ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c0273b10-8f13-11dd-ba0e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 80, work 5, person 91, org 7
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, ve středu 30. července 19 3.
Praha
3 masthead
Číslo 207.
4 article
luranní a večerní llsty předplácí se v Praze v administrací na měslo.. . B K —h na čtvrt leta a dvojí donáškou a měsle, . . na čtvrt lsta . . . . 7 K esh ve Hliálkách“ „ K 3o na měsíc . Pošton- a mésle. na dvrtiot : . . . S k on s dvoji zásilkou něsle arietá: : kBi Dnešní číslo pro Prahu jest o 8. s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha Combi
5 article Nové závody ve zbrojení.
Nové závody ve zbrojení. Konečně snad bude přítrž hroznému bratroboji křesťanských států balkánských! Dnes aspoň sjeli se zmoc- něnci všech jich do Bukurešti za svorným úmyslem uzavříti pospolitý mír. A také velmoci evropské prý konečně dnes nebo zítra svorným důrazem diplomacie své do- kročí v Cařihradě na vládu sultánovu, aby respektovala ustanovení mírové smlouv londýnské a vyklidila Odrin i Thracii do níž úkladně byla vtrhla se svými pu- stošícími Kurdy Upřímné „zdař Bůh!“ milionů lidstva evropského provází tyto blahozvěsti, sli- bující brzké vyzáření duhy míru nad Bal- kánem, neboť za těch deset měsíců trage- die, tak neslýchaně vzrušující, z níž co chvíli hrozilo nebezpečí požáru války svě- tové, vystáli jsme věru dosti úzkostných dob, trudů a škod nesmírných. Ať pomníme jen útrap přečetných chudých rodin našich záložníků, jakož i průmyslových dělníků celých ochromených odvětví výroby. Všeobecná a hluboce pocítěná jest proto touha, aby strom míru, zasazovaný dnes při ústí Dunaje, znamenal nejen pro Balkán, ale pro veškeru Evropu zoři periody trvalého míru a šťastného uklidnění pro dráhná leta.
bůh Bukurešť Cařihrad Dunaj Balkán Evropa Bala
6 article
Leč, možnoliž se takéto naději oddati vůči neulevujícím děsivým těm závodům ve zbrojení, v nichž zvlá- ště od úsvitu letošního roku velmoci evropské se předhánějí navzájem, jakoby jím stropy nad hlavami chytaly? A bylo to opět Německo, které dalo rozmachem své miliardové válečné kontri- buce poplašný signál k novému, všeobec- nému a přímo zimničnému zbrojení všem svým sousedům a soupeřům vůkol. Přiro- zeně nejvíce ovšem Francii,která při svých necelých 40 milionech obyvatelů nemohla klidně snésti, když Německem rozlehlo se bouřně heslo: „Nás Němců jes přes 67 milionů a proto musíme též s voj armádu přiměřeně zvýšit! Dosavadní armáda německá však čítá pozemního vojska již nyní 1,008.715 mužů, kromě 467.300 mužů vojska námoř- ního. Naproti tomu armáda fr ancouz- ská nečítá do dnes než 765.765 mužů voj- ska pozemního a 412.200 mužů vojska ná- mořního. Jaká hrozivá nerovnost branných sil byla by tudíž pro Francii nadešla, kdyby neprodleně nebyla znovu zavedla tří- letouslužbu vojenskou, přese všechen odpor svých socialistických radikálů. Vděk energii a skvělé výmluvnosti mi- nisterského předsedy republiky francouz- ské podařilo se v čas překonati jak výšlehy vzpoury v jednotlivých posádkách, tak oposici socialistickou ve sněmovněa dnes lze říci, že i v senátě francouzském vláda Barthouova má s předlohou o tříleté službě vojska francouzského vyhráno. Ne- boť všechny odročovací pokusy oposice po vývodech Barthouových byly zamítnuty značnou většinou 181 proti 83 hlasům, takže již dnes bude zpráva Doumerova podána senátu. Tato zpráva pak jest politi- ckým činem, jemuž tleská pochvalu všech- na vlastenecká Francie, stejně jako ne- dávné znamenité řečí Barthouově.
