Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

28. února 1905

4

Císlo 59.

5 article

pravenou řeč, měl ji napsanou, naučil se jí a musil ji tudíž odříkat. Byla to trýzeň pro všechny. Dr. Plener mladší po prvních větách hněvivě odešel. Kn. Adolf Josef Schwarzenberg. sedicí v oddílu vedle něho, libě usnul. Ministři nepokojně poposedávali na svých křeslech. všichni posluchači byli nervosní do krajnosti. Řečník sám byl rozčilen a stěží soukal ze sebe jednotlivě urývaná slova. Nepokoj jeho vy- světloval se zprávou, že mu vlastní strana v manuskriptu leceos škrtla. Půl hodiny mučil dědic „prvního kavalíra“ své přívržence, kteř pa konec mu milosrdně uštědřili několi „bravo“. Hr. Welsersheimb, nevíme proč, mlu vil hlasem tak povýšeným a larmoyantním. jakoby letošní rekrutýrka byla se octla v kraj ním nebezpečí. Proslov jeho měl jednu před nost: byl krátký a byl celkem jen obvyklou para- frasí císařské hymny. Prosaicko-politický faci dnešní schůze jest tento: za necelé 3/4 hodiny povolen byl odvod na rok 1905 a beze slova milliony refundační; zejtra anebo pozejtří již uveřejní úřadní list vídeňský obě předlohy, dnes panskou sněmovnou přijaté, se sankcí císařskou. Z Vídně, 27. února. (C. - B.) Místopředseda kn. Auersperg zahájil schůzi v 1.25 hod. odpol. a věnoval pohrobní vzpomínku opatu Achlenthnerovi. Po přečtení došlých spisů přešlo se k jednacímt pořadu: 2. čtení předlohy o braneckém ko tingentu (ref. bar. Walterskirchen). Kn. Auersperg prohlásil výslovně na svů vrub, že osud předlohy je v panské sněmovně za bezpečen bez ohledu na to, co se stane s ní v Uhrách.

doktor Plener Schwarzenberg Auersperg Hradec Vídeň Uhry panská sněmovna

6 article

Zásady, na nichž zbudována armáda, změnily se podstatně od r. 1903, kdy vnikla do nich politick moc Maďarů. Rozbírá zevrubně nebezpečí, jež by odtud mohlo vzniknout a proměniti monarchick vojsko v parlamentní. Rozbírá různé náhledy jednak o pospolitosti, jednak rozluce obou států, soudě, že Rakousko bude vždy silnějším hospodářsky, Uhry však politicky. Zástupci obou náhledů dospějí ko- nečně k stejnému konci, že nelze rozpoliti žádný stát, aby nebyl zničen, na druhé straně pak musí se nčiniti ústupky Uhrám. Proto netřeha se prý úzkostně této otázce vyhýbati, spíše třeba vysloviti se o ní otevřeně a bez obalu. (Pochvala.) Ministr zemské obrany hr. Welsersheim pomíjeje osobních vývodů kn. Auersperga pravi, že odvod je důsledkem nynějšího branného zákona nutný předpoklad provádění všech jeho ustanovení. Nařízení o správě, vedení organisace veškerého vojska, přísluší po zákonu pouze císaři. Toto sta- noviště musí se zachovati. (Bravo.) Nařízení o vojsku provádí ministr vojenství zodpovědný delegacím. Tam projednávají se příslušné záležitosti kompetentními činiteli a vyřizují povolením potřebných prostředků.

Maďar Auersperg Rakousko Uhry

7 article

Vláda nemůže zaujímati ve vojenských otázkách ji- ného stanoviště, než dbát, aby zásada společenstv zůstala boze změny. (Pochvala.) Armáda nemá v po- litice co mluviti, bylo by to tím povážlivějším, kdyby různosti politických tendencí porušovaly základy státu. Armáda, pamětliva svých tradicí, zachovává neoblomnou věrnost a oddanost pouze k svému vrchnímu pánu. Co je a státi se má, stanoví zákono- dárství. Mé poslední slovo je: Bůh zachovej a chraň našeho císaře! (Hlučná pochvala a potlesk.) Po referentském doslovu byla přijata předloba ve všech čteních a rovněž bez debaty ve všech čte- ních refundační předloha a zákon o roz- šíření dočasného osvobození od činžovn daně domovní pro krnovské přestavby. Do státního soudu zvoleni: pens. dv. rada Karel Gr emauer a pens. senátní president Ju- lius Lo os. Schůze ukončena ve 2.40 hod. odp.

Gr Lo

8 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 27. února. (Německá smíř livost.) Tvrdí se, že po Velikonocích má být na sněmě království českého zahájena opět jakási smiřovací akce, prý na způsob pověstných smiřovaček moravských. Vídeňské listy nepíšou nyní o té chystané smiřovací akci, snad proto, aby nerušily dělnost rakouského perlamentu. Ale to, co se na ten čas nehodí pro listy vídeňské, ukládají němečtí mluvčí v listech zahraničních a nedělní „Frankí. Ztg.“ poučuje nás, jaká je dnes mezi rakouskými Němci nálada pro smír.

