1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, ve středu 30. července 19 3.
Praha
4
article
luranní a večerní llsty
předplácí se
v Praze v administrací
na měslo.. . B K —h
na čtvrt leta
a dvojí donáškou
a měsle, . .
na čtvrt lsta . . . . 7 K esh
ve Hliálkách“ „ K 3o
na měsíc .
Pošton-
a mésle.
na dvrtiot : . . . S k on
s dvoji zásilkou
něsle
arietá: : kBi
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8.
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
Combi
5
article
Nové závody ve zbrojení.
Nové závody ve zbrojení.
Konečně snad bude přítrž
hroznému bratroboji křesťanských států
balkánských! Dnes aspoň sjeli se zmoc-
něnci všech jich do Bukurešti za svorným
úmyslem uzavříti pospolitý mír. A také
velmoci evropské prý konečně dnes nebo
zítra svorným důrazem diplomacie své do-
kročí v Cařihradě na vládu sultánovu, aby
respektovala ustanovení mírové smlouv
londýnské a vyklidila Odrin i Thracii
do níž úkladně byla vtrhla se svými pu-
stošícími Kurdy
Upřímné „zdař Bůh!“ milionů lidstva
evropského provází tyto blahozvěsti, sli-
bující brzké vyzáření duhy míru nad Bal-
kánem, neboť za těch deset měsíců trage-
die, tak neslýchaně vzrušující, z níž co
chvíli hrozilo nebezpečí požáru války svě-
tové, vystáli jsme věru dosti úzkostných
dob, trudů a škod nesmírných. Ať pomníme
jen útrap přečetných chudých rodin našich
záložníků, jakož i průmyslových dělníků
celých ochromených odvětví výroby.
Všeobecná a hluboce pocítěná jest
proto touha, aby strom míru, zasazovaný
dnes při ústí Dunaje, znamenal nejen pro
Balkán, ale pro veškeru Evropu
zoři periody trvalého míru a šťastného
uklidnění pro dráhná leta.
bůh
Bukurešť
Cařihrad
Dunaj
Balkán
Evropa
Bala
6
article
Leč, možnoliž se takéto naději oddati
vůči neulevujícím děsivým těm
závodům ve zbrojení, v nichž zvlá-
ště od úsvitu letošního roku velmoci
evropské se předhánějí navzájem, jakoby
jím stropy nad hlavami chytaly?
A bylo to opět Německo, které dalo
rozmachem své miliardové válečné kontri-
buce poplašný signál k novému, všeobec-
nému a přímo zimničnému zbrojení všem
svým sousedům a soupeřům vůkol. Přiro-
zeně nejvíce ovšem Francii,která při
svých necelých 40 milionech obyvatelů
nemohla klidně snésti, když Německem
rozlehlo se bouřně heslo: „Nás Němců jes
přes 67 milionů a proto musíme též s voj
armádu přiměřeně zvýšit!
Dosavadní armáda německá však
čítá pozemního vojska již nyní 1,008.715
mužů, kromě 467.300 mužů vojska námoř-
ního. Naproti tomu armáda fr ancouz-
ská nečítá do dnes než 765.765 mužů voj-
ska pozemního a 412.200 mužů vojska ná-
mořního. Jaká hrozivá nerovnost branných
sil byla by tudíž pro Francii nadešla, kdyby
neprodleně nebyla znovu zavedla tří-
letouslužbu vojenskou, přese všechen
odpor svých socialistických radikálů.
Vděk energii a skvělé výmluvnosti mi-
nisterského předsedy republiky francouz-
ské podařilo se v čas překonati jak výšlehy
vzpoury v jednotlivých posádkách, tak
oposici socialistickou ve sněmovněa
dnes lze říci, že i v senátě francouzském
vláda Barthouova má s předlohou o tříleté
službě vojska francouzského vyhráno. Ne-
boť všechny odročovací pokusy oposice po
vývodech Barthouových byly zamítnuty
značnou většinou 181 proti 83 hlasům,
takže již dnes bude zpráva Doumerova
podána senátu. Tato zpráva pak jest politi-
ckým činem, jemuž tleská pochvalu všech-
na vlastenecká Francie, stejně jako ne-
dávné znamenité řečí Barthouově.