Němec Barthouový Německo Francie
7 article
Vylíčiv číselně do jaké závratné čet- nosti hodlá Německo zvelíčovati svou ar- mádu v době nejbližší, praví senátor Doumer ve zprávě své doslovně: „Nynější stav Evropy vymáhá toho více než kdy jindy, aby Francie byla mo- hutna. Války na východě porouchaly rov- nováhu evropských sil, aniž lze dosud říci, komu ku prospěchu? Ni- žádným způsobem neubylo pří- čin ke sporům mezi mocnostmi. Přáli by- chom si jen, aby nebylo jich dnes ještě hojněji nežli včera... Zbrojení o Rýna po Dunaj, stále vzrůstající a nás k odvetě vyzývající, nedokazuje prá- vě, že by přibývalo jistoty pro klid a mír. Na štěstí nebylo ničím otřeseno ve skupení, k němuž náleží Francie, jež může spoléhati na své přátele a spojence. Anglie, Rusko a Francie za nynější krise ani na okamžik se neznesnadnily a pro budoucnost budou k sobě státi. V případě hrozícího nebezpečí mohou Francie a Rusko vždy na sebe spo- léhati. A takové nebezpečí jest vždy mož- né, neboť proti Francii a Rusku stojí tří spolčené státy středoevropské. Dva z nich jsou našimi sousedy. Však toliko jeden z nich sleduje politiku opravdově znepo- kojující, kteráž za jistých dob nedávné mi- nulosti mířila proti nám. Jest to Něme- cko. Kdysi náš nelitostný nepří- tel, dnes mocí ze všech nejsilnější.
Dunaj Německo Evropa Francie východ Rýn Anglie Rusko
8 article
Máme proto všechnu příčinu, abychom síly své měřili s jeho silami, abychom svoji ar- mádu přivedli ke stejné mohutnosti jakou bude míti Německo. Octneme-li se s ním ve sporu, chceme aby se to dělo rovnými zbraněmi. Ostatně bývá méně příčiny podnikati válku, jsou-li si zbraně rovny. Vládní pruský orgán na Rýně, „Köl- nische Zeitung“, označuje tuto zprávu se- nátora francouzského, Doumera, za drzé dráždění Němectva, zapomínajíc jakou pro- vokací ona sama počátkem letoška obořila se na Francii, poznamenávajíc ji za nejne- bezpečnějšího kazimíra a nesmířitelného arcivraha Němců.
Němec Německo Rýn Francie nische Zeitung
9 article
Tak-li závodí Německo a Francie znovu v úsilovném rozhojňování svých vojsk až do krajního napjetí sil, nepřekva- puje nás téměř již ani zpráva maďarského „Pesti Hirlapu“, že i nás čeká osu podobný! Ač jsme u porovnání s Francii a Německem co do blahobytu lidového značně pozadu, tož nicméně chceme se jim poměrně rovnat co do počtu pušek, děl ba časem i lodí; a proto nejeví se nám tak víře nepodobnou zvěst, kterak prý v ra- kousko-uherském ministerstvu války pra- cuje se již opět s klopotnou pílí o nové branné reformě, mající za účel značné zvýšení stavu vojska jak ve společné armádě, tak v obou zemských obranách. Důvodem jsou prý „změny strategických poměrů, jaké prý nastaly jak na severo- východě, tak i na jihovýchodě Evropy. Počet mužstva jednotlivých setnin, dovídá se „Pesti Hirlap“, bude zvýšen na 120 až na 130 mužů; při sborech armádních na jihovýchodních a severovýchodních hra- nicích pomýšlí se na ještě četnější stav set- nin. Dělostřelba má býti potud rozhojněna, aby vždy čtyry divise každého armádního sboru obdržely oddělení těžké dělostřelby s rychlopalnými bateriemi. Počet presenč- ního stavu společného vojska má býti zvý- šen o 30.000, počet zeměbranců při kaž- dém z obou o 10.000 mužů, takže by do r. 1917 počet rekrutů činil 262.000 hlav, z nichž by Rakousko stavělo 159.000 mu- žů, Uhry 103.000 mužů, což by značilov poměru k obyvatelstvu v Rakousku 0.56 procent (protí dosavadním 0.52), v Uhrách 0.49 procenta (proti dosavadním 0.44). Možno, že s těmito záměry vyšších kruhů vojenských cosi společného mělo včerejší slyšení ministra války v Išlu. Nic- méně pochybujeme, že by, jak „Pesti Hir- lap“ hádá, již do nastávající jeseně jablíčko tak uzrálo, aby mohlo být sněmovnám na- bídnuto k desertu.
