Dne 15. května 1900.

KATOLIOKÉ LISTY

Číslo 132. Strana 3.

dobro všech a celku. Pan ministr zahraničních záleži- ťostí této základní podmínce pohříchu nevyhověl. Hr. Thun obětován je obstrukci zrovna tak jako hr. Badeni, jehož jméno bude žíti v českém národě u vděčné vzpomínce, co zatím ministr zahraničních zá- ležitostí jako původce násilného skutku ze dne 17. října r. 1899 nemůže diviti se, že mezi ním a námi nemůže panovati žádný jiný poměr, nežli stav válečný. Ra- kousko musí následkem svého položení a s ohledem na svou existenci zachovávati v budoucnosti stejně dobré poměry s Německem i Ruskem. Nikdy nepři- mlouvali jsme se za napjatý poměr nebo docela za nepřátelství s Německou říší. Snaživý národ, jakým jest národ náš, kterýž teprve zápasí za rovnocenné postavení v Rakousku, s nímž co nejúžeji jest spojen jeho vlastní osud, a za jehož blaho, sílu a mocenské postavení hotovi jsme byli vždycky přinášeti obětia jsme ochotni také dále je přinášeti, potřebuje více než jiná říše požehnání pokoje. Z důvodu tohoto vítali jsme z plna srdce stav, jenž před třemi roky od sa- mého J. Vel. pořízen byl mezi naší říší a Ruskem v zájmu pokoje. Spatřovali jsme v tomto dorozumění o východní otáce, zvláště pak o balkánské politice rozmnožení záruk pro zachování míru. Rakousko do- spělo konečně po dlouhém kolísání k tomu, že zau- jalo stejnou posici vůči Rusku jako vůči Německua zároveň ono postavení uprostřed, kterým pozbyl troj- spolek svého ostří vůči sevorovýchodu. Nemůžeme však zhostiti se obavy, že událostmi posledních dnů, nebo spíše zúmyslným výkladem jejich byly rozmno- ženy okolnosti, rušící toto dorozumění.

Bude nám však opravdovým potěšením, ukáže-li se, že tyto naše obavy byly bezdůvodné. Jest bohu žel skutkem, jehož nelze popříti, že kdežto ještě před sedmi až osmi roky byla v Srbsku a v Bulharsku politická strana, kteráž mohla býti prohlašována za austrofilskou, dnes tam takových stran není a že Rakousko tam pozbylo u národů veškeré sympatie. Řečník mluvil pak o hromadném vypovídání z Německa a připomenul, že právě v předvečer cesty rakouského císaře do hlavního města pruského bylo na sta českých a polských dělníků najednou opět vyhnáno. Tázal se proto řečník ministra, jaké kroky podniknul v této záležitosti a jaký měly vý- sledek. Dále tázal se řečník, co hodlá ministr učiniti, zvýší li Německo dovozná cla na česká pivaa je-li ochoten, uchopiti se repressalií vůči pivům z Německa. Del. hr. Dzieduszycki dovozoval, že oproti vývodům předešlého řečníka musí vysloviti ministru zahraničních záležitostí plnou důvěru a uznání za to, že dovedl také v tomto nesnadném postavení zacho- vati nejen mír evropský, nýbrž i mocenské postavení a plnou důstojnost říše.

To nebylo by bývalo možno, kdyby se vznešená osobnost netěšila v celém světě největší úctě a váž- nosti. Jest zásluhou našeho ministra zahraničních zá- ležitostí, že se snaží spojiti politiku míru s velmocen- ským postavením státu. Volám — pravil řečník - totiž k oné části obyvatelstva, které není bezprostředně účastno jazykového boje. Nechť pracují s veškerou vážností k tomu, aby jazykový spor byl spravedlivým způsobem ukončen a rakouský parlamentární život uzdraven. Pamětlivi pořekadla: »si vis pacem, para bellum«, budeme hlasovati také pro nové požadavky vojenské správy a já doufám, že po konečném upo- kojení a spravedlivém upravení poměrů mezi národy tohoto státu, ministrovi zahraničních záležitostí připo- čtěna bude plná zásluha, že také v těchto těžkých dobách uchoval mocenské postavení státu a že mu pro blaho národů bude umožněno za lepších poměrů provozovati aktivní politiku míru, takže půjdeme v dě- jinném závodění stejným krokem s našimi sousedy lepší budoucnosti vatříc.