Němec Praha

9 article

Nynější uherská krise zavdala vídeňskému do- pisovateli zmíněného listu podnět k úvaze o če- ském státním právu a tu se pisatel zmohl na tvrzení, že samostatnost koruny české a české státni právo není otázka, která se dá vy- říditi mezi korunou a národem českým, nýbrž může se vyříditi jen mezi národem českým.a německým. Koruna by se prý nevzpírala uznání českého státního práva a korunovaci z dů- vodů čistě dynastických. Jeť o Němcích v Če- chách známo, že šilhají do Němec. „Ale — píše dále dopisovatel — čeští politikové zapomí- nají, že uznání českého státního práva zname- nalo by občanskou válku v Čechách revoluci a v dalších důsledcíc také válku s německou říší.“ Uhry mohly se domoci samostatnosti, poněvadž z ne- maďarských národností v Uhrách žádná není politicky a sociálně tak silna, aby mohla vzdo- rovati uherské státní myšlence. Ale bylo by za- slepeností domnívati se, že by půltřetího mil- lionu Němců, bydlících v souvislém území na hranicích německé říše a dobře zorganisova- nýcb hospodářsky i politicky, dalo si líbiti ma- darský systém, jejž mají na očích i Če- chové (?!). „Proto — končí „Frankf. Ztg.“ ať Čechové se nedotýkají německého problému a mají na paměti, jak odpovědě! Mommsen na velikášské požadavky české. Německá trpělivos mohla by jednoho dne prasknouti a pak — viz Mommsena!

Němec Uher Čecho Mommsen Čechy Uhry

10 article

Je dobře, že naši krajané druhého zem- ského jazyka čas občas projeví upřímně své city. Připomínka Mommsena právě před chystaným českými smiřovačkami, pohrůžke revolucí a za- kročením německé říše poučí nanovo naše poli- tiky, jaký význam pro nás Čechy má jednota království českého, kterou se Němci všemožně snaží roztrhnouti. Z Terstu, 23. února. (Zápas o ško ly v Istrii.) Vlašská většina istrijského sněmu povolila v minulém zasedání národnímu spolku vlašskému »Lega Nazionale« podporu 10.000 K na vydržování vlašských škol, spolkem tímto zakládaných. »Lega« zakládá vlašské školyv obcích čistě chorvatských neb slovinských, aby ze slovanských děti vychovávaly renegaty, kteří by po čase pomohli Vlachům odnárodňovati istrijské Slovany. Rozpočet istrijský byl nedávno panovníkem schválen, a tím schválena i položka 10.000 K na povlašťování slovanské mládeže a jest oprávněna obava, že položka, vložená jednou do rozpočtu, bude se v něm vyskytovati tak dlouho, dokud na sněmu bude rozhodovati vlašská většina. »Lega« zakládá právě tři nové škoi, v obcích čistě chorvatských, Sv. Ivanu, Rakli a Liadách. Na stavbu školních budov v těchto obcích patřebuje 54.000 K. Aby si opa- třila potřebné peníze, oliskla provolání v někte- rých časopisech v Italii, a v krátce se přihlásil vlaslenec Iial, jenž na památku zemřelých svých tři dítek věnoval celou částku, již »Lega« po- třebuje. Proti tomuto zjevnému útoku na mládež ehorvatskou Slované istrijští mají po ruce je- dinou zbraň ve spolku sv. Cyrilla a Methoda, jenž v Istrii koná úkol české Matice školské.

Mommsen Čecho Němec Vlach Ivan Raknout Slovan Terst Istria národní spolek vlašský Lego Nazionale spolek svatý . Cyrilla

11 article

Výbor spolku sv. Cyrilla a Methoda neváhal zříditi v ohrožených chorvatských obeích ihned také školy chorvatské, které vstoupily již v živoo a zachrání jistě aspoň většinu ohrožené chor- vatské mládeže. Spolek kojí se nadějí, že Chor- vaté a Slovinci projeví pro národní jeho snahy tolikéž porozumění, jako Italové pro snahy spolku vlašského a že malými příspěvky četných jednotlivců nahradí slovanskému spolku výlohy. jichž se musil odvážiti, aby zmařil účinek daru italského boháče. Ze Záhřeba, 23. února. (Organis a ce slovanských novinářů.) Ze Sofije dán byl podnět, aby se jihoslovanští novináří a spi- sovatelé sdružili ke společné práci na kulturním poli a za tím účelem, aby mezi sebou zavedl výměnu časopisů a spisů, seznamovali své čte- náře se spisy jiných jihoslovanských spisovatelů a navzájem se poznávali ve schůzích a sjezdech všech novinářů a spisovatelů jihoslovanských. Svazek má míti společný 12členný výbor, v němž každá ze čtyr národností (Bulhaři, Srbové, Chor vaté a Slovinci) mají míti po třech zástupcích.

