ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 d2ab37c0-8f43-11dd-a992-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 109, place 51, org 21
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
30. července 1913. Číslo 207.
4 article
hotovi v každé době jednati o vyrovnání, že však nebudeme se vázati na vý- sledky jednání dosavadních, jelikož podmínečně učiněná ujednání netoliko naším prohlášením ze dne 9. května, nýbrž také r oz- puštěním sněmu zemského pova- žujeme za neplatná. Zejména nebudeme pro příště trpěti spojování otázek zemského zákonodárství s říšským, jež jsme po celou dobu vyrovnacího jednání neuznávali a za všech okolností budeme se tomu brániti. Protest sociálně-demokratických poslanců. Z Vídně, 29. července. Dnes dostavili se do Vídně zástupcové klubu sociálně-demo- kratických poslanců na radě říšské, navštívili ministerského předsedu hr. Stürgkha a konferovali o vývoji událostí v království če- ském. O této konferenci vydáno bylo commu- niqué, ve kterém se praví, že posl. dr. Šme- ral, dr. Soukup a Svěcený v zastoupení klubu českých sociálně-demokratických po- slanců v říšské radě dostavilí se k minister- skému předsedovi hr. Stürgkhovi a podali mu jménem své strany protest proti protiústav- ním opatřením, která učiněna byla vládou, ze- jména proti dosazení správní komise v če- chách. Poslanci informovali potom minister- ského předsedu důkladně o stanovisku, které zaujímá česká sociálně-demokratická strana v otázce volební reformy pro sněm královstv Českého. Konference trvala 11/4 hodiny.
Stürgkh doktor Šme Soukup Vídeň demokratický strana
5 article
Rozdělení agendy zemské správní komise. Poněvadž pro styk se zemskou správní komisí je v četných případech důležito věděti, do kterého oddělení záležitost spadá, uvádíme tu rozdělení agendy, jak se jeví v přítomné době po novém ob- sazení referátů. Odbor I. (Dříve: Přísedící: Th. dr. Jos. Burian. Náhradní přísedící: JUDr. K. M. Hermann.) Nyní přednostou člen zemské správní komise místodrž rada Karel Dostrašil. Vedoucí úřadníci: vrch. rada zem, výb. Mareš, radové zem. výboru dr. Fiala, dr. Antonin Pilař a dr. Voženílek. Agenda: 1. Osobní záležitosti úřadníků a slu- žebniků, vyjímajíc ty, které přikázány jsou odboru V. a VIII. — 2. Systemisování úřadnických místa úprava platů. — 3. Ředitelství kancelářů. — 4. Ve- škeré žádosti za výpomoc. — 5. Král. Obora a vý- stavní budovy. — 6. Národní školství. — 7. Fond pro školy normální. — 8. Volební záležitosti drži- telů velkých statků. — 9. Pojišťovací fond císaře Františka Josefa. — 10. Upravení místností sně- movních a správa úřadních budov. — 11. Záležitosti honební. Odbor II. (Dříve: Přísedící JUDr. A. Werunský.
doktor Jos Burian JUDr Hermann Karel Mareš Fiala Pilař Voženílek Král František Josef A Werunský
6 article
Náhr. přísedíci Bedř. Legler.) Nyní jest tento odbor svěřen místodrž. radovi Kamilu Lendeckovi Vedoucí úřadníci: vrch. rada z. v. dr. Krejčí a rada z. v. Jindř. Šafařovič. Agenda: 1. Záležitosti silnic a cest. — 2. Mýta. — 3. Vodní stavby. — 4. Úpravy řek a potoků. — 5. Záležitosti meliorační. — 6. Stravovny. — 7. Věci hnanecké a přípřeže. — 8. Technické oddělení vodní. — 9. Technické oddělení pro stavby po- zemní a mostní. — 10. Šetření, týkající se zemské pojišťovny. — 11. Čelední řád. Odbor III. (Dříve: Náhradní přísedící: Václav Němec.) Nyní místodrž. rada Otakar Püchl. Ve- doucí úřadníci: vrchní radové z. v. Tobisch, řiš. posl. dr. Franta a rada zem. výb. Klášterský. Agenda: 1. Systemalie okresních zastupitelstev. — 2. Záložny a fondy kontribučenské. — 3. Zá- ložny Raiffeisenovy. — 4. Okresní přirážky. — 5. Policie požárová. — 6. Hypoteční banka. — 7. Sta- vební řády. — 8. Stížnosti v záležitostech staveb pozemních. — 9. Volební záležitosti měst a míst průmyslových. — 10. Hranice zemské. — 11. Assa- nační zákon. — 12. Revisní kancelář pro obecní a okresní hospodářství.
