkán
5 article
Parlamentní obstrukce v Belgii. V belgické sněmovně rozpoutal se bo mezí pravicí a levící pro otázku okamžitého projednání školské předlohy ve prospěch svo- bodného vyučování. Vláda trvá na tom, aby se tato záležitost vyřídila v nynějším zase- dání, neboť pravice chce rozhodně zjednati platnost vyučování se strany církevních řádů před parlamentními volbami r. 1914, levice však se tomu vzpírá. Pravice prohlašuje, že školská předloha musí býti projednána v tom- to zasedání i kdyby se měly úplně obětovati parlamentní prázdniny, a levice je neméně od- hodlána zabrániti projednání všemí prostředky. Již na dvou schůzích pravice byl žádán na katolických poslancích písemný závazek. že budou každý den na svém místě ve sně- movně. Pravice dostavuje se skutečně v plném počtu, ale minulý pátek zahájili socialisté ob- strukční taktiku při projednávání zemědělské- ho rozpočtu a dalo se zapsati 108 řečníků. Když pravice hlasováním dle jmen dosáhla skončení všeobecné debaty, vrhla se krajní le- vice na projednávání jednotlivých článků všíchní přítomní poslanci levice se hlásili k slovu a navrhovali různé dodatky. Kdyby se tak dělo při všech článcích růz- ných rozpočtů, jichž má býti ještě projednáno pět. nemohlo by se přikročiti ku projednán finančních předloh do konce roku, a školská otázka by se nedostala na pořad před koncem tohoto zákonodárného období. Záleží jen na tom, vydrží-li tento obstrukční boj déle pra- vice nebo levice.
Belgie
6 article
Anglická polítika v Persíi a Tíbetu. Ve sněmovně lordů obrátil lord Curzon v pon- děli pozornost na zmatky v Persii, načež lord pre- sident tajné rady viscount Morley prohlásil, ž bedlivé zkoumání situace v Persii před ujednáním nnglo-ruské dohody ukáže, že nynější stav nen podstatně horší. Morlev definoval pak politiku vlá- dy vůčí Persil taktot „Zachování anglo-ruské dohody dle ducha fitery, zachování nezávislosti Persie a žádné ho- spodářské, správní nebo politické rozdělení. Jsou- ce věrni nynější své allianci a svým závazkům dbáme také věrně blaha Persie a přejeme si udr- žeti tam jistou formu ústavní vlády. Neopomeneme žádné příležitosti zlepšiti rozvrácené poměry, v nichž se perská vláda nyní nalézá, radami a pod- porou, jaké uznáme za dobré poskytnouti, a u- schopniti perskou vládu, aby opět zjednala pořá- dek na jižních cestách. Přejeme si dále vyhnouti se tomu, abychom sami byli zapletení do polítiky dobrodružství v jižní Persii, a musíme se střežiti, abychom se nedostali do situace, která by urážela mohamedánské city v Indii. O Tibetu, pravil Morley, bude se konati kon- ference za auspicií Anglie. Rusko prý v zásadě přisvědčilo, že nemá práva k zakročení ve vnitř- ních záležitostech Tibetu. Britská vláda nepřeje si nikterak mísiti se do vnitřních záležitostí tibet- ských. Politické zájmy Anglie v onom kraji obme- zují se na udržení přátelských styků a na mír bezpečnost podél indických hranic. Ruská vláda byla o postupu a všech úmyslech Anglie v této olázce zpravena i všechno úplně schválila. Kon- ference sestoupí se asi za tři neděle v Simle.
Curzon Morley Persía Persie Indie Anglie Rusko Simla Kon
7 article Německá hádanka.
Německá hádanka. Ode dvou let ocítá se francouzsko-něme- cký vzájemný poměr znovu v popředi ženou- cích sil světové polítiky. Nescházel mezi nimi ovšem nikdy. Ale teprve poslední dvě léta ukázala, jak málo čtyřicet roků, které uply- nuly od Sedanu, uspalo hněv poražených i ne- pokojnou nedůvěru tehdejších vítězů. Bismark snažil se Francii zaměstnati a rozptýliti tím. že všude podporoval její koloniální expansi. Jeho nástupce, který se jí postavil v cestu. a to v Marokku, jež přece dávno bylo a mu- silo zůstati vyhraženo Francil, na ráz docílil neočekávaného zhoršení poměru mezi oběma sláty, a jemu na vrub sluší přičísti všecko, co ještě následovalo: německou vojenskou před- lohu, odvetu, kterou na ni musíla Francie dáti tříletou vojenskou službou, a neobyčejný ohlas událostí v Nancy, kterých by si jinak nikdo nebyl povšiml, ale při tom také opravdové probuzení národního ducha, které nastalo ve Francii. Před francouzsko-německým konflik- tem tichnou však theorie, které se snaží uči- nití za všechny světové konflikty zodpověd- nými jenom diplomaty a dynastie. Německý císař nadbíhá Francii, kde může, francouzský suverén čitá čtyřicet milionů duší, a diplomaté jsou pouze vykonavateli národní vůle, která v sousedu za Rýnem vidí svého historického nepřítele.