Němec
Barthouový
Německo
Francie
7
article
Vylíčiv číselně do jaké závratné čet-
nosti hodlá Německo zvelíčovati svou ar-
mádu v době nejbližší, praví senátor
Doumer ve zprávě své doslovně:
„Nynější stav Evropy vymáhá toho
více než kdy jindy, aby Francie byla mo-
hutna. Války na východě porouchaly rov-
nováhu evropských sil, aniž lze dosud
říci, komu ku prospěchu? Ni-
žádným způsobem neubylo pří-
čin ke sporům mezi mocnostmi. Přáli by-
chom si jen, aby nebylo jich dnes ještě
hojněji nežli včera... Zbrojení o
Rýna po Dunaj, stále vzrůstající a nás
k odvetě vyzývající, nedokazuje prá-
vě, že by přibývalo jistoty pro klid a
mír. Na štěstí nebylo ničím otřeseno ve
skupení, k němuž náleží Francie, jež může
spoléhati na své přátele a spojence. Anglie,
Rusko a Francie za nynější krise ani na
okamžik se neznesnadnily a
pro budoucnost budou k sobě
státi. V případě hrozícího nebezpečí
mohou Francie a Rusko vždy na sebe spo-
léhati. A takové nebezpečí jest vždy mož-
né, neboť proti Francii a Rusku stojí tří
spolčené státy středoevropské. Dva z nich
jsou našimi sousedy. Však toliko jeden
z nich sleduje politiku opravdově znepo-
kojující, kteráž za jistých dob nedávné mi-
nulosti mířila proti nám. Jest to Něme-
cko. Kdysi náš nelitostný nepří-
tel, dnes mocí ze všech nejsilnější.
Dunaj
Německo
Evropa
Francie
východ
Rýn
Anglie
Rusko
8
article
Máme proto všechnu příčinu, abychom síly
své měřili s jeho silami, abychom svoji ar-
mádu přivedli ke stejné mohutnosti jakou
bude míti Německo. Octneme-li se s ním
ve sporu, chceme aby se to dělo rovnými
zbraněmi. Ostatně bývá méně příčiny
podnikati válku, jsou-li si zbraně rovny.
Vládní pruský orgán na Rýně, „Köl-
nische Zeitung“, označuje tuto zprávu se-
nátora francouzského, Doumera, za drzé
dráždění Němectva, zapomínajíc jakou pro-
vokací ona sama počátkem letoška obořila
se na Francii, poznamenávajíc ji za nejne-
bezpečnějšího kazimíra a nesmířitelného
arcivraha Němců.
Němec
Německo
Rýn
Francie
nische Zeitung
9
article
Tak-li závodí Německo a Francie
znovu v úsilovném rozhojňování svých
vojsk až do krajního napjetí sil, nepřekva-
puje nás téměř již ani zpráva maďarského
„Pesti Hirlapu“, že i nás čeká osu
podobný! Ač jsme u porovnání s Francii
a Německem co do blahobytu lidového
značně pozadu, tož nicméně chceme se
jim poměrně rovnat co do počtu pušek, děl
ba časem i lodí; a proto nejeví se nám tak
víře nepodobnou zvěst, kterak prý v ra-
kousko-uherském ministerstvu války pra-
cuje se již opět s klopotnou pílí o nové
branné reformě, mající za účel značné
zvýšení stavu vojska jak ve společné
armádě, tak v obou zemských obranách.
Důvodem jsou prý „změny strategických
poměrů, jaké prý nastaly jak na severo-
východě, tak i na jihovýchodě Evropy.
Počet mužstva jednotlivých setnin,
dovídá se „Pesti Hirlap“, bude zvýšen na
120 až na 130 mužů; při sborech armádních
na jihovýchodních a severovýchodních hra-
nicích pomýšlí se na ještě četnější stav set-
nin. Dělostřelba má býti potud rozhojněna,
aby vždy čtyry divise každého armádního
sboru obdržely oddělení těžké dělostřelby
s rychlopalnými bateriemi. Počet presenč-
ního stavu společného vojska má býti zvý-
šen o 30.000, počet zeměbranců při kaž-
dém z obou o 10.000 mužů, takže by do
r. 1917 počet rekrutů činil 262.000 hlav,
z nichž by Rakousko stavělo 159.000 mu-
žů, Uhry 103.000 mužů, což by značilov
poměru k obyvatelstvu v Rakousku 0.56
procent (protí dosavadním 0.52), v Uhrách
0.49 procenta (proti dosavadním 0.44).