Lendeck Jindřichův Václav Němec Püchl Tobisch doktor Franta Raiffeisenův Mýto Asso hypoteční banka
7 article
Odbor IV. (Dříve referentem přís. Karel Adá- mek; náhradní přísedící Jan Dvořák.] Nyní místo- držitelský rada Rudolf Widimski. Vedoucí úřad- níci: vrch. radové z. v. dr. Dokupil a Haasz. Agenda: 1. Hospodářské střední školy. — 2. Hospodářské nižší učiliště. — 3. Nadační místav ústavu zvěrolékařském. — 4. Záležitosti škol reál- ných, řemeslných, živnostenských, průmylových obchodních. — 5. Záležitosti průmysl. a obchod. a průmyslová musea. — 6. Museum král. Českého. — 7. Moderní galerie pro král. České. — 8. Knihov- na. — 9. Archiv a dějepis český. — 10. Záležitosti chudiny. — 11. Chorobinec. — 12. Přebytky sírot- čích pokladen. — 13. Škody válečné. — 14. Porod- nice a péče o nalezence. Odbor V. (Dříve referentem přísedící Vojt. hr Schönborn; náhr. přísedící Josef hr. Wallis.) Nyní odbor tento svěřen dvor. radovi Karlu Sporovi. Ved. úřad.: vrch. radové z. v. dr. Havrda, dr. Va- něk, rada z. v. dr. Rons. Agenda: 1. Zemědělská rada. — 2. Záležitosti zemědělské, vyjímajíc ty, které jsou přikázány od- boru II., IV. a VI. — 3. Hospodářské akademie v Táboře a Libverdě. — 4. Pomologický ústav v Troji. — 5. Hospodářské učení na vysokých akolách.
Karel Adat Dvořák Widimski doktor Dokupil Haasz Schönborn Josef Spor Havrda něk Rons Knihov Tábor Libverda Trója ústav zvěrolékařský Wallis hospodářský akademie
8 article
6. Zem, jub, úvěrní fondy cís. a krále Fr. Jos. 1I. ku podpoře malých živnostníků a malovýrobců ze- mědělských. — 7. Strakovská akademie. — 8. Na- dace, nadační fondy, udělování nadačních míst, vy- jímajíc ty, které jsou přikázány odboru IV. — 9. Ústavy cvičební. — 10. Správa statků zemských a Strakovských. — 11. Záležitosti šlechty. — 12. Železnice. — 13. Oddělení železníční a osobní zá- ležitosti zřízenců jemu přikázaných. — 14. Česká akademie císaře Františka Josefa. — 15. Systemalie zřízení zemského. — 16. Veškeré záležitostl, které nejsou přikázány jiným odborům. Odbor VI. [Úříve referentem náhradní přísedící JUDr. Ladislav Pinkas.) Nyní místodrž. rada Kazi- mír Přecechtěl. Vedoucí úřadník rada z. v. dr. Jaroslav Šafařovič, pro záležitostí finanční ta- jemník z. v. dr. Maschek Agenda: 1. Fond zemský a veškeré londy ved- lejší, které nejsou přikázány jinému odboru. —z Přirážky a dávky zemské. — 3. Zemské dluhy zemský úvěr. — 4. Zemská pokladna. — 5. Obecní záležitosti a odvolání z rozhodnutí okresních vý- borů a zastupitelstev, vyjímajíc ty, které jsou při- kázány odboru I., II., III., IV. a VII. — 6. Volební záležitosti volebních okresů venkovských. — 7. Zá- ležitosti desk zemských a knih pozemkových. — 8. Řád cimentní. — 9. Řád čelední. — 10. Přirážky a dávky obecní. — 11. Scelování pozemků. — 12 Dědická posloupnost na statcích střední velikosti — 13. Zemská banka. — 14. Král. české divadlo zemské. — 15. Konservatoř.
František Josef JUDr Pinkas Kazi Přecechtěl doktor Šafařovič Maschek Král Francie . Jos Strakovský akademie Český akademie císař zemský banka
9 article
Odbor VII. [Dříve přísedící Jos. Žďárský, ná- hradní přís. Fr. Chaloupka.) Nyní referentem dvor. rada Adolf Stitzenberger. Vedoucí úřadnícii vrchní rada z. v. dr. Spanihel, rada z. v. dr. Čela- kovský. Agenda: 1. Zdravotní záležitosti. — 2. Ústavy pro choromyslné. — 3. Nemocnice. — 4. Očkování — 5. Likvidace léčebních nákladů nemocnic. — 6. Pensijní fond pro obvodní lékaře. Odbor VIII. (Dříve referentem náhrad. přísedíet JUDr. K. Urban.] Nyní vrch. Hin. rada Otoman Kvěch, jemuž přidělen z odboru VI. referát finanční. Vedoucí úřadníci: radové z. v. dr. Josef Pilař a dr. Švanda ze Semčie. Agenda: 1. Volební záležitosti komor obchod- ních a průmyslových. — 2. Záležitosti daně pozem- kové. — 3. Podpory pro stavební památky. — 4. Fondy hasičské. — 5. Pracovny donucovací a ústa- vy polepšovací. — 6. Osobní záležitosti úřadníků a služebníků v pracovnách a ústavech polepšova- cích. — 7. Král. něm. zemské divadlo. — 8. Hudeb- ně. Školní příspěvek z pozůst. — 9. Záležitosti voj- ska a četnictva. — 10. Domobrana.
František Stitzenberger doktor Spanihel JUDr K Urban Kvěch Pilař Švanda Semčie Král
10 title
Politický přehled.
11 article Země české.