Sedan Francie Maroko Nancy Rýn
8 article
V posledních letech přibylo k tomu tolik nových motivů, tolik pobuřujících jednotli- vostí, nebezpečných zjevů a těžce doléhajících faktů, že oba národy pronikl hluboký nepo- koj. Všeobecná branná povinnost a hospodář- ské následky války působí, že vůbec není ni- koho, kdo by zůstal ušetřen jejího risika. Se zhoršením poměrů začaly tedy současně vy- stupovati tendence, jež se mu snaží čelit. Vý- bory pro vzájemné poznání a sblížení jsou při práci, fedrovatelé hospodářských styků kla- dou váhu na vzájemnost a společné zájmy, pa- cifisté a socialisté pronásledují skutečné i do- mnělé podněcovatele nepřátelství. Také o po- liticích nutno říci, že si na tribuně počínají s velkou umirněností. Rovněž tisk je si vědomn rostoucí zodpovědnosti, kterou mu doba uklá- dá, a spokojuje se většinou tím, že jenom upo- zorňuje na výstřelky a nebezpečí, vznikajíců na druhé straně. A vedle všech těchto činitelu i četní jednotlivci vrhají se doprostřed mezi oba tábory, přesvědčeni, že konají dobrou věc, jestliže činí svoje péro ne snad rozhod- čím, ale tlumočníkem skutečných poměrů, citů a úmyslů, které vládnou na druhé, mála známé straně, neboť věří, že vzájemné pozná- ní, které by mohlo na obou stranách rozptý- liti tolik podezírání i nedůvěry, chybí oběma národům ze všeho nejvíce. Tak vzníká to, co Hanotaux nedávno nazval „literaturou tvoře- nou stoje“, studie a knihy, zachycující z histo- rle to nejjemnější a nejprchavější: současné veřejné mínění a jeho proměny.
Hanotaux
9 article
Činnost provádějí především zástupci žurnali- stiky,pokud je uměním tázati se. Tím čelí v očích všech, kdo chtějí býti spravedlivými a smířli- vými, onomu referentství, které národy spíše rozvádí, přinášejíc přes hranice pouze věci zlehčující a budící nenávist a nedůvěru a za- tajujíc jak momenty příznivé, tak skutečný ráz věcí. Interview vykonává vliv jenom vol- bou otázek, jinak nechává mluviti pouze zá- častněné osoby. Tak se dostávají k slovu mu- žové, jež by obecenstvo druhé země sotva kdy uslyšelo mluviti přímo, a mají možnost vzbuditi takový dojem, jakými když ne sku- tečně jsou, tedy by aspoň před cizinou chtěli se zdáti. Je možno slyšeti v nich druhou stranu, a to je vždycky prospěšno, jakmile se nezápasí a nevítězí jen hrubou silou. V Německu podnikl před nedávnem ta- kovou velkou anketu pro Francouze C.
Francouz Německo
10 article
Bourdon, redaktor „Figara“*). Rozjel se tam „rok po Agadiru“, na podzim roku 1912, a navštívil diplomaty, politiky, publicisty, profesory, beletristy a finančníky, klada všem otázku, jak soudí o Francii a co vůči ní cítí, aby se přesvědčil, srovnává-li se německá ve- řejnost opravdu s nepřátelstvím, které proje- vila Francii německá vláda. Kdyby rozhodo- valo jenom to, čím se všichní tázaní chtěli zdáti, mohli by přátelé míru opravdu býti klidni: ze všech úst slyšel vyznání největších sympatií, všichni mu projevili přání po sblí- žení. Avšak nehledě k tomu, že jisté věcí se vůbec neříkají, obtíže začínaly hned tam, kde se počalo mluviti o podmínkách: málo Němců představuje si sblížení obou států jeho mezi rovnými, mnozí připomínali populační a vo- jenskou převahu i rostoucí zámožnost Něme- cka a někteřt přímo naznačovali, že je v zájmu Francie zlepšiti svůj poměr k Německu raději po dobrém. O Elsasku a Lotrinsku nechtěli ani slyšet, takže se Bourdon ani nedostalk tomu, aby vyslovil některé z kompromisních řešení, o kterých jsem tu nedávno psal v člán- ku o Hervéovi. Nicméně mu nebožtik Kiderlen Waechter prohlásil, že všude ve světě vidí pro oba státy nehledě k frankfurtskému míru, mož- nost součinnosti a dohody. Se svou nehoráz- nou upřímností mu pravil, že Německoa především císař skoro ustavičně nadbíhají Francii, ale ta že si toho nevšímá. Také on že je sice přesvědčen, že Francie chce zacho- vatí mír, jako v celém světě by pro něj roz- hodl plebiscit, ale války že jsou vždy dílem menšin. Ostatně v případě války Německa s Anglií neodolala prý by francouz- ská vláda ani den, aby se nevmisila.