Možno, že s těmito záměry vyšších
kruhů vojenských cosi společného mělo
včerejší slyšení ministra války v Išlu. Nic-
méně pochybujeme, že by, jak „Pesti Hir-
lap“ hádá, již do nastávající jeseně jablíčko
tak uzrálo, aby mohlo být sněmovnám na-
bídnuto k desertu.
Hirlap
Uher
Německo
Francie
Evropa
Rakousko
Uhry
Išlu
procento
10
title
Válka mezi spojenci.
11
article
Jednání o mír v Bukurešti.
Jednání o mír v Bukurešti.
Z Bukurešti, 29. července. Ve všech po-
litických kruzích konstatují s povděkem, že
všichní zástupci mají absolutní plnou moc,
takže lze doufati, že bez velkých nesnází bu-
de vyjednávání brzy skončeno.
Polúřadní „Pressa“ soudí, že Rumun-
sko bude i dále hráti nejdůležitější úlohu
umírňujícího mírotvorce, za kterou nežádá
ani hmotnou, ani mravní hegemonii a kterou
přejímá jen, aby mělo zadostiučinění vykona-
né povinnosti.
Srbské vyslanectví prohlašuje, že projevy
srbského delegáta dra. Spalajkoviče
o mírovém vyjednávání, které mu připisuje
„Universul“, jsou nesprávně reprodukovány
netlumočí názory srbských splnomocněnců.
Z Bukureští, 29. července. Ministr Ton-
čev prohlašuje, že bulharští delegáti opatření
jsou nejdalekosáhlejšími plnými mocemi a že
nepotřebují žádně instrukce vyčkávat ze So-
fije, nýbrž mohou samostatně jednat.
Z Bělehradu, 29. července. (K. k.) „Sa-
mouprava“ v dnešním úvodním článku ne-
schvaluje jednání zdejší „Stampy“, která Ru-
munsku prudce vytýkala, že tento sousední
a spřátelený stát zároveň hraje roli soudce
agenta nepřítele. Sluší prý upřímně litovati,
že srbský list na základě mylných žpráv a ná-
zorů, bez důvodů prudce napadl stát, který
svým korektním jednáním své dobré úmyslya
disposice dokázal a mocně přispěl k zahájení
trvalé rovnováhy a míru na Balkáně. Rovněž
bezdůvodnou je výtka téhož listu proti suvere-
nu spřáteleného a sousedního státu, protože
přec byl žádán v Bělehradě a v Athěnách in-
tervenovati ve příčině zastavení nepřátelství.
Rumun
Stamp
Bukurešť
Bělehrad
Balkán
12
article
Můžeme býti spokojenými s jednáním Rumun-
ska a jeho mocnáře — praví „Samouprava“,
a se způsobem, jak posuzují rolí, kterou pře-
vzali, aby na Balkáně zjednali mír a pořádek.
jednání Rumunska zasluhuje našeho úplného
uznání.
Z Bukurešti, 29. července. (K. k.) Prvn
schůze delegátů balkánských bude zaháje-
na zítra o 4. hod. odpoledne.
Z Paříže, 29. července. „Temps“ ozna-
muje: Na základě zpráv, docházejících z Buku-
rešti, převládá ve zdejších diplomatických kru-
zích dojem, že Bulhaři působiti budou v jedná-
ní o mír značné potíže. Bulharsko, jak se uji-
šťuje, žádati bude nejdřív autonomi i Ma-
kedonie. Dále hodlají bulharští delegáti
vyprovokovati zvláštní vyjedná ván
s Rumunskem, čímž přirozeně celý char-
akter konfliktu by byl ohrožen.
Rumun
Bulhar
Balkán
Rumunsko
Bukurešť
Paříž
Bulharsko
Ma
13
article
Bohužell
Bohužell
Z Petrohradu, 29. července. „Novoje
Vremja“ konstatuje, že bohuželí nelze očeká-
vati žádné zvláštní akce Ruska
proti Turecku.