Země české. Německý universitní profesor o zemské správní komísí. Dr. Karel Brockhausen, řádný profeso právnické fakulty na vídeňské universitě uveřejnil ve včerejší „N. Fr. Presse“ pod zá- hlavím „Vládní komise v Čechách“, stručný článek, jehož účelem není ani tak odborný výklad vědecké autority ve správní vědě ra- kouské, jako spíše provedení daného thematu. že vláda nesmí zůstati při oktrojí zemské ko- míse správní, nýbrž že má přikročiti k další- mu oktroji vyrovnacích zákonů. Autor článku nevyslovuje to zpříma, neboť už sám pojem oktroje vylučuje pojem vyrovnání, nýbrž pra- ví na konci svých vývodů: „Stát musí véstí konsekvence svého postupu a musí zjednati trvalé poměry v Čechách. Kdyby měl zase jednou ustoupiti, aniž by odstranil chaos, jaký našel, neznamenalo by to nic jiného, než že by na prohlášení bankrotu země následovalo prohlášení bankrotu státního, neboť potom byla by to nejen korunní země Čechy, kteráž se stala neschopnou samosprávy, nýbrž byl by to stát, který se stal neschopným k vládě v důležité korunni zemi. Kdyby se tedy císař- ská komise měla poděkovati dříve než by na- cionální úkol byl řešen, potom poděkoval se vlastně stát.“
doktor Brockhausen Čechy
12 article
Jest zjevno, že otcem této myšlenky bylo autorovo přání, souhlasné s programem orgá- nu, v němž otištěna. Jest lhostejno, jakým dedukcemi k vyslovení tohoto závěru dospěl tento učitel práva, za zmínku stojí jenom to že mezí jeho tvrzeními vyskytuje se paměti- hodná these, podle níž dosazení správní ko- mise není ani státním převratem, ani změ- nou ústavy, nýbrž pouhým jejím vy kladem. Nezbývá mu jiná alternativa, než prý tato. Buď je čin vlády zjevným poruše- ním práva, anebo logickým důsledkem rak státního práva, i zdá se mu, že asi hoví tomu poslednímu. Jest prý „uvědoměním dosud dří- majících panovnických oprávnění státu („Herrschaftsbefugnis des Staates“). Na štěstí však všechny právní projevy vládní, kteréž provázely uskutečnění správní komise zem- ské, ukazují, že jest stát dalek právní speku- lace prof. Brockhausena; nejnovějším dokla- dem toho jest i řeč presidenta hr. Schön- borna při složení slibu komise jeho výslovné dovolávání se císařského patentu na doklad provisorní, přechodní povahy komise za úče- lem navrácení normálních poměrů v král. Če- ském co nejdří ve.
profesor Brockhausen Schön
13 article
Přípravy k novým vyrovnacím jednáním v Čechách. „Bohemia“ a s ní současně „Neue Frei Presse“ otiskují z vynikající německé strany článek o osudu vyrovnání v Če- chách, počínající samozřejmým konstatová- ním, že všechna vyrovnací práce v Čechách od let podníkaná s takovou námahou a vzru- chem, musí býti znovu započata, dosavadní elaboráty permanentních komisí rozpuštěním sněmu stávají se historickým dokumentem bez praktického významu. Vynikající strana německá táže se nyní: Kdo jest oprávněn ke znovuzahájení nových vyrovnacích jednání? Sotva lze dnes odhadnouti „vhodný oka- mžik“, kteréhož dle vlastnoručního přípisu ke hr. Stürgkhoví povolání budou k tomu úkolu osvědčení mužové. K uzavření vyrovnání jest zapotřebí vyjednávati a k vyjednávání vyjed- natelů, dnes však není žádných mandáťem k tomu pověřených zástupců stran v zemi, oba osmičlenné komitéty říšské rady nemají nic společného se zákony, o nichž rozhodovati má se na zemském sněmu. Mají-li za vhodné k tomu osobnosti pokládáni býti býv. poslanci. až dosud ve vyrovnacím jednání činní, bude prý to platiti jen o některých, kteří budou nových volbách pověřeni zemským mandátem a článek uvažuje o tom, nemají-li se dříve vy- konati zemské volby, i míní, že volby mohou býti vykonány přírozeně podle dosavadního volebního řádu — tak aby nutno bylo počítati s německou obstrukcí, s překážkami při kon- stituování zemského sněmu atd.