Figar Němec Lotrinsko Kiderlen Waechter Agadir Francie Německo Německoa Anglie
11 article
Vynikající členové parlamentu byli ne- méně smířliví. Nicméně neznamená to příliš mnoho, neboť poslanci sami doznávaji, že tam není pravých politiků, jmenovitě ne pro za- hraniční věci, o nichž řečníci, ať mluví pro nebo proti, chodí si pro materiál do zahranič- ního úřadu. Zajímavá byla rozmluva s profe- sorem Wagnerem. Stařičký učenec byl pln prudkých výčitek a stížností, založených na přesvědčení, že jenom Francie je stále nebez- pečná a přípravuje útok na Německo, které vůči ní nemá nejmenšího zlého úmyslu. Vyčetl Bourdonovi vojenského ducha francouzské školy a armády, nepřírozenost a útočnost francouzských aliancí s Ruskem a Anglií. nadšení pro mítraillensy a aeroplány a chau- vinísmus tisku. Dostal za odpověď německé zbožnění války ve škole a v historii, císařovu řeč o „odvěkém nepříteli“ z r. 1910, nepřá- telský ráz trojspolku proti Francii, Zeppelina a Všeněmce. Na toto poslední slovo odvětil. „Já sám jsem Všeněmec. Chci velikost a roz- šíření německé ideje a upevnění jednoty ně- meckého ducha v Rakousku i ve Švýcarsku. zkrátka všude, kde žije. Ale proto ještě ne- chci válku, ani s Anglií, ani s vámi, nýbrž sblížení“. Otázán však, co má tedy vlastně Francie dělat, má-li se snad pokořit před Ně- meckem, odpověděl v rozpacích: „Nechci říci. že Francie se svou politikou nemá pravdu Mlavím, jako mluví moudrý člověk. Kdybych byl Francouzem, myslil bych asi jako Fran- couzi.
Wagner Zeppelin Mlaví Francouz Fran Francie Německo Rusko Anglie Rakousko Švýcarsko
12 article
Kníže Lichnowsky, nyní velevyslanec Londýně, kde pracuje pro anglo-německou do- hodu, je filosof. Podle něho každý národ po- třebuje ideálu, jenž by dovedl rozplameňovati jeho vlastenectví a udržovati v masse schop- nost nadšení. Snad je pro Francouze naděje v odvetu takovým ideálem, ostatně možná že podobným víře v Messiáše, která se nikdy neuskuteční, ale dovede udržovati odvahua těšit. Chápe, že Francouzi nedovedou zapo- menouti, uznává i to, že se musejí spojovati s nepřáteli Německa, a to ne snad přímo z touhy po válce, nýbrž aby je oslabili. Od války jsou teď asi tak vzdáleni jako od al- lance. Co se týče německého militarismu, kníže soudí, že se svou disciplinou, navyklou poslušností a vědomím národní síly je nutno- stí vnitřní politiky, protože pomáhá ovládati podvratné živly. T. Wolff, chef „Berlíner Tagblattu“, do- znal otevřeně, že německé veřejné mínění te- prve vzniká. Roku 1911 na vrcholku sporu o Marokko, bylo dílem několika tuctů kolo- niálních politíků, čtyř nebo pěti málo čtených všeněmeckých listů, dvou nebo tří jiných, ne- odvišlých, a několika osob, které pracovaly proti vládě a císaří. Veřejné mínění ve vel- kém slohu žurnalistika teprve buduje, proto se různým machinacím ještě tolik daří. Stejně jako on stěžoval si i průmyslník, finančník filosof W. Rathenau do nedostatečných infor- mací francouzského tisku o Německu. Také on myslí, že Německo už tak dlouho marně se 7 Georges Bourdon. L'Ěnigme Allemand
Lichnowský Francouz T Wolff W Rathenau Georges bourdon Londýn Německo Maroko Berlíner Tagblatt
13 article Paris 1913.
Paris 1913. ucházelo o korrektní, chladnou Francii, žesí konečně „odpočalo z lásky“. Přes to nepova- žuje za vyloučeno, že Francie bude časem mít svoji periodu německého snobismu, periodu zájmu o vše, čím se Německo od ní liší a čím se s Francií navzájem doplňuje. Ani Všeněmci neodvážili se Bourdonov doznati nepřátelství oproti Francii. Žádali o něho bezpodmínečné uznání frankfurtského míru, když však jim odpověděl otázkou, co by asi byli řekli jejich předkové Ludvíkovi XIV. kdyby od nich byl chtěl o Elsasku totéž zřek- nutí na věčné časy, dodali, že konečně sou- hlasu Francie nepotřebují, že však přes to mo- hou býti v dobrém poměru k ní, poněvadž Francie při stavu své populace nemůže už ve světě nic chtít. Francouzský soud o všeněme- ckém hnutí je i pro naše poměry důležitý: vy- hlášených Všeněmců není mnoho, jenom 30.000, čtyřikrát tolik, kolik čítá Alliance francaise. Také jejich žurnály nejsou valně rozšířeny a vlivny. Je to však strana zuřivců, ve které vře všechen egoismus, hněv, drsnost a chtivost národa, jenž byl dlouho nešťasten a chud a nezvykl si tedy ještě na svou novou sílu, velikost a bohatství. Německo pracující Všeněmce zapírá, ale při mladosti jeho veřej- ného mínění stává se a může se vždycky státi. že strhnou málo kritický dav, vnutí mu svojí zuřivost, domýšlivost, rozpínavost, opovržení k cizině a hltavost po cizím, zkrátka všecky vlastnosti, které činí Němce za hranicemi v míru neoblíbenými a vženou je do války.