Hirlap Uher Německo Francie Evropa Rakousko Uhry Išlu procento
10 title
Válka mezi spojenci.
11 article Jednání o mír v Bukurešti.
Jednání o mír v Bukurešti. Z Bukurešti, 29. července. Ve všech po- litických kruzích konstatují s povděkem, že všichní zástupci mají absolutní plnou moc, takže lze doufati, že bez velkých nesnází bu- de vyjednávání brzy skončeno. Polúřadní „Pressa“ soudí, že Rumun- sko bude i dále hráti nejdůležitější úlohu umírňujícího mírotvorce, za kterou nežádá ani hmotnou, ani mravní hegemonii a kterou přejímá jen, aby mělo zadostiučinění vykona- né povinnosti. Srbské vyslanectví prohlašuje, že projevy srbského delegáta dra. Spalajkoviče o mírovém vyjednávání, které mu připisuje „Universul“, jsou nesprávně reprodukovány netlumočí názory srbských splnomocněnců. Z Bukureští, 29. července. Ministr Ton- čev prohlašuje, že bulharští delegáti opatření jsou nejdalekosáhlejšími plnými mocemi a že nepotřebují žádně instrukce vyčkávat ze So- fije, nýbrž mohou samostatně jednat. Z Bělehradu, 29. července. (K. k.) „Sa- mouprava“ v dnešním úvodním článku ne- schvaluje jednání zdejší „Stampy“, která Ru- munsku prudce vytýkala, že tento sousední a spřátelený stát zároveň hraje roli soudce agenta nepřítele. Sluší prý upřímně litovati, že srbský list na základě mylných žpráv a ná- zorů, bez důvodů prudce napadl stát, který svým korektním jednáním své dobré úmyslya disposice dokázal a mocně přispěl k zahájení trvalé rovnováhy a míru na Balkáně. Rovněž bezdůvodnou je výtka téhož listu proti suvere- nu spřáteleného a sousedního státu, protože přec byl žádán v Bělehradě a v Athěnách in- tervenovati ve příčině zastavení nepřátelství.
Rumun Stamp Bukurešť Bělehrad Balkán
12 article
Můžeme býti spokojenými s jednáním Rumun- ska a jeho mocnáře — praví „Samouprava“, a se způsobem, jak posuzují rolí, kterou pře- vzali, aby na Balkáně zjednali mír a pořádek. jednání Rumunska zasluhuje našeho úplného uznání. Z Bukurešti, 29. července. (K. k.) Prvn schůze delegátů balkánských bude zaháje- na zítra o 4. hod. odpoledne. Z Paříže, 29. července. „Temps“ ozna- muje: Na základě zpráv, docházejících z Buku- rešti, převládá ve zdejších diplomatických kru- zích dojem, že Bulhaři působiti budou v jedná- ní o mír značné potíže. Bulharsko, jak se uji- šťuje, žádati bude nejdřív autonomi i Ma- kedonie. Dále hodlají bulharští delegáti vyprovokovati zvláštní vyjedná ván s Rumunskem, čímž přirozeně celý char- akter konfliktu by byl ohrožen.