Čechy Bohemia Neue Frei Presse
14 article
Německá obstrukce i v novém sněmu mě- la by býti vysloveným účelem nových voleb A nový sněm reprisou starého i s jeho ne- slavným ukončením, země že by vydržela ještě jednou německý experiment s bankrotem ze- mě a ještě jednou by se měl podniknout dů- kaz bezvýslednosti této obstrukce, pokud se týče vlastních vyrovnacích účelů této ob- strukce? Nač lámou si pánové české hla- vy. Němci to byli, kteří 9. května rozbili vše- cko dohodování a hnali věci na komisariát Je zbytečno pouštěti tyto zkušební balonky Nemáme chuti pouštěti se do diskuse o otáz- ce, která ještě není zralou pro řešení v měsíc srpnu, který — doufáme — přinese nám ko- nečně letní parna. Volební oprava pro sněm český, sociální demokraté a čeští agrárníci. Včerejší agrární „Venkov“ vítá, že so- ciální demokraté přihlásilí se k společnému naše- mu zápasu. „Ovšem že sociálním demokratům,“ pokračuje „Venkov“, v nynějším protivládním tu- žení běží hlavně o uplatnění volební opravy pro sněm český. Oni sami zdůrazňují postulát tento tvrdí, že toliko provedením jeho lze docdliti nápra- vy neufěšené situace, kterou trpí už tak dlouho česká země. Při tom však dokazují, že s volebn opravou musejí býti vyřízeny i všecky ony záleži- tosti, které zajišťují kršlovství nášemu zdravý vý- vej v každém směru a jéž nyní — za absolutisti- ckého režimu — dojísta by uvízly na písčině! Soci- álnía demokratům není tajno, že jsou to zejména
Němec
15 article
Němci, kteří vystupují jako zásadní odpůrci vo- lební opravy, titíž Němci, kteří svojí obstrukcí nič náš sněm a v ním zároveň i všecek veřejný život v Čechách. Proti těmto svým nepřátelům musejí nyní s námi společně postupovati a potírati jejich nelidovou, šovinistickou a zastaralou politiku, která v oadpráví a terrorismu vidí jediný svůj cil. Naše strana, věrna svému programu, podala často již rozhodnými činy nepopíratelný o tom důkaz, že se jí jedná o naprosté zmodernisování volebního řádu pro sněm český. Ona vychází se stanoviska, že jen zastoupením širokých vrstev v domácím parlamentu může význam sboru toho býti pozdvižen i že sesí- lena bude myšlenka autonomní u nás jen tehdy. když nebudou široké vrstvy umělým řádem volebním zemským doháněny k tomu, aby viděly avou jedinou tribunu v centrálním parla- mentu. Ovšem rozumí se, že pouho volební opravou není nijak vyčerpáno pásmo našich kardinálniích otázek a že my bude- me vždy naléhati na to, aby ihned novým sně- mem luštěna byla i řada oněch záležitostí, které zajišťují naší zemi politický, hospodářský i kultur- ní vývin, tolik nyní ohrožovaný řáděním něm. ob- strukčníků. Toho musejí býti pamětliví dobře i so- ciální demokraté. Boj pro naše práva nabyl by zvláštního významu, kdyby se českým sociali- stům podařilo i dělný lid německý získat pro akei protiabsolutistickou, neboť pak by celé rakouské veřejnosti bylo zřejmo, že němečtí šovéni v Če- chách bijí se za zpátečnictví a útisk, který i v uvě- domělých třídách německých dochází naprostéh a zaslouženého odsouzení. Cosi takového vyvolale by jistě pozornost na všech stranách.“ Projev agrárního orgánu je jistě pozoruhodný zejména vzhledem k dosavadnímu příkře nepřátel skému poměru obou stran k sobě.
Němec Čechy
16 article
„Diktatura v Čechách. Groteskní, ano příšernou neinformovanost věcech českých prokázal „Berliner Tageblatt“ svým pondělním obšírným pojednáním o zemské správní komisi v Čechách. Už nadpis „Diktatura v Če- chách“ nasvědčuje změtení pojmů úvodníkáře ber- Hnského listu a hned úvod, který mluví o vyvrá- cení „starobylé, ze ctihodných podání vzniklé ústa- vy království Českého“ dvěma císařskými patenty a vyslání osmi císařských komisařů do Prahy, aby prý zemi vládli po své libovůli, dostupuje jednoho z nejstrmějších nesmyslů, jež mohly býti k situací v Čechách vůbec napsány. Nejvíce je líto „Berl. Tageblattu“ „krásného plzeňského piva“, které bude také zdraženo o čtyři koruny a nikdo nemůže říci, kdy „plzeňské pivo bude zase levnější, a kdy pravidelní novým, práceschopným zemským sně- mem zvolení přísedící vykomplimentují osm vlád- ních komisařů zase z Prahy.“ Rozumí se, že n této kalamitě s plzeňským pivem všechnu vinu ne- sou Češi, poněvadž připravovali hotový očistec Již od celých desetiletí prý Němci musí vésti kruté boje v Čechách nejen o svou hospodářskou exi- stenci a národní půdu i pozemek, „nýbrž o každou — — německou školu, každé německé slovoa každou německou myšlenku.
Berl Čech Němec Čechy Praha Berliner Tageblatt
17 article
Myšlenky nestojí autoru tohoto článku na- prosto žádný zápas, jak viděti z dalšího jich roje TI. kdož německé poplatní síly pro sebe vykořisťo- vali, vnucovali Němcům české rozsudky, české pouliční tabulky, odpírali jim školy, jež jich dětem po právu nále- žely, a když se Němci podrobiti ne- chtěli, začasté je na životě ohrožo- vali, anebo jim aspoň okna vybíjeli A takovým rytmem nepřekonatelné zbrklost jde to dále až do konce. Snad se namítne, že tento berlínský krok od běžné rabulistiky našich tuzem- ských šriftlajtrů k naprosté směšnosti, která sama nad sebou slitování nemá, aniž ví, jak směšně vy- padá, není ani tak veliký. Ovšem je to pravda, ale zdá se, že berlínský pisatel je tu sám obětí svých libereckých a chebských kolegů, nestálo-li jeho péro v tom momentu úplně pod vlivem „krásného plzeňského“, nyní bohužel o čtyři koruny na hekto- litru zdraženého. Na štěstí pro Berlín týká se pivní dávka jenon konsumu v Čechách.