Ludvík XIV Němec Paris Francie Německo
14 article
Ze dvou neodvislých publicistů, které Bourdon navštívil a kleří oba dali si i v roz- hovoru záležetí na jisté kuriositě, kterou pro- jevují jejich péra, jeden, A. Kerr, říkal ostatně věci podobné. Poctil hosta především sděle- ním, že mu v Německu všichni lhou, poněvadž každý jest bezděky přitahován Francií, ale současně myslí na válku s ní, a to cizinci ne- povědí. Lidé si tu mnou ruce, pomýšlejíce na novou porážku Francie, na její kolonie a pět- advacet miliard válečné náhrady, neboť dneš- ní Německo je zemí kupců a nemá jiného ideálu, než vydělat a zbohatnout. Je přímo hypnotisováno myšlenkou na zisk, tak že ve chvíli, kdy by Francie nebyla už spojena s An- glií, vypukla by téměř automaticky válka. Ně- mecko by se do ní dalo v přesvědčení, že Francie je už svou zámožností a kulturou zralá, aby byla poražena a ustoupila mladším, robustním národům. Takový je už pochod hí- storie. Půjde přes Francii, která je zaslepena ilusemi, sní, dopřává si přepych humanitních ideí, věří ve spravedlnost, shodu, mír a bratr- ství. Zatím válka, násilí a výboj, o kterých myslí, že se přežily, trvají dále a zítra mohou nastat.
A Kerr Německo Francie
15 article
Musíme zde připojit námitku, kterou Bourdon nepronesl. Jak je to dlouho, co také Německo má blahobyt a zámožnost? Něja- kých třicet let. Hledíme-li na přirozený pří- rostek obyvatelstva, vidíme, že od r. 1859. kdy počínají naše data, byl počet porodů nej- vyšší roku 1876, kdy činil 4.26%. Od té doby nepřetržitě klesá a to roku 1910 na 3.07%%a pořád dále. Současně ovšem, a to intensivněji. klesá úmrtnost, a její nízký stav, 1.71%%%, jejž předčí mezi velmocemi jenom zdravotní po- měry Anglie, má veliký podíl na absolutním vzrůstu německého obyvatelstva, které tolik znamená pro přirozený rozmach země. Dá se tedy skoro s naprostou určitostí řící, že rozvoj blahobytu a ještě více touhy po blahobytu bude míti v Německu docela tytéž následky. jako jinde. Kdyby klesání intensity jeho pří- rostku pokračovalo dále tou měrou, jako za tu dobu, co je bohato, mělo by za čtyřicet roků roční přírostek 1.88, proti 1.97%%, kte- ré měla r. 1910 Franciel Spokojujeme se zaznamenáváním těchto věcí z objemné knihy Bourdonovy, dávajíce jim přednost před důsledky, které z nich do- hromady odvozuje. Jeho důvěrníci příliš si odporovali, a to přímo i nepřímo, než aby je- jich slova mohla znamenati více než dojem. náladu a zdání. Větší cenu mají fakta. Něme- cko provedlo ohromným nákladem nehorázné sesílení své branné mocí a odůvodnilo to ví- tězstvím balkánského spolku nad Turky. Ale balkánský spolek se řítí v trosky. Německo však neodvolává nic a je připraveno vrhnouti se na Francii bez mobilisace, s pouhou pře- silou vojáků, které má stále pohotově v ka- sárnách. Fakta mají větší cenu, než nejsladší a nejmoudřejší slova, do kterých se skrývá Karel Hoch. německá hádanka.
Bourdonův Turek Karel Německo Anglie Francie
16 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Neobyčejná neuvědomělost. Je tomu více než deset roků, co se v okolí vodňanském utvořil spolek pro postavení pomníku Petru Chelčickému v jeho rodišti a působišti, v Chelčicích. Fond, ze kterého po- mník měl býti postaven, tvořily příspěvky členů. Letos konečně se spolku zdálo, že by již mohl ku postavení pomníku přistoupiti, tu však se stalo něco neočekávaného: obe chelčická odmítla vzíti v ochranu pomník svého slavného rodáka, nejoriginál- nějšího českého myslitele. Stalo se to po vůl chelčického faráře. Rodáci jihočeští podpisují protest proti nekulturnímu skutku obce chel- čické. Město Vodňany se nabízí, že samo pomník přijme a ochraňovati bude. To pova- žujeme za nejlepší východ, protože Chelčíce se ukázaly nehodnými i Petra Chelčického, jeho pomníku. V Chelčících, i kdyby se ob- čané dodatečně zastyděli a své rozhodnutí změ- nili, pomník Petra Chelčického by už neby bezpečen. Případ tento je novým dokladem jak temný je katolický klerikalism, kterýv posledních letech v českém národě tak drze vystupuje. On už nevede boj za křesťanství. nýbrž za zatemnělost a zpátečnictví. — Z Bulharska dochází nutná prosba, aby další lékaři čeští vypravili se do Bulharskak ošetřování nesčetných raněných. Který lékai by za známých již podminek hodlal neprodleně do Bulharska odjeti, nechť se co možná nej- dříve přihlásí u profesora dra. O. Kukuly na klinice jeho, aneb u dra. Jana Měste- ckého. Praha-III. — Uzavření půjčky zemskou správní komisí Večerní »Prag. Tagbl.« oznámil včera, že ve včerejším sezení správní komise bylo již jednáno o přijetí půjč ky