Ruský tisk předpovídá, že diploma-
tický a finanční nátlak na Portu nebude miti
žádného úspěchu a považuje situaci z
nejpovážlivější od začátku celé-
ho balkánského konflíktu. Nelze
věřit ujišťování, že situace se zlepší, protože
Port
Petrohrad
Rusko
Turecko
Novoj Vremja
14
article
mírová konference v Bukurešti byla zabezpe
čena.
Že u dvora posuzují situaci klidně a ne-
pomýšlejí na žádnou akcí, vychází na jevo
z okolnosti, že car odebere se 19. srpna s rodi-
nou do Livadie a zůstane tam až po Veliko-
noce.
Rumuní v Bulharsku
Z Bukurešti, 29. července. (K. k.) Bulhar-
ští zástupci prostřednictvím zdejších vyslanců
velmocenských uznali bezvadné chování se
rumunského vojska v Bulharsku.
Bulhar
Bukurešť
Veliko
Bulharsko
16
article
Z Bukurešti, 29. července Venizelos
prohlásil dnes rumunskému publicistovi: Před
válkou byl by upustil od Kavaly, nyní však po
porážce Bulharska musí připadnoutí ono mě-
sto Řecků. Ohledně Gevgeli prohlásil, že nen
žádného nedorezumění.
(Viz poslední zprávy.)
Zemská správní komise
v Cechách.
Schůze předsednictva svazu bývalých
německých zemských poslanců
konala se včera v Praze a zúčastnil se jí v za-
stoupení ústavověrného velkostatku dr. Baern-
reither. Předseda dvor. rada Bachmann po-
dal zprávu o provedení usnesení minulé ple-
nární schůze, zejména o výsledku jednání zá-
stupců svazu zemských poslanců s minister
ským předsedou hr. Stürgkhem dne 4. čer-
vence ve Vídní. Při tom zmínil se o mezitím
nastalém rozpuštění sněmu, dosazení zemské
správní komise a finančních opatřeních vlády.
Venizelos
doktor
Baern
Bachmann
Bukurešť
Bulharsko
Cecha
Praha
Vídeň
17
article
Po několikahodinné rozpravě, jíž se zúčastnil
skoro všichni přítomní, bylo především usne-
seno svolati na úterý 5. srpna o 2. hod. odpol.
plenární schůzi svazu, jíž bude předložen ná-
vrh sesíleného představenstva, aby dosavadní
zemští němečtí poslancí tvořili až do nových
voleb permanentní výbor k hájení politických.
národních a hospodářských zájmů Němců v
Čechách. Posl. Pachrem předložený návrh
stanov pro všeobecné shromáždění zemských
důvěrníků byl předsednictvem jednomyslně
schválen a bude předložen plenární schůzi, po
které ihned, ale nejpozději do 14 dnů vyko-
nají se volby důvěrníků. Schůze důvěrníků ma
být svolána nejpozdějí na začátku měsíce září.
O debatě byla vydána tato zpráva:
Především dlužno poukázati k tomu, že
odstranění českého sněmu a zemského výboru.
tedy celého zemského zastoupení a zemské
správy a její nahražení císařskou správní ko-
misí, znamená německou veřejností po dlou-
hou řadu let touženou a německou politikou
žádanou událost. Není pochybnosti o tom, že
císařským patentem ze dne 26. července, jímž
byla zemská správní komise dosazena, byl
zasaženo do českého zemského zřízení. Rov-
něž bezesporně však nemají Němci žádné pří-
činy želeti odstranění stavu, který byl zřídlem
všeho poškozování německé národnosti v Če-
chách, proti kterému proto také jako nesne-
sitelnému nutno bojovati.
Německá obstrukce měla dvoji
účel: jednak měla zastaviti českou
zemskou správu, protože její činnost ve
smyslu české většiny v zemi znamenala stálé
a nesnesitelné zkracování německého lidu —
kteréžto ochromení zemské správy přese vše-
chny škody přece jen bylo snesitelnější než vy-
konávání české zvůle v zemi; krom toho mělo
však býti české veřejností ukázáno, že ovlá-
dání německého národa usnášením majority
trvale je nemožným, protože odpírá pojmu sa-
Němec
Posl
Čechy
18
article
V drobném prodejlt
ranní člslo o sobě . za sh
večerní
za l b
Ve filiálkách na venkově
ranní čislo
. . . . . l0
večerní
. Sh
lnaeráty
platí se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijíma
administrace v Marianské ul.,
Tam nacházeji se těž
redakce, tiskárna a expediee
„Národulch Listů“
Rukopisy se novracei
19
article
mosprávy a že jen takový národnostní smír
cestou dohody je možný, když nejdůležitějšími
předpoklady jeho bude opět změna zemského
zřízení ve smyslu Němci hájených zásad a sta-
novisek. Těchto obou cilů obstrukce
bylo dosaženo správným chová-
ním se německého lidu a jeho zá-
stupců. Zemská správa byla nucena činnost
svoji vždy více a více omezovati a posléze do-
znati, že není více s to, aby vyřizovala běžnou
agendu. Nyní je nahražena císařem dosazenou.