Italos Bulhar Srba Záhřeb spolek svatý . Cyrilla

12 article

Výroční schůze mají se konati střídavě ve všech jihoslovanských zemích. Každá národnost má míti svou užší organisaci, jejíž výbor si dopi- suje s ostatními organisacemi ve svém jazyku. O návrhu tom má se rozhodnouti na sjezdu, který se má vykonati ještě během letošního Na vyzvání sofijské ozvali se prví novinář a spisovatelé chorvatští, kteří měli včera v Zá- hřebě schůzi, svolanou novellistou dr. Babičem (Šandorem Gjalským). Svolavatel vysvětlil účel schůze, poukázal na to, jak se jihoslovanští spi- sovatelé a novináři málo znají navzájem, jak málo jsou zorganisováni zejména novináři, ná- sledkem čehož i zprávy o balkánském polo- ostrově jihoslovanské listy berou od zpravodajů cizích, ač by vlastně zpravodajství o Balkáně mělo se nacházeti v rukou Jihoslovanů. Byí učiněn též návrh, aby příští novinářské organi- sace jihoslovanské vstoupíli ve styk se Svazem slovanských novinářů v říši habsburské. Po zprávě dra. Babiče rozvinula se čilá debata na návrh dra. Dežmana usneseno, aby se v Družstvu chorvatských spisovatelů zřídil zvlášlní odbor novinářský. Přípravné práce má vykonal výbor, do něhož zvoleni Štěp. Radič, dr. Lor- kovič, Križman, dr. Cihlař a dr. Dežman.

doktor Babič Šandor Gjalská Jihoslovan Dežman Štěp Radič Lora Križman Cihlař Zá Balkán

13 article

Z Celje, 25. února. (Slovinský úspěch.) Slovincům podařilo se vyrvati z ně- meckých rukou správu celjské předměstské obce Teharje. Při obecních volbách, dnes ukon- čených, Slovinci zvítězili v třetím a druhém sboru, kdežto Němcům zbyl jen prvý sbor. Do- sud byla obecní správa v Teharji čistě němocká. Z Pešti, 25. února. (Protesty prot volbám.) Královské kurii podány již četno protesty proti lednovým sněmovním volbám. Mimo jiné podán protest proti volbě slovenského lidovce Skytčáka v Bobrové a se strany slo- venské podán protest proti volbě Jiří Ru- nyanszkého, jenž ve Vrbové zvítězil nad drem. Markovičem zjevným násilím, páchaným na slovenských voličích.

Slovinec Němec Jiří ruthenium Vrba Celje Pešť

15 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 27. února- Udavačství ve francouzské armádě. Afféra udavačská neutuchla, přes to, že Guyot de Villeneuve ustal v uveřejňo- vání tajných záznamů o smýšlení a conduitě dů- stojníků. Uvedli jsme před nedávnem články, uveřejněné v »Le Journalu« a obviňujíe generála Percina, že sosnoval a vedl uda- vačský systém. Dosud vyšly tři články, jež způsobily značné pohnutí. Autor jejich, setník Mollin, tvrdí, že ministr generál André dal si jej zavolati, když zahájil Guyot de Villeneuve svou kampaň a pra- vil: »Musím mít vaši demissi. Jen s odvahou do toho. Zachráníte nás všechny!« Setník byl roztrpčen, že všechna vina svalována na něj teď pomocí žurnálu chce očistiti své jméno odhaluje pravé organisatory udavačství. Před trestním soudem v Havru konalos přelíčení proti redaktoru žurnálu »Havre-Eclair«, žalovanému udavačem Denisem Guillotem. Advo- káti plaidovali proti kompetenci soudu, dovozu jíce, že dodavatelé tajných zpráv jednali jako občané, zmocnění úřadní povinností a že tudíz vše patří před porotu. Líčení následkem toho bylo odročeno. »Libre Parole« uveřejnila sensační »tajné sdělení« Laurenta, bývalého starosty v Rouenu proti plukovníkovi de Cornilliěre. »L' Eclair« otiskl zajímavá odhalení o afféře ministra generála Andréa a setníka Charles Humberta, jeho bývalého pobočníka, který roku 1902 opustil službu a protestoval proti skandál- nímu povýšení důstojníků, kteří měli jedinou zásluhu, že byli svobodnými zednáři a špehoval a udávali své soudruhy.

Villeneuv André Denis Guillot parola Laurent Cornilliěre L Eclair Humbert Praha Mollin Havre Eclair Rouen

16 article

Protiruská štvanice, odsouzená listem republi- kánským. Mezi dlouhou řadou amerických listů, o nichž je známo, jak zuřivě napadají po způsobu svých anglických kollegů vše, co je ruské, tu a tam přece vyzní střizlivý hlas a posudek skutečnosti odpovídající. Takovým časopisem je neodvislý »New York Herald«. Stalo se již několikráte, že novinářským kollegům svým, kteří ze známých příčin zašlapávají v prach důstojnost veřejného tisku a chrlí svou zášť nepřetržitým proudem proti Rusku a Slovanstvu vůbec, pověděl slova vzácné, ač trpké pravdy. Těchto dnů opět při- nesl »N. Y. Herald« pozoruhodný projev re- dakční, s kterým čtenáře své seznamujeme (po předchozím jeho stručném výtahu telegrafickém) podotýkajíce pouze, že to, co praví o tisku an- glickém, platí o zápalním a veliké většině jeho.