Del. Kozlowski mluví o vystěhovalectvía praví, že proti stěhování musí se zavésti opatření, mocí kterých by drahocenný materiál lidský byl za- bezpečen před zakrněním. Dále žádá zřízení konsu- látů v Opoli a Torůni, zahájení vyjednávání s Ru- skem v příčině plavební konvence na Visle, úpravu Visly a prodloužení haličských drah do Tomaszowaa Varšavy. Dále mluví o obchodních smlouvácha praví, že ústupky Německem nám povolené nemají stejnou cenu s oněmi, jež jsme udělali my. Řečník stěžuje si na provádění veterinářské konvence a prosí ministra, aby učinil pobídku na prospěch mezinárodní ochrany dělnictva, úpravy pracovní doby a zákono- dárství o kartelech, jakož i obmezení bursovní hry s obilím. V dalším poukazuje na nut- nost utvoření středoevropské celní ligy. (To by byl počátek sloučení Rakouska s Ně- meckem v jeden stát. Red.) a vyslovuje na konec uznání, že ministr nejen v politickém ohledu, ale také vzhledem k hospodářským agendám svého úřadu osvědčil jemný smysl a zachovává v paměti poře- kadlo »primum vivere, deinde philosophari.« Del. Demmel souhlasí s hr. Dzieduszyckim,a praví, že pokud svou stranu zná, tato jistě bude ochotna učinili co jest možno, aby v jazykovém sporu

uzavřen byl mír pro obě strany čestný. Strana de- legáta Slámy jest prý dle jeho mínění, pokud se týče jejich názorů o politice ministra zahraničních záleži- tostí nejen v Rakousku, ale v celém světě osamo- cena. Všecky strany a snad i větší díl českého ná- roda myslí prý, že politika ta jest světlou stránkou v politickém životě národů. — Na to mluví řečník o návštěvě v Berlíně, poměru k Rusku a nutnosti, aby se kontinentální státy evropské spojily k obraně proti hospodářské bezohlednosti Anglie a Ameriky. Ku konci souhlasí s Kozlowskim stran obchodní kon- vence, resp. celní ligy mezi evropskými státy. — Tím končí povšechné rokování. Ministr zahr. záležitostí hr. Goluchows ki polemisuje s delegátem Slámou a odmítá výčitku, že by se byl vměšoval do vnitropolitických záležitostí.

Del. Sláma mluvil prý o válečném stavu mezi svými soukmenovci a ministrem. K válce však jest zapotřebí dvou. On sám nemá prý chuti vésti válku a také prý neučinil ničeho, co by českému národu škodilo. To prý jest tak tendenční vynález, že se toho dále ne- musí dotýkati. Del. Sláma vyslovil prý pochybnosti, zdali vřelé poměry“ k našemu spojenci nebudou míti ze následek posunutí oné střední linie, kterou ministr hledí zachovati v poměrech k druhému sousednímu státu. Pan delegát nevěnoval prý snad ani nejvyšší řeči, ani dnešnímu prohlášení ministra potřebnou po- zornost. V obou se praví, že spojenecký poměr nalezl velmi potěšitelné doplnění v poměrech k Ruskua jiným státům a že jest neustálou snahou společné vlády, aby tento stav byl zachován. Dále řekl pan delegát, že v Srbsku a Bulharsku není žádného au- strofilismu více. Myslí-li to pan delegát tak, že tam není více stran, které by pro nás pracovaly, pak sluší říci, že právě to jest podstatou naší dohody s Ruskem, že se do vnitřních poměrů těch zemí nemáme vmě- šovati. Právě tím se odstraňuje nebezpečí srážky. Dále popírá ministr, že by se dálo houfné vypovídání Čechů z Německa. Při příležitosti rvačky českých dělníků s slezskými v Landeshutu ovšem úřady zakročily a vy- pověděly 3 Čechy, ale jen proto, poněvadž se uká- zalo, že tito lidé byli jako agitátoři kompromitováni.