centrální vládě podřízenou a téže zodpověd-
nou úřadnickou komisí. Pádem zemské správy
jest ale také dokázáno, že jest neudržitelným
ovládání německé menšiny v oboru samosprá-
vy země. V tom směru tedy znamená o d-
stranění zemského výboru zřejmě
úspěch německé politiky v Če-
chách, dosti silné, aby zabránila české zem-
ské správě v znásilňování menšiny, a aniž by
nedovedla si vynutiti zákonitou cestou splnění
německých požadavků.
Je žell velice na pováženou způsob pro-
vedení vládních opatření. Nejprve jsou Němei
nuceni konstatovati, že předsednictví komise
nebylo vloženo do nestranných rukou, které by
byly bezpečnou zárukou, že zem. správa bude
vykonávati se nyní dle skutečného poměru
sil obou národních kmenů. Ke všemu tomu fi-
nanční referát, jenž po léta — až na krátkou
poslední dobu — byl spravován zástupcem
sněmovní menšiny, byl svěřen českému úřad-
níkovi a konečně vláda upravila lidový poměr
sil ve správní komisi tak, že tři německé hla-
sy mohou platiti jen, přidá-li se k jejich mínění
také předseda. Všecka ta opatření považujeme
za pochybená a podstatě cís. komise nepřimě-
žená a prohlašujeme, že nemohou sprostiti
vládu zodpovědnosti za všecky skutky a opo-
menutí této komise.
Němec
český úřad
20
article
Proto opakujeme s důrazem, že hodláme
činiti vládu přímo zodpovědnou za každé opa-
tření správní komise a odmítáme odvolání se
na usnesení její většiny, také proto, že dostala
svou plnomoc od vlády, na níž závisí svým
vznikem i trváním. Varujeme vládu zvlášťě.
aby dovolovala pražskému místodržitelství ur-
čitý vliv v komisi na újmu německého lidu
naši zástupcí v říšské radě jsou odhodláni uči-
nit své jednání odvislým od jednání nebo opo-
menutí vládou dosazené komise. Připomínáme
vládě, že naše stálé stížnosti do zemské sprá-
vy týkaly se pomíjení Němců při přijímání ú-
řadnictva a jejich zkracování v zemském roz-
počtu. Žádáme proto, by se zachoval poměr
6:4 při všech jmenováních, všemožný rozklad
zemského rozpočtu a zemských fondů dle lido-
vých potřeb, zřetel na německou veřejnost při
všech dodávkách pro zemi a ústavy a proto
budeme bedlivě sledovati činnost komise, aby-
chom dle toho zařídili své chování se k vládě.
Němec
21
article
Když pak správní komisi byly přikázány
cís. rozhodnutím hmotné prostředky, obyvatel-
stvo velice tížící, musíme žádati tím spíš, aby
při sestavování zemského rozpočtu dbalo se
potřeb německých; vyzýváme také vládu, aby
vyhověla oprávněným nárokům učitelstva této
země.
Vláda nastoupila patenty ze dne 26. čer-
vence protiústavní cestu, jak prohlásila „ni-
komu ani k vůli ani proti vůli, nýbrž jen ve
snaze, aby odvrátila z politických poměrů
země plynoucí hospodářské škody obou ná-
rodů.“ Již z tohoto prohlášení je zřejmo, že při
svém rozhodnutí nebyla vedena ani potřebamí
ani požadavky obou národností, nýbrž myslila
pouze na to, jak by císařské správní komisí
opatřila peněžní prostředky a to ve formě piv-
ní dávky a 10 proc. zvýšením zemských přirá-
žek. Němce s jejich požadavky odkázala vlá-
da na pozdější dobu, ohlásivši v té věci vyjed-
návání se zástupci obou národností. Jsme po-
vinni a oprávněni prohlásiti, že my Němci jsme
Němec
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Bitva u Chlumce 29. a 30. srpna
r. 1813.