Rumun Bulhar Balkán Rumunsko Bukurešť Paříž Bulharsko Ma
13 article Bohužell
Bohužell Z Petrohradu, 29. července. „Novoje Vremja“ konstatuje, že bohuželí nelze očeká- vati žádné zvláštní akce Ruska proti Turecku. Ruský tisk předpovídá, že diploma- tický a finanční nátlak na Portu nebude miti žádného úspěchu a považuje situaci z nejpovážlivější od začátku celé- ho balkánského konflíktu. Nelze věřit ujišťování, že situace se zlepší, protože
Port Petrohrad Rusko Turecko Novoj Vremja
14 article
mírová konference v Bukurešti byla zabezpe čena. Že u dvora posuzují situaci klidně a ne- pomýšlejí na žádnou akcí, vychází na jevo z okolnosti, že car odebere se 19. srpna s rodi- nou do Livadie a zůstane tam až po Veliko- noce. Rumuní v Bulharsku Z Bukurešti, 29. července. (K. k.) Bulhar- ští zástupci prostřednictvím zdejších vyslanců velmocenských uznali bezvadné chování se rumunského vojska v Bulharsku.
Bulhar Bukurešť Veliko Bulharsko
16 article
Z Bukurešti, 29. července Venizelos prohlásil dnes rumunskému publicistovi: Před válkou byl by upustil od Kavaly, nyní však po porážce Bulharska musí připadnoutí ono mě- sto Řecků. Ohledně Gevgeli prohlásil, že nen žádného nedorezumění. (Viz poslední zprávy.) Zemská správní komise v Cechách. Schůze předsednictva svazu bývalých německých zemských poslanců konala se včera v Praze a zúčastnil se jí v za- stoupení ústavověrného velkostatku dr. Baern- reither. Předseda dvor. rada Bachmann po- dal zprávu o provedení usnesení minulé ple- nární schůze, zejména o výsledku jednání zá- stupců svazu zemských poslanců s minister ským předsedou hr. Stürgkhem dne 4. čer- vence ve Vídní. Při tom zmínil se o mezitím nastalém rozpuštění sněmu, dosazení zemské správní komise a finančních opatřeních vlády.
Venizelos doktor Baern Bachmann Bukurešť Bulharsko Cecha Praha Vídeň
17 article
Po několikahodinné rozpravě, jíž se zúčastnil skoro všichni přítomní, bylo především usne- seno svolati na úterý 5. srpna o 2. hod. odpol. plenární schůzi svazu, jíž bude předložen ná- vrh sesíleného představenstva, aby dosavadní zemští němečtí poslancí tvořili až do nových voleb permanentní výbor k hájení politických. národních a hospodářských zájmů Němců v Čechách. Posl. Pachrem předložený návrh stanov pro všeobecné shromáždění zemských důvěrníků byl předsednictvem jednomyslně schválen a bude předložen plenární schůzi, po které ihned, ale nejpozději do 14 dnů vyko- nají se volby důvěrníků. Schůze důvěrníků ma být svolána nejpozdějí na začátku měsíce září. O debatě byla vydána tato zpráva: Především dlužno poukázati k tomu, že odstranění českého sněmu a zemského výboru. tedy celého zemského zastoupení a zemské správy a její nahražení císařskou správní ko- misí, znamená německou veřejností po dlou- hou řadu let touženou a německou politikou žádanou událost. Není pochybnosti o tom, že císařským patentem ze dne 26. července, jímž byla zemská správní komise dosazena, byl zasaženo do českého zemského zřízení. Rov- něž bezesporně však nemají Němci žádné pří- činy želeti odstranění stavu, který byl zřídlem všeho poškozování německé národnosti v Če- chách, proti kterému proto také jako nesne- sitelnému nutno bojovati. Německá obstrukce měla dvoji účel: jednak měla zastaviti českou zemskou správu, protože její činnost ve smyslu české většiny v zemi znamenala stálé a nesnesitelné zkracování německého lidu — kteréžto ochromení zemské správy přese vše- chny škody přece jen bylo snesitelnější než vy- konávání české zvůle v zemi; krom toho mělo však býti české veřejností ukázáno, že ovlá- dání německého národa usnášením majority trvale je nemožným, protože odpírá pojmu sa-