Rusko N . Y . Herald New York Herald

17 article

»New York Herald« píše doslovně: »Jak dalo se očekávati, nahodilé zraněn britského generálního konsula a prokonsula ve Varšavě zavdalo anglickému tisku příčinu, že opětně oetl se »na válečném oři«, A jak mohlo se zároveň očekávati, jeho divokost je jako oby čejně naprosto neospravedlněnou. Kapitán Murray onen generální konsul, sám rozfoukl onu bu- blinu. Ve svém interviewu se zvláštním dopiso- vatelem »Heraldu« řekl, že sice vojsko poranil při útoku na davy lidu oba anglické úřadníky avšak tito byli vojsku naprosto neznámí a ne mohli proto býti zvláště pro útok jím vybráni jak anglický tisk láteří, a proto celý případ po- strádá vůbec mezinárodní důležitosti. Toto přímé a mužné prohlášení anglického úřadníka zajisté zklame, avšak na neštěstí nijak neodstraší, ne- sklíčí anglický tisk. Týž dychtí po bojí — ovšem boji anglo-ruském — a jako ono děck na oblášce Pearova mýdla, nebude dříve šťast- ným, pokud se mu ho nedostane. Podobnost děcku jest až nápadně vlastní anglickému tisku. On jeví všecky nerozumy děcka, i nevědomou zaslepenost. Umíněnos a vrtochy dětské mohou přivoditi domácí kata- strofu, a chlapecký tisk může zcela lehko pod- nítiti mezinárodní požár.

Murray Varšava New York Herald

18 article

Jest dost možné, že anglický tisk touži spatřiti Evropu v plamenech. Nenechává si ujít ani jediné příležilosti vzbuditi zlou kreva ztrpčití anglo-ruský poměr, který již tak nen příliš přátelský. Vykládá v neuspokojivém smyslu každé hnutí Ruska a přehání až do ne- smyslů každou nepříznivou vlast- nost. Paličský tisk ten pokouší se dokázati, že Rusko číhá jako lupič za noci a kuje plány. jak poškodit by mohlo anglické zájmy a práva; že pokouší se oslabiti vliv anglický, zvráti svrchovanost angliekou a zničit anglický obchod.

Evropa Rusko

19 article

Jednoho dne může však nastati čas, kdy ruská trpělivost praskne jako tetiva přespřiliš napínaná stálým tímto útočením anglického jingoismu, zloba opanuje ruský národ a přemůže jeho roz- vahu a zdrželivost — a situace, jež z toho vzejde, bude míti za následek neodvratnou válku. Až dosud tak daleko ruské a britské vládě se podařilo sítuaci ovládati a zažehnati možnou srážku, jež zdála se býti jistým vý- sledkem úkladů a štvaní anglického tisku, avšak i to může se náhle změniti. Appellovati n zdravý smysl anglického tisku, je zbytečným namáháním. Ou il n'y a rien le roi perd ses droits. (Kde nic není, tam i král ztrácí svá práva.) Avšak aspoň smysl pro slušnost měl by anglickému tisku brániti v nebezpečném vzbuzování evropské války uveřejňováním každé sensační lži, každé báje, kterou buřičtí korre- spondenti s patrnou škodolibostí vymýšlejía jemu zasílají.« Potud »Herald«. Pravdou jest, že appel na poctivost tisku anglického jest marným bezůčelným. Týž přinesl již o Rusku nejen v nynější válce, i nesčíslněkráte před ní, tolik očividných a hned druhý den vyvrácených lží, že každá slušná redakce musila by se sama před sebou zardíti. Ale anglické a po nich většina amerických časopisů postrádají již po- dobného citu. Dnes naprosto vyvrácená lež ani dost málo jim nevadí, aby zejtra přinesly opět jinou a ještě pyramidálnější. A čtenáři novin těch? Přijímají bez protestu, co jim v kuchyni vášnivé strannickosti upečeno bylo a jsou české listy, jež to tisknou jako evangelium.

Herald Rusko

20 article

Úleva vojákům francouzským. Nejvyšší vojenská rada francouzská zabý- vala se v poslední schůzi zmenšením břemene, jež musí pěší voják v poli s sebou nésti. Úlev činiti má pro každého vojáka 5 kilogramů. Jinde na taková opatření nemají ani času, ani citu. Odluka státu od církve ve Francii. Arcibiskup bordeauxský vydal pastýřský list, v němž ostře vystupuje proti předloze odluce státu od církve. Rovněž cambraiský arci- biskup vyslovil se v pastýřském listu pro zacho- vání konkordátu, kterýž jest prý pravou smlouvou míru. Bude-li ale třeba, dovede prý ecclesia mi- litans (církev bojující) zápasiti za boha, církev a Francii. Projevy takovými preláti francouzšt vyřízení předlohy Rouvierovy jen urychli. Francouzské návrhy Marokku. Tangerský dopisovatel londýnského »Daily Telegraphu« zvěděl z věrohodného prý pramen fezského, že návrhy, kteréž Francie učinila sul- tánu marockému, jsou tyto: 1. Užda bude ob- sazena. 2. Mezi Tangerem a Fezem zřídí Fran- couzové silnici i s mosty přes řeku. 3. Rovně tak telegrafické spojení. 4. Evropané nabudou práva, nabývati majetku ve všech částech říše. včetně Fezu. 5. Ve Fezu se zřídi vyslanectva 6. Zřídí se tam i elektrárna k účelům osvětlo- vacím a — 7. banka s vlastní minci franko- marockou. Myslí se, že rada předákův maro- ckých odmítne návrhy ty, takže lze čekati nové nesnáze mezi oběma státy.