Další případ udál se v továrně na porculán ve Staré Vodě, ale vypovězení ihned odvoláno, když se shle- dalo, že se stal omyl. Co se v listech vypráví o vy- povězení 360 Čechů, jest smyšlénka. Posl. Kozlowski domnívá se, že vypovídání děje se dle národnosti. Ale ministr musí upozorniti, že stěhování haličských děl- níků do Německa děje se v takovém rozsahu, že zna- mená pro zemi pravou obtíž. Na dotaz ohledně zave- dení daně z českého piva v Německu praví řečník, že se dosud jedná o pouhé usnesení a že by se proti uskutečnění tohoto nedalo nic dělati, neboť pivo ne- náleží k vázaným posicím. Při uzavírání nových ob- chodních smluv vezme se však na to ohled. Přáním posl. Kozlowského stran provádění veterinární kon- vence a nových konsulátů slibuje ministr vyhověti. Zpravodaj markýz Bacquehem hájí politiku zahraničního ministra proti útokům del. Slámy a sou- hlasí s provoláním hr. Dzieduszyckého ku sporným stranám. Dále mluví o hospodářské stránce debaty, přiznává, že za oběti přinešené zejména německému průmyslu nedostává se v praxi dostatečné kompensace pro zemědělství a že se při obnovení obchodních smluv bude musit věc ta vzíti v úvahu.

Řečník pochybuje, že se v čas podaří novou celní sazbu prosaditi zákonodárným způsobem, ač jest to v zájmu jednání o obchodní smlouvy nezbytně nutno. Následuje povšechné rokování. Položka disposiční fond přijímá se 11 hlasy proti 1, položka »diploma- tická vydání« všemi hlasy. K položce »konsulární vydání« ujímají se slova del. Kozlowski a Sláma, kteří hájí své sta- novisko naproti ministrovi. Zejména del. Sláma trvá na svém tvrzení ohledně vypovídání z Německa a vyslovuje přání ohledně přijímání obchodních peněz konsuláty v Rusku. Ministr zahraničních záležitostí hrabě Golu- chowski praví, že to jest sotva možno a hájí se pak proti výtce, že vypovídání z Německa bere na příliš lehkou váhu. Nechť prý delegát Sláma podá důkazy, že se děje houfné vypovídání, pak prý ne- bude otáleti a zavede potřebné šetření. Proti Kozlowskému praví, že z Rakouska jdou do Německa hlavně slovanští dělníci a nelze se tudíž diviti, pakliže vypovídání postihuje obyčejně jen tyto. Dále odpovídá na vůzné výtky Kozlowského ohledně konsulární služby, načež se odstavec o službě té a všecky následující přijímají a schůze končí. Příští schůze výboru v pondělí, dne 21. května.

Listy z Černé Hory (Původní dopis »Katolických Listů«.) L 60. Sotva se jaro otevřelo, již viděti turisty na všech stranách. Ve svátky velikonoční přijelo ně- kolik turistských společností na Černou Horu. Byli to většinou Němci z Rakouska i z Pruska a Fran- couzové. Přišli právě ve svatý týden. Že o postu na Velký pátek nebylo ani řeči, samo sebou se roz- umí, což vzbuzovalo zde všeobecnou nelibost a to tím více, poněvadž zdejší lid půst přísně zachovává. Rovněž bylo slyšeti mnohé katolíky i pravoslavné promlouvati proti tomu, jak si turisté počínali v ko- stelích při službách Božích. Přicházeli a odcházeli a vůbec si počínali jako v nějakém museu neb di- vadle. Mnoho zvědavců přivábily dny 5. a 6. květen. Byly to dva slavnostní dny pro Černou Horu, zvláště pro Cetyň. Dne 5. května byly narozeniny kněžny Mileny, kněžna pro churavost nepřijela na Cetyň, zů- stala v Baru u korunních manželů, kdež dlí již ně- jaký čas na zotavenou. Nicméně sjeli se však vla- dykové a honorace z blízka i z daleka, aby osobně přednesli knížeti blahopřání a súčastnili se knížecí rodinné slavnosti dne 6. května. Téhož dne (podle pravoslavného kalendáře 23. duben) na sv. Jiří byla