Němec Posl Čechy
18 article
V drobném prodejlt ranní člslo o sobě . za sh večerní za l b Ve filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . l0 večerní . Sh lnaeráty platí se hotově napřed. Předplacení a inserty přijíma administrace v Marianské ul., Tam nacházeji se těž redakce, tiskárna a expediee „Národulch Listů“ Rukopisy se novracei
19 article
mosprávy a že jen takový národnostní smír cestou dohody je možný, když nejdůležitějšími předpoklady jeho bude opět změna zemského zřízení ve smyslu Němci hájených zásad a sta- novisek. Těchto obou cilů obstrukce bylo dosaženo správným chová- ním se německého lidu a jeho zá- stupců. Zemská správa byla nucena činnost svoji vždy více a více omezovati a posléze do- znati, že není více s to, aby vyřizovala běžnou agendu. Nyní je nahražena císařem dosazenou. centrální vládě podřízenou a téže zodpověd- nou úřadnickou komisí. Pádem zemské správy jest ale také dokázáno, že jest neudržitelným ovládání německé menšiny v oboru samosprá- vy země. V tom směru tedy znamená o d- stranění zemského výboru zřejmě úspěch německé politiky v Če- chách, dosti silné, aby zabránila české zem- ské správě v znásilňování menšiny, a aniž by nedovedla si vynutiti zákonitou cestou splnění německých požadavků. Je žell velice na pováženou způsob pro- vedení vládních opatření. Nejprve jsou Němei nuceni konstatovati, že předsednictví komise nebylo vloženo do nestranných rukou, které by byly bezpečnou zárukou, že zem. správa bude vykonávati se nyní dle skutečného poměru sil obou národních kmenů. Ke všemu tomu fi- nanční referát, jenž po léta — až na krátkou poslední dobu — byl spravován zástupcem sněmovní menšiny, byl svěřen českému úřad- níkovi a konečně vláda upravila lidový poměr sil ve správní komisi tak, že tři německé hla- sy mohou platiti jen, přidá-li se k jejich mínění také předseda. Všecka ta opatření považujeme za pochybená a podstatě cís. komise nepřimě- žená a prohlašujeme, že nemohou sprostiti vládu zodpovědnosti za všecky skutky a opo- menutí této komise.
Němec český úřad
20 article
Proto opakujeme s důrazem, že hodláme činiti vládu přímo zodpovědnou za každé opa- tření správní komise a odmítáme odvolání se na usnesení její většiny, také proto, že dostala svou plnomoc od vlády, na níž závisí svým vznikem i trváním. Varujeme vládu zvlášťě. aby dovolovala pražskému místodržitelství ur- čitý vliv v komisi na újmu německého lidu naši zástupcí v říšské radě jsou odhodláni uči- nit své jednání odvislým od jednání nebo opo- menutí vládou dosazené komise. Připomínáme vládě, že naše stálé stížnosti do zemské sprá- vy týkaly se pomíjení Němců při přijímání ú- řadnictva a jejich zkracování v zemském roz- počtu. Žádáme proto, by se zachoval poměr 6:4 při všech jmenováních, všemožný rozklad zemského rozpočtu a zemských fondů dle lido- vých potřeb, zřetel na německou veřejnost při všech dodávkách pro zemi a ústavy a proto budeme bedlivě sledovati činnost komise, aby- chom dle toho zařídili své chování se k vládě.