Evropan Francie Maroko Tanger Fran Daily Telegraph

21 article Jak Němci bojují.

Jak Němci bojují. V okresu Ústí n. Orl. tvoři Němci, v 9 obcích usazení, kolem města Ústí n. Orl. okruh, který je vším svým bytím odkázán na město. Město Ústí n. Orl. jest město české, kde průmysl tex- tilní jest dosud přovážně v rukou českých. Mě- sto čítá 6136 obyv. (9 Němců). Okolní obce ně- mecké čítají: Dol. Liphavy 1083 obyv. (33 Češi, 1050 Němců), Hylváty 1026 obyv. (387 Čechů, 639 Němců), Hor. Liphavy 809 obyv. (46 Čechů, 763 Němců), Knapovec 663 obyv. (22 Čechů, 641 Němec), Černovír 660 obyv. (26 Čechů, 634 Němců), Dol. Houžovec 317 obyv. (2 Češi, 315 Němců), Stř. Liphavy 306 Němců, Hor. Houžovec 307 obyv. (4. Češi, 303 Němců), Oldřichovice 229 obyv. (36 Čechů, 193 Němci). V okresu celém obyvatelstvo ně- mecké tvoří necelých 17%. Obyvatelstvo to, tkalci většinou, závislo je na Ústi n. Orl., kde dostává práci domáckou, a na stavbách (zed- níci a nádenníci). Ze všech těchto obcí jest obec Hylváty obet nejsmíšenější. Jest v ní dle úřadního sčítání 387 Čechů, tedy 37.72%%. Z obce Hylvát dochází do českých obecných škol v Ústi n. Orl. a v Dol. Třebové 35 dítek, hylvátskou německou školu navštěvuje 18 českých dětí. Vzhledem k tomu stavu usiluje místní odbor Národní jednoty se- veročeské v Ústí n. Orl. s pomocí okolních od- borů o zřízení české školy v Hylvátech a sebral k tomu cíli během dvou let fond 2500 korun Jakmile se Němci o tomto úmyslu dověděli ovšem Němci svitavští, jimž Hylváty jsou v péč svěřeny, vzbouřili se velice. To přece nelze. aby Češí v Hylvátech měli svou školu. To je drzý a potměšilý vpád do německé državy. Svo- lávají schůze po obcích a hrozí sociálním a ho- spodářským bojem městu. Ukázkou podávám

Němec Čech Čecho Orlický Ústí 9 Němec Hylváty 763 Němec Knapovec Černovír Dolo 303 Němec Oldřichovice 193 Němec Třebová Orlický Němec

22 article

dopis Ianškrounské „Deutsche Grenzwachť““ ze dne 4. února 1905 (č. 5.), Dol. Liphavy. (Schůze). V neděli dn 29. ledna konal předseda svitavského župního svazu pan Julius Randa v hostinci p. Ludvíka Veselého schůzi, ve které bylo usneseno, pře- rušiti s městem Ústí n. Orl. všechny hospodář- ské styky založením konsumního spolku, jestliže v Hylvátech bude zřízena česká škola. Zname- nité vývody jmenovaného pána, jakož i obou kočovných učitelů, Sonnenberga a Schneidra. došly hojného souhlasu. Ke konci schůze byla přijata resoluce tohoto znění, která byla městské obci ústecké n. Orl. doručena: „Slavné obecn zastupitelstvo v Ústi n. Orl.! Podepsané zastu- pitelstvo obecní jako povolaný zástupce něme- ckého obyvatelstva dolno-liphavského spatřuje v obmýšleném zřízení české školy v Hylvátech nejhrubší porušení naší německé državy a ne- slýchaně nepřátelský vpád do německé obce. který jest s to, vzbuditi nenávist všeho něme- ckého obyvatelstva ústeckého okresu. Prohla- šujeme tímto, že přerušímu přátelské stykya veškeré hospodářské vztahy s městem Ústí n. Orl., jestliže městské zastupitelstvo co nejroz- hedněji nevystoupí proti tomuto Němcům ne- přátelskému, potměšilému postupu obyvatelstva ústeckého, jestliže mu nezabrání a všemožně nezaručí, že plán ten nebude proveden. Prohla šujeme se za solidární s německým obyvatei- stvem v Hylvátech, považujeme toto hrubé po- rušení naší národní državy za políček ve tvář všech Němců ústeckého okresu a zahájíme všemi zákonnými prostředky proti tomuto ne- slýchanému jednání sociální a hospodářský boj — Naším heslem bude: „Pryč od Ústí n. Orl.“ Jednání Němců je poučné. Ačkoli jsou zá- vislí na Češích, přece myslí, že jim naženou strachu a podnik zničí. Jsou ovšem na omylu.