»Slava« čili »krstno ime« knížecí rodiny. Jest to slavnost nebo zvyk výhradně srbský. Když totiž Sr- bové přijali víru křesťanskou, každá rodina místo bý- valých bůžků postavila se pod ochranu některého sv. patrona, obyčejně toho, na jehož svátek byla po- křtěna. Tohoto sv. patrona má každá rodina ve ve- liké uctivosti a jeho výroční den se oslavuje jaku bohatých tak u chudobných s velikou slávou jak v kostele, tak i doma. Celá rodina i s příbuzenstvem jdou na ten den do kostela, kdež k tomu účelu pře- depsán jest zvláštní obřad. Když přijdou domů, po- staví se na stůl pecen svěceného chleba, v němž za- strčeny jsou svíce. Hosté zasedají za stůl. Domácí hospodář a hospodyně však nesedí s ostatními za stolem, nýbrž obsluhují hosty. Tak se děje u kní- žete i u chudobného. Na ten den jest dům, v němž se slaví »krstno ime«, každému otevřen a nikdo ne- odchází na prázdno. Na 6. května bylo to také viděti v Četyni. Celé tlupy venkovanů zvláště Albánců přišly, aby se súčastnili »slávy« knížecí rodiny. Že se jim také ně- čeho dostalo, bylo lze poznati z veselého zpěvu, jenž dlouho do noci zazníval ze všech hospod.

Nedávno rozepsaly se opět některé srbské listy o stavbě nového katolického kostela na Cetyni. Dosud nebylo na Cetyni řádného katolického chrámu. Barský arcibiskup najal k bohoslužebným účelům světnici v jednom soukromém domě, kdež byla několikráte do roka sloužena mše sv. Lonského roku byla při ra- kousko-uherské legaci vystavěna neveliká kaple, kdež se konají denně služby Boží. Až dosud nikomu ne- připadlo postarati se o zdejší katolíky a nyní, když Rakousko má zde svoji kapli, jest to Francii a Italii líto. Jak se chová francouzská vláda doma k církvi katolické, jest až příliš známo a mnohému katolíkua knězi zvláště zajisté odpadla chuť jeti na výstavu do Paříže po posledních skandálech vlády naproti církvi a biskupům.

Loni ztropila francouzská vláda hrozný křik, když německý císař příležitostně své cesty do svaté země trochu se zalíchotil tamějším katolíkům. A letos právě tehdy, když pronásledovala Assumptionisty a zastavovala platy biskupům, vyjednávala o stavbě ka- tolického kostela na Cetyni, aby tak nabyla protekto- rátu nad zdejšími katolíky. Není-li to směšné? Ta- ková starost — a doma? Vyjednávání se nepodařilo, avšak přece povolila asi 11.000 fr. na budoucí stavbu katolického kostela na Cetyni. Též Itale něco méně darovala. Jak brzo ke stavbě dojde, není jisto, ale asi tak brzy to nebude. Příčina jest vlastně ta, že celé území, na němž stojí Cetyně, náleží pravoslavnému klášteru a jak srbské listy píší, nelze žádati cd kláštera, aby dovolil na svém pozemku stavěti kostel jiné víry. Arciť jest to pochopitelno, ale tytéž listy, které to shledávají v pořádku, zle se durdí na kotorského ka- tolického biskupa, že nechce domku a kousku místa, náležejícího katolické církvi, prodati pravoslavným k rozšíření tamějšího, před několika lety shořelého pravoslavného chrámu. Tedy to, co jest na jedné straně zcela v pořádku, jest na druhé straně nesná- šelivostí, intolerací. Než o tom snad později.

Zprávy církevní. Druhá pouť katolíků břevnovských na oslavu Božského Spasitele počátkem XX. století ko- nána bude v pondělí svatodušní dne 4. června 1900 do chrámu Páně »Lorety« v Praze. Pořad: 1. O1 hodině odpol. schůze a seřadění spolků a účastníků na nádvoří bývalého pivovaru v Břevnově. 2. Ve tři čtvrtě na 2. hod. odpol. pochod do chrámu Páně u sv. Markéty. 3. Ve 2 hod. průvod z chrámu do svatyně Loretské. 4. Ve 3 hodiny v Loretě slavnostní kázání kněze z řádu Otců Kapucínů a litanie lore- tánská se sv. požehnáním. 5. Po sv. požehnání půl hodiny odpočinku. 6. O půl 5. hod. návrat do chrámu Páně sv. Markéty, kdež bude slavné »Te Deum« (Tě Boha chválíme) a sv. požehnání. 7. Rozchod. P. T. velectění rodiče se uctivě žádají o vyslání čet-