Němec Berlín Čechy
18 article
Vítězství německé obstrukce. Triumfální jásot německý nad správní komist zemskou v německém krajinském tisku není nikte- rak jednohlasný a řada listů nemůže přijíti na chuí tomuto vítězství požehnané německé obstrukce Mezí jinými „Brüxer Ztg. vytýká pražským listům že se ostýchají dítě nazvat pravým jménem a uji- šťuje, že německá politika zemského vyhladovění, tak dlouho, s takou tvr- došíjností a nadějí, za tak těžký ch obětí vlastního lidu provozovaná, postavena je dnes před výsledek na- prosté porážky“. List dovozuje, že co Něme Čechům odepřeli, dostává se těmto štědře od hr Stürgkha, zvýšení přirážky a pivní dávka, nehledé k většinu v komisi, vetů českého finančního refe- renta. To vše ve spojení se sanací zemských finaneí českých svědčí prý o naprosté bezvlivnosti vždy poslušného Nationalverbandu a naprosté neschop- nosti německých říš. poslanců z Čech, a staví je do tak bolestně příkrého světla, že až k slzám nutí.
Čecho Stürgkh Čechy
19 article
List slibuje poslancům německým i opovržení ně- meckého lidu a praví, že bod v prostoru, o který německý zemský svaz poslanecký archimedovskou páku své obstrukce opíral — přes noc zmizel jako odfouknut a strategický plán Verbandu byl napro- sto zničen. Že k podobnému zakročení instrumen- tem la zemská správní komise na konec dojíti musí, to měli němečtí poslanci předvídat a měli jej také zmařit všemi prostředky.. Mírněji, ale o věci stejně píše „Nordböhmi- scher Tagblatt“, jenž vystupuje proti názoru, že by nastolení komise bylo nějakým německým úspě- chem. že byla dosazena, dokazuje prý jenom tolik „že se Češí ani vůči jistotě, že jich tak milovaná autonomie podťata bude, neodhodlali Němcům dáti. což jich jest a že takto německá prozatím nejsil- nější zbraň, obstrukce, nevymohla žád- ného positiv. úspěchu. Naší obstrukcí nevynu- tili jsme na Češích ani toho nejmenší- ho, nejvýše, že jsme přinutili stát, že se postavii mezi obě sporné strany. Naprosté zbavení Němee práva, aspoň tak křiklavé, jako v zemském výboře — toť vše, čeho jsme se svou pětiletou úbstruke dosáhli.“
Němec Čech
20 article
chách je zastavena. Podobně v Chorvatsku. Ve Štyrsku, Haliči, Tyrolsku autonomie ne- působí. Jest to stav znepokojující. Rakousko jest vážně chorobné. Bude třeba velikého na- mahání a dovedných lékařů, aby mu navrátilí zdraví. Bude třeba nových idejí a orientací, aby se provedla sanace. Pouhé pilulky snad už nestačí; bude snad třeba úplné přestavby Císařský patent jest historickým dokumentem Přiznává úřadně rakouskou chorobu. Stát stojí před rozhodným okamžikem svých dějin, Rozřeší či nerozřeší národní otázku? To jesí hamletovská otázka pro Rakousko. Bar. Skerlecz a chorvatsko-srbská koalice.
Skerlecz Chorvatsko Štyrsko Halič Tyrolsko Rakousko
21 article
Pozvaní členové chorvatsko-srbské koalice nepřišli na pondělní konferenci k bar. Sker- leczovi, ale neodřekli rozhovor s ním, jak by se mohlo zdáti dle úřadní zprávy, o konferenci vydané, nýbrž listem novému komisaři slušně vysvětlili, proč toho dne přijíti nemohou. V listě svém praví: Chorvatsko-srbská koalice stojí na půdě státoprávního vyrovnání z roku 1868 a přeje si, aby se vrátil upřímně přátel- ský poměr mezi královstvími chorvatskýma uherským, což je podmíněno obnovením ústav- nosti v Chorvatsku a vyhověním zákonitým, oprávněným požadavkům Chorvatska. Ježto panovník pověřil král. komisaře posláním, ob- noviti co nejdříve normální poměry v Chor- vatsku, prohlašuje koalice, že jest ochotna učiniti vše možné, aby splnění onoho úkolu král. komisaři usnadnila. Jestliže se přes to nezúčastní pondělní konference, bude to pro- to, že podnět k ní vyšel od strany, která sa- ma zavinila nynější nenormální poměry v ze- mi. S touto skupinou, která nemá v národě nijaké opory, koalice nemůže míti nic společ- ného. Jest však ochotna spolupůsobiti s oně- mi stranami a skupinami, které budou svo- bodnou volbou povolány ku politické práci. Bar. Skerlecz zodpověděl hned tento dopis listem, adresovaným dru. Lorkovičí a Popoviči, kteří mu přínesli odpověd koaliční strany, a pozval je na úterý na no- vou poradu, jíž se zúčastní pouze členové chorvátsko-srbské koalice.