Julius Randa Ludvík Sonnenberg Schneidr Prohl Němec Čech Dolo Ústí Orlický Hylváty ústecký můj Deutsche Grenzwachť

23 article

Místní odbor Národní jednoty severočeské od zřízení české školy v Hylvátech pro 50 českých školních dítek neupustí. Avšak boj pod heslem: „Pryč od Ústí n. Orl.“, může se Němců samých hodně trpce dotknout. Až dosud vskutku trpěno bylo Němcům leccos, čeho si Češi v sousedním okrese lanškrounském, v němž 34 tvoří, do- veliti nesmějí. To ovšem přestane a vypovědí-l Němci boj sociální a hospodářský městu Ústí n. Orl. (obec již uvedené přípisy dostává), budo město stejnou mincí odpláceti. V městě jest za- městnáno několik tisíe (asi 2500) německých lidí. Víme sice, že většině těchto dělníků něme- cký nacionalismus je španělskou vesnicí: stačí tedy prostě upozornit je na to, co jejich obecn správy podnikají a co by to mohlo mít za násle- dek (sil pracovních je v okresu nadbytek, je nouze o práci) a bude pokoj, správy německé budou přivedeny k rozumu. Maličkou ukázku ještě illustrující onu ně- meckou domýšlivost, která snahy české zove drzým vpádem do německé državy a potměši- lostí, kdežto německé snahy zove „obranou ohroženého němectví“. V české Třebové (okres Ústí n. Orl.) jest 6050 obyv., mezi nimi 60 Němců. A přece je v obci německá škola schul- vereinská, kterou navštěvují jen české děti. To není rušení české národní državy? To není po- liček na českou tvář? A dále hlavní agitátor stav. Randa ze Svitav podniká ve zdejších če- ských obcích stavby domů (Parník). To není vpád do české obce? Místní odbor v Ústí n. Orl. nemůže o svého úmyslu ustoupiti, musí, jak jest jeho po- vinností, o českou školu v Hylvátech se zasa- diti. „Pryč od Ústí n. Orl.“ jest heslem Němců, přispějte na českou školu v Hylvátech, jest heslem naším. Voláme k Čechům v kraji nesmí- šeném, přispějte brzy a hojně!

Němec Čech Randa Čecho Hylváty Orlický Ústí český Třebová Svitava německý škola schoulitvereinská stavba dom

24 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Rozpočtový výbor říšské rady zaháji »veliké dílo«, které po řadu let vykonáno bylo hravě za pomoci zázračného paragrafu čtrná- ctého. Dosud vyřízen pouze rozpočet tabáko- vého monopolu a náklad na službu přístavní námořní službu zdravotní. Však již z těcht počátků lze souditi, jaký duch vládne dnes v byrokracii ústředních institucí a jak velikého pometla bylo by zapotřebí, aby z nich vykli- zeno bylo zjevné nepřátelství, ba zášť oproti národu našemu a oproti rovnému právu jazyka našeho. Poslanec dr. Kramář tlumočil žádost českých členů rozpočtového výboru, aby režie tabáková postarala se o to, by nápisy na fabri- kátech jejich nebyly označeny pouze německy. nýbrž také v jazycích ostatních. A co na to pan dvorní rada Svoboda z tabákového monopelu? Že prý to nejde, poněvadž by ná- pisy musily býti polyglotní a na to že by na baličkách a na skřínkách nebylo místa a opa- třiti na příklad fabrikáty z fováren českých moravských vedle německé též českou etiketou prý nejde, poněvadž prý zboží, v těchto zemích vyrobené, i do jiných zemí se dopravuje a tam prodává. Pěkná a karakteristická to výmluva

doktor Kramář

25 article

Tak tedy bude vypadat i za pana bar. Gautsche spravedlnost objektivní vlády jeho oproti všem národům. Nechť se nenamítá, že nejde tu o věe důležitou. Není to pravda. Ani na to se nemohou vymluviti, že jde tu o věc jazyka vnitř ního. Naopak: tabák a doutníky nejsou určeny jen pro něm. byrokraty, aby je »uvnitř« vykouřili nýbrž pro konsumenty, již různými mluvi jazyky- A tu se tážeme, smíli stát odepřít českým odbératelům, co bez po- bízení a ze slušnosti a z poroz- uměného prospěchu poskytne če- skému obecenstvu každý obchod- ník a nikoli pouze obchodník do- mácí, nýbrž i cizí, zahraničný? Coz nemá český odběratel právo žádati, aby mu česky označila tabáková režie, co od ní koupí. zejmena uváží-li se, že kuřáci národnosti české více nasypou ročně do pokladny tabákového monopolu, než co ob- nášejí všechny přímé daně v Če- chách! V roce 1893 prodáno na příklad v Čechách doutníků, cigaret a tabáků z 58,547.516, na Moravě za K 17,505.092, ve