Němec
21 article
Když pak správní komisi byly přikázány cís. rozhodnutím hmotné prostředky, obyvatel- stvo velice tížící, musíme žádati tím spíš, aby při sestavování zemského rozpočtu dbalo se potřeb německých; vyzýváme také vládu, aby vyhověla oprávněným nárokům učitelstva této země. Vláda nastoupila patenty ze dne 26. čer- vence protiústavní cestu, jak prohlásila „ni- komu ani k vůli ani proti vůli, nýbrž jen ve snaze, aby odvrátila z politických poměrů země plynoucí hospodářské škody obou ná- rodů.“ Již z tohoto prohlášení je zřejmo, že při svém rozhodnutí nebyla vedena ani potřebamí ani požadavky obou národností, nýbrž myslila pouze na to, jak by císařské správní komisí opatřila peněžní prostředky a to ve formě piv- ní dávky a 10 proc. zvýšením zemských přirá- žek. Němce s jejich požadavky odkázala vlá- da na pozdější dobu, ohlásivši v té věci vyjed- návání se zástupci obou národností. Jsme po- vinni a oprávněni prohlásiti, že my Němci jsme
Němec
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Bitva u Chlumce 29. a 30. srpna r. 1813. 17. srpna r. 1813 zahájeno bylo nepřátel- ství se strany spojenců proti Napoléonovi tím nebezpečenství válečné přiblížilo se bez- prostředně k ochrannému horskému věnci če- skému. V Poohří rozestavena byla česká armáda pod rozkazy vrchního velitele pol- ního maršála Karla knížete Schwarzenberka. 110.500 Rakušanů, 77.000 Rusův a 38.000 Pru- sů, majíc hlavním úkolem chrániti Prahu pře Napoléonem, který s hlavní silou stál v Horn Lužici, s Drážďany a Žitavou pak ovládal i silnice ze Sas do severních Čech v zdoucí. V pravdě Napoléon, jemuž teprve 15. srpna oznámil maršál Ney, že část Rusův a Prusů — Ney ji odhadoval na 40.000 mužů — spojila se v Čechách s Rakušany, zamýšlel veliký vpád do Čech a sám 19. srpna zajel ze ži- tavy do Jablonného, aby kraj dohlédl. Ale rakouský velitel v Turnově hrabě Neipperk zpravil v čas Schwarzenberka o postupu Francouzův a tu k naléhání cara Alexandra donucen Schwarzenberk k útoku na Drážďa- ny, který po krvavém bojí 25. a 26. srpna skončil těžkou porážkou spolčenců, tím těžší, ježto mezí bitvou došla zpráva, že silný francouzský sbor od Perna zamýšlí vpadnouti do Čech. Kdyby se to podařilo, byla poražená armáda spojenců v krušnohorských průsmy- cích obklíčena. Napoléon skutečně zamýšlel celé české armádě způsobiti druhý Ulm proto nařídil veliteli francouzských branných sil u Perna, generálu Vandammovi, aby proti levému břehu labskému, přes Langenhenners- dorf a Berggiesshöbel, po hlavní sílnici dráž- ďansko-pražské, prenikl k Ústí nad Labem předešel ustupující spojence.
Karel kníže Schwarzenberk Rakušan Rusův Napoléon Sas Ney Prus Neipperk Francouzův Vandamm Chlumec Praha Horn Lužice Drážďany Žitava Čechy Jablonné Turnov Ústí nad Labe Prsy
23 article
Dominique René Vandamme, hr. z Hüne- burka, stal se sice generálem již r. 1793, jsa sotva třiadvacetiletý, a r. 1808 povýšen Na- poléonem za hraběte, marně však dotud tou- žil po berle maršálské, snad pro hrubou po- vahu, kterou mimo jiné spolu s maršálem Da- voustem osvědčil v květnu r. 1813 v Ham- burce. Teď však Napoléon obrátil k němu zření a ustanovoval jej k velikým úkolům, tak že v Čechách již kolovaly zprávy, že obávaný generál jmenován bude maršálem a vévodou Pražským, ba soudilo se i, že má se státi krá- lem českým. Když chef generálního štábu Schwarzen- berkova Radecký po porážce u Drážďan pe- čoval o ústup české armády k Teplici, vzká- zal veliteli ruského sboru, proti Vandammov operujícího, hraběti Ostermannu-Tolstému aby stůj co stůj udržel spojení s Čechami Z rána však, 28. srpna, nařizoval vrchní ve- litel ruský Barclay de Tolly Ostermannovi- Tolstému, aby neustupoval po teplické silnici nýbrž západněji, přes Dippoldiswalde! Bylo štěstí, že se Ostermann radil se svými gene- rály, princem Eugenem Würtemberskýma Jermolovem, kteří ukazovali na nebezpečen- ství pro veškeru armádu, by teplická silnice byla Francouzům uvolněna. Jsa značně slabší, odhodlal se tudíž Ostermann ke zdánlivému útoku na Vandammova stanoviště, zatím však podařilo se Rusům skrze Petrovice dostih- nouti Nakléřova na půdě české. Bojující oddíl ustupoval za nimi, ne bez značných ztrát, ale stíhající Francouzi zdrženi byli panským my- slivcem Leským v Langenhennersdorfě, rodi- lým Čechem, který oznamoval, že jim Rusové jsou v týle.