Chelčický Petro Chelčický O Kukula Měste Chelčice Vodňany Bulharsko Praha Praga
17 article
které musí býti použito proto, že zvýšené při- rážky a nová pivní dávka mohou býti vybírány teprve později, pivní dávka až koncem září neb začátkem října. — Schůze české strany pokrokové. Ve dvo- raně obchodnického domu „Merkur“ v Praze V konal včera večer Politický klub české strany pokrokové schůzi, již předsedal p. dr. Guth. Účast byla značná. O nastavší situaci promluvili pp. Ha- vlena, posl. Choc, dr. Kohn z Plzně a posl. dr. Masaryk. Zvláštní resoluce nebyla připra- vena, nýbrž vysloven souhlas s resolucí, schvále- nou v pondělí na schůzi vinohradské. Akční výbor Národní strany svobodomyslné zaslal předsedni ctvu schůze tento dopis: „Poslali jste nám laskavé pozvání ke své protestní schůzi, kterou v míst- nostech „Merkuru“ dne 30. července t. r. pořádáte Naše strana je ochotna zúčastniti se každého věc- ného řešení otázky o ústavním převratu v Čechách a každé vážné akce pro odstranění co nejrychlejší vládou dosazené byrokratické komise na místo zemského výboru. Ráz schůze vaší vzhledem k ve- likému počtu předem určených řečníků, kdy za stranu vaši jsou uvedení dva referenti a všecky ostatní strany za řečníky jsou požádány, omezuje nutně řečníky mimo referenty k pouhému formál- nímu protestnímu projevu. Račte nás omluviti, že k tomuto formálnímu aktu svého řečníka nedele- gujeme a poukazujeme na protestní projev výkon- ného výboru naší strany ze dne 26. července t. r. jakož i na společný projev všech zemských poslan- ců rozpuštěného zemského sněmu, učiněný jménem celého národa. Příslušníci naší strany mají přiro- zeně plnou volnost schůze vaší se zúčastniti. Z akční výbor Národní strany svobodomyslné: Al. Vaníček, místopředseda. V. Sís, gen. tajemník.
doktor Guth Choc Kohn Masaryk Vaníček V Sís Praha Čechy národní strana
18 article
— Protestní projevy. Z Plzně, 30. července (Zvl. tel. „N. L.“) Obecní zastupitelstvo města Plzně se usneslo dnes na projevu proti komisa- riátu v král. Českém. Schůze se zúčastnil říšský poslanec dr. Lukavský a býv. zemský posl Matys Pokorný. Projev doprovodil odůvodně- ním starosta města dr. Peták. V projevu se pra- ví: „Neutěšené hospodářské poměry v královstv Českém vyvolány byly zcela bezdůvodnou obstruk- ci německou; c. k. vláda však, opomíjejíe skutečné potřeby země, následků obstrukce té neodstranila naopak — aníž byla vyčerpala všechny prostředky které jí k tomu cíli v mezích ústavních ustanovení byly k disposicí — přikročila za účelem odstranění krise zemské k dosazení byrokratické zemské správní komise, tedy k opatření, které je v na- prostém odporu s platným zřízením zemským a jeho zřejmým porušením. Toto zařízení, jímž vláda způsobem neomluvitel- ným zapomíná velikého významu království České- ho pro celou veleříši rakouskou, zvláště pak dále obava, že nelze předvídati, jak dlouho tato proti- zákonnost potrvá, vede obecní zastupitel- stvokrál. města Plzně k tomu, že ohra- žuje se se vším důrazem proti ono mu protiústavnímu opatření c. k. vlády a proti všem činům jejím, jež by nesrovnávaly se s platnými zákony a ohrožovaly autonomii země. Obecní zastupitelstvo král. města Plzně žádá proto kruhy poslanecké, aby se všemožným úsilím k to- mu pracovaly, by řečená nezákonná instituce co nejdříve byla odstraněna a horlivě o to pěči měly, aby normální ústavní poměry v krá- lovstvi Českém opět v nejkratší době zavládly.
doktor Lukavský Matys Pokorná Peták Plzeň
19 article
Projev byl přijat obecním zastupitelstvem jedno- myslně. Bude zaslán ministerskému předsedoví hr. Stürgkhovi, místodržiteli král. Českého k Thunoví a českým klubům poslaneckým. Z Teplic. 30. července. Dnes konala se zde velká sociálně-demokratická schůze, na které pro- testováno bylo proti zrušení ústavy v Čechách dožadována zároveň demokratická volební reforma pro sněm království Českého. — Frant. Al. Hora, profesor v. v. a spisovatel slaví zítra svoje 75. narozeniny. Narozen ve Svina- řově u Smečna, vystudoval polytechniku v Praze a ve Vídní a od r. 1864 učil na české rešlce Plzni. Literárně činným je od r. 1854, kdy poprve tiskl své práce v „Zlatých Klasech“ J. V. Rozuma. Psal práce vědecké i belletristické, překládal z francouzštíny, němčiny a zejména polštiny. O r. 1861 pěstoval literární vzájemnost českopolskou. Do tohoto oboru jeho činnosti náležejí také spisy Průvodce po Krakově 1884. Rukověť konversace českopolské 1887. Slovník polskočeský 1890, Slov- ník českopolský a řada článků a překladů. Jubi- lant je čestným měšťanem města Plzně.