Čechy Morava

26 article

Slezsku za 4,452.629 korun, dohromady tedy v zemích českých za 83,505.287 K, z nichž na české konsumenty dle počtu obyvatelstva připadá nejméně 63,000.000 K. To by bylo neštěstí, kdyby na skřínkách tabákových ze Selce nebo z Tábora zaslaných do některé z alp- ských zemí byl také český nápis! Což jen něm- čina má výsadu, býti všem národům neněme- ckým vnucována? A potom výmluva, že nebylo by pro »polyglittní označení« na obalech místa Což neviděl pan dvorní rada Svoboda mnohem menší ještě krabičky se zbožím, než balíčky ta- bákové a doutnikové, s nápisem ve pěti a ještě více jazycích? Neustoupíme od rovného práva jazyka svého nikde a v ničem! V tomto při- padě nejde o věc malou, zejmena ne, uváží-li se, že jednou z hlavních otázek v uhersko- cislajtánském sporu je, v jakých barvách nositi mají příslušníci uherských pluků portepé, však kdyby se záležitost ta i tendenčně bagatelliso- vala, jaké z ní nabudeme naučení? Že od vlády, jež v malých věcech odepře nám spravedlnosti, nelze očekávati spravedlnost ve věcech větších velkých. Však se poslanci čeští sejdou s panem dvorním radou Svobodou ještě při projednávání rozpočtu v plénu — Loket, jímž se Čechům ve Slezslu měří, není nikdy spravedlivý, někdy přes příliš krátký, jedná-li se o zákaz politické schůze anebo národní slavnosti, anebo nepoměrně dlouhý, běží-li o udělení hostinské koncese české spol- kové místnosti, jako se to stalo Národnímu domu v Dombrové. V lednu to byla právě dvě léta co si tamější Češi, jichž jest v Dombrové tolik tisíc, co Poláků set a Němeů desítek, postavili Národní dům, jakožto sídlo svých spolků a zadali o hostinskou koncesi, podepsanou asi tisícem členů těchto spolků.

Svoboda Čecho Čech Polák Slezsko Tábor národní dům

27 article

Avšak koncese nebyla jim udělena ani hejtman- stvím ve Fryštátě ani zemskou vládou opavskou a teprve nyní až u samého ministerstva učiněno slušné žádosti dombrovských Čechů zadost po dvou létech, kdy spolkové místnosti, ovšem v nádherné budově umístěné, ležely ladem, aspoň pokud se týče společenských podniků. Češi dombrovští oslaví řádné, o dvě léta opo- zděné otevření Národního domu v neděli dne 5. března. Nepovolení a zadržení koncese jest ostatně — tak se ze Slezska ujišťuje — dár- kem z bratrské slovanské lásky polské, nebot jenom na Polácích udělení toto záviselo. — Politické schůze. Členská cchů ze Politického spolku pro okres vinohradský svolána jest na středu dne 1. března 1905 o 1/48. hodině večer do sálu Národního domu v Nuslích. Pořad: 1. Roz- hovor o politické situaci; řídí poslanec p. JUDr. Josef Herold. 2. Volné návrhy. Hosté zvaní členy uvedení mají přístup. — Klub národní strany svobodomyslné. Společná schůze prncovní komise ž iv- nostensko-obchodní a školské, ko- naná dne 24. t. m. za předsednictví poslance p Václava Němce, vzala v úvahu pokračo- vací školství pražské. Po vyslechnutí obšírných referátů pp. J. Kretšího a dra. V.

Čecho Čech Polák JUDr Josef Herold Václav Němec Fryštát Slezsko Nusle národní dom

28 article

Schustra zúčastnili se debaty pp. J. Krej- čík, ředitel Tomáš Maděra, dr. K. Ve- selík a předseda V. Němec. Oba referáty, jež se vzájemně doplňují, schváleny a usneseno jednomyslně, položiti předmět ten na jednaet pořad buď schůze členské, neb valné hromady. Oba pp. referenti slíbili zprávy své podati ve schůzi klubovní, na jejíž program bude dán: rozhovor o pokračovacím škel- ství pražském. Lze očekávati, že by usku- tečněním podaných návrhů velice prospělc se stavu řemeslnému a že by byl povznesen daleko na jiné pole a do jiné výše, než nyní jest. — Rodinně zprávy. Slečna Marie Semecká, dcera restauratéra z Prahy—VII., a pan Antoní Roztočil, úřadník Městské spořitelny pražské slaviti budou sňatek svůj 1. března 1905 o 5. hodině odpolední v chrámu sv. Klimenta v Praze—VII. — Úmrlí. Včera 27. února zemřel na Smíchově pan Jan Fait, starosta společenstva povozníků. fiakristů a drožkářů na Smíchově a pokladník okresní jednoty společenstev v politickém okresu smíchov- ském. Zesnulý byl v kruzích živnostenských pro svou milou povahu a rozhled v otázkách živnostenských osobností váženou. Společenstvo a mistrovská po- kladna nemocenská ztrácí v něm dlouholetého člen a zasloužilého starostu. Pohřeb zesnulého koná s zejtra dne 1. března o 3. hodině odpolední z basiliky sv. Václava na Smíchově na hřbitov malvazinský.