Dominique René Vandamme Napoléon Radecká Ostermann Tolstý Barclay Toll Ostermann Eugen Jermolov Francouz Vandammův Rus Čecho Hüne Ham Čechy Drážďany Dippoldiswalde Nakléřov Schwardit
24 article
Tento čin měl dalekosáhlé následky, nebo Barclay de Tolly ustupovav o své újmě zá- padněji, než Schwarzenberk určil, způsobil zmatek i zdržení v řadách spojenců ve l chvíli. an Napoléon spěchá do Perna, aby sám řídi vpád do Čech. Pouze depeše došlé o poráže Macdonaldově ve Slezsku a okamžitá jeho indisposice, již v prvém dojmu přičítal otrá- vení, přiměly jej v rozhodném okamžiku k ná- vratu do Drážďan. Vandammovi zůstaven úkol vpadnouti do Čech, směrem k Teplíci kamž se uchýlili císař František a král pru- ský. Cář Alexandr přenocoval na 29. srpen se Schwarzenberkem ještě v Altenberce n půdě saské. Ana tudíž hlavní armáda mešká ještě n půdě saské, pronikli Rusové od Perna, vedení Ostermannem a Jermolovem k Nakléřovu. Ale zadní jejich oddíl, maje v čele prince Eugena Würtemberského, ustupoval za usta- vičného boje a se sílami vyčerpanými, ježt již čtvrtý den stál ve zbrani.
Barclay Toll Schwarzenberk Napoléon Macdonaldův Teplík František Alexandr Rus Ostermann Jermolov Eugen würtemberský Čechy Slezsko Drážďany Nakléřov
25 article
Hrdinský odboj zadního oddílu Rusůva hustá ranní mlha vzbudily ve Vandammoví domnění, že utkal se s nepřítelem mnohem silnějším. Maje rozkaz svého císaře, zmocniti se Teplice dříve, než projdou spojenci obtíž- nými horskými průsmyky, dostihl pochodem neobyčejně smělým skrze Telnici Chlumce a hotovil se ihned k boji. Proti němu stál Oster- mann s ruskými gardami, který z počátku po- mýšlel na ústup za Ohři. Císař František ná- sledkem toho uchýlil se do Loun, ale král pruský dobře věda, že výsledek dne rozhodne o budoucnosti Hohenzollerů, spěchal z Teplice do Přestanova, horlivě shledával posily a při- měl ruského generála, jemuž vyložil nebez- pečenství hrozící vší armádě, ba i osobě cáře Alexandra, že odhodlal se postaviti Vandam- movi se svými gardami. Na štěstí podařilo se upozorniti velitele dragonův arciknížete Jana. plukovníka Sücka, jeden pluk ruských drago- nův a jeden ruských hulánů, že v čas ješte Ostermanna zesililí.
František ný Alexandr Jan Ostermann Maja Teplice Telnice Ohře Louny Přestanov Ostra Sücko
26 article
Po krátké rozmluvě s Ostermannem od- jel král pruský o desáté hodině k Teplicí kdež stanul na výšině blíže zámeckého chrá- mu, a tu již princ Rons, brigádník francouz- ský, zahájil bitvu útokem podél úpatí hor na Stradov. Za ním přitáhl generál Mouton-Du vornet a přes nejtužší odpor vzal Stradov. Z živé střelby z děl připravoval Vandamme obecný útok na Eggenský mlýn, kdež opíralo se levé křídlo Rusův o hory, ale Jermolov rychle zesílil posici nejvybranějším mužstvem Semenovci a Preobraženci. Boj zatím rozlíti se po celé čáře, od hor až k silnici. Vandam- me chtěje Rusy od hor odtrhnouti, řídil zuřivé útoky na mlýn, na Přestanov a nedalekou „juchtovou“ kapli, a Přestanova napadl rovně střed ruský a na svém levém křídle, u Cha- bařovic, pokoušel se jizdou obejíti pravý bol ruský. Rozlítil se boj zuřívý, v němž jakoby každý účastník tušil, že spolupřispívá ke svě- tovému rozhodnutí. Jermolov sháněl ku po- sile, kde kdo byl, na francouzské straně že- leli již hrdinské smrti prince Ronsa.