Stürgkh František Klasa Rozum Teplice Čechy Svina Smečno Praha Vídeň Krakov Plzeň
20 article
— Moravský místodržitel baron z Beylebenů Luhačovících. V sobotu 25. července navštívil Lu- hačovice místodržitel markrabství moravského ba- ron Otokar Regner z Bleylebenů v průvodu zemské- ho hejtmana Otty hr. Serenyiho, aby osobně po- znal lázně a prohlédl si všecka lázeňská zařízení léčebné ústavy. Pan místodržitel uvítán byl na lá- zeňském náměstí starostou obce Luhačovie panem Em. Vepřekem, jménem správní rady akciové spo- lečnosti uvítal jej p. prof. dr. Veselý a za Sdruže- ní lázeňských lékařů předseda dr. Kučera. Na to. provázen jmenovanými pány a úřadnictvem lázní. prohlédl si prameny, lázeňské ústavy a represen- tační „Dům Bedřicha Smetany“ a vyslovil seo vnitřním zařízení v lázních i o všem dojmu, jímž Luhačovice na něho přes nepohodu dne působí, co nejpříznivěji a slíbil lázním nejúčinnější podporu. Večer účasten byl vzácný host s rodinou svojí s rodinou p. zemského hejtmana serenády na lá- zeňském náměstí a koncertu pěveckého sdružení moravských učitelů, načež druhého dne navštivi ještě staveniště údolní přehrady, kdež odborný vý- klad podal mu projektant p. vrch. zem. inženýr dr Horák. — Presídent poštovního ředítelství dr. Jaro- slav Kalandra vrátil se včera z dovolené a převza! řízení úřadu.
Regner Ott em profesor doktor Veselá Kučera Smetan Presídent Kalandra Vepřeko Luhačovice zeňský náměstí Beyleben Luhačovíce pěvecký sdružený moravský učitel
21 article
— Jmenování úřadnictva pří pražských obec- ních plynárnách. Komisařem veřejného osvětlová- ní jmenován byl pan Bedřich Attl. Účetními u- řadniky byli jmenováni praktikanti pp. Albín Bernhardt, Otokar Procházka a Jan Mo- ravec. účetním praktikantem p. František Tü- ma. — Na vyšší místa postoupili účetní úřadníci pp. Josef Šunfeld. Karel Mareš ml., Bohumír Distl. Václav Micka, Karel Gruber. František Kafka, Ja- roslav Tuček, Arnošt Wolf. Rudolf Kříž, dr. Václ Vaněk a praktikanti Ladislav Potůček a Jose Vančura. — Před obsazením místa přednosty puncovní- ho úřadu. Včera dostavila se depulace, sestávající z Gremia klenotníků, zlatníků a stříbrníků praž- ských. gremia hodinářů a Svazu samostatných ho- dinářů v král. Českém, Zemské jednoty, zástupee zasilatelů, různých Obchodních gremií k p. presi- dentu finaněního ředitelství Terschovi. Starosta klenotníků pan M. Schober tlumočil jménem všech zúčastněných přání, aby pan president podporoval oprávněnou žádost, podanou k ministerstvu finanei ve příčině jmenování nového vrchního rady pun- covního úřadu pražského, ve které se zdůrazňuje že tento nový úřadník musí dokonale ovládati če- ský jazyk ve slově i písmě. Žádost jest zcela o právněna vzhledem k majoritě českého obyvatel- stva. Pan president ujistil deputaci, že postará se o tento oprávněný požadavek.
Attl Bernhardt Procházka Jan molybden František Tü Šunfeld Mareš Distl Václav Mick Gruber Kafka Tuček Wolf Kříž doktor Václ Vaněk Potůček Jose Vančura Tersch M Schober
22 article
— Zemská správní komise království České- ho učinila ve včereiší své první schůzi kromě uve- dených (ve včerejším večerníku „Národních Li- slů) ještě lato další usnesení: Referát člena ko- mise c. k. místodrž. rady Widimského: Zá- stupcem zem. správní komise v kuratoriu obchodno školy v Jindř. Hradci jmenován Antonín Madě- ra, c. k. notář v Jindř. Hradci. — Nález c. k. správního soudu, jímž zamítnuta byla stížnost ob- ce Újezda (okres Domažlice) v chudinské záleži- tosti Josefa Růžka, vzat byl na vědomí. Mimo to vyřízena řada záležitostí, týkajících se hospo- dářských škol, zem. fondu sirotčího a stížnoste chudinských. — Referát člena komise c. k. dvor. rady Spory: Usneseno, aby čelným úřadůma ústavům v král. Českém bylo oznámeno, že zem- ská správní komise zahájila svoji činnost. Členem ústředního sboru a výborů obou sborů zeměděl- ské rady jmenován byl c. k. dvor. rada Karel Spora s právem dáti se zastupovati zemskými úřadníky zem. vrchním radou drem. Havrdou, zem. radou drem. Roosem a zem. vicesekretářem drem. Krup- ským. — Referát člena komise c. k. místodrž, rady Přecechtěla: Dozorem na Zemskou banku král. Českého pověřen byl člen správní komise c. k. místodrž. rada Kazimir Přecechtěl, jeho zá- stupcem ustanoven byl c. k. místodrž. rada Kamil Lendecke. — Referát člena komise dvor. radý Stitzenbergera: Druhým sekundářem v. v. nemocnice v Karl. Varech jmenován byl MUD Gustav Karneth.