Schustr Maděra doktor Semecká Roztočil Klimenta Fait svatý . Václav Praha Smíchov

29 article

— Pohřeb. Do posvětně půdy olšanského hřbitov byly včera uloženy k trvalému a klidnému odpočinku tělesné ostatky někdejšího vynikajícího člena opery Národního divadla p. Frant. Hynka. Na poslední jeho pozemské cestě doprovodili he četní přátelé a kollegové z divadla, jakož i nepřehledná řada obe- censtva. Pohřeb konal se z kostela sv. Vojtěcha. Tam uprostřed svěží zeleně byl vystaven katafalk, ozářený několika řadami planoucích svíci. Kolem katafalku byly rozloženy nádherné věnce a mohutné palmové kytice. Při pohřebních obřadech, jež za assistence duchovních vykonal farář P. Herout, zapěli členové opery Národního divadla dojemné smuteční sbory. Po obřadech byla rakev snesena do čtyřspřežního skleněného pohřebního vozu. Průvod zahájil věncový vůz a ubírali se v něm kromě příbuzenstva předseda Společnosti Národního divadla p. arch. Šimáček, p. dr. Vlad. Škarda, ředitel Národního divadla p. Schme- ranz, ředitel Družstva Národního divadla p. Šubrt. ředitel divadla „Uranie“ p. J. Seifert s režisérem p.

František Hynk svatý . Vojtěch P Herout Šimáček doktor Vlad Šubrt J Seifert národní divadlo p národní divadlo

30 article

Kovářem, chéf opery Národního divadla p. Kovařovic, dámy a pánové z opery a činohry Národního divadla: Slavíková, Klánová, Maturová, Bobková, Charvátová, Benoniová, Horvatová, Kubátová, Korecká; Benoni, Mošna, Polák, Havelský, Krössing, Pták, Viktorin; předseda Ústřední jednoty českého herectva p. Šmaha se členy výboru, baletní mistr p. Viscussi, kapelník p. Anger, bývalí členové Národního divadla pp. I. Stropnický, Koubek, Vávra a Chvalovský; dále pp. advokát dr. Dvorský, doc. dr. Heveroch, doc. dr. Cha- lupecký, dr. Zuna, továrník L. Bondy, řed. Kukla, továrník Engelmann, red. Kummer, zdravotní rada dr. Pelz, dr. Buďárek, vrch. rada Babor, pokladník Rutiner, deputace herců z předměstských divadel j. v. Podél pohřebního vozu tvořili špalír ořficianti pohřebního ústavu Fuchsova z Betlemského náměstí.

Kovář Kovařovic Klánová Maturová Bobková Charvátová Benoniová Horvatová Kubátová Korecká Benon Mošna Polák Krössing Pták Viktorin Šmaha I Stropnický Koubek Vávra Chvalovská doktor Dvorská docent Heveroch Zuna L Bond Kukla Engelmann Kummer Pelz Buďárek Babor Rutiner Fuchsův Angra Betlemský náměstí národní divadlo p národní divadlo : Slavíková národní divadlo

31 article

Průvod ubíral se Pštrossovou, Myslíkovov a Vodičko- vou ulicí na Václavské náměstí, kde u musea vykonán opětný obřad vykropení. Kolem Národního divadl zesnulý herec nemohl být vezen, poněvadž v okol kostela sv. Vojtěcha za účelem provádění kanalisač- ních prací ulice jsou rozkopány. — Návštěva předsedy svazu Sokolstva chorval- ského na radnici staroměsiské. Dne 27. t. m. dopo- ledne dostavil se k panu úřadujícímu I. náměstku starostovu dru. Karlu Grošovi na radnici staroměst- skou pan dr. Štěpán šlechtic z Miletičů, býv. inten- dant královského zemského divadla v Záhřebě a před- staviv se jako nově zvolený starosta svazu chorvat ského Sokolstva, dal při té příležitosti výraz nej- heroucnějším sympaliím Sokolstva chorvalského k če- skému Sokolstvu i celému našemu národu; při tom žádal, aby české Sokolstvo, královská Praha i brati Čechové dosavadní přízeň a lásku k lidu chorvat- skému jemu i nadále zachovali a pozval zároveň re- presentaci obecní na siet všesokolský, který v roce 1906 v Záhřebě bude konán a na němž zajistě čacks čety Sokolstva českého budou s bratrským padšením uvítány. Pan úřadující náměstek dr. Groš oplati odpoledne panu dru. šl. z Miletičů návštěvu v hötelu de Saxe, kde vzácný a milý host je ubytován. — Z obcí předměstských. Ve schůzích městsk rady v Karlíně dne 8. a 15. t. m. vyřízeny mimo jiné tyto záležitosti: Pan starosta podal zprávuo výsledku intervence obecní depulace u ministerstva vyučování ve Vídni v záležitostech obecních. Vzat na vědomí výkaz o tržních poplatcích na masněm trhu za leden a výkaz o činnosti zdravolně policejí tamtéž. Schválen protokcl o schůzi oblekové komia

Pštrossův Myslíkovov Vodička svatý . Vojtěch Groš doktor Štěpán šlechtic Čecho Sax Václavský náměstí Miletič Záhřeb Praha Karlín Vídeň svaz sokolstvo chorvat