Rons Mouton Rusův Jermolov Rus Ronsa Přestanov
27 article
Po polednách probral se z hor se svou divisí rakouský generál hrabě Colloredo. Cář Alexandr, který přicházeje od Altenberka. pozoroval u Krupky s výšiny boj. upozornil jej rychle na situaci, ale Colloredo neměl pří- slušných rozkazů. Cář tedy spěchal do Duch- cova, kdež meškal i Metterních, ten pak na jeho žádost o své újmě vyzval Colloreda, aby přispěl Rusům. Tím ztracen vzácný čas. Ra- kušané sice dali se na pochod od Duchcova k Teplici, ale došli sotva na půl cesty. Fran- couzi zatím zmocnili se kaple u Přestanova. V rozhodné chvíli přispěchal však na pomoe princi Eugenovi pluk lsmajlovský a bodákem vypudil Francouze z dobyté posice. Nemaje již žádných záloh, vypravil Ostermann posla k pruskému generálu Kleistovi, který táhna na Fürstenwalde, byl bojišti nejblíže, aby po- spíšil si přispět Rusům. V tom byl těžce ra- něn kulí dělovou, načež prine Eugen ujal se velení
Colloredo Altenberka Collored Rus Fran Eugen Francouz Ostermann Kleist Krupka Duchcov Fürstenwalde u Přestanov
28 article
Dlužno podtrhnouti, že Oster- mann-Tolstoj okolo 4. hodiny upo- zornil pruského generála na jeho povinnost, když ještě Kleist ne- měl ani tušení o zuřící bitvč. Vandamme maje zprávu, že byl ruský ve- litel těžce raněn, obnovil útoky na Přestanov a kapli, ale generál Dibič se svou jízdou útok zadržel. O 6. hodině objevil se na bojišti Barclay a maličko později i kníže Schwarzenberk. Z bojiště kvapil ke Schwarzenberkovi jakýsi ruský generál a ohlašoval, že jest bitva tako- řka již ztracena, gardy že však se ještě drží Ale v téže chvíli již Vandamme přerušil boj a uchýlil se do Chlumce. S blížícím se večerem poskytovala ko- tlina děsný pohled. Přestanov, Stradov, část Chabařovic a Chlumce byly v plamenech: tu a tam ozývaly se ještě opožděné výstřely na předních strážích. (Dokončení.) VI. G. Korolenko- V pondělí 28. července slavil své šedesáté narozeniny jeden z předních nynějších předsta- vitelů ruské literatury. Vladimír Galaktionovič Korolenko. V historii ruské literatury Koro- lenkovi bude věnována zvláštní kapitola. Koro- lenko nepatří k těm prorocky pochmurným zjevům, kteří přísným tonem mravokárce ukazují na tem- né strany ruského života, nepatří k lidem, v zá- kladě pessimisticky naladěným, jako byli Gogol. Tolstoj. Garšin, Čechov, nepatří k publicistům odívajícím své ideje do beletristického roucha, ale nehlásí se ani k esthětům, tomuto zřídkavému květu ruské poesie, Korolenko je vypravovatelem jasných stránek života lidského, neúnavným opři- mistou, kterého nezmořil ani dlouholetý nucený pobyt v nehostinné Sibiři, ani nudný život v pro- vincii, který přes všechny těžké životní zkuše- nosti nikdy neztratil víry v dobré stránky Hidsk
Tolstoj Kleist Dibič Barclay Schwarzenberk G Korolenko Galaktionovič Korolenko Gogol Garšin Čechov Korolenko Přestanov Chlumec Stradov Chabařovice Sibiř Ostramann