Zá Antonín Mada Růžek Karel spora Havrda Přecechtěl Kazimir Přecechtěl Lendecke Vary Karneth Jindřichův Hradec Újezd Domažlice
23 article
— Ve schůzi městské rady na Smíchově, ko- nané dne 22. července za předsednictví pana c. r. Frant. Eberla, usneseno vzhledem k přípisu obce pražské v příčině stavby nového mostu do Mysli- kovy ulice po návrhu p. m. r. dra. Steinera žádati. aby byla za účelem zjištění frekvence v ranních hodinách na mostě Palackého konána komise za účasti obou obcí. Ač v době letní jest frekvence na mostě značně menší, přece jest tak veliká, že někdy úplně vázne a bezpečnost chodců bývá ča- sto ohrožována. Z té příčiny jest stavba nového mostu tak naléhavou, že zasluhuje větší pozornosti. než jí dosud radou král. hlav. města Prahy byla věnována, a usneseno pro to žádati opětně s dů- razem, aby detailní projekt mostu byl v nejbližší době vypracován tak, aby mohlo býti o něm pro- vedeno potřebné úřadní řízení. — Ačkoli obyva- telstvo čtvrti města u Santošky utrpělo již značnou újmu tím, že odvedením trati elektrické dráhy č. 14 jiným směrem ztratilo přímé spojení se stře- dem Prahy, jest poškozováno dále i tím, že vozy trati č. 12., dojíždějící nyní k Santošce, projiždějí v nepravidelných, mnohdy velmi dlouhých meze- rách časových. K návrhu p. c. rady Křížka usne- seno požádati elektrické podniky, aby jízdní řád byl přesněji dodržován.
František Eberl doktor Steiner Palacký Křížek Smíchov Praha Santoška dema Praha
24 article
— Jednota českých lesníků zemí koruny české koná VII. valný sjezd ve dnech 15., 16. a 17. srpna král. hlav. městě Brně na Moravě s vycházkou do lesů panství „Bučovice-Ždánice“, náležejícího Janu kníž. z Liechtensteinů. Pořad sjezdu: V pá- tek dne 15. srpna: Sjíždění a ubytování účastníků sjezdu v Brně. Prohlidka města a jeho památnosti Úbytovací úřadovna nalézati se bude v českém hotelu „Slavia“ v Brně. Pp. členové, kteří reflek- tují na ubytování v hotelich, přihlastež se nejdéle do 5. srpna u jednatelství Jednoty v Jemnici na Moravě. Ke každému vlaku vyslán bude průvodce se zelenou páskou na rukávě. Večer o 8. hodiny uvítací přátelský večírek v Besedním domě. Před tím o 6. hodině večerní konati se bude v hotelu „Slavia“ čtvrtá výborová schůze Jednoty. V so- botu dne 16. srpna: Vycházka do lesů knížecího Jana Liechteinského panství „Bučovice-Ždánice“ Shromáždění pp. účastníků o 8. hodině ranní pře hlavním nádražím; společný odjezd vlakem v 8h. 23 m. z Brna, příjezd do Halusie v 10 h. 16 min.
Jan kníž Liechteinský Brno Morava Bučovice Ždánice Liechtenstein Jemnice Halusie Slavia
25 article
Z Halusic o 6. hod. 17 m. vlakem návrat do Brna. příjezd v 8 hod. 11 min. V neděli dne 17. srpna v 8 hod. ráno v sále zemědělské rady pro mar- krabství Moravské (nový zemský dům II.) plné shromáždění členů Jednoty českých lesníků zem koruny české. Za půl hodiny po ukončení plenárne schůze konati se bude veřejná valná hromada Jed- noty českých lesníků zemí koruny české. Po ho- dině čtvrtá valná hromada „Svépomocí“, vzájemně podpůrného odboru Jednoty a po ní valná hro- mada „Organisace mladé generace lesnické“ v též místnosti. Večer přátelská schůzka v hotelu „Sla- via“. V pondělí dne 18. srpna dobrovolný výlet do Moravského krasu. Odjezd z Brna ráno v 7 h. 6 m příjezd do Blanska v 7 h. 45 m. Návrat a rozjezd odpoledne libovolný. Zvláštní přihlášky k tomuto výletu přijímá nejdéle do 10. srpna jednatel dr inž. Šiman K. v Jemnici na Moravě. — Pohřeb. Z ústřední kaple olšanských hřbi- tovů konal se včera o 6. hed. odpol. pohřeb ze- snulého továrníka a majitele realit p. Čeňka Ex- nera, zakládajícího člena Měšťanské besedy praž- ské a četných dobročinných a vlasteneckých spol- ků. Účastenství smutečních hostí bylo velmi znač- né. Zesnulého doprovedili ke hrobu členové sboru obecních starších pp. poslanec Filip, Kráčmer, dr Zavadil a Štěpánek, správce ústředních jatek Va- cata, vrch. stav. rada Holub, za libeňský sbor do- brovolných hasičů starosta Svoboda a velitel Houí četní členové Sokola pražského, členové libeň- ských spolků a korporací a j. v. Podél rakve tvořili špalír členové c. k. priv. měšťanské jízdy sboru ostrostřeleckého. K rakvi položeno mnoho věnců a palmových kytie.