Lorkovičit Popovič Chorvatsko
22 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Či bude získ? Ruské noviny plným právem naléhají na ruskou diplomacii, aby uspíšila mír na Bal- káně, poněvadž dosavadní válka znamená jen ztrátu Slovanstva. Srbové dostali se dnes do podřízeného postavení vůči druhým dvěma spojencům, Rumunsku a Řecku, z nichž jeden rozhoduje diplomaticky a druhý vojensky, co se má v nejbližší chvíli státi. Zatím Slované jsou zatlačováni od Černého i od Egejského moře, bulharské pobřeží Černého moře krátí se o čáru po Balčik, a z bulharských přístavá na Egejském moři, z Kavaly a Dedeagače, ne- mluvě o Solunu, nebude snaď nic, nezachrání-l v poslední chvíli veto diplomacie aspoň jeden východ k moři Egejskému pro Bulhary. „Novoje Vremja“ ukazuje na kormutlivý Iakt, že Bulharsko, které ztratilo přes 80.000 mužů v osvoboditelské válce, nyní zbaveno jest nejen svých výbojů, nýbrž i značné části svého starého území. Srbsko také vyjde s nicot- ným poměrně přírostem. Srbští političtí činí- telé začínají prý asi již chápat, že hráli ne ve svůj prospěch. V Bělehradě chápou, že, příliš utlačujíce Bulharsko, nesesilují srbský národ, nýbrž Rumuny, Řeky a Turky. Zvláště Řeky. Ano, položení Srbů není závidění hodné, ale zdá se, že neměli druhého východiska, jestliže chtěli zachovati pro sebe důležitá území, kterých dobyli svými zbraněmi a která jim zaručovala jakou — takou svobodu na cestě k moři, kterou ohrožovaly bulharské touhy po hegemonii. V tom je kletba situace, že balkánští Slované nedovedli se smluviti, aby šli společně.
Srba Slovan Černý Bulhar Rumun Řek Turek Bala Rumunsko Řecko egejský moře Balčik Bulharsko Srbsko Bělehrad Soluna Novoj Vremja
23 article
Historie diplomatických jednání na Bal- káně je posud knihou sedmi pečetěmi zapeče- těnou, ale podle toho, co známe, nelze bulhar- ské diplomacii dáti jen tak rozřešení. Příliš spoléhala i na svou sílu a na cizí pomoc.A zklamala se v obém. Proto „Novoje Vremja“ domlouvá znovu ruské diplomacii a diplomacii trojdohody, aby energicky působily k míru. Kdyby byly ener- gicky vystoupily v pravý čas, mohly zabránit válku. Po druhé energickým vystoupením mohly aspoň zabránit zakročení Rumunska. Po třetí mohly zastavit vtržení Turecka do Odrinu. Ruská diplomacie mohla prý zakro- čiti i tehdy, když bulharská vláda odevzdala svou věc do její rukou. Ale nestalo se nic. Kdo rozhodne v budoucnosti, zda ruská diplomacie nevystoupila v té věci proto, že měla příliš zavázané ruce nebo že chtěla dáti Bulharsku naučení, co znamená hráti si na vzdorného vůči Rusku. Ale ať je, jak chce, ať bylo zde mnoho za- nedbáno, co se mělo státi, je přece fakt, že ruská diplomacie při vší své váhavosti a ev- ropské lhostejnosti ještě nejvíce ze všech se přičiňovala a přičiňuje o smír na Balkáně.
Bala Rumunsko Turecko Odrin Bulharsko Rusko Balkán Novoj Vremja
24 article
duše a naděje v lepší budoucnost. Optimista v ru- ské literatuřel V literatuře, která geograficky je tak blízka k sladkému pessímismu buddhistického východul K tomu bylo třeba zvláštních duševních schopností Korolenkových. Českému čtenáři jsou známy jeho črty: „Sen Makarův“, tato rozkošná fantasie polodivokého obyvatele sibiřských pralesů, „Ve žpatné společ- nosti“, „Slepý muzikant“, „Les šumi“, knihy, ve kterých plně a svěže projevily se všechny vlast- nosti tohoto něžného, roztouženého, lyricky pro- dchnutého, dobrého a občansky zmužilého talentu. který jest chloubou ruské literatury. U nás málo posud známa jest autobiografie Korolenkova „Isto- rija mojego sovremennika“ (Historie mého vrstev- níka), v níž Korolenkova láska k životu a k pravde jeví se ve zvé něžné síle. Korolenko vždy měl otevřené srdce pro ka- ždého strádajícího. Tento měkký člověk neváhal vystaviti svou osobní bezpečnost, kdykoli viděl křivdu. Ne ve svých beletristických dílech, ale ve svých publicistických pracích následuje Korolenko skvělé, „obvinitelské“ tradici ruské literatury. Křivda „jinorodců“ nebo soročinských mužiků na- šla v něm vždy obětavého a vlivného advokáta „honoris causa“. Jednou z jeho „literárních“ zá- sluh jest také objevení Maxíma Gorkého, jehož Korolenko získal literatuře, když Pěškov, jak se Gorkij vlastně jmenuje, byl ještě jen „tovaryšem malířského cechu“.