17. srpna r. 1813 zahájeno bylo nepřátel-
ství se strany spojenců proti Napoléonovi
tím nebezpečenství válečné přiblížilo se bez-
prostředně k ochrannému horskému věnci če-
skému. V Poohří rozestavena byla česká
armáda pod rozkazy vrchního velitele pol-
ního maršála Karla knížete Schwarzenberka.
110.500 Rakušanů, 77.000 Rusův a 38.000 Pru-
sů, majíc hlavním úkolem chrániti Prahu pře
Napoléonem, který s hlavní silou stál v Horn
Lužici, s Drážďany a Žitavou pak ovládal
i silnice ze Sas do severních Čech v zdoucí.
V pravdě Napoléon, jemuž teprve 15. srpna
oznámil maršál Ney, že část Rusův a Prusů —
Ney ji odhadoval na 40.000 mužů — spojila
se v Čechách s Rakušany, zamýšlel veliký
vpád do Čech a sám 19. srpna zajel ze ži-
tavy do Jablonného, aby kraj dohlédl. Ale
rakouský velitel v Turnově hrabě Neipperk
zpravil v čas Schwarzenberka o postupu
Francouzův a tu k naléhání cara Alexandra
donucen Schwarzenberk k útoku na Drážďa-
ny, který po krvavém bojí 25. a 26. srpna
skončil těžkou porážkou spolčenců, tím těžší,
ježto mezí bitvou došla zpráva, že silný
francouzský sbor od Perna zamýšlí vpadnouti
do Čech. Kdyby se to podařilo, byla poražená
armáda spojenců v krušnohorských průsmy-
cích obklíčena. Napoléon skutečně zamýšlel
celé české armádě způsobiti druhý Ulm
proto nařídil veliteli francouzských branných
sil u Perna, generálu Vandammovi, aby proti
levému břehu labskému, přes Langenhenners-
dorf a Berggiesshöbel, po hlavní sílnici dráž-
ďansko-pražské, prenikl k Ústí nad Labem
předešel ustupující spojence.
Karel
kníže
Schwarzenberk
Rakušan
Rusův
Napoléon
Sas
Ney
Prus
Neipperk
Francouzův
Vandamm
Chlumec
Praha
Horn Lužice
Drážďany
Žitava
Čechy
Jablonné
Turnov
Ústí nad Labe
Prsy
23
article
Dominique René Vandamme, hr. z Hüne-
burka, stal se sice generálem již r. 1793, jsa
sotva třiadvacetiletý, a r. 1808 povýšen Na-
poléonem za hraběte, marně však dotud tou-
žil po berle maršálské, snad pro hrubou po-
vahu, kterou mimo jiné spolu s maršálem Da-
voustem osvědčil v květnu r. 1813 v Ham-
burce. Teď však Napoléon obrátil k němu
zření a ustanovoval jej k velikým úkolům, tak
že v Čechách již kolovaly zprávy, že obávaný
generál jmenován bude maršálem a vévodou
Pražským, ba soudilo se i, že má se státi krá-
lem českým.
Když chef generálního štábu Schwarzen-
berkova Radecký po porážce u Drážďan pe-
čoval o ústup české armády k Teplici, vzká-
zal veliteli ruského sboru, proti Vandammov
operujícího, hraběti Ostermannu-Tolstému
aby stůj co stůj udržel spojení s Čechami
Z rána však, 28. srpna, nařizoval vrchní ve-
litel ruský Barclay de Tolly Ostermannovi-
Tolstému, aby neustupoval po teplické silnici
nýbrž západněji, přes Dippoldiswalde! Bylo
štěstí, že se Ostermann radil se svými gene-
rály, princem Eugenem Würtemberskýma
Jermolovem, kteří ukazovali na nebezpečen-
ství pro veškeru armádu, by teplická silnice
byla Francouzům uvolněna. Jsa značně slabší,
odhodlal se tudíž Ostermann ke zdánlivému
útoku na Vandammova stanoviště, zatím však
podařilo se Rusům skrze Petrovice dostih-
nouti Nakléřova na půdě české. Bojující oddíl
ustupoval za nimi, ne bez značných ztrát, ale
stíhající Francouzi zdrženi byli panským my-
slivcem Leským v Langenhennersdorfě, rodi-
lým Čechem, který oznamoval, že jim Rusové
jsou v týle.