Ing Čeněk ex Filip Kráčmer Zavadil Štěpánek Svoboda Houum Brno Blansko Jemnice Morava Virginie rada pro mara II Olšanský hřbi Sokol pražský
26 article
— VI. sjezd archaeologický v Uher. Brodě. Moravský archaeologický klub pořádá svůj VI. sjezd archaeologický s přednáškami ve dnech 15. až 17. srpna t. r. Pořad: Dne 15. srpna příjezd účastníků do Luhačovic ve 2.52 hod. odpoledne. Vítání na nádraží. O 31/2 hod. odpol. společný oběd O 5. hod. odpol. společná prohlídka lázní luhačov- ských. O 8. hod. večer odjezd do Uh. Brodu; při- jezd v 8.47 hod. Přátelský večírek v Měšťanské besedě. — Dne 16. srpna: O 128. hod. ráno zase- dání archneol. komise v Měšť. besedě. O 8. hod. ráno VII. valná hromada M. A. K. tamtéž. O 10. hod. dopol. zasedání a přednášky VI. sjezdu M. A. K. v Měšť. besedě. O 1/42. hod. odpol. společný oběd. O 3. hod. odpoledne prohlidka Krajinského musea za vedení kustoda p. J. Kučery. Prohlídka města. O 7. hod. večer přátelský večírek v Měšt besedě. Po event. úradě koná se 17. srpna: O 4.54 hod. ráno: Odjezd z Uher. Brodu do Uher. Hradiště. Přijezd 6.43 hod. Společná snídaně v nádražní re- stauraci. O 7.30 hod. ráno. Vycházka na Velehrad (pěšky 34 hod. cesty). Prohlídka okolí, chrámu místního musea. Rozchod. Anebo: Výlet na Děvin u Prešpurka. O 4.20 hod. ráno: Odjezd z Uh. Hra- diště do Gänsensdorfu a přes Marchegg. Příjezd do Nové Vsi o 7.30 hod. ráno. Vycházka na hradiště děvínské a okolí za vedení J. E. pana dra. J. Za- vadila, c. a k. tajného rady z Vídně. — Dosud při- hlášené přednášky: I. L. Červinka: Otázka vele- hradská. J. Kučera: Pravěké osídlení v okoli uher- sko-brodském. Prof. dr. L. Niederle: O hradištích staroslovanských. J. Palliardi: Archaeologická pří- slušnost jadeitových sekerek moravských. Dr.
M A K J Kučera I L Červinka profesor doktor L Niederle J Palliardi Archaeologická Uhry Brod Luhačovice Měšť Velehrad Gänsensdorf Marchegg Vídeň O hradiště
27 article
Šimek: Megalithické stavby. A. Telička: O hro- bech se skrčky z okolí Tištína — Úmrtím místra Míkoláše Alše nastala samo- zřejmě poptávka po pracích velkého tohoto české- ho malíře. Poptávka tato bude příčinou, že se ob- jeví na uměleckém trhu množství falsifikátů. Kra- soumná jednota upozorňuje proto veřejnost, aby před koupí nabízených praci Alšových předložila je k bezplatnému posouzení sekretariátu Krasoumné jednoty v Praze, I., Rudolfinum. — Okresní komise pro péči o mládež v zastu- pítelském okresu smíchovském žádá tímto bezdětné rodiny, zda by příjaly na rok dívku, která je dosud zaopatřena v Mariánském klášteře, kdež navště- vuje V. tř. obecné školy. Ježto však při klášteře tom není měšťanské školy, je nucena útulek svůn opustiti. Jest dívkou velice milou a pracovitou. La- skavé přihlášky rodin, v jichž bydlišti je měšťan- ská škola, přijímá okresní komise na Smíchově. Jakubské nám., „Okresní dům“. — Okresní komise pro péči o mládež v zastupitelském okresu smi- chovském obrácí se s prosbou k dobrodincům, by darovali starý šicí stroj pro chudpu ženu a tak po- skytli ji možnost k vydělávání. Dále prosí komise dobrotivé paní — shledejte v domácnosti své od- ložené šaty, prádlo, obuv a pošlete nám pro naše opuštěné děti. Na bezdětné pak rodiny se opět obracíme — přijměte některého z našich chráněnců — hocha neb divku. Jsouť úplně osiřelí, takže j možno vychovati jalo svě vlastní. Některý má
Šimek A Telička Aleš Alšův Tištín Praha Smíchov Jakubský já Rudolfinum okresní dům Megalithický stavba