Korolenkův Sen Makarův Isto Korolenko Křivda Maxím Gorký Pěškov Gorkij Les šumi
25 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Nejstarší člen německého řišského sněmu zemřel. Ze Sasbachu, 29. července. [K. k.) Po- slanec-prelát dr. Lender, jenž náležel středu, dnes zde zemřel. Byl nejstarším členem říšského sněmu. jemuž náležel nepřetržitě od jeho zřízení a slavil letos své 60leté kněžské jubileum. = Státní mínistr Assa včera odpoledne zemřel. = Výstava Albrechta Dürera v Išlu. Z Išlu. 29. července. (K. k.) Dopoledne zahájena zde vý- stava Svazu Albrechta Dürera ve Vídni. Pořádá se ve prospěch chudých ditek ze školy cis. Fran- tiška Josefa v lázních Išlu.
doktor Lender Dürer Fran Josef Sasbach Išlu Vídeň svaz Albrecht Dürer Išlu
26 article
— Nejteplejší hvězdy. Teplota hvězd určuje se za dnešních poměrů pouze spektrofotometri- ckým měřením a byly hvězdy za tím účelem o astronomky mis Mauryovy roztřiděny na 19 tříc dle svého spektrálního typu. Hvězdy, které nálež do 4. a 5. třídy této stupnice, jsou nejjasnější a také nejteplepší. Jsou to většinou hvězdy, v je- jichž žhavé atmosféře spektrálním rozhorem zji- štěn byl prvek helium. Dle toho naše Slunce, je- hož atmosféra dle spektroskopu vykazuje ohromné množství helium, má náležeti k hvězdám, které mají nejvyšší teplotu. Vskutku také teplota Slunce určuje se na 7000° C. kdežto teplota nejžhavějších hvězd odhaduje se na 12.000° C Když se dá krasavice fotografovat. Chot jistého vídeňského advokátního koncipienta chtěla pro časy budoucí zvěčnít svou nynější krásu dala se fotografovati u fotografa lsáka Scheina. Když si 7. května t. r. přišla pro fotografie, ne- byla s nimi spokojena (což není ostatně žádni žena), zvláště poprsí se jí zdálo neestetické a ne- pěkných linií. Fotograf prý na to v přitomnosti dvou pánů odpověděl hodně hlasitě a nezdvořile. že tvary dámy opravdu tak »smutně« vypadají. Dáma rozhořčeně odešla a za několik dní se ob- jevil v atelieru její choť a vyzval fotografa, aby za svá urážlivá slova jeho choť odprosil. Vznikla prudká hádka, kterou fotograf zakončil jistým citátem z Götze von Barlichingen. Koncipient ža- loval lotografa a předevčirem se konalo přeličení.
Schein Götz Barlichingen
27 article
Ke zdůraznění žaloby předložil koncipient udive- nému soudci lékařské vysvědčení, v němž se potvrzuje, že jeho choť má tělo bezvad- ných tvarů. Obžalovaný popíral, že se vyjá- dřil urážlivě o tvarech dámy a připouštěl jen urážku, učiněnou koncipientovi. Vyslechnutí svědci vypovídali každý jinak. Soudci se konečně po- dařilo strany smířiti. Fotograf dal žalobcům pa- třičné zadostiučinění, zavázrl se zaplatiti soudní útraty a fotografovati dámu znova v příznivější posici. = Souboj romanopisce s nakladatelem. Z Ří ma se oznamuje, že se tam konal na šavle soubo známého hudebního nakladatele Ricordiho s ro- manopiscem Guidem da Verona. Ricordi byl leh- ce zraněn na krku. Příčinou souboje byla skan- dální aféra milánské společnosti, do níž byl také nějak zapleten da Verona. Rieordi řekl o aféře cosi a da Verona ho za to spoličkoval, načež na- kladatel vyzval da Veronu na souboj. Falšované akcie, Z Bruselu, 29. červen- ce. Belgickou policii zaměstnává právě velké falšo- vání akcif. Nedávno dostala zprávu, že jsou v obě- hu četné falešné akcie puřížské elektrářské společ- nosti, které obchodovány jsou na pařížské, brusel- ské a amsterodamské burse. V Bruselu bylo zatčeno šest členů společnosti, falšující akcie, kdežto v Pa- říži a Holandsku bylo zatčeno několikosob, pode- zřelých ze spoluviny. Četné falešné akcie byly za- baveny. Falšovaných akcií vydáno více než za mi- lion franků. = Stávka. Z Barcelony, 29. července. (K k.) Textilní dělníci zahájili dopoledne stávku. Jsou obavy, že hnutí stávkové přejde též na jiné továr- ny. V městě je úplný klid.
Ricordi Verona Brusel Holandsko Barcelona Guid da Verona Ricordi
28 article
= Zemětřesení. Z Kodaně, 29. července. (K k.) Dnes ráno o 5.30 hod. byl pocitěn v celém Jut- sku otřes země, jenž trval 2 vteřiny. Nebyla způ- sobena žádná škoda. Otřes proběhl směrem od jihu k severu. = 60 domů se sřítilo, ulice se propadla. Sedmi- hradská obec Lövete, čitající 706 domů, byla sti- žena velkou katastrofou. Následkem několikane- dělních dešťů posunul se vrch, na jehož úpati Lč- vete leží a následkem pohybu země sřítilo se přes 60 domů. Niveau celé obce se snížilo o 60 cm na jednom místě utvořila se široká trhlina, v níž zmizelo 25 domů; kromě toho posunulo se na 100 domů se svého původního místa a je obava, že s sřítí ještě asi 150 domů, které jeví povážlivé trhliny. Mnoho osob se pohřešuje.