Dominique
René
Vandamme
Napoléon
Radecká
Ostermann
Tolstý
Barclay
Toll Ostermann
Eugen
Jermolov
Francouz
Vandammův
Rus
Čecho
Hüne
Ham
Čechy
Drážďany
Dippoldiswalde
Nakléřov
Schwardit
24
article
Tento čin měl dalekosáhlé následky, nebo
Barclay de Tolly ustupovav o své újmě zá-
padněji, než Schwarzenberk určil, způsobil
zmatek i zdržení v řadách spojenců ve l chvíli.
an Napoléon spěchá do Perna, aby sám řídi
vpád do Čech. Pouze depeše došlé o poráže
Macdonaldově ve Slezsku a okamžitá jeho
indisposice, již v prvém dojmu přičítal otrá-
vení, přiměly jej v rozhodném okamžiku k ná-
vratu do Drážďan. Vandammovi zůstaven
úkol vpadnouti do Čech, směrem k Teplíci
kamž se uchýlili císař František a král pru-
ský. Cář Alexandr přenocoval na 29. srpen
se Schwarzenberkem ještě v Altenberce n
půdě saské.
Ana tudíž hlavní armáda mešká ještě n
půdě saské, pronikli Rusové od Perna, vedení
Ostermannem a Jermolovem k Nakléřovu.
Ale zadní jejich oddíl, maje v čele prince
Eugena Würtemberského, ustupoval za usta-
vičného boje a se sílami vyčerpanými, ježt
již čtvrtý den stál ve zbrani.
Barclay
Toll
Schwarzenberk
Napoléon
Macdonaldův
Teplík
František
Alexandr
Rus
Ostermann
Jermolov
Eugen würtemberský
Čechy
Slezsko
Drážďany
Nakléřov
25
article
Hrdinský odboj zadního oddílu Rusůva
hustá ranní mlha vzbudily ve Vandammoví
domnění, že utkal se s nepřítelem mnohem
silnějším. Maje rozkaz svého císaře, zmocniti
se Teplice dříve, než projdou spojenci obtíž-
nými horskými průsmyky, dostihl pochodem
neobyčejně smělým skrze Telnici Chlumce a
hotovil se ihned k boji. Proti němu stál Oster-
mann s ruskými gardami, který z počátku po-
mýšlel na ústup za Ohři. Císař František ná-
sledkem toho uchýlil se do Loun, ale král
pruský dobře věda, že výsledek dne rozhodne
o budoucnosti Hohenzollerů, spěchal z Teplice
do Přestanova, horlivě shledával posily a při-
měl ruského generála, jemuž vyložil nebez-
pečenství hrozící vší armádě, ba i osobě cáře
Alexandra, že odhodlal se postaviti Vandam-
movi se svými gardami. Na štěstí podařilo se
upozorniti velitele dragonův arciknížete Jana.
plukovníka Sücka, jeden pluk ruských drago-
nův a jeden ruských hulánů, že v čas ješte
Ostermanna zesililí.
František ný
Alexandr
Jan
Ostermann
Maja
Teplice
Telnice
Ohře
Louny
Přestanov
Ostra
Sücko
26
article
Po krátké rozmluvě s Ostermannem od-
jel král pruský o desáté hodině k Teplicí
kdež stanul na výšině blíže zámeckého chrá-
mu, a tu již princ Rons, brigádník francouz-
ský, zahájil bitvu útokem podél úpatí hor na
Stradov. Za ním přitáhl generál Mouton-Du
vornet a přes nejtužší odpor vzal Stradov. Z
živé střelby z děl připravoval Vandamme
obecný útok na Eggenský mlýn, kdež opíralo
se levé křídlo Rusův o hory, ale Jermolov
rychle zesílil posici nejvybranějším mužstvem
Semenovci a Preobraženci. Boj zatím rozlíti
se po celé čáře, od hor až k silnici. Vandam-
me chtěje Rusy od hor odtrhnouti, řídil zuřivé
útoky na mlýn, na Přestanov a nedalekou
„juchtovou“ kapli, a Přestanova napadl rovně
střed ruský a na svém levém křídle, u Cha-
bařovic, pokoušel se jizdou obejíti pravý bol
ruský.