Lövout Kodaň Jut Lč
29 article
= Odvážné libůstky. Před nedávnem byl jed- ním londýnským soudem odsouzen velice známý bankéř z City k pokutě 400 K za to, že plivi dvakrát na botu jednomu strážníku. Bankéř beze slova protestu složil pokutu a prohlásil při tom soudci, že přestupek, pro který byl právě trestán. je jeho libůstkou, kterou sice nemůže obhajo- vati (7), ale která je silnější nežli on. Nemůže i prostě pomoci. Tu a tam jej přepadne, zvláště je-li nervosní a unaven. Přemůže jej úřadní dů- stojnost, kterou dává strážník pyšně na jevo. stoje na nároží ulice a je spokojen teprve tehdy . když důstojnému muži plivne na botu. To připo- míná podobný případ, který už častokrát po- bavil Londýňany. Hrdinou je oblíbený londýnský komik. Je velice nervosní a po namáhavých zkouškách přepadne jej neodolatelná touha dát někomu políček. Snad by to spravil také gumový panák, ale umělec má raději živé figury. Oby- čejně si najme drožku a když kočímu platí, da mu nádavkem políček. Rozumi se, že pak must platit znovu, ale to mu nevadí, jen když ulevi své touze. Ovšem také se může jednou státi, že jeho oběť přepadne stejná touha a tu to může potom smutně dopadnout.
Londýňan Ob
30 article
Rakousko-Uhersko. Poláci o českém komisariátu. Haličtí Poláci, střehoucí svou autonomi v království Haličském, vidí ve vládním opa- tření pro království České nebezpečný krok jenž může jinou vládu po čase svésti k podob ným opatřením také v jiných zemích. Krakov- ský „Czas“ vidí útěchu jen v tom, že haličt Malorusové nepoženou svou obstrukcí věciv haličském sněmu tak do krajnosti, jako Němei v Čechách, poněvadž vědí, že by zemský výbor haličský vystřídala polská zemská komise která by jim mohla býti nepohodlnější, než zemský výbor. „Nová Rel.“ soudí, že národnostní dohod nemůže mít politické ceny ani záruky trva- losti, když demagogické strany se snaží ji zma- řiti. Hesla „zrádce národa“, „prodavač národ- ních práv“ a pod. najdou vždy ochotných po- sluchačů v nekritických lidových massách .. Mezi vinníky změny, nastalé v Čechách, nutn dle „N. R.“ jmenovati i vládu, jejíž povinnost jest bdíti nad ústavou ať zemskou, nebo státní Kde jsou hranice „nouzového práva“, jaks je skonstruovala vláda? Může míti obyvatel- stvo ještě důvěru k ústavě a může ji míti úctě? Některé léky jsou nebezpečnější, než sama choroba. Bojíme se, že český komisariát náleží k takovým lékům. „Glos Nar.“ je překvapen, že zastaven zemské samosprávy přijato v Čechách poměr- ně klidně. Když prý r. 1618 císař Matyáš po- slal do Čech za komisary Slavatu a Martinice tehdejší stavové je svrhli s okna místodržitel ské kanceláře a vzníkla z toho třícetiletá voj- na. Nyní, když posláni do Čech za komisaře kn. Thun a hr. Schönborn, nikdo na to skoro nereaguje. Obraceje se k poměrům haličským „Gtos Nar.“ píše dále: I my máme na sněmě obstrukci. Měla by pilně čísti císařské poslání neboť z něho může vyčísti, že také pro Halíč může vypršeti hodina, ve které by zemský výbor vystřídala komise. Autonomie v če
Polák Malorus Glos Matyáš Slavata Martinic Thun Schönborn RakouskoUhersko Krakov Čechy Gtos Nara
31 article
Úhrada vojenských nákladů ve francouz- ském senátě. V pondělní schůzi francouzského senátu pro- blásil Ribot při projednávání rozpočtu, že finanční situace se utváří obtížně také bez vojenských bře- men, která vyplývají z nutnosti čeliti úsilí Něme- cka. Ribot projevil mínění, že Německo síce nepo- mýšlí na útok, ale snad myslí, že jeho posice je méně zabezpečena následkem posledních událostí. Dále prohlásil, že všichni musí převzíti břemena vojenského zákona, aniž se bude činiti rozdíl mezl poplatníky. Země mužně přinese obět, která se na ní žádá. Mínisterský předseda Barthou ujistil, že roz- počet na rok 1914 bude jasný a bez výhrad. Vzhle- dem k nynější situaci pak pravil: „Údálosti roz- laďují nás také nyní, vláda je však ochotna ke každé žádoucí iniciativě, aby se zajistil světový mír.“ V odpověď na obavu Ribotem vyslovenou prohlásil ministerský předseda, že se nesmí říci, že by určité výdaje musíly býti hraženy určitými poplatníky, jestliže však určité výdaje zvýší defi- cit, připadnou daně, které se tím stávají nutnými, na ony, kteří je také mohou snésti. Na to byla všeobecná debata skončena. Finanční komise senátu usnesla se povolit podporu jen rodinám povolaných vojínů, kdežto sněmovna chtěla tuto výhodu poskytnouti také dobrovolníkům a kapitulantům. Komise obmezila tyto podpory na 15 procent mužstva a snížila denní podporu na 1 frank pro manželku a 25 centímů pro každé dítě. Úspora takto dosažená páčí se na 69 milionů franká.
Ribot Německo