Rozlítil se boj zuřívý, v němž jakoby
každý účastník tušil, že spolupřispívá ke svě-
tovému rozhodnutí. Jermolov sháněl ku po-
sile, kde kdo byl, na francouzské straně že-
leli již hrdinské smrti prince Ronsa.
Rons
Mouton
Rusův
Jermolov
Rus
Ronsa
Přestanov
27
article
Po polednách probral se z hor se svou
divisí rakouský generál hrabě Colloredo. Cář
Alexandr, který přicházeje od Altenberka.
pozoroval u Krupky s výšiny boj. upozornil
jej rychle na situaci, ale Colloredo neměl pří-
slušných rozkazů. Cář tedy spěchal do Duch-
cova, kdež meškal i Metterních, ten pak na
jeho žádost o své újmě vyzval Colloreda, aby
přispěl Rusům. Tím ztracen vzácný čas. Ra-
kušané sice dali se na pochod od Duchcova
k Teplici, ale došli sotva na půl cesty. Fran-
couzi zatím zmocnili se kaple u Přestanova.
V rozhodné chvíli přispěchal však na pomoe
princi Eugenovi pluk lsmajlovský a bodákem
vypudil Francouze z dobyté posice. Nemaje
již žádných záloh, vypravil Ostermann posla
k pruskému generálu Kleistovi, který táhna
na Fürstenwalde, byl bojišti nejblíže, aby po-
spíšil si přispět Rusům. V tom byl těžce ra-
něn kulí dělovou, načež prine Eugen ujal se
velení
Colloredo
Altenberka
Collored
Rus
Fran
Eugen
Francouz
Ostermann
Kleist
Krupka
Duchcov
Fürstenwalde
u Přestanov
28
article
Dlužno podtrhnouti, že Oster-
mann-Tolstoj okolo 4. hodiny upo-
zornil pruského generála na jeho
povinnost, když ještě Kleist ne-
měl ani tušení o zuřící bitvč.
Vandamme maje zprávu, že byl ruský ve-
litel těžce raněn, obnovil útoky na Přestanov
a kapli, ale generál Dibič se svou jízdou útok
zadržel.
O 6. hodině objevil se na bojišti Barclay
a maličko později i kníže Schwarzenberk.
Z bojiště kvapil ke Schwarzenberkovi jakýsi
ruský generál a ohlašoval, že jest bitva tako-
řka již ztracena, gardy že však se ještě drží
Ale v téže chvíli již Vandamme přerušil boj
a uchýlil se do Chlumce.
S blížícím se večerem poskytovala ko-
tlina děsný pohled. Přestanov, Stradov, část
Chabařovic a Chlumce byly v plamenech: tu
a tam ozývaly se ještě opožděné výstřely na
předních strážích.
(Dokončení.)
VI. G. Korolenko-
V pondělí 28. července slavil své šedesáté
narozeniny jeden z předních nynějších předsta-
vitelů ruské literatury. Vladimír Galaktionovič
Korolenko. V historii ruské literatury Koro-
lenkovi bude věnována zvláštní kapitola. Koro-
lenko nepatří k těm prorocky pochmurným zjevům,
kteří přísným tonem mravokárce ukazují na tem-
né strany ruského života, nepatří k lidem, v zá-
kladě pessimisticky naladěným, jako byli Gogol.
Tolstoj. Garšin, Čechov, nepatří k publicistům
odívajícím své ideje do beletristického roucha,
ale nehlásí se ani k esthětům, tomuto zřídkavému
květu ruské poesie, Korolenko je vypravovatelem
jasných stránek života lidského, neúnavným opři-
mistou, kterého nezmořil ani dlouholetý nucený
pobyt v nehostinné Sibiři, ani nudný život v pro-
vincii, který přes všechny těžké životní zkuše-
nosti nikdy neztratil víry v dobré stránky Hidsk
Tolstoj
Kleist
Dibič
Barclay
Schwarzenberk
G Korolenko
Galaktionovič Korolenko
Gogol
Garšin
Čechov
Korolenko
Přestanov
Chlumec
Stradov
Chabařovice
Sibiř
Ostramann